2 C 80/2022

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Hubertem Maxou, Ph.D., ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalobce a žalobkyně c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně d) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně e) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalobce a žalobkyně f) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobce a žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení, že pozůstalá manželka není závětní dědičkou zůstavitele

I. Žaloba, aby bylo určeno, že pozůstalá manželka [celé jméno žalované], narozená dne [datum], není závětní dědičkou zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného dne 8. 1. 1961, zemřelého dne [datum], se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 20 652,84 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Českém Krumlově na náhradě nákladů řízení částku ve výši 9 940 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne 9. 5. 2022 domáhají určení, že žalovaná pozůstalá manželka [celé jméno žalované] není závětní dědičkou zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], zemřelého dne [datum]. Činí tak s odůvodněním, že žalovaná při prvním předběžném projednání pozůstalosti u soudní komisařky JUDr. [jméno] [příjmení] uvedla, že žádná písemná závěť po zůstaviteli nalezena nebyla. Dne 1. 2. 2022 se ovšem žalovaná dostavila do kanceláře soudní komisařky a předložila zde závěť údajně vlastnoručně sepsanou a podepsanou [jméno] [celé jméno žalobce] dne [datum]. Žalobci jakožto zůstavitelovi sourozenci po seznámení se závětí dovozují, že tato neodpovídá písemnému projevu jejich bratra, rovněž tak pochybují o pravosti jeho podpisu na této listině.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 2. 6. 2022. Připomíná, že před Okresním soudem v Českém Krumlově je pod sp. zn. [spisová značka] vedeno řízení o pozůstalosti zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce]. Jako zákonní dědici ve druhé skupině přicházeli do úvahu žalovaná jako manželka zemřelého a otec zemřelého [celé jméno žalobce]. Posledně uvedený v průběhu řízení o pozůstalosti zemřel a na jeho místo nastoupili žalobci jakožto jeho děti. Žalovaná předložila soudní komisařce originál holografické závěti zůstavitele ze dne 5. 6. 2021, která byla zůstavitelem vlastnoručně sepsána a podepsána, na čemž vzdor postoji žalobců setrvává. Žalovaná uzavřela se zůstavitelem manželství dne 28. 8. 1998 a až do jeho smrti s ním žila v bezproblémovém svazku ve společné domácnosti. Zůstavitel žalovanou informoval o svém úmyslu sepsat závěť v její prospěch, a to již delší dobu před svým úmrtím. Na relevanci jeho posledního pořízení nemůže ničeho změnit fakt, že tak učinil dne 5. 6. 2021 v době své hospitalizace. Zjevně tak činil takříkajíc pro všechny případy, ostatně v nemocnici jej žalovaná pravidelně navštěvovala a probírali spolu běžné věci i plány do budoucna. Písemné vyhotovení závěti zůstavitel žalované předal a ta jej uložila doma. Žalovaná jako zůstavitelova dlouholetá manželka dobře zná jeho písmo a podpis a nemá žádné pochybnosti o tom, že právě on závěť vlastnoručně sepsal a podepsal. Proto navrhuje, aby soud žalobu zamítl a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení. <b>Listinné důkazy</b> 3. Ve věci soud provedl listinné důkazy založené ve spise Okresního soudu v Českém Krumlově sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ nalézací spis“). Sdělen byl podstatný obsah: -) protokolu o předání listin na č. l. 22 4. Ve věci soud provedl listinné důkazy založené ve spise Okresního soudu v Českém Krumlově sp.zn. [spisová značka] (dále jen„ dědický spis“). Jedná se o následující listiny: -) předvolání k předběžnému projednání na č. l. 12 spisu, -) přihláška pohledávek Komerční banky na č. l. 13 – 15 spisu, -) smluvní dokumentace od Komerční banky na č. l. 19 – 59 spisu, -) informace od Komerční banky na č. l. 81 spisu, -) informace o podílových listech na č. l. 85 spisu, -) informace od realitní kanceláře na č. l. 89 – 92 spisu, -) kopie listiny na č. l. 102 spisu, -) přihláška pohledávky na č. l. 105 – 106 spisu, -) úřední záznam na č. l. 130 spisu (čten), -) email na č. l. 140 spisu (čten), -) kopie závěti na č. l. 141 spisu, -) úřední záznam na č. l. 142 (čten), -) protokol o zjištění stavu obsahu závěti na č. l. 143 spisu, -) listiny na č. l. 146 – 151 spisu, -) vyjádření na č. l. 152 spisu, -) usnesení o zastavení řízení po zemřelém [celé jméno žalobce] na č. l. 159 spisu, -) usnesení o výzvě k podání žaloby na č. l. 160 spisu, -) usnesení o přerušení pozůstalostního řízení na č. l. 187 spisu. <b>Znalecké dokazování</b> 5. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zpracovaného [celé jméno znalce] založeného na č. l. 27-47 nalézacího spisu bylo zjištěno, že listina ze dne 5. 6. 2021 označená jako závěť byla kategoricky celá vlastnoručně sepsána [jméno] [celé jméno žalobce], narozeným dne [datum], zemřelým dne [datum]. Podpis pod touto listinou je s vysokou pravděpodobností pravým, tedy vlastnoručním podpisem jmenovaného [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného dne [datum], zemřelého dne [datum]. <b>Výslechy</b> 6. Žalovaná [celé jméno žalované] vypověděla, že její vztahy se žalobci nejsou na dobré úrovni, a to od samého počátku. Proto se krátce po seznámení s jejím zesnulým manželem rozhodli vybudovat si vlastní zázemí. Počali onehdy stavět rodinný dům v [anonymizováno], vedle toho zakoupili ještě dům v [obec]. Činili tak se záměrem zajistit dvěma dětem žalované, jež měla z předchozího vztahu, vlastní bydlení. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] byl dětem žalované otcem, měl je rád. Pracoval jako soustružník v Jihostroji ve [obec]. O zde řešené závěti žalovaná nevěděla. Když byl její manžel hospitalizován, přinášela mu do nemocnice věci a současně jiné věci odnášela domů. Jednoho dne převzala od svého manžela v nemocnici sportovní časopis, který dle jeho pokynů donesla domů a uložila jej do zásuvky. Neotevírala jej, neb sportovní tematika ji nezajímala. Když po smrti manžela řešila záležitosti související s přepisem vozidla, otevřela příslušnou zásuvku, narazila na daný časopis a v něm objevila předmětnou závěť. Žalovaná zmínila, že s manželem se shodovali, že závěť sepíše, on ale poté onemocněl, byl neplánovaně hospitalizován a zemřel. Žalovaná takový vývoj nepředpokládala, nepřipouštěla si, že by se její manžel z nemocnice nevrátil domů. On však svou situaci zřejmě vnímal reálně. Žalovaná uvedla, že závět sepsal její manžel v průběhu hospitalizace. Vzpomněla, že její manžel byl hospitalizován pravděpodobně s rakovinou kostí, což byl asi též důvod jeho skonu. Přesný důvod smrti žalovaná nezná. Asi třičtvrtě roku před smrtí počal manžel žalované docházet na chemoterapie, bližší informace o svém zdravotním stavu jí ovšem nesděloval, neb jí nechtěl zatěžovat. Žalovaná doplnila, že po dobu 20 let se k sourozencům jejího manžela nejezdilo, to se změnilo teprve po smrti matky manžela žalované a jeho sourozenců, kdy se začali navštěvovat tak třikrát do roka. <b>Skutkové a právní hodnocení</b> 7. Dle § 565 o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

8. Dle § 1476 o. z. dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona Tyto důvody mohou působit i vedle sebe.

9. Dle § 1499 o. z. dědici připadne celá pozůstalost, je-li povolán jako dědic jediný. Je-li povolanému dědici zůstaven jen podíl, připadne zbylá část pozůstalosti zákonným dědicům.

10. Dle § 1533 o. z. kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

11. Dle § 1670 o. z. nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.

12. Dle § 1672 o. z. uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.

13. Dle § 91 odst. 1 o. s. ř. je-li žalobců nebo žalovaných v jedné věci několik, jedná v řízení každý z nich sám za sebe.

14. Dle § 91 odst. 2 o. s ř. jestliže však jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně návrhu, k jeho vzetí zpět, k uznání nároku a k uzavření smíru je však třeba souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně.

15. Dle § 168 z. ř. s. soud vyšetří dědická práva všech, které vyrozuměl o jejich dědickém právu nebo kteří řádně uplatnili své dědické právo, jestliže dědictví neodmítli nebo zaniklo-li jim právo odmítnout dědictví nebo je-li odmítnutí dědictví neplatné anebo jestliže se k odmítnutí dědictví nepřihlíží. Nemohou-li všechna dědická práva vedle sebe obstát, je tu spor o dědické právo.

16. Dle § 170 odst. 1 z. ř. s. v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.

17. Dle § 170 odst. 2 z. ř. s. nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.

18. Dle § 170 odst. 3 z. ř. s. vyplývá-li z odstavce 2 nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Ustanovení § 169 odst. 2 se použije obdobně.

19. V posuzované věci vyvstal spor o dědické právo, jak jej předvídá § 1672 o. z., respektive § 170 odst. 1 z. ř. s . Stalo se tak v řízení o pozůstalosti vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] ve věci zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], zemřelého dne [datum]. Předběžné šetření proběhlo dne 25. 8. 2021 za účasti žalované jakožto pozůstalé manželky. Soudní komisařka objasnila, že jako zákonní dědicové ve druhé dědické třídě dle § 1636 o. z. přicházejí do úvahy jednak pozůstalá manželka [celé jméno žalované], jednak pozůstalý otec [celé jméno žalobce]. Posledně uvedený ovšem po zahájení řízení o pozůstalosti po zemřelém [jméno] [celé jméno žalobce] dne [datum] zemřel. Řízení o pozůstalosti po zemřelém [celé jméno žalobce] zdejší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pravomocným téhož dne, pro nedostatek majetku zastavil, přičemž jako v úvahu přicházející dědici [celé jméno žalobce] byli určeni žalobci jakožto jeho děti a s nimi tedy bylo soudní komisařkou v řízení po zemřelém [jméno] [celé jméno žalobce] nadále jednáno.

20. Dne 1. 2. 2022 se do kanceláře soudní komisařky osobně dostavila žalovaná a předložila originál holografní závěti zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce] Soudní komisařka sepsala o stavu a obsahu žalovanou předložené závěti protokol, pořídila opis závěti a její originál předala soudu do sbírky prohlášených závětí. V této souvislosti viz zejména listiny na č. l. 142 a 143 dědického spisu. Přípisem ze dne [datum] soudní komisařka vyzvala žalobce jakožto v úvahu přicházející dědice [celé jméno žalobce], nechť se vyjádří, zda holografní závěť předloženou pozůstalou manželkou uznávají za pravou a platnou či nikoliv, načež všichni takto oslovení podáním ze dne 20. 2. 2022 shodně uvedli (viz č. l. 152 dědického spisu), že příslušnou závěť neuznávají za pravou a platnou s odůvodněním, že [jméno] [celé jméno žalobce] ji vlastnoručně nesepsal a nepodepsal. Vyjádřili podivení nad značnou časovou prodlevou mezi úmrtím [jméno] [celé jméno žalobce] a předložením závěti, to tím spíše, uvedla-li pozůstalá manželka na počátku pozůstalostního řízení, že žádná písemná závěť pořízena nebyla.

21. Shora vyjádřený postoj vedl soudní komisařku k vydání usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž pochybující potomky zemřelého [celé jméno žalobce] vyzvala, nechť do 2 měsíců od doručení usnesení podají žalobu na určení, že pozůstalá manželka [celé jméno žalované] není závětní dědičkou zůstavitele. Dle doručenek založených v příslušném spisovém materiálu bylo posledním z adresátů dané usnesení doručeno dne 30. 3. 2022, z čehož pak vyplývá včasnost projednávané žaloby, neb ta byla soudu doručena dne 9. 5. 2022. Lze současně přisvědčit závěru soudní komisařky, dle něhož byli k podání žaloby odkázáni potomci zemřelého [celé jméno žalobce], jelikož jejich dědické právo jakožto dědiců ze zákona závisí na prokázání pravosti a platnosti holografní závěti povolávající jako jedinou dědičku žalovanou a jako takové je tudíž slabší (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

22. Žalovaná jakožto osoba dovolávající se holografické závěti, jíž měl sepsat [jméno] [celé jméno žalobce] dne 5. 6. 2021, byla ve smyslu § 565 o. z. povinna dokázat její pravost a správnost. K jejímu návrhu, a to poté, co složila zálohu na náklady důkazu ve výši 10 000 Kč, soud ustanovil znalce z oboru písmoznalectví, jemuž uložil, aby se zabýval jednak pravostí rukopisu, jednak pravostí podpisu ve vztahu k řešené holografní závěti. Znalec po provedeném zkoumání učinil závěr, že listina ze dne 5. 6. 2021 označená jako závěť byla kategoricky celá vlastnoručně sepsána [jméno] [celé jméno žalobce] a že podpis pod touto listinou jest s vysokou pravděpodobností pravým, tedy vlastnoručním podpisem [jméno] [celé jméno žalobce]. Závěr prve uvedený (pravost rukopisu) se nachází na nejvyšším stupni závěru zkoumání (pravý), závěr druhý v pořadí pak na druhém nejvyšším stupni závěru zkoumání (s vysokou pravděpodobností pravý). V této souvislosti jest vypovídající stupnice užívaných stupňů závěru zkoumání znázorněná i graficky na č. l. 46 nalézacího spisu. Potřeba uvést, že znalec měl k dispozici adekvátní, tj. dostatečně rozsáhlý a aktuální, srovnávací materiál, jehož výčet plyne z listiny na č. l. 22 nalézacího spisu a dále ze znaleckého posudku (viz č. l. 30 nalézacího spisu).

23. Závěry vyvozené znalcem sice žalobci ve svém vyjádření na č. l. 52 nalézacího spisu zpochybnili, když uvedli, že„ …co se týče závěti, která je celá jednoznačně včetně podpisu sepsána jednou rukou, ani zdaleka neodpovídá rukopisu našeho bratra.“, leč na podporu tohoto své obecného úsudku neoznačili žádné důkazy. Při jednání konaném dne 13. 3. 2023 po poučení ze strany soudu žalobci netrvali na výslechu znalce s tím, že jeho závěry respektují.

24. Jakkoliv znalecký posudek v tomto řízení představuje důkazní prostředek stěžejní, závěr o pravosti a platnosti závěti podporují další provedené důkazy, respektive v řízení najevo vyšlé okolnosti. Pochyby žalobců o pravosti a platnosti závěti pramení především z vývoje řízení o pozůstalosti po zemřelém [jméno] [celé jméno žalobce]. Na jeho počátku (řízení zahájeno dne 14. 7. 2021) totiž nebylo o existenci holografické závěti žádných poznatků, až dne 1. 2. 2022 došlo k jejímu předložení soudní komisařce. Na prvý pohled může sice takový vývoj událostí sám o sobě působit nedůvěryhodně, pozadí předmětné kauzy však značně oslabuje pochybnosti, které žalobci vyjádřili. Předně mohla žalovaná stěží takříkajíc vyrukovat s holografickou závětí [jméno] [celé jméno žalobce] hned na počátku řízení o pozůstalosti, když o její existenci prostě a jednoduše neměla povědomí. Její vysvětlení, že závěť nalezla s několikaměsíčním časovým odstupem po smrti manžela doma v zásuvce založenou uvnitř sportovního časopisu, nepovažuje soud za nikterak zvláštní či nelogické, ba právě naopak. Holografní závěť totiž zůstavitel velmi často sepisuje s cílem zajistit, aby její existence vyšla najevo až po jeho smrti. Zůstavitelovy motivace mohou být různé, nabízí se především snaha nejitřit spory mezi potenciálními dědici. Nelze se proto podivovat, objeví-li se holografní závěť třebas i s delším časovým odstupem po smrti zůstavitele. Pokud by navíc holografická závěť [jméno] [příjmení] být falzum, jak naznačují žalobci, bylo by lze předpokládat, že její existenci vyjeví žalovaná právě hned na počátku řízení o pozůstalosti tak, aby případné pochyby co nejvíc eliminovala.

25. Žalovaná byla manželkou zůstavitele, žila s ním od roku 1995, v roce 1998 s ním pak vstoupila do manželství. Společně se [jméno] [celé jméno žalobce] shromáždila movitý a nemovitý majetek, ohledně něhož byli jednotní v tom, že by v případě rozvodu manželství či smrti jednoho z manželů měl připadnout druhému z nich. Na tomto místě lze odkázat na listinu z roku 2005 založenou na č. l. 102 dědického spisu podepsanou [jméno] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované], jež obsahuje ujednání mortis causa. Vzpomněla-li tudíž žalovaná ve svém účastnickém výslechu, že [jméno] [celé jméno žalobce] hodlal pořídit o svém majetku závětí v její prospěch, jde o tvrzení zapadající do popsaného kontextu, nadto ze strany žalobců nijak nezpochybněné.

26. Nad rámec shora popsaného soud doplňuje, že formulář plné moci, jíž se snažila předložit k podpisu dnes již zemřelému [celé jméno žalobce] jakožto dalšímu možnému dědici ve druhé zákonné dědické třídě, obdržela žalovaná od soudní komisařky, a to pravděpodobně za účelem usnadnění průběhu řízení o pozůstalosti, nikoliv, jak dovozují žalobci, s cílem vyloučit [celé jméno žalobce] z účasti na řízení o pozůstalosti (výmluvný je v této souvislosti úřední záznam na č. l. 130 dědického spisu). Provedeným dokazováním byla dle soudu osvětlena těž situace ohledně pasiv tvořících součást pozůstalosti zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce]. Nelze přitom odestát, že tyto dluhy bude případný dědic nucen vyrovnat za podmínek zákonem stanovených 27. Vzhledem ke shora snesenému soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalované vznikly náklady řízení, které představuje odměna advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 2. 6. 2022 a účast na jednání soudu dne 13. 3. 2023) určená dle § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 7 500 Kč (3 x 2 500 Kč) a 3 režijní paušály ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) dle § 13 odst. 4 zmíněné vyhlášky. Vedle toho náleží advokátu žalované náhrada cestovních výdajů za cestu z [obec] do [obec] a zpět ve výši 304 Kč při ujetí 42 km a spotřebě motorové nafty 4,6 l na 100 km a konečně náhrada za čas promeškaný cestou na jednání soudu a zpět za jednu půlhodinu ve výši 100 Kč, jak stanoví § 14 odst. 3 zmiňované vyhlášky. Výslednou sumu nákladů právního zastoupení ve výši 8 804 Kč pak nutno navýšit o 21 % sazbu DPH, jejíž je advokát žalované plátcem, což činí 10 652,40 Kč. Náklad žalované reprezentuje ještě záloha složená na náklady důkazu ve výši 10 000 Kč.

29. Soud nepovažoval za úkon právní služby hodný odměny a paušální náhrady hotových výdajů vyjádření právního zástupce žalované ze dne 9. 12. 2022, kde se uvádí toliko, že žalovaná nemá připomínek ke znaleckému posudku a že nenavrhuje výslech znalce.

30. O nákladech státu soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř. a procesně neúspěšným žalobcům uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Českém Krumlově částku ve výši 9 940 Kč. Celková výše znalečného činila 19 940 Kč, z čehož záloha složená žalovanou pokryla 10 000 Kč. Rozdíl musel ze svého zaplatit stát.

31. Solidární povinnost žalobců ke splnění nákladových povinností vyplývá z povahy jejich nerozlučného společenství a odůvodňuje ji dikce § 140 odst. 1 o. s. ř.

32. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.