2 C 99/2021

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Montagem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem celé jméno opatrovnice, advokátkou sídlem adresa opatrovnice o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši částka a úroky z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Opatrovníku žalovaného celé jméno opatrovnice, advokátce, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši částka.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky částka s úroky z prodlení ve výši částka za dobu do datum a 10% úroky z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení z titulu vydání bezdůvodného obohacení, kterého se mu dostalo tím, že jako majitel účtu č. bankovní účet (dále též jen„ účet“) vedeného právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba (dále též jen„ banka“), na základě smlouvy ze dne datum, učinil v sobotu dne 14. 12 2019 dvě transakce platební kartou vydanou k účtu, a to platbu ve výši částka u obchodníka jméno v obec a výběr hotovosti ve výši částka z bankomatu právnická osoba, na adrese adresa. Platby v celkové výši částka však nemohly být zúčtovány k tíži účtu z důvodu, že na žádost žalovaného byl účet zrušen dne datum na pobočce právnická osoba, v obec. příjmení vyzvala žalovaného dne datum k vyrovnání dluhu, což dosud neučinil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou postoupena žalobkyni.

2. Jelikož je žalovaný cizím státním příslušníkem, přičemž se nepodařilo zjistit místo jeho bydliště v tuzemsku, ani v zahraničí, ustanovil mu soud podle § 29 odst. 3 o. s. ř. opatrovníka z řad advokátů. Ten namítl, že z výpisu z účtu za měsíc prosinec 2019 vyplývá, že naopak banka žalovanému ke dni zrušení účtu dlužila částka (kladný zůstatek účtu ke dni zrušení). Tyto prostředky byly podle výpisu z účtu převedeny na účet č. bankovní účet, přičemž žalovaný není vlastníkem tohoto účtu a není jasný právní důvod této poslední transakce na účtu.

3. Žalobkyně k výzvě k vyjasnění skutečnosti, že z výpisu z účtu za období od 1. 12. do datum vyplývá, že ke dni jeho zrušení byl na účtu kladný zůstatek částka, doplnila žalobu podáním z datum, v němž vysvětlila, že při rušení účtu byl výnos ve výši částka převeden do závazkového modulu (účet příjmení číslo) a připraven k výplatě pod ID: číslo. Z otisku interního systému banky vyplývá, že tento výnos žalovaný vybral v hotovosti dne datum na pobočce banky.

4. K výzvě soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazu k prokázání tvrzení, že žalovaný platební kartou vydanou k účtu vybral z bankomatu jméno příjmení příjmení v obec peněžní prostředky ve výši částka a uskutečnil platbu u obchodníka jméno v obec ve výši částka, předložila žalobkyně otisk z autorizačního portálu právnická osoba, na němž je jak maskované číslo platební karty končící čtyřčíslím číslo, tak i čas a částka výběru částka i čas autorizace platby u jméno v obec ve výši částka. Výběr v bankomatu (ATM) byl uskutečněn za přítomnosti karty s korektním zadáním příjmení a platba u obchodníka byla bezkontaktní bez zadání příjmení.

5. Opatrovník setrval na tom, že důkazy předkládané právním předchůdcem žalobkyně nepovažuje za dostatečné a namítl, že banka neměla účet zrušit, pokud nebyly zúčtovány platby žalovaného prostřednictvím platební karty, tudíž že si škodu způsobila sama, a proto nelze obohacení žalovaného považovat za učiněné bez spravedlivého důvodu. Žalovaný se spoléhal na to, že má na účtu kladný zůstatek peněžních prostředků ke dni jeho zrušení.

6. Žalobkyně uvedla, že žalovaný neměl žádný spravedlivý (tedy právní) důvod si peníze ponechat. Není přitom rozhodné, kdo vznik bezdůvodného obohacení zavinil.

7. Soud ze smlouvy z datum k účtu č. bankovní účet a výpisu z tohoto účtu za období od 1. 12. do datum zjistil, že banka vedla žalovanému účet v české měně, že žalovaný dne datum kromě výběru v hotovosti ve výši částka na pobočce banky požádal o zrušení účtu, přičemž z otisku interního systému právnická osoba, označené jako informace o závazku bylo zjištěno, že kladný zůstatek na účtu po jeho zrušení ve výši částka nebyl převeden na evidenční účet pohledávek z nesplaceného úvěru číslo na kterém byl od datum evidován dluh ve výši částka, ale byl převeden na technický účet pro výplatu peněžních prostředků v hotovosti č. bankovní účet, přičemž žalovanému byly téhož dne tyto peněžní prostředky vyplaceny v hotovosti po předložení číslo obč. průkazu.

8. Z výzvy právnická osoba, k vyrovnání dlužné částky ze dne datum a snímku obrazovky z autorizačního portálu právnická osoba, bylo zjištěno, že kartou končící čtyřčíslím číslo, která byla vydána žalovanému k účtu, byly dne datum uskutečněny dvě transakce, a to platba u obchodníka jméno v obec ve výši částka v 15:44 hodin a výběr hotovosti z bankomatu jméno příjmení příjmení, ulice a číslo, obec, ve výši částka v 16:3 0:18 hodin.

9. Z poslední výzvy před podáním žaloby z datum a dodejky podané datum adresované na poslední známou adresu žalovanému ulice a číslo, obec, bylo zjištěno, že banka vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky na evidenční účet pohledávek č. bankovní účet. Z výpisu tohoto evidenčního účtu pak bylo zjištěno, že banka evidovala od datum dluh ve výši částka a že úroky z prodlení k datum, kdy došlo k postoupení pohledávky, činily částka.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek z datum a její přílohou číslo obsahující seznam postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni.

11. Na podkladě provedeného prokazování učinil soud skutkový závěr, že žalovaný před zrušením účtu vedeného právním předchůdcem žalobkyně uskutečnil transakce v žalované výši částka, které nebyly ke dni zrušení účtu ještě zúčtovány k tíži účtu, přičemž kladný zůstatek na účtu byl žalovanému vyplacen. Následujícího dne však žalovaným provedené debetní transakce platební kartou nemohly být zúčtovány k tíži již zrušeného účtu, ale musely být evidovány jako dluh žalovaného, neboť banka plnila za žalovaného obchodníkovi a bance, která poskytla peněžní prostředky žalovanému v hotovosti. příjmení ho však marně vyzvala k vyrovnání dluhu. Pohledávku pak smluvně postoupila žalobkyni.

12. Jelikož je žalovaný cizím státním příslušníkem, který nemá v současnosti bydliště v České republice, zabýval se soud tím, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost a jakým hmotným právem se daný spor řídí. Opatrovník namítal, že nejsou splněny podmínky řízení, neboť není známa státní příslušnost žalovaného, avšak žalobkyně sdělila, že podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka nelze-li aplikovat pro spotřebitele příznivější zvláštní úpravu týkající se spotřebitelských smluv, je namístě použít úpravu zvláštní příslušnosti obsaženou v čl. 5 nařízení Brusel I (nařízení č. 44/2001), konkrétně v odst. 1 písm. b) pod druhou odrážkou upravující poskytování služeb. Bankovní služby byly v daném případě poskytovány v České republice bankou se sídlem v České republice. Podle rozsudku SDEU ve věci příjmení jméno číslo a C číslo je nutno dovodit pravomoc českých soudů, neboť poslední bydliště žalovaného, které bylo možné zjistit z uvedené smlouvy, se nachází v České republice. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí z datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka.

13. Soud se ztotožnil s názorem žalobkyně, že v dané věci je dána mezinárodní příslušnost českého soudu podle čl. 4 nařízení Brusel I bis (nařízení č. 1215/2015/EU), přestože nebylo zjištěno současné bydliště žalovaného. Je třeba vycházet z posledního bydliště žalovaného, které bylo na území České republiky. Státní příslušnost není podle uvedeného nařízení pro určení mezinárodní příslušnosti rozhodná. Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je v dané věci rozhodným právem právo české, neboť banka jako poskytovatel služby spočívající ve vedení účtu měla v době uzavření smlouvy sídlo v České republice.

14. Projednávanou věc je tak třeba posuzovat podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se obohatí bezdůvodně zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Termínem„ spravedlivý“ použitým v § 2991 odst. 1 o. z. je míněn termín„ právní“, neboť spravedlivým důvodem, pro který si lze předmět obohacení ponechat, se míní právní důvod, tedy založený na právním titulu. Pokud majitel účtu používá platební kartu k němu vydanou a pomocí ní si vyzvedne hotovostní peníze z bankomatu, popřípadě ji použije k platbám u obchodníka, pak musí předpokládat, že buď bude tato částka odečtena z jeho kladného zůstatku na účtu, nebo mu vznikne dluh vůči bance, která musela za něj platbu provést. Dojde-li k zúčtování platby z technických důvodů až poté, co je účet zrušen, pak banka za majitele účtu plnila to, co měl po právu plnit majitel sám. V řízení bylo prokázáno, že sice kladný zůstatek zrušeného účtu činil částka (tato částka je téměř totožná s žalovanou částkou), ale že byl vyplacen v hotovosti žalovanému, který plnění přijal. Kladný zůstatek na zrušeném účtu ve výši částka nebyl převeden na evidenční účet pohledávek banky, neboť se dle výpisu z účtu žalovaného neshoduje jak výše částky, tak číslo účtu, na který byl zůstatek převeden. Jednalo se přitom o technický účet s jiným číslem sloužící k výplatě peněz v hotovosti žalovanému.

16. Soud proto shledal žalobu důvodnou, pročež jí vyhověl. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdce vyzval žalovaného k plnění, kdy výzvu odeslal na poslední známou adresu žalovaného, čímž došlo ke splatnosti dluhu. Žalovaný se bez právního důvodu na úkor právního předchůdce žalobkyně obohatil, neboť ten za něj plnil to, co měl žalovaný plnit sám. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 o. z. postoupena žalobkyni. Nárok na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 o. z. nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka ve výši částka se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši částka, z paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a žaloby), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po částka dle § 13 advokátního tarifu (účast na dvou jednáních soudu a sepis vyjádření ve věci samé z datum, kterým reagoval na vyjádření žalovaného), dále z náhrady za promeškaný čas za čtyři započaté půlhodiny po částka za dvě cesty k jednáním z obec do obec a zpět, z náhrady cestovních výdajů ve výši částka za dvě cesty osobním automobilem o délce jedné cesty 56 km, průměrné spotřebě nafty 4,7 l číslo km, průměrné ceně částka v roce 2021 a částka v roce 2022 a základní sazbě náhrady 4,40 spisová značka v roce 2021 a 4,70 spisová značka v roce 2022, z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po částka (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 advokátního tarifu) a z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po částka (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu), jakož i z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a z náhrad hotových výdajů, které advokát povinen odvést, ve výši částka. Soud nepřiznal odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za další úkony právní služby spočívající v písemných podáních ze dne 9. 6., 12. 8. a datum, neboť je s ohledem na skutkové okolnosti případu nepovažuje za účelně vynaložené. Žalobkyně měla již v žalobě uvést rozhodné skutečnosti týkající se právního důvodu její pohledávky. Soud ji musel vyzývat k vyjasnění tohoto právního důvodu žaloby, když žalobkyně původně vůbec neuváděla, že by žalovaný učinil dvě transakce platební kartou, které nebyly do zrušení účtu zúčtovány. Žalobkyně tak řadou svých podání postupně vyjasňovala skutkovou i právní situaci, a proto soud neshledal důvod jí za ně přiznat náhradu. Přiznal jí též sníženou odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za první tři úkony právní služby podle § 14b advokátního tarifu, neboť žalobu lze považovat za žalobu formulářového typu podanou na ustáleném vzoru, jímž opakovaně uplatňuje své nároky z postoupených pohledávek za klienty banky ve skutkově a právně obdobných věcech.

18. Konečně soud přiznal opatrovníku žalovaného odměnu a paušální náhradu hotových výdajů, jakož náhradu za 21% daň z přidané hodnoty, a to za pět úkonů právní služby po částka učiněných v roce 2021 (snížených podle § 12a advokátního tarifu o 20 %), a to převzetí a přípravu zastoupení, seznámení se se spisem dne 20. 7., vyjádření k žalobě dne 26. 7., vyjádření k vyjádření žalobkyně z datum, účasti na soudním jednání dne datum, jakož i odměnu za jeden úkon právní služby ve výši částka za účast u soudního jednání dne datum a dále paušální náhradu hotových výdajů za 6 úkonů po částka dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Proti výroku III. o odměně opatrovníka lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Okresního soudu v Českém Krumlově.