5 C 123/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 129 359,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 70 880 Kč, když soud povoluje žalované splácet dlužnou částku po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku s tím, že pokud nebude jedna ze splátek včas a řádně zaplacena, stane se splatným celý zbytek dluhu.

II. Co do částky 30 298 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 101 178 Kč ve výši 12,75 % ročně od 20. 7. 2024 do zaplacení, co do pohledávky ve výši 28 181,27 Kč, co do úroku za poskytnutí úvěru ve výši 9,27 % ročně z částky 97 339,45 Kč od 20. 7. 2024 do 12. 8. 2024, co do úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 97 339,45 Kč od 13. 8. 2024 do zaplacením, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 20. 7. 2024 dosáhne částky 335 462 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání platebního rozkazu) ze dne 29. 4. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 146 402,55 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 23. 11. 2023, č. smlouvy , Anonymizováno, , smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši celkem 100 000 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ve věci bylo ve smyslu § 115 a) o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení, na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto výslovně souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, doručeno jí bylo fikcí, soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal. Soud následně rozhodoval na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

3. Žalobkyně v řízení prokázala, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 11. 2023, která byla uzavřena distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz. Na základě ní byl žalované poskytnut úvěr do výše 100 000 Kč. Z titulu tohoto úvěru žalobkyně žádá po žalované částku 146 402,55 Kč s příslušenstvím. Úvěr byl vyplacen žalované dne 23. 11. 2023 na její účet č. , Anonymizováno, /0800 pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaná se zavázala zaplatit úvěr 100 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách v počtu 48 ve výši 5 824 Kč vždy ke 14. dni v měsíci s úrokovou sazbou 64,15 % ročně počínaje měsícem prosincem 2023.

4. Soud vyzval žalobkyni po seznámení se s listinnými důkazy předloženými žalobkyní, aby žalobkyně předložila a označila důkazy k prověření příjmů a výdajů žalované za odpovídající období, posouzení závazků žalované a jejich splnění, majetkovou situaci žalované apod. K výzvě ze dne 30. 5. 2025 se však žalovaná žádným způsobem nevyjádřila, nedoložila soudu listiny prokazující příjmy žalované, její výdaje, eventuelně dluhy, neměla tedy žalobkyně žádné dostatečné podklady k posouzení úvěruschopnosti žalované. Jestliže žalobkyně původně sjednala s žalovanou spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč, pak z provedeného dokazování nevyplývá, že by žalobkyně měla dostatek informací pro to, aby mohla řádně posoudit úvěruschopnost, a poskytnout žalované takto vysoký úvěr. Že žalovaná úvěr řádně nesplácela, dokládá skutečnost, že žalovaná nebyl schopna řádně a včas úvěr splácet. Žalobkyně sice soudu předložila 4 výpisy z účtu u , právnická osoba, . za měsíce červenec se zůstatkem 1 699,79 Kč, za měsíc srpen se záporným měsíčním zůstatkem, za měsíc září se zůstatkem 725,61 Kč a za měsíc říjen se záporným zůstatkem. Bankovní účty měla sice žalobkyně k dispozici ve výši čtyř měsíčních výpisů, z nich však nevyplývá, že by žalovaná měla dostatek prostředků na to, aby platila ještě pravidelné měsíční splátky 5 824 Kč. Žalobkyně také uváděla, že zkoumala úvěruschopnost u NRKI a SOLUS, v řízení však bylo zjištěno, že v těchto systémech byly již v té době vedeny úvěry žalované, když podle NRKI měla žalovaná v té době již 8 úvěrů v celkové hodnotě 580 721 Kč, z čehož již 11 504 Kč bylo splatných. Za této situace byla žalovaná v takové finanční situaci, že nebylo zde možno předpokládat, že žalovaná bude řádně splácet po 5 824 Kč další úvěr ve výši 100 000 Kč.

5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaná dluží žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 11. 2023 (uzavřený původně na částku 100 000 Kč), částku 70 880 Kč, což odpovídá jistině, kterou žalovaná dosud neuhradila, když na celkový úvěr 100 000 Kč žalovaná zaplatila 5x 5 824 Kč, celkem 29 120 Kč. Zbývá doplatit 70 880 Kč, když soud veškeré splátky započítal na jistinu. Co do zbývajících částek na jistině, úrocích z úvěru i úrocích z prodlení, dále pak na smluvní pokutě soud žalobu zamítl, ačkoliv žalobkyně částečně žalobu vzala zpět co do části smluvní pokuty a co do úroku, když původně sjednané úroky 64,15 % ročně snížil na 9,27 %. Protože byla smlouva neplatná od počátku jejího uzavření, ani snížení úroků z prodlení na případnou obvyklou míru nemůže vést soud k závěru, že má žalovaná platit dle původně neplatné smlouvy. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni pouze bezdůvodné obohacení ve výši nezaplacené jistiny. Soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou bez řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru za neplatnou a žalovaná je ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalobě tak bylo vyhověno co do jistiny 70 880 Kč a co do zbývající částky byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

6. Po právní stránce soud vychází z § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle odst. 1, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazků z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších druhů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Dle § 87 odst. 1, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Smlouva byla původně uzavírána dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., o. z. Soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., neboť nebyly splněny podmínky § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel zkoumal sice úvěruschopnost spotřebitele, nikoliv však řádně, a poskytl spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1.

9. Žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná, částečně neúspěšná. S ohledem na to, že úspěch a neúspěch ve věci byl v podstatě stejný, když soud vyhověl žalobě co do 70 880 Kč, když podle původní žaloby se žalobkyně domáhala částky 146 402,55 Kč s příslušenstvím, soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když postupoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř.

10. Povinnost zaplatit žalovanou částku v pravidelných měsíčních splátkách uvedených ve výroku tohoto rozsudku vyplývá z § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., kdy soud poskytl žalované delší lhůtu k plnění tak, aby byla schopna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná se sice k jednání nedostavila, s ohledem na to, že žalobkyně majetkové poměry žalované řádně nezkoumala, lze předpokládat, že i s ohledem na nesplnění povinností vyplývajících z původní smlouvy nejsou majetkové poměry dobré. Tomu odpovídá i lhůta k plnění.