5 C 133/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 12 855 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 200 Kč, když soud povoluje žalované splácet dlužnou částku po 2 000 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku s tím, že pokud nebude jedna ze splátek včas a řádně zaplacena, stane se splatným celý zbytek dluhu.

II. Žaloba se zamítá co do částky 2 655 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 855 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám advokáta , Jméno advokáta, 1 376,34 Kč, když soud povolil žalované splácet dlužnou částku po 500 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku s tím, že pokud nebude jedna ze splátek včas a řádně zaplacena, stane se splatným celý zbytek dluhu.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání platebního rozkazu) ze dne 18. 2. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 12 855 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 2. 2. 2024, č. smlouvy , Anonymizováno, , na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč, který následně byl navýšen a čerpán ve výši 10 200 Kč.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento byl pro nedoručení žalované zrušen, když se jednalo o platební rozkaz EPR , č. účtu, -5 ze dne 24. 2. 2025.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ve věci bylo ve smyslu § 115 a) o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení, na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto výslovně souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, doručeno mu bylo fikcí, soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal. Soud následně rozhodoval na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Žalobkyně v řízení prokázala, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, – Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 2. 2024, která byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz. Na základě ní byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 200 Kč. Z titulu tohoto úvěru žalobkyně žádá po žalované 12 855 Kč s příslušenstvím. Úvěr byl vyplacen žalované na bankovní účet č. , č. účtu, dne 2. 2. 2024 pod variabilním symbolem , var. symbol, . Dle smlouvy byl úvěr úročen úrokem 279,83 % ročně, avšak podle systému ARAD obvyklý úrok z úvěru 8,97 % ročně ke dni uzavření smlouvy. Žalobce žádá celou neuhrazenou jistinu ve výši 10 200 Kč, dále potom žádá smluvní úrok ve výši 2 112 Kč a smluvní pokutu ve výši 543 Kč. Předžalobní upomínka byla žalované zaslaná 19. 10. 2024, žalovaná dlužnou částku neuhradila.

5. Soud vyzval žalobkyni po seznámení se s listinnými důkazy předloženými žalobkyní, aby žalobkyně předložila a označila důkazy k prověření příjmů a výdajů žalované za odpovídající období, posouzení závazků žalované a jejich splnění, majetkovou situaci žalované apod. Žalobkyně k výzvě soudu ze dne 14. 5. 2025 se vůbec nevyjádřila, soudu nepředložila důkazy k prokázání svých tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované řádným způsobem, když nepředložila soudu doklady o příjmech, výdajích žadatele o úvěr. Neodůvodnila požadovaný roční úrok 279,83% ročně. Soud za té situace dospěl k závěru, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně a včas nezkoumala úvěruschopnost žalované, nemohla tak posoudit řádně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Nakonec skutečnost, že žalovaná na jistině ničeho nezaplatila, dokládá závěr soudu, že žalovaná nebyla schopná řádně a včas úvěr splácet.

6. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaná dluží žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 2. 2. 2024 s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, částku 10 200 Kč na poskytnuté jistině. Co do zbývající částky úroku z úvěru a smluvní pokutu soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť posoudil smlouvu o úvěru za neplatnou. Co do zbývajících poplatků sjednaných ve smlouvě soud žalobu zamítl, neboť posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou bez řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru za neplatnou a žalovaná je ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalobě tak bylo vyhověno co do jistiny 10 200 Kč a co do zbývající částky byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

7. Po právní stránce soud vychází z § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle odst. 1, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazků z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších druhů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Dle § 87 odst. 1, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Smlouva byla původně uzavírána dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., o. z. Soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., neboť nebyly splněny podmínky § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel zkoumal sice úvěruschopnost spotřebitele, nikoliv však řádně, a poskytl spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1.

10. Žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná, a to co do částky 10 200 Kč, neúspěšná co do částky 2 655 Kč. Žalobkyně tak byla úspěšná co do 79 % nákladů řízení, žalovaná co do 21 % nákladů řízení. Po odečtení neúspěchu od úspěchu ve věci má tak žalobkyně právo na 58 % nákladů řízení. Náklady řízení ve 100 % činí 2 373 Kč, když soud vychází ze skutečnosti, že za jeden úkon právní služby náleží advokátu částka 300 Kč, za 3 úkony, celkem 900 Kč. Soud vycházel z § 14b advokátního tarifu, když za dva úkony do 31. 12. 2024 náleží advokátu dvakrát 300 Kč, celkem 600 Kč. Za jeden úkon učiněný v roce 2025 400 Kč, ke každému úkonu pak režijní paušál po 300 Kč. Z celkové částky 1 300 Kč má advokát právo na režijní paušál ve výši 273 Kč, celkem 1 573 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč činily náklady řízení 2 373 Kč. 58 % těchto nákladů řízení pak činí 1 376, 34 Kč, které soud žalobkyni jako účelně vynaložené náklady přiznal.

11. Povinnost zaplatit žalovanou částku v pravidelných měsíčních splátkách uvedených ve výroku tohoto rozsudku vyplývá z § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., kdy soud poskytl žalované delší lhůtu k plnění tak, aby byla schopna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná se sice k jednání nedostavila, s ohledem na to, že žalobkyně majetkové poměry žalované řádně nezkoumala, lze předpokládat, že i s ohledem na nesplnění povinností vyplývajících z původní smlouvy nejsou majetkové poměry dobré. Tomu odpovídá i lhůta k plnění.