5 C 137/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 106 274,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 96 692,33 Kč, když soud povoluje žalovanému splácet dlužnou částku po 2 000 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku s tím, že pokud nebude jedna ze splátek včas a řádně zaplacena, stane se splatný celý zbytek dluhu.

II. Co do částky 2 000 Kč, co do úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 96 692,33 Kč od 20. 12. 2024 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 96 692,33 Kč od 20. 12. 2024 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 10 553,97 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 670,60 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 582,12 Kč, když soud povoluje žalovanému splácet dlužnou částku po 500 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku s tím, že pokud nebude jedna ze splátek včas a řádně zaplacena, stane se splatný celý zbytek dluhu.

IV. Co do částky 1 000 Kč, co do úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 6 582,12 Kč od 20. 12. 2024 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 582,12 Kč od 20. 12. 2024 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 692,47 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku v prodlení ve výši 260,75 Kč, se žaloba zamítá.

V. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám advokáta Jméno advokáta částku 34 784,02 Kč, když soud povoluje žalovanému splácet dlužnou částku po 1 000 měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku s tím, že pokud nebude jedna ze splátek včas a řádně zaplacena, stane se splatným celý zbytek dluhu.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání platebního rozkazu) ze dne 18. 2. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 106 274,45 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 2. 12. 202, smlouva o úvěru ve výši 10 000 Kč, č. smlouvy Anonymizováno, dále z titulu smlouvy o úvěru ze dne 2. 12. 2023, smlouvou o úvěru na částku 100 000 Kč, registrační č. hodnota, na základě nichž dluží žalovaný celkem částku 106 274,45 Kč.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento byl pro nedoručení žalovanému zrušen, když se jednalo o platební rozkaz EPR č. účtu-5 ze dne 21. 2. 2025.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil, doručeno mu bylo fikcí.

4. Žalobkyně v řízení předloženými listinnými důkazy prokázala, že s žalovaným uzavřela dne 2. 12. 2023 smlouvu o úvěru, výše úvěru 100 000 Kč, registrační č. hodnota, kterou se žalovaný zavázal splácet v 60měsíčních splátkách po 2 529 Kč, úroková sazba byla sjednána 17,30 % ročně. Z titulu tohoto úvěru žádá žalobkyně nesplacenou jistinu ve výši 96 692,33 Kč a úvěrové poplatky ve výši 2 000 Kč, dále pak sjednaný úrok, který snížila z původní výše 17,30 % ročně na 12,75 % ročně, a zákonný úrok z prodlení v téže výši, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a za kapitalizovaný úrok z úvěru.

5. Žalobkyně dále předloženými listinnými důkazy prokázala, že téhož dne 2. 12. 2023 uzavřela s žalovaným další smlouvu o úvěru na částku 10 000 Kč, která je specifikována pod registračním č. hodnota. Úvěr byl poskytnut ve výši 10 000 Kč, splatnost byla 12 měsíců po 1 007 Kč a úroková sazba byla sjednána 20,90 % ročně. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána 13. 12. 2024, ani poté žalovaný dlužnou částku, byť i jen částečně neuhradil.

6. Soud vyzval žalobkyni po seznámení se s listinnými důkazy předloženými žalobkyni, aby žalobkyně předložila a označila důkazy o prověření příjmů a výdajů žalovaného za odpovídající období, posouzení závazků žalovaného a jejich splnění, majetkovou situaci žalovaného apod. Žalobkyně k tomu tvrzením ze dne 20. 6. 2025 uvedla, že dle jejího názoru řádně zkoumala individuální úvěruschopnosti spotřebitele. Nahlédla do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, když uvedla, že vycházela z prohlášení žalovaného, že jeho pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání činí 25 000 Kč, a příjmy z podnikatelské činnosti činí ročně 240 000 Kč. Žalobkyně vycházela z čestného prohlášení žalovaného, jedinou listinu, kterou soudu předložila na základě výzvy, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je dvouměsíční částečný výpis z účtu, ze kterého však vyplývají měsíční příjmy žalovaného kolem 20 000 Kč. Nepředložila žádné důkazy k prokázání tvrzení, že příjmy z podnikatelské činnosti činí 240 000 Kč, když příjem 20 000 Kč měsíčně by nepostačoval k tomu, aby žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 100 000 Kč, a téhož dne ještě další úvěr 10 000 Kč. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to ani jeho příjmy a výdaje, když i u výdajů vycházel výslovně jen z čestného prohlášení žalovaného, u příjmu z čestného prohlášení a z částečného dvouměsíčního výpisu, kde figurují 3 celkové příjmy, jež prokazují příjem žalobce kolem 20 000 Kč, měsíčně, což je částka nedostatečná pro poskytnutí dvou úvěrů téhož dne v celkové výši 110 000 Kč. Soud tak má za to, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, což žalobkyni v rámci předvídatelnosti rozhodnutí sdělil.

7. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný dluží žalobkyni částku 96 692,33 Kč z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 2. 12. 2023 na původní částku 100 000 Kč, a částku na jistině ve výši 6 582,12 Kč z titulu smlouvy o úvěru uzavřeného téhož dne 2. 12. 2023 na částku 10 000 Kč. Co do zbývajících žalovaných částek, tedy co do poplatků ve výši 2 000 Kč za předžalobní výzvy, co do zákonného úroku z prodlení i úroku z úvěru, a to jak v nevyčíslené, tak v kapitalizované výši u obou úvěrů soud žalobu zamítl, neboť posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou bez řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru za neplatnou a žalovaný je ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobě tak bylo vyhověno co do jistiny 96 692,33 Kč a 6 582,12 Kč, co do zbývající žalované částky byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

8. Po právní stránce soud vychází z § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle odst. 1, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazků z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších druhů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Dle § 87 odst. 1, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Soud tedy shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavíranou dle § 2 395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., o. z. za neplatnou ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., neboť nebyly splněny podmínky § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel zkoumal sice úvěruschopnost spotřebitele, nikoliv však řádně, a poskytl spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1.

11. Žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná, a to co do částky 103 274,45 Kč, a neúspěšná co do částky 3 000 Kč s příslušenstvím. Úspěšná tedy byla co do 97 %, neúspěšná co do 3 %, rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem ve věci činí 94 %. Žalobkyně má tak právo na 94 % nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně činily ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb. za jeden úkon právní služby částku 5 380 Kč. Za přípravu + převzetí obhajoby, sepsání žaloby, přítomnost při jednání a předžalobní výzvu má žalobkyně právo na čtyři úkony právní služby po 5 380 Kč, celkem 21 520 Kč. Advokát vykonal dva úkony (příprava + převzetí obhajoby a předžalobní výzvu v roce 2024), za tyto úkony má právo na režijní paušál po 300 Kč, celkem za dva úkony 600 Kč. Za dva úkony učiněné v roce 2025 má právo na režijní paušály po 450 Kč, za dva úkony celkem 900 Kč. Celková částka činí 23 020 Kč. Žalobce také účtoval jízdné z Prahy do Českého Krumlova a zpět, a to 380 km ujetých vozidlem 9AZ 1404, kdy průměrná spotřeba podle velkého TP činí 5,3 litru na 100 km paliva – benzín, když podle vyhl. platné pro rok 2025 vyhl. č. 475/2024 činí cena benzínu 35,80 Kč. Základní sazba náhrady silničních motorových vozidel podle § 1b činí 5,80 Kč za 1 kilometr. Žalobce má při ceně 35,80 Kč za 1 litr a průměrné spotřebě 5,3 l na 100 kilometrů nárok na částku 1,8974 Kč za 1 kilometr. Paušální sazba náhrady silničních motorových vozidel činí 5,80 Kč, celkem za 1 kilometr 7,6974 Kč. Při ujetých 370 km má žalobce právo na náhradu za cestovní náklady 2 848 Kč. Advokát účtoval ještě ztrátu času podle vyhl. č. 177/1996 Sb., a to § 14 odst. 3 za každou půl hodinu 150 Kč. Za osm půlhodin na cestě z adresa zpět má právo na částku 1 200 Kč. Z celkové částky 27 068 Kč má advokát právo na 21 % DPH, celkově na částku 32 752, 28 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem 4 252 Kč činí náklady řízení celkem 37 004,28 Kč. 94 % z těchto nákladů řízení činí 34 784,02 Kč, které soud žalobkyni jako účelně vynaložené náklady přiznal.

12. Povinnost zaplatit žalovanou částku v pravidelných měsíčních splátkách uvedených ve výroku tohoto rozsudku a náklady řízení ve splátkách vyplývá z § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., kdy soud poskytl žalovanému delší lhůtu k plnění tak, aby byl schopen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se sice k jednání nedostavil, s ohledem na to, že žalobkyně majetkové poměry žalobce řádně nezkoumala, lze předpokládat, že i s ohledem na nesplnění povinností vyplývajících z původní smlouvy nejsou majetkové poměry dobré. Tomu odpovídá i lhůta k plnění. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českém Krumlově. Pokud by povinnosti v rozsudku stanovené nebyly včas a řádně splněny, je možné podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.