5 C 15/2021

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 700 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit [země] – [název soudu] soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 700 Kč s příslušenstvím. Jedná se o částku 700 Kč za cestovní náhrady, kdy žalovaný byl převezen do zdravotnického zařízení proti alkoholní záchytné stanice dne [datum]

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě listinných důkazů obsažených ve spise, když soud žalovaného vyzval ve smyslu ve smyslu § 115a o. s. ř. a byl poučen o tom, že pokud se ve věci nevyjádří, bude soud jeho souhlas předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s postupem podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.

3. Soud v řízení provedl žalobkyní navržené listinné důkazy, když po jejich zhodnocení dospěl k následujícím skutkovým závěrům:

4. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný dne [datum] v souladu se zákonem [číslo] o speciálních zdravotních službách byl dopraven žalovaný služebním vozidlem policie do Protialkoholní záchytné stanice [obec], když po provedení dechové zkoušky na přítomnost alkoholu v organismu byla zjištěna hladina alkoholu [číslo] ‰. Převoz do protialkoholní záchytné stanice si vyžádal jízdu služebním vozidlem Škoda Octavia [registrační značka], na trase [obec] [obec] [obec], když vozidlo najelo 120 km. Ve smyslu vyhlášky 358/2012 Sb. a to § 1, 4 činí cestovní náhrada 700 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne [datum].

5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni z titulu dopravy žalovaného do protialkoholní záchytné stanice z [obec] do [obec] a zpět dne [datum] [datum] [rok] částku 700 Kč s příslušenstvím. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného dlužnou částku zaplatit včetně příslušenství, neboť žalovaný neprokázal, že by tuto částku, byť i jen částečně uhradil.

6. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 20 a následujících zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, v souladu s nímž byl žalovaný převezen [anonymizováno] [stát. instituce] k odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu. Vyčíslení nákladů na jízdu služebního vozidla bylo učiněno v souladu s § 1 a 4 vyhl. ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb. u změny sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Vymáhání nákladů za úkony bylo uplatněno ve smyslu § 24 odst. 2, 3 zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Žalovaný se dle § 2991 odst. 1 na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatil, musí ochuzenému tedy vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Žalobkyně byla v řízení osvobozena od placení soudního poplatku, a to ve smyslu § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit ČR, na účet [název soudu] soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, neboť dle § 2 odst. 3, je-li navrhovatel řízení od placení soudního poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledků řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti němu navrhovatel právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V tomto případě tedy přešla poplatková povinnost na žalovaného. Výše soudního poplatku 1 000 Kč je stanovena položkou 1a) Sazebníku soudních poplatků obsaženého v zákoně č. 549/1991 Sb.

8. Pokud jde o výrok o nákladech řízení, žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, má ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1, 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, kdy účastník nebyl zastoupen zástupcem, náleží žalobkyni paušální náhrada podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. ve výši 100 Kč za jeden úkon, celkem za písemné podání ve věci a výzvu k plnění za dva úkony 200 Kč Tyto účelně vynaložené náklady soud žalobkyni přiznal.