5 C 15/2021

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 700 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit země – název soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne datum domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 700 Kč s příslušenstvím. Jedná se o částku 700 Kč za cestovní náhrady, kdy žalovaný byl převezen do zdravotnického zařízení proti alkoholní záchytné stanice dne datum 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě listinných důkazů obsažených ve spise, když soud žalovaného vyzval ve smyslu ve smyslu § 115a o. s. ř. a byl poučen o tom, že pokud se ve věci nevyjádří, bude soud jeho souhlas předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s postupem podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.

3. Soud v řízení provedl žalobkyní navržené listinné důkazy, když po jejich zhodnocení dospěl k následujícím skutkovým závěrům:

4. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný dne datum v souladu se zákonem číslo o speciálních zdravotních službách byl dopraven žalovaný služebním vozidlem policie do Protialkoholní záchytné stanice obec, když po provedení dechové zkoušky na přítomnost alkoholu v organismu byla zjištěna hladina alkoholu číslo ‰. Převoz do protialkoholní záchytné stanice si vyžádal jízdu služebním vozidlem Škoda Octavia registrační značka, na trase obec obec obec, když vozidlo najelo 120 km. Ve smyslu vyhlášky 358/2012 Sb. a to § 1, 4 činí cestovní náhrada 700 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne datum.

5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni z titulu dopravy žalovaného do protialkoholní záchytné stanice z obec do obec a zpět dne datum datum rok částku 700 Kč s příslušenstvím. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného dlužnou částku zaplatit včetně příslušenství, neboť žalovaný neprokázal, že by tuto částku, byť i jen částečně uhradil.

6. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 20 a následujících zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, v souladu s nímž byl žalovaný převezen anonymizováno stát. instituce k odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu. Vyčíslení nákladů na jízdu služebního vozidla bylo učiněno v souladu s § 1 a 4 vyhl. ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb. u změny sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Vymáhání nákladů za úkony bylo uplatněno ve smyslu § 24 odst. 2, 3 zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Žalovaný se dle § 2991 odst. 1 na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatil, musí ochuzenému tedy vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Žalobkyně byla v řízení osvobozena od placení soudního poplatku, a to ve smyslu § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit ČR, na účet název soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, neboť dle § 2 odst. 3, je-li navrhovatel řízení od placení soudního poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledků řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti němu navrhovatel právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V tomto případě tedy přešla poplatková povinnost na žalovaného. Výše soudního poplatku 1 000 Kč je stanovena položkou 1a) Sazebníku soudních poplatků obsaženého v zákoně č. 549/1991 Sb.

8. Pokud jde o výrok o nákladech řízení, žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, má ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1, 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, kdy účastník nebyl zastoupen zástupcem, náleží žalobkyni paušální náhrada podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. ve výši 100 Kč za jeden úkon, celkem za písemné podání ve věci a výzvu k plnění za dva úkony 200 Kč Tyto účelně vynaložené náklady soud žalobkyni přiznal. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Pokud by povinnosti v rozsudku stanovené nebyly včas a řádně splněny, lze navrhnou výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.