5 C 154/2022

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o určení příspěvku na výživu a úhrady nákladů neprovdané matky spojených s těhotenstvím a porodem

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni příspěvek na výživu neprovdané matky za období od 29. 3. 2021 do 29. 3. 2023 ve výši [částka] měsíčně splatných vždy do 15. dne v měsíci.

II. Dlužné výživné za období od 29. 3. 2021 do 31. 7. 2022 v celkové výši [částka] se žalovanému povoluje splácet po [částka] měsíčně, splatných vždy do 15. dne v měsíci počínaje měsícem srpnem 2022 s tím, že pokud nebude jedna ze splátek včas a řádně zaplacena, stane se splatný celý zbytek dluhu.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jednorázovou platbu na náklady spojené s těhotenstvím a porodem ve výši [částka], a to do 31. 8. 2022.

IV. Co do částky [částka] měsíčně za období od 29. 3. 2021 do 29. 3. 2023, se žaloba zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Českém Krumlově na soudním poplatku částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku na výživné na neprovdanou matku ve výši [částka] měsíčně v měsíčních splátkách [částka] splatných vždy do 15. dne v měsíci. K žádosti soudu žalobkyně upřesnila, že žádá 7 000 měsíčně po dobu dvou let od narození dítěte. Dále žalobkyně žádala uhradit jednorázovou splátku nákladů spojených s těhotenstvím a porodem ve výši [částka], k čemuž soudu předložila doklady.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, uváděl, že je schopen platit maximálně [částka] měsíčně. Co do zbytku navrhl žalobu zamítnout s ohledem na své osobní a majetkové poměry i to, že žalobkyně je podle jeho názoru alkoholičkou.

3. Soud v řízení provedl účastníky navržené důkazy, ze kterých vyšel k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalobkyně a žalovaný jsou bývalí partneři, manželství mezi nimi uzavíráno nebylo. Jejich vztah skončil v době, kdy byla žalobkyně těhotná, tehdy došlo i k ukončení společného soužití. Nezletilá se tedy narodila až v době, kdy spolu účastníci nežili. Narození dítěte bylo prokázáno předloženým rodným listem dítěte, když bylo zjištěno, že nezletilá [jméno] se narodila [datum].

5. K osobním a majetkovým poměrům žalobkyně bylo zjištěno, že žije v bytě 3+1, a to s nezletilou [jméno], se kterou je na rodičovské dovolené a s nezletilým synem. Nezletilá byla rozsudkem č. j. [číslo jednací] svěřena do péče matce, když otci bylo stanoveno výživné ve výši [částka] měsíčně s tím, že dluh na výživném činil [částka]. Dle sdělení žalovaného činí dlužné výživné v současné době již jenom [částka]. Žalobkyně pobírá rodičovský příspěvek, když soudu předložila doklady o tom, že dne [datum] byl příspěvek zvýšen na [částka] měsíčně, když matka upřesnila, že na rodičovské dovolené bude dva a půl roku. Matka také předložila doklady o tom, že pobírá přídavky na nezletilou [jméno] ve výši [částka]. Uvedla, že pobírá přídavek na dítě i na nezletilého syna. Žalobkyně předložila nájemní smlouvu na dobu určitou, ze které vyplývá, že za období od [datum] činilo nájemné ve výši [částka] a za období od [datum] bylo zvýšeno na [částka]. Předložila soudu rovněž doklady o platbách SIPO, ze kterých vyplývá, že náklady na elektřinu činí zálohy měsíčně [částka] a na plyn [částka], dále poplatek na rozhlasu [částka] a na televizi [částka]. Žalobkyně k tomu uvedla, že tyto platby jsou v současné době stejné. Žalobkyně dále uváděla, že pracovala pro žalovaného předtím, než otěhotněla, nedával jí dostatek finančních prostředků, soudem však uvedeno, že případné mzdové nároky anebo jiné nároky mezi účastníky před narozením dítěte nejsou předmětem tohoto řízení, pokud vyplývaly z pracovní činnosti žalobkyně pro žalovaného. Žalobkyně odůvodnila, že chce částku [částka] měsíčně, protože se domnívá, že finanční situace žalovaného je dobrá a tyto prostředky potřebuje.

6. K osobním a majetkovým poměrům žalovaného žalovaný předložil daňové přiznání za rok 2020, z něhož vyplývá, že dílčí základ daně činil [částka], daň [částka]. Za rok 2021 činil dílčí základ daně [částka], daň činila [částka]. Uvedl, že má ještě dvě děti, z čehož syn je zletilý, dcera studuje na vysoké škole, když jí přispívá částkou [částka] měsíčně, což bylo stanoveno dohodou. Bydlí v mobilheimu na svém pozemku, na kterém staví dílnu. Jeho čistý měsíční příjem činí 35 000 až [částka] měsíčně, když pracuje jako truhlář. Z toho platí ještě nájem v současné dílně asi [částka] měsíčně. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně má dluh [částka] na úvěry, které si vzala ještě v době, kdy u něho žila, když tyto spotřebovala na alkohol, následně byla dvakrát léčena v protialkoholní léčebně a podle jeho názoru neabstinuje. Žalobkyně k tomu uvedla, že sice měla recidivu, ale v současné době abstinuje. Skutečnost, zda žalobkyně abstinuje či nikoliv, není předmětem tohoto řízení. Soud v rámci výpočtu příspěvků na výživu neprovdané matky nevychází z případných nákladů žalobkyně na alkohol nebo jiné návykové látky, ale vychází z toho, jaké jsou její běžné náklady na obvyklý život. Soud přitom vychází také z osobních a majetkových poměrů a možností žalovaného.

7. Pokud jde o jednorázový příspěvek na náklady spojené s těhotenstvím a s porodem, pak se jednalo o náklady za vitamíny, cesty na vyšetření, tabletky pro těhotné a kojící ženy, podprsenka a jiné drobné oblečení. K tomu předložila žalobkyně doklady v celkové výši [částka] a soud rozhodl o tom, že žalovaný je povinen tyto náklady žalobkyni jednorázovou částkou [částka] nahradit.

8. Jestliže žalobkyně žádá příspěvek na výživu neprovdané matky ve výši [částka] měsíčně, pak soud s ohledem na ustálenou judikaturu podotýká, že příspěvek na výživu není výživným a nerovná se výživnému na manželku, když zásadně osobní a majetková úroveň žalobkyně jako neprovdané matky nemusí být shodná s životními poměry žalovaného. Příspěvek na výživu je tedy jen částečným příspěvkem, nemá sloužit k plné náhradě všech nákladů spojených s výživou matky. Soud přitom vzal v úvahu o příjem matky ve výši [částka] na rodičovském příspěvku. Matka přitom prokázala, že ještě v době před porodem byla nezaměstnaná, předložila soudu i doklady o pobytu v terapeutické skupině. Její případné náklady na koupi alkoholu soud nezohledňuje. Pokud jde o výši příspěvku na výživu neprovdané matky, soud zde dospěl k závěru, že přiměřenou částkou na příspěvek na výživu neprovdané matky je částka [částka] měsíčně, když vycházel jak z osobních a majetkových poměrů matky a jejích potřeb, tak s osobních majetkových poměrů žalovaného a jeho příjmů a výdajů.

9. Jestliže žalovaný podle shodného vyjádření obou účastníků ničeho na příspěvku na výživu neprovdané matky od narození dítěte [datum] nezaplatil, pak soud vypočetl dlužné výživné za období od 29. 3. 2021 do 31. 7. 2022, kdy bylo splatné již celé výživné za období červenec 2022, a to v celkové částce [částka]. Odpovídá to částce [částka] za tři dny měsíce března 2021, dále za devět měsíců roku 2021 po [částka] v částce [částka], za sedm měsíců roku 2022 po [částka] v částce [částka], celkem tedy [částka]. Pokud soud povolil žalovanému splácet toto dlužné výživné po [částka] měsíčně, pak vycházel z osobních a majetkových poměrů žalovaného i potřeby žalobkyně. Tato částka splátky se soudu jeví jako přiměřená, když pokud by však žalovaný neplatil řádně a včas, stane se splatným celý zbytek dluhu.

10. Soud tak žalobu na příspěvek na výživu neprovdané matky zamítl jako nedůvodnou do částky [částka] měsíčně, když se jedná o rozdíl mezi žalovanou částkou [částka] měsíčně a přiznanou částkou [částka] měsíčně.

11. Žalobkyně byla v řízení osvobozena od placení soudního poplatku, a to ve smyslu § 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích. Poplatková povinnost tak přechází v části, ve které bylo žalobě vyhověno na neúspěšného žalovaného podle položky 7 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích bodu b) v částce vyšší než [částka] činí soudní poplatek 1 % z této částky, nejvýše však [částka]. Za dva roky, tedy 24 měsíců po [částka] činí výživné [částka], 1 % z této částky činí [částka], to je tedy částka, kterou je žalovaný povinen na soudním poplatku zaplatit.

12. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 920 zákona č. 89/2012 Sb., dle jehož odst. 1 není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Podle § 921 o. z., výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy měsíc dopředu, ledaže soud rozhodne jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Dle § 922 o. z., výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle 3 let zpět od tohoto dne. Dle odst. 2, výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však za 2 roky ode dne porodu. Podle důvodové zprávy k § 920 zákona č. 89/2012 Sb., výchozím předpokladem pro plnění povinnosti výživy neprovdané matce je určitý vztah mezi matkou a otcem jejího dítěte (i kdyby byl dán jen narozením společného potomka). Podmínkou není soužití (či nesoužití) ve společné domácnosti. Pokud otec dítěte plní tuto povinnost dobrovolně, není třeba aplikovat zákonný režim. Matkou dítěte je žena, která dítě porodila, přičemž oprávněnou podle těchto ustanovení je matka, která za otce svého dítěte není provdána. Důvodem pro přiznání výživného neprovdané matce není neschopnost matky samostatně se živit (tj. stav odkázanosti na výživu), jak předpokládá § 911, nýbrž skutečnost, že v souvislosti s těhotenstvím a narozením dítěte pravidelně (ne však nutně vždy) dochází k dočasnému nebo trvalému snížení příjmu matky, které je žádoucí kompenzovat poskytováním výživy v přiměřeném rozsahu otcem dítěte. Důvodová zpráva dále uvádí, že při vymezení rozsahu a způsobu plnění této specifické vyživovací povinnosti vč. stanovení výše příspěvku na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem je třeba aplikovat i obecná ustanovení o výživném, zejména § 913 a následující, vč. přiměřené aplikace ustanovení o výživném na nezl. dítě. Jediné zákonné kritérium rozsahu pro plnění poskytována podle § 920 je hledisko přiměřenosti. Nejde proto o plnění vyživovací povinnosti v plném rozsahu podle kritérií zásadně shodné životní úrovně. Není tedy nutné, aby matka dítěte sdílela případnou vyšší životní úroveň otce dítěte. Soud zde rovněž přihlédne i k vlastním příjmům matky a jejím majetkovým poměrům. Ustanovení § 921 obsahuje obecné pravidlo, že výživné se plní v pravidelných opětujících se částkách, které jsou splatné vždy na měsíc dopředu. Podle § 922 odst. 2, výživné na neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však za dva roky ode dne porodu. Dle § 913 odst. 1, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odst. 2, při ohodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř., zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí. Přihlédne se případně i k péči o rodinnou domácnost.

13. Výrok o nákladech řízení odpovídá tomu, že žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná, částečně neúspěšná, stejně tak jako žalovaný. Tomu odpovídá výrok o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když soud vychází z § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.