5 C 161/2021

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Žaloba žalobkyně, aby soud určil, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa], [PSČ] [obec], je výlučným vlastníkem jednotky [číslo] – garáž, vymezená podle bytového zákona, která se nachází v budově [adresa] v části [územní celek], stojící na parcele č. St. [anonymizováno] a výlučným vlastníkem přináležejících spoluvlastnických podílů na společných částech této budovy a na pozemcích parcela St. [anonymizováno], parcela [číslo] parcela [číslo] o velikosti těchto podílů [číslo], vše v k. ú. [číslo] [obec] – [část obce], obec a okres [okres] na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Český Krumlov, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech řízení k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], částku 24 408,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyni se vrací soudní poplatek z předběžného opatření, a to 1 000 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku z účtu Okresního soudu v Českém Krumlově.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud rozhodl o tom, že se určuje, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], je výlučným vlastníkem jednotky [číslo] – garáž, vymezená podle bytového zákona, která se nachází v budově [adresa] v části [územní celek], stojící na parcele č. St. [anonymizováno] a výlučným vlastníkem přináležejících spoluvlastnických podílů na společných částech této budovy a na pozemcích parcela St. [anonymizováno], parcela [číslo] parcela [číslo] o velikosti těchto podílů [číslo], vše v k. ú. [číslo] [obec] – [část obce], obec a okres [okres] na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Český Krumlov. Původně žalobkyně opomněla určit předmětem řízení i podíly na společných částech jednotky a pozemků, následně prostřednictvím advokáta navrhla změnu žaloby 29. 3. 2022, kterou soud usnesením [číslo jednací] připustil, rozhodnutí nabylo právní moci 5. 4. 2022. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že nikdy nepřestala být vlastníkem garáže č. jednotky [číslo], avšak jako vlastník je zapsán v katastru nemovitostí žalovaný, který vydražil nemovitost v rámci exekučního řízení vedeného exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], soudním exekutorem Exekutorský úřad Frýdek [část obce] pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], když žalobkyně uvádí, že exekuční řízení bylo vedeno bez právního důvodu.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tím, že řádně na základě provedeného příklepu vydražil nemovitosti v exekuci, za nemovitosti zaplatil nejvyšší podání. Nabyl řádně vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Navrhl žalobu zamítnout. <b>3. Soud v řízení provedl účastníky navržené důkazy, které zhodnotil jak jednotlivě tak v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:</b> 4. Vlastnické právo k nemovitostem, které jsou předmětem tohoto řízení: Z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a okres [okres], k. ú. [obec] – [část obce], o jednotce [číslo] v budově [adresa], k. ú. [obec] – [část obce] bylo zjištěno, že vlastnické právo k jednotce a podílu [číslo] na přináležejících spoluvlastnických podílech na společných částech této budovy a na pozemcích parcela St. 916, parcela [číslo] parcela [číslo] vše v k. ú. [číslo] [obec] – [část obce], obec a okres [okres] na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Český Krumlov, je žalovaný [právnická osoba] Žalobkyně soudu předložila doklad o původním nabytí vlastnického práva k nemovitostem, a to smlouvu o převodu vlastnictví nebytového prostoru – jednotky, kterou uzavřela s převodcem, [právnická osoba] s. r. o., a to smlouvou ze dne 28. 8. 2008.

5. Exekuční řízení: Z usnesení [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že soudní exekutor udělil vydražiteli [právnická osoba] příklep na vydražené nemovitosti a spoluvlastnický na nemovitých věcech mimo jiné k č. jednotky [číslo] garáž a podílu na společných částech domu a pozemku [číslo] v budově [adresa], na spoluvlastnických podílech na společných částech této budovy a na pozemcích parcela St. 916, parcela [číslo] parcela [číslo] [číslo] na parcele stavební [anonymizováno], [list vlastnictví] pro obec a okres [okres], k. ú. [obec] – [část obce]. K dotazu soudu soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] soudu sdělil, že ve věci [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] podala [celé jméno žalobkyně] odvolání, když Městský soud v Praze pod [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] odvolání odmítl. Toto usnesení bylo soudu rovněž předloženo. Odvolání se týkalo udělení příklepu na vydražené nemovitosti, mimo jiné na nemovitosti jednotku [číslo] – garáž v budově [adresa] [část obce]. Z usnesení [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo také zjištěno, že byl udělen příklep za nejvyšší podání 420 000 Kč. Podáním ze dne [datum] soudní exekutor soudu sdělil, že nejvyšší podání bylo vydražitelem uhrazeno. Rozhodnutí o udělení příklepu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabylo právní moci [datum], což vyplývá z doložky právní moci uvedené na rozhodnutí.

6. Další nemovitosti, které nejsou předmětem tohoto řízení: Žalobkyně předložila v řízení výpisy z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec Ostravice, okres [okres], z něhož vyplývá, že vůči žalované bylo zahájeno exekuční řízení JUDr. [jméno] [příjmení] [spisová značka]. Žalobkyně také soudu předložila oznámení o opravě chyby v údajích v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Frýdek-Místek, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], když katastrální úřad opravil údaje na listu vlastnictví [číslo] a zrušil zápis věcného břemene, chůze a jízdy k parcele [číslo]. Předkládala tedy v tomto řízení listiny, které se netýkaly tohoto řízení, a to doklady o vlastnickém právu k nemovitostem v okrese [okres]. Žalobkyně předložila soudu i výpis z katastru nemovitostí [obec a číslo], [list vlastnictví], když předložila soudu důkazy ohledně nabytí vlastnického práva k těmto nemovitostem. Žalobkyně předložila rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Frýdek-Místek, kde katastrální úřad v rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] oznámil opravu chyb v údajích v katastru nemovitostí. Jednalo se ovšem o opravu chyb v katastrálním území Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Frýdek-Místek, nikoliv nemovitostí v katastru nemovitostí [obec]. Soud proto tyto listiny nehodnotí, protože dokreslují pouze celkovou situaci žalobkyně a její problémy týkající se i jiných nemovitostí v jiném okrese. Tyto nemovitosti nejsou předmětem tohoto řízení.

7. Další řízení a stížnosti žalobkyně: Žalobkyně dopisy na různé instituce a soudy žádala o ochranu svého vlastnictví. Žalovaná soudu také předložila přílohu A k formuláři stížnosti jako důkaz neexistence právního titulu věcného břemene k zásahu do majetkového práva stěžovatelky.„ Zde rozebírá otázky neexistence věcného břemene. Předložila také přílohu B k formuláři stížnosti nazvanou Argumenty na podporu stížnosti. Žalobkyně soudu také předložila žalobu o určení vlastnického práva, kterou podala u Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Podání na ochranu svého vlastnického práva podávala žalobkyně i u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, a to např. podáním ze dne 9. 6. 2021. Žalovaná podala rovněž negativní žalobu na ochranu proti zasahování do vlastnického práva u Obvodního soudu pro Prahu 8. Žalobkyně podala své podání i u Nejvyššího správního soudu, označenou jako správní žaloba proti rozhodnutí katastru. I další podání žalobkyně, která předložila jako přílohy k tomuto řízení, dokreslují pouze snahu žalobkyně domoci se svého vlastnického práva jakýmkoliv způsobem, proto oslovuje veškeré možné instituce. Není úkolem soudu, aby tyto snahy žalobkyně soud hodnotil, pouze je konstatuje s ohledem na to, že představují podstatnou část spisového materiálu. Žalobkyně v řízení předložila i listiny týkající různých stavebních řízení, které však nejsou pro toto řízení rovněž podstatnými. Žalobkyně předložila i doklady o tom, že podávala ústavní stížnost týkající se rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku, když Ústavní soud rozhodnutím I.ÚS3852/17 ústavní stížnost odmítl. Žalobkyně také předložila soudu dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, opět se týká jiného řízení. Toto dovolání Nejvyšší soud ČR usnesením [číslo jednací] odmítl.

8. Další důkazy žalobkyně: Žalobkyně v řízení předložila různé výpisy z katastru nemovitostí týkající se jejího vlastnického práva k nemovitostem, eventuálně věcných břemen, které v tomto řízení nejsou podstatné. Žalobkyně také předložila historický geometrický (polohový) plán [číslo] se snímkem katastrální mapy a souhlas s umístněním stavby Obecného úřadu [obec] – Stavebního úřadu, když z těchto listin a tvrzení žalobkyně, že tyto nemovitosti kdysi vlastnila, nejsou pro toto řízení, neboť se týkají nemovitostí v obci [obec], tedy nemovitostí mimo Jihočeský kraj. Předložila i listiny ohledně stavby nemovitostí, a to fotodokumentaci (č. listu 622 – 641), když pro posouzení vlastnického práva tyto fotografie rovněž nemají právní význam. Také předložená diplomová práce [jméno] [příjmení] není důkazem, který by byl podstatný pro posouzení vlastnického práva žalobkyně. Stejně tak diplomová práce [jméno] [příjmení] je v tomto řízení nepodstatnou, navíc jde o důkazy nepřípustné s ohledem na jejich dodání po koncentraci řízení. Žalobkyně rovněž navrhla důkaz celým exekučním spisem, soud tento důkaz pro nadbytečnost zamítl, když podstatný důkaz v tomto řízení, a to rozhodnutí o příklepu s doložkou právní moci [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], je ve spise založen. Pro nadbytečnost rovněž zamítl návrh na výslech svědka [příjmení] a exekutora JUDr. [příjmení], když jejich výslech v tomto řízení není podstatný. Po právní stránce jejich výpověď nemůže přinést takové skutečnosti, které by mohly rozhodnutí ve věci ovlivnit.

9. Předběžná opatření: V průběhu tohoto řízení žalobkyně podala dva návrhy na vydání předběžného opatření. První předběžné opatření Okresní soud v Českém Krumlově rozhodnutím [číslo jednací] odmítl, žalobkyně proti němu podala odvolání. Krajský soud první předběžné opatření usnesením [číslo jednací] potvrdil. Rozhodl rovněž tak, že změnil usnesení okresního soudu v bodě II. tak, že soudní poplatek z návrhu na vydání předběžné opatření se žalobkyni ve výši 1 000 Kč neukládá.

10. Žalobkyně podala také druhý návrh na vydání předběžného opatření, jímž rozhodl Okresní soud v Českém Krumlově pod [číslo jednací], kdy zamítl návrh žalobkyně na vydání předběžného opatření. Krajský soud v Českých Budějovicích pod usnesením [číslo jednací] rozhodl o tom, že změnil toto rozhodnutí tak, že návrh na vydání předběžného patření odmítl. Také rozhodl o tom, že soudní poplatek z návrhu na vydání předběžného opatření se žalobkyni neukládá ve výši 1 000 Kč.

11. Námitka podjatosti: Žalobkyně také podala námitku podjatosti proti vyřizující soudkyni, když Krajský soud v Českých Budějovicích pod rozhodnutím [číslo jednací] rozhodl, že soudkyně okresního soudu JUDr. Ivana Paloučková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí této věci.

12. Výslech žalobkyně: Ve věci byla vyslechnuta žalobkyně, ta v řízení uvedla, že:„ Exekuce je absolutně neplatná, je postavena na digitální dezinformaci, na hoaxu, na fejku v katastru nemovitostí, kdy [jméno] [příjmení] z [obec] si zakoupil spolu se svým synovcem [jméno] [příjmení] dvě nemovitosti, a to vedle její roubenky v [obec]. Rok po kolaudaci nemovitosti došlo ke kybernetickému útoku na její vlastnictví a kmotři [příjmení] začali dělat majetkové nároky vůči jejímu nemovitému majetku.“ Žalobkyně dále ve svém výslechu popisovala, jak k těmto útokům docházelo, když tvrdila, že celé exekuční řízení je postaveno na digitální chybě. Žalobkyně potvrdila, že proti rozhodnutí [číslo jednací], tedy proti udělení příklepu, podala odvolání, dále uvedla, že podala ke všemu ústavní stížnosti, celou věcí se zabývalo velké množství advokátů.

13. Naléhavý právní zájem: Soud s ohledem na to, že je podána určovací žaloba o určení vlastnického práva k nemovitostem, hodnotil, zda existuje na straně žalobkyně naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva ve smyslu § 80 o. s. ř., dle něhož určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem je přitom dán tam, kde by bez požadovaného určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by bez tohoto určení se stalo jeho právní postavení nejistým. Bez požadovaného určení stavícího na jisto vlastnictví k předmětným nemovitostem, je právní postavení žalobkyně nejistým, jedině rozsudek o určení pak může být přímým podkladem pro změnu zápisu v katastru nemovitostí. Soud shledal existenci naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadované určení, když bez tohoto určení není možné, aby žalobkyně byla zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník uvedených nemovitostí, když v současné době je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník žalovaný. Protože se vyžaduje, aby žalobce již v žalobě o určení vlastnického práva tvrdil a prokazoval skutečnosti, z nichž bude možné dovodit, že na požadovaném určení má naléhavý právní zájem, posoudil soud předmětnou žalobu i z tohoto pohledu. I v tomto bodě soud dospěl k závěru, že žalobkyně, ač zčásti nepřehledně, tvrdila, že nikdy vlastnické právo neztratila, není zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník, a tudíž má naléhavý právní zájem na této určovací žalobě. V případě posouzení naléhavého právního zájmu žalobkyně soud vychází i z ustálené rozhodovací praxe při posuzování § 80 o. s. ř. o tom, zda je dán naléhavý právní zájem, žalobkyně na určení vlastnického práva k nemovité věc, u níž je v katastru nemovitostí veden jako vlastník někdo jiný. V tomto případě je ustálená judikatura tento naléhavý právní zájem shledává, když soud odkazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] [spisová značka] nebo rozsudek [spisová značka].

14. Přezkum rozhodnutí o příklepu v exekučním řízení: Z žaloby žalobkyně i jejího výslechu, učiněného před soudem vyplývá, že žalobkyně považuje exekuci za absolutně neplatnou, což výslovně uvedla. Uvedla, že exekuce je podle jejího názoru krádež soukromých nemovitostí, příklep považuje za nezákonný, když proti němu podala opravný prostředek. Podala i ústavní stížnost. Soud se tedy zabýval tím, zda je možné v tomto řízení o určení vlastnického práva se zabývat případnými vadami exekučního řízení, eventuálně nezákonného postupu soudního exekutora předcházejícího udělení do samotného příklepu. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že námitky žalobkyně v řízení o určení vlastnického práva týkající se vad a případného nezákonného postupu soudního exekutora předcházejícího udělení samotného příklepu jsou skutečnosti, kterými se soud v tomto řízení o určení vlastnického práva zbývat nemůže. Soud přitom vychází z rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka], kde je výslovně uvedeno:„ V řízení o určení vlastnického práva k vydražené nemovité věci proto nelze zohledňovat případnou nezákonnost postupu soudního exekutora předcházejícího udělení samotného příklepu – tyto námitky jsou relevantní toliko v rámci přezkumu rozhodnutí o příklepu v exekučním řízení, ať již cestou řádného či mimořádného opravného prostředku. Tvrzení žalobců uplatněná v řízení o určení vlastnictví přitom směřují výhradně proti údajné nesprávnosti rozhodnutí o příklepu a vadnému postupu soudního exekutora, jenž předcházel vydání rozhodnutí o příklepu.“ Soud tedy nepřezkoumává předchozí exekuční řízení, a i kdyby k vadám postupu soudního exekutora v předcházejícím exekučním řízení došlo, tak by k nim stejně nemohl přihlížet. Soud zde rovněž odkazuje i na rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka], který uzavřel, že..“ určovací žaloba není institutem pro určení neplatnosti (procesního) rozhodnutí soud či soudního exekutora, neboť takové rozhodnutí není právním úkonem ve smyslu § 34 občanského zákoníku, ale individuálním právním aktem orgánu státní moci a nelze na něj aplikovat ustanovení obč. zákoníku o neplatnosti právních úkonů“. V tomto případě sice žalobkyně nežalovala o určení neplatnosti příklepu soudního exekutora, v řízení o určení vlastnictví však těmito tvrzeními argumentovala.

15. Závěr o skutkovém stavu věci: V řízení bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a okres [okres], k. ú. [obec] – [část obce], že v katastru nemovitostí je jako výlučný vlastník jednotky [číslo] – garáž, vymezená podle bytového zákona, která se nachází v budově [adresa] v části [územní celek], stojící na parcele č. St. [anonymizováno] a výlučným vlastníkem přináležejících spoluvlastnických podílů na společných částech této budovy a na pozemcích parcela St. 916, parcela [číslo] parcela [číslo] o velikosti těchto podílů [číslo], vše v k. ú. [číslo] [obec] – [část obce], obec a okres [okres] na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Český Krumlov, zapsán žalovaný. Žalovaný nabyl vlastnické právo k nemovitostem na základě rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kdy mu soudní exekutor udělil příklep za nejvyšší podání. V řízení bylo prokázáno, že toto rozhodnutí bylo krajským soudem potvrzeno k odvolání žalobkyně, nejnižší podání bylo žalovaným uhrazeno. Za situace, kdy rozhodnutí o udělení příklepu přezkoumával již Městský soud v Praze pod sp. zn. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kdy odvolání odmítl, skončilo exekuční řízení pravomocným příklepem a žalovaný tak své vlastnické právo k nemovitostem nabyl na základě pravomocného rozhodnutí soudu, když následně bylo vlastnické právo zapsáno do katastru nemovitostí. Rozhodnutí o udělení příklepu nabylo právní moci [datum], žalovaný zaplatil nejvyšší podání, žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník. Žalobkyně po poučení soudem neprokázala žádné skutečnost a nepředložila k tomu důkazy, ze kterých by vyplývalo, že vlastnické právo žalovaný nenabyl nebo že ho opět pozbyl. Za dané situace soud tak žalobu v plném rozsahu zamítl.

16. Právní posouzení věci: Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Vlastnické právo žalovaný nabyl v roce 2021, tedy za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

17. Vrácení soudního poplatku: Žalobkyně ve věci zaplatila k výzvě soudu soudní poplatek z žaloby ve výši 5 000 Kč a soudní poplatek 1 000 Kč z návrhu na vydání předběžného opatření. S ohledem na to, že Krajský soud v Českých Budějovicích svými rozhodnutími (čl. 214 a čl. 319) rozhodl o tom, že žalobkyně není povinna zaplatit soudní poplatek z předběžného opatření, zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč soud vrací, a to v souladu s § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

18. Náklady řízení: Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. mu přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl ve věci zastoupen advokátem, tomu přísluší za tři úkony právní služby (příprava + převzetí obhajoby, účast při jednání dne 19. 5. 2022 a 2. 8. 2022) za tři úkony po 1 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. celkem 9 300 Kč. Ke každému úkonu právní služby má advokát právo na režijní paušál po 300 Kč ve smyslu § 13 odst. 3 advokátního tarifu, celkem 900 Kč. Advokát účtoval promeškaný čas za jízdu z [anonymizováno] do [obec] a zpět, a to za 24 započatých půl hodin po 100 Kč, celkem 2 400 Kč za čas strávený na cestě k jednání a zpět. Advokát účtoval také cestovní náhrady za jízdné z [anonymizováno] do [obec] a zpět, a to za jednání 19. 5. 2022 a 2. 8. 2022, když soud zde vychází z vyhlášky [číslo] 2021, platnou pro rok 2022 ve znění novely [číslo] 2022 platné od 14. 5. 2022. Advokát cestoval osobním automobilem 3K69580 Opel Meriva 1,4T, když podle velkého technického průkazu činí průměrná spotřeba 5,9 litrů na 100 km, nikoliv 7,8 litrů na 100 km, jak advokát uváděl. Soud přitom musí vycházet z třetího údaje ve velkém technickém průkazu. Cena paliva podle vyhlášky 116/ 2022 za benzín činí 44,50 Kč. Za jeden kilometr mu tak náleží 2, 581 Kč. Cestovní náhrady za používání silničních motorových vozidel podle § 1 písm. b) činí 4,70 Kč, za jeden kilometr tak náleží 7, 281 Kč. Při ujetých 1 040 Kč činí cestovní náhrada 7 572,24 Kč. Advokát má právo na 21 % DPH, když prokázal, že je plátcem této daně. Z celkové částky (9 300 + 900 + 2 400 + 7 572,24) 20 172,24 Kč náleží advokátu 21 % DPH ve výši 4 236,17 Kč. Celkové náklady advokáta tak činí 24 408,41 Kč, které soud žalovanému jako účelně vynaložené náklady přiznal.

19. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.