Okresní soud v Českém Krumlově · Rozsudek

5 C 169/2021

č. j. 5 C 169/2021-99

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-11 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCK:2021:5.C.169.2021.6

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka], a to do [datum].

II. Žaloba se zamítá co do zbytku žalované částky, a to co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od 1. 11. 2020 do 15. 12. 2020, z částky [částka] ve výši 10 % ročně od 16. 12. 2020 do 14. 1. 2021, z částky [částka] ve výši 10 % ročně od 15. 1. 2021 do 15. 2. 2021, z částky [částka] ve výši 10 % ročně od 16. 2. 2021 do 9. 7. 2021, z částky [částka] ve výši 10 % ročně od 10. 7. 2021 do 27. 9. 2021, z částky [částka] ve výši 10 % ročně od 28. 9. 2021 do 4. 10. 2021, z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, žaloba se dále zamítá co do pohledávky ve výši [částka], žaloba se dále zamítá co do úroku z úvěru ve výši 95,89 % ročně z částky [částka] od 30. 6. 2020 do 15. 12. 2020, z částky [částka] od 16. 12. 2020 do 14. 1. 2021, z částky [částka] od 15. 1. 2021 do 15. 2. 2021, z částky [částka] od 16. 2. 2021 do 9. 7. 2021, z částky [částka] od 10. 7. 2021 do 27. 9. 2021, z částky [částka] od 28. 9. 2021 do 4. 10. 2021, z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne [datum] žádala vydání rozhodnutí, jímž by soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] ze dne [datum]. Uvedla, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši [částka], k jehož vyplacení došlo [datum]. Žalovaná se zavázala za poskytnutý úvěr zaplatit žalobkyni úrok ve výši 95,89 % ročně, když celou částku se zavázala zaplatit v čtyřiceti osmi měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 22. dni kalendářního měsíce. Uvedl, že žalobce před uzavřením úvěru zjišťoval úvěruschopnost žalované. Žalovaná však řádně a včas neplnila podmínky smlouvy, když ocitla v prodlení a žalobkyně zbytek úvěru zesplatnila, následně byla žalovaná vyzvána k úhradě zbytku dluhu. Po zesplatnění žádá žalobkyně také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, dle článku 6.5 smlouvy od [datum] do zaplacení. Po zesplatnění bylo uhrazeno pět splátek po [částka].

2. Konečný návrh žalobkyně: Po částečném zastavení řízení do částky [částka] žalobkyně žádala zaplatit [částka] se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky [částka] od 1. 11. 2020 do 15. 12. 2020, z částky [částka] ve výši 10 % ročně od 6. 12. 2020 do 14. 1. 2021, z částky [částka] ve výši 10 % ročně od 15. 1. 2021 do 15. 2. 2021, z částky [částka] ve výši 10 % ročně od 16. 2. 2021 do 9. 7. 2021, z částky [částka] ve výši 10 % ročně od 10. 7. 2021 do 27. 9. 2021, z částky [částka] ve výši 10 % ročně od 28. 9. 2021 do 4. 10. 2021, z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, dále žádala pohledávku ve výši [částka], což byla vypočtena smluvní pokuta kapitalizována žalobkyní. Žalobkyně dále žádala úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,89 % ročně z částky [částka] od 30. 6. 2020 do 15. 12. 2020, z částky [částka] od 16. 12. 2020 do 14. 1. 2021, z částky [částka] od 15. 1. 2021 do 15. 2. 2021, z částky [částka] od 16. 2. 2021 do 9. 7. 2021, z částky [částka] od 10. 7. 2021 do 27. 9. 2021, z částky [částka] od 28. 9. 2021 do 4. 10. 2021, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka].

3. Ve věci byl vydán platební rozkaz [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], tento však byl zrušen pro nedoručení žalované.

4. Žalovaná se k jednání nedostavila, doručeno jí bylo fikcí. <b>5. Soud v řízení provedl účastníky navržené důkazy, které zhodnotil jak jednotlivě, tak v jejích vzájemných souvislostech a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:</b> 6. Smlouva o úvěru: Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], vyplacený dne [datum]. Skutečnost, že došlo k vyplacení úvěru [částka] žalované, byla prokázána předloženým dokladem o výpisu z účtu žalobkyně o pohybu na účtech prokazující vyplacení úvěru žalované. V úvěrové smlouvě, která byla soudu předložena, si účastníci sjednali úrokovou sazbu 95,89 % ročně, kterou žalovaná zavázala splácet současně s poskytnutým úvěrem ve čtyřiceti osmi splátkách po [částka] splatných vždy k 22. dni měsíce, počínaje měsícem listopadu 2019 Smlouva o úvěru byla tak mezi účastníky uzavřena v souladu s § 2395 o.z., když jde o úvěrovou smlouvu, jejíž základní náležitostí je závazek žalobce jako úvěrující osoby žalovanému jako úvěrovanému poskytnout peněžní prostředky a závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Úvěruschopnost žalované: Žalobkyně před uzavřením úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované, když ověřila úvěrovou historii žalované v databázích [příjmení], NRKI (nebankovní registr klientských informací). Obojí bez negativního příznaku. Byla zkoumaná také výplata žalované, existence účtu s kladným zůstatkem, žalovaná pro schválení úvěru učinila prohlášení ve vztahu k žalobkyni. Na základě toho žalobkyně vyhotovila formulář k hodnocení klienta, když došlo ke schválení úvěru a oznámení toto skutečnosti žalované. Soud tedy posuzoval, zda žalobkyně před uzavřením úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované a dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalované byla žalobkyní zkoumána řádně. Úvěruschopnost žalované žalobkyně posoudila podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257 2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pokud jde o výši sjednaného úroku z úvěru, ten soud posoudil s ohledem na dobré mravy.

8. Úrok z úvěru: Žalobkyně účtuje rovněž úrok z poskytnutého úvěru odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], za období od 16. 12. 2020 do 14. 1. 2021 z částky [částka] úrok ve výši [částka], za období od 15. 1. 2021 do 15. 2. 2021 úrok z částky [částka] ve výši [částka] a následně úrok z částky [částka] od [datum] do zaplacení, když žádal úrok v úrokové sazbě sjednané ve smlouvě 95,89 %. Dle článku 2.2 smlouvy je výše úroku limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A smlouvy, tedy částkou [částka]. Při posuzování platnosti či neplatnosti sjednaných úroku z úvěru soud vycházel ze skutečnosti, že mezi žalobkyní a žalovanou byly ujednány úroky 95,89 % ročně. Z databáze ARAT ČNB byly zjištěny úroky ve výši 8,41 % ročně k datu sjednání úvěru [datum] při fixaci sazby nad jeden rok do pěti let pro domácnost a NISD. Pokud soud vychází z judikatury Nejvyššího soudu ČR [spisová značka] a [spisová značka] týkající se úroků, pak soud vychází z toho, že ujednání o výši úroků je oddělitelné od zbývajících ujednání úvěrové smlouvy a dovodil tak soud částečnou neplatnost úvěrové smlouvy ohledně ujednání o výši úroků z úvěru. Neposoudil tak smlouvu jako jednání, které by bylo absolutně neplatné v plném rozsahu. Následně soud postupoval podle § 1802 o. z., a přiznal žalobkyni pouze obvyklé úroky požadované za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy. Soud tak zohlednil sjednaný počet splátek a provedl nový výpočet měsíční splátky, která z dohodnutých [částka] klesla na [částka]. V systému takto nově definovaného splátkového kalendáře, tak soud dospěl v závěru, že žalovaná by byla v prodlení s úhradou až 43 splátky. V rozsahu, ve kterém nárok žalobkyně, ať již jde o jistinu či o smluvní úrok, překročil nárok dovozený soudem, soud žalobu zamítl. V části vzala žalobkyně zpět. S ohledem na konstrukci nově definovaných splátek zamítl soud i žalobkyní uplatňovanou smluvní pokutu ve vztahu k dílčím nesplaceným neuhrazeným splátkám. Výše sjednaného úroku se zjevně příčí dobrým mravům, je nutné dovodit závěr o obsoletní neplatnosti právního jednání (úvěrové smlouvy) v této části, a to podle § 580 odst. 1 o. z., 588 o. z., a 576 o. z. Soud v tomto případě shledal sjednané úroky jako úroky, které se příčí dobrým mravům, když obvyklé úroky v daném místě a čase činily 8,41 % ročně, žalobkyně však sjednal úroky ve výši 95,89 % ročně. V této věci soud odkazuje i na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, [spisová značka] a [spisová značka], když soud dovodil, že ujednání o výši úroků je oddělitelné od zbývajících ujednání úvěrové smlouvy, a že závěry Nejvyššího soudu ČR dopadající a vztahujících se ustanovení § 497 a následujících obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., jsou aplikovatelné i při výkladu ustanovení § 2395 a následujících o. z. Soud proto dovodil dílčí neplatnost předmětné smlouvy ohledně ujednání o výši úroků z úvěru. Nepovažuje jako neplatnou tedy celou smlouvu o úvěru. Při neplatném ujednání o výši úroků z úvěru je nutné postupovat podle § 1802 o. z., a žalobkyni přiznat pouze obvyklé úroky požadované za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy. Při obvyklých úrocích na místo vyšších sjednaných úroků tak nemůže v plném rozsahu obstát ani ujednání o splátkovém kalendáři. Poklesem výše úroků z úvěru nutně dojde k úpravě měsíční splátky, která bude nižší, při zachování počtu splátek. Soud tak ve smyslu § 1802 o. z., učil obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště dlužníka. V důsledku nepřiměřeně vysokých úroků z úvěru byla žalované stanovena i vyšší měsíční splátka. Jestliže úrok je soudem snížen, pak zcela logicky musí dojít ke snížení splátky žalované, která se tímto nedostane do zhoršeného postavení dlužníka. Žalobkyně měla povinnost jednat v právním styku poctivě, jak stanoví § 6 odst. 1 o. z., a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, nikdo nesmí těžit ani z protiprávního vztahu, který vyvolal, nebo nad který má kontrolu (§6 odst. 2 o. z.). Podle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Soud proto stanovil jiné splátky, což mu umožňuje § 160 odst. 1 o. s. ř. Původní dohodu o splátkách tak soud shledal jako nepatnou.

9. Platby žalované na poskytnutý úvěr: Žalovaná začala splácet podle předložené smlouvy ke dni [datum]. Splátky činily [částka] měsíčně. Do zesplatnění smlouvy zaplatila žalovaná po [částka] splátky [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] Celkem tedy zaplatila pětkrát [částka], celkem [částka]. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky [číslo] splatné dne [datum] v délce 65 dnů, když k [datum] došlo k zesplatnění celého úvěru. Po zesplatnění zaplatila žalovaná dalších pět splátek po [částka], a to dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], celkem dalších [částka]. Tyto skutečnosti o splácení vyplývají i z karty klienta k uvedené smlouvě, kterou žalobkyně předložila. Ještě před rozhodnutím ve věci samé vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky [částka], když uvedla, že žalovaná zaplatila další platby na úvěr [datum], [datum] a [datum], třikrát [částka], celkem [částka] Celkem za dobu trvání smlouvy žalovaná zaplatila [částka].

10. Zesplatnění úvěru: Účastníci si v uzavřené smlouvě sjednali, že zesplatnění úvěru nastane v případě v prodlení s úhradou splátky (její části) v délce 65 dnů. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou šesté splátky splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo k zepslatnění úvěru. Žalobkyně kromě zůstatku jistiny v souladu s článkem 6.4 smlouvy vyčíslila novou jistinu úvěru ve výši [částka], když dosud nesplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostly k jistině.

11. Započítávání jednotlivých plateb dlužníka na dluh: Za situace, kdy soud shledal dohodu o splátkovém kalendáři jako neplatnou, je nutné považovat za neplatné také ujednání o způsobu, jakým budou započítány jednotlivé platby dlužníka. Ve smyslu § 1932 odst. 1 o. z., má-li dlužník plnit na jistinu a úroky, započte se plnění nejprve na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. V tomto případě konkrétní vůle žalované projevena nebyla. Ve smyslu § 2395 o. z., věřitel má právo na úroky, jako odměnu za poskytnuté peněžité prostředky a proveden platby mají být ve smyslu § 1932 odst. 1 o. z., provedeny nejprve na obvyklé úroky a pak je vždy nutné určit kolik z té, které platby bude započteno do okamžiku jejího provedení na smluvní úroky (moderované zde na přiměřenou výši, do jaké míry mají být započteny na jistinu.

12. Výpočet umoření jistiny a úroků splátkami žalobkyně a případných zůstatek dluhu: Při poskytnutém úvěru [částka] a zjištěné úrokové sazbě v systému ČNB ARAT k datu poskytnutí úvěru [datum] ve výši 8,41 % ročně soud zjišťoval, kolik by činily při této úrokové sazbě splátky, jestliže mezi účastníky bylo dohodnuto čtyřicet osm splátek. V kalkulačce [webová adresa] byly zjištěny měsíční splátky [částka]. Z této kalkulačky rovněž bylo zjištěno, že za dobu trávní smlouvy čtyřicet osm měsíců mělo by být při úrokové míře 8,41 % zaplaceno na úrocích celkem [částka]. Soud si je vědom skutečnosti, že poslední splátka měla být zaplacena až v listopadu roku 2023, ovšem obvyklé úroky jsou odměna podnikatele za poskytnutí úvěru. Proto soud vychází z takto vypočtených úroků [částka]. Jestli žalovaná zaplatila celkem [částka] po odečtení úroků zjištěných soudem ve výši [částka], na něž by měl žalobce řádný nárok, činí zůstatek [částka], které je potřeba započítat na jistinu. Z původní jistiny [částka] zbývá tedy neuhrazená jistina ve výši [částka]. Na žádné další úroky žalobkyně nárok nemá, neboť celkové oprávněné úroky již byly odečteny ze zaplacených částek žalovanou.

13. Smluvní pokuta: Dle článku 6.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta, kterou však žalobkyně nepožaduje. Další smluvní pokuta byla sjednána v bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru a to nové jistiny po zesplatnění za každý den prodlení žalované s její úhradou a to počínaje dnem [datum] Smluvní pokutu žalobkyně vyúčtovala ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení. Za období od 1. 11. 2020 do 15. 12. 2020 vyúčtovala [částka] za období od 16. 12. 2020 do 14. 1. 2021 částku [částka], za období od [datum] do [datum] smluvní pokutu ve výši [částka] a za období od [datum] do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka]. Žalobkyně požaduje v žalobě pouze smluvní pokutu do [datum] v celkové výši [částka], když v souladu s § 9 zákona [číslo] nevzniklo žalobkyni za období od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 právo na zaplacení smluvní pokuty. S ohledem na to, že žalobkyně zesplatnila úvěru ke dni [datum] a s ohledem na to, že soud dospěl k závěru, že žalovaná v té době nebyla v prodlení se splácením, neboť v důsledku neplatnosti ujednání o úrocích částka [částka] po dvaceti splátkách tak měla být zaplaceno v měsíčních splátkách [částka]. Ke dni [datum] tak žalovaná nebyla vůbec v prodlení se splácením, neboť měla mít zaplaceno [částka], ve skutečnosti však měla zaplaceno [částka]. Nárok na smluvní pokutu tedy žalobkyni nevznikl. Zároveň současně soud dospěl k závěru, že i ujednání o smluvní pokutě je neplatné.

14. Zákonný úrok z prodlení: Jestliže soud shledal ujednání o sjednaném úroku ve výši 95,89 % za neplatný, pak soud vychází ze smlouvy, že mezi účastníky byl poskytnut úvěr ve výši [částka] a sjednáno dvacet splátek. Pokud žalobkyně tvrzení, že žalovaná dostala do prodlení s šestou splátkou, pak v tomto případě soud žalobkyně názor nesdílí. Jestliže bylo půjčeno [částka] a sjednáno dvacet splátek, pak na jednu splátku vychází [částka]. Žalovaná ve skutečnosti platila [částka], takže ke dni zesplatnění [datum] mělo být zaplaceno osm splátek po [částka], celkem [částka]. V té době však žalovaná měla již zaplaceno [částka] a z toho důvodu se vůbec nedostala do prodlení se splácením. Žalobkyni proto nevznikl vůbec nárok na smluvní pokutu, kterou v žalobě vyčíslila, neboť se žalovaná nedostala do prodlení a neměla tak žalobkyně nárok na zesplatnění celého úvěru. Soud souhrnně započetl uhrazené platby nejdříve na úrok z úvěru, jak ze smlouvy vyplývá. [příjmení] plateb započetl na jistinu, když dlužná jistina činí [částka]. Z nového splátkového kalendáře soud zjistil, že po zaplacení čtyřicáté třetí splátky by byl zůstatek dluhu [částka], po zaplacení čtyřicáté druhé splátky by byl dluh [částka]. Tedy v období mezi 42 a 43 splátkou by činil zůstatek dluhu [částka]. Čtyřicátá třetí splátka by však v současné době ještě splatná nebyla, když, a nastala by až v červnu roku 2023. Žalobkyni tedy nepřísluší právo na zákonný úrok z prodlení, neboť žalovaná se do prodlení podle nově vypočteného splátkového kalendáře ještě nedostala.

15. Náklady na vymáhání: Účastnici si sjednali v článku 6.2 smlouvy [částka] za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyně však žádné náklady neúčtovala.

16. Předžalobní výzva: Žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, a to předžalobní výzvou ze dne [datum], kterou soudu předložil spolu s poštovním archem.

17. Skutkový závěr soudu: V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dne [datum], na základě níž byl žalované vyplacen úvěr ve výši [částka] dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 95,89 % ročně v čtyřiceti osmi měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 22. dni měsíce, počínaje měsícem listopad 2019, a to po [částka] měsíčně. Účastníci sjednali pro případ prodlení se splácení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované žalobkyně neúčtovala. Pro nesplacení zesplatněného úvěru účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z tzv. nové jistiny. Žalobkyně žalované vyplatila částku [částka] dne [datum]. Úvěruschopnost žalované byla prověřena. Žalovaná zaplatila žalobkyni celkem [částka]. K zesplatnění úvěru došlo [datum]. Předžalobní výzva byla zaslána [datum]. Z databáze ARAT [obec] národní banky bylo zjištěno, že k datu poskytnutí úvěru [datum] činil obvyklý úvěr 8,41 % ročně při fixaci sazby nad jeden rok do pěti let pro domácnosti a NISD na spotřebu. Jedná se přitom o průměrnou hodnotu. Výše sjednaného úroku se zjevně příčí dobrým mravům, je nutné dovodit závěr o absolutní neplatnosti právního jednání (úvěrové smlouvy) v této části, když soud nepovažuje za neplatnou celou smlouvu o úvěru. Soud shledal neplatnou smlouvu o úvěru co do ujednání výši úroku z úvěru a nárok na smluvní pokutu. Původní dohodu o splátkách odvozenou z nesprávného úroku tak soud shledal rovněž jako nepatnou. Žalobkyni nepřísluší ani právo na zákonný úrok z prodlení, neboť žalovaná se do prodlení podle nově vypočteného splátkového kalendáře ještě nedostala. Náklady spojené s vymáháním pohledávky žalobkyně neúčtovala. žalovaná zaplatila celkem [částka] po odečtení úroků zjištěných soudem ve výši [částka], na něž by měl žalobce řádný nárok, činí zůstatek učiněných plateb [částka], které je potřeba započítat na jistinu. Z původní jistiny [částka] zbývá tedy neuhrazená jistina ve výši [částka]. Na žádné další úroky žalobkyně nárok nemá, neboť celkové oprávněné úroky již byly odečteny ze zaplacených částek žalovanou. Soud tak vyhověl žalobě co do částky [částka] bez příslušenství. Co do zbývajících žalovaných částek soud žalobu zamítl.

18. Právní posouzení věci: Smlouva o úvěru byla tak mezi účastníky uzavřena v souladu s § 2395 o.z., když jde o úvěrovou smlouvu, jejíž základní náležitostí je závazek žalobce jako úvěrující osoby žalovanému jako úvěrovanému poskytnout peněžní prostředky a závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěruschopnost žalované žalobkyně posoudila podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257 2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Výše sjednaného úroku se zjevně příčí dobrým mravům, je nutné dovodit závěr o obsoletní neplatnosti právního jednání (úvěrové smlouvy) v této části, a to podle § 580 odst. 1 o. z., 588 o. z., a 576 o. z. Soud v tomto případě shledal sjednané úroky jako úroky, které se příčí dobrým mravům (judikatura Nejvyššího soudu ČR, [spisová značka] a [spisová značka]). Při neplatném ujednání o výši úroků z úvěru je nutné postupovat podle § 1802 o. z., a žalobkyni přiznat pouze obvyklé úroky požadované za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy. Žalobkyně měla povinnost jednat v právním styku poctivě, jak stanoví § 6 odst. 1 o. z., a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, nikdo nesmí těžit ani z protiprávního vztahu, který vyvolal, nebo nad který má kontrolu (§6 odst. 2 o. z.). Podle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Soud stanovil jiné splátky, než ty neplatně sjednané, což mu umožňuje § 160 odst. 1 o. s. ř.

19. Soudní poplatek: Ve věci byl zaplacen soudní poplatek z žalované částky [částka] ve výši [částka]. Řízení bylo částečně zastaveno co do částky [částka], ze zůstatku [částka] náleží soudní poplatek [částka]. Z části zastaveného řízení byl tak zaplacen soudní poplatek ve výši [částka]. Soud v daném případě nevrací žádný soudní poplatek, neboť ve smyslu § 10 odst. 2 se vrací jen soudní poplatek snížený o 20 %, nejméně však o [částka]. Protože zastavené části řízení odpovídá jen poplatek [částka], s ohledem na § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích se žádný soudní poplatek nevrací.

20. Výrok o nákladech řízení: Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky [částka], co do zbytku [částka] byla v řízení neúspěšná. Naopak ve věci byla tedy v převážné míře úspěšná žalovaná. Žalovaná se však k jednání nedostavila, soudu nejsou známy žádné náklady, které by jí s tímto řízením vznikly. Tomu odpovídá i výrok o tom, že se žalované žádné náklady řízení nepřiznávají, ačkoli by na poměrnou část nárok měla.

21. Splatnost: Soud povolil žalované zaplatit dlužnou částku ve lhůtě do [datum], když postupoval v souladu s § 160 o. s. ř. Tato delší lhůta byla stanovena s ohledem na to, že podle původní smlouvy měla být poslední splátka zaplacena až v listopadu roku 2023.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.