5 C 214/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 12 953,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 500 Kč, když soud povoluje žalované splácet dlužnou částku po 500 Kč měsíčně, splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku s tím, že pokud nebude jedna ze splátek včas a řádně zaplacena, stane se splatným celý zbytek dluhu.

II. Co do částky 7 374,72 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 873,27 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení, a co do částky 78,90 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 12. 3. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 12 953,62 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a) o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednávání věci vzdali, popř. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Žalobkyně v řízení prokázala, že uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, prostřednictvím webové stánky www., Anonymizováno, .cz, když na uvedenou smlouvu měla možnost žalovaná čerpat úvěr postupně ve výši 18 700 Kč. Žalované vyčerpala úvěr ve výši 5 500 Kč dne 26. 6. 2024, který byl vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, . Účastníci si dále sjednali poplatek za Klidné spaní ve výši 98,82 Kč a Presto poplatek ve výši 165 Kč. Dle žalobkyně žalovaná nezaplatila na jistinu vůbec ničeho, tedy nezaplatila jistinu ve výši 5 500 Kč. Žalobkyně účtovala dále poplatek za vyplacení ve výši 109,45 Kč, smluvní úrok ve výši 7 001,45 Kč, poplatek za Klidné spaní ve výši 98,82 Kč a poplatek za Presto službu ve výši 165 Kč. Dále žádala smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. Na uvedený úvěr žalovaná ničeho neuhradila. Soud vyzval žalobkyni usnesením č. l. 21 ze dne 22. 7. 2025, aby soudu doložila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované, jak zkoumala příjmy a výdaje žadatelky o úvěr, na základě jakých skutečností učinila závěr o celkových sociálních a majetkových poměrech žadatelky, a za jakých okolností a v jaké formě byla smlouva uzavřena. Dále potom aby označila důkazy k prokázání svých tvrzení, předložila listiny a odůvodnila výši žalovaných částek a dále sdělila, kolik žalovaná na úvěr zaplatila. Žalobkyně se však ve stanovené lhůtě ani v následujícím období nevyjádřila. Soud proto považuje postup žalobkyně za nesprávný, když dle posouzení soudu žalobkyně nesprávně zkoumala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. Jestliže soudu řádně nedoložila zkoumání příjmů a výdajů žalované, neposoudila žalobkyně správně úvěruschopnost žalované, a za této situace jí nemohla poskytnout úvěr ve výši 5 500 Kč, navíc se sjednaným úrokem 1,07 % denně, který není obvyklým úrokem v daném čase. splatných do jednoho měsíce.

5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaná dluží žalobkyni z titulu smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, a to smlouvy o úvěru uzavřené prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz dne 26. 6. 2024 částku jistiny 5 500 Kč. Pokud jde o zbývající nároky, zde soud žalobu zamítl, neboť žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované, neboť žalobkyně nesprávně posoudila v souladu s § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když uzavřenou smlouvu mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou soud tak považuje za neplatnou, a žalovaná je povinna vrátit pouze dosud nevrácenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Co do zbývající částky tak byla žaloba zamítnuta.

6. Po právní stránce soud hodnotil vztah mezi žalobkyní a žalovanou podle § 2991 odst. 1 o. z., dle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochozenému vydat, oč se obohatil. Dle 2991 odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním, který odpadl, protiprávním užíváním cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Původní smlouva o úvěru byla uzavírána podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. elektronickými prostředky dle § 262 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle odst. 1, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnu závazků z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaný z relevantních vnitřních nebo vnějších dluhů, včetně spotřebitele, pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnota majetku přitom zohlední jen tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finančně situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1, poskytne-li poskytoval spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. K neplatnosti přihlédne soud bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytovateli jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud tedy shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., neboť by nebyly splněny podmínky § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Nesplacenou jistinu žalovaný je povinen zaplatit z titulu bezdůvodného obohacení.

7. Žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná co do částky 5 500 Kč. Co do zbývající částky 7 374,72 Kč, úroku a dalších poplatků soud žalobu zamítl. Pro částečný úspěch a neúspěch ve věci soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

8. Povinnost žalované zaplatit dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách odpovídá skutečnosti, že poskytovatel úvěru nezkoumal řádně úvěruschopnost žalované. Nebylo v majetkových poměrech žalované zaplatit dlužnou částku do jednoho měsíce, soud proto žalované povolil splátky ve výši 500 Kč měsíčně. Toto vyplývá z § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., když soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit dlužnou částku v době přiměřené jejím majetkovým poměrům.