5 C 216/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně 1 zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 20 396 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkynia. částku ve výši 16 925 Kčs úrokem ve výši 27,32 % ročně z částky 16 925 kč od 28. 2. 2025 do zaplacení,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 925 Kč od 28. 2. 2025 do zaplacení,b. částku ve výši 1 098 Kč,c. částku ve výši 300 Kč,d. částku ve výši 1 497 Kč,e. částku ve výši 576 Kč,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám advokáta , Jméno advokáta, 8 318 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání platebního rozkazu) ze dne 2. 4. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 20 396 Kč s příslušenstvím.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento byl pro nedoručení žalované zrušen, když se jednalo o platební rozkaz EPR , RČ, -9 ze dne 22. 4. 20255.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ve věci bylo ve smyslu § 115 a) o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení, na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto výslovně souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, doručeno jí bylo fikcí, soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal. Soud následně rozhodoval na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Žalobkyně v řízení předloženými listinnými důkazy prokázala, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 3. 2. 2024 smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, s čehož 18 000 Kč bylo převedeno na účet žalované, 2 000 Kč bylo převedeno žalobkyni jako provize. Žalovaná se zavázala splácet úvěr ve 40měsíčních splátkách po 767 Kč, když celková cena úvěru byla sjednána 30 680 Kč. První splátka byla stanovena na 20. 3. 2024. Tyto skutečnosti žalobkyně prokázala předloženou smlouvou o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , dále potvrzením banky o provedení úhrad ze dne 8. 2. 2024. Žalovaná však úvěr řádně nesplácela. Zesplatnění úvěru pro nesplácení bylo učiněno 27. 2. 2025, když oznámení o zesplatnění úvěru bylo žalované zasláno. Žalované byly zasílány také upomínky k zaplacení, naposledy předžalobní upomínka ze dne 27. 2. 2025. Žalovaná dluží na neuhrazené jistině 16 925 Kč, pokud jde o úroky sjednané k úvěru, žalobkyně nežádá celkovou výši sjednaných úroků, ale žádá pouze 27,32 % z dosud neuhrazené jistiny. Na úrocích tak žádá ke dni podání žaloby 1 098 Kč. Částka 300 Kč je dluhem na vynaložených nákladech v souvislosti se zasíláním předžalobní upomínky, a to 3x 100 Kč za tři upomínky. Částka 1 497 Kč je dluh na smluvní pokutě za opožděné splátky v souladu s článkem IV. bod 2c smlouvy o úvěru. Je složená z částky 3x 499 Kč, celkem tedy 1 497 Kč. Pohledávka ve výši 576 Kč je smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně ode dne zesplatnění, a to z částky 18 023 Kč od 28. 2. 2025 do 31. 3. 2025.

5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaná dluží žalobkyni z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 3. 2. 2024, č. smlouvy , Anonymizováno, , celkem částku 20 396 Kč s příslušenstvím. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.

6. Po právní stránce soud hodnotil vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako smlouvu o úvěru uzavřenou ve smyslu § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že ve prospěch úvěrovaného poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu § 142a) zákona č. 99/1963, byla žalovanému zaslána výzva k úhradě před podáním žaloby. Nárok na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků z prodlení byla stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Nárok na smluvní pokutu je odůvodněn § 2 048 a následujících zákona č. 89/2012 Sb.

7. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta ve smyslu vyhlášky 177/1996 Sb. Advokátu náleží za dva úkony právní služby, a to přípravu + převzetí obhajoby a písemné podání ve věci, za každý úkon 1 940 Kč. Za jednoduchou výzvu k plnění žádá žalobkyně půl úkonu ve výši 970 Kč, celkově tedy 4 850 Kč. Ke každému úkonu právní služby má advokát právo ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu na režijní paušál po 450 Kč, celkem 1 350 Kč. Z celkové částky 6 200 Kč má advokát právo na 21 % DPH, celkem tedy na částku 7 502 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem 816 Kč činí náklady řízení celkem 8 318 Kč, které soud žalobkyni jako účelně vynaložené náklady přiznal.

8. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.