5 C 229/2022

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 89 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 89 600 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 89 600 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 89 600 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobci se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobci 89 600 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ve věci byl vydán platební rozkaz [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který byl zrušen pro nedoručení žalovanému.

3. Žalovaný se k žalobě ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání podle § 115a) o. s. ř. ve stanovené době nevyjádřil, ačkoli byl poučen, že v takovém případě bude soud jeho souhlas předpokládat. Žalobce s uvedeným postupem souhlasil. Soud proto ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.

4. Žalobce v řízení prokázal předloženou nájemní smlouvou o nájmu bytu ze dne [datum], že pronajal žalovanému byt v ulici [obec], [adresa], o velikosti 3+kk s předzahrádkou, když dle bodu 2 smlouvy bylo dohodnuto nájemné ve výši 9 200 Kč a zálohy na služby ve výši 3 600 Kč, když žalovaný se zavázal celkově měsíčně platit úhradu ve výši 12 800 Kč. Dle sdělení žalobce žalovaný uzavřel s žalobcem dohodu o prodloužení nájmu ještě na období od [datum] do [datum], a to dodatkem ze dne [datum]. Výše úhrad zůstala v nezměněné výši. Žalovaný však podle sdělení žalobce přestal platit nájemné a zálohy za služby, když v období od [datum] do skončení nájmu [datum] ničeho neplatil.

5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 89 600 Kč z titulu nezaplaceného nájemného a služeb po 12 800 Kč měsíčně za 7 měsíců počínaje listopadem 2020 do června 2021. Žalovaný na tuto částku neuhradil ničeho. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného dlužnou částku žalobkyni zaplatit včetně příslušenství, když dle smlouvy o nájmu bodu IV.6 si účastníci smluvili smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně. Jiné platby v případě prodlení ujednány nebyly. Soud proto zamítl žalobu co do dalšího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 89 600 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení.

6. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2246 zákona č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku, dle jehož odst. 1 strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává na 1 měsíc. Dle § 2251 nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do 5. dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. Nárok na zaplacení plateb za náklady spojené se správou domu, pozemku, záloh na služby související s užíváním bytu má žalobce podle § 2247 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož poddlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vládní nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. V tomto případě nelze postupovat podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a stanovit zákonný úrok z prodlení, když účastníci si úrok z prodlení sjednali ve výši 0,1 % denně. Soud proto přiznal úrok z prodlení ve smluvené výši 0,1 % denně. Žalobce naprosto bezdůvodně žádá ještě další úrok z prodlení v zákonné výši k tomu. V této části tedy byla žaloba zamítnuta.

7. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. by mu příslušelo právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce však sám v žalobě uvedl, že předžalobní výzvu žalovanému nezaslal. Ve smyslu § 142a) odst. 1, žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu, výzvu k plnění. Dle odst. 2, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odst. 1 nezaslal. V tomto případě soud neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné, pro něž by výjimečně náhradu nákladů řízení žalobci poslal, a to přesto, že výzvu k plnění nezaslal. Jen žalobcem tvrzená skutečnost, že by se zasláním předžalobní výzvy ničeho nezměnilo, není důvodem zvláštního zřetele hodné, jak předpokládá § 142a) odst. 1 o. s. ř. Žalobci tedy náklady řízení přiznány nebyly.

8. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.