5 C 281/2021

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Českém Krumlově soudní poplatek ve výši částka, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne datum domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Jedná se o částku částka za cestovní náhrady, kdy žalovaný byl převezen do zdravotnického zařízení protialkoholní záchytné stanice dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě listinných důkazů obsažených ve spise, když soud žalovaného vyzval ve smyslu ve smyslu § 115a o. s. ř. a byl poučen o tom, že pokud se ve věci nevyjádří, bude soud jeho souhlas předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s postupem podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.

3. Soud v řízení provedl žalobkyní navržené listinné důkazy, když po jejich zhodnocení dospěl k následujícím skutkovým závěrům:

4. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný dne datum v souladu se zákonem číslo o speciálních zdravotních službách byl dopraven žalovaný služebním vozidlem policie do Protialkoholní záchytné stanice obec, když po provedení dechové zkoušky na přítomnost alkoholu v organismu byla zjištěna hladina alkoholu 2,6 ‰. Převoz do protialkoholní záchytné stanice si vyžádal jízdu služebním vozidlem Škoda Octavia, registrační značka, na trase anonymizováno - obec - obec, když služební vozidlo najelo 70 km. Ve smyslu vyhlášky 358/2019 Sb., a to § 1, 4 činí cestovní náhrada částka. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne datum.

5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni z titulu dopravy žalovaného do protialkoholní záchytné stanice na trase anonymizováno – obec - obec a zpět dne datum částku částka s příslušenstvím. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného dlužnou částku zaplatit včetně příslušenství, neboť žalovaný neprokázal, že by tuto částku, byť i jen částečně uhradil.

6. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 20 a následujících zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, v souladu s nímž byl žalovaný převezen příslušníky Policie ČR k odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu. Vyčíslení nákladů na jízdu služebního vozidla bylo učiněno v souladu s § 1 a 4 vyhl. ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb. u změny sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Vymáhání nákladů za úkony bylo uplatněno ve smyslu § 24 odst. 2, 3 zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Žalovaný se dle § číslo odst. 1 na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatil, musí ochuzenému tedy vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Žalobkyně byla v řízení osvobozena od placení soudního poplatku, a to ve smyslu § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit ČR, na účet Okresního soudu v Českém Krumlově soudní poplatek ve výši částka, neboť dle § 2 odst. 3, je-li navrhovatel řízení od placení soudního poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledků řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti němu navrhovatel právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V tomto případě tedy přešla poplatková povinnost na žalovaného. Výše soudního poplatku částka je stanovena položkou 1a) Sazebníku soudních poplatků obsaženého v zákoně č. 549/1991 Sb.

8. Pokud jde o výrok o nákladech řízení, žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, má ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1, 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, kdy účastník nebyl zastoupen zástupcem, náleží žalobkyni paušální náhrada podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. ve výši částka za jeden úkon, celkem za písemné podání ve věci a výzvu k plnění za dva úkony částka Tyto účelně vynaložené náklady soud žalobkyni přiznal. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Pokud by povinnosti v rozsudku stanovené nebyly včas a řádně splněny, lze navrhnou výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.