5 C 285/2024

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta žaloba o zřízení nezbytné cesty

I. Žaloba žalobkyně, aby soud povolil pozemkovou služebnost nezbytné cesty přes pozemek parcela č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví žalované a každého budoucího vlastníka tohoto pozemku, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště adresa, pro obec a k. ú. adresa, na LV č. hodnota ve prospěch pozemku parcela č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví žalobkyně a každého jejího budoucího vlastníka, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště adresa, pro obec a k. ú. adresa, na LV č. hodnota, a to v rozsahu a za úplatu a odčinění újmy, jak budou určeny soudem, když žalovaná a všichni další vlastníci uvedeného pozemku parcela č. Anonymizováno/Anonymizováno jsou povinni to, co je obsahem oprávnění ze zřízené služebnosti nezbytné cesty trpět, s e z a m í t á.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta tituly před jménem jméno FO částku 74 612,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně: Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne 4. 9. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud zřídil nezbytnou cestu ve formě služebnosti přes pozemek parcela č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví žalované a každého budoucího vlastníka tohoto pozemku ve prospěch pozemku parcela č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví žalobkyně a každého budoucího vlastníka tohoto pozemku, když se jedná o nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště adresa pro obec a k. ú. adresa, na LV č. hodnota a Anonymizováno.

2. Žalovaná: Žalovaná zpočátku s žalobou souhlasila s tím, že situaci řešila až po podání žaloby, neboť žalobkyně nezaslala žalované žádnou předžalobní výzvu. Žalobu vůči žalované považuje za šikanózní. Žalovaná po obdržení žaloby navrhla žalované dvě varianty odprodeje pozemku i zřízení služebnosti za obvyklé ceny, dále výměnu pozemku, žalobkyně však žádným způsobem nereagovala, o navržených variantách s žalovanou nekomunikovala. Za této situace žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítnul popř., zřídil služebnost v minimálním rozsahu za obvyklou cenu.

3. Předžalobní výzva: Žalobkyně v řízení nepředložila zaslání předžalobní výzvy žalované, když žalovaná soudu sdělila, že žádnou předžalobní výzvu před podáním žaloby nedostala.

4. Skutková zjištění soudu: 1) Mimosoudní jednání: Strany se pokoušely v počátku řízení mimosoudně jednat, žalobkyně následně zrušila své právní zastoupení, jednání v lednu 2026 ani k následujícím jednáním se již nedostavila, neomluvila, nereagovala na výzvy soudu ani na dopisy právního zástupce žalované. 2) Aktivní a pasivní věcná a procesní legitimace: Podle komentáře uvedeného shora „Aktivně věcně legitimován k podání žaloby je vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou. Aktivní legitimaci NS dovodil u správce konkursní podstaty za trvání konkursu k nemovitosti v konkursní podstatě (NS 29 Cdo 5075/2014, srov. též 22 Cdo 466/2015) a též v případě státního podniku, a to i v likvidaci prostřednictvím likvidátora (NS 22 Cdo 466/2015), a to na základě zvláštního oprávnění. Širší rozbor aktivní věcné legitimace a procesní věcné legitimace blíže tamtéž NS 22 Cdo 466/2015. P. Bezouška pojem „vlastník nemovité věci“ ve vztahu k aktivní věcné legitimaci vykládá jako „vlastník hmotné nemovité věci a vlastník práva stavby“ (Bezouška, Havel § 1029). Žalovaným mohou být, kromě vlastníků dotčených pozemků podle okolností patrně též ostatní osoby oprávněné z věcných práv k dotčeným nemovitostem (viz § 1030 odst. 3).“ Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, žalovaná pasivně legitimována. 3) Pozemek navrhovaný k zatížení služebnosti: Výpisem z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště adresa, pro obec a k. ú. adresa, LV Anonymizováno bylo zjištěno, že ve vlastnictví žalované je pozemek parcela č. Anonymizováno/Anonymizováno, který žalobkyně navrhuje k zatížení služebností nezbytné cesty. Z katastrální mapy potom bylo zjištěno, že tento pozemek se nachází mezi obecní komunikací, která podle výpisu z katastru nemovitostí LV Anonymizováno pro k. ú. a obec adresa má parcelní č. hodnota, a pozemkem žalobkyně. 4) Pozemek, v jehož prospěch má být zřízena služebnost: Výpisem z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště adresa, pro obec a k. ú. adresa, bylo zjištěno, že ve vlastnictví žalobkyně se nachází pozemek parcela č. Anonymizováno/Anonymizováno, v jehož prospěch má být zřízena služebnost. 5) Nabídky řešení sporu ze strany žalované: Při jednání dne 23. 1. 2025 žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce uvedla, že zvažují variantu odprodeje nebo směny pozemku, eventuálně zřízení věcného břemene, služebnosti. Konkrétní nabídku při jednání neučinila. Podáním ze dne 11. 6. 2025 žalovaná opakovaně ujistila soud, že nemá problémy se zřízením služebnosti ani s odprodejem části pozemku. V podání ze dne 12. 8. 2025 potom žalovaná informovala soud, že nabídla odkoupení všech nemovitostí žalované v předmětném katastrálním území, avšak za částku, která zatím není pro žalovanou akceptovatelná. Žalovaná v řízení prokázala, že po podání žaloby, prostřednictvím e-mailové komunikace, řešila možnost mimosoudního vyřešení tohoto sporu, v e-mailové komunikaci však nejsou zachyceny žádné konkrétní nabídky, o nichž žalovaná tvrdila, že byly učiněny ústně. Následně žalovaná soudu předložila znění doporučeného dopisu ze dne 17. 4. 2026, kdy žalované navrhla čtyři formy řešení, a to zřízení věcného břemene, dvě možnosti odprodeje pozemků a směnu pozemků. Uvedla zde i nabídkovou cenu, a to 5 000 Kč/m2 při odprodeji a 4 000 Kč/m2 při zřízení služebnosti, což dokládala internetovými nabídkami a nabídkami k prodeji ze strany žalobkyně. Soudu dále předložila podací lístek a informaci o zásilce s návrhem písemné nabídky za cestu – služebnost ze dne 20. 4. 2026 i doklad o tom, že uvedené listiny byly žalované zaslány i e-mailem. 6) Umístění pozemku ke zřízení služebnosti či odkupu: Žalovaná předložila soudu návrh geometrického plánu, kde je vyznačeno 20 m2 pozemku parcela č. Anonymizováno/Anonymizováno, když umístění označené části pozemku žalobkyně odůvodnila tím, že je v uvedeném místě nejvýhodnější sklon pozemku parcela č. Anonymizováno/Anonymizováno, v jiných místech je vyšší sklon mezi parcelou č. hodnota a pozemkem žalobkyně Anonymizováno/Anonymizováno. K tomu žalobkyně doložila fotodokumentaci. 7) Kupní cena a cena za zřízení služebnosti: Žalovaná předložila soudu internetové nabídky na prodej pozemků v k. ú. adresa za cenu 4 261 Kč a 3 719,70 Kč za m2. Vycházela i z nabídkové ceny žalobkyně za pozemek parcela č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa a nabídla žalobkyni odprodej za obvyklou cenu 5 000 Kč/m2. Při zřízení služebnosti nabídla zřízení za 80 % kupní ceny, tj. za 4 000 Kč/m2. Žalovaná na uvedenou nabídku nereagovala. Nevyjádřila souhlas ani souhlas s navrhovanou výší nabídnuté ceny, přičemž žalovaná sdělila, že by byla ochotna o její výši jednat. 8) Postup žalobkyně: Z vyjádření žalobkyně ze dne 2. 6. 2025 vyplývá, že učinila určité kroky ke zjištění, zda by bylo možné cestu na pozemku vybudovat, a to ohledně stanoviska chráněné krajinné oblasti a dále potom ohledně sklonu a realizování sjezdu v souladu s příslušnými technickými normami a stanovisky. Ze stanoviska právnická osoba ze dne 30. 1. 2025, potom bylo zjištěno, že vybudování komunikace se sjezdem by bylo možné, avšak s propustným povrchem, nikoli asfaltem. Žalobkyně v průběhu řízení přestala komunikovat se soudem i právním zástupcem žalované, k jednáním se nedostavovala, k dotazu soudu žalobu nevzala zpět. 9) Účel zřízení nezbytné cesty: Podle komentáře k občanskému zákoníku, druhé vydání (třetí aktualizace, 2024): M. Smolková, a to k § 1029 o povolení nezbytné cesty ( dále jen „komentář“) v bodu 1. Účel ustanovení je uvedeno: „Účelem právního institutu nezbytné cesty je právní úprava poměrů mezi vlastníkem nemovitosti, která nemá zajištěn přístup k veřejné cestě, a vlastníkem sousedního pozemku, a to za účelem vypořádání jejich vzájemného vztahu (NS 22 Cdo 999/2014; srov. též Beck III 1029 2), a to jen v případě, že nemovitost nelze řádně užívat či na ní řádně hospodařit. Institut je třeba aplikovat restriktivně – neexistuje jiná dostupná alternativa – a to s ohledem na zásah do vlastnického práva vlastníka pozemku (čl. 11 odst. 1 LPS) (srov. pojem nezbytná cesta). Nezbytnou cestu nelze povolit pouze pro účely, pro které postačí využití právních institutů obsažených v § 1021 a 1022 (NS 22 Cdo 2365/2017, 22 Cdo 1638/2016). Právní úprava nezbytné cesty zahrnuje obligatorní pozitivní podmínky stanovené v § 1029 a negativní podmínky stanovené v § 1032 a popř. § 1033. Nelze povolit nezbytnou cestu, jsou-li dány negativní podmínky (k otázce teleologické redukce a analogie k § 10 srov. NS 22 Cdo 4843/2017). Nezbytnou cestu nelze též povolit, jedná-li se o zneužití práva dle § 8 spočívající v právním či faktickém jednání (NS 22 Cdo 4146/2016) či o porušení principu poctivosti dle § 6 (NS 22 Cdo 3242/2015). Jsou-li zákonné podmínky naplněny, má soud nezbytnou cestu v zásadě povolit (tamtéž.) NS ve své judikatuře opakovaně odkazuje na rakouský zákon č. 140/1896 ř. z., o propůjčování cest nezbytných, v aktuálním znění (něm. Notwegegesetz, zkráceně NWG); NS 22 Cdo 3242/2015, 22 Cdo 5229/2016. S ohledem na skutečnost, že rozhodnutí o povolení nezbytné cesty má konstitutivní povahu, a s ohledem na § 3029 odst. 1 a absenci speciálního inter temporálního ustanovení se veškeré podmínky pro povolení nezbytné cesty (vč. řízení zahájených před 1. 1. 2014) posuzují podle § 1029 an., a to i včetně posouzení skutečností vzniklých v minulosti (NS 22 Cdo 3242/2015). Judikaturu týkající se zřízení, resp. povolení nezbytné cesty podle Obč.Z. 1964 lze přiměřeně použít tam, kde nový zákoník nemá obsahově odlišnou úpravu (NS 22 Cdo 4242/2015).“ Žalobkyně v řízení prokázala, že nemá zajištěn přístup k veřejné cestě. Mezi jejím pozemkem parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a veřejnou komunikací parc. č. hodnota, leží pozemek žalované parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, vše v k. ú. adresa. Žalobkyně také prokázala, že přístup k jejímu pozemku není možné zajistit z jiného pozemku, když sousedící pozemek Anonymizováno/Anonymizováno je rovněž ve vlastnictví žalobkyně a je méně vhodným, neboť z něho není přístup na veřejnou komunikaci. Přístup přes pozemek Anonymizováno/Anonymizováno je tedy jediným možným přístupem k pozemku žalobkyně Anonymizováno/Anonymizováno. 10) Rozsah práva nezbytné cesty: Podle komentáře uvedeného shora „Nezbytná cesta musí být povolena v přímé souvislosti s řádným hospodařením či jiným využitím nemovitosti toho, kdo se nezbytné cesty domáhá (viz NS 22 Cdo 2977/2009) Zohledňuje se, k jakému účelu je nezbytná cesta žádána, jaký je účel nemovitosti, pro kterou je nezbytná cesta žádána, a zda tohoto účelu nelze dosáhnout jinak, mírnějšími prostředky tak, aby zásah do vlastnického práva souseda byl co nejmenší, nezbytný. Účel soudy hodnotí k okamžiku vyhlášení rozsudku (srov. NS 22 Cdo 2909/2016, 22 Cdo 2977/2009). Nezbytnou cestu lze povolit trvale či dočasně (§ 1034, 1035) i jako kombinaci např. časově neomezeného průchodu a průjezdu pouze v určité denní doby (NS 22 Cdo 5917/2017). Pokud jde o rozsah práva nezbytné cesty, zahrnuje toto právo zpravidla průchod i průjezd, nejsou-li zjištěny výjimečné okolnosti pro to, aby právo bylo omezeno pouze na průchod (NS 22 Cdo 2854/2010, 22 Cdo 2667/2004). Nezbytnou cestu lze povolit i s rozvazovací podmínkou či určením času (NS 22 Cdo 1976/2017), a to např. i na dobu života jednotlivce (NS 22 Cdo 1976/2017). Nezbytná cesta může být povolena též (pouze) jako služebnost stezky (srov. § 1274, NS 22 Cdo 4015/2016). Naopak pokud žadatel pozemek bez spojení s veřejnou cestou nevyužívá a pozemek využívá jiný subjekt, který spojení zajištěno má, nelze povolit nezbytnou cestu pro budoucí, ale nikoliv jisté využití pozemku (NS 22 Cdo 2019/2017). Rozsah nezbytné cesty ve formě služebnosti v zásadě spočívá v povinnosti něco strpět či se něčeho zdržet, zahrnuje však ve smyslu § 1258 též ke své realizaci případně i povinnost něco konat (např. odstranění stožárů) (NS 22 Cdo 4146/2016. Dále srov. výklad negativní podmínky k § 1032 odst. 1 písm. c) – pohodlnější spojení.“ 11) Možnost odkupu, obligačně zajištěný přístup, souhlas: Podle komentáře uvedeného shora „Kritérium nezbytnosti není splněno, pokud je žadateli nabízen odprodej předmětného pozemku či zřízení věcného břemene za přiměřenou cenu (NS 22 Cdo 1897/2004), popř. pokud mu je nabízen přiměřený přístup na základě obligačního práva – dohodou (NS 22 Cdo 2395/2017), popř. pokud tento přístup má žadatel zajištěn jinak (NS 22 Cdo 38/2005). Při hodnocení dostatečnosti obligačně zajištěného přístupu je třeba individuálně zvážit, „zda po žalobci lze spravedlivě požadovat, aby se spokojil s přístupem zajištěným jen obligačně. Přitom je třeba brát v úvahu, že např. podnikání zpravidla vyžaduje jistotu, že přístup bude trvat po určitou delší dobu a nebude možno na základě změny vlastníka zatíženého pozemku oprávněnému zamezit neočekávaně v přístupu; proto nabídka smlouvy uzavřené na jeden rok je v zásadě nedostatečná“ (NS 22 Cdo 999/2014). Totéž platí, pokud je ze strany souseda vysloven pouze prostý souhlas (výprosa) s přístupem na sousední pozemek, který může být kdykoliv odvolán (NS 22 Cdo 2854/2010, 22 Cdo 651/2018).“ Žalovaná navrhovala minimální i rozšířenou variantu prodeje pozemku či zřízení služebnosti, a to za obvyklou cenu, v místě s nejvýhodnějším přístupem (sklonem pozemku) pro žalovanou, což je více, než je žalovaná podle zákona povinna strpět.

5. Další důkazy: Kupní smlouva, na základě níž žalovaná nabyla nemovitosti a dále územní plán obce adresa soud žádným způsobem nehodnotil, neboť pro toto řízení nemají právní význam. Rovněž zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužníka jméno FO není v tomto řízení podstatným. Výpověď z nájmu nemovitosti učiněnou žalovanou vůči žalobkyni a podnájemní smlouva k této nemovitosti uzavřená mezi žalobkyní a panem jméno FO, rovněž tak výzva k odstranění závadného chování ze dne 22. 1. 2025 není pro toto řízení podstatnou. Listiny dokreslují pouze skutečnost, že mezi účastnicemi jsou vyhrocené vztahy a další spory.

6. Skutkový závěr soudu: Žalobkyně v řízení prokázala, že nemá zajištěn přístup na pozemek v jejím vlastnictví, a to parcela č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. a obci adresa. V řízení bylo dále zjištěno, že její pozemek je obklopen pozemky ve vlastnictví žalované, a to pozemkem parcela č. Anonymizováno/Anonymizováno, ze které však není přístup na obecní komunikaci. Dále ze dvou stran je obklopena pozemkem parcela č. Anonymizováno/Anonymizováno, rovněž ve vlastnictví žalované. Žalobkyně tak v řízení prokázala, že nemá přístup k nemovitosti a není ho možné zajistit přes jiný pozemek než přes pozemek žalované, když nejvhodnějším se jeví pozemek parcela č. Anonymizováno/Anonymizováno. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, žalovaná pasivně legitimována. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně nezaslala žalované předžalobní výzvu, žalovaná se po podání žaloby aktivně snažila přístup od žalobkyně zajistit, když nabídla dvě varianty odprodeje pozemku, a to jednu v rozsahu 20 m2, jednu rozšířenější v rozsahu 40 m2, dále zřízení služebnosti v rozsahu 20 m2 a směnu pozemku. Žalobkyně na tyto návrhy činěné žalovanou i v písemné formě v dubnu roku 2026 nereagovala, k žádné z variant se nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda na žalobě ještě trvá za situace, kdy se opakovaně k jednáním nedostavuje, nereaguje na výzvy soudu ani na dopisy žalované. Za situace, kdy žalovaná v řízení prokázala, že nabídla žalobkyni odprodej části pozemku ve dvou velikostních variantách, zřízení služebnosti za obvyklou cenu a nabídla i směnu pozemků, není splněno kritérium nezbytnosti zřízení nezbytné cesty. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

7. Náklady řízení: Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na plnou náhradu nákladů řízení vůči žalované, která ve věci úspěšná nebyla. Žalovaná byla ve věci zastoupena advokátem, tomu ve smyslu vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „A.T.“), má právo ve smyslu § 9 odst. 3 písm. c) ve spojení s § 11 odst. 1 A.T. na odměnu za jeden úkon právní služby ve výši 3 700 Kč. Advokát má právo na úkony za přípravu + převzetí obhajoby, dále advokát účtoval dvakrát po úkonu za zprávu u jednání ze dne 17. 5. 2025, soud přiznává žalobci po úkonu za zprávu ze dne 6. 3. 2025 a ze dne 26. 5. 2025. Dále půl úkonu za zprávu ze dne 12. 8. 2025 a ze dne 13. 3. 2026 (žalobce nesprávně uvedl 6. 3. 2026). Dále přiznává celý úkon za vyjádření k procesní situaci dne 8. 2. 2026 a 13. 5. 2026. Soud nepřiznal žalobci úkon písemného závěrečného návrhu ze dne 19. 5. 2026, neboť zde přiznává soud žalobci úkon za přítomnost při jednání, kde tento závěrečný návrh přednesl. Dále má tedy právo na jeden úkon právní služby za přítomnost při jednání dne 23. 1. 2025, 26. 1. 2026, 16. 4. 2026 a 19. 5. 2026. Advokát má tak právo za sedm plných úkonů a čtyři poloviční úkony nárok na částku 33 300 Kč. K těmto jedenácti úkonům má advokát právo na režijní paušál po 450 Kč ve smyslu § 14 odst. 4 A.T., celkem na částku 4 950 Kč. Advokát také účtoval náhradu za promeškaný čas ke čtyřem jednáním po 150 Kč za ½ hodinu ve smyslu § 14 odst. 3 A.T. Ke každému jednání cestoval advokát vždy dvanáct půlhodin, a to šest půlhodin k jednání a šest půlhodin zpět, a to z adresa a zpět. Celkově tak má advokát právo na čtyřikrát dvanáct půlhodin po 150 Kč, celkem na částku 7 200 Kč. Advokát cestoval osobním automobilem Anonymizováno Anonymizováno, RZ: SPZ, když z technického průkazu vyplývá, že palivem je motorová nafta a průměrná spotřeba činí 6,9l/100 km. Pro rok 2025 je třeba vycházet z vyhlášky č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025, když dle § 1b činí základní sazba náhrady 5,80 Kč, cena motorové nafty podle § 4 činí 34,70 Kč. Pro rok 2026 je třeba vycházet z vyhlášky č. 573/2025 Sb., o změně sazby a základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného pro rok 2026, kdy dle § 1b činí základní sazba náhrady 5,90 Kč a cena motorové nafty podle § 4c činí 34,10 Kč. Advokát nesprávně účtoval i za jednání 26. 1. 2026 průměrnou spotřebu 34,70 Kč/l. Pro rok 2025 tak činí náhrada za 1 km 8,1943 Kč. Za jednání dne 23. 1. 2025 tak náleží advokátu při ujetých 492 km částka 4 031,59 Kč. Pro rok 2026 činí náhrada za 1 km 8,2529 Kč. Za tři jízdy k jednání v roce 2026 po 4 060,43 Kč náleží advokátu 12 181,29 Kč. Advokát také vyúčtoval nocležné z 18. 5. 2026 na 19. 5. 2026 před jednáním u soudu, které se konalo od 09:00 hod. S ohledem na to, že advokát byl přítomen při jednání dne 16. 4. 2026, kdy soud jednání odročoval, a vzhledem k tomu, že se nezmínil, že nestihne přijet z adresa na 09:00 hod., když soud by v tom případě stanovil dobu pozdější nebo jiný termín, i s ohledem na to, že advokáti z Anonymizováno opakovaně k jednáním na 09:00 hod. do Českého Krumlova přijíždějí, nepřiznal soud advokátu tyto náklady nocležného ve výši vyúčtované zástupcem žalované 1 430,13 Kč. Celkové náklady řízení tak činí 74 612,08 Kč (33 300 Kč + 4 950 Kč + 7 200 Kč + 4 031,59 Kč + 12 181,29 Kč), které soud žalované jako účelně vynaložené přiznal.

8. Lhůta k plnění: Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českém Krumlově. Pokud by povinnosti v rozsudku stanovené nebyly včas a řádně splněny, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.