5 C 298/2021

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce a žalované zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení společného jmění manželů

I. Společné jmění manželů [celé jméno žalobce], narozeného [datum], a [celé jméno žalované], narozené [datum], kteří uzavřeli manželství dne [datum] v [obec], se zrušuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Českých Budějovicích dne [datum] domáhal zrušení společného jmění manželů s manželkou [celé jméno žalované]. Uvedl, že od roku 2018 společné soužití účastníků nefunguje. Žalované se ze společné domácnosti odstěhovala, hospodaří zcela odděleně. Zjistil, že žalovaná v březnu 2020 rozšířila své živnostenské oprávnění, a je proto podle jeho názoru dán důvod pro zrušení společného jmění manželů. Účastníci jsou v rozvodovém řízení, když se nedokázali dohodnout ohledně majetku. Žalovaná si podle jeho názoru pořídila na jméno své sestry byt se zahradou, kde bydlí, dále nový automobil v hodnotě [částka]. Žalované se narodila nezletilá [příjmení], jejímž otcem není žalobce, žalovaná živí toto dítě ze společných prostředků v SJM, když po otci žalovaná nežádá žádné výživné. Každý z účastníků má své účty, když nemají dispoziční právo vzájemně k těmto účtům a nevědí, jak s prostředky na svých účtech účastníci hospodaří. Navrhl tedy společné jmění manželů zrušit.

2. Žalovaná původně s žalobou nesouhlasila s tím, že podle jejího názoru nejsou dány důvody pro zrušení společného jmění. Potvrdila, že se jí narodila nezl. [jméno], když otcem tohoto dítěte není žalobce. Uvedla však, že byt, ve kterém bydlí, je její sestry, automobil si nepořídila, pořídila ho na leasing její matka a dala jí ho k dispozici. V průběhu řízení navrhla žalobě vyhovět, neboť nechtěla rodinné příslušníky zatěžovat svědeckou výpovědí.

3. Soud v řízení provedl účastníky navržené důkazy, které zhodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Účastníci řízení jsou manželé, jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] v [obec], tato skutečnost byla mezi účastníky nespornou. Nesporným byla i skutečnost, že účastníci nežijí dlouhodobě ve společné domácnosti, a to od roku 2018, hospodaří odděleně. [příjmení] byla i skutečnost, že žalované se narodila nezl. dcera [anonymizováno] [celé jméno žalované], [datum narození], když otcem tohoto dítěte není žalobce. Dle sdělení žalobce bylo rozhodnuto nepravomocně o tom, že žalobce není otcem nezl. [jméno], dále bylo nepravomocně rozhodnuto i v rámci rozvodu manželství o úpravě poměrů k nezl. [jméno] [celé jméno žalované] pro dobu po rozvodu manželství. Žalobce k tomu uvedl, že v blízké době nelze očekávat rozvod manželství, neboť bylo podáno ve věci úpravy poměrů k nezletilé odvolání.

5. Soud ve smyslu § 724 odst. 1, 2 zjišťoval, zda jsou naplněny závažné důvody pro zrušení společného jmění manželů. Vycházel přitom z komentáře k § 724 zákona č. 89/2012 Sb., kdy za závažné důvody pro rozhodnutí soudu se považuje zejména skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahující hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželovi, dalším důvodem je skutečnost, že manžela lze považovat za marnotratného a předtím důvodem skutečnost, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Soud v tomto případě zjistí, zda takováto situace nastala a dále ji nehodnotí. Cílem rozhodnutí o zrušení společného jmění manželů je přitom zajistit manželovi větší ochranu před negativními důsledky v chování manžela, chování, které je v zjevném rozporu s majetkovým i jiným společenstvím manželů. Soud může závažný důvod také shledat to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.

6. Jestliže žalobce tvrdil, že pro koupi nemovitosti si žalovaná vzala úvěr, v tomto případě tyto skutečnosti v řízení zjištěny nebyly, nebylo ani zjištěno, že by žalovanou bylo možné považovat za marnotratnou nebo že by opakovaně podstupovala nepřiměřená rizika. Bylo zjištěno, že žalovaná je podnikatelkou, v současné době podle svého prohlášení nepodniká, když z veřejné části živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že oprávnění žalované k podnikání vzniklo [datum]. Přerušení provozování živnosti je od 10. 10. 2005 do 9. 10. 2007, dále od 1. 6. 2012 do 1. 6. 2015. Další přerušení živnosti zjištěno nebylo, žalovaná však uvedla, že fakticky nepodniká, nepodnikala a podnikat nebude, když nová ohlášená živnost nebyla nikdy využita a k podnikání nedošlo. Uvedla, že veškerá živnostenská oprávnění má pozastavena do roku 2031, tyto skutečnosti však v řízení neprokázala. Za účelem zjištění, zda žalovaná podstupuje soustavně nebo opakovaně nepřiměřená rizika, eventuálně zda ji lze považovat za marnotratnou a za účelem prokázání hospodaření účastníků byli ve věci navrženi žalovanou svědci, a to sestra žalované [celé jméno svědkyně], rodiče žalované [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka], když žalovaná následně návrh na výslech těchto svědků vzala zpět a svědkům sdělila, že se k jednání dostavovat nemají. Návrh svědků k prokázání svých tvrzení žalovaná vzala zpět. V řízení byl vyslechnut svědek [jméno] [příjmení] k návrhu žalobce, který při jednání uvedl, že je zřejmě otcem druhé dcery žalované [příjmení], dítě viděl poprvé u jednání o popření otcovství k nezl. dítěti, rád by se s dítětem stýkal, ovšem matka dítěte mu to neumožňuje. Na výživu dítěte dal jednorázový příspěvek [částka], když řádně výživné žádné neplatí, neboť není s jistotou určeno, že je otcem dítěte. Za situace, kdy žalovaná soudu sdělila, že již souhlasí s tím, aby bylo zrušeno společné jmění manželů, nepovažoval soud za důvodné a hospodárné vést další dokazování ohledně důvodů pro zrušení společného jmění manželů a žalobě k návrhu obou účastníků vyhověl.

7. K tvrzení žalobce, že žalovaná opustila bezdůvodně dobře placené zaměstnání, když pracovala u [právnická osoba], tato banka soudu sdělila, že žalovaná u ní nepracuje a nikdy nepracovala.

8. Smlouvou o výpůjčce movité věci žalovaná prokázala, že osobní automobil si nepořizovala ona, nýbrž její matka [celé jméno svědkyně], když se jedná o osobní automobil Volkswagen Touran a smlouva byla uzavřena [datum]. Žalovaná rovněž předložila smlouvu o výpůjčce bytu, kterou uzavřenou se svojí sestrou [celé jméno svědkyně], když se jedná o byt [číslo] na adrese [adresa], od [datum]. Nebylo tudíž prokázáno, že by si tento byt kupovala žalovaná z prostředků v SJM. Rovněž z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] bylo zjištěno, že vlastníkem této nemovitosti je [celé jméno svědkyně].

9. Skutkový závěr soudu: Skutkovým závěrem soudu je, že účastníci jsou manželé, jsou v rozvodovém řízení, které dosud nebylo pravomocně ukončeno. Nežijí ve společné domácnosti od roku 2018, společně nehospodaří, nemají informace o svých účtech a k účtu druhého z manželů nemají přístup, o nakládání s majetkovými hodnotami se vzájemně neinformují. S ohledem na to, že výčet důvodů pro zrušení společného jmění manželů dle § 724 odst. 2 není taxativní, považuje soud tyto důvody za dostatečně vážné k tomu, aby soud rozhodl o zrušení společného jmění manželů. Soud tak žalobě v plném rozsahu za souhlasu žalované vyhověl.

10. Právní posouzení věci: Po právní stránce soud vychází z § 724 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dle § 724, je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zruší jeho stávající rozsah. Dle odst. 2 závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně rušícím společníkem právnické osoby. Soud zde vycházel rovněž z judikatury Nejvyššího soudu [číslo jednací], dle něhož„ při zvážení, zda jde o závažný důvod ve smyslu § 724 odst. 1 o. z., jde o posouzení, zda manželem tvrzené důvody jsou objektivně způsobilé přivodit dostatečně závažnou újmu na právech manželů, případně na majetku náležejícím do společného jmění manželů; mělo by jít o důvody (tvrzená rizika hrozící majetkovým hodnotám v SJM) objektivně nezpůsobilé přivodit závažnou újmu, nýbrž jen újmu zanedbatelnou, pak není důvod pro autoritativní rozhodnutí soudu a s ním spojený zásah do práv druhého manžela; řešení je tak v souladu se zásadami soukromého práva ponecháno na uvážení manželů. Dále soud vychází i z rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích [spisová značka], dle něhož výčet závažných důvodů uvedených v odst. 2 § 724 obč. zákoníku, není taxativní a společné jmění manželů může zrušit (zúžit) i z jiného důvodu, kterým je také (ve svém souhrnu) dlouhotrvající oddělené soužití a hospodaření manželů, jejich vzájemná neinformovanost o nakládání s majetkovými hodnotami ve společném jmění manželů a neshoda o plnění společných závazků a zahájení řízení o rozvod jedním z manželů.

11. Náklady řízení: Žalobce byl v řízení zcela úspěšný. Ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. mu přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná původně se zrušením společného jmění manželů nesouhlasila, žalobce byl proto nucen podat návrh na zrušení společného jmění manželů u soudu. Ani po prvním jednání žalovaná se zrušením společného jmění nesouhlasila. Až před jednáním dne [datum] žalovaná souhlasila se zrušením společného jmění manželů, když nechtěla, aby ve věci byli vyslýcháni jí navrhovaní svědci. Za této situace má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení a soud neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné, pro nějž by žalobci náklady řízení nepřiznal. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka]. Žalobce byl zastoupen advokátem, ten za přípravu + převzetí obhajoby, vyjádření z [datum] a přítomnost při jednání [datum] účtoval za tři úkony právní služby, když ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží advokátu za jeden úkon právní služby ve smyslu § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 odst. 4 ve výši [částka] za jeden úkon právní služby. Za tři úkony právní služby náleží advokátu [částka]. Ke každému úkonu právní služby má advokát právo ve smyslu § 13 odst. 3 na režijní paušál po [částka], za tři úkony celkem [částka]. Advokát účtoval jízdné z [obec] do [obec] a zpět k jednání dne [datum], když cestoval osobním automobilem Mercedes Benz, [registrační značka], když dle velkého technického průkazu palivem je motorová nafta a průměrná spotřeba činí 5,9 litrů na 100 km. Při cestě z [obec] do Českého Krumlově a zpět náleží advokátu náhrada za 50 ujetých kilometrů. Při ceně paliva [částka] dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. a průměrné spotřebě paliva 5,9 litrů na 100 km náleží advokátu za 1 km 2, [částka] za palivo. Podle vyhlášky [číslo] náleží náhrada za užívání silničních motorových vozidel [částka] za 1 km. Advokátu tak za 1 km náleží 8, [částka]. Při ujetých 50 km činí cestovní náhrada [částka]. Advokátu tak náleží z celkové částky ([částka] + [částka] + [částka]) z celkové částky [částka] 21 % DPH, které činí [částka]. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem [částka] činí náklady řízení žalobce celkem [částka] Tyto náklady soud žalobci jako účelně vynaložené náklady přiznal.

12. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.