5 C 338/2020

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa žaloba o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 41 m2 v k. ú. [obec], [územní celek], který vznikl oddělením z parc. [číslo] o původní výměře 602 m2 v k. ú. a obci [obec], a to geometrickým plánem Ing. [jméno] [příjmení] č. plánu [anonymizováno] - [spisová značka], č. plánu [číslo] ze dne [datum], odsouhlasený Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj dne [datum] pod č. PGP [číslo].

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že žalobkyně je vlastníkem části pozemku odděleného z pozemku parc. [číslo] o původní výměře 602m2 v k. ú. a obci [obec], když geometrickým plánem [číslo] [spisová značka] byla oddělena parcela [číslo] o výměře 41m2 – zahrada. Původní žaloba byla za souhlasu soudu změněna rozhodnutím [číslo jednací], když soud změnu žaloby na základě vypracovaného geometrického plánu připustil. Žalobkyně navrhla, aby byla určena vlastníkem této parcely [číslo], když počátkem roku 2020 zjistila, že žalovaná začala historický plot mezi nemovitostmi demontovat a stavět nový plot, a to s odůvodněním, že část pozemku, který má žalobkyně oplocený, není jejím vlastnictvím. Žalobkyně však uvedla, že až do té doby neměla pochybnosti o tom, že je vlastníkem i této části nemovitosti, když celková výměra jimi užívaných pozemků odpovídala výměře pozemku, který obdrželi s bývalým manželem na základě dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne [datum]. Nikdy si nebyli vědomi toho, že by hranice pozemku vytyčené obcí neodpovídaly skutečnosti v katastru nemovitostí a že vytyčené hranice pozemku byly z obou stran posunuté. Do obdobné situace se dostali i mnozí sousedé v obci [obec], když hranice pozemků jsou tam v mnohých nemovitostech posunuté oproti stavu v katastru nemovitostí. Také se svým sousedem z druhé strany měla posunutou hranici, pro zachování sousedských vztahů, alespoň s druhým sousedem, se rozhodla své části nemovitosti ve prospěch souseda vzdát tak, aby bylo zachováno původní oplocení. Navrhla tedy, aby soud žalobě vyhověl, když podle jejího názoru předmětnou část pozemku parc. [číslo] nyní oddělenou geometrickým plánem jako parc. [číslo] o výměře 41 m2 nabyla vydržením, když se jednalo o řádnou a poctivou držbu po dobu více než třiceti let, nikým nerušenou. Byla přitom v dobré víře, s přihlédnutím ke všem okolnostem, že je vlastníkem této části pozemku. Jsou splněny podmínky i pro mimořádné vydržení. Navrhla žalobě vyhovět.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], když uvedla, že pozemek žalobkyně [číslo] vznikl oddělením pozemku parc. [číslo] to na základě geometrického plánu [číslo] ze dne [datum]. Pozemky v terénu zaměřil pan [jméno] [příjmení], když hranice v terénu byly označeny mezníky a souřadnice bodů označených čísly byly uloženy v dokumentaci střediska geodézie. Manžel žalobkyně nabyl právo osobního užívání k pozemku dne [datum]. Na základě geometrického plánu [číslo] ze dne [datum] vznikl pozemek parc. [číslo] oddělený rovněž z parc. [číslo] což je pozemek žalované, který má společnou hranici s pozemkem žalobkyně. Tato hranice je vytyčena body [číslo] a [číslo]. Právo osobního užívání k pozemku parc. [číslo] vzniklo ve prospěch rodičů žalovaného pana [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], a to dne [datum]. Žalovaná dále uvedla, že v době, kdy rodiče žalované pozemek [číslo] převzali, nebyly mezníky v terénu patrné, ale plot žalobkyně ohraničující pozemek č. parcely [číslo] směrem do ulice a zároveň protilehlý plot, jež byly dokončeny. Manželem žalobkyně bylo sděleno, že oba ploty končí v místech, kde se původně nacházely mezníky vytyčující body [číslo] a [číslo]. Na základě tohoto sdělení manžel žalobkyně a otec žalované vybudovali dělící plot mezi pozemky [číslo] a [číslo]. S ohledem na uvedené podle žalované nemohla tedy žalobkyně nikdy nabýt vlastnické právo k předmětnému pozemku parc. [číslo] nemohla ho vydržet, neboť od okamžiku, kdy bylo jejímu manželovi zřízeno právo užívání pozemku parc. [číslo] žalobkyně věděla, kde se nachází skutečná hranice pozemku a nemohla se domnívat, že se dohoda o zřízení práva užívání a následně dohoda o převodu pozemku do osobního vlastnictví vztahovala i k předmětné části pozemku žalované. Držbu této předmětné části pozemku žalobkyní tedy není možné považovat za držbu řádnou, pravou a poctivou a vydržení pozemku nebylo s ohledem na tento charakter držby možné. Není možné ani mimořádné vydržení, neboť žalobkyně jednala desítky let zjevně nepoctivě a bez dobré víry, když od počátku věděla o rozporu faktického stavu polohy plotu od právního stavu – skutečné hranice pozemku. Navrhla tedy žalobu zamítnout.

3. Pokus o mimosoudní vyřešení sporu se nezdařil, účastníci nebyli schopni se ve věci mimosoudně dohodnout, neuzavřeli ani soudní smír, ačkoli se o to soud pokoušel. <b>4. Skutková zjištění soudu:</b> 5. Předžalobní výzva a vyjádření žalované k ní: Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce, když žalované sdělila, že považuje předmětnou část pozemku za vydrženou, žalobkyně byla teprve po vytýčení hranice v lednu 2020 geodetem Ing. [příjmení] upozorněna, že předmětná část pozemku, kterou má oplocenou, není součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec]. Žalobkyně předmět vydržení řádně udržovala a užívala jej, jsou splněny i podmínky pro mimořádné vydržení. Uvedla, že nesouhlasí s tím, že žalovaná bourá původní plot a buduje nové oplocení podle hranice v terénu učiněné dne [datum]. Vyzvala žalovanou, aby se zdrželi jakýchkoli zásahů do pokojného stavu s tím, že pokud nedojde k mimosoudní dohodě, nezbyde žalobkyni nic jiného, než obrátit se na soud. Žalobkyně také dopisem ze dne [datum] upozornila žalovanou, že se dozvěděla, že žalovaná hodlá nabýt na základě kupní smlouvy pozemek parc. [číslo] vzniklý oddělením z parcely [číslo] v k. ú. a obci [obec]. Upozornila, že také část pozemku [číslo] žalobkyně nabyla vydržením. Žalovaná dopisem ze dne [datum] vydržení části pozemku [číslo] o původní výměře 602m2 v k. ú. a obci [obec] odmítla s tím, že domněnku vydržení považuje za právně a fakticky nepodloženou.

6. Naléhavý právní zájem žalobkyně na určovací žalobě: Žalobkyně v tomto případě uvedla, že je vlastníkem parcely [číslo] o výměře 41 m2 v k. ú. a obci [obec], když část původního pozemku oddělenou nyní geometrickým plánem z parcely [číslo] nabyla vydržením. Ačkoliv je vlastníkem tohoto pozemku, není zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník. Uvedla, že má tedy naléhavý právní zájem na této určovací žalobě. Soud naléhavý právní zájem žalobkyně na určovací žalobě shledal, neboť skutečnost, že není žalobkyně není zapsána v katastru nemovitostí, ačkoliv se považuje za vlastníka nemovitosti, je naléhavým právním zájmem pro určovací žalobu. Obecně zároveň platí, že žaloba na určení práva je nástroj ochrany subjektivního práva před neoprávněnými zásahy a jde o žalobu povahou preventivní, jejímž účelem je předejít stavům nejistoty ohledně určitého práva nebo jeho výkonu a její význam je ryze praktický, a to nastolení jistoty v ohrožených právních vztazích (viz např. Sbírka nálezů Ústavního soudu, svazek 3, [číslo] strana 261). Podle stávající judikatury je naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř. dán tehdy, pokud by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém se zúčastněn, nebo jestliže by se jeho právní postavení bez tohoto určení stalo nejistým. V projednávané věci je postavení žalobce ohroženo a je nejisté. Soud naléhavý právní zájem žalobkyně na určovací žalobě shledal.

7. Nabytí vlastnického práva k nemovitostem účastníky a jejich právními předchůdci: Soudu byly předloženy listiny prokazující původní nabytí nemovitostí účastníky nebo jejich právními předchůdci. Z geometrického plánu [číslo] ze dne [datum] vyhotoveného Geodezií N. T, středisko geodezie [obec] bylo zjištěno, že vznikl pozemek parc. [číslo] oddělením z pozemku parc. [číslo]. Pozemky v terénu zaměřil dne [datum] pan [jméno] [příjmení]. Dle sdělení žalobkyně její bývalý manžel nabyl právo osobního užívání k pozemku parc. [číslo] dne [datum], když bylo započato se stavbou rodinného domu. Soudu také byl předložen geometrický plán [číslo] ze dne [datum] vyhotovený opět Geodezií N.T, střediskem geodezie [obec], kdy oddělením opět pozemku parc. [číslo] vznikl pozemek parc. [číslo] který je v současné době pozemkem žalované. Právo osobního užívání k pozemku parc. [číslo] dle dohody o zřízení práva osobního užívání ze dne [datum] získali [jméno] a [jméno] [příjmení]. Oba pozemky [číslo] a [číslo] mají společné hranice dle geometrického plánu i vytýčené body geodetickými body [číslo] Tyto body byly vytýčeny v terénu původně v roce 1975 a opětovně panem [příjmení] dne [datum] (čl. 46). Ze záznamu podrobného měření změn – polního náčrtu (čl. 51) bylo zjištěno, že nové hranice byly označeny mezníky z důvodu zaměření parcely pro individuální výstavbu, když záznam je z [datum]. Nově byl soudu předložen záznam podrobného měření změn z [datum], když důvodem bylo rovněž zaměření tří parcel pro stavbu rodinných domů. Nový vytyčovací náčrt je z [datum], kdy byl vytýčen bod [číslo] a [číslo].

8. Žalobkyně nabyla vlastnické právo na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, na základě níž manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] darovali mimo jiné parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] slečně [jméno] [příjmení], když dohoda byla soudu předložena ze dne [datum], z téhož dne je i návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva a zřízení práva věcného břemene do katastru nemovitostí.

9. Žalovaná získala nemovitost do svého vlastnictví na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], kdy paní [jméno] [příjmení] a pan [jméno] [příjmení] převedli nemovitosti na slečnu [jméno] [příjmení], která je jejich dcerou. Dle sdělení žalované, u příležitosti převodu vlastnického práva na její osobu nechali její právní předchůdci zaměřit pozemek, když zjistili, že hranice v terénu neodpovídají hranici v katastru nemovitostí, a to hranic mezi parcelami [číslo] k čemuž byl soudu předložen geodetický náčrt (čl. 60) a položení stavu katastru nemovitostí a jejich hranic na ortomapu s vymezením skutečných hranic v terénu.

10. Geometrický plán: Na základě usnesení Okresního soudu v Českém Krumlově [číslo jednací] soud stanovil znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] k vypracování geometrického plánu, když se jednalo o znalce z oboru geodezie a kartografie. Znalec vypracoval znalecký posudek č. plánu 935 - [spisová značka], č. plánu [číslo] ze dne [datum], odsouhlasený Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj dne [datum] pod č. PGP [číslo], který zaslal soudu [datum], kdy z parcely [číslo] oddělil parcelu [číslo] o výměře 41 m2 – zahrada. Geometrický plán je založen ve spisu (čl. 168). Z něho vyplývá, že bod [číslo] odpovídá původnímu vytýčení, je tedy shodný v současné době i v minulosti. Naopak bod [číslo] neodpovídá stavu v katastru nemovitostí, když byl (v nejvzdálenější části) posunut o 2,12 m. Vznikl tak trojúhelníkový pozemek [číslo], který se nachází v prostoru mezi hranicí v katastru nemovitostí vytýčenou znalcem a hranicí určenou původním plotem s podezdívkou.

11. Stav nemovitostí v katastru nemovitostí: Účastníci soudu předložili výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] v k. ú. a obci [obec], z něhož vyplývá, že žalobkyně je vlastnicí parcely [číslo] o výměře 677 m2 zahrada v k. ú. a obci [obec]. Z dalšího výpisu [list vlastnictví] pro k. ú. a obec Chvalšiny bylo zjištěno, že vlastníkem parcely [číslo] o výměře 602 m2 je v katastru nemovitostí zapsána žalovaná. Na snímku katastrální mapy (strana 16) je potom zakreslena původní podezdívka oddělující hranice a nový plot. V současné době je tedy vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], jako části pozemku odděleného z pozemku parc. [číslo] zapsaným v katastru nemovitostí, žalovaná [celé jméno žalované].

12. Držba části pozemku [číslo] oddělená geometrickým plánem jako parc. [číslo] o výměře 41 m2 – zahrada: Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že:„ Žalobkyně nikdy nemohla vydržet vlastnické právo k předmětné části pozemku parc. [číslo]. Vyplývá to ze skutečnosti, že od okamžiku, kdy bylo jí a jejímu manželovi zřízeno právo užívání k pozemku parc. [číslo] žalobkyně věděla, kde se nachází skutečná hranice pozemků, když v této době byla hranice označena mezníky dle zaměření z roku 1975 a nemohla tedy v žádném případě se domnívat, že se dohoda o zřízení práva užívání a následná dohoda o převodu osobního vlastnictví vztahovala k předmětné části pozemku“.

13. Žalobkyně k tomu uvedla, že:„ O nesprávném umístění plotu mezi pozemkem parc. [číslo] parc. [číslo] nevěděla, že polohy hraničních bodů [číslo] a [číslo] tak, jak byly nyní zřejmě vyměřeny v roce 2020 jí nebyly známy, stejně tak jí nebyly známy v roce 1978, kdy měly být údajně vytyčeny. Žalovaná dále tvrdila, že:„ Teprve vytýčením bodu [číslo] v roce 2020 zjistila, že hranice pozemků vedou jinudy. Žalobkyně dále připustila, že nebyla přítomna rozhovorům mezi otcem žalované a jejím bývalým manželem. Nikdy však nebyla bývalým manželem informována o tom, že by jakékoli nepravdivé informace její manžel měl sdělovat otci žalované. Žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka] a namítla, že je potřeba přihlédnout k postoji vlastníka držené části sousedního pozemku s tím, že pokud léta užívání části svého pozemku držitelem trpěl, je třeba vyjít z toho, že ani on nepředpokládal, že předmětem držby souseda je i část jeho pozemku“. Dále žalobkyně uvedla, že z geometrických plánů ze 70. let nikde nevyplývá, že s nimi žalobkyně byla seznámena a že by je odsouhlasovala, podepisovala či stvrzovala jejich správnost. Dále odkázala také na judikaturu Nejvyššího soudu [spisová značka], podle které není nutné, aby dobrá víra osoby, která se ujala držby, vyplývala ze seznámení se s obsahem katastrální mapy nebo s vytyčením hranic.

14. Mezi účastníky bylo nesporné, že spornou část pozemku [číslo], nyní označenou jako [číslo], fakticky držela a obhospodařovala žalobkyně až do ledna 2020. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že žalobkyně spornou část pozemku užívala, měla tam zahrádku. Svědkyně [příjmení] uvedla, žalobkyně užívala část pozemku v domnění, že je všechno v pořádku. Měla tam krásnou skalku.

15. K dobré víře žalobkyně, že plot byl postaven na skutečné hranici pozemků: Žalobkyně uváděla, že nikdy až do ledna 2020 neměla pochybnosti o tom, že plot je postaven na hranici pozemků. Nikdo jí nesděloval nic, z čeho by taková pochybnost mohla vzniknout, neměla k tomu ani žádný jiný důvod. Nebyla účastna na žádném z geodetických změření v roce 1975, 1978 ani následně. Uvedla, že v celé dané lokalitě obce Chvalšiny se přibližně od roku 2020 v rámci digitalizace zjišťuje, že jsou hranice mezi mnoha pozemky posunuty oproti skutečnému oplocení. Posunutí hranic pozemků je tedy nejen v neprospěch žalované, ani i v neprospěch samotné žalobkyně a dalších občanů. Žalobkyně dále uvedla, že pokud se změří pozemek žalobkyně v hranicích stávajícího oplocení i se sporným pozemkem, pak výměra odpovídá výměře v zapsané v katastru nemovitostí. Ani při odvyklé obezřetnosti tak žalobkyně nemohla mít pochyb o tom, že pozemek, který užívá, také vlastní, a to i vzhledem k tomu, že tvar i výměra pozemku žalobkyní skutečně užívaného souhlasí s tvarem a výměrou pozemku, jehož je podle stavu v katastru nemovitostí vlastníkem. Skutečnost, že hranice pozemku vedou jinudy, zjistila až po vytýčení bodu 62 -11 geodetem v roce 2020. Žalobkyně uvedla, že ačkoliv žalovaná tvrdí, že žalobkyně držela pozemek nepoctivě a bez dobré víry, tato tvrzení se nezakládají na pravdě. Také fakticky žalovaná tuto skutečnost až do ledna 2020 nikdy nesdělila ani manželu žalobkyně ani žalobkyni samotné, nikterak to neprokázala a nakonec ani netvrdila. Z e-mailové komunikace mezi účastnicemi vyplývá, že spolu komunikovali ohledně nově vzniklé situace, kdy oplocení se nenacházelo na skutečné hranici pozemků v prvních měsících toku 2020. Žalovaná požádala žalobkyni na přelomu března a dubna 2020 prostřednictvím předložených SMS zprávy o odklizení věcí z parcely žalované, když psala:„ Prosíme, odkliďte si vše, co zasahuje do už naší parcely – stromy, keře, květiny, nářadí a další věci, které by nám mohly překážet“. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že nikdy do konce roku 2019 nezaznamenal, že by manželé [příjmení] nebo Mgr. [celé jméno žalované] vůči paní [celé jméno žalobkyně] vznášeli námitky, že užívá jejich pozemek, když věřili, že ty pozemky, které jim byly přiděleny státem, byly vyměřeny dobře. Také svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila, že ve [obec] probíhá měření hranic pozemku, kdy všichni v jejich řadě mají nějaké nesrovnalosti, někdo o metr, o dva nebo o třeba o 50 cm. Za celých 40 let, co tam bydlí, se ohledně hranic pozemků nic v oblasti neřešilo. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že žalobkyni zná, je poctivým člověkem. Svědkyně [příjmení] uvedla, že žalovaná se nikdy nezmínila o tom, že by byl plot postavený na jejím pozemku. Také svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že v 70. nebo 80. letech stavěli plot mezi pozemky účastníků [příjmení], před 15 lety ho [příjmení] obměnili a nikdy neslyšela, že by někdo nárokoval paní [příjmení], že by byl plot na jejich pozemku. Ve věci byl vyslechnut i pan [jméno] [příjmení], bývalý manžel žalobkyně, který potvrdil, že je s ní 32 let rozvedený. Pozemek mu předával někdo z MNV, když mu na místě ukázal kolíky označující hranice pozemku. Před stavbou plotu konzultovali věc s panem [příjmení], který měl stavební dozor. Postupovali podle dřevěných sloupků, ev. kamenných patníků. [příjmení] [příjmení] nesděloval, kde má stavět plot. Každý ze sousedů stavěl jednu stranu. Pozemek koupil v roce 1975, někdy v roce 1992 se pozemek převáděl na paní [celé jméno žalobkyně]. V době stavby plotu měli dítě, žalobkyně byla fyzicky na stavbě přítomna, ovšem není stavební technik. Ohledně měření, které ve [obec] probíhalo, svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila, že probíhalo měření v roce 2019, které se týkalo pozemků Farmy [obec] a zadních plotů nemovitostí. Svědek [příjmení] dále uvedl, že proběhlo měření u jeho nemovitosti. Zjistili, že komunikace, tedy veřejná cesta a veřejný vodovodní řád a kanalizační řád byly postaveny jinak a vedou přes jeho parcelu, když se to řeší nyní po 40 letech. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že si nepamatuje, jakým způsobem byly vytyčeny hranice mezi účastníky, byly tam kolíky. Nepamatuje se, že by se s obcí někdy řešilo špatné zaměření pozemku. Také svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že hranice byly vytyčeny kamennými patníky. Problém mezi účastníky nastal v době, kdy manželé [příjmení] přepisovali dům na svoji dceru, a to asi před jedním rokem. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že v obci [obec] se dělá digitalizace pozemků, je zde spousta nesrovnalostí, které nikdo dosud neřešil. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že plot mezi účastníky stavěl pan [příjmení]. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že v minulosti neprobíhalo ve [obec] žádné měření. Parcely byly původně vyměřovány a vznikly někdy v roce 1977 nebo 1976. Skutečně zaměření stavu oplocení prováděla paní [jméno] [příjmení], když z něho vyplývá skutečné oplocení parcely [číslo] na levé straně má žalobkyně plot více ve svém pozemku ve svůj neprospěch a ve prospěch sousedů, naopak na pravé straně má žalobkyně plot více ve svůj prospěch na pozemku žalované (č. l. 131). Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že hranice pozemků byly určené otesaným kamenem, nebyla tam geodetická značka. Svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila, že plot mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] stavěli [příjmení]. Svědek ing. [jméno] [příjmení] uvedl, že paní [příjmení] ([celé jméno žalované]) ho v listopadu 2019 požádala o odprodej části pozemku [číslo] – komunikace, kterou měli zaplocenou, ačkoli nebyla část pozemku v jejich vlastnictví. Svědek [jméno] [příjmení], otec žalované uvedl, že hranice pozemku byly určeny kameny, které mu ukazoval pan [příjmení]. Na kamenech byl červený křížek. V roce 1984 dostavěli dům, poté se stavěl plot. Dopisem ze dne [datum] žalovaná potvrdila, že plot vystavěli její rodiče, když uvádí:„ Skutečnost, že plot postavený mými rodiči neleží přímo na hranici pozemku, nýbrž uvnitř pozemku, vám v žádném případě nezakládá právo předmětnou část pozemku užívat jako vlastní, zejména na ní pěstovat dřeviny a kompostovat posekanou trávu.“ O vyměření s paní [celé jméno žalobkyně] nemluvil, vždy„ jednal s chlapem“. Uvedl však domněku, že žalobkyně o tom věděla a že to vše vymyslela. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že plot mezi účastníky stavěl on, někdy mu pomáhala jeho žena, a to někdy v roce 1990. V roce 2020 začali stavět plot na skutečné hranici pozemku. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že mají postaveny„ kolničky“ přesahující na pozemky Farmy [obec], a to v případě jedné stavby asi jednou polovinou na cizím pozemku. S Farmou [obec] však jednají. Žalobkyně paní [celé jméno žalobkyně] uvedla, že manžel koupil pozemek někdy v roce 1975, někdy v roce 1979 začal manžel stavět ploty. Tomu ona se vůbec nevěnovala, neboť pracovala uvnitř a byla těhotná. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] uvedla, že svému sousedu dala bezplatně část pozemku, který měl oplocený a který patří do jejího vlastnictví. Žalobkyně uvedla, že asi před 20 lety [příjmení] plot opravovali, když sundali plaňky a dali tam pletivo, sokl zůstal. Poprvé ji žalovaní upozorňovali [datum], že je plot na nesprávném místě. Nikdy předtím na to upozorněna nebyla. V dubnu 2020 začal pan [příjmení] stavět nový plot. Svědek [jméno] [příjmení], který bydlí v blízkosti účastníků, potvrdil, že mělo proběhnout měření hranic pozemků [datum], když uvedl, že všichni v okolí včetně paní [celé jméno žalobkyně] a jeho sousedů postupovali v dobré víře, že jim byly pozemky předány a označeny tak, jak stavěli ploty. Všichni v okolí stavěli ploty až poté, co postavili dům. Dosud žil v dobré víře, že ploty jsou vystavěny ve správných hranicích. Z předloženého geometrického plánu [číslo] v k.ú. [obec] - polní náčrt ze dne [datum] vyplývá, že pozemek [číslo] byl rozparcelován, nelze však z něj dovodit, jak a zda odpovídá skutečnému vytýčení v terénu. Z geometrického plánu ze dne [datum] potom vyplývá, že byl vytýčen i pozemek [číslo] vedle parcely [číslo] že body jejich hranice činily body [číslo] Ani z jednoho geometrického plánu nevyplývá, že by ho vzal na vědomí právní předchůdce žalobkyně nebo žalovaná. Podrobné měření potom bylo učiněno vytyčovacím náčrtem bodu [číslo] dne [datum].

16. Z informace o stavbě na [list vlastnictví] bylo zjištěno, že žalovaná [celé jméno žalované] má postavenou stavbu bez čísla popisného nebo evidenčního částečně na cizím pozemku 670.

17. Z předložené fotodokumentace vyplývá, že na pozemku žalované se nachází podezdívka původního plotu, plot byl posunut blíže k domu žalobkyně, kdy v jednom bodě se těsně dotýká vedlejší stavby žalobkyně.

18. Mimořádné vydržení oddělení části pozemku parc. [číslo] žalobkyní: Dopisem ze dne [datum] žalovaná vydržení části pozemku parc. [číslo] o výměře 602 m² v k. ú. a obci [obec] odmítla s tím, že domněnku vydržení považuje za právně a fakticky nepodloženou. Pokud jde o mimořádnou držbu, zde byly rovněž splněny podmínky mimořádného vydržení žalobkyně. Žalobkyně splnila i podmínky pro mimořádné vydržení, když uplynula doba dvojnásobě dlouhá, než je jinak zapotřebí k vydržení, když podle § [číslo] odst. 2 je touto dobou 10 let, při mimořádném vydržení dvojnásobná doba je 20 let. Žalobkyně při tom prokázala, že její držba je společně s právním předchůdcem (bývalým manželem) je více než 30 let. V řízení přitom nebyl prokázán nepoctivý úmysl žalobkyně. Žalobkyně nabyla držbu poctivě od poctivého držitele, když z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně ani její bývalý manžel nakonec ani žalovaní, tedy žalovaná a její právní předchůdce, neměli pochybnosti o tom, kudy vede hranice pozemku a že předchůdci žalované postavený plot je v místě, o němž obě strany předpokládaly, že je skutečnou hranicí pozemku. Žádnými důkazy v řízení nebyl prokázán opak.

19. Soud závěrem shrnuje: Žalobkyně v řízení prokázala, že dne [datum] na základě dohody o vypořádání BSM notářským zápisem NZ 262/ 1989 se stala výlučnou vlastnictví mimo jiné pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], který bez prostředně sousedí s pozemkem parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec]. [příjmení] pozemku [číslo] je žalovaná, jejími právní předchůdci byli její rodiče [jméno] a [jméno] [příjmení]. Vlastnictví pozemků [číslo] a [číslo] účastníky řízení vyplývá z výpisů z katastru nemovitostí. Žalobkyně dále prokázala, že sama nerušeně užívala část pozemku parc. [číslo] (nyní [číslo]) až k oplocení, v období od [datum] do ledna 2020. Žalovaná neprokázala, že by v průběhu let 1989 (kdy nabyla žalobkyně pozemek [parcelní číslo] do svého výlučného vlastnictví) až leden 2020 namítala nepravost nebo nepoctivost její držby a že by toto žalobkyni v tomto období sdělovala. V řízení bylo prokázáno i výslechem svědků, že hranice pozemků byly posunuty nejen u nemovitostí účastníků, ale i v případě dalších pozemků v obci [obec]. Plot na sporné hranici navíc stavěli rodiče žalované, hranice v té době v terénu nebyly vyznačeny geodetickými značkami. Ani právní předchůdci žalované nejevily pochybnosti o hranici pozemků, když zde sami vystavěli plot, pochybnosti o hranici pozemku sami získali až při převodu nemovitostí na žalovanou, když nechali hranice pozemku zaměřit v lednu 2020. Ačkoliv v minulosti měli předchůdci žalované k žalobkyni výhrady kvůli stínění satelitu stromem, nikdy nevznesli tak závažnou námitku, jakou je bezdůvodné užívání jejich pozemku žalobkyní. I tato skutečnost svědčí o tom, že sami pochybnosti o hranici pozemku neměli. Jejich tvrzení, že to však žalobkyně musela vědět, se tak jeví jako účelové, ničím nepodložené tvrzení. Žalovaná nevysvětlila, proč to žalobkyně vědět měla a proč to zároveň nevěděla ona jako žalovaná nebo její předchůdci. V lednu 2020 bylo v obci [obec] provedeno vytýčení hranic pozemků [číslo] a [číslo], když bylo zjištěno, že faktická hranice leží jinde než plot. Část pozemku [číslo] je užívána vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec]. [obec] byly reálně posunuty i ohledně dalších nemovitostí v dané lokalitě. Žalobkyně se pokoušela s žalovanou věc mimosoudně vyřešit, avšak bezúspěšně v únoru 2020. V dubnu roku 2020 žalobkyně zjistila, že žalovaná začala plot mezi nemovitostmi odstraňovat a posunuje ho na hranici, která byla vytyčená při geometrickém zaměření v lednu 2020, začala stavět nový plot. Žalovaná původní plot odstranila, ponechala historickou zídku. Žalobkyně s tímto postupem nesouhlasila. Žalobkyně vyzvala žalovanou, aby učinila souhlasné prohlášení o vydržení předmětné části pozemku, což žalovaná odmítla přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně tvrdí, že nabyla vlastnické právo vydržením, když předmětnou část pozemku [číslo] užívala ona nebo její předchůdci nejméně od roku 1989 do ledna 2020, nemovitost užívala v dobré víře, že jí tato část pozemku náleží, vysázela zde rostliny, dřeviny a po celou dobu jej nerušeně užívala. Její držba nebyla nikým a nikdy po celou dobu držby zpochybňována a rušena až do ledna 2020. Plot mezi pozemky parc. [číslo] byl zbudován právními předchůdci žalované. Žalobkyně od [datum] do ledna 2020, tedy fakticky nejméně 30 let užívala a držela předmětnou část oploceného pozemku v dobré víře, že jí patří. Žalovaná, ač k tomu byla opakovaně soudem vyzvána, nepředložila žádné důkazy, jimiž by prokázala, že žalobkyně nebo její právní předchůdci věděli, že užívají připlocenou část pozemku bez právního důvodu. Žalovaná ani její právní předchůdci neměli až do roku 2020 žádné připomínky, nevznášeli žádná tvrzení o tom, že by žalobkyně užívala bezdůvodně část jejich pozemku, vyplývá to i ze samotné SMS žalované, která byla soudu jako důkaz předložena, když v SMS zprávě poslané v období mezi [datum] a [datum] žalovaná vyzývá k vyklizení„ už naší parcely“. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná a její právní předchůdci v minulosti žalobkyni, nebo její právní předchůdce informovali o tom, že užívají neoprávněně část jejich pozemku. Žalobkyně přitom opakovaně tvrdí, že ani žalobkyně a její předchůdci tuto skutečnost nevěděli. V tomto případě tedy byla prokázána dobrá víra žalobkyně, že část pozemku, který užívala, je v jejím vlastnictví. S ohledem na judikaturu [spisová značka] soud tedy přihlédl k postoji vlastníka držené části pozemku, když léta trpěl, že žalobkyně užívá jeho pozemek, a soud tedy důvodně předpokládá, že ani žalovaný ani jeho právní předchůdci nepředpokládali, že předmětem držby souseda je i část jeho pozemku. I s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně je vlastníkem oddělené části nemovitosti [číslo] o výměře 41 m2, když prokázala pravost a poctivost držby, dobrou víru při držení tohoto pozemku a pozemek nabyla do svého vlastnictví vydržením. Žalobkyně prokázala tuto držbu po dobu násobně přesahující 10 let. Uplynula i doba dvojnásobná pro mimořádné vydržení, která činí 20 let, když nebyl prokázán nepoctivý úmysl žalobkyně. Žalobkyně tak prokázala své vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] o výměře 41 m2 v k. ú. [obec], obec Chvalšiny, kterývznikl oddělením z parc. [číslo]. Žalobkyně prokázala naléhavý právní zájem na této určovací žalobě, když není zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník, ačkoliv v řízení prokázala, že je vlastníkem připlocené části pozemku.

20. Právní posouzení věci: Po právní stránce soud vychází z § 80 písm. c) o. s. ř., dle něhož určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

21. Dále soud po právní stránce soud vychází z § 1089 odst. 1 o. z., dle něhož drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Dle § [číslo] odst. 1 k vydržení se vyžaduje pravost držby, a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo na převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Dle odst. 2 nabyl-li zůstavitel nepravdou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědit, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně o všeobecného právního nástupce právnické osoby. Dle § [číslo] k vydržení vlastnického právo k movité věci je potřeba nepřerušená držba trvající tři roky. K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřeba nepřerušená držba trvající 10 let. Dle § [číslo] do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce. Dle § [číslo] nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ [číslo] odst. 1), a počítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Dle odst. 2 při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

22. Podle § 1095 o. z. č. 89/2012 Sb. o mimořádném vydržení, uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží vydržitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Dle § [číslo] nabyl-li někdo poctivě od nepoctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by stačil ke vzniku vlastnického práva (§ [číslo] odst. 1), započítá se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Dle odst. 2 při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

23. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]:„ Při zvažování dobré víry držitele, který se chopil držby i části pozemku sousedícího s pozemkem jeho vlastnictví, je též třeba přihlédnout k postoji vlastníka takto držené části sousedního pozemku; pokud léta užívání části svého pozemku držitelem trpěl, je třeba vyjít z toho, že ani on nepředpokládal, že předmětem držby souseda je i část jeho pozemku“.

24. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] není nutné, aby dobrá víra osoby, která se ujala držby, vyplývala ze seznámení se s obsahem katastrální mapy, nebo z vytyčení hranic. Obdobně lze odkázat i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], že i bez takovéhoto jednání není dobrá víra vyloučena.

25. Náklady řízení: Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně ve věci zaplatila soudní poplatek ve výši [částka]. Byla zastoupena advokátem, tomu ve smyslu vyhl. č. 177/1996 Sb., náleží odměna za jeden úkon právní služby dle § 9 odst. 3 písm. a) a § 9 odst. 4 písm. b) [částka] za jeden úkon právní služby. Advokát má právo za přípravu a převzetí obhajoby, sepsání žaloby, přítomnost při sedmi jednáních dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], dále potom přítomnost na místě samém při znaleckém zkoumání [datum]. Dále žalobce účtuje 6 úkonů za vyjádření ve věci samé ([datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]), když kratší sdělení žalobce neúčtoval. Celkově žalobce má právo na 16 úkonů právní služby po [částka], celkem [částka]. Advokátu náleží také 6 režijních paušálů ve smyslu § 13 odst. 3 po [částka], za 16 úkonů celkem [částka]. Za cestu ke znaleckému jednání do [obec] účtoval žalobce 2 započaté půlhodiny po [částka], celkem mu tak náleží [částka]. Z celkové částky [částka] náleží advokátu 21 % DPH, které činí [částka] Celkem tak advokátu náleží [částka]. Na záloze na znalečné zaplatila žalobkyně [částka], soud použil na úhradu znalečného z této zálohy [částka]. Tato částka je tedy i nákladem řízení žalobkyně, na něž má vůči žalované právo. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem [částka] činí náklady řízení celkem [částka], které soud žalobkyni jako účelně vynaložené náklady přiznal.

26. Lhůta k plnění: Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.