5 C 384/2024

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 73 934 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 54 773,81 Kčs úrokem ve výši 9,72 % ročně od 22. 1. 2023 do zaplacení,se zákonným úrokem z prodlení z částky 47 043,81 Kč ve výši 15 % ročně od 22. 1. 2023 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 19 160,19 Kč,co do úroku z úvěru nad výši stanovenou v bodě I. tohoto rozsudku do žalovaného úroku z úvěru ve výši kapitalizované 3 591,27 Kč a dále ve výši 18,20 % ročně z částky 47 043,81 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení,dále co do zákonného úroku z prodlení nad částku uvedenou ve výroku I. do žalované výše vyjádřené kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 784.,94 Kč a dále zákonným úrokem z prodlení z částky 47 043,81 Kč ve výši 15 % ročně od 30. 1. 2024 do zaplacení,se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , 48 % jeho nákladů řízení, a to ve výši 14 583,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne 3. 9. 2024 žádala vydání rozhodnutí, jímž by soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 73 934 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným, číslo spotřebitelského úvěru , Anonymizováno, ze dne 31. 8. 2022, na základě níž byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet požadovanou půjčku. Žalovaný se dle smlouvy zavázal zaplatit žalobci půjčené prostředky ve výši 50 000 Kč, dále potom kapitalizované úroky ze sjednaného úvěru za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 20 524 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,20 % ročně, dále potom částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 230 Kč, celkově 28 254 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně sjednaných dalších plateb ve výši 6 522 Kč měsíčně ve 12 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však řádně a včas nesplácel splátky smluvené ve smlouvě, ke dni zesplatnění 22. 1. 2023 činila dlužná jistina 50 000 Kč a dlužný poplatek 28 254 Kč. Po postoupení pohledávek byla uhrazena ještě částka 3 500 Kč.

2. Žalovaný se k jednání nedostavil, doručeno mu bylo fikcí, ve věci se nevyjádřil.

3. Soud v řízení provedl účastníky navržené důkazy, které zhodnotil jak jednotlivě, tak v jejích vzájemných souvislostech a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Smlouva o úvěru: Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 31. 8. 2022 smlouva o spotřebitelském úvěru, číslo smlouvy , Anonymizováno, , na základě níž žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč, které poskytl žalovanému v hotovosti. Účastníci se dohodli, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou 68,80 % ročně. Žalovaný ho měl splácet ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 6 522 Kč. Smlouva o úvěru byla tak mezi účastníky uzavřena v souladu s § 2395 o. z., když jde o úvěrovou smlouvu, jejíž základní náležitostí je závazek žalobce jako úvěrující osoby žalovaného jako úvěrovanému poskytnout peněžní prostředky a závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Úvěruschopnost žalovaného: Žalobkyně před uzavřením úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když ověřovala majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy a z výplatních pásek, současně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku. Žalobce zjistil, že žalovaný je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako dělník a jeho průměrný měsíční příjem činí 48 641 Kč. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti žalovaného. Soud má za to, že právní předchůdce žalobce řádně u žalovaného zkoumal úvěruschopnost při poskytnutí zápůjčky, když poskytnutá částka odpovídala schopnostem žalovaného dlužnou částku splácet. Žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě potvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů. Soud má tak za to, že takovéto zkoumání úvěruschopnosti je dostačující. Úvěruschopnost žalovaného tak žalobkyně posoudila podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pokud jde o výši sjednaného úroku z úvěru, ten posoudil soud s ohledem na dobré mravy jako neplatný s ohledem na nepřiměřenou výši tohoto sjednaného úroku.

6. Úrok z úvěru: Z databáze ARAD ČNB byly zjištěny obvyklé úroky ve výši 9,72 % ročně k datu sjednání úvěru 31. 8. 2022, a to při spotřebitelském úvěru. Pokud soud vychází z judikatury Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 4498/2007 a 33 Cdo 2029/2018 týkající se úroků, pak soud vychází z toho, že ujednání o výši úroků je oddělitelné od zbývajících ujednání úvěrové smlouvy a dovodil tak soud částečnou neplatnost úvěrové smlouvy ohledně ujednání o výši úroků z úvěru. K výzvě soudu žalobce vzal žalobu částečně zpět a žádal jen úroky obvyklé. Soud neposoudil tak smlouvu jako jednání, které by bylo absolutně neplatné v plném rozsahu. Následně soud postupoval podle § 1802 o. z., a přiznal žalobkyni pouze obvyklé úroky požadované za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy. Soud tak zohlednil sjednanou výši splátek ve výši 6 522 Kč a skutečnost, že po postoupení pohledávky žalovaný uhradil ještě částku 3 500 Kč, kterou žalobce částečně započetl na jistinu, částečně na sjednaný úrok, dospěl soud k závěru, že žalobce má právo na úrok z úvěru ve výši 9,72 % ročně z částky 47 043,81 Kč představující nezaplacenou jistinu. Co do zbývající částky žalovaného úroku z úvěru byla tedy žaloba zamítnuta.

7. Výše původně sjednaného úroku se zjevně příčí dobrým mravům, je nutné dovodit závěr o absolutní neplatnosti právního jednání (úvěrové smlouvy) v této části, a to podle § 580 odst. 1 o. z., 588 o. z., a 576 o. z. Soud v tomto případě shledal sjednané úroky jako úroky, které se příčí dobrým mravům, když obvyklé úroky v daném místě a čase činily 9,72 % ročně, žalobkyně však sjednal úroky ve výši 68,80 % ročně. V této věci soud odkazuje i na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, 29 Cdo 449/2007 a 33 Cdo 2029/2018, když soud dovodil, že ujednání o výši úroků je oddělitelné od zbývajících ujednání úvěrové smlouvy, a že závěry Nejvyššího soudu ČR dopadající a vztahujících se ustanovení § 497 a následujících obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., jsou aplikovatelné i při výkladu ustanovení § 2395 a následujících o. z. Soud proto dovodil dílčí neplatnost předmětné smlouvy ohledně ujednání o výši úroků z úvěru. Nepovažuje jako neplatnou tedy celou smlouvu o úvěru. Při neplatném ujednání o výši úroků z úvěru je nutné postupovat podle § 1802 o. z., a žalobkyni přiznat pouze obvyklé úroky požadované za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy. Při obvyklých úrocích na místo vyšších sjednaných úroků tak nemůže v plném rozsahu obstát ani ujednání o splátkovém kalendáři. Poklesem výše úroků z úvěru nutně dojde k úpravě počtu splátek. Soud tak ve smyslu § 1802 o. z., určil obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště dlužníka. Jestliže úrok je soudem snížen, pak zcela logicky musí dojít ke snížení počtu splátek žalovaného, který se tímto nedostane do zhoršeného postavení dlužníka. Žalobkyně měla povinnost jednat v právním styku poctivě, jak stanoví § 6 odst. 1 o. z., a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, nikdo nesmí těžit ani z protiprávního vztahu, který vyvolal, nebo nad který má kontrolu (§6 odst. 2 o. z.). Podle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

8. Platby žalovaného na poskytnutý úvěr: Dle sdělení žalobkyně žalovaný zaplatil po postoupení pohledávky na žalobce splátku 3 500 Kč.

9. Zákonný úrok z prodlení: Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, ten je žalobci přiznán ve výši 15 % ročně, tak jak odpovídá vládnímu nařízení.

10. Předžalobní výzva: Žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, a to předžalobní výzvou ze dne 22. 5. 2024, kterou soudu předložil.

11. Skutkový závěr soudu: V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena dne 31. 8. 2022 smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě níž byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 68,80 % ročně, poplatkem za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 230 Kč, dále se zavázal zaplatit kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 20 524 Kč. Sjednaný úrok z úvěru ve výši 68,80 % ročně soud shledal za neplatný, žalobce sice žádal částku výše úroku z úvěru ve výši 18,20 % ročně, toto sjednání takovéto výše úroku však nedoložil, uvedl pouze, že požaduje částku nižší, než byla sjednána. V tomto případě však ujednání mezi účastníky nebylo prokázáno a soud tak vychází z obvyklých úroků, které podle systému ARAT činí 9,72 % ročně. Soud tedy přiznal žalobci pouze tyto obvyklé úroky, přiznal mu i poplatek za zpracování ve výši 1 500 Kč a poplatek za flexibilní splácení ve výši 6 230 Kč. Nemohl mu však přiznat plný úrok z úvěru, když tento žalobce částečně žádal v kapitalizované formě a částečně jako úrok ve výši 18,20 %. Zákonný úrok z prodlení soud přiznal žalobci z nezaplacené jistiny. Co do zbývající částky soud žalobu zamítl.

12. Právní posouzení věci: Smlouva o úvěru byla tak mezi účastníky uzavřena v souladu s § 2395 o.z., když jde o úvěrovou smlouvu, jejíž základní náležitostí je závazek žalobce jako úvěrující osoby žalovanému jako úvěrovanému poskytnout peněžní prostředky a závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěruschopnost žalované žalobkyně posoudila podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257 2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Výše sjednaného úroku se zjevně příčí dobrým mravům, je nutné dovodit závěr o absolutní neplatnosti právního jednání (úvěrové smlouvy) v této části, a to podle § 580 odst. 1 o. z., 588 o. z., a 576 o. z. Soud v tomto případě shledal sjednané úroky jako úroky, které se příčí dobrým mravům (judikatura Nejvyššího soudu ČR, 29 Cdo 449/2007 a 33 Cdo 2029/2018). Při neplatném ujednání o výši úroků z úvěru je nutné postupovat podle § 1802 o. z., a žalobkyni přiznat pouze obvyklé úroky požadované za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy. Žalobkyně měla povinnost jednat v právním styku poctivě, jak stanoví § 6 odst. 1 o. z., a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, nikdo nesmí těžit ani z protiprávního vztahu, který vyvolal, nebo nad který má kontrolu (§6 odst. 2 o. z.). Podle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

13. Výrok o nákladech řízení: Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 54 773,81 Kč s příslušenstvím, což činí 74 % žalované částky. Žalovaný byl úspěšný co do 19 160,19 Kč, což činí 26 % žalované částky. Žalobci tak soud ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. část nákladů řízení ve výši rozdílu mezi neúspěchem a úspěchem ve věci, tedy 48 % nákladů řízení. Celkové náklady řízení advokáta byly tvořeny ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, když z žalované částky 73 934 Kč náleží advokátu za jeden úkon právní služby 4 060 Kč. Za přípravu + převzetí obhajoby, sepsání žaloby, výzvu k zaplacení, písemné podání ze dne 15. 12. 2024 a účast při jednání dne 13. 2. 2025 náleží advokátu za pět úkonů právní služby celkem 20 300 Kč. Ke čtyřem úkonům právní služby vykonaný v roce 2024 náleží advokátu režijní paušál ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč, celkem 1 200 Kč. Za přítomnost při jednání dne 13. 2. 2025 náleží advokátu režijní paušál v novelizované výši ve výši 450 Kč. Advokát také účtoval ztrátu času na cestě z Českých Budějovic do Českého Krumlova a zpět dvě půlhodiny po 150 Kč ve smyslu § 14 odst. 4 advokátního tarifu po 1. 1. 2025, celkem 300 Kč. Advokát cestoval z Českých Budějovic do Českého Krumlova a zpět osobním automobilem, jehož velký technický průkaz předložil, RZ , SPZ, , tovární značka Volkswagen, když dle předloženého velkého technického průkazu průměrná spotřeba činí 4.6 litrů na 100 km motorové nafty. Advokát nesprávně uvádí 4,7 litru průměrné spotřeby. Podle vyhlášky č. 475/2024 platné pro roku 2025 činí základní pro silniční motorová vozidla podle § 1b částku 5,80 Kč na jeden kilometr. Průměrná cena pohonných hmot dle § 4c činí 34,70 Kč na jeden litr motorové nafty. Při průměrné spotřebě 4,6 litrů na 100 km a ceně paliva 34,70 Kč za jeden litr činí náhrada za jeden kilometr 1,5962 Kč. Spolu se základní sazbou náhrady 5,80 Kč činí sazba za jeden kilometr 7,396 Kč. Při ujetých 56 km náleží advokátu za spotřebované palivo 414,17 Kč. Z celkové částky (20 300 + 1 200 + 450 + 300 + 414,17) 22 664,17 Kč náleží advokátu 21 % DPH, celkem tedy 27 423,64 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 958 Kč činí náklady řízení celkem 30 381,64 Kč. Advokát má právo na 48 % těchto nákladů řízení, tedy celkově na částku 14 583,18 Kč. Tyto náklady řízení soud žalobci jako účelně vynaložené náklady přiznal.

14. Lhůta k plnění je stanovena s ohledem na § 160 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů.