5 C 399/2019

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobce , anonymizována dvě slova zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce , anonymizována dvě slova zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem - pozemek parcela č. St. [anonymizováno] o výměře 45 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. e. [anonymizováno], část [územní celek] – stavba pro rodinnou rekreaci, dále pozemku parcela [číslo] o výměře 397 m2 – ostatní plocha, jiná plocha, vedené u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Český Krumlov, pro obec Velešín, [katastrální uzemí] – [příjmení] na [list vlastnictví], se zrušuje.

II. Nemovitosti specifikované v bodě I. se přikazují do podílového spoluvlastnictví žalobkyň [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce], každé jednu ideální polovinu nemovitostí.

III. Žalobkyně [celé jméno žalobce] je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví [částka], a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně [celé jméno žalobce] je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví [částka], a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně jsou povinny nahradit České republice na nákladech státu společně a nerozdílně [částka], po odečtení uhrazené zálohy [částka] zbývá doplatit [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen nahradit České republice na nákladech státu [částka], po odečtení uhrazených záloh [částka] a [částka], zbývá doplatit [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne [datum] domáhají zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s žalovaným, když uvedly, že na základě dědického rozhodnutí po rodičích jsou každý z účastníků podílovým spoluvlastníkem 1/3 nemovitostí, pozemku stavební parcela [číslo] o výměře 45 m² - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. e. 35, část obce Skřidla a spoluvlastníky pozemku parcela [číslo] o výměře 397 m² - ostatní plocha, jiná plocha. Navrhly, aby se staly podílovými spoluvlastnicemi nemovitostí každá jednou polovinou s tím, že by žalovanému vyplatily jeho spoluvlastnický podíl určený podle znaleckého posudku.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím svého právního zástupce, když souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví, zpočátku souhlasil i s tím, aby nemovitosti byly přikázány do podílového spoluvlastnictví žalobkyň a jemu vyplacen vypořádací podíl, když účastníci se na výši vypořádacího podílu nedohodli, byl proto ustanoven soudní znalec za účelem jeho určení.

3. Soud v řízení provedl účastníky navržené důkazy, na základě nichž dochází k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Nemovitosti: Podle výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] – [příjmení], obec Velešín, jsou účastníci podílovými spoluvlastníky každý 1/3 nemovitostí stavební parcely [číslo] o výměře 45 m², jehož součástí je stavba ev. [číslo] pro rodinnou rekreaci. Dále jsou účastníci taktéž podílovými spoluvlastníky parcely [číslo] v k. ú. [obec] – [příjmení], obec Velešín o výměře 397 m², která je zapsána na [list vlastnictví] Tyto skutečnosti byly prokázány předloženým výpisem z katastru nemovitostí.

5. Smírné vyřešení sporu: Mezi účastníky nebylo možné smírné vyřešení sporu, nebyla možná ani dohoda mezi účastníky ohledně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně žádaly, aby podíl žalovaného byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyň, a to každé ½ podílu žalovaného. Uvedly, že se nemohou se účastníci společně o nemovitost starat, tato chátrá a snižuje se její hodnota. Žalovaný s prodejem nemovitosti nesouhlasil, nesouhlasil ani s žádným jiným způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví. V průběhu řízení, které bylo dlouhodobě odročováno z důvodu covid opatření a pobytu účastníků mimo Českou republiku, probíhala mimosoudní jednání mezi účastníky. Za tím účelem byl i vypracován znalecký posudek k určení ceny nemovitostí, aby účastníci měli řádný podklad pro cenu pro vypořádání. Dle sdělení žalobce žalovaný po posledním jednání souhlasil s tím, aby ho žalobkyně vyplatily, tedy aby mu vyplatily jednu třetinu z částky [částka], když tento návrh poslal tehdejší právní zástupce žalovaného žalobkyním. Žalobkyně s tímto souhlasily, k dalšímu jednání se žalovaný však nedošlo s tím, že žalovaný uvedl, že si opět musí celou záležitost promyslet.

6. Obvyklá cena nemovitostí: Pokud jde o hodnotu nemovitosti a vypořádacího podílu, žalobkyně navrhly, aby soud ustanovil znalce, který ohodnotí cenu nemovitostí a podílu žalovaného. Soud proto ustanovil znalce [celé jméno znalce], který ocenil obvyklou cenu nemovitostí, když podle znaleckého posudku [číslo] ze [datum] činí obvyklá cena rekreační chaty s příslušenstvím a pozemky [částka]. Účastníci znalecký posudek nerozporovali, k žádosti žalovaného soud nechal vypracovat i překlad do jazyka nizozemského, neboť zástupce žalovaného odůvodňoval, že žalovaný není schopen si ho zajistit sám. Obě strany tedy měly k dispozici znalecký posudek rovněž v překladu do jazyka nizozemského a nežádali žádné jeho doplnění, znalecký posudek nerozporovali a nenavrhovali výslech znalce. Soud sám nemá pochybnosti o správnosti znaleckého posudku, a proto z ceny celkové hodnoty nemovitostí [částka] vychází.

7. Jestliže žalovaný navrhoval soudu nějaké listinné důkazy, které soudu předložil v jazyce nizozemském, pak mu soud poskytl jednoměsíční lhůtu pro překlad do jazyka českého. V této lhůtě ani později však žalovaný tyto listiny v překladu do jazyka českého nedoložil, soud proto důkaz těmito listinami zamítl.

8. Skutkovým závěrem soudu je, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec Velešín, k. ú. [obec] – [příjmení]. Každý z účastníků vlastní 1/3 nemovitostí, a to stavební parcely [číslo] o výměře 45 m² - zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je dům č. e. [anonymizováno] – rodinná rekreace, dále pozemku parcela [číslo] o výměře 397 m² - ostatní plocha, jiná plocha. V řízení bylo prokázáno z vyjádření účastníků, že nemovitosti nelze reálně rozdělit. Žalobkyně projevily zájem o nemovitosti se starat, navrhly, aby jim byly přikázány do podílového spoluvlastnictví každé jednou polovinou s tím, že vyplatí žalovanému vypořádací podíl podle znaleckého posudku. Znalecký posudek určil celkovou cenu nemovitostí [částka], každý z účastníků je vlastníkem jedné třetiny podílu na těchto nemovitostech, tedy hodnota žalovaného činí [částka]. Jedna polovina pro každou z žalobkyň tak činí [částka]. Soud proto rozhodl o tom, že podílové spoluvlastnictví účastníků se zrušuje, nemovitosti se přikazují do podílového spoluvlastnictví žalobkyň každé jednou polovinou, přičemž žalobkyně jsou povinny vyplatit žalovanému každá [částka].

9. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 1140 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., když dle § [číslo] odst. 1 nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle odst. 2, každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o oddělení svého spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení podílového spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo k újmě některého ze spoluvlastníků. Dle § [číslo] věta první, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Dle § 97 odst. 1, žalovaný může za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem. Dle § 98, vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo prosazeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako ochranu proti návrhu.

10. Podle § [číslo], není-li rozdělení společné věci možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Žalobkyně však o nemovitosti zájem měly.

11. Pokud jde o určení přiměřené náhrady, zde soud vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. [spisová značka], dle něhož přiměřená náhrada se určí odpovídajícím podílem z ceny celé věci, nikoli cenou, za kterou by bylo možné prodat spoluvlastnický podíl.

12. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka], spoluvlastníci se nemohou dohodnout na zrušení spoluvlastnictví, aniž by se zároveň dohodli o jeho vypořádání; i když tedy mezi nimi není spor o tom, že je namístě spoluvlastnictví zrušit a neshodují se jen ve způsobu vypořádání, musí se obrátit na soud s žalobou jak na zrušení, tak i na vypořádání spoluvlastnictví. Tzn., že předmětem řízení je i nárok na zrušení spoluvlastnictví, skutečný spor mezi účastníky je však jen ohledně způsobu vypořádání; tuto skutečnost je třeba zohlednit i při rozhodování o nákladech řízení. V takovém případy by posuzování úspěchu v řízení jen podle toho, že to byl žalobce, kdo podal žalobu na zrušení spoluvlastnictví, které bylo v této části vyhověno, bylo zjevně mechanické a formální a odhlíželo-by od podstaty sporu mezi účastníky, ke které bylo vedeno dokazování.

13. Náklady státu: V tomto řízení vznikly náklady státu, a to vypracováním znaleckého posudku, když ve věci byl ustanoven znalec [příjmení]. Ten vypracoval znalecký posudek, na něhož účastníci zaplatili zálohy, a to žalobkyně společně zaplatily částku [částka] dle usnesení soudu a rovněž žalovaný zaplatil částku [částka] dle usnesení soudu. Celkově tak zaplatili [částka]. Znalečné vyplatil soud ve výši [částka], zbývá tedy doplatit [částka]. Další náklady státu činí tlumočné, když žalovaný žádal překlad znaleckého posudku do jazyka nizozemského, v tomto smyslu se nejednalo o tlumočné při jednání soudu, překlad si mohl účastník zajistit sám, požádla soud o jeho vyhotovení s ohledem na to, že si hoi nebyl schopen zajistit sám. Soud proto vybral od žalovaného zálohu na znalecký posudek ve výši [částka]. Tlumočné tlumočník [celé jméno tlumočníka] žádal ve výši [částka], když tato částka za překlad znaleckého posudku mu byla přiznána. Z celkové částky [částka] bylo na záloze zaplaceno [částka], zbývá doplatit [částka]. Pokud jde o to, který z účastníků bude platit jakou částku, soud vychází z toho, že znalecký posudek v zájmu obou stran, žalobkyně zaplatily zálohu [částka], žalovaný rovněž [částka], tedy i zbývající doplatek [částka] je rozdělen na jednu polovinu, a to [částka] zaplatí žalobkyně společně a nerozdílně a [částka] zaplatí žalovaný. Pokud jde o tlumočné, zde nebylo doplaceno [částka], rovněž tedy žalobkyně zaplatí [částka] společně a nerozdílně a žalovaný doplatí [částka], když znalecký posudek, ač byl zadáván překlad pro žalovaného, byl k užitku i žalobkyním, a proto soud považuje za spravedlivé, aby se na doplatku znaleckého posudku žalobkyně také podílely. Žalobkyně jsou tak povinny zaplatit celkové znalečné společně a nerozdílně [částka], protože již uhradily [částka], jsou povinny doplatit [částka]. Žalovaný je povinen celkově zaplatit [částka] (o [částka] víc, neboť to byl on, kdo žádal překlad znaleckého posudku), sám uhradil již [částka] jako zálohu na znalecký posudek a [částka] jako zálohu na překlad znaleckého posudku, celkově zaplatil [částka]. Po odečtení od částky [částka] zbývá rovněž doplatit [částka]. Nárok na náhradu plateb, které soud platil, vyplývá z § 148 odst. 1 o. s. ř., dle něhož má státu podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

14. Náklady řízení: Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení, kdy soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, vychází soud ze závěru, že ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nelze určit úspěch účastníků ve věci, nebo zrušení podílového spoluvlastnictví je v zájmu všech účastníků. Zákon vychází z principu, že účastník, který byl ve věci úspěšný, má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení spojených s uplatňováním nebo bráněním práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěch účastníka ve sporu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví spočívá v tom, že soud podílové spoluvlastnictví na jeho návrh zruší a současně rozhodne o vypořádání spoluvlastnictví způsobem, který tento účastník navrhl. Vždy je však nutné přihlédnout i k dalším okolnostem, které nastaly v projednávané věci.