5 C 399/2019

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobce, anonymizována dvě slova zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa b) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce, anonymizována dvě slova zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem - pozemek parcela č. St. anonymizováno o výměře 45 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. e. anonymizováno, část územní celek – stavba pro rodinnou rekreaci, dále pozemku parcela číslo o výměře 397 m2 – ostatní plocha, jiná plocha, vedené u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Český Krumlov, pro obec Velešín, katastrální uzemí – příjmení na list vlastnictví, se zrušuje.

II. Nemovitosti specifikované v bodě I. se přikazují do podílového spoluvlastnictví žalobkyň celé jméno žalobce celé jméno žalobce, každé jednu ideální polovinu nemovitostí.

III. Žalobkyně celé jméno žalobce je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví částka, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně celé jméno žalobce je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví částka, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně jsou povinny nahradit České republice na nákladech státu společně a nerozdílně částka, po odečtení uhrazené zálohy částka zbývá doplatit částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen nahradit České republice na nákladech státu částka, po odečtení uhrazených záloh částka a částka, zbývá doplatit částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne datum domáhají zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s žalovaným, když uvedly, že na základě dědického rozhodnutí po rodičích jsou každý z účastníků podílovým spoluvlastníkem 1/3 nemovitostí, pozemku stavební parcela číslo o výměře 45 m² - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. e. 35, část obce Skřidla a spoluvlastníky pozemku parcela číslo o výměře 397 m² - ostatní plocha, jiná plocha. Navrhly, aby se staly podílovými spoluvlastnicemi nemovitostí každá jednou polovinou s tím, že by žalovanému vyplatily jeho spoluvlastnický podíl určený podle znaleckého posudku.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím svého právního zástupce, když souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví, zpočátku souhlasil i s tím, aby nemovitosti byly přikázány do podílového spoluvlastnictví žalobkyň a jemu vyplacen vypořádací podíl, když účastníci se na výši vypořádacího podílu nedohodli, byl proto ustanoven soudní znalec za účelem jeho určení.

3. Soud v řízení provedl účastníky navržené důkazy, na základě nichž dochází k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Nemovitosti: Podle výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví pro k. ú. obec – příjmení, obec Velešín, jsou účastníci podílovými spoluvlastníky každý 1/3 nemovitostí stavební parcely číslo o výměře 45 m², jehož součástí je stavba ev. číslo pro rodinnou rekreaci. Dále jsou účastníci taktéž podílovými spoluvlastníky parcely číslo v k. ú. obec – příjmení, obec Velešín o výměře 397 m², která je zapsána na list vlastnictví Tyto skutečnosti byly prokázány předloženým výpisem z katastru nemovitostí.

5. Smírné vyřešení sporu: Mezi účastníky nebylo možné smírné vyřešení sporu, nebyla možná ani dohoda mezi účastníky ohledně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně žádaly, aby podíl žalovaného byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyň, a to každé ½ podílu žalovaného. Uvedly, že se nemohou se účastníci společně o nemovitost starat, tato chátrá a snižuje se její hodnota. Žalovaný s prodejem nemovitosti nesouhlasil, nesouhlasil ani s žádným jiným způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví. V průběhu řízení, které bylo dlouhodobě odročováno z důvodu covid opatření a pobytu účastníků mimo Českou republiku, probíhala mimosoudní jednání mezi účastníky. Za tím účelem byl i vypracován znalecký posudek k určení ceny nemovitostí, aby účastníci měli řádný podklad pro cenu pro vypořádání. Dle sdělení žalobce žalovaný po posledním jednání souhlasil s tím, aby ho žalobkyně vyplatily, tedy aby mu vyplatily jednu třetinu z částky částka, když tento návrh poslal tehdejší právní zástupce žalovaného žalobkyním. Žalobkyně s tímto souhlasily, k dalšímu jednání se žalovaný však nedošlo s tím, že žalovaný uvedl, že si opět musí celou záležitost promyslet.

6. Obvyklá cena nemovitostí: Pokud jde o hodnotu nemovitosti a vypořádacího podílu, žalobkyně navrhly, aby soud ustanovil znalce, který ohodnotí cenu nemovitostí a podílu žalovaného. Soud proto ustanovil znalce celé jméno znalce, který ocenil obvyklou cenu nemovitostí, když podle znaleckého posudku číslo ze datum činí obvyklá cena rekreační chaty s příslušenstvím a pozemky částka. Účastníci znalecký posudek nerozporovali, k žádosti žalovaného soud nechal vypracovat i překlad do jazyka nizozemského, neboť zástupce žalovaného odůvodňoval, že žalovaný není schopen si ho zajistit sám. Obě strany tedy měly k dispozici znalecký posudek rovněž v překladu do jazyka nizozemského a nežádali žádné jeho doplnění, znalecký posudek nerozporovali a nenavrhovali výslech znalce. Soud sám nemá pochybnosti o správnosti znaleckého posudku, a proto z ceny celkové hodnoty nemovitostí částka vychází.

7. Jestliže žalovaný navrhoval soudu nějaké listinné důkazy, které soudu předložil v jazyce nizozemském, pak mu soud poskytl jednoměsíční lhůtu pro překlad do jazyka českého. V této lhůtě ani později však žalovaný tyto listiny v překladu do jazyka českého nedoložil, soud proto důkaz těmito listinami zamítl.

8. Skutkovým závěrem soudu je, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí zapsaných na list vlastnictví pro obec Velešín, k. ú. obec – příjmení. Každý z účastníků vlastní 1/3 nemovitostí, a to stavební parcely číslo o výměře 45 m² - zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je dům č. e. anonymizováno – rodinná rekreace, dále pozemku parcela číslo o výměře 397 m² - ostatní plocha, jiná plocha. V řízení bylo prokázáno z vyjádření účastníků, že nemovitosti nelze reálně rozdělit. Žalobkyně projevily zájem o nemovitosti se starat, navrhly, aby jim byly přikázány do podílového spoluvlastnictví každé jednou polovinou s tím, že vyplatí žalovanému vypořádací podíl podle znaleckého posudku. Znalecký posudek určil celkovou cenu nemovitostí částka, každý z účastníků je vlastníkem jedné třetiny podílu na těchto nemovitostech, tedy hodnota žalovaného činí částka. Jedna polovina pro každou z žalobkyň tak činí částka. Soud proto rozhodl o tom, že podílové spoluvlastnictví účastníků se zrušuje, nemovitosti se přikazují do podílového spoluvlastnictví žalobkyň každé jednou polovinou, přičemž žalobkyně jsou povinny vyplatit žalovanému každá částka.

9. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 1140 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., když dle § číslo odst. 1 nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle odst. 2, každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o oddělení svého spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení podílového spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo k újmě některého ze spoluvlastníků. Dle § číslo věta první, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Dle § 97 odst. 1, žalovaný může za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem. Dle § 98, vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo prosazeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako ochranu proti návrhu.

10. Podle § číslo, není-li rozdělení společné věci možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Žalobkyně však o nemovitosti zájem měly.

11. Pokud jde o určení přiměřené náhrady, zde soud vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. spisová značka, dle něhož přiměřená náhrada se určí odpovídajícím podílem z ceny celé věci, nikoli cenou, za kterou by bylo možné prodat spoluvlastnický podíl.

12. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu spisová značka, spoluvlastníci se nemohou dohodnout na zrušení spoluvlastnictví, aniž by se zároveň dohodli o jeho vypořádání; i když tedy mezi nimi není spor o tom, že je namístě spoluvlastnictví zrušit a neshodují se jen ve způsobu vypořádání, musí se obrátit na soud s žalobou jak na zrušení, tak i na vypořádání spoluvlastnictví. Tzn., že předmětem řízení je i nárok na zrušení spoluvlastnictví, skutečný spor mezi účastníky je však jen ohledně způsobu vypořádání; tuto skutečnost je třeba zohlednit i při rozhodování o nákladech řízení. V takovém případy by posuzování úspěchu v řízení jen podle toho, že to byl žalobce, kdo podal žalobu na zrušení spoluvlastnictví, které bylo v této části vyhověno, bylo zjevně mechanické a formální a odhlíželo-by od podstaty sporu mezi účastníky, ke které bylo vedeno dokazování.

13. Náklady státu: V tomto řízení vznikly náklady státu, a to vypracováním znaleckého posudku, když ve věci byl ustanoven znalec příjmení. Ten vypracoval znalecký posudek, na něhož účastníci zaplatili zálohy, a to žalobkyně společně zaplatily částku částka dle usnesení soudu a rovněž žalovaný zaplatil částku částka dle usnesení soudu. Celkově tak zaplatili částka. Znalečné vyplatil soud ve výši částka, zbývá tedy doplatit částka. Další náklady státu činí tlumočné, když žalovaný žádal překlad znaleckého posudku do jazyka nizozemského, v tomto smyslu se nejednalo o tlumočné při jednání soudu, překlad si mohl účastník zajistit sám, požádla soud o jeho vyhotovení s ohledem na to, že si hoi nebyl schopen zajistit sám. Soud proto vybral od žalovaného zálohu na znalecký posudek ve výši částka. Tlumočné tlumočník celé jméno tlumočníka žádal ve výši částka, když tato částka za překlad znaleckého posudku mu byla přiznána. Z celkové částky částka bylo na záloze zaplaceno částka, zbývá doplatit částka. Pokud jde o to, který z účastníků bude platit jakou částku, soud vychází z toho, že znalecký posudek v zájmu obou stran, žalobkyně zaplatily zálohu částka, žalovaný rovněž částka, tedy i zbývající doplatek částka je rozdělen na jednu polovinu, a to částka zaplatí žalobkyně společně a nerozdílně a částka zaplatí žalovaný. Pokud jde o tlumočné, zde nebylo doplaceno částka, rovněž tedy žalobkyně zaplatí částka společně a nerozdílně a žalovaný doplatí částka, když znalecký posudek, ač byl zadáván překlad pro žalovaného, byl k užitku i žalobkyním, a proto soud považuje za spravedlivé, aby se na doplatku znaleckého posudku žalobkyně také podílely. Žalobkyně jsou tak povinny zaplatit celkové znalečné společně a nerozdílně částka, protože již uhradily částka, jsou povinny doplatit částka. Žalovaný je povinen celkově zaplatit částka (o částka víc, neboť to byl on, kdo žádal překlad znaleckého posudku), sám uhradil již částka jako zálohu na znalecký posudek a částka jako zálohu na překlad znaleckého posudku, celkově zaplatil částka. Po odečtení od částky částka zbývá rovněž doplatit částka. Nárok na náhradu plateb, které soud platil, vyplývá z § 148 odst. 1 o. s. ř., dle něhož má státu podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

14. Náklady řízení: Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení, kdy soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, vychází soud ze závěru, že ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nelze určit úspěch účastníků ve věci, nebo zrušení podílového spoluvlastnictví je v zájmu všech účastníků. Zákon vychází z principu, že účastník, který byl ve věci úspěšný, má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení spojených s uplatňováním nebo bráněním práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěch účastníka ve sporu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví spočívá v tom, že soud podílové spoluvlastnictví na jeho návrh zruší a současně rozhodne o vypořádání spoluvlastnictví způsobem, který tento účastník navrhl. Vždy je však nutné přihlédnout i k dalším okolnostem, které nastaly v projednávané věci. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českém Krumlově. Pokud by povinnosti v rozsudku stanovené nebyly včas a řádně splněny, je možné podat návrh na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.