5 C 405/2022

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Paloučkové a přísedících JUDr. jméno příjmení a Ing. jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru žalované se žalobcem ze dne 3. 10. 2022, je neplatné.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 51 009 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne 1. 12. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud rozhodl o tom, že okamžité zrušení pracovního poměru se žalobcem ze dne 3. 10. 2022, je neplatné. Uvedl, že žalobce neporušil žádné povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Uvedl, že žalované oznámil, že trvá na další zaměstnávání a na neplatném okamžitém zrušení pracovního poměru.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s tím, že žalobci okamžitě zrušil pracovní poměr poté, co se dozvěděla o hrubém porušení povinností žalobce vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jeho práci zvlášť hrubým způsobem tím, že od dodavatele energie měl slíbenou provizi za odběr elektrické energie žalovaným, dále že nebral v potaz některé nabídky a služby obchodního partnera, aniž by vyhodnotil výhodnost pro společnost a dále že porušil etický kodex zaměstnavatele tím, že se dopustil korupčního jednání, když měl uzavřít smlouvu o obchodním zastoupení se společností [právnická osoba], když při dodání kogenerační jednotky měl přislíbenou odměnu. Poslední jednání považuje za hlavní důvod, pro něž byl pracovní poměr žalobce okamžitě zrušen, ostatní důvody jsou pouze podpůrné a nedosahují takové intenzity. Navrhla tedy žalobu zamítnout. <b>3. Soud v řízení provedl účastníky navržené důkazy, které zhodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:</b> 4. Pracovní poměr a jeho okamžité zrušení: Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl zaměstnancem žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 17. 12. 2019, když pracoval jako projektový pracovník [anonymizována dvě slova] žalované. Pracovní smlouva byla soudu zároveň předložena. Mezi účastníky bylo rovněž nesporným, že dne 3. 10. 2022 dal žalovaný žalobci okamžité zrušení pracovního poměru. Listina byla soudu rovněž předložena, když v této listině jako důvody okamžitého zrušení pracovního poměru jako hrubé porušení právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci žalobce uvedeny tak, že žalovaný odkazuje na § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Zvlášť hrubé porušení pracovní kázně spatřuje v tom, že„ Jste chtěl využít vaší pozice k vlastnímu neoprávněnému prospěchu, a tím, že jste od dodavatele energie měl slíbenou provizi za odběr energie naší společností. Dále jsme se dozvěděli, že u jiného dodavatele energie jste žádal provizi v případě, že zařídíte odběr energie naší společností od tohoto dodavatele, což nám bylo ze strany tohoto dodavatele oznámeno. Zároveň jsme při prověřování celé záležitosti zjistili, že jste některé nabídky a služby našeho obchodního partnera v oblasti [anonymizována dvě slova] nebral v potaz, aniž byste si vyhodnotil, zda-li nejsou pro společnost vhodné a výhodné. Svým jednáním jste se dopustil porušení § 301 odst. d) zákoníku práce, jelikož jste jednal v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, dále jste porušil Etický kodex, který je interním předpisem zaměstnavatele, tím, že jste porušil zákaz korupčního jednání. V neposlední řadě jste porušil pracovní řád zaměstnavatele, konkrétně článek IV. odst. 2.2, písm. s , jelikož jste zneužil své pracovní postavení pro soukromý prospěch a nezdržel jste se korupčního jednání.“ Žalovaný v řízení doplnil, že hlavním důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru byly informace o tom, že žalobce měl uzavřít smlouvu o obchodním zastoupení se společností [právnická osoba], která měla dodávat kogenerační jednotku, za což měl obdržet odměnu, což považuje za formu úplatku a hrubé porušení povinností žalobce. Ostatní důvody uvedené v okamžitém zrušení pracovního poměru byly pouze podpůrné a ani podle názoru žalované nesplňovaly intenzitu potřebnou pro okamžité zrušení pracovního poměru.

5. Nesouhlas žalobce s okamžitým zrušením pracovního poměru a lhůta k žalobě: Žalobce v řízení prokázal, že dne 3. 10. 2022 společnosti žalované předložil nesouhlas s okamžitým zrušením pracovního poměru s tím, že trval na zachování pracovního poměru. Pracovní poměr žalobce měl skončit okamžitým zrušením pracovního poměrů 30. 10. 2022, žalobce oznámil žalované dne 3. 10. 2022, že trvá na dalším zaměstnávání, žalobu u soudu podal ve dvouměsíční lhůtě, a to 1. 11. 2022.

6. Smlouva o výhradním zastoupení se společností [právnická osoba] ze dne 30. 9. 2010 byla soudu předložena ve fotokopii, nepodepsaná. Žalovaný uvedl, že tuto smlouvu dostal i s podpisy žalobce a podpisem [jméno] [příjmení], ovšem rovněž ve fotokopii. V řízení se nepodařilo žalovanému prokázat, že by tato smlouva byla se žalobcem se společností [právnická osoba] skutečně uzavřena. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] 3 s. r. o. smlouvu o provozu kogenerační jednotky a o dodávkách tepla [číslo] ze dne [datum] Smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřená mezi [právnická osoba] a panem [celé jméno žalobce] byla soudu předložena jen v kopii. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že informace o hrubém porušení právních předpisů ze strany žalobce kolovaly po společnosti formou emailu, tento svědek potvrdil, že předal zástupci žalované kopii smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobcem, když uvedl, že i on sám osobně takovou smlouvu uzavřenou měl. Originál smlouvy k dispozici neměl. Ve věci byl vyslechnut také svědek [jméno] [příjmení], když uvedl, že zastává pozici provozního ředitele [právnická osoba] [právnická osoba], ve věci uvedl, že pan [celé jméno žalobce] objednatel navzdory jejich doporučení technologie, které nesplňují požadavky žalovaného a pan [celé jméno žalobce] měl tendenci tyto závady zakrývat. Podle jeho názoru nebylo jednání žalobce v zájmu zaměstnavatele [anonymizována dvě slova]. Také uvedl, že žalobce měl tendence přetáhnout jejich zaměstnance do jiné společnosti. Tato vyjádření svědka zůstala pouze v rovině tvrzení, žalovaný k tomu konkrétní důkazy nenavrhl. Také vyslýchaný svědek [jméno] [příjmení] ve věci pouze uvedl, že žalobce viděl na předváděcí akci [právnická osoba], o smlouvě o nevýhradním zastoupení žalobce ničeho nevěděl. Za jeho působení v období od 1. 7. 2018 do 30. 6. 2022 o takové smlouvě mezi společností [právnická osoba] a panem [celé jméno žalobce] neví. V řízení tak nebylo prokázáno, že by byla uzavřena smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení mezi společností [právnická osoba] a panem [celé jméno žalobce]. Nebyl tedy prokázán hlavní důvod okamžitého zrušení pracovního poměru porušení právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci žalobce zvlášť hrubým způsobem. Pokud jde o další důvody, které jsou v okamžitém zrušení pracovního poměru uvedeny, a to, že měl mít žalobce slíbenou provizi na odběr elektrické energie, dále že náležitě nepřezkoumal výhodnost nabídek a služeb pro žalovaného, pak ani tyto skutečnosti v řízení nebyly prokazovány. Za situace kdy jejich intenzita by ani nemohla naplňovat porušení povinnosti vyplývajících z právních předpisů zvlášť hrubým způsobem a být dostatečným důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru žalobce, a za situace, kdy tento názor zastával i žalovaný, soud další dokazování k prokázání těchto důvodů neprováděl. Za této situace soud tedy žalobu zamítl.

7. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobce v řízení prokázal, že okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem vůči jeho osobě ze dne 3. 10. 2022 je neplatné, neboť žalovaný v řízení neprokázal, že by žalobce porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

8. Po právní stránce soud vychází z § 55 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, dle jehož odst. 1 písm. b):„ zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, poruší-li zaměstnanec povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.“ Dle komentáře k § 55 zákoníku práce od [anonymizováno] [jméno] [příjmení] podle stavu k 1. 5. 2022:„ na rozdíl od rozvázání pracovního poměru výpovědí podle § 52 pím. g), může zaměstnavatel okamžitým zrušením rozvázat pracovní poměr jen„ výjimečně. Tento požadavek bude naplněn zejména v případech tak závažného porušení povinnosti zaměstnancem, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby.“ Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR [spisová značka] v odůvodnění mimo jiné uvádí:„ Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval. K vyjímečnosti okamžitého zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce srov. ve vztahu k obsahově shodné dřívější právní úpravě, např. odůvodnění rozsudku [spisová značka] nebo [spisová značka]. Výsledné posouzení intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci přitom není jen aritmetickým průměrem všech v konkrétním případě zvažovaných hledisek; k některým hlediskům je třeba přistupovat se zvýšenou pozorností tak, aby byla vystižena typická i specifická charakteristika porušení právních povinnosti v konkrétních případech (srov. [spisová značka]). Některá hlediska pro posouzení intenzity porušení pracovní povinnosti v konkrétní věci významnější (závažnější, důležitější), soud jim logicky přikládá také větší význam ([spisová značka]). Vzhledem k tomu, že vymezení hypotézy právní normy § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu, nelze určovat soudu, jaké okolnosti je či není oprávněn hodnotit a do jaké míry má (nemá) k těmto okolnostem přihlížet (srov. [spisová značka], [spisová značka]). Navíc patří ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce k právním normám s relativně neurčitou hypotézou.“ Ve smyslu § 69 odst. 1 zákoníku práce,„ dá-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zruší-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému ukončení pracovního poměru“. Dle § 72 zákoníku práce,„ neplatnost rozvázání pracovního poměrů výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním“.

9. Náklady státu: O nákladech státu soud rozhodl samostatným usnesením ze dne 30. 1. 2024. Povinnost žalované nahradit České republice na účet Okresního soudu v Českém Krumlově na nákladech státu 5 574 Kč odpovídá tomu, že ve věci byl vyslechnut svědek [příjmení] [příjmení], kterému bylo usnesením [číslo jednací] přiznáno svědečné ve výši 5 574 Kč. Ve smyslu § 148/1 o. s. ř. má neúspěšný žalovaný povinnost nahradit České republice vynaložené náklady.

10. Náklady řízení: Žalobce byl v řízení plně úspěšný, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. mu přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci zastoupen advokátem, ten ve smyslu vyhl. 177/1996 Sb. vyúčtoval náklady složené ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, nákladů advokáta za zastoupení po 2 500 Kč za jeden úkon ve smyslu § 9 odst. 3a ve spojitosti s § 7 bod 5. Advokát účtoval za přípravu + převzetí zastoupení ze dne 10. 10. 2022, písemné podání s právním rozborem před podáním žaloby ze dne 11. 10. 2022, podání žaloby ze dne 1. 12. 2022, dvě porady s klientem přesahující jednu hodinu ze dne 14. 2. 2023 a 16. 5. 2023, seznámení se se spisem 11. 4. 2023, vyjádření ze dne 20. 2. 2023, 19. 5. 2023 a 12. 10. 2023, jednání před soudem dne 13. 4. 2023, 1. 9. 2023, 17. 12. 2023 a 30. 1. 2024, celkem za 13 úkonů právní služby po 2 500 Kč částku 32 500 Kč. Ke každému úkonu právní služby má advokát ve smyslu § 13 odst. 3 advokátního tarifu nárok na režijní paušál po 300 Kč, za 13 úkonů po 300 Kč celkem 3 900 Kč. Advokát vyúčtoval jízdné z [obec] do [obec] a zpět v roce 2023 za 4 cesty (studium spisu 11. 4. 2023, jednání 13. 4. 2023, 1. 9. 2023 a 7. 12. 2023). Za cestu dne 11. 4. 2023 a 13. 4. 2023 náleží advokátu cena motorové nafty ve výši 44,10 Kč ve smyslu vyhlášky 467/2022 Sb., tedy 2, 646 Kč za jeden kilometr při průměrné spotřebě 6 litrů na 100 km. Náhrada za používání silničních motorových vozidel ve smyslu § 1b činila 5,20 Kč, tedy celkem 7, 846 Kč za jeden kilometr. Při ujetých 52 km na jednu cestu tam a zpět z [obec] do [obec] a zpět náleží advokátu 407,99 Kč. Za 2 cesty celkem 815,98 Kč. Za jednání dne 1. 9. 2023 a 7. 12. 2023 je třeba vycházet z ceny motorové nafty 34,40 Kč ve smyslu vyhlášky 191/2023 Sb., tedy 2, 064 Kč za jeden kilometr. Základní sazba za užívání silničních motorových vozidel činí 5,20 Kč, celkem 7, 264 Kč za jeden kilometr. Při ujetých 52 km celkem 377,72 Kč. Při dvou cestách pak 755,44 Kč. V roce 2024 uskutečnil advokát jednu cestu, zde je třeba postupovat podle vyhlášky č. 98/2023 Sb., kdy pro motorovou naftu byla stanovena cena 38,70 Kč za litr. Při průměrně spotřebě 6 litrů na 100 km činí náhrada jeden kilometr spotřebovaného paliva 2, 322 Kč. Cestovní náhrada podle § 1b činí 5,60 Kč, tedy 7,92 Kč za jeden km, při ujetých 52 km činí cestovní náhrada 411,94 Kč. Advokát má také právo na náhradu za čas strávený cestou celkem za 20 půlhodin po 100 Kč, celkem 2 000 Kč. Celkové cestovní náhrady advokáta tak činí 3 983,36 Kč. Advokát rovněž předložil dvě účtenky za parkovné v částce 80 Kč a 40 Kč, celkem 120 Kč. Advokátu náleží 21 % DPH z částek (32 500 Kč odměna, 3 900 Kč paušální náhrada, 3 983,36 Kč cestovné, 120 Kč parkovné), z celkové částky 40 503,36 Kč náleží 21 % DPH, celkem tedy 49 009 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem 2 000 Kč náleží advokátu 51 009 Kč Tyto náklady soud žalobci jako účelně vynaložené náklady přiznal.

11. Lhůty k plnění: Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.