5 C 412/2020

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o žalobě na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvo převodu pozemků

I. Soud nahrazuje projev vůle žalovaného, jímž souhlasí s uzavřením smlouvy o převodu pozemků se žalobcem v tomto znění:Převodce: , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, úřad, se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , DIČ CZ , AnonymizovánoaNabyvatel: , Jméno zainteresované osoby 0/0, narození zainteresované osoby 0/0, , adresa, , rodné číslo , Anonymizováno, /, Anonymizovánouzavírají tutoSmlouvu o převodu pozemkůI.Státní pozemkový úřad, jednající jménem České republiky jako převodce, spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákona o půdě“), mimo jiné tyto pozemky ve vlastnicí LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území níže uvedená:a) pozemky v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, :- parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (v hodnotě 27 193 Kč)b) pozemky v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, :- parc. č. , hodnota, (hodnota 289 022,69 Kč)- parc. č. , hodnota, (hodnota 348 410,59 Kč)- parc. č. , hodnota, (hodnota 7 573,99 Kč)c) pozemky v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, :- parc. č. , Anonymizováno, /1Anonymizováno(hodnota 306 188,70 Kč)- parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (hodnota 387 739,43 Kč)d) pozemky v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, :- parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (hodnota 78 141 Kč)(dále jen jako „pozemky“).

II. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě. Nevydané pozemky mají hodnotu celkem 1 579 000 Kč (slovy jedenmilionpětsetsedmdesátdevěttisíc korun českých). Nárok nabyvatele vůči převodci na převod jiného pozemku dle zákona o půdě vyplývá z následujících rozhodnutí:- pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města , adresa, , Pozemkového úřadu č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 7. 11. 2002, když se jednalo- o část pozemku dle PK, parc. č. , hodnota, (přečíslováno na , Anonymizováno, ), role v k. ú. , adresa, ,- o části pozemku dle PK, parc. č. , hodnota, (přečíslováno na , Anonymizováno, ), role v k. ú. , adresa, ,- o části pozemku dle PK, parc. č. , hodnota, (přečíslováno na , Anonymizováno, ), role v k. ú. , adresa, ,o celkové výměře 6 316 m2.Nevydané pozemky PK , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, o celkové výměře 6 316 m2 byly oceněny znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, -2020 ze dne 9. 9. 2020 na celkovou hodnotu 1 579 000 Kč.Z uvedeného nároku bude touto smlouvou vypořádáno 1 444 269,40 Kč.

III. Převodce převádí na nabyvatele nemovitosti – pozemky specifikované v článku I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, a nabyvatel je do svého výlučného vlastnictví přijímá. Vlastnické právo k pozemkům přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.

IV. Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatel dále prohlašuje, že mu je znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímá tak, jak je uvedeno v článku III. této smlouvy.V.1) Smluvní strany se dohodly, že jakékoliv změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou na základě dohody účastníků smlouvy.2) Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy smluvními stranami.

VI. Smluvní strany po přečtení smlouvy prohlašují, že s jejím obsahem souhlasí a že tato smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle a na důkaz toho připojují své podpisy.V Praze dne………………. V ………………dne……………………………………. …………………………….ČR – Státní pozemkový úřad , Jméno zainteresované osoby 0/0

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, na náhradě nákladů řízení částku 472 066,11 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne 22. 12. 2020 domáhal spolu se svými právními předchůdci (, jméno FO, , Anonymizováno, /149, a , jméno FO, , Anonymizováno, /041), vydání rozhodnutí, jímž by soud nahradil projev vůle žalovaného, jímž souhlasí s uzavřením smlouvy o převodu pozemků, které byly specifikovány v žalobě. Předmětem řízení byly pozemky, které se nacházejí v , adresa, , a to v k. ú. , adresa, Výtoň. Žalobce žádal původně větší množství pozemků v různých katastrálních územích, v průběhu řízení však vzal žalobu ohledně těchto pozemků zpět, když jejich přesná specifikace je uvedena níže. Žalobce se domáhal nahrazení nedostatku projevu vůle žalované s ním uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků, a to s odkazem na § 11a zákona č. 229/1991 Sb. v platném znění. Uvedl, že pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkového úřadu ze dne 7. 11. 2022, č. j. PÚ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /1 bylo rozhodnuto o tom, že žalobce a jeho právní předchůdci nejsou vlastníky částí pozemku dle PK , Anonymizováno, (přečíslováno na , Anonymizováno, ), role v k. ú. , adresa, , pozemku dle PK , Anonymizováno, (přečíslováno na , Anonymizováno, ), role v k. ú. , adresa, , pozemku dle PK č. , hodnota, (přečíslováno na , Anonymizováno, ), role v k. ú. , adresa, , a to o celkové výměře 6 316 m2. Žalovaný ocenil nevydané pozemky v souhrnné výši 39 385,89 Kč. Znaleckým posudkem , Anonymizováno, . , jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, -2020 ze dne 9. 9. 2020 byly nevydané pozemky oceněny na částku 1 579 000 Kč. Žalovaný však neučinil žádné kroky ke zjištění skutečné výše restitučního nároku, když všechny tyto činnosti musel učinit žalobce, a to ačkoliv dle rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, to má být právě žalovaný, kdo je primárně tím, kdo bude aktivně přispívat ke stanovení správné výše restitučního nároku. Nejvyšší soud ČR pod sp. zn. , spisová značka, ze dne 19. 2. 2020 také uvádí, že za situace, kdy pozemky byly v době přechodu na stát sice vedeny v evidenci jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v době převodu existující územně plánovací dokumentace, vykoupením za účelem stavby, bezprostřední realizace výstavby atd., je třeba pozemky ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1998 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Žalobce odkázal na přehledný regulační a zastavovací plán pro část území , Anonymizováno, VIII. (, Anonymizováno, , , adresa, a Záběhlic) mezistátní silnicí Českokosteleckou a tělesem Státní dráhy, s přilehlými částmi , adresa, – Malešic a , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /a, který byl roku 1938 schválen Ministerstvem veřejných prací a jím byly žalobcům nevydané pozemky dle PK , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, zahrnuty v ploše určené pro rodinné domy v zahradách. Žalobce dále odkázal na to, že dlouhodobé prodlení žalovaného s uspokojením restitučních nároků svědčí o liknavosti žalovaného s uspokojením nároku žalobce a jeho předchůdců. Ačkoliv restituční nárok byl upraven v průběhu roku 1992, 30 let uspokojen nebyl a již tato doba délky svědčí o liknavém přístupu žalovaného k řešení otázky restitučních náhrad. Jestliže stát nezačal ve věci restitučních náhrad aktivně konat, je odpovědný za prodlení. Veřejné nabídky vyhlašované žalovaným jsou nedostatečné, v roce 2013 byla uskutečněna pouze jedna, v roce 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018 se jednalo o 4 veřejné nabídky a v roce 2019 a 2020 pouze tři veřejné nabídky. Stát nemá dostatečné pozemky v dostatečné kvalitě a potřebném množství, což nakonec konstatoval i Ústavní soud ČR v rozhodnutí III.US1862/16. Žalovaný stále rozporuje výši restitučního nároku žalobce, vychází z nesprávného ocenění a ignoruje relevantní judikaturu, za této situace žalobce odkázal na rozhodnutí , spisová značka, a uvádí, že za situace, kdy žalovaný se trvale sporuje výši restitučního nároku oprávněných osob, vychází z jeho nesprávného ocenění a ignoruje relevantní judikaturu v oceňování nároku oprávněných osob, reálně tak stěžuje, znemožňuje oprávněným osobám účastnit se veřejných nabídek a uspokojit touto cestou své nároky. Žalobci tak mají nárok na přímý převod pozemku v souladu se závěry judikatury, když odkázal žalobce na celou řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, např. , spisová značka, , z něhož dovozuje, že důvodnost žaloby na uložení povinnosti , právnická osoba, ČR uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků podle § 11 odst. 2 zákona o půdě není třeba při liknavém postupu fondu vázat na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky. Žalobce také odkázal na rozhodnutí , spisová značka, , kdy pozemkový fond má zákonnou povinnost převádět náhradní pozemky, přičemž struktura jeho nabídky musí být ve kvalitativních a kvantitativních parametrech, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době, co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Žalobce se také v průběhu řízení opakovaně vyjadřoval v převoditelnosti a ocenění náhradních pozemků.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, když uvedl, že podle jeho názoru nejsou dány předpoklady pro to, aby nárok na převod jiného pozemku byl vypořádán způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., a dále žalovaný má pochybnosti o tom, že navrhované pozemky jsou převoditelné, navrhl žalobu zamítnout. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 31. 3. 2021 uvedl, že nesouhlasí s oceněním pozemků , tituly před jménem, , jméno FO, , když si nechal vypracovat svůj znalecký posudek. Namítal, že žalobci se mohli se svým nárokem účastnit veřejných nabídek pozemků, když se neúčastnili ani jedné z nabídek a do roku 2020 nezůstali nečinní. Žádost o přecenění podali 14. 10. 2020. K otázce převoditelnosti náhradních pozemků žalovaný uvedl, že provádí stále jejich lustraci. Následně u části pozemků nesporně s žalobcem potvrdil, že zde nejsou překážky vydatelnosti, u ostatních námitky uváděl. Žalovaný namítal, že žalobce používá institutu žaloby o nahrazení projevu vůle k převodu náhradních pozemků jako výhodnější způsobem vypořádání jejich restitučních nároků s tím, že se snaží docílit převodu pozemků za nominální hodnotu, neboť převodem za tuto cenu dochází k nižšímu čerpání restitučních nároků, než k jakému by vedla účast žalobců ve veřejných nabídkách. Tento postup je pro žalobce výhodnější a v důsledku toho dochází k obcházení zákona ze strany žalobce. Žalovaný tvrdil, že se k žalobcům nechoval liknavě, svévolně a diskriminačně, naopak žalobci žalovanému neposkytli dostatečnou součinnost k dostatečnému uspokojení svých nároků. Proto se domnívá, že nebyla splněna základní podmínka pro podání žaloby a ta by měla být v plném rozsahu zamítnuta.

3. Smírné řešení sporu: Účastníci se pokoušeli věc vyřešit mimosoudně, k mimosoudnímu sporu však nedošlo, soud se pokusil o smírné vyřešení tohoto sporu, nedošlo ani k uzavření smíru před soudem.

4. Příslušnost soudu: Soud při posuzování příslušnosti vychází z § 9 odst. 1 o. s. ř., dle něhož je založena věcná příslušnost okresních soudů. Místně příslušným je potom ten, v jehož obvodu je pozemek, jehož převodu se oprávněná osoba domáhá, když se jedná o výlučnou příslušnost dle § 88 písm. b) o. s. ř. Věc se totiž týká vlastnického práva k nemovitostem. Každý jednotlivý nárok na vydání pozemků má být projednán soudem, v jehož obvodu se dotyčná nemovitost nachází (usnesení NS z 13. 11. 2018, sp. zn. Cdo 3791/2018). K projednání této žaloby je věcně a místně příslušný Okresní soud v Českém Krumlově.

5. Skutková zjištění soudu: Soud v řízení provedl účastníky navržené důkazy, které zhodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalobce jako oprávněná osoba: Žalobce je oprávněnou osobou podle § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vtahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Jeho restituční nárok nebyl ke dni podání žaloby v celém rozsahu ze strany žalovaného uspokojen, a to z toho důvodu, že žalovaný odmítal žalobci přiznat správnou výši ocenění jeho nároku na vydání náhradních pozemků. Žalobce nabyl celý restituční nárok tak, že původně vlastnil každý jednu třetinu restitučního nároku, a to pan , jméno FO, , narozený 27. 6. 1938, který následně převedl svůj restituční nárok na pana , jméno FO, . Druhou třetinu vlastnil pan , jméno FO, , narozený 7. 6. 1944, který následně převedl rovněž svůj podíl na pana , jméno FO, . , Jméno zainteresované osoby 0/0, měl původně nárok na jednu třetinu celkového restitučního nároku, v současné době po převodu podílů z ostatních dvou oprávněných osob je osobou, jemuž náleží celý restituční nárok. Dle rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkového úřadu ze dne 7. 11. 2022, č. j. , Anonymizováno, /92/1 bylo rozhodnuto o tom, že původní žalobci nejsou vlastníky nemovitosti části pozemku dle PK , Anonymizováno, (přečíslováno , Anonymizováno, ) role v k. ú. , adresa, , pozemku dle PK parc. č. , hodnota, (přečíslováno na , Anonymizováno, ) role v k. ú. , adresa, a části pozemku dle PK , Anonymizováno, (přečíslováno , Anonymizováno, ) role v k. ú. , adresa, o celkové výměře 6 , Anonymizováno, m2. Žalobce je tak oprávněnou osobou, které vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. ve znění zákona č. 183/1993 Sb.

7. Restituční nárok žalobce: Žalobce a jeho právní předchůdci, pan , jméno FO, a pan , jméno FO, byli osobami, kterým na základě pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy - Pozemkového úřadu ze dne 7. 11. 20222, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /1 nebyly vydány pozemky v k. ú. , adresa, , části pozemku PK , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (přečíslováno na , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, . Tehdy restituční nárok žalobců žalovaný ocenil v souhrnné hodnotě 39 385,89 Kč, a to pro každého z žalobců ve výši 13 128,63 Kč. , Jméno zainteresované osoby 0/0, vstoupil na místo žalobce pana , jméno FO, na základě rozhodnutí Okresního soudu v Českém Krumlově , spisová značka, , když soud připustil, aby pan , Jméno zainteresované osoby 0/0, v řízení vstoupil na místo pana , jméno FO, . V průběhu řízení předložil žalobce soudu smlouvu o bezúplatném převodu – darování – restitučního nároku osob blízkých ze dne 3. 6. 2022, na základě které restituční nárok převedl pan , jméno FO, na pana , jméno FO, . Následně bylo usnesením soudu ze dne 22. 6. 2022 rozhodnuto o tom, že žalobce pan , Jméno zainteresované osoby 0/0, vstupuje do řízení na místo pana , jméno FO, .

8. Výše neuspokojeného restitučního nároku: Žalobce za nevydané pozemky v k. ú. , adresa, o celkové výměře 6 316 m2 (PK , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, – přečíslováno , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ) má restituční nárok, který žalovaný původně ocenil na 39 385,89 Kč celkem. Protože žalobci byli přesvědčeni o tom, že výše restitučního nároku evidovaná žalovaným je pouze evidovaná v zanedbatelné částce, je nesprávná, nechal vypracovat znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -262-2020, kdy znalec dospěl k závěru, že pozemky o celkové výměře 6 316 m2 ocenil částkou 250 Kč za m2 a souhrnnou částku tak zjistil ve výši 1 579 000 Kč. Žalovaný s tímto oceněním nesouhlasil. Původně žalovaný ocenil restituční nároky na 1 383 500 Kč, následně však přecenil tento nárok na 391 594,60 Kč. Protože žalovaný nesouhlasil s přeceněním předloženým žalobcem dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, na 1 579 000 Kč, nechal si vypracovat svůj znalecký posudek znalcem Zítkem znalecký posudek č. , Anonymizováno, /2021, když , tituly před jménem, , jméno FO, ocenil pozemky v rozloze 6 316 m2 na částku 391 594,60 Kč. Původně znalec vycházel také z částky 250 Kč za m2, a to u pozemků, které posoudil jako stavební, tyto však úpravami mínus 60 % a mínus 30 % následně ocenil na 70 Kč za m2. Stavební pozemky tak určil v rozloze 5 529 m2 po 70 Kč částku 387 030 Kč. Část pozemku určil jako zemědělskou, a to 787 m2, které ocenil částkou 5,80 Kč, celkově 4 564,60 Kč.

9. Protože žalobce s takovýmto oceněním nesouhlasil, vyzval soud oba znalce k tomu, aby objasnili své názory a vyjádřili se k otázkám případných srážek a u části pozemků posuzovaných jako zemědělských či stavebních. Ve věci byli oba znalci vyslechnuti. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že při formování závěrů znaleckého posudku ohledně srostlosti či nesrostlosti odňatých pozemků s hl. m. Prahou, vycházel z dokumentů z roku 1938 přístupných na internetu Geoportálu , adresa, , a to přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro , adresa, , mezi státní silnicí Černokosteleckou a tělesem státní dráhy. Vycházel z toho, že pozemky nebyly srostlé, neboť vzdálenost mezi nimi a nejbližší stavbou činila 400 metrů, přičemž za hranici srostlosti se považuje 300 metrů. Vzdálenost přitom měřil od nejbližšího bodu k první souvislé zástavbě, a to podle letecké mapy z roku 1945 a 1953. Podle tohoto plánu tedy část pozemku určil jako část k zastavění, část nikoliv. K odůvodnění aplikace srážek za nesrostlost 60 % a za chybějící infrastrukturu, komunikace, vodovod, kanalizace a elektřinu další 4 srážky znalec uvedl, že k aplikaci srážek, měl k dispozici pouze letecké mapy, nic jiného, další šetření neprováděl. Znalec potvrdil, že je mu známo opatření útvaru architekta hl. m. Prahy k aplikaci § 14 odst. 11 oceňovací vyhlášky, když uvedl, že , adresa, jako celek byly s Prahou již stavebně srostlé, nicméně srážku za nesrostlost lze uplatnit i za samostatné sídlo, které není s obcí nebo s její částí stavebně srostlé, když uvedl, že toto je právě případ těchto pozemků. Blíže však znalec nedokázal určit, proč právě tyto pozemky považoval za nesrostlé. Také v případě komunikací znalec uvedl, že tyto komunikace zkoumal z leteckých map, když podle nich dospěl k závěru, že se jednalo o nezpevněnou komunikaci, když u zpevněné komunikace by předpokládal relativně rovný průběh, rovněž vycházel z leteckých snímků z roku 1945 a 1953. K námitce žalobce, že se cesta jeví na letecké mapě jako přímočará a poměrně široká, a to z pohledu a porovnáním k jiným komunikacím, nedokázal znalec říci nic dalšího než to, že jemu se to tak jeví z pohledu na leteckou mapu. Protože soud v tomto případě potřeboval zjistit závěr, zda se u pozemků jednalo o pozemky srostlé či nesrostlé s hl. m. Prahou, zda je třeba je ocenit jako stavební a zda bylo na místě uplatňovat srážky z těchto pozemků, muselo by být prokázáno tvrzení tohoto znalce. U pozemků je totiž rozhodný jejich charakter i hodnota ke dni odnětí státem, v tomto případě, zda tedy se jednalo o pozemky zemědělské či zemědělské, jež byly určeny k výstavbě, a zda se jednalo o pozemky, které byly srostlé s hl. m. Prahou, neboť v tomto nepanovala mezi znalci shoda. Soud přitom vychází z ustálené praxe, jestliže se jedná o pozemky zemědělské, nicméně určené k výstavbě, je třeba je ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Ve věci byl k uvedeným záležitostem vyslechnut i znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Ten uvedl, že vycházel ze státního regulačního plánu přístupného na webových stránkách IPV , adresa, z roku 1924–1939. Tři pozemky , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, se nacházejí v plochách označených v regulačním plánu jako továrny a část pozemku se nachází v komunikacích a v pozemcích, které tvoří s komunikacemi funkční celek. Přitom zkoumal, zda nedošlo ještě ke změně územního plánu mezi rokem 1946 a 1958, když zjistil, že nedošlo. Podkladem byly stavební obvody, které vydával Magistrát hl. m. Prahy mezi rokem 1946 a 1958, na základě nichž dospěl k závěru, že ocenění, které provedl, provedl správně. Vycházel z regulačního plánu z roku 1924, který byl schválen regulační komisí až v roce 1936. Tento regulační plán určil zastavitelnost v roce 1924 pro bydlení, v roce 1936 potom pro průmysl. Na charakteru pozemku v roce 1948 to však nic neměnilo. Znalec si tak obhájil svůj názor, že se jedná o pozemky, které je třeba ocenit jako stavební. Znalec byl dále vyslýchán k srostlosti pozemků s hl. m. Prahou. Uvedl, že měřil nejkratší vzdálenost vzdušnou čarou mezi nejbližšími hranicemi oceňovaného pozemku a souvisle zastavěnou částí obce, kterou nejsou samoty a rekreační nebo zahrádkové oblasti, ani jiné krajině ojedinělé stavby v rámci téhož katastrálního území. Znalec uvedl, že při pohledu na uvedené tři pozemky je zde zástavba, když se nejedná o ojedinělé stavby. Na rozdíl od znalce Zítka tak na pozemcích umístěné stavby neposoudil jako ojedinělé. Naměřil přitom také vzdálenost 292 metrů, při dalším měření 270 metrů. Z toho důvodu dospěl k závěru, že vzdálenost byla kratší než 300 metrů a jedná se tedy o pozemky srostlé s hl. městem Prahou. Uvedl, že nelze jednoznačně zjistit, zda byly na uvedených pozemcích inženýrské sítě, ovšem lze je dovodit s ohledem na sousední zástavbu. Vycházel i z toho, že v jiné části Prahy, která byla vzdálenější, než jsou , adresa, , a to v Dolních a Horních Počernicích, při bádání zjistil, že v roce 1946 , adresa, nabízela , adresa, Počernicím napojení na systém kanalizace a vody Prahy. Z toho se domnívá, že i celá vnitřní část Prahy bylo možné na tyto sítě napojit. Vše uvedené podrobně rozepsal i v doplňku svého znaleckého posudku.

10. Soud po doplnění dokazování o výslech znalců dospěl k závěru, že znalecký posudek znalce , tituly před jménem, Zítka je nesprávný, když aplikoval nesprávně srážky, pro něž neměl dostatečné podklady, pouze pohled na letecké snímky. Znalec , jméno FO, část pozemků zařadil jako zemědělské, nesrostlé s hl. městem Prahou. Regulační plány z třicátých let 20. století byly zpracovány tak, že území určená pro výstavbu komunikace jsou plochami určenými také k zastavění. Podle ustálené praxe části nevydaných pozemků určených dle územně plánovací dokumentace pro výstavbu komunikace je nutno pro účely určení výše restitučního nároku ocenit jako stavební. Zde soud vychází i z rozhodnutí Krajského soudu v , právnická osoba, , spisová značka, , komunikace jsou tak považovány za stavy podle současné legislativy a jsou posuzovány jako stavební pozemky. Obdobně lze odkázat i na rozhodnutí , spisová značka, , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR , spisová značka, . Dle rozhodnutí , spisová značka, při ocenění nevydaných pozemků nacházejících se v intravilánu obce, zastavitelném území, není důvod pro aplikaci srážek dle přílohy č. , hodnota, oceňovací vyhlášky, neboť předmětné pozemky srostly se stávající městskou zástavbou, jakož i se související infrastrukturou. Městská část , adresa, byla přitom ke dni převodu nevydaných pozemků na Československý stát stavebně srostlá s kmenovou obcí Hlavního města Prahy a tvořila s ní souvislý jednotný intravilán. K doplnění tvrzení k závěrům znaleckého posudku byl vyzván i , tituly před jménem, , jméno FO, , který v souladu se svým znaleckým posudkem odkázal na platný územní plán v té době, kdy podle orto mapy byly pozemky tehdy částečně zastavěné a nenacházely se v nezastavitelných plochách. Vycházel z regulačních plánů Státní regulační plán z roku 1924-1936, zkoumal i regulační plány do roku 1948 a posoudil pozemky jako stavebně srostlé s hl. městem Prahou a zastavěné nebo určené k zastavění. Také jeho měření vzdálenosti je ve prospěch srostlosti pozemků. Znalec , jméno FO, své závěry znaleckého posudku obhájil a soud z něj vychází. Soud tedy ze shora uvedených důvodů nepřihlížel ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , právnická osoba, vycházel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, jako znaleckého posudku správného.

11. Původní chybné ocenění nároku žalobce státem: Žalobce nesouhlasil s původně chybně provedeným oceněním pozemku ze strany státu, když byl podáván návrh na přecenění. Žalovaná, ač měla napravovat křivdy způsobené předchozím režimem, poskytla žalobci, eventuálně jeho právnímu předchůdci, jen neuspokojivé finanční náhrady. Soud vychází z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, , dle něhož za pozemek, který nebylo možno pro zákonem stanovenou překážku vydat oprávněné osobě, je třeba osobě oprávněné poskytnout náhradu, jako za pozemek určený pro stavbu (§ 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1998 Sb.), byť byl v době převodu na stát v evidenci nemovitostí veden jako zemědělský, byl-li určen ke stavbě. K obdobnému závěru dospěl i Nejvyšší soud v rozhodnutí , spisová značka, , Cdo 1816/2013. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , spisová značka, dovozuje, že není současně vyloučeno, aby byla povaha pozemku pro dva účely (ve snaze o maximální nápravu historických majetkových křivd), hodnocena poněkud odlišně, tj. aby nemovitost k určitému okamžiku byla vnímána jako zemědělská z pohledu § 30 zákona č. 220/1991 Sb. a současně při určování výše náhrady dle § 14 odst. 1 a § 28a zákona č. 229/1991 Sb., k témuž momentu posuzováno, coby pozemek určený k zastavění. K uvedenému soud ještě podotýká, že ocenění stanovené původně státem bylo mnohonásobně nižší, než správné ocenění , tituly před jménem, , jméno FO, .

12. Účast žalobce ve veřejných nabídkách: Žalobce uvedl, že rozdíl mezi částkou, která byla žalobci žalovaným jako náhrada z výše popsaných rozhodnutí přiznána, a to 391 594,60 Kč a výše náhrady, která měla žalobci náležet 1 579 000 Kč, tak činí 1 187 405,40 Kč. Žalovaný odmítal nároky žalobce v této výši uspokojit, žalobce se tak nemohl účastnit veřejných nabídek a domáhat se vydání náhradních pozemků v této výši. S ohledem na původní rozpor mezi účastníky ohledně výše restitučního nároku se tedy žalobce nemohl přihlásit do vypsaných veřejných nabídek, neboť žalovaný výši jeho restitučního nároku neuznával. Jestliže žalovaný tvrdil, že žalobce se nezapojil ani do jedné z veřejných nabídek, pak soud uzavírá, že jestliže žalovaný ocenil restituční nárok žalobce takto neúměrně nízko, je pochopitelné, že s nesprávně oceněným restitučním nárokem se žalobce, eventuálně jeho předchůdci, nemohli hlásit do veřejných nabídek, neboť pro poskytnutí náhrady za pozemky neměly žalovaným přiznán dostatečný restituční nárok. Zde je třeba odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, ze dne 2. 6. 2020, kde se mimo jiné uvádí: „Dovolací soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vyslovil tezi, že jako nejpřiměřenější, liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat i takový postup žalované, jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby zásadním předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ocenění nároku, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (, spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ; za této situace pak ani nelze po oprávněné osobě spravedlivě požadovat účast ve veřejných nabídkách (, spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ).“13. Liknavý a svévolný postup žalovaného: Žalobce tvrdil, že žalovaný k uspokojování jeho restitučního nároku a nároku jeho právního předchůdce postupoval liknavě a svévolně. Žalobce v řízení prokázal, že důvodem podání žaloby byla především skutečnost, že žalovaný odmítal řádně ocenit nevydané pozemky a evidoval nároky otce žalobce ve zcela nepřiměřené výši. V této otázce lze odkázat na rozhodnutí NS ČR , spisová značka, , cit: „Jestliže totiž dovolatelka i přes aktivní přístup žalobkyně (žádost žalobkyně o přecenění jeho restitučního nároku podaná v roce 2004) bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala jeho uspokojení zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným oceněním restitučního nároku (cena odňatých pozemků prokázaná znaleckým posudkem v řízení před soudy nižších stupňů) více než pětkrát převyšuje ocenění provedené dovolatelkou; v důsledku lpění dovolatelky na nesprávném ocenění restitučního nároku též srovnej usnesení NS ČR ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. , spisová značka, , následkem čehož se ocitla v mnohaletém prodlení (restituční nárok právní předchůdkyně žalobkyně byl deklarován rozhodnutími Pozemkového úřadu ČR z let 1997, resp. 2002; na žalobkyni byl převeden v roce 2003, resp. přešel v roce 2006), odvolací soud v zcela v souladu s citovanou judikaturou dovodil, že následkem liknavého postupu dovolatelky nelze po žalobkyni spravedlivě požadovat účast ve veřejných nabídkách a bylo na místě vyhovět žalobě o podání konkrétního vhodného pozemku (srovnej např. usnesením NS , spisová značka, , , spisová značka, ). Obdobně rozhodoval i Nejvyšší soud ČR pod sp. zn. , spisová značka, . Z důvodu, že žalovaná dlouhodobě odmítala správně ocenit nároky žalobce, ačkoliv si musela být vědoma svého nesprávného postupu, se tedy žalobce veřejných nabídek účastnit ani nemohl. Právě takové jednání žalovaného je považováno za jednání, které naplňuje znaky liknavého a svévolného jednání žalované vůči oprávněným osobám, což vyplývá i z judikatury NS ČR , spisová značka, , , spisová značka, . Nebylo proto možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách (např. usnesení NS ČR , spisová značka, , , spisová značka, ). Obdobný názor vyplývá i z rozhodnutí , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a další obdobná rozhodnutí. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná dlouhodobě odmítala správně ocenit nároky žalobce, ačkoliv si musela být vědoma svého nezákonného postupu, žalobce se tedy veřejných nabídek účastnit ani nemohl. Právě takové jednání žalovaného je považováno za jednání, které naplňuje znaky liknavého a svévolného jednání žalované vůči oprávněným osobám.

14. Předpoklady pro to, aby nárok na převod jiného pozemku byl vypořádán způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb.,: Žalobce v řízení prokázal, že jeho oprávněnou osobou k bezúplatnému převodu pozemků ve vlastnictví státu, (tedy i některých pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení), i když nebyly nabídnuty státem ve veřejné nabídce pozemků určených k převodu oprávněným osobám podle zákona o půdě, neboť v řízení prokázal, že jeho restituční nárok jako oprávněné osoby na vydání náhradních pozemků byl žalovanou evidován v částce zcela nepřiměřeně nízké, nebyly ze strany žalobce akceptovány žádosti o přecenění a nebyly učiněny kroky ze strany žalované k odstranění spornosti a ocenění nároku oprávněné osoby, i když se odlišný názor žalované na výši nároku ukázal později jako evidentně nesprávný a byly žalovanou upřednostňovány převody pozemků na třetí osoby podle zvláštních předpisů před uspokojením nároku oprávněných osob. Za takto zjištěného skutkového stavu v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR , spisová značka, dospěl soud k závěru, že žalovaná postupovala svévolným postupem, který je v rozporu se zákonem o půdě, fakticky ztížil, ne-li znemožnil žalobci uspokojení jeho restitučního nároku, jestliže neuznal správnou výši těchto nároku. K obdobnému názoru dospěl i NS v rozhodnutí , spisová značka, , , spisová značka, . V otázce výše neuspokojeného restitučního nároku účastníci následně v tomto řízení došli ke konsenzu, když jeho výši učinili nespornou. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce prokázal tzv. liknavý a svévolný postup žalované při vydávání náhradních pozemků vůči restitučnímu nároku žalobce a jeho právního předchůdce, popř. diskriminační přístup. Soud dále dospěl k závěru, že jsou dány předpoklady pro to, aby nárok na převod jiného pozemku byl vypořádán způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb. Neobstojí tvrzení žalovaného, že žalobce se pouze tímto způsobem pokouší obejít zákon a získat pozemky za výhodnější cenu, rovněž pozemky, které žalovaný ve veřejných nabídkách nenabízí. V souladu s rozhodnutím , spisová značka, , eventuálně , spisová značka, lze dovodit, že to byl žalovaný, který nesprávným oceněním stěžoval, ba znemožňoval oprávněným osobám účast ve veřejných nabídkách, kteří proto nemohli uspokojit touto cestou své nároky. Obdobně lze odkázat i na rozhodnutí , spisová značka, , , spisová značka, .

15. Pozemky, které jsou navrhované k vydání (celkem 1 444 269,40 Kč):- parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, – u účastníků je nesporné, že pozemek lze vydat a nesporné, že jeho cena je 27 193 Kč,- parcela č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – u účastníků je nesporné, že pozemek lze vydat, dále, že jeho hodnota činí 289 022,69 Kč,- parcela č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – u účastníků je nesporné, že pozemek lze vydat a nesporné, že jeho hodnota činí 348 410,59 Kč,- parcela č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – podle účastníků je nesporné, že se jedná o pozemek vydatelný, dále nesporné, že jeho hodnota činí 7 573,99 Kč,- parcela č. , Anonymizováno, /1 v k. ú. , adresa, – mezi účastníky je nesporné, že pozemek je vydatelný, nesporná je jeho cena 306 188,70 Kč,- parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, – mezi účastníky je nesporným, že se jedná o pozemek vydatelný, nesporná je jeho cena 387 739,43 Kč,- parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, – mezi účastníky je nesporné, že je pozemek vydatelný, nesporná je jeho cena 78 141 Kč.

16. Pozemky, ohledně nichž byla žaloba pravomocně zamítnuta (rozsudek , spisová značka, , bod II.):- parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, – u účastníků je nesporné, že pozemek lze vydat, dále je nesporné, že jeho hodnota je 2 945,60 Kč,- parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, – nebyl oceněn, ohledně něho je zpracován privatizační projekt- parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, – u účastníků je nesporná cena 121 860 Kč, bylo rozhodnuto o vydání tohoto pozemku v řízení , spisová značka, Okresního soudu v Českém Krumlově, kde na pozemku vázlo předběžné opatření,- parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, – u účastníků je nesporná cena 20 340 Kč, bylo rozhodnuto o vydání tohoto pozemku v řízení , spisová značka, Okresního soudu v Českém Krumlově, kde na pozemku vázlo předběžné opatření,17. parcela č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – u účastníků je sporná cena, podle znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /2021 činí cena 21 134,40 Kč,18. parcela č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – u účastníků je nesporná cena 68 321,96 Kč.19. parcela č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – u účastníků je sporná cena, podle znaleckého posudku je 26 969,60 Kč (č. listu 635), podle žalovaného má hodnotu 26 364,80 Kč, podle žalobce se jedná o zahradu, podle žalovaného o stavební pozemek (č. listu 641),20. parcela č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – podle účastníků je nesporná cena pozemku 20 502 Kč, podle žalovaného je zde privatizační projekt (č.l. 606), k pozemku bylo předloženo vyjádření , právnická osoba, , že pozemek je využíván jako parkoviště a tvoří funkční celek s areálem,21. parcela č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – podle účastníků se jedná o pozemek, který je nesporně vydatelný, jeho hodnota činí nesporně 3 999,94 Kč,22. parcela č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – podle účastníků je nesporná cena pozemku 8 539,31 Kč, podle žalovaného se jedná o parkovací plochu a koridor (č.l. 607),23. parcela č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – podle účastníků je nesporná cena 470,25 Kč, bylo rozhodnuto o vydání tohoto pozemku v řízení , spisová značka, Okresního soudu v Českém Krumlově, kde na pozemku vázlo předběžné opatření,24. parcela č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – podle účastníků je nesporná cena pozemku 11 239,69 Kč, bylo rozhodnuto o vydání tohoto pozemku v řízení , spisová značka, Okresního soudu v Českém Krumlově, kde na pozemku vázlo předběžné opatření.25. parcela č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – nesporná cena pozemku je podle účastníků 26 296,68 Kč, žalovaným namítané ochranné pásmo ploch silniční dopravy, nečiní překážku vydatelnosti,26. parcela č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – nesporná cena je 7 489,80 Kč, bylo rozhodnuto o vydání tohoto pozemku v řízení , spisová značka, Okresního soudu v Českém Krumlově, kde na pozemku vázlo předběžné opatření,27. parcela č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – nesporná cena je 668,33 Kč, bylo rozhodnuto o vydání tohoto pozemku v řízení , spisová značka, Okresního soudu v Českém Krumlově, kde na pozemku vázlo předběžné opatření,28. parcela č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – cena není uvedena, je předmětem řízení , spisová značka, ,29. parcela č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – nesporná cena pozemku je 5 723,18 Kč, podle žalovaného pozemek předpokládán k rozšíření lyžařského areálu, není překážka vydatelnosti,30. parcela č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – mezi účastníky je sporná cena, cena je určena znaleckým posudkem , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /2021 na 272 573,28 Kč, když se jedná podle znalce o plochu sjezdové tratě, stavební pozemek,31. parcela č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – nesporná cena mezi účastníky je 10 274,25 Kč, bylo rozhodnuto o vydání tohoto pozemku v řízení , spisová značka, Okresního soudu v Českém Krumlově, kde na pozemku vázlo předběžné opatření,32. parcela č. , Anonymizováno, /1 v k. ú. , adresa, – podle účastníků je nesporné, že pozemek je vydatelný, nesporná je jeho cena 10 948,20 Kč,33. parcela č. , Anonymizováno, /1 v k. ú. , adresa, – mezi účastníky je nesporná cena 32 865 Kč, podle žalovaného se jedná o přístupovou cestu, není překážka vydatelnosti,34. parcela č. , Anonymizováno, /1 v k. ú. , adresa, – podle účastníků je nesporná cena 7 684,30 Kč, je předmětem řízení , spisová značka, , kdy soud pravomocným rozsudkem , spisová značka, ve znění rozsudku , spisová značka, byl tento pozemek vydán jiným osobám,35. parcela č. , Anonymizováno, /16 v k. ú. , adresa, Výtoň – mezi účastníky je nesporné, že pozemek je vydatelný, cena 2 385,60 Kč byla stanovena znaleckým posudkem , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /2021.

36. Parcely, ohledně nichž v průběhu řízení bylo řízení pravomocně zastaveno: Původně byly navrhovány i parcely, ohledně nichž průběhu řízení bylo řízení zastaveno, a to ohledně parcely č. , hodnota, , parcely č. , hodnota, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , Anonymizováno, , parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , dále parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , (vše usnesení čl. , Anonymizováno, ). Řízení bylo dále zastaveno ohledně parcely č. , hodnota, v k. ú. , adresa, (usnesení čl. 672) a ohledně parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (usnesení čl. 603).

37. Náhradní pozemky, jejich cena a převoditelnost: Soud se zabýval k námitce žalované tím, zda pozemky, které žalobce navrhl k vydání, jsou pozemky převoditelnými či převodu brání zákonná překážka. U pozemků, které jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku, takové překážky převoditelnosti soud neshledal, ceny u těchto pozemků ve výroku I. rozsudku byly mezi účastníky nespornými a stanoveny znaleckými posudky znalce , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, /2021 ze dne 7. 5. 2021 a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /2021 ze dne 1. 12. 2021. Pokud byly v řízení vzneseny nějaké pochybnosti ohledně některých pozemků, které nebyly zcela v průběhu tohoto řízení objasněny, pak se soud těmito pozemky již více nezabýval, neboť ohledně těchto pozemků bylo řízení zastaveno nebo byla žaloba původním rozsudkem ohledně těchto pozemků pravomocně zamítnuta. Ohledně pozemků, které zůstaly předmětem tohoto řízení a které jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku, nebyly shledány překážky převoditelnosti, které by bránily jejich vydání, jako pozemků náhradních (§ 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu). Pozemky požadované žalobcem nejsou v zastavěném území obce, nejde o pozemky zastavěné či tvořící součást areálu, jsou tedy převoditelné. Z výpisu z veřejného registru plyne, že pozemky slouží k zemědělské výrobě a jsou tedy vhodné pro převod na žalobce. Pozemky navrhované k převodu svým finančním ohodnocením nepřesahují restituční nárok žalobce. Jestliže žalovaný předkládal soudu množství rozhodnutí správních úřadů, pak soud uvádí, že správním orgánem příslušným k posouzení, zda konkrétní pozemek je či není vyloučen z převodu, je pouze příslušný úřad územního plánování. Ostatní vyjádření nebo rozhodnutí jiných orgánů tedy v tomto řízení nejsou pro soud právně relevantní. Jestliže příslušný úřad územního plánování dospěl k závěru, že zde nejsou překážky a pozemek není z převodu vyloučen, pak soud dospěl u pozemků dotčených touto námitkou k názoru, že z převodu vyloučeny nejsou.

38. Skutkový závěr soudu: Skutkovým závěrem soudu je, že žalobce je osobou, která získala svůj restituční nárok od právních předchůdců převodem mezi příbuznými v linii přímé. Restituční nárok nebyl uspokojen. Žalobce je oprávněnou osobou, které vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. ve znění zákona č. 183/1993 Sb. Žalobce a jeho právní předchůdci, pan , jméno FO, a pan , jméno FO, byli osobami, kterým na základě pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkového úřadu ze dne 7. 11. 20222, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /1 nebyly vydány pozemky v k. ú. , adresa, , části pozemku PK , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (přečíslováno na , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, . Žalovaná postupovala při uspokojování restitučních nároků žalobce a jeho právního předchůdce liknavým, svévolným, popř. diskriminačním způsobem, když ve veřejných nabídkách nenabízela dostatečné množství vhodných pozemků, v případě žalobce žalovaná nesprávně ocenila pozemky částkou mnohonásobně nižší, než jaká byla následně určena, což žalobci a jeho právnímu předchůdci bránilo v účasti ve veřejných nabídkách. Žalobce v řízení prokázal, že jeho oprávněnou osobou k bezúplatnému převodu pozemků ve vlastnictví státu, i když nebyly nabídnuty státem ve veřejné nabídce pozemků určených k převodu oprávněným osobám podle zákona o půdě, neboť v řízení prokázal, že jeho restituční nárok jako oprávněné osoby na vydání náhradních pozemků byl žalovanou evidován v částce zcela nepřiměřeně nízké. Žalobce prokázal, že žalovaný k uspokojování jeho restitučního nároku a nároku jeho právních předchůdců postupoval liknavě a svévolně. Náhradní pozemky, které jsou předmětem žaloby, se nacházejí v několika katastrálních územích , adresa, . Jedná se o pozemky ve vlastnictví státu, které je možné vydat a jedná se o pozemky vhodné, když nebyl v řízení prokázán opak. Žalobce má nárok na náhradní pozemky v hodnotě 1 579 000 Kč. Soud tímto rozhodnutím rozhodl o vydání pozemků v celkové hodnotě 1 444 269,40 Kč, zbývající část restitučního nároku ve výši 134 730,60 Kč jako nárok nebyl uspokojen, neboť předmětem řízení již nezůstaly žádné další pozemky. Neuspokojený restituční nárok žalobce tedy zůstává co do výše 134 730,60 Kč. Žalobce požadoval pozemky v mnohem vyšší hodnotě, ohledně části pozemků bylo však řízení průběžně zastavováno, ohledně části pozemků pravomocně zamítnuto. Soud žalobě vyhověl ohledně všech pozemků, které zůstaly předmětem řízení.

39. Podrobné odůvodnění k některým námitkám žalovaného:- Biokoridor: Existence lokálního biokoridoru nezakládá překážku převoditelnosti (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2019, sp. zn. , spisová značka, , cit.: „Ani v případě dovolatelkou označených pozemků se však odvolací soud napadeným rozsudkem od shora vzpomenuté rozhodovací praxe dovolacího soudu řešící otázku „ vhodnosti “ pozemků nikterak neodchýlil (nejde o pozemky, jejichž převod oprávněné osobě byl by zákonem zapovězen nebo které by z jiného důvodu bylo lze považovat za pozemky nevhodné k uspokojení nároku oprávněné osoby). Překážkou k vydání náhradních pozemků ve smyslu ustanovení $ 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 503/2012 Sb. nemůže být zahrnutí pozemku do ekologického opatření – nadregionálního biokoridoru (pare. XY v k. ú. XY) ani plánované prvky územního systému ekologické stability (vare. XY v k. ú. XY), jestliže – jak se podává ze skutkových zjištění soudů - ani v jednom z těchto případů nejsou schváleny návrhy pozemkových úprav podle S11 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů “. Lokální biokoridory nepovažuje za překážku převoditelnosti ani sám žalovaný, který pozemky dotčené biokoridory běžně nabízí ve svých veřejných nabídkách.- Ochranné pásmo: Překážku převoditelnosti netvoří ochranné pásmo vodního zdroje, a to ani dle konstantní judikatury a ani ve smyslu ustanovení § 6 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu. Uvedený závěr vyplývá např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. února 2019, sp. zn. , spisová značka, , kde Nejvyšší soud konstatoval, že existence ochranného pásma (v daném případě elektrického vedení) nepředstavuje překážku převoditelnosti náhradního pozemku a obdobnou námitku označil dokonce jako ryze účelovou. Nejvyšší soud k tomuto konstatoval, cit.: „Uzavřel-li odvolací soud, že předmětný pozemek je vhodný k převodu jakožto pozemek náhradní (§ 11a odst. 1 zákona o půdě), vycházeje ze závěru, že v posuzované věci nejsou naplněny podmínky aplikace ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., neboť ze zjištěných skutkových okolností vyplynulo, že na dotčeném pozemku již je zřízena technická infrastruktura - vodovod a elektrické vedení, přičemž výše citované ustanovení zákona č. 503/2012 Sb. pro takový případ (na pozemku již existující technická infrastruktura) stanoví výjimku ze zákazu převoditelnosti zemědělských pozemků (§ 6 odst. 1 písm. b/ bod 4 zákona č. 503/2012 Sb.), a neshledal přitom ani další překážky převoditelnosti dotčeného pozemku ve smyslu výše citované judikatury dovolacího soudu [uzavíraje, že věcné břemeno vodovodu ani ochranné pásmo elektrického vedení (podle § 46 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů /energetický zákon/) nebrání tomu, aby byl předmětný pozemek i nadále zemědělsky využíván], nejsou jeho závěry s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu nikterak v rozporu. Současně nelze přitakat ani těm námitkám, podle nichž žalobci ze shora uvedených důvodů nebudou moci bez dalšího volně disponovat s předmětným pozemkem, ale budou nuceni situaci na předmětném pozemku „složitě právně i prakticky řešit". Nad rámec výše citované judikatury, v níž ani tato dovolatelkou uváděná tvrzení nenacházejí sebemenší oporu, lze v obecné rovině uvést, je dovolatelka zřejmě záměrně přehlíží, že zemědělsky využívané pozemky jsou mnohdy dotčeny právě i elektrickým vedením a jeho ochrannými pásmy, a přesto jsou jejich vlastníky (příp. pachtýři) dlouhodobě a zcela bez problémů zemědělsky využívány, přičemž jimi nejsou ani nijak omezeni v dispozicích s takovými pozemky. Posledně zmíněnou argumentaci lze proto označit za čistě účelovou. Překážku převoditelnosti pak nemůže založit, ani plánovaná stavba vodovodu, když tato skutečnost také není dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu překážkou převoditelnosti. Uvedené vyplývá např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. února 2019, sp. zn. , spisová značka, , cit.:„ Uzavřel-li odvolací soud, že předmětný pozemek je vhodný k převodu jakožto pozemek náhradní, vycházeje ze závěru, že v posuzované věci nejsou naplněny podmínky aplikace ustanovení 8 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., neboť ze zjištěných skutkových okolností vyplynulo, že na dotčeném pozemku již je zřízena technická infrastruktura - vodovod a elektrickým vedením přičemž výše citovaně ustanovení zákona č. 503/2012 Sb. pro takový případ (na pozemku již existující technická infrastruktura) stanoví výjimku ze zákazu převoditelnosti zemědělských pozemků (§ 6 odst. 1 písm. b/, bod 4 zákona č. 503/2012 Sb.), a neshledal přitom ani další překážky převoditelnosti dotčeného pozemku ve smyslu výše citované judikatury dovolacího soudu [uzavíraje, že věcné břemeno vodovodu ani ochranné pásmo elektrickým vedením (podle § 46 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů /energetický zákon/) nebrání tomu, aby byl předmětný pozemek i nadále zemědělsky využíván!, nejsou jeho závěry s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyšší ho soudu nikterak v rozporu. Současně nelze přitakat ani těm námitkám, podle nichž žalobci ze shora uvedených důvodů nebudou moci bez dalšího volně disponovat s předmětným pozemkem, ale budou nuceni situaci na předmětném pozemku „složitě právně i prakticky řešit". Nad rámec výše citované judikatury, v níž ani tato dovolatelkou uváděná tvrzení nenacházejí sebemenší oporu, lze v obecné rovině uvést, že dovolatelka zřejmě záměrně přehlíží, že zemědělsky využívané pozemky jsou mnohdy dotčeny právě i elektrickým vedením a jeho ochrannými pásmy, a přesto jsou jejich vlastníky (příp. pachtýři) dlouhodobě a zcela bez problémů zemědělsky využívány, přičemž jimi nejsou ani nijak omezeni v dispozicích s takovými pozemky.- Chráněná krajinná oblast: Pozemek nacházející se na území chráněné krajinné oblasti není dotčen překážkou převoditelnosti. Uvedené potvrzuje i Nejvyšší soud, a to například ve svém usnesení ze dne 26. června 2018, sp. zn. , spisová značka, , kde Nejvyšší soud konstatoval, že existence chráněné krajinné oblasti nepředstavuje překážku převoditelnosti náhradního pozemku, cit.:„ Soud prvního stupně proto nárok žalobce na převod náhradních pozemků posoudil co do základu správně a po právu vyhověl jeho požadavku na převedení pozemků pare. č., když v řízení nebylo prokázáno, že by tyto pozemky nebyly k uspokojení jeho nároku vhodné, přičemž jejich převodu nebrání ani žalovanou zmíněné ustanovení § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 503/2012 Sb. , podle nějž nelze převádět zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků, neboť předmětné pozemky se nacházejí v Chráněné krajinné oblasti , Anonymizováno, hory, tedy jiné kategorii zvláště chráněných území (viz § 14 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny). “- Součást funkčního celku, popř. areálu: Samotná existence pastviny na pozemku neprokazuje existenci funkčního celku ani tzv. areálu. Judikaturu dospěla k závěru, že ustanovení § 11 zákona o půdě stanovuje překážku, jako důvod pro nevydání pozemku (ať již pozemku původně odejmutého nebo pozemku náhradního) v situacích, kdy oprávněná osoba požaduje vydání pozemku, který je již zastavěn stavbou. Důvodem této výjimky je pak existence konkrétního veřejného zájmu, resp. práv třetích subjektů v situacích, kdy jsou pozemky, o jejichž vydání oprávněná osoba žádá, zastavěny stavbou. Takovou stavbou pak judikatura rozumí např. hřbitov, sportovní zařízení apod., což však v daném případě nelze jakkoli uvažovat, jelikož skutečnost, že pozemky jsou užívány třetí osobou pro pastvu dobytka, nijak nesouvisí s existencí areálu. K této otázce se ostatně vyjadřoval i Nejvyšší soud, a to např. ve svém rozhodnutí ze dne 6. prosince 2017, sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl, cit.:„ Zákonnou překážkou vydání pozemku podle ustanovení ý II odst. 1 písm. c) zákona o půdě (potažmo i jeho poskytnutí oprávněné osobě jako pozemku náhradního) může být též funkční souvislost pozemků se stavbou. Tou se rozumí skutečnost, že pozemky tvoří s objekty výstavby jeden funkční celek“, což představuje jednak stavební pozemek, popřípadě též pozemek zastavěný stavbou, a dále též přilehlé pozemky, jež tvoří se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení. “- Nepřístupnost z veřejné cesty: Tato skutečnost není žádnou zákonnou překážkou převoditelnosti.- Pozemek není vhodný k zemědělskému obhospodařování: Žalovaný dovozuje z veřejného registru půdy LPIS, že pozemek není vhodný k zemědělskému obhospodařování. Veřejný registr půdy je pouze informačním systémem, který osvědčuje, zda je půda vdaném čase zemědělsky využívána, nikoli zda je zemědělsky využitelná. Tato skutečnost vyplývá z ustanovení § 3a odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, cit.: Evidence využití půdy slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti, jejichž předmětem je dotace podle § 3 odst. 5 písm. a), ke kontrolám plnění podmínek poskytnutí dotace, pro evidenci ekologického zemědělství, pro evidenci ovocných sadů, pro evidenci pěstování geneticky modifikované odrůdy (§ 2i), pro uplatnění nároku na vrácení spotřební daně, pro evidenci pěstování máku setého a konopí a pro evidenci území určeného k řízeným rozlivům povodní. " Ze skutečnosti, že podle veřejného registru půdy LPIS nejsou některé žalobcem požadované pozemky v současné chvíli zemědělsky využívány, nevyplývá, že tyto pozemky zemědělsky využívat nelze. Jiným způsobem tato nevhodnost prokázána nebyla. Nevhodnost pozemků k zemědělskému obhospodařování nezakládá překážku převoditelnosti.- Uvnitř pozemku nachází pozemek ve vlastnictví třetí osoby. Tato skutečnost nezakládá překážku převoditelnosti, když vlastník izolovaného pozemku může uzavřít např. smlouvu o převodu či o zřízení služebnosti.

40. Právní posouzení věci: Po právní stránce soud vychází z § 11a) odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. o půdě, kdy oprávněným osobám, kterým nelze vydat pozemek odňatý způsobem podle § 6 odst. 1 a 2 zákona, převádí Pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Za oprávněnou osobu se považuje také osoba, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešel převodem mezi osobami blízkými. Podle § 11 odst. 2 veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezený nezávaznou částí územně plánovací dokumentace. Podle odstavce sedm, poslední věta, je neplatná žádost o pozemky, jestliže celkový nárok z ní uplatněný je nižší, než součet cen žádaných pozemků. Podle odstavce 13 se cena pozemků stanovená ve veřejné nabídce stanoví podle vyhlášky č. 182/1998 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění, budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.

41. Podle § 6 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu nelze podle tohoto zákona nebo zákona o půdě či horního zákona převádět zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem nebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury, anebo těmito stavbami již zastavěné; v případě pochybností vydán na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování.

42. Judikatura Nejvyššího soudu i Ústavního soudu postupně dospěla k závěru, že lze uspokojovat nároky oprávněných osob i mimo veřejné nabídky pozemků podle § 11a zákona o půdě, a to i když se domáhají pozemků nenabízených ve veřejné nabídce, které jsou k převodu vhodné, a to za prokázání liknavého či svévolného postupu žalované. Jde např. o rozhodnutí NS ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. , spisová značka, , rozhodnutím NS , spisová značka, , nález Ústavního soudu IIIÚS495/02. V rozsudku , spisová značka, je uvedeno, že ani postup dle § 11a zákona o půdě, jež zásadně předpokládá převod pozemků na základě veřejných nabídek, nemusí být vždy zárukou řádného plnění povinností , právnická osoba, ČR, když poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám patří k základním povinnostem , právnická osoba, ČR, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhrada byla poskytnuta v co možná nejkratší době, co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Uspokojení nároku převodem v pozemku do veřejné nabídky nezahrnutého, je na místě tehdy, když se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv. Ustálenou soudní praxí je úspěšné podání požadované žaloby pojímáno jako výjimečná eventualita, která přichází v úvahu pouze tehdy, nemůže-li se oprávněná osobě navzdory aktivnímu přístupu domoci uspokojení svého restitučního nároku zákonem předvídatelným postupem (usnesení NS ČR , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ).

43. Náklady státu: České republice vznikly náklady v souvislosti s tímto řízením. Za znalečné , tituly před jménem, , jméno FO, zaplatil soud 3 394 Kč. Za výslech znalců , tituly před jménem, , jméno FO, 14. 7. 2023 a za výslech , tituly před jménem, Zítka 23. 6. 2023 znalci ničeho neúčtovali. Celkové náklady státu tak činí 3 394 Kč. Ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Neúspěšný žalovaný je osvobozený od soudních poplatků, soud mu proto neuložil povinnost zaplatit náklady státu ve výši 3 394 Kč.

44. Výrok o nákladech řízení: Výrok o nákladech řízení odpovídá té skutečnosti, že žalobce měl restituční nárok vůči žalovanému, uvedl pozemky, jež navrhoval k vydání. Ohledně některých pozemků soud žalobu zamítl (v předchozím rozsudku), bylo to z toho důvodu, že cena pozemku navrhovaných k vydání převyšovala v době prvního rozsudku ve věci nevypořádaný restituční nárok a do tohoto výroku nebylo podáno odvolání, nabyl samostatně právní moci. Ohledně některých pozemků bylo řízení zastaveno. Žalobce má tak právo ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. na plnou náhradu nákladů řízení, neboť předmětem tohoto řízení bylo vydání náhradních pozemků do výše neuspokojeného restitučního nároku as ustálená praxe soudů je, že se žalobcům přiznává plná náhrada nákladů řízení. Žalobce byl ve věci zastoupen advokátem, advokátovi ve smyslu § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží za jeden úkon právní služby za řízení před prvním stupněm z částky 1 444 269 Kč odměna za jeden úkon právní služby 14 100 Kč bez DPH dle § 7 bod 5 advokátního tarifu. Advokát má právo na odměnu za tyto úkony právní služby (příprava + první porada s klientem, žaloba 16. 12. 2020, replika k vyjádření žalovaného 11. 5. 2021, replika k vyjádření žalovaného 13. 7. 2021, účast na soudním jednání 20. 7. 2021, vyjádření dne 13. 8. 2021, 3. 9. 2021, 4. 10. 2021, 11. 11. 2021, 23. 12. 2021, účast na jednání 11. 1. 2022, vyjádření 1. 2. 2022, účast při jednání 21. 6. 2022, písemný závěrečný návrh 19. 7. 2022, účast na jednání 26. 7. 2022, vyjádření žalobce k odvolání žalovaného ze dne 14. 9. 2022, účast na jednání odvolacího soudu dne 27. 1. 2023, účast na soudním jednání dne 23. 6. 2023, účast na soudním jednání dne 14. 7. 2023, vyjádření žalobce ze dne 22. 9. 2023, účast na soudním jednání dne 26. 9. 2023, replika k vyjádření žalovaného dne 13. 10. 2023, účast na soudním jednání dne 14. 12. 2023, účast na soudním jednání dne 1. 2. 2023. Za 24 úkonů právní služby náleží advokátu po 14 100 Kč, celkem 338 400 Kč. Advokát dále účtuje ve smyslu § 11 odst. 2 advokátního tarifu úkony, za něž mu náleží polovina odměny, a to za návrh na vydání usnesení o procesním nástupnictví dne 24. 3. 2021, návrh na vydání usnesení o procesním nástupnictví dne 22. 6. 2022, návrh žalobce na procesní postup dne 22. 7. 2022, celkem za tři úkony po 7 050 Kč, částka 21 150 Kč. Ke každému úkonu právní služby má advokát právo na režijní paušál ve smyslu § 13 advokátního tarifu po 300 Kč, za dvacet sedm úkonů celkem 8 100 Kč. Advokát účtoval také cestovní náhrady, a to ztrátu času za cesty osobním automobilem RZ: , SPZ, , když podle velkého technického průkazu činí průměrná spotřeba 4 litry paliva motorová nafta na 100 km. Advokát cestoval k jednomu jednání 20. 7. 2021, automobilem RZ: , SPZ, , tov. značka Volvo, kdy podle velkého technického průkazu průměrná spotřeba benzínu činila 7,7l/100km. Advokát cestoval k jednomu jednání 20. 7. 2021 vozidlem VOLVO při průměrné spotřebě 7,7l/100km podle velkého technického průkazu, nikoli 8 l, jak uváděl advokát. K ostatním jednáním cestoval osobním automobilem ŠKODA SCALA při průměrné spotřebě 4l/100km. Vozidlo Volvo má palivo 95 oktanu benzin, vozidlo Škoda má palivo nafta. Soud vycházel z vyhlášek o cestovních náhradách účinných pro jednotlivá data cest, když počítal cestu z , adresa, a zpět za 350 km, z Prahy do , právnická osoba, a zpět za 300 km. Celkové náhrady cestovní včetně DPH pro zástupce žalobce tak činí 22 981,61 Kč, když výpočet vychází z kalkulačky systému Aspi (založen ve spise). Advokát také účtoval ztrátu času za průměrnou ztrátu za jednu cestu 5,5 hodin z , adresa, a zpět a 4 půlhodiny z Prahy do , právnická osoba, a zpět, celkem za 49 půlhodin po 100 Kč částku 4 900 Kč. Advokát má právo také z této částky 4 900 Kč, dále potom z odměny advokáta ve výši 338 400 Kč a 21 150 Kč na 21% DPH. Z celkové částky 364 450 Kč náleží advokátu 21% DPH ve výši 76 534,50 Kč. Náklady řízení tak činí (338 400 +21 150 + 8 100 + 22 981,61 + 4 900 + 76 534,50) celkem 472 066,11 Kč. Tyto náklady soud žalobci, jako účelně vynaložené náklady přiznal.

45. Soudní poplatek: Žalobce byl ze zákona od placení soudního poplatku osvobozen, a to podle § 11 odst. 2 písm. j). Také žalovaná Česká republika, je osvobozena od placení soudních poplatků, a to podle § 11 odst. 2 písm. a). Soudní poplatek v tomto řízení tudíž není placen.

46. Lhůta k plnění: Povinnost plnit do 3 dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost platit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149/1 o. s. ř.