5 C 45/2023

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce a žalované zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalobce a žalované žaloba o vyklizení bytu

I. Žalovaná a všichni, kdo s ní bydlí, jsou povinni vyklidit bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] na pozemku parcela č. st. [číslo], ke které náleží spoluvlastnický podíl na společných částech budovy a pozemku o velikosti [číslo], vše v k. ú. a obci [obec], zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Český Krumlov na [list vlastnictví], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení], 11 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne 24. 1. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalované vyklidit bytovou jednotku [číslo] nacházející se v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] podílem na společných částech bytu a pozemku, když se jednalo o byt v k. ú. a obci [obec]. Žalobce uvedl, že žalovaná užívá byt bez právního důvodu, když nájemní poměr skončil [datum]. Žalovaná měla problémy s placením nájemného, když 29. 4. 2022 dal žalobce žalované výpověď z nájmu, pro hrubé porušení povinností, následně žalované předal výzvu k opuštění bytu do 1. 7. 2022. Následně žalobce souhlasil s tím, aby žalovaná užívala byt do konce roku 2022. Dopisem ze dne 25. 10. 2022 žalobce vyzval žalovanou k vyklizení bytu nejpozději do konce roku 2022. Tyto skutečnosti žalobce v řízení prokázal předloženou nájemní smlouvou, dopisem z 25. 10. 2022 a vlastnické právo pak výpisem z katastru nemovitostí.

2. Žalovaná uvedla, že si je vědoma toho, že byt užívá bez právního důvodu, avšak jiné bydlení si nenašla. V současné době má možnost bydlet možná u kamaráda v jedné místnosti, zatím se více o nalezení nového bydlení nestarala, několikrát se podívala na internet.

3. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaná bydlí v bytě [číslo] v ulici [ulice a číslo], [obec], bez právního důvodu, neboť nájemní poměr skončil uplynutím doby dne 31. 12. 2022, když do této doby souhlasil žalobce s tím, aby žalovaná v bytě bydlela, ačkoliv jí dal výpověď z bytu pro hrubé porušení povinností dne 29. 4. 2022. Žalobce tedy poskytl žalované možnost bydlení v bytě, žalovaná si však do současné doby žádné náhradní bydlení nenašla. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl, když nebylo prokázáno, že by žalovaná měla nějaký právní titul bydlení k uvedenému bytu, což ani netvrdila.

4. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 3028 odst. 2 zákona č., 89/2012 Sb., nového obč. zákoníku, dle něhož není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 2225 zákona č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku, při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. Dle § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do 1 měsíce od skončení nájmu. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 12 zákona č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku, každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc (dále jen orgánu veřejné moci). Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud.

5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož žalobci přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, když žalobce byl ve věci plně úspěšný. Žalobci vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Advokát má ve smyslu vyhl. 177/1996 Sb. právo na odměnu, když odměna za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 1 a § 7 bod 4 činí 1 500 Kč za jeden úkon. Za tři a půl úkonu právní služby (příprava + převzetí obhajoby, sepsání žaloby, přítomnost při jednání, půl úkonu za předžalobní výzvu) má advokát právo na 3,5 x 1 500 Kč, celkem 5 250 Kč. Ke každému úkonu právní služby má advokát právo na režijní paušál ve smyslu § 13 odst. 3 po 300 Kč, za čtyři úkony po 300 Kč, celkem 1 200 Kč. Advokát není plátcem DPH. Náklady řízení tak činí 11 400 Kč, které soud žalobkyni jako účelně vynaložené náklady přiznal 6. Povinnost zaplatit náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku a vyklidit byt do 15 dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř. Pokud jde o povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta, tato vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.