5 C 52/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B žaloba na určení vlastnického práva k nemovitostem I. Žaloba žalobce, aby soud určil, že podíl o velikosti ideální 1/2 na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /24, zahrada, o výměře 414 m², a podíl o velikosti ideální 1/2 na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /4, zahrada, o výměře 839 m², to vše evidováno u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, katastrální území , adresa, na , Anonymizováno, , v obci , adresa, , na LV , Anonymizováno, , je ve vlastnictví žalobce, se zamítá.II. Žalobce je povinen nahradit žalovaným na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta , Jméno advokáta B, částku 32 357,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce: Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne 18. 2. 2025 domáhal určení vlastnického práva k podílu o velikosti jedna polovina na pozemku parcela č. , Anonymizováno, /24, zahrada, o výměře 414 m2 a podíl o velikosti ideální jedna polovina na pozemku parcela č. , Anonymizováno, /4, zahrada, o výměře 839 m2, to vše evidováno u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, k. ú. , adresa, na , Anonymizováno, , obci , adresa, , na LV č. , hodnota, . Navrhl, aby soud určil, že tyto nemovitosti jsou ve vlastnictví žalobce. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel s žalovanými darovací smlouvu dne 30. 5. 2017, jejímž předmětem bylo darování uvedených nemovitostí oběma žalovaným. Původní nerušené a standardní vztahy se změnily a vyhrotily, když žalovaný pan , jméno FO, dne 24. 12. 2023 v bytě sestry žalobce paní , jméno FO, hrubě verbálně napadnul žalobce, svého strýce, když v žalobě žalobce citoval vulgarity, kterých se měl žalovaný dopustit. Následně měl pan , jméno FO, křivě obvinit firmu , Anonymizováno, , Anonymizováno, spol s r. o., jejíž jednatelem je právě žalobce. Dále 2. 10. 2024 napadl žalovaný žalobce na veřejném jednání zastupitelstva obce , adresa, , kdy ho obvinil, že 30 000 Kč na vybudování víceúčelového sportovního hřiště obcí jsou vyhozené peníze s tím, že se projekt bude muset předělat. Dále obvinil žalovaný žalobce na zastupitelstvu obce , adresa, dne 2. 12. 2024 z neplatnosti pachtovní smlouvy uzavřené s obcí přesto, že je smlouva prokazatelně platná. Pokud jde o manželku žalovaného, druhou žalovanou , Jméno žalované B, , tato s žalobcem od 24. 12. 2024 nekomunikuje a ignoruje jej, neodpovídá na pozdravy od žalobce. V těchto jednáních žalovaných spatřuje důvody pro odvolání daru pro nevděk.

2. Žalovaní: Žalovaní ve věci uvedli, že s žalobou nesouhlasí, tvrzení uvedená v žalobě jsou smyšlená, absurdní a dehonestující. Ke zhoršení vztahů mezi účastníky došlo již na podzim roku 2022, kdy se žalovaný stal novým starostou obce , adresa, a žalobce jako bývalý starosta a jako opětovný kandidát o funkci ve volbách neuspěl. Ke konfrontaci 24. 12. 2023 sice došlo, žalovaný se však nedopustil žádných vulgarit, ani žádného vyhrožování. S ohledem na § 2075 odst. 1, namítá opožděné odvolání daru s tím, že by k tomu soud neměl přihlížet. Další důvod odstoupení od smlouvy křivé obvinění firmy , Anonymizováno, , Anonymizováno, s. r. o. nemůže být důvodem k odstoupení od smlouvy, neboť se jedná o právnickou osobu. Lživé bylo rovněž tvrzení o neoprávněném čerpání dotací žalovaným. Pokud jde o zjišťování ohledně obhospodařování obecních pozemků, zde žalovaný pouze zjišťoval podklady, neboť v odpovídající dokumentaci nalezl pachtovní smlouvu uzavřenou mezi obcí , adresa, a žalobcovo společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, spol s r. o., kde však bylo uvedeno katastrální území , jméno FO, . Učinil proto dotaz na SZIF, když bylo zjištěno, že se jednalo o písařskou chybu ohledně katastrálního území, které má být správně označeno , adresa, na , Anonymizováno, . Pokud jde o jednání zastupitelstva 2. 12. 2024, kdy měl žalovaný obvinit žalobce z neplatnosti nájemní smlouvy, pak zde žalovaný jako starosta přečetl dokumenty týkající se dané věci a věc považoval za uzavřenou. Také jestliže měl žalovaný dne 2. 10. 2024 na zastupitelstvu obce , adresa, obvinit žalobce z toho, že 30 000 Kč na vybudování víceúčelového hřiště jsou vyhozené peníze, pak žalobce na tomto jednání vůbec nebyl přítomen a ze zápisu nevyplývá, že by se zde odehrávala jakákoliv diskuze s uvedeným obsahem. Z uvedených důvodů navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

3. Soud v řízení po provedeném dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Vztahy mezi dárcem a obdarovanými: Žalovaný , Jméno žalované A, je synovcem žalobce , Jméno žalobce, , který je jeho strýcem. Žalovaná , Jméno žalované B, je manželkou , Jméno žalované A, . Žalovaný , Jméno žalované A, je současným starostou obce , adresa, , žalobce , Jméno žalobce, je bývalým starostou obce a do 2. 12. 2024 byl členem finančního výboru obce.

5. Vlastnictví žalovaných k nemovitostem: Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, na , Anonymizováno, , LV , Anonymizováno, , pro , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , bylo zjištěno, že , Jméno žalované A, a , Jméno žalované B, jsou spoluvlastníky (SJM) mimo jiné parcely č. , Anonymizováno, /4, zahrada, o výměře 414 m2, a , Anonymizováno, /4, zahrada, o výměře 839 m2.

6. Darovací smlouva: V zřízení byla předložena darovací smlouva ze dne 30. 5. 2017, jejímž předmětem bylo darování podílu o velikosti jedna ideální polovina na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /24, zahrada, o výměře 414 m², a podílu o velikosti jedna ideální polovina pozemku parc. č. , Anonymizováno, /4, zahrada, o výměře 839 m², to vše evidované u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, katastrální území , adresa, na , Anonymizováno, , v obci , adresa, , na LV číslo , hodnota, . Darovací smlouva byla soudu předložena nepodepsaná, z výpisu z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, na , Anonymizováno, vyplývá, že podkladem pro zápis vlastnického práva byla darovací smlouva ze dne 30. 5. 2017 s právními účinky od 1. 6. 2017. Účastníci učinili nesporným, že tato darovací smlouva byla uzavřena 30. 5. 2017, když na základě ní bylo vlastnické právo vloženo do katastru nemovitostí. Nebylo třeba další dokazování ohledně předložení podepsané darovací smlouvy. Účastníci objasnili, že žalovaní vlastnili již před uzavřením této smlouvy jednu ideální polovinu těchto nemovitostí, kterou dostali od sestry žalobce, matky prvního žalovaného. Po darovací smlouvě ze dne 30. 5. 2017 se tak stali vlastníky celé nemovitosti, která je v současné době celá v jejich SJM.

7. Úkon odvolání daru pro nevděk a odstoupení od darovací smlouvy: Žalobce soudu předložil a dopis ze dne 6. 1. 2025, jímž právní zástupce žalobce zaslal žalovaným „Odstoupení od darovací smlouvy uzavřené dne 30. 5. 2017“, v něm jsou jako důvody odstoupení od smlouvy uvedeny důvody, které jsou uvedeny i v žalobě (bod č. , hodnota, rozsudku). Žalovaní doručení dopisu nezpochybňovali. Žalobce v průběhu řízení doplňoval, že také v únoru roku 2025 se od svého bratra dozvěděl, že žalobce o něm mluvil tak, že mu podpálí dům nebo že ho fyzicky napadne.

8. Naléhavý právní zájem žalobce na určovací žalobě: Podle rozhodnutí NS , spisová značka, „vlastník nemovitosti, který daroval podíl na této nemovitosti, má po uplatnění práva na vrácení daru naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva“. Tedy i v případě této žaloby má žalobce jako dárce podílu na nemovitosti, který uplatnil právo na vrácení daru, naléhavý právní zájem na této určovací žalobě. Podle rozhodnutí NS , spisová značka, „ Nic nebrání tomu, aby úkon směřující k vrácení daru byl obsažen přímo v žalobě“.

9. Důvody odvolání daru - uvedení konkrétních skutečností, v nichž dárce spatřuje hrubé porušení dobrých mravů: Judikatura Nejvyššího soudu , spisová značka, se vyjadřuje k právnímu úkonu dárce směřujícího k vrácení daru. Podle názoru Nejvyššího soudu „k platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby v něm byly uvedeny konkrétní skutečnosti, v nichž dárce spatřuje hrubé porušení dobrých mravů vůči němu nebo členům jeho rodiny. Tento právní úkon dárce může být obsažen i v žalobě. V takovém případě nastávají jeho právní účinky okamžikem, kdy byla žaloba doručena obdarovanému“. Dle tohoto rozhodnutí je-li v případě, že obsah hmotně právního úkonu obsaženého v žalobě není jednoznačný, vůle toho, kdo jej učinil, zřejmá z listiny k žalobě připojené, je tento právní úkon určitý, jestliže tato vůle neodporuje jazykovému projevu v žalobě. Pro platnost úkonu odvolání daru pro nevděk se tedy předpokládá, že skutečnosti, v nichž dárce spatřuje hrubé porušení dobrých mravů, budou konkrétní.

10. Zákonné podmínky pro odvolání daru pro nevděk: Podle § 2072/1 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., „ublíží-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, nepromine-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny“.

11. Lhůta k odvolání daru: Dle § 2075 odst. 1, „dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce. Dle odst. 2, je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne“.

12. Žalobce jednání žalovaným neodpustil, proto odstoupil od darovací smlouvy pro nevděk a žádá vrácení daru. Soud tedy posuzoval, zda je splněna lhůta jednoho roku ode dne, kdy měli žalovaní žalobci ublížit.

13. Uvedení konkrétních skutečností, v nichž dárce spatřuje hrubé porušení dobrých mravů: Judikatura Nejvyššího soudu , spisová značka, se vyjadřuje k právnímu úkonu dárce směřujícího k vrácení daru. Podle názoru Nejvyššího soudu k platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby v něm byly uvedeny konkrétní skutečnosti, v nichž dárce spatřuje hrubé porušení dobrých mravů vůči němu nebo členům jeho rodiny. Tento právní úkon dárce může být obsažen i v žalobě. V takovém případě nastávají jeho právní účinky okamžikem, kdy byla žaloba doručena obdarovanému. Dle tohoto rozhodnutí je-li v případě, že obsah hmotně právního úkonu obsaženého v žalobě není jednoznačný, vůle toho, kdo jej učinil, zřejmá z listiny k žalobě připojené, je tento právní úkon určitý, jestliže tato vůle neodporuje jazykovému projevu v žalobě.

14. Důvody odstoupení od smlouvy vůči prvnímu žalovanému , Jméno žalované A, :

15. Hrubé verbální napadení žalobce žalovaným , Jméno žalované A, dne 24. 12. 2023: Žalobce ve své žalobě uvádí, že 24. 12. 2023 žalovaný , Jméno žalované A, napadl žalobce hrubě verbálně slovy, cituji: „Já mám chuť tě vyhodit, ty hajzle, já tě vyhodím, máš štěstí, že tady jsi u mojí mámy, jinak bych tě vyhodil, že bys letěl po schodech až k silnici.“, „ty svině zrádná, to všechno zkoumáš proto, abys mě zbavil funkce starosty. Seš stejnej parchant, jako ta kamenická“, „víš co, ty hajzle, já tě zmlátím, že tě do dohromady nedají. Máš štěstí, že jsi tady u mámy, teď to neudělám, ale počítej s tím, že tě fakt zmlátím, a víš proč? Za to, že děláš všechno pro to, abys mě zbavil funkce.“ Žalobce uvedl, že u toho byl přítomen i bratr žalobce , jméno FO, . Žalovaný , Jméno žalované A, potvrdil, že došlo k jisté konfrontaci mezi ním a žalobcem, nedopustil se však žádných vulgarit ani žádného vyhrožování. Tvrzení žalobce jsou smyšlená, k hrubému vulgárnímu napadení žalobce v domě jeho matky nedošlo. Žalovaný však zároveň namítl, že k incidentu mělo dojít 24. 12. 2023 a odstoupení od darovací smlouvy je datováno dnem 6. 1. 2025, což bylo v řízení prokázáno. Žalovaný namítl, že uplynula jednoroční lhůta, v níž mohl z těchto důvodů od darovací smlouvy odstoupit. S ohledem na to, že žalovaní uplatnili námitku opožděného odvolání daru ve smyslu § 2075 odst. 2, soud podle zákona k odvolání daru z tohoto důvodu nepřihlédne. Vychází přitom z § 2075 odst. 1, dle něhož dar pro nevděk lze odvolat do jednoho roku ode dne, co darovaný dárci ublížil, a dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy o tomto získal vědomosti. Dle odst. 2, potom nabídne-li obdarovaný opožděné odvolání, soud k odvolání nepřihlédne. Za těchto okolností soud tedy nemůže přihlédnout k prvnímu důvodu odvolání daru pro hrubé verbální napadení žalobce dne 24. 12. 2023. Soud tedy neprováděl další dokazování k zjišťování, zda k tomuto hrubému vulgárnímu napadení žalobce došlo či nikoliv, neboť je nutné přihlédnout k námitce opožděného odvolání daru. Soud tak k tomuto důvodu odvolání daru nemohl přihlížet, i kdyby byl nakonec v řízení prokázán jako pravdivý.

16. Křivé obvinění firmy , Anonymizováno, , Anonymizováno, spol. s r. o.: Žalobce jako další důvod odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk uváděl křivé obvinění firmy , Anonymizováno, , Anonymizováno, spol. s r.o., jejímž jediným společníkem a jednatelem je právě žalobce, a to ze strany žalovaného , Jméno žalované A, . Křivé obvinění se mělo týkat skutečnosti, že firma měla čerpat dotace od SZIF, aniž měla právní titul k čerpání dotace. Žalobce si proto vyžádal předložení pachtovní smlouvy, na základě které řádně a legálně hospodaří na pozemcích od prosince roku 2020. Tyto dokumenty však nebyly na obci nalezeny, ačkoliv smlouva byla schválena zastupitelstvem obce , adresa, . 12. 2020, když pro uzavření smlouvy hlasoval i žalovaný. Žalovaný následně podal podnět k přezkoumání dotací. Žalovaný , Jméno žalované A, se ohradil proti nařčení, že se měl dopustil lživého tvrzení týkající se neoprávněného čerpání dotací, aniž by k tomu existoval odpovídající právní titul. U SZIF se pouze dožadoval zaslání smlouvy, která byla uzavřená mezi obcí , adresa, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, spol. s r. o. Následně mu byl zaslán ze strany SZIF dokument, v němž se uvádí, že bylo zahájeno správní řízení a žalobce byl vyzván k doložení právního titulu užívání předmětných pozemků. Následně se zjistilo, že se jednalo o písemnou chybu v označení katastrálního území, správně mělo být označeno , adresa, na , Anonymizováno, . Lživého tvrzení se tedy nedopustil, žádal pouze vysvětlení při jednání zastupitelstva dne 2. 12. 2024, kde starosta , Jméno žalované A, , jak vyplývá ze zápisu jednání zastupitelstva obce, vysvětlil rozpory v pachtovní smlouvě a přečetl dokumenty týkající se dané věci, věc byla považována za uzavřenou. Toto tvrzení bylo prokázáno i předloženým zápisem při jednání zastupitelstva dne 2. 12. 2024. Z uvedeného vyplývá, že se křivé obvinění mělo týkat právnické osoby s. r. o., jejíž jediným jednatelem a společníkem je žalobce. Je pravda, že žalobce může pociťovat případné napadení své firmy jako újmu vlastní, ovšem § 2072 odst. 2 počítá s možností odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk pouze také pro nevděk vůči osobě dárci blízké ve smyslu § 2072 odst. 2 o. z. Právnickou osobu však nelze ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb. považovat za osobu blízkou, neboť jí je ve smyslu § 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. příbuzní v řadě přímé sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravující registrované partnerství, dále jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, pokud se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, a pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Tím tedy mohou být i osoby se švagrem nebo osoby, které spolu trvale žijí. Mezi takovéto osoby však nepatří právnická osoba. Soud proto považuje druhý důvod spočívající v křivém obvinění firmy , Anonymizováno, , Anonymizováno, spol s r. o. za důvod, pro nějž nelze odstoupit od darovací smlouvy, neboť se jedná o právnickou osobu, která není totožná s fyzickou osobou. , Jméno žalované A, . Ani k tomuto důvodu odstoupení od darovací smlouvy tedy soud neprováděl další dokazování, zda k jednání skutečně došlo.

17. Obvinění žalobce žalovaným na zasedání zastupitelstva obce , adresa, dne 2. 10. 2024: Žalobce jako další důvod pro odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk uvedl, že pan , Jméno žalované A, verbálně napadl žalobce na veřejném jednání zastupitelstva obce , adresa, dne 2. 10. 2024, když obvinil žalobce, že 30 000 Kč na vybudování víceúčelového sportovního hřiště jsou vyhozené peníze s tím, že projekt se bude muset předělat. Žalovaný k tomu uvedl, že na zasedání vůbec žalobce nebyl přítomen, přičemž ze zápisu nevyplývá, že by se zde odehrála jakákoliv diskuze se označeným obsahem.

18. Obvinění žalobce žalovaným na zastupitelstvu obce , adresa, dne 2. 12. 2024: Jako dalším důvodem pro odstoupení od darovací smlouvy uvedl o žalobce skutečnost, že pan , Jméno žalované A, obvinil žalobce na zastupitelstvu obce , adresa, dne 2. 12. 2024 z neplatnosti pachtovní smlouvy přesto, že smlouva je prokazatelně podepsaná a uložená na SZIF a z toho titulu bylo obci , adresa, hrazeno řádné pachtovné. Žalovaný k tomu uvedl, že údajné obvinění o neplatnosti smlouvy je absurdní, když předložil zápis z jednání zastupitelstva obce , adresa, . 12. 2024, kde se v bodě 21 diskuse konstatuje, že , tituly před jménem, J. , jméno FO, – vysvětlení k rozporu v pachtovní smlouvě – starosta obce přečetl dokumenty týkající se dané věci, věc je považována za uzavřenou.

19. K záležitostem týkajících se výroků na zastupitelstvu obce , adresa, dne 2. 12. 2024 a 2. 10. 2024 soud uvádí, že na osobu žalovaného , Jméno žalované A, je v tomto případě potřeba nahlížet jako na starostu obce , adresa, , zástupce právnické osoby obce , adresa, . Nelze na něj nahlížet jako na fyzickou osobu, v uvedených případech zastupoval obec a v tomto případě nevystupuje žalovaný jako fyzická osoba, ale jako zástupce právnické osoby. Výroky se přitom měly týkat používání 30 000 Kč na vybudování víceúčelového sportovního hřiště obcí, když se jednalo o prostředky obce. Rovněž, pokud se týkalo nájem pachtovní smlouvy, pak v případě zastupitelstva se řešilo její uzavření mezi obcí , adresa, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, spol. s r. o. Účastníkem této smlouvy rovněž nebyl žalobce jako fyzická osoba, ale jako jednatel s. r. o. I případná obvinění, která by žalovaný vznesl vůči osobě žalobce jako zástupce obce , adresa, , nelze považovat za újmu nebo ublížení dárci fyzickou osobou žalovaného, který na zastupitelstvu vystupoval jako starosta, zástupce obce. V této souvislosti je třeba postupovat obdobně, jako se postupuje v řízeních o ochranu osobnosti, kdy je potřeba pečlivě rozlišovat mezi fyzickou osobou a osobou zastupující právnickou osobu. I žalobce na zastupitelstvu obce nevystupoval jako prostá fyzická osoba, ale jako člen orgánu obce, když v době obou jednání zastupitelstva obce byl členem finančního výboru obce, až na konci jednání zastupitelstva obce dne 2. 12. 2024 v posledním 21. bodě jednání zastupitelstva je uvedeno, že žalovaný uvedl, že již netrvá na členství v tomto výboru. Při všech předchozích jednáních tedy ještě žalobce členem finančního výboru byl.

20. Úkon odvolání daru byl učiněn 6. 1. 2025. Důvody odstoupení od smlouvy vůči prvnímu žalovanému , Jméno žalované A, se týkaly verbálního napadení ze dne 24. 12. 2023. V tomto případě se jedná o uplatnění opožděné, po uplynutí jednoho roku, když k verbálnímu napadení mělo dojít 24. 12. 2023 a úkon odvolání daru byl učiněn 6. 1. 2025. Pokud se jedná o křivé obvinění firmy , Anonymizováno, , Anonymizováno, s. r. o., kterou žalobce jako úkon časově nevymezil, pak se mělo dle žalobce jednat o úkon následující, tedy někdy v době po 24. 12. 2023. Soud neprováděl další dokazování ke zjištění, kdy mělo k tomuto úkonu dojít, neboť se jedná o úkon vůči jiné osobě, než je osoba žalobce. Jedná se o právnickou osobu , Anonymizováno, , Anonymizováno, spol. s r. o. Další úkony křivé obvinění na zastupitelstvu obce 2. 10. 2024 a křivé obvinění na zastupitelstvu obce 2. 12. 2024, pak se jedná o úkony, které byly učiněny ve lhůtě jednoho roku před odvolání daru pro nevděk, tedy pro tyto důvody se jedná o odvolání daru včasné. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaný , Jméno žalované A, vystupoval na jednáních zastupitelstva obce jako fyzická osoba, když byl starostou obce. Nevystupoval zde vůči žalobci jako fyzická osobě, ale jako starosta obce. Rovněž žalobce na jednáních zastupitelstva obce nebyl jako prostá fyzická osoba, ale jako člen finančního výboru obce. Zákonné důvody pro odvolání daru vůči , Jméno žalované A, tak nebyly shledány.

21. Důvody odstoupení od smlouvy vůči druhé žalované , Jméno žalované B, : Z odstoupení od darovací smlouvy ze dne 6. 1. 2025 vyplývá, že důvodem odstoupení od darovací smlouvy ve vztahu k paní , jméno FO, vyplývá, že s žalobcem nekomunikuje, ignoruje jej, neodpovídá na pozdrav. V tomto případě soud musí vycházet z § 2072 odst. 1 o. s. ř., a zkoumat, zda žalovaná , Jméno žalované B, ublížila žalobci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušila dobré mravy. Soud přitom odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, kdy ne každé jednání, které je možno považovat za porušení dobrých mravů, lze považovat za takové jednání takové intenzity, pro něž by bylo možné odstoupit od darovací smlouvy ve smyslu § 2072 o. z. Žalobce za nevděk považuje chování žalované spočívající v tom, že s žalobcem nekomunikuje, ignoruje jej, neodpovídá na pozdrav. Tato konkrétní opakující se jednání však nedosahují takové intenzity, že by pro ně bylo možno odstoupit od darovací smlouvy pro nevděk. Zákonné důvody pro odvolání daru vůči , Jméno žalované B, tak nebyly shledány.

22. Posouzení nevhodnosti chování (soustavnost, značná intenzita): Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce na vrácení daru není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů, a to buď porušení značné intenzity, nebo porušování soustavné. Stupeň závažnosti je přitom hodnocen podle objektivních kritérií.

23. Jednotlivá jednání nižší intenzity: Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, , „aby úvaha o naplnění důvodů pro vrácení daru mohla být založena na soustavném porušování dobrých mravů, kdy jednotlivá jednání obdarovaného vůči dárci samostatně nedosahují intenzity chování hrubě porušujícího dobré mravy, musí být tato dílčí jednání specifikována (skutkově popsána) již ve výzvě ke vrácení daru, následně obsažena jako tvrzení v žalobě a být předmětem dokazování. Zjistí-li soud, že do okamžiku doručení výzvy ke vrácení daru se obdarovaný dopustil konkrétního nemravného jednání v jednom případě, nelze mít za to, že závadnost jeho chování naplnila skutkovou podstatu pro vrácení daru podle § 630 obč. zákoníku“.

24. Odvolání daru pro nevděk vůči osobě blízké: Podle § 2072/2 zákona č. 89/2012 Sb., o.z., „odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě dárci blízké.“ Dle § 22 odst. 1 o. z., „osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner dle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen partner); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí“.

25. Zohlednění vzájemného jednání: Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, , „k použitelnosti § 630 obč. zákoníku obecně, se Nejvyšší soud opakovaně vyjádřil tak, že k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Obvykle jde o porušení značné intenzity, nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky skutkové podstaty § 630, obč. zákoníku, přičemž stupeň závažnosti konkrétního chování obdarovaného je hodnocen podle objektivních kritérií a nikoli jen podle subjektivního názoru dárce (srovnej např. rozsudky ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. , spisová značka, , ze dne 28. 11. 2000 sp. zn. , spisová značka, a ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. , spisová značka, , ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. , spisová značka, , ze dne 27. 9. 2012j, sp. zn. , spisová značka, ). Pojem dobrých mravů činí z ust. § 630 obč. zákoníku právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. normou normu, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem. Vymezením hypotézy právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností, je věcí zhodnocení konkrétní situace. Úvaha soudu, zda byla naplněna skutková podstata § 630 obč. zákoníku, se proto vždy odvíjí od posouzení všech zvláštností konkrétního případu individuálně (nelze ji objektivizovat)“. Toto ustanovení lze použít i pro výklad pojmu porušení dobrých mravů ve smyslu §2072/2 o. z.

26. Výklad pojmu rozpor s dobrými mravy: Výklad pojmu rozpor s dobrými mravy je obsažen i v rozhodnutí , spisová značka, , kde se uvádí, že výklad tohoto pojmu Nejvyšší soud podal ve svých rozhodnutích již opakovaně, a to např. v rozsudku ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. , spisová značka, , rozsudku ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. , spisová značka, . Konstatoval, že „jimi lze rozumět souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních“. Judikatura se tak ustálila na názoru, že k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemné ho jednání účastníků vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy.27. , adresa, po odvolání daru a po podání žaloby: Jestliže žalobce v průběhu řízení doplňoval, že také v únoru roku 2025 se od svého bratra dozvěděl, že žalobce o něm mluvil tak, že mu podpálí dům nebo že ho fyzicky napadne, pak tyto skutečnosti již nelze v tomto řízení posuzovat, neboť nastaly až po odstoupení od darovací smlouvy a po podání žaloby a nelze je tedy v tomto řízení posuzovat jako důvody pro odstoupení od darovací smlouvy. Soud proto nemusel dávat žalobci poučení ve smyslu § 118a) odst. 3 o. s. ř., pro prokazování dalšího nevhodného chování žalovaní, které podle tvrzení žalobce mělo nastat až po odvolání daru pro nevděk.

28. Skutkový závěr soudu: Žalovaný , Jméno žalované A, je synovcem žalobce , Jméno žalobce, , který je jeho strýcem. Žalovaný , Jméno žalované A, je současným starostou obce , adresa, , žalobce , Jméno žalobce, je bývalým starostou obce a do 2. 12. 2024 byl členem finančního výboru obce. Žalovaná , Jméno žalované B, je manželkou , Jméno žalované A, . Mezi účastníky je nesporným, že byla uzavřena darovací smlouva dne 30. 5. 2017, jejímž předmětem byl převod jedné ideální poloviny pozemku parc. č. , Anonymizováno, /24, zahrada, o výměře 414 m² a jedné ideální poloviny pozemku parc. č. , Anonymizováno, /4, zahrada, o výměře 839 m2, když nemovitosti jsou evidovány u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, katastrální území , adresa, na , Anonymizováno, , v obci , adresa, , na LV číslo , hodnota, . Žalovaní mají obě nemovitosti v SJM. V řízení bylo prokázáno, že odvolání daru je datováno dnem 6. 1. 2025, soud tedy zvažoval k námitce žalovaných, zda se jedná o námitky, které nebyly uplatněny opožděně, a to ve smyslu § 2075 odst. 2 o. z. K prvnímu důvodu, a to verbálnímu útoku ze dne 24. 12. 2023 soud tedy ve smyslu § 2075 odst. 2 nepřihlíží, neboť odstoupení od darovací smlouvy 6. 1. 2025 bylo učiněno po více než jednom roku, tedy se jedná o uplatnění opožděné. Pokud se týče druhého důvodu křivého obvinění firmy , Anonymizováno, , Anonymizováno, spol. s r.o., jejímž společníkem a jednatelem je žalobce, pak se jedná o jinou osobu, právnickou osobu, která není totožná s osobou žalobce. Ve smyslu § 22 odst. 1 o. z., se nejedná ani o osobu blízkou, neboť právnickou osobu nelze ve smyslu § 22 odst. 1 o. z. považovat za osobu blízkou. I tento důvod po odvolání daru je tedy důvodem, k němuž soud nemůže přihlížet. Pokud se týkalo chování a údajného verbálního napadení žalobce ze strany žalovaného , Jméno žalované A, na jednání zastupitelstva obce dne 2. 10. 2024 a 2. 12. 2024, tak k oběma mělo dojít na zastupitelstvu obce , adresa, , kde žalobce vystupoval jako člen orgánu obce a žalovaný , Jméno žalované A, zde vystupoval jako starosta obce. Také spory zde vznesené se týkaly činnosti obce, a to nájmu obecních pozemků žalobci a výstavby hřiště z obecních prostředků, nelze je tedy přenášet do roviny fyzických osob žalobce a žalovaného. I v těchto případech však by muselo dojít k jednání, které zjevně porušuje dobré mravy, a to buď úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, když však ne každé jednání je způsobilé mít účinky odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk, intenzita takového jednání ani v těchto případech nebyla dostatečná. To však soud uvádí jen pro úplnost, když ani v těchto případech nedoplňoval dokazování s ohledem na to, že se nejednalo o jednání mezi fyzickými osobami žalobce a žalovaného. Takovéto jednání nelze hodnotit jako konkrétní nemravné jednání žalovaného vůči žalobci, pro nějž by bylo možno odstoupit od darovací smlouvy, nenaplňuje skutkovou podstatu pro vrácení daru. Navíc se jednalo o vystoupení na veřejném zastupitelstvu obce, kde občané mají právo vyjádřit své názory a klást otázky. V tomto případě se mohlo jednat maximálně o jednání starosty obce, nikoliv jednání žalovaného jako fyzické osoby vůči žalobci jako fyzické osobě. Sám žalobce byl navíc členem orgánu obce. Pokud jde o druhou žalovanou , Jméno žalované B, , pak skutečnost, že neodpoví na pozdrav, nekomunikuje, žalobce ignoruje, nejsou taková jednání v rozporu s dobrými mravy, která by byla způsobilá naplnit skutkovou podstatu pro odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk.

29. Soud přitom vycházel z ustálené judikatury, kdy k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu, nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Muselo by jít o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky skutkové podstaty pro vrácení daru pro nevděk. Jakkoliv žalobce považuje jednání žalovaných za porušení dobrých mravů značné intenzity, nelze v tomto případě vycházet pouze z toho, jak situaci pociťuje žalobce, nýbrž je potřeba ji hodnotit objektivně z hlediska celospolečenského tak, aby byly pochybnosti o hrubé kolizi jednání žalované s dobrými mravy. Důvody pro odstoupení od darovací smlouvy nenaplňují znaky toho, že by žalovaní žalobci ublížili úmyslně nebo z hrubé nedbalosti a že by tímto ublížením zjevně porušili dobré mravy. Jednání žalovaných nemá znaky zjevného porušení dobrých mravů, jak předpokládá § 2072. Žalobce neprokázal takové jednání žalovaných, které by s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu bylo možno kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Nebyla prokázána ani značná intenzita, ani porušování soustavné, nebylo v jednom případě uplatněno včas, v dalších případech to nebylo jednání vůči žalobci jako fyzické osobě. Jakákoliv další tvrzená jednání žalovaných vůči žalobci po podané žalobě již nebyla předmětem odvolání daru a soud se jimi tedy dále nezabýval. Soud proto žalobu vůči oběma žalovaným zamítnul.

30. Právní posouzení věci: Dle § 2072 odst. 1, „ublíží-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, nepromine-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny“. Dle odstavce 2, „odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě dárci blízké“.

31. Dle § 2075 odst. 1, „dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o ten dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárci může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce“. Dle odst. 2, „je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne“.

32. Dle § 22 odst. 1 o. z., „osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner dle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen partner); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí“.

33. Dle § 161, věta první o. z., „kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností“.

34. Náklady řízení: Žalovaní byli v řízení plně úspěšní, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. mají právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Mají tedy právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci. Ve věci byli zastoupeni advokátem, tomu ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží podle aktuálního znění advokátního tarifu, účinného po 1. 1. 2025 (ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb.), když za tarifní hodnotu se považuje částka 113 000 Kč dle § 9 odst. 4 . Podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátu za druhou a každou další takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu snížená mimosmluvní odměna. Mimosmluvní odměna se snižuje za druhou osobu o 20 %, za třetí osobu o 40 % a za čtvrtou osobu o 60 % a za pátou a každou další osobu o 80 %. Za druhou žalovanou se tedy snižuje odměna o 20 %, z částky 113 000 Kč činí 80 % částku 90 400 Kč. Za společné zastupování tedy podle § 7, bod 5 advokátního tarifu za jeden úkon právní služby tak náleží advokátu 10 116 Kč. Advokátu náleží za přípravu + převzetí obhajoby, vyjádření k žalobě, účast při jednání 24. 4. 2025 za tři jednání celkem 30 348 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu režijní paušál ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 450 Kč za jeden úkon. Za tři úkony celkem 1 350 Kč. Advokát účtoval cestovné k jednání dne 24. 4. 2024 z Českých Budějovic do Českého Krumlova a zpět celkem ujetých 50 km vozidlem Toyota, RZ , SPZ, , jehož velký technický průkaz předložil. Z něj vyplývá, že průměrná spotřeba činí 3,9 litru na 100 km benzínu, když podle vyhlášky platné pro rok 2025, a to vyhlášky č. 475/2024, za jeden litr benzínu podle § 4a je třeba počítat částku 35,80 Kč. za jeden kilometr tak náleží advokátu 1,3962 Kč. Podle citované vyhlášky náleží advokátu za jeden kilometr jízdy režijní paušál základní náhrady silničních motorových vozidel podle § 1b ve výši 5,80 Kč za jeden kilometr. Za jeden kilometr tak advokátu náleží 7,1962 Kč. Při ujetých 50 km mu náleží za jízdné 359,81 Kč. Advokát také účtoval dvě promeškané půlhodiny podle § 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu, celkem 300 Kč. Advokátu tak náleží částka 32 357,81 Kč. Tyto náklady soud žalovaným jako účelně vynaložené náklady přiznal. Advokát neprokazoval, že je plátcem DPH.

35. Lhůty k plnění: Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.