5 C 56/2018

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení, že žalovaný není nájemcem nemovitosti

I. Určuje se, že žalovaný není nájemcem pozemku parcela [číslo] jehož součástí je budova s [adresa], stavba ubytovacího zařízení, pozemku parcela [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, na základě smlouvy o nájmu ubytovacího zařízení sloužícího k podnikání, uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem a datované dnem [datum].

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno], částku 109 491,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Č. Krumlově dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že žalovaný není nájemcem nemovitosti, a to pozemku parcela [číslo] jehož součástí je budova s [adresa], stavba ubytovacího zařízení, a pozemku parcela [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov Smlouva o nájmu ubytovacího zařízení sloužícího k podnikání byla uzavřena mezi žalobkyní jako jeho pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem a je datovaná dnem [datum]. Žalobkyně uvedla, že došlo k ukončení nájemní smlouvy dvoustrannou dohodou o okamžitém ukončení smlouvy o nájmu ze dne [datum]. Nájem tak byl ukončen dohodou, žalovaný však následně nedal souhlas s výmazem práva z katastru nemovitostí, když nájemní právo zůstává v katastru nemovitostí zapsáno. Pokud by soud nedospěl k závěru, že smlouva byla ukončena dvoustrannou dohodou o okamžitém ukončení nájemní smlouvy, namítá neplatnost nájemní smlouvy, neboť ji za žalobce podepisoval pan [příjmení] [příjmení], který v době skutečného podpisu smlouvy nebyl jednatelem žalobce. Nájemní smlouva mohla vzniknout nejprve [datum], ačkoliv je datována [datum], když se jedná o antidatovanou smlouvu, což vyplývá z předložené e-mailové dokumentace ze dne [datum]. Návrh této smlouvy připravovala paní [jméno] [příjmení] a [datum] ve večerních hodinách zasílala tento návrh svým klientům k podpisu tím, že v e-mailové komunikaci uvedla, že si účastníci pro jistotu mohou ověřit podpisy na smlouvě a částku nájemného si mohou doplnit sami. Také svědkové [příjmení], [příjmení], [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] uvedli, že nápad uzavřít tuto nájemní smlouvu měli paní [příjmení] a [příjmení] v době, kdy se dozvěděli, že mohou být odvoláni z funkcí jednatelů [právnická osoba] EU s. r. o., když účelem nájemní smlouvy bylo zachovat si střechu nad hlavou, neboť v pronajaté nemovitosti mají i byt. Pokud by soud ani takto nepovažoval za prokázané, že smlouva byla uzavřena neplatně ze shora uvedeného důvodu, namítal žalobce, že byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy, neboť bývalí jednatelé [příjmení] a [anonymizováno] se opakovaně vyjadřovali, že jediným důvodem uzavření této smlouvy je jejich osobní zájem, a to zachování bydlení v nemovitosti, nikoliv zájem společnosti. Pro společnost [právnická osoba] je tato smlouva nápadně nevýhodná, když uzavření nájemní smlouvy nesleduje podnikatelské zájmy společnosti. Žalobce navíc namítal, že se jedná o smlouvu o nájmu podniku, nyní o pachtu závodu, podléhá odsouhlasení valné hromady, když valná hromada k tomuto nikdy souhlas nedala. I z těchto důvodů považuje smlouvu o nájmu za neplatnou. Dále žalobce rovněž tvrdil, že smlouva je nicotnou, neboť žalovaný neměl vážnou vůli při jejím uzavírání, jednal podle pokynů pana [příjmení] a nikdy v nemovitosti nechtěl podnikat. Rovněž pan [příjmení] neměl vážnou vůli smlouvu uzavřít s žalovaným, když skutečným účelem bylo zajištění bydlení pro sebe a svou manželku. Žalobce uvedl, že tak má naléhavý právní zájem na této určovací žalobě, neboť jinak se nemůže domoci výmazu nájemního práva nájemního z katastru nemovitostí i faktického vyklizení nemovitostí.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, smlouvu o nájmu považuje za platnou. Uvedl, že dvoustrannou dohodu o okamžitém ukončení smlouvy o nájmu ze dne [datum] nepodepsal, navrhl znalecké zkoumání pravosti této listiny a podpisu. Později žalovaný již nezpochybňoval, že podpis na smlouvě o okamžitém ukončení nájemní smlouvy je jeho, ovšem uváděl, že k podpisu byl donucen panem [příjmení]. Žalovaný uvedl, že si v pensionu [příjmení] od roku 2014 do roku 2015 pronajímal garáž a zřídil si zde dílnu, sklad nářadí, když si přivydělával řemeslnickou činností a staral se o údržbu pensionu. Pan [anonymizováno] a paní [příjmení] měli v pensionu [adresa] pronajatý byt, do kterého investovali za účelem zhodnocení bydlení nemalé finanční prostředky. Protože se obávali, že pan [příjmení] po osobních sporech s nimi nebude chtít dodržet dohodu o nájmu a přišli by o bydlení a investované prostředky, když paní [příjmení] měla obavy, že svoje investované finance naprosto ztratí, pronajal pan [příjmení] jako jednatel společnosti nemovitosti žalovanému. Nesouhlasil s tvrzením žalobce, že nájemní smlouva by byla nevýhodná pro společnost, že by byla uzavřena neplatně a v rozporu s dobrými mravy. Uvedl, že nájemní právo je zapsáno v katastru nemovitostí, žalobce mohl napadnout tento zápis správní žalobou, což neučinil. K tvrzení žalobce, že nájemní smlouvu měla odsouhlasit valná hromada, namítl, že nájemní smlouva je něco jiného než pacht závodu, když v tomto případě se nejednalo o pacht závodu. Žalobce pronajal pouze nemovitosti ve vlastnictví žalobce, žalovaný řádně platí nájemné, platí i elektřinu. Uvedl, že věří ve smírné vyřešení sporu, eventuálně uzavření dohody, žádnou konkrétní dohodu však soudu a dle tvrzení žalobce ani žalobci nepředložil. Navrhl žalobu zamítnout. <b>3. Soud v řízení provedl účastníky navržené důkazy, když po jejich provedení dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:</b> <b>4. Smírné vyřešení sporu:</b> 5. Soud se v souladu s § 99 odst. 1 o. s. ř. pokusil o smírné vyřešení sporu mezi účastníky, a to opakovaně. S ohledem na množství sporů vedených mezi účastníky ke smírnému vyřešení sporu nedošlo. Účastníci sami se pokoušeli o mimosoudní vyřešení sporu dohodou, avšak ani k této dohodě nedošlo. <b>6. Pravomoc soudu:</b> 7. Žalovaný ve věci tvrdil, že Okresní soud v Českém Krumlově není pravomocný ve věci rozhodovat, neboť současně se smlouvou o nájmu byla uzavřena i rozhodčí doložka, kdy podle žalovaného má být věc rozhodována rozhodčím soudem při [příjmení] komoře ČS a Agrární komoře ČR v [obec]. Soudu byla předložena smlouva mezi žalobcem a žalovaným k uzavřené smlouvě o nájmu ubytovacího zařízení sloužícího k podnikání, a to smlouva ze dne [datum], kdy za žalobce podepisoval smlouvu pan [jméno] [příjmení], za nájemce žalovaný, když se dohodli na tom, že všechny spory z této smlouvy vzniklé budou rozhodovány u Rozhodčího soudu při [příjmení] komoře ČR a Agrární komoře ČR v [obec]. Podpisy na této smlouvě nejsou ověřeny, žalobce přitom tvrdí, že byla uzavřena až poté, co již pan [příjmení] nebyl oprávněn za společnost jednat. Pan [příjmení] [příjmení] tvrdil při svém výslechu u soudu, že rozhodčí doložka se týkala i smlouvy z [datum]. Otázkou pravomoci soudu se zabýval i Krajský soud v Českých Budějovicích v usnesení [číslo jednací], když v bodě 8. dospěl k závěru, že projednání žaloby před soudem nebrání žalovaným předložené rozhodčí smlouvy s tím, že k uvedenému postačuje uvést, že žalovaný nenamítal před soudem prvého stupně v prvém svém vyjádření ve věci samé, že má věc být projednána v rozhodčím řízení (§ 106 odst. 1 o. s. ř.) Krajský soud v Českých Budějovicích rovněž dovodil, že rozhodčí doložka k předmětné smlouvě o nájmu penzionu nemohla být uzavřena [datum], neboť je v ní uvedeno IČO žalovaného, které mu bylo přiděleno až [datum] zápisem do živnostenského rejstříku. Žalovaný tak soudu nikterak neprokázal, že smlouva o rozhodčí doložce byla skutečně uzavřena [datum], jak je datována, když soud má za to, že tato smlouva byla uzavírána rovněž až po [datum], stejně jako nájemní smlouva. Jestliže soud dospěl k závěru, že nájemní smlouva byla uzavřena nejdříve [datum], nemohla být rozhodčí doložka k téže smlouvě uzavřena [datum], ale nejdříve současně s nájemní smlouvou. Soud tak považuje rozhodčí doložku za neplatnou. Tuto skutečnost soud uvádí jen pro úplnost, pro posouzení pravomoci soudu, však postačuje skutečnost, že námitku o tom, že soud ve věci není pravomocný, nenamítal žalovaný před soudem 1. stupně ve svém prvním vyjádření ve věci samé. S ohledem na tyto skutečnost soud tedy dospěl k závěru, že Okresní soud v Českém Krumlově je pravomocný ve věci rozhodovat. 8. [právnická osoba] je veden v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Českých Budějovicích, oddíl C, vložka [číslo]. Ve věci byl předložen i notářský zápis [spisová značka], NZ [číslo], ze kterého vyplývá založení [právnická osoba] EU s. r. o. Výpisem z obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích, oddíl C, vložka [číslo] bylo prokázáno, že [právnická osoba] EU s. r. o. je zapsána v obchodním rejstříku, a to dnem [datum]. Jednatelem obchodní firmy byli do [datum] i [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení], když tímto dnem jim zanikla funkce jednatele. V současné době je jednatelem společnosti pan [jméno] [příjmení] a paní [příjmení] [příjmení]. Dle výpisu z obchodního rejstříku jednatel jedná jménem společnosti samostatně.

9. Žalobkyni původně zastupoval advokát JUDr. [jméno] [příjmení], později JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno]. Žalovaný tvrdil, že žalobkyně nebyla oprávněna jednat prostřednictvím advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], když plná moc byla podepsána pouze jedním jednatelem, a to panem [příjmení], k udělení plné moci by musel být souhlas celé valné hromady, k čemuž nedošlo. Soud však z plné moci uzavřené za [právnická osoba] jednatelem [příjmení] [jméno] [příjmení] zjistil, že firma žalobce zmocnila advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] k jednání před soudem. Z obchodního rejstříku přitom vyplývá, že jednatel může jednat samostatně, neobstojí zde tvrzení žalovaného, že k udělení plné moci se měla sejít valná hromada. <b>10. Naléhavý právní zájem žalobce na této určovací žalobě:</b> 11. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Okresní soud v Českém Krumlově v souladu se závěry Krajského soudu v Českých Budějovicích v bodě 10. usnesení [spisová značka] dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala naléhavý právní zájem na této určovací žalobě. Vychází přitom ze skutečnosti, že mezi smluvními stranami předmětné nájemní smlouvy jsou spory o její platnost a o případné ukončení tohoto nájemního vztahu. Vyřešení tohoto právního základu, tedy existence či neexistence nájmu, přispěje k právní jistotě účastníků, a to jak ve vztahu k oprávněnému užívání penzionu žalovaným, včetně jeho následného případného vyklizení, tak i co do vzájemného plnění z této nájemní smlouvy včetně plateb nájemného. Právnímu zájmu na určení nemůže bránit případná existence dalších vztahů odvozených z nájemního práva žalovaného (zejména nájem bytu a podnájem nebytových prostor), ani účast třetích osob oprávněných z těchto vztahů v tomto řízení. V tomto sporu se jedná pouze o určení existence nájemního vztahu mezi účastníky této nájemní smlouvy a ve vztahu k ní je nutno naléhavý právní zájem zkoumat. Podmínkou platnosti a účinnosti předmětné nájemní smlouvy podle § 2302 o. z. není vklad nájemního práva do katastru nemovitostí, § 2203 o. z. pouze zakotvuje možnost deklaratorního vkladu do katastru nemovitostí. V této věci nájemní právo ve prospěch žalovaného v katastru nemovitostí zapsáno bylo, což umocňuje právní zájem žalobce na určení neplatnosti tohoto nájmu. Katastrální úřad v řízení ve věci povolení vkladu práva do katastru nemovitostí neposuzuje aspekty platnosti posuzovaného právního jednání, ale pouze hlediska taxativně vypočtená v ustanovení § 17 odst. 1 katastrálního zákona. Obdobně se tak uplatní rozhodnutí [spisová značka], dle něhož přezkoumání smlouvy o převodu nemovitostí katastrálním úřadem a pravomocné rozhodnutí o povolení vkladu práva pro nabyvatele nebrání tomu, aby soud v občanském soudním řízení posoudil platnost či účinnost této smlouvy. S ohledem na shora uvedené tedy soud dospěl k závěru, že žalobce má naléhavý právní zájem na této určovací žalobě. <b>12. Vlastnické právo k nemovitostem:</b> 13. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobkyně je vlastníkem nemovitosti parcely [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa žalovaného a žalobkyně] – ubytovací zařízení a pozemku parcela [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov. <b>14. Smlouva o nájmu ubytovacího zařízení sloužícího k podnikání datovaná dnem [datum] a otázka doby jejího skutečného uzavření:</b> 15. Žalobce uvedl, že nájemní smlouva nebyla žalobci doručena začátkem ledna, jak tvrdí žalovaná, ale byla doručena až [datum], tedy krátce poté, co paní [příjmení] a pan [příjmení] zjistili, že jsou odvolání z funkce jednatelů. Důkazy k prokázání data doručení nájemní smlouvy žalobci předloženy nebyly. Z předložené smlouvy o nájmu ubytovacího zařízení sloužícího k podnikání datované dnem [datum] vyplývá, že žalobkyně uzavřela s žalovaným [celé jméno žalovaného] smlouvu o nájmu ubytovacího zařízení [adresa], stojícího na pozemku parcela [číslo] které sousedí s parcelami [číslo] které s nemovitostí tvoří funkční celek, a to za účelem provozování ubytovacích služeb a hostinské činnosti nájemcem v pronajatém zařízení sloužícím k podnikání. Mezi účastníky bylo nesporným, že za žalobkyni tehdy uzavíral smlouvu pan [příjmení] [příjmení], který je na smlouvě uveden jako jednatel žalobce. Žalobkyně tvrdila, že nájemní smlouva je však antedatovaná a byla uzavřena nejdříve ve večerních hodinách dne [datum], tedy v době, kdy již paní [příjmení] a pan [příjmení] nebyli jednateli žalobce, když na základě rozhodnutí valné hromady byli ze svých funkcí odvoláni dne [datum]. Podle žalobce skutečnostodvolání jednatelů z funkcí vyplývají i z výpisu z obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích oddíl C vložka [číslo]. Žalobce předloženým výpisem z obchodního rejstříku prokázal, že paní [příjmení] i panu [příjmení] podle OR zanikla funkce jednatele žalobce dnem [datum]. Jednatelem je aktuálně pan [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], když každý jednatel jedná jménem společnosti samostatně. Smlouva o nájmu ubytovacího zařízení sloužícího k podnikání uzavřená mezi žalobcem [právnická osoba] a žalovaným je datována dnem [datum], za žalobce ji podepsal pan [příjmení] [příjmení], podpisy na uvedené smlouvě jsou ověřeny, ovšem s datem ověření až [datum]. Žalobce tvrdil, že nájemní smlouva nebyla uzavírána [datum], dokonce ani [datum], ale byla podepsána nejdříve [datum] ve večerních hodinách. Toto dokazuje žalobkyně předloženou e-mailovou korespondencí a výpisem souboru Word, z něhož plyne datum vzniku návrhu dokumentu nájemní smlouvy, která byla přílohou e-mailové korespondence odesílané paní [příjmení]. Návrh nájemní smlouvy, které se toto řízení týká, paní [příjmení], předchozí zmocněnkyně žalovaného, ze svého emailu [email] zasílala paní [příjmení] dne [datum]. Z vlastností wordovského souboru potom vyplývá, že soubor byl vytvořen dne [datum] až v 20:18 hod. a naposledy byl uložen dne [datum] ve 20:37 hod., tedy v den, kdy paní [příjmení] a pan [příjmení] byli odvolání z funkcí jednatele, nikoli [datum], jak je na smlouvě uvedeno. [příjmení] [jméno] [příjmení], která po značnou část řízení zastupovala ve sporu žalovaného, potvrdila ve své výpovědi před soudem, že ke koncipování nájemní smlouvy využila vzoru, který má ve společnosti, smlouvu připravovala společně s paní [příjmení], která si ji upravila podle vlastních potřeb, když paní [příjmení] přijela k ní do kanceláře. Návrh smlouvy poslala e-mailem nebo na flash disku. [jméno] paní [jméno] [příjmení] tedy vypověděla, že smlouvu koncipovala nebo jí pomáhala koncipovat. Potvrdila i skutečnosti, že připravovala návrh smlouvy do katastru nemovitostí, který vytvořila [datum] ve večerních hodinách. I tato skutečnost vede soud k závěru, že i nájemní smlouva byla vytvořena a uzavírána až [datum] ve večerních hodinách. Ve věci byl také vyslechnut svědek [příjmení] [příjmení], který uvedl, že s panem [celé jméno žalovaného] uzavírali smlouvu o nájmu dne 2. nebo [datum], když se jednalo o smlouvu týkající se nájmu pensionu. Další smlouvu o nájmu pensionu [obec] potom uzavírali v lednu 2018. S ohledem na to, že to byl právě pan [příjmení], který smlouvu za žalobce podepisoval, s ohledem na jeho zájem na bydlení v nemovitosti a důsledky odvolání z funkce jednatele i s ohledem na další spory pana [příjmení] s dalšími společníky a pro jeho rozpor zájmů se zájmem žalobce, hodnotí soud jeho výpověď jako nevěrohodnou. Žalobce následně tvrdil, že žalobce manipuloval se soubory e-mailové dokumentace a pozměnil datum a čas odeslání e-mailu s návrhem smlouvy. Tato svá tvrzení však nijak nedoložil. Navrhoval výslech svědka [jméno] [příjmení], odborníka IT a provedení důkazu znaleckým posudkem Ing. doc. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], který je listinným důkazem. V souladu se závěry Krajského soudu v Českých Budějovicích (bod 13) soud nevyslýchal svědka [příjmení], který k návrhu žalovaného měl být právě slyšen k odborným závěrům znaleckého posudku, k čemuž však jako svědek vyslýchán být nemůže. Znalecký posudek Ing. doc. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], který je listinným důkazem, nemůže tedy prokázat žalobcem uvedená tvrzení. Soud neopatřoval ani řádný znalecký posudek k posouzení okamžiku podpisu nájemní smlouvy, neboť byl v tomto případě nadbytečný. Soud má za to, že takovéto znalecké zkoumání by nemohlo se stoprocentní jistotou říci, zda s časem odeslání emailové komunikace mohlo být manipulováno. Žalovaný [celé jméno žalovaného] měl uzavírat smlouvu o nájmu za účelem provozování ubytovacích služeb a hostinské činnosti v pronajatém zařízení sloužícím k podnikání tak, jak je specifikováno v bodě I smlouvy o nájmu ubytovacího zařízení. Žalovaný však v té době žádné živnostenské oprávnění k provozování dané činnosti neměl, tuto získal až [datum]. I tato skutečnost vede soud k závěru, že smlouva o nájmu ubytovacího zařízení byla uzavírána nejdříve ve večerních hodinách [datum], kdy žalovaný získal živnostenské oprávnění, dále v den, kdy i paní [příjmení] vypracovala návrh na vklad smlouvy do katastru nemovitostí a zároveň i v den, kdy byl pan [příjmení], jako jeden z jednatelů, odvolán ze své funkce ve společnosti žalobce. Návrh do katastru nemovitostí byl přitom podáván až [datum] a teprve [datum] byly podpisy na smlouvě úředně ověřeny. I s ohledem na prokázané antidatování rozhodčí smlouvy, kde je přímo uvedeno IČO žalovaného, které v době [datum] ještě neměl přiděleno, dospěl soud k závěru, že i smlouva o nájmu ubytovacího zařízení byla antidatována, když nebyla uzavírána [datum], jak je na smlouvě vytištěno, ale nejdříve [datum]. Soud při hodnocení důkazů vzal všechny tyto skutečnosti v úvahu, včetně e-mailové korespondence zahrnující e-mail z [datum] a dospěl k závěru, že smlouva o nájmu nebytových prostor je antedatovaná, nebyla uzavřena [datum], ale nejdříve [datum]. Samotná skutečnost, že smlouva nebyla uzavřena [datum], ale nejdříve ve večerních hodinách [datum], a že tedy byla antidatovaná, nestačí pro zjištění, že je neplatnou (tak, jak uvádí i Krajský soud v Českých Budějovicích pod bodem 15). <b>16. K otázce neplatnosti nájemní smlouvy z důvodu, že ji za žalobce podepisoval pan [příjmení] [příjmení], který v době skutečného podpisu smlouvy neměl být jednatelem žalobce:</b> 17. V souladu se závěry usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích (bod 15) uvádí, že pro závěr o tom, že smlouva platně nevznikla, nepostačuje zjištění, že byla uzavřena až dne [datum], ale že se tak stalo až po odvolání podepisujícího jednatele z této funkce valnou hromadou žalobce. Protože valná hromada se konala [datum], a nájemní smlouva mohla být uzavřena nejdříve ve večerních hodinách [datum], bylo nutné zjistit konkrétní časový okamžik dne [datum], kdy došlo k odvolání jednatele a porovnat s časovým okamžikem uzavření nájemní smlouvy. Žalobce byl v tomto smyslu vyzván, aby tvrdil rozhodné skutečnosti a označil konkrétní důvody, když žalobce tvrdil, že valná hromada se konala [datum] v dopoledních hodinách, jak plyne z pozvánky na valnou hromadu. Zápis z valné hromady soudu však nepředložil. Lze však předpokládat, že valná hromada se konala v čase, na který byla svolána, jestliže návrh smlouvy byl vytvořen až pod 20. hodině večerní dne [datum], pak byl vytvořen až po odvolání jednatele z funkce valnou hromadou. Jestliže byla tedy následně smlouva o nájmu podepisována odvolaným jednatelem [příjmení], pak ji nemohl podepisovat jako řádný jednatel žalobce. Avšak mezi účastníky je veden i spor o to, zda byli jednatelé odvoláni platně. Tedy není postaveno na jisto, zda došlo k platnému odvolání jednatelů dne [datum] či nikoliv. Ohledně této skutečnosti vedeno řízení před Krajským soudem v Českých Budějovicích, když spor je veden o to, zda rozhodnutí valné hromady, že paní [jméno] [příjmení] a pan [příjmení] [příjmení] nejsou jednateli společnosti ze dne [datum], je platné či neplatné. Krajský soud v Českých Budějovicích v této věci podle sdělení žalobce nepravomocně rozhodl o tom, že rozhodnutí valné hromady je platné. Učinit však závěr, že nájemní smlouva je neplatná právě proto, že byla podepsána odvolaným jednatelem společnosti, by v tomto řízení nebylo možné ani za situace, že by rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích došlo do právní moci, neboť v obchodním rejstříku v té době byl podepisující pan jednatel [příjmení] zapsán jako jednatel společnosti a zapsaný subjekt nese negativní důsledky toho, že včas nepromítl změny, které nastaly, do veřejného rejstříku, když dle § 8 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaje zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti. K výmazu jednatele [příjmení] z veřejného rejstříku přitom došlo až [datum], žalovaný tak jednal při uzavření předmětné nájemní smlouvy v důvěře v údaj zapsaný v obchodním rejstříku o zapsaném jednateli [příjmení]. Podle § 161 zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci a o svém pracovním zařazení. Jestliže v tomto řízení za společnost s ručením omezeným jedná jednatel, který je zapsán v obchodním rejstříku, pak panu [příjmení] zaniklo oprávnění jednat za žalobce dnem [datum], jak vyplývá z obchodního rejstříku. Nemohl tedy podepsat nájemní smlouvu za žalobce, která byla podle provedeného dokazování podepsána nejdříve [datum]. Statutárnímu orgánu podle § 163 náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Dle § [číslo] odst. 2 náleží-li působnost statutárnímu orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně. V tomto případě z obchodního rejstříku vyplývá, že každý člen statutárního orgánu jedná samostatně. K tvrzení žalobkyně, že žalovaný věděl, že paní [jméno] [příjmení] a pan [příjmení] [příjmení] nejsou s účinností od [datum] jednateli společnosti žalobce, žalovaný uvedl, že o této skutečnosti se dozvěděl až [datum]. Žalobce neprokázal v řízení opak. Tento důvod neplatnosti smlouvy o nájmu pro skutečnost, že smlouvu měl za žalobce podepisovat již odvolaný jednatel společnosti pan [příjmení], se tak nepodařilo žalobci prokázat. <b>18. K otázce ukončení nájemní smlouvy dvoustrannou dohodou o okamžitém ukončení smlouvy o nájmu ze dne [datum] a k otázce případného nátlaku na žalovaného:</b> 19. Z informací o pozemku v katastru nemovitostí týkající se pozemku parcela [číslo] bylo zjištěno, že vlastnické právo žalobkyně je omezeno zapsaným nájemním právem, když dle návrhu na vklad do katastru nemovitostí bylo toto nájemní právo zapsáno pro [celé jméno žalovaného] od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2023. Podle informace o vyznačení plomby Katastrálním úřadem [obec] ze dne [datum], katastrální úřad vyznačil plombu týkající se uvedených pozemků, když tuto skutečnost oznámil i žalobkyni. Žalobkyně podala katastrálnímu úřadu dne [datum] návrh na zpětvzetí návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí s odkazem na dohodu o okamžitém ukončení smlouvy o nájmu. Skutečnost, že žalobce navrhl Katastrálnímu úřadu pro Jihočeský kraj výmaz nájemního práva z katastru nemovitostí, je zdokladována dopisem ze dne [datum] a [datum]. Katastrální úřad vyzval žalovaného výzvou ze dne [datum], zda se ke zpětvzetí návrhu připojuje. Protože žalovaný se k zpětvzetí návrhu nepřipojil, což žalovaný u soudu potvrdil, katastrální úřad ve vkladovém řízení ohledně nájmu pokračoval a dne [datum] účastníky vyrozuměl o provedeném vkladu do katastru nemovitostí s právními účinky k [datum], když vklad byl proveden [datum] Tomu odpovídá i výpis z katastru nemovitostí, ze kterého vyplývá, že nájemní právo je v katastru nemovitostí jako omezení vlastnického práva zapsáno. Katastrální úřad ve svém dopise ze dne [datum] uváděl, že nebude-li pravost podpisu prokázána ve lhůtě 30ti dnů, katastrální úřad řízení o povolení vkladu (týkající se povolení výmazu nájmu) zastaví. Pan [příjmení] [příjmení] svůj podpis na listině uznal za vlastní, žalovaný nikoliv. Řízení o povolení výmazu nájemního práva z katastru nemovitostí proto bylo zastaveno, a to usnesením ze dne [datum]. Soudu byla předložena dohoda o okamžitém ukončení smlouvy o nájmu ubytovacího zařízení sloužícího k ubytování. Podle této smlouvy bodu 2 se smluvní strany dohodly na okamžitém ukončení s tím, že podle bodu 4 vzájemná práva a povinnosti stran jsou zcela vyrovnána a strany vůči sobě nemají žádných nároků. Žalobce soudu předložil dohodu o okamžitém ukončení smlouvy o nájmu ubytovacího zařízení sloužícího k ubytování. Smlouva byla datována dnem [datum], následně datum bylo přepsáno na [datum]. Na straně nájemce je zde podpis žalovaného pana [celé jméno žalovaného], žalovaný však uvedl, že jeho podpis je podobný tomu, jak se podepisuje on, ovšem tvrdil, že toto jeho podpis není. Navrhl analýzu svého podpisu, když k výzvě soudu učinil na papír několik svých podpisů pro případnou analýzu pravosti jeho podpisu. Žalovaný později pozměnil svá tvrzení, svůj podpis na smlouvě již nezpochybňoval, znalecký posudek nenavrhoval. Účastníci ve smyslu § 1981 o. z., mají právo si ujednat zánik závazku, a to dohodou. Ostatně i Krajský soud v Českých Budějovicích pod bodem 31 tuto možnost zániku nájemní smlouvy připouští. Ve smyslu § 541 o. z., nebylo potřeba k platnosti dohody o ukončení nájmu úředního ověření podpisů. Pokud jde o zpochybňování data podpisů na této smlouvě, datum není podstatnou náležitostí, když mezi stranami je nepochybné, že dohoda byla podepisována po uzavření nájemní smlouvy penzionu a stalo se tak nejpozději do [datum]. Reálně tedy byla uzavřena zřejmě [datum], nejpozději však [datum]. Jak je shora uvedeno, přesný datum podpisu této smlouvy v období mezi [datum] a [datum] není podstatný. Ačkoliv v řízení byla předložena nejdříve dohoda o okamžitém ukončení nájmu bez podpisu žalovaného a následně dohoda o ukončení podepsaná oběma stranami, postačuje, aby byla podepsána i jen na jednom vyhotovení. Žalobkyně sdělila, že poté, co žalovanému sdělila, že od [datum] nejsou paní [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] jednateli společnosti, jí žalovaný sdělil, že je v důchodu a předmětným podnikáním se nikdy nezabýval, žalobkyni sdělil, že vyplnil pouze přání pana [příjmení], který požádal, aby nájemní smlouvu podepsal a následně s touto záležitostí neměl nic společného, souhlasil proto s ukončením nájemního vztahu dohodou, když dohodu o ukončení smlouvy o nájmu vlastnoručně před [jméno] [příjmení] podepsal. Souhlas se zpětvzetím návrhu na vklad do katastru nemovitostí již nedal s tím, že mu pan [příjmení] sdělil, že již nic dalšího podepisovat nemá. Ve své účastnické výpovědi před soudem však žalovaný toto tvrzení nezopakoval. Žalovaný ke svému podpisu na dohodě o ukončení nájmu následně v průběhu řízení začal tvrdit, že podpis na něm pan [příjmení] vynutil. K prokázání skutečnosti, že byl k podpisu donucen, však důkazy nenavrhl a svá tvrzení o tom, že byl k podpisu donucen, neprokázal, a to ani k výzvě soudu, když byl poučen o následcích nenavržení a nepředložení podstatných důkazů. Pro žalovaným tvrzenou neplatnost smlouvy o okamžitém ukončení nájmu bylo ze strany žalovaného potřeba prokázat nátlak jednatele [příjmení] vůči žalovanému, když důkazní břemeno v tomto případě tížilo žalovaného. Ve smyslu § 587 odst. 1 by prokázaná hrozba násilí vyvolala relativní neplatnost právního jednání, které se žalovaný dovolal. Tato hrozba násilí však prokázána nebyla. Soud proto uzavírá, že žalovaný neunesl důkazní břemeno k prokázání tvrzení o tom, že listinu podepsal pod nátlakem. Žalobce také namítl relativní neplatnost dovolání se žalovaným neplatnosti svého právního jednání – podpisu dohody o okamžitém ukončení nájemní smlouvy. Žalobce odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu [spisová značka]. Uvedl, že případná hrozba násilí by vyvolávala relativní neplatnost dohody o okamžitém ukončení nájemní smlouvy ve smyslu § 587 odst. 1 občanského zákoníku a žalovaný by se této neplatnosti musel v obecné promlčecí lhůtě dovolat, což však neučinil. Soud tedy dospěl k závěru, že i pokud by žalovaný v řízení hrozbu násilím prokázal, pak skutečnosti, že případná hrozba násilí vyvolala relativní neplatnost dohody o ukončení nájemní smlouvy, se žalovaný v obecné tříleté lhůtě nedovolal, když tak dosud neučinil, jestliže smlouva měla být reálně uzavírána [datum], pak to musel učinit nejpozději do [datum], což neučinil. Žalobce tak prokázal, že smlouva o nájmu ubytovacího zařízení sloužícího k ubytování datovaná dnem [datum], (pro případ, že by byla shledána platnou), byla ukončena dohodou o okamžitém ukončení smlouvy o nájmu ze dne [datum]. Ve smyslu § 587 odst. 1 o. z., kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k ostatním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání. Jestliže žalovaný dále tvrdil, že podepsal smlouvu, aniž byl seznámen s jejím obsahem, pak soud posuzoval tuto námitku žalovaného jako námitku směřující k omylu při podpisu smlouvy ve smyslu § 583 a následujících občanského zákoníku. Soud však nedospěl k závěru, že by žalovaný jednal v omylu o rozhodujících okolnostech a byl v omyl uveden druhou stranou. Jeho jednání tedy nemůže být považováno za neplatné, když skutečnost, že si obsah dohody nepřečetl, nebo se s ní dostatečně neseznámil, je k tíži žalovaného. [příjmení] se také nelze dovolávat za situace, kdy žalovaný tvrdil, že byl k podpisu dohody nucen pod pohrůžkou násilí. Soud dospěl k závěru, že žalovaný podepsal smlouvu o ukončení nájmu ubytovacího zařízení ze dne [datum], když neprokázal, že by byl k podpisu donucen. Soud tedy považuje listinu o ukončení nájmu za platnou a na základě ní by i případně platná smlouva o nájmu byla ukončena nejpozději dnem [datum]. <b>20. Výzva k vyklizení:</b> 21. Žalobce soudu sdělil, že po doručení nájemní smlouvy od žalovaného žalobci dne [datum] žalobce zaslal žalovanému výzvu k vyklizení a vyzval také dne [datum] bývalé jednatele, paní [příjmení] a pana [příjmení] k předání účetnictví, hotovosti, pokladny a dalších věcí společnosti. Žalovaný byl dále vyzván k vyklizení nemovitosti dopisem ze dne [datum] s odkazem na okamžité ukončení smlouvy o nájmu ke dni [datum]. Žalovaný výzvu k vyklizení nezpochybňoval, pouze namítal, že v případě ukončení smlouvy nedostal žádnou kompenzaci za ukončení vztahu, nebylo mu vráceno plnění, navíc na žalovaného přešly závazky z nájemního vztahu mezi [právnická osoba] a nájemníky bytů. Žalobce k tomu uvedl, že na výzvu k vyklizení však nikdy nebylo žalovaným reagováno, nemovitosti nevyklidil. Další důkazy k otázce vyklizení předloženy nebyly, pro toto řízení nebyly ani třeba, když mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný nemovitosti nevyklidil a žalobci je nepředal. <b>22. K otázce neplatnosti nájemní smlouvy z důvodu, že pro žalobce je tato smlouva nápadně nevýhodná a je v rozporu s dobrými mravy:</b> 23. Žalobce namítal další důvod neplatnosti nájemní smlouvy, a to skutečnost, že je v rozporu se zájmy společnosti, a to pro nízké nájemné v porovnání s dřívějšími hospodářskými výsledky, když žalobce odkázal na svůj dopis ze dne [datum] žalovanému, kde sděluje, že nájemní smlouva je pro společnost mimořádně nevýhodná, což lze dovodit z ročních obratů za rok 2014 – 2017. Povinnost tvrzení a povinnost důkazů o předchozích hospodářských výsledcích má žalobce. Žalovaný přitom uzavřel podnájemní smlouvu, podle níž elektřinu spolu s dalšími službami má hradit podnájemce žalovanému spolu s 10% provizí a dále odměnou a náklady za údržbu a správu dle článku VI. podnájemní smlouvy. Žalobce tvrdil, že jako obchodní společnost dosahuje kvůli podnájmu, jenž navíc omezuje dispozice žalobce s penzionem, mnohem nižších zisků, než v době předchozího dlouhodobého přímého provozování penzionu žalobcem. Žalobce tvrdil, že příjmy z nájmu nepostačují ani na úhradu úvěru. Jestliže žalovaný tvrdil, že platil žalobci nájemné a služby spojené s nájemní smlouvou, pak žalobce uváděl, že žalovaný žalobci ničeho nehradil. K tvrzeným platbám za nájem nemovitosti žalovaný [celé jméno žalovaného] předložil výdajové pokladní doklady z [datum] na částku 30 000 Kč, z [datum] na částku 35 000 Kč, z [datum] na částku 30 000 Kč, z [datum] na částku 30 000 Kč. Finanční prostředky, které žalovaný podle svého tvrzení platil v hotovosti bývalé jednatelce paní [jméno] [příjmení], se podle tvrzení žalobce nikdy nedostaly do fyzické dispozice žalobkyně. Žalobce tvrdil, že nevěděl, že by měl mít více účtů, když další účet na jméno žalobce založili již odvolaní jednatelé [příjmení] a [anonymizováno], neměli v té době již oprávnění za společnost otevřít nový účet. [příjmení] [příjmení] uvedla, že o tom, že by měli mít jiný účet u Fio banky, se dozvěděli až [datum], kdy paní [příjmení] naznačila, že mohou mít více účtů, když poté zjistili, že účet u Fio banky otevřela paní [příjmení]. Přestože bývalí jednatelé [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] museli vědět, že nejsou jednateli společnosti od [datum], když věděli o tom, že se bude konat valná hromada, kde měli být odvoláni, založili dne [datum] jménem [právnická osoba] EU s. r. o. účet u Fio banky [číslo] tedy zhruba jeden měsíc po svém odvolání z funkce. Pro rozhodnutí v této věci však není podstatné, zda bylo nájemné a služby hrazeno řádně a včas žalovaným a na účet žalobce či nikoliv. Soud proto neprováděl další dokazování za účelem prokázání tvrzení žalobce, že žalovaný neplatil nájemné a služby řádně a včas. Dle § 588 soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Žalobce v řízení neprokázal, že nájemní smlouva je neplatná z důvodu, že je pro žalobce tato smlouva nápadně nevýhodná a je tak rozporu s dobrými mravy. <b>24. K otázce neplatnosti nájemní smlouvy z důvodu, že byla uzavřena panem [příjmení] ve střetu zájmů:</b> 25. Žalobce uvedl, že pan [příjmení] měl při uzavírání nájemní smlouvy jednat s péčí řádného hospodáře a s povinností nezbytné loajality, tj. povinností člena statutárního orgánu obchodní korporace dát přednost zájmům korporace před zájmy svými či zájmy třetích osob, když tvrdil, že tyto povinnosti pan [příjmení] porušil. V řízení svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že došli k závěru, že je pan [příjmení] podvádí a aby nezůstali bez střechy nad hlavou, byla uzavřena nájemní smlouva. [příjmení] [příjmení] [příjmení] k důvodům uzavření nájemní smlouvy uvedl, že chtěl zachránit své peníze a že uzavření nájemní smlouvy byla jeho iniciativa. Rovněž žalovaný ve věci uvedl, že uzavíral tuto smlouvu proto, že chtěl panu [příjmení] pomoci, když uvedl, že všechno oddřel on a [příjmení] [příjmení], zatímco pan [příjmení] přijel dvakrát za rok, vybral peníze a zase odjel. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný [příjmení] při uzavírání nájemní smlouvy skutečně sledoval své osobní zájmy a porušil zákaz zastoupení společnosti žalobce ve smyslu § 437 odst. 1 občanského zákoníku, dle něhož zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. Dle § 437 odst. 2 potom jedná-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobou, a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupená dovolat. V tomto případě má soud za to, že žalovaný, který je svéprávnou osobou, pokud by svůj rozum užíval s běžnou péčí a opatrností (§ 4 o. z.), musel by si být vědom konfliktní situace, že pan [příjmení] [příjmení] zastupuje žalobce navzdory existenci konfliktu zájmů, když uzavřel smlouvu, dle níž penzion, který byl ve vlastnictví žalobce, částečně pronajmul pro potřeby své a své manželky. Podáním ze dne [datum] se žalobkyně výslovně dovolala neplatnosti nájemní smlouvy ve smyslu ustanovení § 437 odst. 2 občanského zákoníku. Soud tak dospěl k závěru, že pan [příjmení] [příjmení] jednal při uzavření smlouvy datované dnem [datum], v rozporu se zájmy žalobce. Soud i v tomto případě má pochybnosti o tom, zda smlouva byla skutečně uzavřena dne [datum], když podpisy jsou na ní ověřeny, resp. listina je ověřena datem [datum]. Přitom podle výslechu žalovaného byla tato smlouva uzavírána proto, že chtěl pomoci panu [příjmení], tato nájemní smlouva přitom navazuje na nájemní smlouvu o nájmu nemovitosti k podnikání, která podle zjištění soudu mohla být uzavřena nejdříve [datum]. I v tomto případě byla tedy podnájemní smlouva uzavírána až nejdříve [datum], a to rovněž za situace, kdy byl pan [příjmení] již odvolán z funkce jednatele. I tato smlouva je tedy antedatovaná. Pokud by se nejednalo o smlouvu antedatovanou, tedy jednalo by se o smlouvu, která byla uzavřena v době, kdy pan [příjmení] byl ještě řádným jednatelem společnosti, pak by se jednalo o smlouvu, která byla uzavřena panem [příjmení] ve střetu zájmů společnosti s jeho osobním zájmem a zájmem jeho manželky. Žalobce přitom tvrdí, že i v současné době protiprávně užívají byt v Pensionu [příjmení] [příjmení] odvolaní jednatelé [právnická osoba] EU s. r. o. paní [jméno] [příjmení] a pan [příjmení] [příjmení]. Ve smyslu § 159 odst. 1 o. z. pan [příjmení], jako jednatel společnosti, byl zavázán vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] pan [příjmení] měl jednat s péčí řádného hospodáře a i povinnosti nezbytné loajality, tj. povinnost člena statutárního orgánu obchodní korporace dát přednost zájmům korporace před zájmy svými či zájmy třetích osob. Soud tak dospěl k závěru, že pan [příjmení] [příjmení] jednal při uzavření smlouvy datované dnem [datum] v rozporu se zájmy žalobce. V řízení tím bylo prokázáno i to, že pan [jméno] [příjmení] i při uzavírání nájemní smlouvy datované dnem [datum] jednal ve střetu zájmů svých a zájmů žalobce, za nějž smlouvu o nájmu podepisoval, když jejím uzavřením sledoval své osobní zájmy a zájmy své manželky na bydlení v nemovitostech a smlouva je tak z tohoto důvodu neplatná. <b>26. Další podnájemní smlouva:</b> 27. Soudu byla rovněž předložena další podnájemní smlouva, a to uzavřená mezi žalobcem [právnická osoba] s nájemkyní paní [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], kdy předmětem nájmu byla bytová jednotka 1+kk s WC v Pensionu [příjmení] [příjmení] na adrese [adresa]. Ve smlouvě není vypsána osoba, která za [právnická osoba] nájemní smlouvu podepisovala, když ze znění smlouvy to nevyplývá, ovšem podpis [jméno] [příjmení] jako nájemce a podpis osoby podepisující za společnost [právnická osoba] je totožný, tedy smlouvu za žalobce podepisoval pan [příjmení]. Z uvedeného vyplývá, že podpisy na smlouvě ověřeny nejsou, je ověřena až totožnost listiny, a to s ročním odkladem [datum]. Z předložené podnájemní smlouvy o podnájmu prostoru sloužícího k podnikání uzavřenou mezi [právnická osoba], zastoupenou [příjmení] [příjmení] a nájemcem [celé jméno žalovaného] na straně jedné a podnájemcem [jméno] [příjmení] dále vyplývá, že na dobu od 5. 1. 2018 do 31. 12. 2018 byla uzavřena dne [datum] podnájemní smlouva, kdy předmětem podnájmu bylo ubytovací zařízení [adresa] na pozemku parcela [číslo] sousedící s pozemky parcela [číslo] Smlouva nebyla soudu předložena v podepsaném originále. Žalobce tvrdil, že podnájemní smlouvu však nikdy nedostal do své dispozice. Podle názoru žalobce podnájem, pokud vůbec vznikl, musel skončit podle § 2215 odst. 3 obč. zákoníku nejpozději ke dni [datum] spolu s ukončením nájemního vztahu dohodou s tím, že tom byli podnájemci písemně vyrozuměni. Původní nájemní smlouva k předmětnému bytu byla uzavírána [datum] mezi [právnická osoba] a paní [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení]. Tato smlouva je podepsána pouze za nájemce, nikoli za pronajímatele. Žalobce dopisem ze dne [datum] vyzval [právnická osoba] k vyklizení nemovitosti, a to Pensionu [příjmení] [příjmení] na adrese [adresa]. Žalovaný ve své výpovědi uvedl, že smlouvu s žalobcem o nájmu uzavíral z toho důvodu, že na společnosti všechno dělal, když pracoval jako údržbář, nic z toho však nedostával, proto nájemní smlouvu uzavíral. Také paní [příjmení] a [příjmení] uvedli, že nájemní smlouvu uzavírali především proto, aby si zajistili své vlastní bydlení v pensionu, nikoliv tedy z podnikatelského zájmu [právnická osoba] podnájemního vztahu v nemovitostech, a to jak bytu paní [příjmení] a pana [příjmení], tak i dalšího užívání nemovitostí paní [jméno] [příjmení] či společností [právnická osoba] v tomto řízení není podstatné, když řešení této otázky, případných dalších podnájemních vztahů není podstatné pro rozhodnutí ve věci ohledně toho, zda žalovaný je nájemcem či nikoliv. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že podniká ve společnosti [právnická osoba], které provozují i pension [příjmení] [příjmení], panu [celé jméno žalovaného] hradí 30 800 Kč měsíčně, ze kterého má pan [celé jméno žalovaného] 800 Kč za spolupráci a 30 000 Kč platí nájem za pension. Pan [celé jméno žalovaného] platí také za energie, což bude vyúčtováno dodatečně. Soud proto rovněž neprováděl další dokazování k prokázání těchto skutečností, které jsou předmětem dalších sporů mezi účastníky, neboť nejsou předmětem tohoto řízení. S odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích (bod 28) podnájemci musí počítat se zánikem podnájemního vztahu v závislosti na trvání nájmu. <b>28. K otázce nicotného právního jednání účastníků z důvodu nedostatku vážné vůle k uzavření nájemního vztahu a posouzení, zda se jednání příčí dobrým mravům:</b> 29. Při posuzování hlediska neplatnosti nájemní smlouvy z důvodu rozporu jejího uzavření z dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z. (odst. 28 usnesení KS) a z hlediska § 554 o. z., podle něhož se ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží, posuzoval soud i námitku žalobce, že žalovaný jednal při uzavírání nájemní smlouvy jako učebnicový příklad tzv. bílého koně, který se v nájemním vztahu ocitá ryze formálně a nechápe ani jeho souvislosti, není ochoten věrohodně odpovídat na otázky týkající se obsahu a okolností tohoto nájemního vztahu, apod. Žalobce uvedl, že nájemní smlouva je tak nicotným právním jednáním z důvodu nedostatku vážné vůle k uzavření vážného nájemního vztahu mezi jejími účastníky. Žalobce odkázal na to, že žalovaný při svém účastnickém výslechu nedokázal uvést podrobnosti při uzavírání nájemní smlouvy. Žalovaný před soudem uvedl, že uzavření smlouvy zařizovala paní [příjmení], která se starala o klienty, a on se staral o údržbu penzionu. Žalovaný podle svého účastnického výslechu nevěděl, komu platil v hotovosti nájemné, uvedl, že někomu v [obec]. Nevěděl, kdo navrhoval uzavření nájemní smlouvy, nevnášel do nájemní smlouvy žádná témata, uvedl, že smlouvu ani nečetl, protože neměl čas z důvodu prasklého bojleru. Nezjišťoval, zda je pan [příjmení] oprávněn nájemní smlouvu uzavřít a ani nevěděl, s kým nájemní smlouvu uzavřel. Nevěděl ani, proč byla na nájemní smlouvě uvedena paní [příjmení] jako kontaktní osoba za něj. Rovněž nevěděl, na jak dlouho byla smlouva uzavírána, když na tyto skutečnosti poukazoval i žalobce. Také svědkyně paní [příjmení] uvedla, že nájemní smlouvu koncipovala spolu s paní [příjmení]. Všechny tyto skutečnosti vedou soud k závěru, že žalovaný neprojevoval při uzavírání nájemní smlouvy vážnou vůli založit nájemní vztah, když pokud by měla být smlouva uzavírána již [datum], neměl ani řádné podnikatelské oprávnění, které mu vzniklo až [datum]. Také dal nemovitosti následně do podnájmu, když sám, jak uváděl, se staral pouze o údržbu nemovitostí. I z toho vyplývá, že neměl vážnou vůli nájemní vztah skutečně podnikatelsky využívat v souladu s účelem nájemní smlouvy, když nájem byl poskytnut za účelem podnikání. Jednalo se ze strany žalovaného o simulovaný právní úkon, kdy žalovaný uzavírání nájemní smlouvy pouze předstíral, přestože ve skutečnosti jednal na popud pana [příjmení], jehož zájmy chtěl jako kamarád chránit a sám za sebe neměl v úmyslu s nemovitostmi skutečně podnikat. Žalovaný nijak soudu nevysvětlil, jakým způsobem by eventuálně podnikal v období od 1. 12. 2017 do 8. 1. 2018, kdy mu teprve vzniklo živnostenské oprávnění. Podle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost, živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti na podnikatele. Podle § 421 za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. Dle odst. 2, má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské, nebo jiné oprávnění podle jiného zákona. Soud tak dospěl k závěru, že u žalovaného při uzavírání nájemní smlouvy nebyl dostatek vážné vůle. Ve smyslu § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Z uvedeného tedy vyplývá, že žalovaný neměl v úmyslu nájemní smlouvou si nemovitosti pronajmout za účelem podnikání, když nesledoval zájmy své, ale zájmy pana [příjmení] a paní [příjmení]. Jednání žalovaného při uzavírání nájemní smlouvy bylo pouze zdánlivým právním jednáním, k němuž se nepřihlíží. Takové jednání žalovaného se rovněž příčí dobrým mravům a ve smyslu § 580 přihlédne soud k neplatnosti takového právního jednání i bez návrhu. <b>30. Další řízení vedená mezi účastníky:</b> 31. Soudu také byly předloženy doklady, z nichž vyplývá, že u Krajského soudu v Českých Budějovicích je vedena věc [spisová značka], řízení se týká zrušení účasti společníka ve společnosti, když řízení bylo odročeno za účelem mimosoudní dohody. Žalobci jsou [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], žalovaným [právnická osoba] Výsledky tohoto řízení však nejsou pro toto řízení podstatné.

32. Žalovaný dále v řízení prokazoval, že je vedeno u Rozhodčího soudu při [příjmení] komoře České republiky a agrární komoře České republiky rozhodčí řízení, a to projednávání žaloby o zdržení se protiprávního jednání, plnění ze vzájemně uzavřené smlouvy a náhrady škody ze smlouvy o vzájemné obchodní spolupráci, nájmu a podnájmu nazvané jako smlouva o podnájmu prostoru sloužícího k podnikání na dobu určitou a smlouva o vzájemné obchodní spolupráci uzavíraná mezi podnikateli pod společnou značkou Pensiony [obec] ze dne [datum]. Tato má značku RSP [číslo], když soudu bylo předloženo usnesení ve věci [anonymizována dvě slova] [rok], a to ze dne [datum], ze kterého se zjišťuje, že řízení bylo přerušeno do [datum] za účelem vydání rozhodnutí Okresního soudu v Českém Krumlově ve věci [spisová značka]. Žalovaný tvrdil, že u Rozhodčího soudu je vedeno rovněž řízení o určení neplatnosti téže nájemní smlouvy. Z předložené žaloby však plyne, že otázka určení neplatnosti téže nájemní smlouvy u Rozhodčího soudu řešena není. Z průvodního listu Rozhodčího soudu při [příjmení] komoře ČR a Agrární komoře ČR vyplývá, že žalobci penziony [právnická osoba] a [celé jméno žalovaného] podali žalobu proti žalovanému [právnická osoba] o plnění ze vzájemně uzavřené smlouvy, o vzájemné obchodní spolupráci, nájmu a podnájmu, když průvodní list je ze dne [datum]. Výsledky této žaloby však nejsou pro rozhodnutí soudu v této projednávané věci podstatné, rozhodčí soud ve věci dosud nerozhodl, má řízení přerušeno do rozhodnutí Okresního soudu v Českém Krumlově v této věci. <b>33. Další důkazy:</b> 34. Žalovaný v řízení předkládal množství různých listin, a to doklady o placení elektřiny a uzavření smlouvy o její dodávce, výpočty náhrad škody a doklady o rezervacích na internetu u firmy Booking a Expedia Travel, protokoly z jiných jednání a doklady o vedení dalších sporů, dále další listiny, které dokreslovaly spory mezi účastníky, ovšem k řešené problematice v tomto řízení se žádným způsobem nevztahovaly. Žalovaný sám nakonec nedokázal upřesnit, k prokázání jakých tvrzení některé z uvedených listin mají sloužit, popřípadě uváděl skutečnosti, které pro toto řízení nemají žádný význam nebo s řízením neměly žádnou souvislost. Soud proto tyto listiny v rozsudku nehodnotí. Některé z důkazů pro nadbytečnost zamítl. <b>35. Soud závěrem shrnuje skutkový stav věci:</b> 36. Žalobce je [právnická osoba] EU s. r. o. vedenou v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Českých Budějovicích, oddíl C, vložka [číslo]. Jednateli společnosti jsou nyní [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], když každý jednatel má právo jednat samostatně. Pan [příjmení] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] byli rovněž jednateli společnosti, funkce jednatele jim zanikla [datum]. Účastníci se pokoušeli o mimosoudní vyřešení sporu dohodou, avšak ani k této dohodě nedošlo. Žalobce má naléhavý právní zájem na této určovací žalobě. Okresní soud v Českém Krumlově je pravomocný ve věci rozhodovat. Žalobkyně je vlastníkem nemovitosti parcely [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa žalovaného a žalobkyně] – ubytovací zařízení, k těmto nemovitostem byla uzavřena nájemní smlouva, o jejíž neplatnost se v tomto řízení jedná. Smlouva o nájmu nebytových prostor je antedatovaná, nebyla uzavřena [datum], ale nejdříve [datum] ve večerních hodinách. To však nestačí pro zjištění, že je neplatnou. Ani důvod neplatnosti smlouvy o nájmu pro skutečnost, že smlouvu měl za žalobce podepisovat již odvolaný jednatel společnosti pan [příjmení], se nepodařilo žalobci prokázat. Žalobce v řízení neprokázal, že nájemní smlouva je neplatná z důvodu, že je pro žalobce tato smlouva nápadně nevýhodná a je tak rozporu s dobrými mravy. V řízení bylo prokázáno, že pan [jméno] [příjmení] při uzavírání nájemní smlouvy datované dnem [datum] jednal ve střetu zájmů svých a zájmů žalobce, za nějž smlouvu o nájmu podepisoval, když jejím uzavřením sledoval své osobní zájmy a zájmy své manželky na bydlení v nemovitostech a smlouva je tak z tohoto důvodu neplatná. Jednání žalovaného při uzavírání nájemní smlouvy bylo pouze zdánlivým právním jednáním, k němuž se nepřihlíží. Toto jednání žalovaného se rovněž příčí dobrým mravům. Žalovaný podepsal smlouvu o okamžitém ukončení nájmu ubytovacího zařízení ze dne [datum], když neprokázal, že by byl k podpisu donucen. Soud tedy považuje listinu o ukončení nájmu za platnou a na základě ní by i případně platná smlouva o nájmu byla ukončena nejpozději dnem [datum]. Soud neprováděl další dokazování k prokázání těchto skutečností, které jsou předmětem dalších sporů mezi účastníky, neboť nejsou předmětem tohoto řízení. Podnájemci musí počítat se zánikem podnájemního vztahu v závislosti na trvání nájmu. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný nemovitosti nevyklidil a žalobci je nepředal. Soud z důvodu shora uvedených dospěl k závěru, že žalovaný není nájemcem nemovitostí z důvodu neplatnosti smlouvy o nájmu, nicotného právního jednání i zániku smlouvy dohodou pro případ, že by smlouva nebyla shledána neplatnou a nicotnou. Soud tak žalobě tak v plném rozsahu vyhověl. <b>37. Náklady řízení:</b> 38. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v řízení nejdříve zastoupen advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], ten zastupoval žalobce až do [datum], kdy byla udělena plná moc JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. Za zastoupení advokátem JUDR. [příjmení] náleží žalobci za osm úkonů právní služby (příprava + převzetí obhajoby, výzvu k vyklizení, sepsání žaloby, vyjádření [datum], doplnění tvrzení [datum], vyjádření [datum], přítomnost při jednání [datum] a vyjádření [datum]) celkem 8 úkonů právní služby. Za následné zastoupení JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno]. náleží advokátu (za přítomnost při jednání [datum] dva úkony, neboť jednání přesahovalo 2 hodiny, písemné podání ve věci, dále písemné za podání [datum], za jednání dne [datum], přítomnost při jednání [datum], podání [datum], a přítomnost při jednání [datum]. Za přítomnost při vyhlášení rozsudku [datum] náleží advokátu dle § 11 odst. 2 f) pouze polovina odměny), písemné podání [datum], účast u jednání u Krajského soudu [datum], písemné podání [datum], písemné podání [datum], účast u jednání Okresního soudu [datum], [datum], písemné podání [datum], účast u jednání u okresního soudu [datum], písemné podání [datum], účast u jednání [datum], účast u jednání [datum], kde náleží advokátu jenom půl úkonu, neboť se jednalo o vyhlášení rozsudku. Celkem se jedná o 27 úkonů právní služby a dva poloviční úkony právní služby. Za jeden úkon náleží advokátu 2 500 Kč, a to dle § 9 odst. 3 a ve spojitosti s § 7 bod 5. Advokát vyúčtoval za jeden úkon právní služby 3 100 Kč, když odkázal na § 9 odst. 4 písmeno b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., když soud tento názor žalobce nesdílí, neboť se nejedná o určení práva k podniku nemovitosti, jak § 9 odst. 4 písmeno b) předpokládá. Soud tedy přiznal žalobci za jeden úkon právní služby 2 500 Kč. Za 27 úkonů a 2x 0,5 úkonu právní služby náleží advokátu 70 000 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu režijní paušál po 300 Kč, za 29 úkonů celkem 8 700 Kč. Advokát rovněž účtoval cestovné, ztrátu času k jízdám, k jednáním u Okresního soudu v Českém Krumlově. Předchozí právní zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] cestoval k jednání osobním automobilem 3SN [číslo] z [obec] do [obec] a zpět, ujetých 360 km při spotřebě 4,5 l [číslo] km podle velkého technického průkazu motorové nafty, když soud vychází z vyhlášky č. 463/2017 Sb. platné pro rok 2018, při základní sazbě náhrady 4 Kč za 1 kilometr a v ceně paliva 29,80 Kč za jeden litr náleží advokátu za 1 kilometr 5, 341 Kč. Za ujetých 360 km z [obec] do [obec] a zpět celkem 1 922,76 Kč bez DPH. Advokát dále cestoval ke 3 jednáním v roce 2018 a to [datum], [datum], [datum], náleží mu tedy za 3 cesty k jednání v roce 2018 náhrada, když jel osobním automobilem Hyundai ix20, [registrační značka], jehož velký technický průkaz žalobce předložil, jedná se o vozidlo, jehož pohonnou hmotou je benzín, průměrná spotřeba pak 6 l [číslo] km. Advokát účtoval z [obec] do [obec] a zpět 56 km. Podle vyhlášky č. 463/2017 Sb. náleží opět za 1 kilometr jízdy náhrada 4 Kč. Průměrná cena benzínu činí 30,50 Kč. Advokátu tak náleží za 1 kilometr jízdy 5,83 Kč. Za 168 km náleží advokátu 979,44 Kč. Právní zástupce žalobce také cestoval k Okresnímu soudu v Českém Krumlově z [obec] v roce 2019, a to dne [datum] a [datum]. Rovněž cestoval osobním automobilem Hyundai ix20 [registrační značka], když účtoval z [obec] do [obec] a zpět 112 km, průměrná kombinovaná spotřeba 6 l [číslo] km a palivo benzín. Zde je třeba vycházet z vyhlášky [číslo] 2018 platné pro rok 2019, kdy základní sazba náhrady činí 4,1 Kč, cena benzínu je stanovena na 33,10 Kč. Advokátu tak náleží za 1 kilometr jízdy 6, 086 Kč. Za 112 km náleží 681,63 Kč. V roce 2021 týmž automobilem cestoval advokát z [obec] do [obec] a zpět po 56 km k pěti jednáním, a to [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], celkem 280 km. Cestovní náhrady se řídí vyhláškou 589/2020 Sb. Základní sazba náhrad činí 4,40 Kč za 1 km, cena benzínu činí 27,80 Kč. Za 1 km tak náleží advokátu za 1 km jízdy 6, 068 Kč. Za ujetých 280 km potom 1 699,04 Kč. Advokát také účtoval ztrátu času za jednu cestu z [obec] do [obec] a zpět, celkem šest hodin, tj. dvanáct půl hodin, dále účtoval z [obec] do [obec] a zpět průměrně dvě půl hodiny, celkem za deset cest dvacet půlhodin, celkově ztrátu času tedy za třicet dva půlhodin po 100 Kč, celkem 3 200 Kč. Advokátu tak náleží za právní služby 78 700 Kč, cestovné (1 922,76 Kč + 979,44 Kč + 681,63 Kč + 1 699,04 Kč), celkem 5 282,87 Kč, za ztrátu času 3 200 Kč. Z celkové částky 87 182,87 Kč náleží advokátu 21 % DPH, které činí 18 308,40 Kč, celkem tedy 105 491,27 Kč. Advokátu také náleží soudní poplatek za řízení před soudem prvního stupně i za odvolací řízení 2x 2 000 Kč, celkem 4 000 Kč. Celkové náklady advokáta tak činí 109 491,27 Kč, které soud žalobci jako účelně vynaložené náklady přiznal.

39. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.