5 C 93/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 36 628,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 16 299,01 Kč.

II. Co do částky 19 879,03 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 188,60 Kč od 22. 6. 2024 do zaplacení a co do částky 450,31 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání platebního rozkazu) ze dne 17. 12. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 36 628,35 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 27. 11. 2023, č. smlouvy Anonymizováno, smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši celkem 16 352 Kč.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento byl pro nedoručení žalovanému zrušen, když se jednalo o platební rozkaz EPR č. účtu-5 ze dne 6. 1. 2025.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ve věci bylo ve smyslu § 115 a) o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení, na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto výslovně souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, doručeno mu bylo fikcí, soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal. Soud následně rozhodoval na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Žalobkyně v řízení prokázala, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. hodnota – Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 11. 2023, která byla uzavřena distančním způsobem na adrese www.Anonymizováno.cz. Na základě ní byl žalovanému poskytnut úvěr do výše 70 000 Kč. Z titulu tohoto úvěru žalobkyně vyplatila žalovanému 27. 11. 2023 částku 8 000 Kč, 29. 1. 2024 částku 3 425 Kč, 25. 2. 2024 částku 4 927 Kč, celkem tedy 16 352 Kč. Úvěr byl vyplácen na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaný uhradil na neuhrazené jistině 52,99 Kč. Zbývající částku, ani sjednané poplatky neuhradil. Ze smlouvy bylo zjištěno, že úvěr byl úročen nepřiměřeně vysokým úrokem, a to 1,016 % za den, když obvyklá úroková sazba činila ke dni sjednání úvěru 9,27 % ročně. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 27. 11. 2024, ani poté žalovaný dlužnou částku neuhradil.

5. Soud vyzval žalobce po seznámení se s listinnými důkazy předloženými žalobkyní, aby žalobkyně předložila a označila důkazy k prověření příjmů a výdajů žalovaného za odpovídající období, posouzení závazků žalovaného a jejich splnění, majetkovou situaci žalovaného apod. K výzvě ze dne 1. 4. 2025 se však žalovaný žádným způsobem nevyjádřil, nedoložil soudu listiny prokazující příjmy žalovaného, jeho výdaje, eventuelně dluhy, neměla tedy žalobkyně žádné dostatečné podklady k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Jestliže žalobkyně původně sjednala s žalovaným spotřebitelský úvěr až do výše 70 000 Kč, pak z provedeného dokazování nevyplývá, že by žalobkyně měla dostatek informací pro to, aby mohla řádně posoudit úvěruschopnost, a poskytnout žalovanému takto vysoký úvěr, že žalovaný úvěr řádně nesplácel dokládá skutečnost, že žalovaný nebyl schopen řádně a včas úvěr splácet. Soud navíc zjistil, že jediným důkazem, který žalobkyně soudu k prokázání svých tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti předložila, byl výpis z účtu za období od 28. 11. 2022 do 27. 11. 2023. Soud zjistil, že za toto období si žalovaný půjčil pět půjček, a k tomu ještě půjčku od žalobkyně Jméno žalobkyně.

6. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný dluží žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 27. 11. 2023 částku na jistině 16 299,01 Kč, když z celkové zapůjčené jistiny 16 352 Kč žalovaný zaplatil 52,99 Kč. Co do zbývajících poplatků a úroků sjednaných ve smlouvě soud žalobu zamítl, neboť posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou bez řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru za neplatnou a žalovaný je ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobě tak bylo vyhověno co do jistiny 16 299,01 Kč a co do zbývající částky byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

7. Po právní stránce soud vychází z § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle odst. 1, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazků z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších druhů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Dle § 87 odst. 1, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Smlouva byla původně uzavírána dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., o. z. Soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., neboť nebyly splněny podmínky § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel zkoumal sice úvěruschopnost spotřebitele, nikoliv však řádně, a poskytl spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1.

10. Žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná, a to co do částky 16 299,01 Kč, neúspěšná co do částky 19 879,03 Kč příslušenstvím a co do částky 450,31 Kč. Soud proto rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. K rozhodnutí o nákladech řízení podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci soud neshledal důvod, neboť nárok na část nákladů řízení by měl případně žalovaný, tomu však žádné náklady řízení nevznikly.

11. Povinnost zaplatit žalovanou částku v pravidelných měsíčních splátkách uvedených ve výroku tohoto rozsudku vyplývá z § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., kdy soud poskytl žalovanému delší lhůtu k plnění tak, aby byl schopen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se sice k jednání nedostavil, s ohledem na to, že žalobkyně majetkové poměry žalobce řádně nezkoumala, lze předpokládat, že i s ohledem na nesplnění povinností vyplývajících z původní smlouvy nejsou majetkové poměry dobré. Tomu odpovídá i lhůta k plnění. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českém Krumlově. Pokud by povinnosti v rozsudku stanovené nebyly včas a řádně splněny, je možné podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.