6 C 128/2020

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Milenou Hrdličkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Návrh žalobkyně, aby soud žalované uložil povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalovaná vůči žalobkyni nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky, vycházeje z pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky a typu Škoda Octavia, [registrační značka]. Tvrdila, že na základě pojistné události, ke které došlo [datum] (pojistná událost [číslo]) vyplatila poškozenému celkem částku odpovídající částce, která je předmětem žaloby a dovozovala, že má postižný nárok vůči žalované, neboť pojištěné motorové vozidlo nesplňovalo v době, kdy nastala pojistná událost technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem pro závadu v technickém stavu, bezprostředně ohrožující bezpečnost provozu na pozemní komunikaci a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěná povinna nahradit. Ve svých tvrzeních žalobkyně odkázala na pravomocné rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Dále žalobkyně tvrdila, že před podáním žaloby žalovanou písemně vyzvala k plnění.

2. Pokud byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, byl zrušen poté, co ho žalovaná napadla odporem. Namítala, že v konkrétním případě jako pojištěná osoba neporušila základní povinnosti či podzákonné povinnosti související s péčí o technický stav vozidla. Tvrdila, že vozidlo v době pojistné události (dopravní nehody) mělo platnou STK, bylo řádné servisováno dle doporučení výrobce, provozní stav vozidla byl pravidelně kontrolován, včetně tlaku a stavu pneumatik a doplnila, že vozidlo bylo garážováno v uzavřeném objektu.

3. Žalovaná tvrdila, že předmětné motorové vozidla koupila [datum] s tím, že vozidlo mělo najeto 216 000 km. S žalobkyní uzavřela pojistnou smlouvu se zvýšeným limitem pojistného plnění ve výši [částka] za újmu na zdraví a [částka] za újmu na věcech a ušlém zisku. Tvrdila, že se seznámila s uživatelskou příručkou – návodem k používání vozidla, vozidlo pravidelně servisovala. Za 14 měsíců užívání vozidla (od data koupě do data pojistné události) najezdila s vozem zhruba 10 000 km.

4. V daném případě zůstalo nesporným, že pojištěné motorové vozidlo ve vlastnictví žalované bylo účastníkem dopravní nehody, ke které došlo [datum] a nesporným mezi účastníky zůstalo to, že poškozenému [příjmení]. [příjmení] z dopravní nehody na základě shora číselně konkretizovaných pojistných událostí bylo vyplaceno celkem [částka]. Žalovaná nijak nerozporovala tvrzení žalobkyně o tom, že byla vyzvána k plnění. V této souvislosti sdělila, že zatím postupně a opakovaně obdržela 10 výzev k zaplacení postihu v úhrnné výši téměř 1 mil. Kč ([částka]). Současně byla upozorněna na skutečnost, že pojistná událost související s touto věcí konkrétně [číslo] dosud není ukončena a lze očekávat další výplaty pojistného plnění. Žalovaná v rámci obrany poukázala na ustanovení § 13 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], s vírou, že tento její případ bude posouzen obdobně a dále odkázala na důvodovou zprávu k § 10 zákona 168/1999 Sb. v platném znění, zejména na pasáže, kde se uvádí, že základním předpokladem pro uplatnění regresního nároku ze strany pojistitele pro porušení zákonné povinnosti pojištěným, které bylo příčinou vzniku způsobené škody, nelze okruh případů, na něž dopadá § 10 zákona č. 168/1999 Sb. výkladem rozšiřovat na situace, kdy pojištění nemohl ani při vynaložení běžné péče a opatrnosti stav ovlivnit. Pouze skutečnost, že vozidlo, které způsobilo škodu, bylo technicky nezpůsobilé, nemůže bez dalšího představovat porušení základní povinnosti podle § 10 odst. 2 zmiňovaného zákona. Dále v rámci obrany žalovaná namítla postavení slabší strany ve smyslu § 419 a § 433 obč. zákoníku.

5. Soud v této věci provedl důkaz rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] s potvrzením o právní moci a vykonatelnosti, ze kterého je prokázáno, že J. [příjmení], roč. 1989, dne [datum] v 15:10 hodin řídil osobní motorové vozidlo Škoda Octavia [registrační značka], které nesplňovalo technické podmínky stanovené zvláštním předpisem pro závadu v technickém stavu bezprostředně ohrožující bezpečnost provozu na pozemní komunikaci (uvolněné zajišťovací šrouby levého předního kola), neboť v době už když najížděl na dálnici D1 u OC [obec] slyšel z levé strany divné klepající zvuky, nezastavil a neodstranil na místě závadu a pokračoval v jízdě, čímž porušil ustanovení § 4 písm. a), § 5 odst. 1 písm. a) a e) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a místo aby hned zastavil, pokračoval v jízdě z [obec a číslo] [obec] po ulici [ulice], dálnice č. D 1 ve směru jízdy na [obec] a v úseku 1,74 km při jízdě v odbočovacím jízdním pruhu exitu 2 [část obce] došlo k úplnému uvolnění všech zajišťovacích šroubů a k odpadnutí levého předního kola s diskem vlevo do pravého jízdního pruhu, které narazilo do projíždějícího motocyklu tov. značky Honda CBR [registrační značka], řidiče vlastníka Z. [ulice], který vlivem nárazu spadl na komunikaci a utrpěl zranění ve výroku rozsudku popsaném. Tímto rozsudkem byl obžalovaný uznán vinným z přečinu těžkého ublížení na zdraví podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku a odsouzen k trestu specifikovanému ve výroku rozsudku.

6. Žalobkyně v konkrétním případě odkazovala zejména na odstavce 9, 10 a pak 14 a 15 trestního rozsudku, kde jsou popsány závěry zjištěné výslechem znalce [příjmení] [příjmení] a na odstavce týkající se účelové výpovědi obžalovaného. Z odůvodnění trestního rozsudku,z odstavce o výslechu znalce z oboru dopravy, odvětví silniční dopravy, soud zjistil, že znalec potvrdil technickou závada na vozidle spočívající v povolených šroubech levého předního kola. [obec] nevznikla náhle a měla přímý vliv na dopravní nehodu. Vlivem povoleného kola došlo k jeho odpadnutí, přičemž ze šroubů kola, které byly na vozidle, jeden vykazoval deformační poškození začátku závitu, což však nemohlo vzniknout montáží do bubnu kola. K uvolnění šroubů došlo postupným uvolňováním z důvodu nedostatečného dotažení šroubů. Nesprávně osazené kole se projevuje zvýšenými vibracemi, jejichž intenzita a charakter se mění s rychlostí a příčným zrychlením v zatáčkách. V případě, kdy se kolo již výrazně uvolňuje, projevuje se závada značně zvýšenou hlučností, která se dále může zvyšovat vlivem přetížení, např. při brždění či akceleraci a masivními vibracemi. Nebylo možné podle poškození upevňovacích šroubů a disku levého předního kola zjistit, jakou vozidlo ujelo vzdálenost s povolenými upevňovacími šrouby. Zvýšená hlučnost se projevuje až v okamžiku, jakmile povolí všechny šrouby souhlasně. Kolo se v bubnu různě natáčí, třese se a děla hluk. [příjmení] byl hluk znatelný, musí mít kolo již poměrně dost velkou vůli. Předmětný hluk vozidlo vykazuje i v případě, kdy jede rovně, je doprovázeno vibracemi. Dále znalec vypověděl, že řidič, který slyší zvuk, jež není schopen vysvětlit, by správně měl zajet ke kraji komunikace a vozidlo prohlédnout. Znalec pak potvrdil, že vizuálním pohledem laik před jízdnou, pokud by nevyndal klíč, nepozná, že šrouby jsou uvolněné. V odst. 14 a 15 odůvodnění rozsudku je zmínka o obhajobě řidiče [ulice], jenž v přípravném řízení uvedl, že zavinění dopravní nehody je na jeho straně, kdy měl řádně překontrolovat dotažení kola, proti výpovědi u hlavního líčení, kde modifikoval výpověď v tom smyslu, že učinil vše potřebné, aby nehodě, jejíž příčinou byla technická závada, zabránil, když zvuku – klepání v přední části vozidla si všiml před sjezdem exit 2 a měl v úmyslu dálnici opustit a vozidlo zkontrolovat. Soud vyhodnotil výpověď žalovaného z hlavního líčení jako účelově vedenou se záměrem eliminovat trestní odpovědnost, když z přípravného řízení, kde byl obžalovaný vyslechnut, vypověděl, že klepající zvuk slyšel již při nájezdu na D 1 a poškozený [příjmení] vypověděl, že se mu obžalovaný svěřil s tím, že divný zvuk slyšel již před nájezdem na dálnici. Zhodnocením všech důkazů pak trestní soud dovodil, že obžalovaný v okamžiku, kdy slyšel hluk v přední části vozidla, musel i cítit vibrace, přesto však pokračoval v jízdě, i když se vozidlo nechovalo standardně, nezpomalil ani nezastavil v odstavném pruhu, ačkoliv tomu nic nebránilo. Ve svých závěrech trestní soud pak odkázal na ustanovení § 4 písm. a) a § 5 zákona o silničním provozu a uzavřel, že povinnosti vyplývající z těchto ustanovení, obžalovaný nesplnil, neučinil nic, aby eliminoval případná nebezpečí a pokračoval v jízdě.

7. Listiny předložené žalovanou prokazují platnou technickou kontrolu u pojištěného vozidla v době, kdy došlo k dopravní nehodě. Dále kupní smlouva prokazuje pořízení vozidla žalovanou [datum] a údaj o počtu najetých kilometrů 215 960 km. Tato tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala, stejně tak jako údaje žalované o smluvním ujednání (nadlimitní plnění). Ostatně smluvní vztah je prokázán předloženou pojistnou smlouvou (kompletní pojištění vozidla, varianta [anonymizováno]). Žalovanou předložený návod k použití vozidla prokazuje provozní pokyny ve vztahu k diskům kol z lehkého kovu, k jejich údržbě a provozní pokyny týkající se kol, hovoří pouze o kontrole pláště pneumatiky, o kontrole utažení šroubů v manuálu není nic uvedeno. Žalovaná pak doložila paragony svědčící o tom, že v roce 2017 až 2018 navštěvovala Pneuservis [obec] nad Vltavou, když tento údaj je potvrzen i sdělením tohoto servisu ze dne [datum]. Z přípisu je zřejmé, že servis se vyhradil k případné odpovědnosti.

8. K návrhu žalované při jednání konaném dne [datum] soud vyslechl svědka [příjmení], jenž vypověděl, že jsou s žalovanou partnery a oba dva užívali pojištěné vozidlo, které bylo účastno dopravní nehody. V den dopravní nehody, odpoledne svědek cestoval sám. Potvrdil, že vozidlo bylo pravidelně servisované, nejméně tak, že pravidelně se v servisu přezouvaly letní a zimní pneumatiky, řešily se tlumiče. Svědek vypověděl, že [datum] cestoval ze zaměstnání do [obec]. Vozidlo využil s vědomím partnerky. Slyšel nestandardní zvuk, aktuálně nezastavil, měl v úmyslu zastavit až při výjezdu z dálnice. Ten den byl velký provoz, měl v úmyslu vyjet z dálnice a tam zastavit. Při najíždění do odbočovacího pruhu kolo odpadlo. K dotazům žalující strany svědek vypověděl, že když slyšel nestandartní zvuky, rozhodl se vyjet z dálnice a mimo dálnici zastavit. Vyhodil pouze blinkr, výstražná světla nezapnul, rychlost snížil. Na dálnici se mohl pohybovat rychlostí [číslo] km/hod, rychleji to díky provozu nešlo.

9. Žalovaná soudu předložila znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] č. posudku [číslo] 2018, jenž byl použit v rámci trestního řízení a z něho je prokázáno, že technická závada u vozidla nevznikla náhle. Prohlídkou vozidla bylo zjištěno, že na vozidle se vyskytla technická závada – povolené levé přední kolo, když tato skutečnost měla přímý vliv na vznik předmětné dopravní nehody. K upadnutí kola došlo vlivem povoleného předního kola, pěti upevňovacích šroubů. Jeden z upevňovacích šroubů vykazoval značné deformační poškození začátku závitu. Znalec ve znaleckém posudku uzavřel, že na základě poškození šroubů a disku, nelze zjistit, jakou vzdálenost vozidlo ujelo s povolenými šrouby. Na základě provedené prohlídky lze však říci, že k uvolnění šroubů došlo postupným uvolňováním z důvodu nedostatečného dotažení šroubů.

10. Soud ještě provedl důkaz usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] a z odůvodnění tohoto rozhodnutí soud zjistil, že dne [datum] obžalovaný [příjmení] vypověděl, že slyšel z levé přední strany divné zvuky, když vjížděl na dálnici, tudíž pojal úmysl na nejbližším exitu sjet, než se mu to však podařilo, jel pomalu v pravém jízdním pruhu a při odbočování ucítil prudké cukání volantu a viděl, že mu odpadlo kolo.

11. Z rozsudku shora, z výslechu poškozeného [příjmení]. [ulice] soud zjistil, že poškozený [příjmení]. [příjmení] (řidič motocyklu) potvrdil hustotu provozu, ale plynulost, kdy jel v jízdním pruhu 90 km/hod., před ním jelo vozidlo škoda Octavia, které začalo odbočovat, když byl v úrovni předku tohoto vozidla, tak uslyšel rámus a v zrcátku viděl, že něco šedivého mihlo kolem jeho pravé nohy.

12. Soud vyhodnotil všechny provedené důkazy, každý jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti, přihlédl k tomu, co vyšlo v řízení najevo, k tomu, co uvedli účastníci, a dospěl k závěru, že na základě shora uvedených důkazů lze učinit níže popsané skutkové a právní závěry.

13. Žalovaná si u žalobkyně pojistila motorové vozidlo Škoda Octavia, [registrační značka] ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. ve znění platném v době uzavření smluvního vztahu. Pojistila vozidlo, které mělo ujeto téměř 216 000 km, pojištění bylo sjednáno s variantou nadstandartního plnění. Dne [datum] došlo k pojistné události. Žalovaná pojištěné vozidlo neřídila. Vozidlo bylo svěřeno partnerovi žalované. Ten vozidlo užíval s jejím souhlasem. V důsledku pojistné události žalobkyně podle pojistné smlouvy poškozenému zaplatila újmu na věcech v částce, která je předmětem sporu (za poškozený motocykl, poškozené rukavice, helmu, koženou bundu, kalhoty a horní kufr). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 je prokázáno, že řidič pojištěného vozidlo [datum] řídil motorové vozidlo, které nesplňovalo technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem pro závadu v technickém stavu. Soud uznal obžalovaného vinným tím, že v době, kdy najížděl na dálnici, ač slyšel divné klepající zvuky, vozidlo neodstranil, nezastavil, pokračoval v jízdě a tím se dopustil porušení povinnosti vyplývající z ustanovení § 4 písm. a) a § 5 odst. 1, písm. a) a c), zákona č. 361/2000 Sb. V příčinné souvislosti s tímto porušení došlo k odpadnutí kola a ke vzniku škodné události. Výslechem svědka [příjmení] je prokázáno, že hned nezastavil, měl v úmyslu sjet z dálnice na nejbližším exitu, při odbočování však došlo k upadnutí kola. Znalec [příjmení] [příjmení] potvrdil, že nešlo o nahodilou událost, o náhlou technickou závadu, ale závadu vzniklou postupným uvolňováním nedostatečného (nesprávného) dotažení šroubů, kdy jeden vykazoval značné deformační poškození a kdy znalec dovodil, že šroub musel být před montáží do náboje již poškozen, neboť k jeho poškození nemohlo dojít vlivem montáže do bubnu kola. Současně však znalec potvrdil, že hlučnost se projevuje až ve chvíli, kdy kolo se již výrazně uvolňuje, kdy hlučnost se ještě může zvyšovat vlivem přetížení, kupř. brzděním a nepřiměřenými akceleracemi.

14. Podle § 10 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích tím, že provozoval vozidlo, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí, a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit.

15. Pasivní věcná legitimace žalované je prokázána pojistnou smlouvou a tím, že pojištěné vozidlo bylo účastníkem dopravní nehody, při které vznikla újma, na kterou žalobkyně plnila. Z ustanovení zákona vyplývá, že postižní právo může žalobkyně uplatnit, jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnosti týkající se provozu na pozemních komunikacích tak, jak je uvedeno v odst. 2 písm. a) (provozování vozidla, které neodpovídá tech. stavem bezpečnosti provozu) a současně toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen hradit. Tvrzení žalobce spočívající v tom, že skutková podstata tohoto ustanovení je naplněna a prokázána trestním rozsudkem není na místě. Podepsaný soud je vázán tímto rozsudkem ve vztahu k rozhodnutí o tom, že byl řidičem spáchán přečin v důsledku nedbalého jednání souvisejícího s porušením konkrétní povinnosti vyplývající z jeho postavení řidiče a uloženou mu zákonem. Při právním posouzení tohoto případu soud nemohl odhlédnout od rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. [spisová značka], ze které se podává následující -„ při posouzení otázky, zda pojištěný porušil základní povinnosti při provozu vozidlu na pozemních komunikacích provozováním vozidla, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí a zda tedy má pojistitel vůči němu právo na regresní postih, je rozhodné, zda pojištěný věděl či při zachování běžné péče a opatrnosti mohl vědět, že vozidlo těmto požadavkům neodpovídá“. Soud v souladu s ustanovením § 13 zákona č. 89/2012 Sb. obč. zákoníku hodnotil, zda je na místě tento judikát využít či naopak se od jeho závěrů odchýlit. Je pravdou, že rozsudek Nejvyššího soudu [spisová značka] řešil případ, kdy žalovaná pojištěná byla i řidičem při dopravní nehodě, při které došlo k pojistnému plnění a následně k uplatnění postižního práva. V tomto konkrétním případě vozidlo bylo svěřeno osobě blízké, partnerovi žalované, který byl odsouzen za protiprávní jednání v souvislosti s provozováním vozidla. I tady platí, že je rozhodujícím, zda pojištěná věděla či při zachování běžné péče a opatrnosti mohla vědět, že vozidlo neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. V konkrétním případě je prokázáno, že nedošlo k náhlé technické poruše, ale pozvolné, i tak je soud přesvědčen o tom, že žalovaná při zachování běžné péče a opatrnosti nemohla rozpoznat, že vozidlo má povolené šrouby. Již samotné ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění vyjmenovává případy, kdy pojistiteli vzniká postihové právo a jde o případy závažných a vědomých pochybení pojištěného, kdy např. újmu způsobil řidič úmyslně či řídil bez řidičského oprávnění, pod vlivem alkoholu, omamné látky v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, nebo provozoval vozidlo, jehož technická způsobilost k provozu nebyla schválena. I podle důvodové zprávy § 10 zákona právo pojistitele na úhradu vyplacených částek vzniká v případech, kdy jednání pojištěného bylo úmyslné, hrubě nedbalé nebo jeho bezdůvodná nečinnost vedla ke ztížení šetření pojistitele. Podle přesvědčení soudu nelze uzavřít, že pokud řidič byl uznán vinným ze shora popsaného přečinu souvisejícího s provozováním vozidla v rozporu s požadavky zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jde o závažné a vědomé pochybení na straně pojištěné, které by zakládalo postižní nárok. V § 36 zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je stanoveno, že na pozemní komunikaci lze provozovat pouze taková silniční vozidla, které jsou technicky způsobilá v provozu na pozemních komunikacích ve smyslu zákona. Podle stejného předpisu je silniční vozidlo technicky způsobilé k provozu, pokud technickou prohlídkou silničního vozidlo, jeho ústrojí a částí nebyly zjištěny žádné nebo jen lehké závady. Žalovaná v konkrétním případě prokázala, že provozované vozidlo mělo platnou technickou kontrolu, bylo servisováno, auto bylo provozováno v souladu s manuálem, jenž nestaví žádná zvláštní pravidla ve vztahu k ověřování dotahování šroubů. Zvýšená hlučnost a vibrace související s uvolňováním šroubů se časově spojuje až v podstatě s okamžikem uvolňování kola. Vozidlo nemá žádné speciální vnitřní zařízení, které by signalizovalo tuto závadu. Základním předpokladem pro uplatnění postižního nároku ze strany pojistitele je porušení zákonné povinnosti pojištěným, které bylo příčinou způsobené škody. V daném případě žalovaná neporušila žádnou povinnost, kterou by bylo lze spojovat s vědomostí o tom, že jí provozované vozidlo neodpovídalo technickým stavem pravidlům bezpečnosti provozu. K provozování vozidla ve zmiňovaném judikátu Nejvyšší soud uzavřel, že okruh případů, na něž dopadá § 10 zákona nelze výkladem rozšiřovat na situace, kdy pojištěný ani při vynaložení běžné péče a opatrnosti nemohl skutečnost, že vozidlo neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu ovlivnit, a to je právě tato řešená situace. Z trestního rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 nelze přehlédnout závěry znalce, ze kterých vyplývá, že těsnost – utažení šroubů v kolech lze ověřit faktickým konáním – šroubovákem. Manuál nestanoví žádná zvláštní pravidla pro ověřování utažení šroubů. V případě žalované nelze uzavřít, že si počínala nestandardně ve vztahu k pojištěnému vozidlu, bez zachování běžné péče a opatrnosti. V kontextu tohoto případu nelze přehlédnout i obranu žalované spočívající v tom, že jako vlastník motorového vozidla s velkým počtem ujetých kilometrů uzavírala pojistnou smlouvu s nadlimitním plněním právě i pro účely odpovědnosti související s technickým stavem ojetého vozidla. Primárně zákon č. 168/1999 Sb. v platném znění slouží k ochraně zájmů poškozeného, aby se v případě škody způsobené provozem vozidla mohl hojit na subjektu, u něhož je vyšší pravděpodobnost plnit dobrovolně a bude dostatečně solventní, tedy na pojišťovně. Účelem zákona je současně ochrana zájmů pojištěného, který je právě pro případ způsobení škody třetí osobě pojištěn za účelem ochrany jeho majetkových zájmů a eliminace negativních důsledků spojených se vznikem jeho odpovědnosti za škodu. Žalovaná od zákonného pojištění důvodně očekávala, že v případě vzniku pojistné události bude namísto ní ve sjednaném rozsahu konat pojistitel.

16. Ze všech těchto důvodů soud žalobu zamítl, když postupoval v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu [spisová značka] pro jehož použití byl v tomto případu prostor a nebyl důvod se od tohoto rozhodnutí odchýlit.

17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s návrhem žalované, která po žalobkyni žádné náklady řízení nepožadovala.