6 C 164/2018

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně titul . Mileny Hrdličkové a přísedících titul . jméno příjmení a jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení peněžitého vyrovnání částky částka s příslušenstvím

I. Řízení ohledně částky [částka] s příslušenstvím, se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku [částka] spolu s úrokem z prodlení z částky 19 973,50 ve výši 8,05 % ročně od 16. 7. 2018 do zaplacení, od 16. 8. 2018 do zaplacení, od 16. 9. 2018 do zaplacení, od 16. 10. 2018 do zaplacení, od 16. 11. 2018 do zaplacení, od 16. 12. 2018 do zaplacení a s úrokem ve výši 9,75% ročně z částky [částka] od 16. 1. 2019 do zaplacení, od 16. 2. 2019 do zaplacení, od 16. 3. 2019 do zaplacení, od 16. 4. 2019 do zaplacení, od 16. 5. 2019 do zaplacení, od 16. 6. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

III. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce a žalovaná jsou povinni zaplatit České republice Okresnímu soudu v Českém Krumlově na nákladech řízení každý částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

1. Žalobce jako bývalý zaměstnanec žalované se v řízení před soudem domáhal finančního nároku z uzavřené konkurenční doložky, která byla součástí pracovní smlouvy uzavřené účastníky sporu [datum]. Žalobce nejprve žaloval o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, když vyšel z toho, že tato částka odpovídá polovině třech průměrných platů u žalované, když dále tvrdil, že veškerá ujednání z konkurenční doložky splnil. Předložil doklad o tom, že po skončení pracovního poměru nepracoval v konkurenčním prostředí. Dále předložil předžalobní výzvu k plnění zaslanou žalované a výplatní pásky za poslední tři měsíce před skončením pracovního poměru. Následně žalobce rozšířil žalobu na zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím, tvrdil, že tato částka představuje nárok z konkurenční doložky za 12 měsíců plnění ujednání z této konkurenční doložky, když za jeden měsíc mu náleží částka [částka] představující průměrný plat u žalované. Žalobce dovozoval, že ustanovení § 310 odst. 1 zákoníku práce účinného v době uzavření konkurenční doložky je kogentním ustanovením a náleží mu vyrovnání ve výši průměrného měsíčního výdělku. Změnu žaloby soud připustil.

2. Žalovaná se od počátku žalobě bránila v celém jejím rozsahu. Argumentovala dodatkem k pracovní smlouvě, respektive jeho fotokopií, ze které vyplývá zrušení konkurenční doložky. Dovozovala, že na základě této skutečnosti žalobcův nárok na zaplacení peněžního vyrovnání zanikl. Dále poukazovala na znění ujednání o konkurenční doložce v pracovní smlouvě a dovozovala, že nárok žalobce na peněžité vyrovnání do výše průměrného měsíčního výdělku není na místě.

3. Okresní soud v České Krumlově po provedeném dokazování dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] vyhlásil rozsudek, jímž žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím zamítl. Podle výsledku sporu rozhodl o nákladech řízení a o nákladech státu. V důsledku odvolání žalobce ve věci rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích, a to usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Tímto rozhodnutím byla věc zrušena a vrácena k dalšímu řízení. Krajský soud v Českých Budějovicích podepsanému soudu jednak vytkl postup soudu při ověřování, zda vyjádření k odporu do platebního rozkazu došlo k soudu včas, zda nebyl důvod pro vydání kontumačního rozsudku. Dále odvolací soud podepsanému soudu vytkl vady při hodnocení důkazů, zejména s odkazem na ustanovení § 565 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. (pravost podpisu a potažmo pravost listiny, musí dokázat ten, kdo se soukromé listiny dovolává). Dále odvolací soud podepsanému soudu vytkl, že některé důkazy byly zcela pomíjeny, nehodnoceny, a toto nemůže krajský soud za podepsaný soud napravit. Vytkl i to, že soud neprovedl žádné důkazy týkající se otázky výše nároku.

4. Podepsaný soud se v tuto chvíli nejdříve vypořádá s námitkami krajského soudu ve vztahu k možnosti vydání kontumačního rozsudku a k neprovedeným důkazům ohledně výše nároku. Obálkou k písemnému vyjádření ze dne [datum] je prokázáno, že podání žalované bylo soudu doručeno poštou, a je zřejmé, že zásilka byla odeslána [datum]. Ostatně žalovaná iniciativně soudu předložila podací lístek o odeslání zásilky prokazující stejné údaje, tedy že zásilka byla podána [datum] na poště v [obec]. Tímto je dostatečně eliminována obava krajského soudu, zda ve věci neměl být vydán kontumační rozsudek. Vyjádření žalované došlo soudu včas.

5. Co se týká nároku žalobce na peněžité vyrovnání, tak žalobce soudu předložil výplatní pásky za poslední tři měsíce, ze kterých dovozoval výši poloviny průměrného platu. Soud těmito listinami provedl důkaz a žalovaná údaje žalobce o výši poloviny průměrného měsíčního výdělku nerozporovala. Takto je to také uvedeno v rozsudku [číslo jednací] pod bodem 4. Tento údaj byl nicméně znovu ověřen u obou účastníků sporu, žalobce tvrzení o výši průměrného výdělku v rozhodném období nezměnil a žalovaná tuto částku nikterak nerozporovala.

6. Žalobce na podporu svých tvrzení v žalobě uvedených soudu předložil pracovní smlouvu obsahující ujednání o konkurenční doložce, doklad o rozvázání pracovního poměru a dále doklady o svých pracovních pozicích po dobu jednoho roku po skončení pracovního poměru u žalované. Těmito listinami je prokázáno, že žalobce a žalovaná uzavřeli pracovní smlouvu 14. 8. 2017 s dnem nástupu do práce 1. 1. 2018, kdy žalobce byl u žalované zařazen na pracovní pozici floormanager. Pracovní smlouva, bod IV. prokazuje, že zaměstnanec a zaměstnavatel se domluvili na konkurenční doložce, podle které se zaměstnanec zavázal po dobu jednoho roku od ukončení pracovního poměru u zaměstnavatele, zdržet se výkonu výdělečné činnost, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by vůči němu měla soutěžní povahu. Pokud tento závazek bude splněn, zaměstnavatel se zavázal platit zaměstnanci peněžité vyrovnání ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění. Peněžité plnění bylo splatné vždy za období kalendářního měsíce nejpozději do 15. dne následujícího měsíce. Žalobce dále předložil doklady o tom, kde se zaměstnával po dobu jednoho roku po skončení pracovního poměru u žalované. Žalovaná tyto údaje vyplývající z tvrzení žalobce a podložené důkazy nikterak nerozporovala. Žalobce pak ještě doložil, že před podáním žaloby vyzval písemně žalovanou k plnění, a ještě tvrdil, že před podáním žaloby o svém nároku jednal s panem [jméno] st. a doplnil údaje o této komunikaci předloženými SMS zprávami. Dále tvrdil, že o jeho nároku předseda představenstva p. [příjmení] hovořil s jeho otcem panem [jméno] [celé jméno žalobce], a to po podání žaloby a vedl ho k tomu, aby tuto žalobu žalobce stáhnul.

7. Žalovaná se žalobě bránila, dovozovala, že nárok žalobce není důvodný, jelikož konkurenční doložka byla zrušena ujednáním účastníků, které vyplývá z dodatku z 3. 5. 2018. Žalovaná soudu předložila ověřenou fotokopii tohoto dodatku.

8. Soud provedl důkaz tímto dodatkem, respektive jeho fotokopií a tento dodatek prokazuje, že zavazuje účastníky sporu, odkazuje na pracovní smlouvu z [datum] a zařazení žalobce u žalované na pozici floormanager. Dodatek mění pracovní smlouvu o bod X. týkající se zpracování osobních údajů s tím, že dosavadní článek X. se označuje jako článek XI. Dále tento dodatek ruší v původní pracovní smlouvě ustanovení článku IV., odst. 2 a 3 s tím, že změny nabývají účinnosti okamžikem uzavření dodatku. Z dodatku soud dále zjistil, že je podepsán oběma účastníky smluvního vztahu a listina byla ověřena na [obec] poště s. p. v [obec] 18. 12. 2018.

9. Tomuto tvrzení žalované a doloženému důkazu se žalobce bránil. Tvrdil, že žádný dodatek k pracovní smlouvě, jímž by byla zrušena konkurenční doložka, nepodepsal. Tvrdil, že podpis na tomto dodatku není jeho pravým podpisem. Dále tvrdil, že v době uplatnění nároku žalovaná tuto obranu nevyužila, využila jí až v řízení před soudem. Odkazoval zejména na korespondenci prostřednictvím SMS zpráv s panem [jméno] a dále na jednání pana [příjmení], předsedy představenstva, s jeho otcem. Tvrdil, že obdobné dodatky žalovaná se svými zaměstnanci uzavírala až v pozdějším období, až když žalobce začal uplatňovat nárok na plnění z konkurenční doložky.

10. Obě strany soudu předložily fotokopie dodatků k pracovní smlouvě uzavřené mezi konkrétními pracovníky a žalovanou, když žalobce měl v úmyslu prokazovat těmito listinami tvrzení o tom, že tyto dodatky obsahující zrušení konkurenční doložky byly uzavírány žalovanou až po 1. 8. 2018, kdy už nebyl zaměstnancem žalované. Kromě toho navrhoval i výslech svědka [příjmení]. Žalovaná předložila dodatky datované 2. 5., 18. 4., 18. 5., 27. 4. a 11. 5. 2018, když jde o listiny pod č. l. 82 až 91 spisu. Listiny předložené žalobcem jsou pod č. l. 62 až 69 spisu a osvědčují tvrzení žalobce o tom, že s některými zaměstnanci žalované tyto dodatky jsou datované až po 1. 8. 2018. Ke spornému tvrzení o tom, v jakém časovém horizontu byly uzavírány dodatky k pracovním smlouvám týkajícím se ujednání o GDPR a zrušení konkurenční doložky soud vyslechl svědka [jméno] [příjmení]. Tento vypověděl, že dodatek k pracovní smlouvě obsahující ujednání o zrušení konkurenční doložky v roce 2018 mu byl předložen s tím, že jde o formalitu týkající se ujednání o GDPR. Dodatek si vzal domů a doma zjistil údaje o zrušení ujednání o konkurenční doložce. Dodatek nepodepsal. Vypověděl, že ujednání o konkurenční doložce vyplývalo z pracovní smlouvy. V době, kdy uzavíral pracovní smlouvu, věděl, že pracovníci u kasy, u baru, v recepci a manažéři měli v pracovní smlouvě toto ujednání, neboť znali výsledky svých klientů a měli o nich konkrétní informace. Svědek vypověděl, že zaměstnanci žalované měli zájem o zrušení konkurenční doložky, neboť chtěli pracovat bez sankce u jiných zaměstnavatelů. Ač sám skončil pracovní poměr u žalované, nárok z konkurenční doložky neuplatnil. Svědek potvrdil, že záležitosti týkající se GDPR se ve společnosti řešily v květnu a červnu, zaměstnanci však mohli dodatky týkající se této záležitosti dostat k podepsání až v srpnu jako on, neboť on v červenci, konkrétně čerpal dovolenou.

11. K návrhu žalobce žalovaná soudu předložila docházku žalobce u žalované a touto je prokázáno, že dne 3. 5. 2018, kdy je datován dodatek k pracovní smlouvě, byl žalobce v práci, vykonával denní směnu.

12. Žalobce navrhl svůj účastnický výslech, ve kterém vypověděl, že ve stejném postu pracoval již od roku 2017, od ledna 2018 byl zařazen pod jinou společnost, osoby v představenstvu byly shodné. Pracovní poměr skončil dohodou, zejména z důvodu nátlaku představenstva společnosti ze strany pana [příjmení], který na něj činil velký nátlak, nerozuměli si. Na skončení pracovního poměru se domluvil s dalším společníkem společnosti panem [jméno] st., jenž byl rozumný a domluvili se i na měsíčním odstupném. Zda někdo požádal o finanční plnění z ujednání o konkurenční doložce, neví. Věděl však o tom, že žalovaný měl záměr ujednání o konkurenční doložce zrušit. Žalobce ve své účastnické výpovědi rozhodně odmítl podepsání dodatku k pracovní smlouvě, jímž došlo ke zrušení konkurenční doložky. Odkazoval na svého otce, s kterým všechny záležitosti týkající se pracovního poměru řešil a odkazoval i na jednání pana [příjmení] s jeho otcem a chování společnosti vůči jeho bratrovi.

13. Soud provedl výslech svědka [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce], otce žalobce, a ten vypověděl, že syn se mu zmínil o konfliktu na pracovišti v dubnu 2018 s panem [příjmení]. Ohradil se vůči jeho rozhodnutí. Vycítil, že společnost bude mít zájem vyvíjet tlak ke skončení pracovní poměru, a tudíž žalobce vyzval k tomu, aby nepodepisoval žádné doklady, podal mu informace o možnostech skončení pracovního poměru ze strany žalované společnosti. Svědek potvrdil, že pracovní poměr žalobce u žalované skončil dohodou s jednoměsíčním odstupným. Potvrdil, že v říjnu 2018 jednal s panem [příjmení] o nároku žalobce z konkurenční doložky. Pan [anonymizováno] se nezmiňoval o žádném dodatku, jímž tato doložka byla zrušena, stále argumentoval tím, že žalobce měl na pracovišti problémy s užíváním drogy, a v podstatě mu podával informace o tom, že tyto údaje může pustit i dál. Svědek vypověděl, že syn má k němu důvěru, pod kontrolou měl všechny listiny, které žalobce u žalované podepisoval, žalobce mu žádný dodatek k pracovní smlouvě nepředložil.

14. Na žádost žalobce k prokázání chování žalované společnosti k žalobci soud jako svědka vyslechl bratra žalobce,Zbyňka [celé jméno žalobce], jenž vypověděl, že pracoval pro společnost na základě smlouvy o dílo, ze společnosti odešel pro problémy s panem [příjmení] přibližně v době, kdy žalobce uplatnil nárok z konkurenční doložky. Svědek potvrdil, že s bratrem se navštěvují, záležitosti z konkurenční doložky neprobírali, svědek potvrdil u žalobce užívání marihuany.

15. K otázce dodatku k pracovní smlouvě byl vyslechnut předseda představenstva pan [příjmení], jenž potvrdil, že doklad o skončení pracovního poměru podepisoval u žalobce pan [jméno]. Tvrdil, že důvodem pro skončení pracovního poměru s žalobcem byla nespokojenost společnosti, když žalobce porušoval pracovní kázeň, přesto však s ním byl ukončen pracovní poměr dohodou v důsledku přímluvy pana [příjmení] Pan [anonymizováno] vypověděl, že v souvislosti s přijetím GDPR, když v kasinu se permanentně pracuje s citlivými údaji, došlo k postupnému uzavírání dodatků k pracovní smlouvě a stejným dodatkem došlo i ke zrušení konkurenční doložky. Tento dodatek vypracoval právník společnosti a v případě žalobce byl k dispozici originál tohoto dodatku, a pokud si nechal vyhotovit fotokopii a tuto ověřit, tak se originál z kanceláře ztratil. Listinu nechal sám na poště ověřit, a to na poště v [obec] Pan [anonymizováno] ještě uvedl, že původně měl zájem se žalobcem skončit pracovní poměr pro hrubé porušování kázně, když porušování pracovní kázně spočívalo v užívání pervitinu na pracovišti a kouření marihuany, a navíc marihuana byla nakupována od dalšího zaměstnance společnosti. Nakonec pracovní poměr skončil za okolností shora. Ztrátu dodatku policii nehlásil. Pan [anonymizováno] připustil, že jednal v záležitosti finančního vyrovnání s otcem žalobce, zejména se ho ptal na to, zda zná pravé okolnosti skončení pracovního poměru žalobce u společnosti. Pak připomněl, že subjekt užívající pervitin, si nemusí ani vzpomenout, zda něco podepisuje. Závěrem pan [příjmení] uvedl, že snad i otci žalobce sděloval, že nárok z konkurenční doložky byl zrušen zmiňovaným dodatkem.

16. Pokud byl vyslechnut pan [jméno], vypověděl, že je členem orgánu, jenž souvisí s danou společností. Přímo ve vedení společnosti není, listiny za společnost nepodepisuje. Žalobce znal z dřívější doby, pocházejí ze stejné obce. Dozvěděl se o výtkách společnosti k žalobci, zejména souvisejících s experimentováním s drogou, chtěl záležitost s žalobcem vyřešit smírně. Žalobce ukončil užívání drogy na pracovišti a došlo ke skončení pracovního poměru dohodou s jednoměsíčním odstupným. Svědek vypověděl, že konkurenční doložky byly sjednávány jen u vrcholových manažérů, bohužel překopírováním pracovních smluv byla zařazena ujednání o konkurenční doložce i do jiných pracovních pozic. V rámci přijetí pravidel GDPR se připravoval dodatek k pracovní smlouvě a to těchto dodatků se zakomponovaly i dohody o zrušení konkurenčních doložek. Když snad u 80 % pracovníků došlo k neplatnému sjednání konkurenční doložky, neboť pracovali na pozicích, které konkurenční doložka nepředpokládá. Svědek dále vypověděl, že dohodu o skončení pracovního poměru podepsal jeho syn, jenž je dalším jednatelem žalované společnosti. Dále vypověděl, že pracovní smlouvy a dodatky, jejich podepisování, je individuální záležitost, někdo to podepíše hned na pracovišti, někdo si to prostuduje, někdo si to odnáší domů.

17. K posouzení dodatku k pracovní smlouvě ze dne 3. 5. 2018, k posouzení pravosti podpisu na tomto dodatku, respektive na jeho fotokopii, postupně soud povolal dva znalce. Jednak znalce z oboru písmoznalectví se specializací na zkoumání ručního písma, paní [titul] [celé jméno znalkyně] a jednak kriminalistický ústav. Nejprve znalkyni [titul] [celé jméno znalkyně] soud uložil znalecký úkol vypracovat znalecký posudek, ve kterém posoudí, zda podpis žalobce na ověřené fotokopii listiny ze dne 3. 5. je jeho pravým podpisem a zda lze vyloučit přenos obrazu podpisu z jiné písemnosti. K posouzení pravosti podpisu znalkyni byl předložen srovnávací materiál ze strany žalobce i ze strany žalované s pravým podpisem žalobce, když pochybnosti o pravosti tohoto podpisu nevyvstaly. Znalkyně uzavřela, že sporný podpis na kopii dodatku je pravděpodobně kopií pravého podpisu [celé jméno žalobce], jehož podpisy byly předloženy ke srovnání. Dále uzavřela, že v rámci písmoznaleckého zkoumání nelze zodpovědět druhou otázku, neboť případným technickým paděláním sporné písemnosti se zabývá obor kriminalistiky. Při obhajobě znaleckého posudku znalkyně na svých závěrech setrvala, doplnila, že tento závěr platí za předpokladu, že i v originálu podpis se zbývajícím textem tvoří jeden celek, to znamená, že nebyl obraz podpisu přenesen z jiné písemnosti a za předpokladu, že by zkoumáním originálu předmětné písemnosti nebyly zjištěny původní znaky padělání. Při obhajobě znaleckého posudku znalkyně vypověděla, že znalecký závěr o pravděpodobnosti pravosti podpisu je činěn pouze v rovině střední pravděpodobnosti, když znalkyně tento pojem vysvětlila tak, že jde o bod na pomyslné úsečce, jejíž krajní body tvoří závěr„ s určitostí jde o pravý podpis“ a na opačné straně„ s určitostí jde o falzifikát“, který se nachází uprostřed této úsečky, tedy ve stejné vzdálenosti od obou těchto pólů. Právě otázka možného přenesení pravého podpisu žalobce z jiné listiny na originál dodatku se týkala zadání znaleckého posudku kriminalistickému ústavu. Kriminalistický ústav zkoumal, zda konkrétní podpis žalobce nacházející na kopii předmětného dodatku je zcela shodný s jinými podpisy žalobce na čtyřech konkrétních pracovně-právních dokumentech, které za účelem znaleckého zkoumání předložila strana žalovaná, kde nebylo pochyb o tom, že jde o podpisy žalobce. Závěry znaleckého posudku vyloučily přenesení podpisu na dodatek z originálu pracovní smlouvy, z dohody o rozvázání pracovního poměry, z dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci i ze mzdového výměru. V podstatě se závěrem, že tento zkoumaný podpis však mohl být na originál sporného dodatku přenesen z jiné písemnosti, což však s ohledem na absenci originálu nelze vyvrátit ani prokázat. Při obhajobě zástupce kriminalistického ústavu v podstatě uzavřel, že závěr je jednoznačný pouze ve vztahu k předloženým listinám, když bez originálu dokumentu nelze prokázat, zda se na kopírované předloze nacházel pravý podpis nebo také jen kopie či přenesená kopie. V tomto závěru se kriminalistický ústav shodl se znalkyní [titul] [celé jméno znalkyně].

18. Po zhodnocení všech provedených důkazů, když soud hodnotil každý důkaz zvlášť a následně v jejich souhrnu lze uzavřít: Žalobce v řízení před soudem prokázal, že s ním žalovaná v pracovní smlouvě sjednala konkurenční doložku. Sjednala jí zcela v souladu s ustanovením § 310 odst. 1 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. ve znění platném v době uzavření tohoto ujednání. Žalobce prokázal skončení pracovního poměru u žalované i tu skutečnost, že po dobu závazku jednoho roku se zdržel výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti u žalované. Pak mu náleží domluvené peněžité vyrovnání ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc splnění závazku. O výši průměrného výdělku žalobce u žalované společnosti, respektive polovinu této výše, nebyl spor. Nakonec uplatněný nárok žalobcem na plnění ve výši [částka] zcela odpovídá jeho nároku vyplývajícímu z ujednání o konkurenční doložce a soud proto tomuto návrhu vyhověl. Ještě před tím, se souhlasem žalovaného, soud zastavil řízení o další částku [částka] s příslušenstvím, když ve vztahu k této částce žalobce žalobu nakonec vzal zpět.

19. K obraně žalované soud uzavírá následující: Soud navazuje na zrušovací rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích v této věci ze dne 27. 10. 2020. Zejména pak vychází z ustanovení § 565 obč. zákoníku a § 6 zákona č. 21/2006 Sb. v platném znění. Pravost podpisu a potažmo pravost listiny musí prokázat ten, kdo se soukromé listiny dovolává. Důkazní břemeno v daném případě leželo na žalované, jež se bránila finančnímu plnění žalobci s odkazem na dodatek pracovní smlouvy. V daném případě popření pravosti podpisu žalobce se týká vidimované kopie soukromé listiny obsahující vidimační doložku. Úřední vidimace má za následek předpoklad, že kopie se shoduje s originálem. Presumpce se týká obsahu listiny, netýká se pravosti ani podoby vlastnoručního podpisu osoby na této listině. Pravost podpisu by platila pouze tehdy, pokud by listina obsahovala doložku legalizace podle § 10 stejného zákona. Což v daném případě nenastalo. [příjmení] žalovaná mohla získat výhodu plynoucí z tvrzení, že došlo ke zrušení konkurenční doložky zmiňovaným dodatkem, musela prokázat pravost podpisu na této doložce. Žalovaná však toto důkazní břemeno neunesla. V daném případě soud, stejně tak jako Krajský soud v Českých Budějovicích, jehož právní názor je pro podepsaný soud závazný, vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, [spisová značka], jenž odráží rozsudek [spisová značka]. Platí, že skutečnost prokazovanou pouze nepřímými důkazy lze mít za prokázanou, jestliže na základě výsledku hodnocení těchto důkazů lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty o tom, že se tato skutečnost opravdu stala, že je pravdivá; nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost). V daném případě žalovaná pouze prokázala, že v den, jímž je dodatek datován, byl žalobce na pracovišti. Prokázala, že i s dalšími zaměstnanci uzavírala obdobné dodatky i před datem 1. 8. 2018. Originál dokladu nepředložila. Znalecký posudek [titul] [celé jméno znalkyně] prokazuje pouze určitou míru pravděpodobnosti pravosti podpisu žalobce na sporném dodatku při splnění podmínek dalších, a to je právě vyloučení falzifikátu podpisu i na originálu. Znalecký posudek kriminalistického ústavu pouze vylučuje přenos podpisu na sporný dodatek ze čtyř konkrétních listin předložených žalovanou. To vše koresponduje se závěrem, že zkoumaný podpis žalobce na fotokopii dodatku mohl být na originál sporného dodatku přenesen z jiné písemnosti, což v danou chvíli nelze prokázat ani vyvrátit. Přihlédnuto k tomu, že žalovaná nepředložila originál dodatku, ani neřešila jeho případnou ztrátu, přihlédnuto i k tomu, že rozumně nevysvětlila, proč právě byla pořizována ověřená fotokopie, nelze při hodnocení všech těchto důkazů s jistotou uzavřít, že na dodatku je pravý podpis žalobce. Proto k předloženému dodatku soud nemohl přihlédnout.

20. Soud uložil žalované žalobci zaplatit dlužnou částku včetně úroku z prodlení ve smyslu § 1970 obč. zákoníku jako sankce za to, že nebylo zaplaceno řádně a včas. Výše úroku z prodlení odpovídá prováděcímu předpisu k tomuto ustanovení zákona platnému v době, kdy došlo k prodlení žalované se zaplacením dlužné částky. Úrok běží ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých plnění, tak jak vyplývá z ujednání o konkurenční doložce.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle úspěchu ve věci. Soud poměrně rozdělil náklady řízení, když žalobce byl v polovině svého nároku úspěšným, v polovině byl neúspěšný. Výrok o nákladech je výrazem skutečného výsledku sporu tak, jak má na mysli ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Když toto ustanovení je postaveno i jako určitá prevence pro případné uplatňování vyšších nároků než ve skutečnosti náleží. Žalobce vzal žalobu zpět, nikoliv pro konání žalované, ale z toho důvodu, že si sám uvědomil, že žádá více, než mu náleží.

22. Výsledek sporu potom odráží i výrok o nákladech státu, když soud tyto náklady rozdělil poměrně mezi oba účastníky. Jde o náklady zpracovaných znaleckých posudků a výslechů znalců před soudem.