6 C 63/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Bouchema ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o zaplacení 99 996,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 732 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 15. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 73 264,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 081,26 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 049,25 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky 19 513,37 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 8 % ročně jdoucím z částky 18 632,31Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 058,66 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 052,02 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jsoucím z částky 15 022,28 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 8 % ročně jsoucím z částky 14 474, 27 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 112,66 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 578,96 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 6 754, 63 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 8 % ročně jsoucím z částky 6 599,78 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 99 996,01 Kč představující nevypořádané nároky ze tří smluv o úvěru ( Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 6. 12. 2022, Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 8. 2022 a Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 4. 2022) uzavřených mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, .

2. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, neboť vyhodnotila informace požadované a získané od žalovaného před uzavřením předmětných smluv. Žalovaný v žádosti ze dne 9. 8. 2022 uvedl, že je zaměstnán, výše jeho měsíčního příjmu činí 34 000 Kč, výše jeho měsíčních výdajů činí 10 442 Kč, a dále žalovaný v žádosti uvedl, že bydlí u rodičů. Majetková situace uvedená žalovaným v žádosti byla ověřena z potvrzení od zaměstnavatele. Dále žalovaný v žádosti ze dne 1. 4. 2022 uvedl, že je zaměstnán, výše jeho měsíčního příjmu činí 28 000 Kč, výše jeho měsíčních výdajů činí 7 360 Kč, taktéž žalovaný v žádosti uvedl, že bydlí u rodičů. Majetková situace uvedená žalovaným v této žádosti byla ověřena z potvrzení od zaměstnavatele. Žalovaný v žádosti ze dne 5. 12. 2022 uvedl, že je zaměstnán, výše jeho měsíčního příjmu činí 34 000 Kč, výše jeho měsíčních výdajů činí 16 088 Kč, taktéž v tomto případě žalovaný v žádosti uvedl, že bydlí u rodičů. Majetková situace uvedená žalovaným v této žádosti byla ověřena z potvrzení od zaměstnavatele.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav:

5. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, dne 6. 12. 2022 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté prostředky spolu s odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 3 600 Kč, to vše v měsíčních splátkách po 2 656 Kč (zjištěno ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 6. 12. 2022). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v Žádosti o úvěr, z níž vyplývá, že žalovaný je zaměstnán, jeho příjem činí 28 000 Kč měsíčně, měsíční výdaje činí 16 088 Kč měsíčně, když jsou tvořené výdajem za bydlení ve výši 1 500 Kč, za osobní potřeby ve výši 7 440 Kč, srážky na mzdě ve výši 2 500 Kč a splátky stávajících půjček ve výši 4 648 Kč. Dále uvedl, že žije u rodičů. V kolonce „Doložení příjmů“ je zaškrtnuto potvrzení od zaměstnavatele, které žalobkyně dokládá a z kterého vyplývá příjem žalovaného ve výši 28 000 Kč a srážky ze mzdy ve výši 2 500 Kč ( vyplývá z Žádosti o úvěr ze dne 5. 12. 2022 a z potvrzení o výši příjmu ze dne 5. 12. 2022 ). Z Žádosti o úvěr nevyplývá, že by byla právní předchůdkyní ověřena výše výdajů sdělených žalovaným. Žalovaný uhradil z titulu smlouvy o úvěru ze dne 6. 12. 2022 částku celkem ve výši 2 656 Kč ( zjištěno z přehledu plateb ).

6. Dále bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, dne 9. 8. 2022 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté prostředky spolu s odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 3 600 Kč, to vše v měsíčních splátkách po 2 656 Kč (zjištěno ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 8. 2022). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v Žádosti o úvěr, z níž vyplývá, že žalovaný je zaměstnán, jeho příjem činí 34 000 Kč měsíčně, měsíční výdaje činí 10 442 Kč měsíčně, když jsou tvořené výdajem za bydlení ve výši 1 000 Kč, za osobní potřeby ve výši 4 250 Kč, srážky na mzdě ve výši 3 200 Kč a splátky stávajících půjček ve výši 1 992 Kč. Dále uvedl, že žije u rodičů. V kolonce „Doložení příjmů“ je zaškrtnuto potvrzení od zaměstnavatele, které žalobkyně dokládá a z kterého vyplývá příjem žalovaného ve výši 34 000 Kč a srážky ze mzdy ve výši 3 200 Kč (vyplývá z Žádosti o úvěr ze dne 9. 8. 2022 a potvrzení o výši příjmu ze dne 9. 8. 2022). Z Žádosti o úvěr nevyplývá, že by byla právní předchůdkyní ověřena výše výdajů sdělených žalovaným. Žalovaný uhradil z titulu smlouvy o úvěru ze dne 9. 8. 2022 částku celkem ve výši 10 612 Kč (zjištěno z přehledu plateb).

7. Dále bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, dne 2. 4. 2022 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté prostředky spolu s odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 700 Kč, to vše v měsíčních splátkách po 1 992 Kč (zjištěno ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 4. 2022). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v Žádosti o úvěr, z níž vyplývá, že žalovaný je zaměstnán, jeho příjem činí 28 000 Kč měsíčně, měsíční výdaje činí 7 360 Kč měsíčně, když jsou tvořené výdajem za bydlení ve výši 1 000 Kč, za osobní potřeby ve výši 3 860 Kč a srážky na mzdě ve výši 2 500 Kč. Dále uvedl, že žije u rodičů. V kolonce „Doložení příjmů“ je zaškrtnuto potvrzení od zaměstnavatele, které žalobkyně dokládá a z kterého vyplývá příjem žalovaného ve výši 28 000 Kč a srážky ze mzdy ve výši 2 500 Kč (vyplývá z Žádosti o úvěr ze dne 1. 4. 2022 a potvrzení o výši příjmu ze dne 1. 4. 2022). Z Žádosti o úvěr nevyplývá, že by byla právní předchůdkyní ověřena výše výdajů sdělených žalovaným. Žalovaný uhradil z titulu smlouvy o úvěru ze dne 2. 4. 2022 částku celkem ve výši 16 492 Kč (zjištěno z přehledu plateb). Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 a přílohy k této). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z dopisu ze dne 14. 6. 2024 adresovaného žalovanému). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 20. 9. 2024 a dokladu o odeslání).

8. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ).

9. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.

11. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

12. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením shora specifikovaných smluv o spotřebitelském úvěru s žalovaným řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně se dostavila k ústnímu jednání soudu, soud jí proto poučit v souladu s § 118a o.s.ř. o nutnosti označit důkazy k tomu, jakým konkrétním způsobem, na základě jakých konkrétních listin byly ověřovány výdaje žalovaného. Podle názoru soudu byl v případě výše označených smluv o úvěru byl dostatečně ověřen jen příjem žalovaného, a to potvrzeními od zaměstnavatele žalovaného o jeho příjmu. Ohledně žalovaným sdělených výdajů nelze na základě žalobkyní předložených důkazů konstatovat, že tyto byly ověřeny a že se právní předchůdkyně žalobkyně pouze nespolehla na informace sdělené žalovaným. Totéž platí v případě všech tří smluv ze dne 2. 4. 2022, ze dne 9. 8. 2022 i ze dne 6. 12. 2022, kdy z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že ověřen byl pouze příjem žalovaného, výdaje sdělené žalovaným zůstaly neověřeny. Nadto je třeba upozornit na skutečnost, že všechny tři smlouvy o úvěru byly uzavírány v jednom roce s odstupem pouze několika měsíců. Za této situace bylo o to důkladněji potřeba zabývat se tím, zda majetková situace žalovanému umožňuje splácet další úvěr a navýšit tak míru svého zadlužení. Pokud se právní předchůdkyně žalobkyně v tomto pouze spokojila se sdělením žalovaného, tak nelze konstatovat, že by posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí.

13. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je třeba posoudit jak smlouvu o úvěru ze dne 2. 4. 2022, tak smlouvu o úvěru ze dne 9. 8. 2022 a smlouvu o úvěru ze dne 6. 12. 2022 jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, pakliže zůstal nezaplacen. Pohledávka ze shora specifikovaných smluv za žalovaným byla na žalobkyni postoupena, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobkyně ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Zároveň je ale nutné zohlednit, že žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru ze dne 2. 4. 2022 peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, když žalovaný z titulu této smlouvy uhradil celkem částku 16 492 Kč, z titulu této smlouvy tedy žalovaný již poskytnuté peněžní prostředky uhradil. Z titulu smlouvy o úvěru ze dne 9. 8. 2022 byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 20 000 Kč, a žalovaný z titulu této smlouvy uhradil celkem částku 10 612 Kč, z titulu této smlouvy tedy žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 388 Kč, jakožto zbylou část poskytnutých prostředků, které zůstaly žalovaným nezaplaceny. Z titulu smlouvy o úvěru ze dne 6. 12. 2022 byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 20 000 Kč, a žalovaný z titulu této smlouvy uhradil celkem částku 2 656 Kč, z titulu této smlouvy tedy žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 17 344 Kč, jakožto zbylou část poskytnutých prostředků, které zůstaly žalovaným nezaplaceny. Co do zbylé části žalobkyní požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti všech tří smluv, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.

14. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyně byla soudem poučena ve smyslu §118 a o.s.ř. ohledně doplnění příjmů, výdajů a celkové majetkové situace žalovaného pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny. Žalobkyně však již žádné důkazy k poučení soudu nedoplnila. Soudu tedy nezbylo jinak, než aby vyšel z naposledy zjištěných poměrů žalovaného, tj. poměrů zjištěných právní předchůdkyní žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným ze dne 2. 4. 2022, 9. 8. 2022 a 6. 12. 2022. Za situace, kdy tehdy byl zjištěn a ověřen příjem žalovaného ve výši cca 28 000 Kč měsíčně, který lze povařovat za poměrně nízký, a při zohlednění skutečnosti, že v mezidobí od roku 2022 dosud se obecně podstatně zvýšily měsíční výdaje spojené se zajištěním základních životních potřeb (bydlení, strava), má soud za to, že je žalovaný schopen poskytnuté a dosud nesplacené prostředky v celkové výši 26 732 Kč zaplatit žalobkyni ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

15. S ohledem na konstatování neplatnosti smluv a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitl v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobkyní požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšným účastníkem byl žalovaný a měl by proto proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný však zůstal ve věci zcela nečinný, žádné náklady mu v řízení nevznikly, a proto bylo soudem rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III rozsudku shora.