7 C 142/2019

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Levým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem náměstí datum , PSČ obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemku

I. Soud připouští změnu žaloby, místo aby pozemku parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, byl předmětem část pozemku o výměře 1 041 m² oddělený geometrickým plánem [číslo] ověřeným Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov dne [datum], tato část bude dle nového stavu vedena pod parc. [číslo] se připouští.

II. Řízení se ohledně pozemků parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] a pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek], zastavuje.

III. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o převodu pozemků: Česká republika – [anonymizována tři slova] [IČO] se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ převodce“) a [jméno] [anonymizováno] [rodné číslo] bytem [adresa žalobkyně] (dále jen„ nabyvatel“) uzavírají podle ust. § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě“), tuto: Smlouvu o převodu pozemků:

I. Česká republika – Státní pozemkový úřad jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen„ pozemky“): -; parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú. Stradov u [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, -; parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, -; parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú. [anonymizováno], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, -; část pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, a to část o výměře [číslo] m² oddělenou geometrickým plánem [číslo] ověřeným Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov dne [datum], kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod parc. [číslo] Uvedený geometrický plán tvoří nedílnou součást této smlouvy.

II. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě. Nárok nabyvatele podle ust. § 11a zákona o půdě, plynoucí z rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR – Pozemkového úřadu Praha, [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí Státního Pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [část Prahy], ze dne [datum], rozhodnutí Státního Pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [část Prahy], ze dne [datum] a rozhodnutí PÚ [číslo], ze dne [datum], byl oceněn ČR – Státním pozemkovým úřadem v souhrnné výši [částka] (slovy: tři miliony padesát sedm tisíc pět set sedmdesát šest korun českých) a jeho dosud nevypořádaná část činí v souhrnu [částka] (slovy: dva miliony devět set třicet pět tisíc šest set sedmnáct korun českých a šestnáct haléřů).

III. Na uspokojení nároku nabyvatele dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatele pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a nabyvatel je přijímají do svého výlučného vlastnictví.

IV. Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí. Převodce: Nabyvatel: [země] – [anonymizována tři slova] [jméno] [anonymizováno]

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradu nákladů řízení státu na účet Okresního soudu v Českém Krumlově [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala převodu pozemků parc. [číslo] vše v k. ú. a obci [obec], pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], pozemku parc. [číslo] v k. ú. Stradov u [obec], [územní celek], pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], pozemku parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno], [územní celek] a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek] s odkazem na nárok oprávněné osoby podle § 4 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen ZoP). V průběhu řízení vzala žalobu částečně zpět ohledně pozemků uvedených ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud řízení se souhlasem žalované zastavil podle § 92 odst. 1, 2 o. s. ř. V případě pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] žalobu změnila tak, aby jí byl převeden pozemek oddělený geometrickým plánem, který tvoří přílohou tohoto rozhodnutí, dle výroku I. výroku rozsudku. Soud změnu žaloby připustil podle § 95 o. s. ř. Nárok na nahrazení projevu vůle a aktivní legitimaci odvozuje od [jméno] [příjmení], která jí převedla svůj restituční nárok dne [datum]. Restituční nárok vyplývá z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl. město Prahu čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl. město Prahu čj. PÚ [číslo] ze dne [datum] a rozhodnutí Pozemkového úřadu hl. města Prahy čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], kterými její právní předchůdkyní nebyly vydány odňaté nemovitosti v lokalitách [část obce] a [část obce]. Žalovaná její restituční nárok plynoucí z výše uvedených rozhodnutí vyčíslila částkou [částka], který ke dni podání žaloby eviduje jako nevypořádaný. Žalobkyně s takto stanovenou výší restitučního nároku nesouhlasila a žádala o revizi ocenění pozemků, které jí nebyly vydány. Žalovaná nezohlednila, že pozemky nevydané rozhodnutím čj. PÚ [číslo] přešly do vlastnictví státu rozhodnutím odboru pro výstavbu ONV-Jih čj. Výst. [číslo] ze dne [datum]. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že nevydané pozemky byly nově zaměřeny a rozděleny vzhledem k jejich skutečnému použití (hlediště, pokladny, stáje a dráha dostihového závodiště), když z polohy pozemků v areálu závodiště je zřejmé, že všechny nevydané pozemky byly ve větší či menší míře dotčeny stávajícím zařízením závodiště, parc. [číslo] v jihovýchodní části areálu navíc předmětem výstavby hospodářské části na základě 11. a 7. stavebního obvodu. Pozemky nevydané rozhodnutím čj. PÚ [číslo] přešly do vlastnictví státu [datum] (pozemek PK [anonymizováno] dne [datum]) Tyto pozemky byly územně plánovací dokumentací platnou ke dni jejich přechodu vymezeny pro průmysl, stavebnictví, výrobní služby a sklady, tedy jednalo se o pozemky určené k zástavbě. V případě rozhodnutí čj. PÚ [číslo] přešly do vlastnictví státu kupními smlouvami ze dne [datum] (kupujícím byl čs. stát – VHMP-výstavba sídlišť) pro výstavbu 24 bytových jednotek [anonymizována dvě slova]. I tyto pozemky byly územně plánovací dokumentací platnou ke dni jejich přechodu na stát vymezeny pro průmysl, stavebnictví, výrobní služby a sklady, tedy opět o pozemku určené k zástavbě. Žalovaná pozemky ocenila jako pozemky zemědělské a nikoliv jako pozemky určené k zástavbě. Za daného stavu si žalobkyně nechala vypracovat posudek znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] – [číslo] ze dne [datum], který pozemky nevydané rozhodnutím čj. PÚ [číslo] ocenil částkou [částka] (podíl žalobkyně činí [částka]), rozhodnutím čj. PÚ [číslo] částkou 487 500 (podíl žalobkyně [částka]), rozhodnutím čj. PÚ [číslo] částkou [částka] (podíl žalobkyně [částka]) a rozhodnutím čj. PÚ [číslo] částkou [částka] (podíl žalobkyně [částka]). Restituční nárok žalobkyně činí jednu třetinu celkového nároku, tedy [částka]. Žalovaná postupovala při uspokojování nároku žalobkyně svévolně a liknavě tak, že ani po více než 25 letech není její restituční nárok zcela vypořádán. Tato doba je zjevně nepřiměřeně dlouhá a svědčí o svévoli a liknavosti žalované bez dalšího. Po skončení řízení u pozemkového úřadu žalobkyně pravidelně sledovala a účastnila se veřejných nabídek pozemků. Do těchto nabídek nejsou a v naprosté většině případů nebyly zařazovány takové pozemky, které by odpovídaly vlastnostem pozemků nevydaných tak, aby byl uspokojen zákonný nárok žalobkyně. Za celý rok 2013 byla zveřejněna pouze jedna veřejná nabídka dle ZoP, v letech 2014 – 2017 se jednalo o čtyři veřejné nabídky ročně. Postup žalované vykazuje znaky svévole a je porušením ústavních principů rovnosti a právního státu. Žalobkyni nikdy nebyl nabídnut náhradní pozemek odpovídající pozemkům nevydaným a žalovaná žádné takové vhodné pozemky dosud ani neoznačila. Rovněž lze znak liknavosti a svévole shledat i v nesprávném ocenění restitučního nároku žalovanou, čímž bylo žalobkyni znemožněno účastnit se plnohodnotným způsobem veřejných nabídek vzhledem ke spornému určení výše a de facto existenci nároku, kdy žalovaná eviduje nárok žalobkyně v několikanásobně nižší hodnotě. Žalobkyně prokázala charakter původních pozemků i důvody, pro které byly tyto pozemky právním předchůdcům žalobkyně odejmuty, přesto žalovaná nadále odmítá uznat, že by měly být původní pozemky oceněny jako pozemky určené pro výstavbu. Na tomto závěru setrvává i přes řízení, která byla vedena před dalšími soudy České republiky (ohledně nároků ze stejných rozhodnutích), přičemž v neposlední řadě rozhodoval i Nejvyšší soud České republiky (např. sp zn.: [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]), který odmítl dovolání žalované. Žalovaná vědomě postupuje v přímém rozporu s četnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, který dospěl k závěru, že za pozemky je třeba osobě oprávněné poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu, přestože byly v době převodu na stát v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské, pokud byly vykoupeny za účelem výstavby. Dosud neuspokojená část restitučního nároku v případě žalobkyně činí [částka]. Po částečných zpětvzetí jsou předmětem řízení následující pozemky. Parc. [číslo] v k. ú. Stradov u [obec] je vedena jako orná půda. Námitka žalované o její nevydatelnosti s ohledem na existenci elektrického vedení je vyřešena tím, že se jedná o technickou infrastrukturu podle § 6 odst. 1 písm. b) bod 4 zák. [číslo], o [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (dále jen SPÚ), což představuje výjimku z překážek převoditelnosti náhradních pozemků. Ani skutečnost, že obec požádala o bezúplatný převod pozemku dne [datum], nepředstavuje zákonnou ani judikaturní překážku převoditelnosti. Jak už bylo judikováno, vzniká žádostí o bezplatný převod pozemku nárok majetkoprávní povahy, který podléhá promlčení a v daném případě je promlčen. Ohledně pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] žalovaná nenamítala žádnou překážku převoditelnosti. V případě pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] žalovaná namítala, že obklopuje pozemek parc. [číslo] avšak tato skutečnost rovněž nepředstavuje žádnou překážku v převoditelnosti. Žalovaná sama ve veřejných nabídkách nabízí pozemky, které nemají přístup z veřejné cesty, samy jsou cele obklopeny nebo jsou jedinou přístupovou cestou k dalším pozemkům. V případě pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] byla geometrickým plánem [číslo] oddělena část pozemku, kam zasahuje veřejně prospěšná stavba a nově vymezený pozemek je prost veškerých překážek k převodu a je vhodný k vydání. Žalobkyně ohledně nálezu Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] uvedla, že se s těmito závěry neztotožňuje, neboť se zcela obsahově vymyká dosavadní ustálené rozhodovací praxe obecných soudů a Nejvyššího soudu ČR, která ačkoliv se jedná o praxi dlouhodobě zastávanou, nebyla dosud Ústavním soudem ČR nikterak kritizována. Toto rozhodnutí se zabývá posouzením individuálních skutkových okolností, které nelze paušálně vztáhnout na všechna restituční řízení.

2. Žalovaná nárok neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. Podle jejího názoru je nárok žalobkyně promlčen. Od právní moci rozhodnutí o nevydání pozemků právní předchůdkyni žalobkyně, kterým jí vznikl restituční nárok na náhradu za nevydané pozemky, začala plynout obecná tříletá promlčecí lhůta nejen k uplatnění restitučního nároku žalobkyně, ale i k případnému rozporování jeho výše. Rozhodným dnem pro počátek běhu promlčecí doby je den vydání rozhodnutí, kterým právní předchůdkyni žalobkyně vznikl restituční nárok na vydání náhradních pozemků, tj. v daném případě [datum], resp. [datum], [datum] a [datum], když od tohoto data mohla právní předchůdkyně žalobkyně své právo vykonat, příp. se pro něj domáhat soudní ochrany. Daná žaloba byla tedy podána po uplynutí obecné promlčecí lhůty podle § 101 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Ohledně tvrzení její liknavosti žalovaná prokázala, že v souladu se ZoP pořádá veřejné nabídky, v jejímž rámci mohou oprávněné osoby svůj restituční nárok uspokojit a získat náhradní pozemky. Žalovaná nijak nebránila žalobkyni v uspokojení jejího restitučního nároku tak, jak jej sama evidovala či eviduje. Žalovaná uspořádala velké množství veřejných nabídek pozemků všech představitelných velikostí, druhů a hodnot tak, aby zbývající oprávněné osoby mohly své restituční nároky uspokojit. Uspokojení nároku oprávněných osob mimo zákon o půdě je zcela výjimečným prostředkem, který je podmíněn zjištěními vedoucími k závěru, že postup žalované lze kvalifikovat jako liknavý či svévolný, přičemž k uspokojení nároku převodem pozemku do veřejné nabídky nezahrnutého je na místě tehdy, kdy se oprávněné osoby přes svůj aktivní přístup nemohou dlouhodobě domoci svých práv. Žalobkyně a její právní předchůdkyně měly možnost účastnit se veřejných nabídek náhradních pozemků za stejných podmínek, jak činily jiné oprávněné osoby. Žalovaná účast nijak neztěžovala, nediskriminovala a nekladla žádné jiné obdobné překážky. Žalobkyně ani její právní předchůdkyně neprojevily aktivní snahu o uspokojení jejich restitučního nároku. Z dokazování jasně vyplynul pasivní přístup žalobkyně a její předchůdkyně k vypořádání restitučních nároků. Rozhodně není dokladem liknavosti a svévole délka samotného restitučního řízení. Bylo prokázáno, že kvantita a kvalita nabízených pozemků byla a je plně dostačující, protože žalovaná nabízela tisíce pozemků v různých katastrálních územích, o různých výměrách a hodnotách tak, aby mohly být uspokojeny osoby jak s drobnými, tak s významnými zůstatky nároků. Naopak žalobkyně nepředložila žádné konkrétní tvrzení a nenavrhla důkazy k podpoře svých tvrzení o liknavosti a svévoli. Pozemky odňaté právním předchůdcům oprávněných osob nebyly stavební pozemky a nebyly určeny pro výstavbu budov. Drtivá většina nevydaných pozemků ve [část obce] není zastavěna do současné doby. Posudek Ing. [jméno] [příjmení] rozporuje, protože odňaté pozemky nelze ocenit dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., ale měly by být oceněny dle § 14 odst. 3 této vyhlášky. U některých nevydaných pozemků je v rozhodnutí PÚ [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] uveden druh pozemku závodiště, který nelze ocenit dle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky, ale podle § 14 odst. 5 cit. vyhlášky. Všechny nevydané pozemky na základě rozhodnutí čj. PÚ [číslo], čj. PÚ [číslo] a čj. PÚ [číslo] byly ve znaleckém posudku oceněny podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Takový postup ocenění pozemků je nesprávný. K takovému ocenění pozemků neopravňuje ani druh pozemku (tj. role, resp. závodiště), ani územně plánovací dokumentace platná v době přechodu pozemku na stát, ani skutečné využití pozemků v době jejich přechodu na stát. Rovněž dokumenty o stavebních obvodech nejsou územně plánovací dokumentací. Nebylo tedy řádně prokázáno či doloženo, že by nevydané pozemky byly určeny pro stavby či k zastavění. Znalec se v rozporu s oceňovací vyhláškou vůbec nevypořádal s úpravou ceny srážkami podle přílohy [číslo] vyhlášky. V případě rozhodnutí [číslo jednací] znalec uvedl, že pozemky byly územním plánem vymezeny pro průmysl, stavebnictví, výrobní služby a sklady. Takto byly vymezeny části pozemků až na základě Směrného územního plánu hlavního městě Prahu z roku 1975, který však byl schválen až [datum], který nabyl účinnosti až po přechodu pozemků do vlastnictví státu ([datum] a [datum]). Podle dostupné územně plánovací dokumentace (Revise směrného územního plánu hl. m. [obec] z r. 1969, platné od r. 1971, dostupné na [webová adresa]) byly dotčené pozemky (PK [anonymizováno], PK [anonymizováno], PK [anonymizováno]) vymezeny jako součásti lučních ploch. Všechny tyto pozemky znalec ocenil podle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky jako pozemky určené pro stavby, resp. k zastavění cenou [částka] m². Za daného stavu měl být pozemek PK [anonymizováno] oceněn podle § 14 odst. 4 vyhlášky a pozemky PK [anonymizováno] a část pozemku PK [anonymizováno] podle § 14 odst. 3 vyhlášky. U pozemku parc.č. PK [anonymizováno] není uveden druh pozemku. Podle znalce měl být vykoupen pro výstavbu 24 bytových jednotek [anonymizována dvě slova], proto ho ocenil podle § 14 odst. 1 vyhlášky cenou [částka] Podle dostupné územně plánovací dokumentace byl dotčený pozemek vymezen jako součást lučních ploch a částečně také ploch lesů. Takto vymezený pozemek nelze ocenit podle § 14 odst. 1 vyhlášky. Jednou z příloh znaleckého posudku je Stanovisko k zastavěnosti pozemků vydané Městskou částí [obec] – [část obce] dopisem zn.: 361/ 2018 ze dne [datum]. V uvedeném dopise jsou všechny pozemky a jejich zastavěnost popisovány podle jejich aktuálního stavu v době vydání tohoto stanoviska, tj. v roce 2018. Pro ocenění nevydaných pozemků je však třeba posuzovat stav pozemků a jejich vymezení v územně plánovací dokumentaci k datu jejich převodu do vlastnictví státu, tj. v letech 1957, 1973 a 1976 [katastrální uzemí] byla jako původně samostatná obec sloučena do tzv. [příjmení] [jméno] až v roce 1968. Pokud pozemky znalec ocenil jako stavební, měl použít srážky dle přílohy [číslo] vyhlášky. Takto měla být uplatněna zejména srážka dle položky [číslo] tabulky I (60%), neboť nevydané pozemky se nacházely v době odnětí na území ([katastrální uzemí]), které nebylo a ani dosud není stavebně srostlé s Prahou. Rovněž měly být uplatněny i další srážky dle tabulky č. I a tabulky č. II přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky, jako zejména srážky za to, že nebyl dán přístup po zpevněné komunikaci (10%), pro nemožnost napojení na veřejnou kanalizaci (7%), a že pozemky netvořily funkční celky s jakoukoliv stavbou, ale i další srážky tam uvedené. K žalovaným pozemkům uvedla následující. Parc. [číslo] v k.ú. Stradov u [obec], [územní celek], je z převodu vyloučena z důvodu existence zákonné překážky převoditelnosti dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o SPÚ, neboť je určen k zastavění veřejně prospěšnou stavbou –„ [anonymizováno] koridor rychlostní komunikace R3 – D [obec] – D. [anonymizováno]“. Současně byla k pozemku uplatněna nároková žádost dle § 11 odst. 1 zákona o Státním pozemkovém úřadu. S ohledem na tuto skutečnost se jedná o pozemek, který dle § 11a odst. 12 ZoP, nelze zařadit do veřejné nabídky a nemůže tak být vhodný k bezúplatnému převodu na žalobce, resp. nejde o pozemek vhodný k převodu na oprávněné osoby. Z převodu je vyloučena parc. [číslo] v k. ú. Jenín, [územní celek], neboť obklopuje celý pozemek parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno], [územní celek], který je ve vlastnictví třetí osoby. [příjmení] pozemku by tak byl vydáním zbaven k jedinému přístupu ke své nemovitosti a nemohl by ji tak řádně užívat. Převodem pozemku na žalobce by tak došlo k neodůvodněnému zásahu do práv třetí osoby. U pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] existuje zákonná překážka převoditelnosti dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o SPÚ, neboť je určen k zastavění veřejně prospěšnou stavbou. Z územního plánu obce pak vyplývá, že se jedná o veřejně prospěšnou stavbu označenou jako VPS [anonymizováno]„ navržené účelové komunikace ve správním území obce“. V průběhu řízení byl náhradní pozemek (o výměře 1 041 m2) oddělen geometrickým plánem [číslo] od původního pozemku parc. [číslo] (o výměře 1 075 m2). Žalovaná poukázala rozhodnutí Ústavního soudu ČR, který v nálezu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] uzavřel, že soudy nejsou v restitučních řízeních oprávněny náhradovým rozsudkem restituentům převést část pozemku vymezenou geometrickým plánem.

3. Žalovaná učinila nespornou aktivní legitimaci žalobkyně.

4. Z přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby vyplývá, že žalovaná evidovala u právní předchůdkyně žalobkyně restituční nárok v celkové výši [částka].

5. Z rozhodnutí o vyvlastnění odboru pro výstavbu Rady okresního národního výboru [okres] v [obec] XVI. ze dne [datum] soud zjistil, že předmětné pozemky byly vyvlastněny pro výstavbu. Odbor pro výstavbu Rady krajského národního výboru v [obec] do [datum] určil 11. stavební obvod [územní celek] zahrnující pozemky odňaté právní předchůdkyni žalobkyně.

6. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] soud zjistil, že byl vypracován podle § 127a o. s. ř. Ocenění bylo provedeno podle vyhl. č. 316/1990 Sb., podle stavu nemovitostí k datu přechodu vlastnického práva na stát. Podkladem byla příslušná správní rozhodnutí zakládající nárok právní předchůdkyně žalobkyně. Pozemky pod čj. PÚ [číslo] ocenil podle odst. 1 předmětné vyhlášky, pozemky podle rozhodnutí PÚ [číslo] podle téhož ustanovení, pozemky podle PÚ [číslo] podle odstavce páté vyhlášky a pozemky podle rozhodnutí PÚ [číslo] podle odst. 1 předmětné vyhlášky. Celková výše nároku za všechny odňaté pozemky činí [částka]. Znalec měl mimo k dispozici rozhodnutí odboru výstavby ze dne [datum], odboru pro výstavbu Rady krajského národního výboru ze dne [datum] a stanovisko městské části [obec] – [část obce] ze dne [datum].

7. Restituenti uplatnili své nároky ve smyslu ZoP žádostí doručenou příslušnému správnímu orgánu [datum]. Přípisem ze dne [datum] žádali o přijetí konečného rozhodnutí ohledně jejich restitučních nároků.

8. Z vyjádření Státního pozemkového úřadu ze dne [datum] vyplývá, že průměrná délka období od uplatnění restitučního nároku oprávněnou osobou do úplného vypořádání činí 10,01 let.

9. Z kontrolní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2003 mimo jiné vyplývá, že restituční proces není ani po 12 letech ukončen, zejména v případě nároku oprávněných osob – původních vlastníků na bezúplatný převod jiného pozemku.

10. Žalobkyně doložila existenci žalovaných pozemků informacemi ze stránek [webová adresa].

11. Žalobkyně doložila nevhodnost nabízených náhradních pozemků a upřednostňování jiných osob, případně s nižšími nároky, např. smlouvou mezi [anonymizována tři slova] a oprávněným [příjmení] [jméno] [příjmení], jehož restituční nárok činil méně než polovinu ceny nabývaných touto smlouvou. Velikostně nevhodnými pozemky byly např. p. č. [rok] v [obec] (výměra 14m2), p. č. [rok] v [obec] [část obce] (výměra 59m2), [parcelní číslo] [obec] [část obce] (výměra 43m2), [obec] [část obce] (výměra 10m2), [obec] [část obce] (výměra 12m2).

12. Z usnesení Nejvyššího soudu České republiky [spisová značka] mimo jiné vyplývá, že samotný požadavek na přecenění hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené ZoP, a to za účelem určení výše restitučního nároku odpovídající příslušným právním předpisům, ostatně ani nepředstavuje samostatné majetkové právo, které by podléhalo promlčení (§ 100 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., obč. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2013, resp. § 611 zák. č. 89/2021 Sb., o. z.).

13. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové čj. [číslo jednací] byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou čj. [číslo jednací] restituentů ze stejných restitučních rozhodnutí jako žalobkyně. Soud I. stupně nahradil projev vůle žalované s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemků. Odvolací soud dovodil, že účelem vyvlastnění pozemků původních parcel (dle PK) [číslo] bylo vybudování areálu závodiště ve [část obce] dle plnění jednotného hospodářského plánu a plánovaná další výstavba areálu, že části vyvlastněných původních parcel (dle PK) [číslo] (části nyní sloučené do pozemku parc. [číslo]) byly po převzetí státem zastavěny komunikací. Rovněž bylo prokázano, že na některých částech uvedených vyvlastněných pozemcích se nachází stáje, vybudované v letech 1956 – 1964 a další stavby. Rovněž odkázal i na správnost hodnocení odboru výstavby Krajského národního výboru v [obec] z [datum].

14. Státní pozemkový úřad ve vyjádření ze dne [datum] uvedl, že v letech 2006 až 2015 nabízel v okrese [okres] ve veřejných nabídkách podle ZoP celkem 157 pozemků, z nichž 97 převedl oprávněným osobám.

15. Obecní úřad Malonty dne [datum] uvedl, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] je určen k realizaci zeleně, veřejně prospěšných opatření a částečně dotčen předkupním právem obce.

16. Městský úřad Kaplice uvedl, že pozemek parc. [číslo] tvoří koridor silnice D3.

17. Z nároku vybraných oprávněných osob soud zjistil, že podle žalované činí nevypořádaný nárok žalobkyně [částka].

18. Z žádosti vlastníka ([právnická osoba]) ze dne [datum] soud zjistil, že požádal o úplatný převod sousedícího zemědělského pozemku, a to konkrétně parc. [číslo] v k. ú. Stradov u [obec], o které se tvrdí, že tvoří koridor D3.

19. U pozemků zařazených do nabídek podle ZoP pro území celé České republiky ve stavu ke dni [datum] soud zjistil, že jsou nabízeny pozemky od částky [částka] do [částka] Tyto údaje jsou pro danou věc zcela nepodstatné s ohledem na hmotně právní závěr soudu o stavebním charakteru odňatých pozemků a správnost jejich ocenění znalcem [příjmení] [příjmení]. To samé platí i v případě přehledu pozemků ve stavu ke dni [datum].

20. Z výřezu územního plánu pozemku parc. [číslo] v k. ú. Stradov u [obec] soud zjistil, že je dotčen veřejně prospěšnou stavbou, avšak se jedná o stavbu elektrického vedení (v územním plánu označenou [anonymizováno].

21. Žalovaná předložila znalecký posudek o ceně pozemku [anonymizováno] v k. ú. [část obce] (rozhodnutí PÚ [číslo] ze dne [datum]) ze dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení]. Znalec dospěl k závěru, že jednotková cena za 1m2 činí [částka]. Při výměře 1453m2 činí cena dle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., [částka]. Posudkem [číslo] ocenil pozemky PK [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno] v k. ú. [část obce] (rozhodnutí PÚ [číslo]). Pozemek PK [anonymizováno] o výměře 6970m2 ocenil částkou 3 [spisová značka]. U ostatních pozemků stanovil jednotkovou cenu 10,30 [spisová značka]. Celková částka za použití stejné metodiky činí [částka]. Žalovaná dále stanovila cenu pozemků dle PÚ [číslo] částkou [částka].

22. Z protokolu Okresního soudu v Českých Budějovicích čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že byl vyslechnut znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ke stanovení cen odňatých pozemků shodných účastníků. Znalec uvedl, že nepřistoupil ke srážkám, protože vycházel z výpovědí, které mu poskytl objednatel posudku (zástupce žalobkyně), že pozemky byly zasíťované. K dispozici měl výpisy z katastru nemovitostí a územně plánovací dokumentace.

23. Z rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou čj. [číslo jednací] soud zjistil, že i tento soud dospěl k závěru o liknavosti a svévoli žalované ve vztahu k vypořádání restitučních nároků žalobkyně a rovněž, že odňaté pozemky byly pozemky určenými pro výstavbu v rámci 11. stavebního obvodu pro [územní celek] k rozšíření státního závodiště. K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem čj. [číslo jednací] potvrdil rozsudek ohledně jednoho pozemku a v případě dalších pozemků rozhodnutí zrušil a řízení zastavil. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými závěry ve věci samé. Při odvolacím řízení učinili účastníci nesporným, že žalobkyně se účastnila před podáním žaloby veřejné nabídky dne [datum], ve které nebyla úspěšná. Následně se účastnila veřejných nabídek vyhlášených 25. 5., [datum], 8. 3., 3. 6. a [datum], ve kterých byl uspokojen její nárok v celkové výši [částka] Odvolací soud dospěl k závěru, že ani přes svůj aktivní přístup se žalobkyně nemohla dlouhodobě domoci svých práv. S ohledem na výši nároku, kterou stanovila žalovaná, i kdyby se žalobkyně dále přihlásila do veřejných nabídek, byla by z těchto řízení vyřazována, neboť její nárok by již měl být uspokojen. Tedy žalobkyni nezbylo nic jiného než své nároky uplatnit prostřednictvím žalob. Soudy obou stupňů potvrdily správnost závěrů znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení]. Ke zrušení části rozsudku a k zastavení došlo po částečném zpětvzetí žaloby. Shodně (ve smyslu úspěchu jiných oprávněných osob ze stejných restitučních nároků) bylo týmž soudem rozhodnuto rozsudkem č. j. [číslo jednací] potvrzeného rozsudkem odvolacího soudu č. j. [číslo jednací]. Dovolání žalované Nejvyšší soud ČR odmítnul usnesením [číslo jednací] [spisová značka]. 24. [jméno] [jméno] ve znaleckém posudku [číslo] ze dne [datum] ocenil pozemky podle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. Pozemek [číslo] v k. ú. Stradov u [obec] ocenil částkou [částka], pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] částkou [částka] (5,15 [spisová značka]) a pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] o výměře 682 368m2 částkou [částka].

25. Znalec dodatkem ke shora uvedenému posudku ze dne [datum] stanovil cenu pozemku parc. [číslo] o výměře 1 041m2 [částka] (3,90 [spisová značka]). Znalec nahlédl do územního plánu a na místě zjistil, že dle sousedních vlastníků nelze připojit pozemek na elektroinstalaci ani zajistit zdroj vody. Pozemek není určen k zastavění. Jedná se o kulturu orné půdy, přes jejíž roh, který byl oddělen a označen nově parcelou [číslo] vede úzká komunikace. Nachází se na pravé straně při vjezdu do obce Malonty bez dalších nemovitostí. Součástí znaleckého posudku je geometrický plán pro rozdělení pozemku Ing. [jméno] [příjmení] č. plánu [číslo] ze dne [datum] tvořící přílohu rozsudku.

26. Žalovaná rozporovala ocenění pozemku parc. [číslo] o výměře 1 041m2 v k. ú. [část obce] vypracovaného znalcem [jméno]. Uvedla, že se jedná o pozemek v okrajové části osady [část obce], který je dle územního plánu obce situován v zastavitelných plochách pro obytné rodinné domy včetně zahrad, pro bytové domy včetně vysazené zeleně. Znalec opominul, že katastrem nemovitostí je pozemek veden jako orná půda a je určen k zastavění rodinnými domy, nebo bytovými domy. Z toho vyplývá, že cena za 1m2 by měla být [částka].

27. Znalec [jméno] [jméno] byl vyslechnut při jednání a uvedl, že nemá důvod pro změnu závěrů. Pozemek v k. ú. [obec] je nad areálem [právnická osoba] a rodinnými domky. Při obhlídce všechny prošel, byl kontaktován jedním z vlastníků sousedního domu, který si stěžoval na hluk a prach z provozu společnosti. Pro svůj posudek rovněž použil ortofotomapu. Zjistil, že část pozemku je osázena porosty, která má bránit částečnému průniku prachu a hluku. [anonymizováno] je čistě zemědělskou firmou, je tedy předpoklad, že jako zemědělský areál, ve kterém jsou umístěny kanceláře a stroje, které se odtud rozjíždějí na práci na polích je zatížen více. Potvrdil závěry dodatku znaleckého posudku. Znalec dne [datum] vyhotovil druhý dodatek, týkající se pozemku v k. ú. [část obce], [územní celek] parc. [číslo]. Při ohledání zjistil, že pozemek je určen k zastavění rodinným domem, [část obce] je vzdálené od [obec a číslo] km, tedy jde o část nesrostlé obce, není napojen na veřejný vodovod ani kanalizaci. Pozemek je bez porostů. To co tvoří stín na ortofotomapě, jsou u úvozové cesty na [část obce] ve vlastnictví [územní celek]. Všechna zjištění byla potvrzena starostou obce. Znalec stanovil cenu 20 [spisová značka]. Za nesrostlost snížil cenu o 30 % (6 [spisová značka]) za nenapojení na vodovod 5 % a na kanalizaci 7 % (celkem 1,68 [spisová značka]) a dospěl k závěru, že cena m2 tohoto pozemku činí [částka]. Při jeho výměře 1 041m2 ho tak ocenil částkou [částka].

28. S ohledem na již dostatečná zjištění soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem navrženým žalobkyní v řízení jiných restituentů ze shodných správních rozhodnutí před Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou k prokázání ceny nevydaných pozemků 29. Skutkovým a hmotně právním závěrem soudu je, že žalobkyně je nástupkyní oprávněné osoby podle § 4 zákona o půdě a nositelkou nároku na vydání náhradních pozemků podle tohoto předpisu. Restituční nárok byl uplatněn v zákonem stanovených lhůtách již v roce 1992, tedy před více než 28 lety a dosud nebyl plně vypořádán. Nárok oprávněné osoby na poskytnutí náhradního pozemku je majetkovým právem, které je vymahatelné a lze je realizovat uložením povinnosti uzavřít smlouvu (nahrazení projevu vůle), přičemž při liknavém postupu státu není třeba důvodnost žaloby vázat na podmínku předchozího zařazení konkrétního pozemku do veřejné nabídky. S ohledem na délku trvání celého restitučního řízení od uplatnění nároku, na neustále zpochybňující přístup žalované k již jednoznačně prokázanému charakteru odňatých pozemků, je žaloba jediným právním prostředkem, kterým se může žalobkyně domáhat uspokojení jejího nároku. Lze shrnout, že žalovaná bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení žalobkyně zásadně předpokládaným postupem, tedy prostřednictvím veřejné nabídky pozemků, nesprávným oceněním restitučního nároku. Nerespektovala ustálenou soudní judikaturu, podle které pozemky, které byly v době přechodu na stát evidovány jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizací výstavby) je třeba ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. Do podání žaloby se žalobkyně účastnila dvou veřejných nabídek vyhlášených v roce 2018 a dalšími dvěma účastmi v roce 2019, při kterých došlo k uspokojení jejího restitučního nároku pouze ve výši [částka]. Za situace, kdy žalovaná odmítá přecenění nároku žalobkyně, i kdyby se v současné době přihlásila do dalších veřejných nabídek, byla by žalovanou v podstatě automaticky vyřazována, neboť podle její evidence je její nárok již téměř uspokojen. Lze tedy dospět k závěru, že žalobkyně vyvíjela dostatečnou aktivitu, přičemž nemohla být uspokojena pro negativní svévolný a liknavý přístup žalované. Jak již bylo uvedeno výše, jednoznačný závěr soudu je, že restituentce byly odňaty pozemky stavební. Tomu odpovídá i výše restitučního nároku stanovená v posudku Ing. [jméno] [příjmení] ([částka]). V případě žalovaných pozemků soud dospěl k závěru, že součet jejich cen odpovídá zbývající části restitučního nároku žalobkyně. Podle názoru soudu znalec [jméno] [jméno] řádně odůvodnil ceny pozemků, které v případě katastrálního území Jenín činí [částka], v k. ú. [obec a číslo] [anonymizováno], [částka], v k. ú. Stradov u [obec] [částka] a v k. ú. [část obce] [částka]. Soud tedy shrnuje, že v posuzovaném případě byla prokázána liknavost a svévole žalované, stavební charakter odňatých pozemků a cena žalovaných pozemků nedosahuje výše nevypořádaného nároku žalobkyně, proto bylo žalobě vyhověno.

30. Podle § 4 odst. 1, 4 ZoP platí, že oprávněnou osobou je státní občan [obec] a [anonymizováno] Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící původní zemědělské usedlosti, přešlé na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst.

1. Žalobkyně je dědičkou oprávněné osoby, restituční nárok na ní přešel písemnou smlouvou. Podle § 6 odst. 1 písm. k ) ZoP platí, že oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku skutečnostní dále uvedených pod písmeny a) – u). Podle § 14 odst. 1 věty druhé ZoP náleží oprávněné osobě náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá, za který nebyl poskytnut jiný pozemek. Podle § 17 odst. 3 písmeno a) ZoP platí, že nemovitosti ve vlastnictví státu, na které nebylo ve lhůtě uvedené v § 13 uplatněno právo na vydání, může pozemkový úřad převést do vlastnictví oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle § 14 - § 16 nebo § 20. Postup pro převod náhradních pozemků je uveden v ustanovení § 11a zákona o půdě jako převod na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Překážky převodu pozemků jsou uvedeny v § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o SPÚ, přičemž nelze převádět zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, zemědělské pozemky nebo jejich částí určené územním plánem nebo regulačním plánem nebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavení veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastrukturami nebo těmito stavbami již zastavěné, v výjimkou zemědělských pozemků převáděných dle § 3 odst. 4, § 7 nebo § 10 odst. 1, zemědělských pozemků již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti [anonymizována tři slova] vyjádření příslušný úřad územního plánování, zemědělské pozemky určené podle schváleného návrhu pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských a ekologických opatření, majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků a pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b) s výjimkou nakládání podle § 3 odst.

4. K vydávaným pozemkům uvádí soud následující. V případě pozemku parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] u [obec] se jedná o pozemek vedený jako orná půda, je tedy součástí zemědělského půdního fondu, přičemž ho lze zemědělsky obhospodařovat. Žalované námitka o nevydatelnosti z důvodu elektrického vedení soud uvádí, že se jedná o technickou infrastrukturu ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) bod čtvrtý zákona o SPÚ, která představuje výjimku z překážek převoditelnosti náhradních pozemků. Ani skutečnost, že obec požádala o bezúplatný převod pozemků dne [datum], nepředstavuje zákonnou ani judikaturní překážku převoditelnosti. Rovněž bylo judikováno, že i v momentě, kdy obec podá žádost o bezúplatný převod pozemku, vzniká jí tak nárok majetkoprávní povahy, který podléhá promlčení. S ohledem na shora uvedené je tedy nepochybné, že tento nárok obce je promlčen. V případě pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] žalovaná nenamítala žádnou překážku převoditelnosti, jejímu vydání tedy nic nebrání. Skutečnost, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. Jenín je obklopen pozemkem parc. [číslo] rovněž nepředstavuje žádnou překážku jeho převoditelnosti. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná ve veřejných nabídkách nabízí pozemky, které nemají přístup z veřejné cesty, jsou celé obklopené, neboť jsou jedinou přístupovou cestou k dalším pozemkům. Námitka, že do pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] zasahuje veřejně prospěšná stavba, byla odstraněna geometrickým plánem [číslo] kterým byla část pozemku oddělena. Nově vymezený pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] je prostý veškerých překážek převodu a je vhodný k vydání. K nálezu Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] soud uvádí, že se obsahově zcela vymyká dosavadní ustálené rozhodovací praxi obecných soudů a Nejvyššího soudu ČR, která ačkoliv se jedná o praxi dlouhodobě zastávanou, nebyla doposud Ústavním soudem ČR kritizována. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], uvedl, že:„ Rozhodnutí soudu je z pohledu § 82 odst. 3 stavebního zákona rozhodnutím podle zvláštního předpisu, které nevyžaduje vydání územního rozhodnutí. To odpovídá jednak textu zákona (jde o rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu, tedy zvláštního ve vztahu ke stavebnímu zákonu) a také konstantní a nikdy nezpochybněné soudní praxi. Lze poukázat i na relativně samostatné uplatňování veřejného a soukromého práva (§ 1 odst. 1 o. z.). Pokud by byl soud rozhodující o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku vázán na vydání územního rozhodnutí, byl by to zásah do jeho pravomoci, neboť rozhodnutí by bylo vázáno na navíc ještě předchozí vydání územního rozhodnutí, které by fakticky do značné míry předurčilo obsah rozsudku. Ve sporu o zrušení a vypořádání podílového jde o rozdělení pozemku, proto závěry daného rozhodnutí jsou plně aplikovatelné i v tomto řízení, neboť se rovněž jedná o dělení pozemku rozhodnutím soudu. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] je obecně v souladu s ustálenou soudní praxí, pokud soud, jenž rozhoduje o vlastnickém právu k pozemku, který se neshoduje s parcelami vymezenými v operátech katastru nemovitostí, odkáže v rozsudku na geometrický plán, který předmětný pozemek vymezuje. Z toho vyplývá, že podmínky pro rozdělení předmětného původního pozemku jsou v tomto řízení dány rozhodnutím soudu podle zvláštního právního předpisu (ZoP) a předchozí souhlas či sdělení stavebního úřadu podle § 82 odst. 3 stavebního zákona a ani žalované k rozdělení původního pozemku není podmínkou pro vydání konstitutivního rozhodnutí soudu o převod geometrickým plánem odděleného pozemku jakožto pozemku náhradního dle § 11a zákona o půdě na žalobkyni k uspokojení jejího restitučního nároku.

31. Při rozhodování o nákladech řízení soud přistoupil k jejich vyčíslení v širších souvislostech s respektem k požadavku a zachování základních principů spravedlnosti. Jiný přístup by znamenal nespravedlnost, porušení základního práva na spravedlivý proces. Předmětem řízení je žaloba na nahrazení projevu vůle z důvodu liknavosti a svévole žalované při uspokojování restitučního nároku žalobkyně. Z toho vyplývá i určitá specifičnost řízení. Po dlouholetém neúspěšném jednání s žalovanou, nelze žalobkyni klást k tíži, že vzala v průběhu řízení před soudem prvního stupně svou žalobu částečně zpět. Učinila tak v zájmu hospodárnosti soudního řízení a její efektivity a zejména ve snaze o eliminaci sporných skutečností mezi účastníky řízení. Navíc soud není vázán žalobním návrhem v případě prokázání, že pozemek není převodu způsobilý, ať již pro zákonnou překážku či pro nevhodnost převodu z jiného důvodu, lze žalobě vyhovět i převodem jiného vhodného pozemku, což samo o sobě rovněž není procesním zaviněním úspěšné žalobkyně. Nelze z toho dovozovat její procesní neúspěch, proto jí přiznal plnou náhradu ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny 12 úkony advokáta (převzetí a příprava, podání žaloby, písemná vyjádření z [datum], jednání soudu [datum], písemná vyjádření z [datum], [datum], [datum], jednání soudu dne 8. 7. a [datum], změna žaloby ze dne [datum], jednání soudu dne [datum] a písemný závěrečný návrh ze dne [datum]) po [částka] (hodnota žalobkyni vydaných náhradních pozemků činí [částka]), 12 režijními paušály po [částka], jízdným k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět, přičemž zástupce žalobkyně vykonal v roce 2019 jednu jízdu v délce 400 km za použití osobního automobilu Volvo V90 Cross Country, [registrační značka], s průměrnou spotřebou 7,7 l benzinu Natural na 100 km (norma [příjmení] 2016), v ceně benzinu [částka], paušální náhradou [částka] (celkem [částka]), jízdným k jednání soudu [datum] za použití hromadné dopravy a zaplacení jízdného [částka] a jízdou shora uvedeným automobilem ke dvěma jednáním soudu ve dnech 9. 9. a [datum], ujetí 800 km se stejnou spotřebou a ceně [částka] s paušální náhradou [částka] (celkem [částka]) a náhradou za ztrátu času za 40 půl hodin po [částka]), to vše zvýšené o 21 % DPH.

32. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Neúspěšné žalované bylo uloženo nahradit náklady na znalce v celkové výši [částka].

33. O lhůtě plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.