7 C 186/2019

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Levým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně , zastoupena advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D., LL.M. sídlem adresa vedlejší účastník: právnická osoba IČO sídlem adresa , PSČ obec a číslo žaloba na náhradu škody z provozní činnosti o částka

I. Žaloba se co do částky [částka] zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradu nákladů řízení vedlejšímu účastníkovi [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na náhradu nákladů řízení státu na účet Okresního soudu v Českém Krumlově [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradu nákladů řízení státu na účet Okresního soudu v Českém Krumlově [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady umělecko- řemeslné škody ve výši [částka]. Podniká v pronajatých prostorách domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Český Krumlov. Provozuje v nich obchod s textilním zbožím, maloobchodní prodej, prodej upomínkových předmětů a rovněž v nich měla umístěnu soukromou sbírku vztahující se k prodeji. Žalovaná dne [datum] vykonávala v předmětném domě činnosti, v důsledku kterých došlo k poškození odpadu a vytékání vody ze stěny do skříně a na zásoby v prostorách provozovny žalobkyní pronajatých. Ve skříni byl přístup k uzávěru vody ve výši asi 1,5 m, odkud vytékala voda do zásob. Došlo tak k poškození koberců a textilních materiálů v regálech. Žalovaná má uzavřenou smlouvu o pojištění provozní činnosti s [právnická osoba] (dále jen pojišťovna), které byla škoda nahlášena jako pojistná událost pod [číslo]. V den vzniku škody se na místo dostavil její zástupce, který k rozsahu poškození pořídil záznam o prohlídce. Žalobkyně si nechala vypracovat posudek renomovanou znalkyní [jméno] [příjmení], která měla k dispozici likvidační zprávu o škodách na věcech. Znalkyně ocenila škodu celkovou částkou [částka] (škodu na kulaté pokrývce stolu o průměru 157 cm, celohedvábná krajka stanovila ve výši [částka], na kulaté pokrývce postele o rozměrech 185 cm x 188 cm, bavlněná tkanina [částka], na pokrývce postele z etamínu s vloženou síťovanou krajkou s výšivkou [částka], na bílém lněném ubrusu 150 cm x 150 cm s ažurovou výšivkou [částka], na pokrývce stolu ze tkaniny provedené jacquardským tkaním [částka] a na stóře z bílého batistu [částka]). Všechny posudky s vyžadovanými doklady byly předloženy pojišťovně, která přesto nahradila žalobkyni škodu ve výši [částka] na základě odborného vyjádření Mgr. [jméno] [příjmení], PhD. Předmětem žaloby je rozdíl mezi poskytnutým plněním a znaleckými posudky L. [příjmení] ve výši [částka]. Žalobkyně vyzvala pojišťovnu k jednání, předžalobní výzva byla bezvýsledná. K námitce žalované ohledně likvidace poškozených věcí žalobkyně uvedla, že technik pojišťovny si stav na místě nafotil a od likvidátorky pojišťovny, která věci nechtěla vidět, obdržela pokyn, aby věci odvezla na skládku a nechala si tuto skutečnost potvrdit. Potvrzení o likvidaci zaslala pojišťovně. Zpracovatel odborných posudků Mgr. [jméno] [příjmení], PhD. nemá odbornou kvalifikaci a předmětné poškozené věci viděl pouze na fotografiích. Žalobkyně má nárok na náhradu škody v rozsahu uměleckořemeslné ceny zničených textilií, která se ještě v průběhu doby navyšuje. Pracovník pojišťovny (vedlejšího účastníka), který vyhotovil záznam, byl u ní celkem dvakrát. Poprvé s ní procházel s jednatelem žalobkyně celý dům. V té době měla všechny věci zakryté igelitem. Dal jí telefonní číslo k nahlášení pojistné události. Věci poškozené zatečením vyprala a dala zvlášť. Vyfocené pytle, plastové a papírové bedny byly předloženy tak, jak v nich byly věci uskladněny. Jednu plastovou bednu s věcmi měla připravenou pro zákazníka, přehoz se podařilo vyčistit. Poškozené krajky chtěla předložit likvidátorce, která jí řekla, že je vidět nechce, že je má zlikvidovat. Potvrzení o likvidaci věcí zaslala vedlejšímu účastníkovi.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalobkyně neprokázala, že poškozené věci byly v jejím vlastnictví, že by se nacházely v pronajatých prostorách a ani případnou příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a vznikem škody. Rovněž jednání žalobkyně lze označit přinejmenším za nedbalé, a to s ohledem na způsob, jakým měla mít věci tak vysoké hodnoty uschované a zcela vědomě je tak vystavovat každodennímu nebezpečí zničení či ztráty, což vede k závěru o jejím spoluzavinění. Dále zdůraznila časové nesrovnalosti uvedené v žalobě a v předžalobní upomínce. Znalkyně vypracovala posudky v letech 2014 a 2017, nemohla tedy mít k dispozici zprávu likvidátora z roku 2018. Pokud však soud shledá odpovědnost žalované za vznik škody, nechť při určení její výše postupuje podle závěrů revizního znaleckého posudku Textilního zkušebního ústavu, s. p. se současným započtením plnění vedlejšího účastníka.

3. Do řízení jako vedlejší účastnice na straně žalované vstoupila [právnická osoba], která následně vystoupila s ohledem na převod pojistného kmene a do řízení vstoupila jako vedlejší účastnice [právnická osoba], u které k datu [datum] došlo ke změně obchodní firmy na [právnická osoba] [ulice] účastník navrhl zamítnutí žaloby. Škodná událost byla nahlášena pod čj. uvedeným v žalobě. Při šetření pojistné událost zjistil, že pojištěná žalovaná, prováděla rekonstrukci vodovodního a odpadního potrubí. Dne [datum] došlo k ucpání litinového potrubí, zaměstnanci žalované chtěli následně ucpávku prorazit, přičemž došlo k poškození potrubí a následnému vytopení prodejny žalobkyně, při kterém došlo ke zničení starožitných a ručně vytvořených textilií. [ulice] účastník nezpochybnil právní základ nároku v podobě náhrady škody ani tvrzenou odpovědnost pojištěné žalované. S žalobkyní tvrzenou výší škody nesouhlasil, protože znalkyně [jméno] [příjmení] vyčíslila umělecko-řemeslnou cenu poškozených věcí částkou [částka], která se však liší od ceny tržní. Poukázal na dosavadní plnění podle závěrů experta Mgr. [jméno] [příjmení], PhD., který sice není soudním znalcem v daném oboru, nicméně je jeho související odbornost a edukace i s přihlédnutím k jeho zaměstnání historika – vedoucího oddělení a kurátora sbírek oddělení památkové na Českobudějovickém biskupství, je zárukou vysoce odborného a nestranného vyjádření, ve kterém konstatoval, že tržní cena všech předložených poškozených textilií činí maximálně [částka] a v případě pokrývky postele z bílého etamínu uvedl, že cena je znalkyní [příjmení] zcela bezdůvodně navýšena. Žalobkyni uhradil škodu ve výši [částka], sestávající se z vyčíslené tržní ceny poškozených uměleckých textilií [částka] a náhrady za úklid a další pomocné práce nutné k odstranění škodného účinku ve výši [částka] Rovněž poukázal na výši škody [částka] stanovenou revizním znaleckým posudkem Textilního zkušebního ústavu, s. p. Žalovaná částka [částka] s příslušenstvím není po právu.

4. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobkyně podniká v pronajatých prostorech, do kterých zatekla voda při rekonstrukci prováděné žalovanou, a že vedlejší účastník uhradil žalobkyni dne [datum] pojistné plnění [částka].

5. Z přípisu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že je předžalobní výzvou k plnění v rozsahu uplatněné částky. Podle podacího lístku byla předána k přepravě téhož dne.

6. Ze záznamu o prohlídce vedlejšího účastníka soud zjistil, že se týká pojistné události [číslo] zjištěné dne [datum]. V důsledku poškození odpadu a vytékání vody ze stěny do skříně a vedle skříně do zásob byly poškozeny věci ve vlastnictví žalobkyně. Byly předloženy znalecké posudky (vyhotovení před pojistnou událostí) s vyčíslenou umělecko-řemeslnou hodnotou, jejichž historickou cenu nelze vyčíslit. Součástí záznamu je popis rozsahu poškozených movitých věcí. Odpovědnost žalované byla stanovena na 100 %.

7. Z předložených fotografiích soud zjistil, že jsou na nich zachyceny mj. vytopené prostory s poškozenými věcmi, které jsou uložené v igelitových pytlích a plastových bednách. Na látkách jsou viditelné stopy po protečení vody, části omítek a zdí.

8. Z posudků znalkyně [jméno] [příjmení] [číslo] soud zjistil, že první čtyři byly vyhotoveny v roce 2014, zbývající v roce 2017. Znalkyně stanovila umělecko-řemeslnou cenu věcí (poškozených po zatečení v roce 2019) celkovou částkou [částka].

9. Z ústního posudku [jméno] [příjmení] soud zjistil, že vyhotovuje posudky pro Národní muzeum, UMPRUM a zahraniční ústavy. V daném oboru je jedinou znalkyní v České republice. Předmětné textilie si nechala přivézt domů do laboratoře a stanovila jejich umělecko-řemeslnou hodnotu v době jejich předložení, která se ale postupem doby zvyšuje. Jejich umělecko-historickou nelze ani vyčíslit, protože dnes už není nikdo, kdo by je uměl udělat a nelze ani vypěstoval len a bavlnu v požadované kvalitě. [ulice] hodnota věci je taková, co je za ní kupující ochoten zaplatit. Oproti tomu umělecko-řemeslná hodnota zohledňuje hodnotu řemesla a materiálu.

10. Z listin nazvaných odborné posudky [číslo] soud zjistil, že byly dne [datum] vyhotoveny Mgr. [jméno] [příjmení], PhD., který dospěl k závěru, že žalobkyni vznikla škoda na předmětných textiliích ve výši [částka]. Jmenovaný mimo jiné konstatuje pokles ceny v posledních letech (ohledně oceňovaných položek [číslo]), dále poškození oxidací ([číslo]) a neodpovídající cenu poškozených věcí z pohledu maloobchodního prodeje ([číslo]). Z obsahu dále vyplývá, že měl k dispozici posudky znalkyně [příjmení]. [příjmení].

11. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že je pracovníkem vedlejšího účastníka v pozici mobilní technik. U žalobkyně byl celkem dvakrát. Potvrdil, že vyhotovil záznam o prohlídce a rovněž fotografie pořízené na místě škody. Fotografie jsou identifikovány datem, číslem pojistné události a údaji GPS. Žalobkyně měla věci uskladněné ve skříni a pak vedle skříně na koberci v krabicích papírových, plastových a v igelitovém pytli, jak je zachyceno na fotografiích. Všechny věci byly úplně zničené, fotil je tak, jak mu je žalobkyně předložila. Když věci fotil, víko na plastové nádobě již nebylo, neví, jestli tam původně bylo a jestli ho žalobkyně sundala. Pokud by věci byly uskladněné v plastové nádobě s víkem, nedošlo by k jejich poškození. Při prohlídce byly věci mokré, zapáchaly, byla z nich cítit plesnivina a byl na nich cihlový povlak. Ke škodné události došlo [datum], prohlídku podle záznamu provedl [datum]. Jeho úkolem není vyjadřovat se k cenám, pouze ofotil protokoly s cenami od znalkyně. Věci v plastovém obalu byly promočené, žalobkyně do nich nechtěla sahat. [příjmení] si je sám vyndat, aby je mohl nafotit. V době prohlídky tam byli pracovníci, kteří vysekávali poškozené potrubí. Řekl jí, že do vyřešení pojistné události je nemá vyhazovat, bylo by nejlepší je vyprat. Na to mu řekla, že jsou stejně zničené, že to nemá cenu.

12. S ohledem na rozpor mezi posudkem [jméno] [příjmení] a odborným vyjádřením Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., soud zadal vypracování revizního posudku s otázkou skutečné škody na poškozených textiliích. Znalcem byl ustanoven Textilní zkušební ústav, s. p. se sídlem v [obec] (dále jen ústav). Ústav v posudku č. AZL [číslo] [spisová značka] konstatoval, že oba způsoby určení ceny poškozeného majetku žalobkyně lze považovat za hraniční. Znalkyně [příjmení] přistoupila k určení ceny historické a expert vedlejšího účastníka k určení ceny technické. Ústav konstatoval, že hodnota věci jako takové se liší od stanovené ceny, což u ceny souvisí s poptávkou a nabídkou, přičemž zvyšování ceny je pak vždy motivováno požadavkem trhu. Dále uvedl, že se v daném případě jednalo o škodu na textilních výrobcích, nikoliv výrobků určených k aukci či prodeji v historické nebo umělecké prodejně. Proto je nutné zohlednit při použití postupu stanovení ceny poškozených výrobků odpovídající běžným požadavkům prodeje, i když se v daném případě jedná o velice specifické zboží. Ústav podrobně popsal způsob ocenění poškozených věcí a zdůraznil, že při ocenění primárně zohlednil, že se se jedná o historické a umělecké předměty. Při výpočtu hodnoty, zejména ve vztahu k možnému poškození škodnou událostí, byl vypracován postup znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]. Tento postup bývá využit pro stanovení stupně poškození z ceny původní, která byla stanovena s ohledem na hodnotu textilních výrobků určených k prodeji. Hodnota výrobku se většinou liší od stanovené ceny v souvislosti s poptávkou nebo nabídkou a zvyšování hodnoty výrobku je vždy motivováno trhem. Zdůraznil, že se v daném případě jedná o škodu na výrobcích určených k prodeji v obchodě, nikoliv v aukci historické nebo umělecké. Z toho důvodu musí být použit postup stanovení ceny poškozených výrobků odpovídající běžným požadavkům prodeje, i když se jedná o velmi specifické zboží určené spíše odborníkům.. Při určení jednotlivých hodnot vyšel ústav z popisu věcí zpracovaných znalkyní [příjmení], a to zejména pro určení jejich umělecko-historické hodnoty a z expertního vyjádření Mgr. [příjmení], PhD. pro určení jejich technické hodnoty. Obě hodnoty zohlednil při stanovení prodejní hodnoty těchto textilních výrobků. Ústav stanovil výši majetkové újmy ve sféře žalobkyně částkou [částka]. Jednotlivé ceny stanovil z historicko-uměleckých hodnot s přihlédnutím k cenové situaci v době, kdy došlo ke škodní události. Podle závěrů ústavu činí výše skutečné škody v případě dekorativní kulaté pokrývky na stůl o průměru 150 cm [částka] (znalkyně [anonymizováno] – dále jen K. - stanovila uměleckořemeslnou cenu ve výši [částka], expert Mgr. [příjmení], PhD. – dále jen E. - [částka]). Škoda na pokrývce postele s háčkovanou krajkou v okraji a pásem bílé výšivky stanovil ústav na částku [částka] (K. - [částka], E. - [částka]). V případě škody na pokrývce postele z etamínu, barvy ecru se středovou vložkou ze síťované krajky stanovil ústav skutečnou škodu na částku [částka] (K. – [částka], E. – [částka]). Skutečná škoda na bílém lněném ubrusu s bílou ažurovou, dírkovou a plnou výšivkou činí [částka] (K. – [částka], E. - [částka]). Škoda na těžké podšívkované pokrývce stolu s hedvábím z jacquardské sametové tkaniny s dlouhými hedvábnými třásněmi stanovil skutečnou škodu částkou [částka] (K. – [částka], E. - [částka]). Skutečná škoda na bílé batistové stóře – závěsu na okno činí [částka] (K. – [částka], E. - [částka]).

13. Při jednání byl vyslechnut pracovník znaleckého ústavu Bc. [příjmení], který vyhotovil revizní posudek, jehož závěry konzultoval s vedoucím pracovníkem. Uvedl, že vykonává znaleckou činnost od roku 1996. Posudky s obdobným zaměřením za poslední tři roky vypracoval asi tři, neboť jsou méně časté. K dispozici měl celý spis. Potvrdil závěry posudku s tím, že posuzoval škodu k okamžiku jejího vzniku, podle metody k tomu určené, nikoliv pouze z historické hodnoty, jak učinila znalkyně [příjmení]. Vycházel z popisu věcí podle znalkyně. Navštívil různé prodejní portály, díval se na nabídky obdobného zboží a vycházel i ze zkušeností s podobnými výrobky. [jméno] dle posudků [jméno] [příjmení] a dle technického stavu Mgr. [příjmení], PhD. byly mantinely jeho posudku. V době vypracování znaleckého posudku byla nabídka obdobného zboží v rámci Evropy omezená, tyto typy materiálů nebyly ani téměř nabízeny. O vyšívaný ubrus v ceně [částka], který je nabízen na portále Aukro již několik let, není žádný zájem. K posudkům L. [příjmení] z technického hlediska výhrady nemá. Může se ale domnívat, že některé hodnoty neodpovídají popisu. Pokud by měl hodnotu výrobků dostat na maximální možnou úroveň, tak mu k tomu chybí historické údaje. Znalci nestačí údaj o stáří věci, třeba i 100 let, k tomu je nutná další informace. Např., že byla ve vlastnictví významné osobnosti minulé doby. Potom by hodnota věcí byla třeba i násobně větší. Žádným jiným způsobem škodu hodnotit nelze. Vždy se stanoví na základě poptávky a nabídky. Dále uvedl, že v posudku použil modifikovanou metodu Ing. [příjmení], CSc. používanou pro stanovení cen textilních výrobků. Znalec si musel některé koeficienty přizpůsobit, aby splňovaly požadavky historického výrobku (z pohledu stáří a žádného jiného). V posudku to nazval mírou historické hodnoty, přičemž tato hodnota je jedna z nejdůležitějších. V daném případě musel zhodnotit popsané výrobky v situaci, že je někdo někde objevil. Nikdo neví kdo, jak a kde se vzal a jaký má účel. Může se říci, že přehoz na postel mohl být použit jako přehoz na postel, ale kde, kým a jak často, není známo. Jde o to, že ani žádná metodika není známá, žádná se nepoužívá, proto bude způsob stanovení míry historické hodnoty používat i v dalších posudcích. Kdyby nepřihlédl k historické a umělecké hodnotě, cena by byla stejná. Minimální historická hodnota, se kterou znalec počítal, ve výrobcích je, vše je vyjádřeno příslušným koeficientem. Kdyby znal všechny historické podrobnosti, dostal by se do vyššího koeficientu historické hodnoty. Protože tyto informace neměl, byl nucen hodnotu snížit. V posudku stanovil maximální hodnotu poškozených věcí. I když dojde k jejich menšímu poškození, vždy se vychází z toho, že poškození je trvalé, neodstranitelné a tudíž maximálně znehodnocující. Pokud by poškozená historická věc byla přesně určená, bude i s případným poškozením mít svou cenu. Znalec ke způsobu uskladnění věcí uvedl, že i kdyby byly poškozeny vodou pouze minimálně, jednalo by se o poškození nevratné, hodnota věcí by se snížila k nule.

14. Z důvodu nadbytečnosti soud nehodnotí důkaz úplným výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně (nebylo sporu o tom, že škoda vznikla provozní činností). Ze shodného důvodu byl zamítnut návrh na doplnění dokazování o opětovný výslech znalkyně [příjmení]. [příjmení], která sama činí rozdíl mezi tržní (skutečnou) hodnotou (za kolik je ochoten kupující zaplatit) a umělecko-řemeslnou hodnotou zohledňující hodnotu řemesla a materiálu.

15. Dále nebyl proveden důkaz CD-R se spisem vedlejšího účastníka, protože měly z něho být zjištěny nabývací tituly svetrů, které však nejsou předmětem řízení.

16. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaná při rekonstrukci vodovodního a odpadního potrubí poškodila odpad, v důsledku čehož došlo k zatečení vody do prostor pronajatých žalobkyní k provozování mj. obchodní činnosti. Vytékající voda poškodila uskladněné textilie ve vlastnictví žalobkyně (popsané v posudcích a odborných vyjádřeních), které tak vznikla skutečná škoda ve výši [částka]. Výše škody vyplývá z revizního posudku Textilního zkušebního ústavu, s. p. v [obec]. [jméno] posouzení skutečné výše škody, kterou použil pracovník ústavu, soud shledává za jednoznačně vysvětlující a logický způsob jejího stanovení. Rovněž bylo znalecky prokázáno, že v případě předmětných textilií stačí pouhé zatečení vody, aby škoda byla maximální (hodnota výrobků se rovná nule). S ohledem na předchozí znalecký závěr (škoda vznikne pouhým zatečením) soud shledal uskladnění těchto výrobků za dostačující účelu jejich běžné ochrany, protože žalobkyně nemohla předpokládat vznik havarijního stavu. V případě námitky žalované o případném spoluzavinění žalobkyně (což je dle soudu vyloučeno i z předchozích závěrů) nelze rovněž přehlédnout, že vedlejší účastník, který je pojišťovnou, má odborný aparát k posouzení všech možných příčin vzniku škody a odpovědnosti za ní, tedy včetně spoluzavinění. Jestliže přistoupil k plnění, k likvidaci pojistné události v plné výši ve smyslu odborných vyjádření Mgr. [příjmení], Ph.D., je evidentní, že ani on nedospěl k závěru o spoluzavinění žalobkyně.

17. Hmotně právním závěrem soudu je, že v daném případě jsou splněny všechny předpoklady odpovědnosti za škodu (porušení povinnosti žalovanou, vznik škody na majetku žalobkyně a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody) vzniklou z provozní činnosti žalované (§ 2924 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z.). Podle ustanovení § 2951 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do původního stavu, není-li to dobře možné, hradí se škoda v penězích. Jelikož věc byly zničeny, žalobkyni náleží náhrada škody v penězích. Podle § [číslo] se hradí skutečná škoda. Soud, v souladu s revizním posudkem, včetně výslechu znalce (bod. 12 a 13. odůvodnění), hodnotí škodu na zničených věcech žalobkyně, nikoliv jako škodu„ umělecko-řemeslnou“ [částka] a ani jako škodu -„ cenu technickou“ ve výši [částka], která již byla vedlejším účastníkem uhrazena. Za skutečnou škodu, tedy újmu spočívající ve zmenšení aktiv žalobkyně, soud považuje částku stanovenou v revizním posudku ve výši [částka] s tím, že se jedná o výrobky určené k prodeji v obchodě, přičemž ústav zohlednil i hodnotu historickou a uměleckou související s poptávkou trhu v době jejich poškození. [ulice] účastník uhradil za pojištěnou žalovanou škodu ve výši [částka] a k doplacení skutečné škody tak zbývá částka [částka]. V převyšujícím rozsahu [částka] ([částka] - [částka]) byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

18. O nákladech řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř., protože u účastníků nebyly ani tvrzeny předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků. Náklady jsou tvořeny znalečným [částka] za revizní posudek a [příjmení] [příjmení] ve výši [částka], což představuje celkem [částka]. Záloha na znalecký posudek byla složena žalovanou ve výši [částka], k rozdělení mezi účastníky zbývá [částka]. Neúspěch žalobkyně činí 87,53 % (žalovala [částka], úspěšná byla pouze v rozsahu [částka]), proto je povinna nahradit náklady státu [částka]. Neúspěch žalované činí 12,47%, proto musí nahradit náklady státu ve výši [částka].

19. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady žalované jsou tvořeny zaplacenou zálohou na znalecký posudek [částka], devíti úkony advokáta (příprava a převzetí, písemné vyjádření ze dne [datum], jednání ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], písemné otázky znalci z [datum] a písemný závěrečný návrh z [datum]) po [částka], devíti režijními paušály po [částka], jízdným k jednáním soudu z [obec] do [obec] a zpět (jedna jízda 50 km) za použití osobního automobilu BMW 740 [anonymizováno], [registrační značka], s průměrnou spotřebou 5,3 l nafty na 100 km (norma spotřeby 2015) a náhradou za ztrátu času [částka] (deset půlhodin po [částka]). V roce 2019 činilo jízdné [částka] (ujeto 50 km, cena nafty [částka]). V roce 2020 činilo jízdné [částka] (ujeto 50 km, cena nafty [částka]) a v roce [částka] (ujeto 150 km, cena nafty [částka]). To vše, vyjma zálohy na znalecký posudek, zvýšené o 21% DPH. Celková výše nákladů řízení činí [částka]. Žalovaná byla úspěšná v rozsahu 87,53 % (bod 17. odůvodnění). Odečtením úspěchu od neúspěchu má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 75,06 %, což představuje [částka].

20. Náklady řízení vedlejšího účastníka na straně žalované ve výši [částka] jsou tvořeny deseti paušálními náhradami (tři přípravy na jednání, tři jednání soudu ve dnech [datum], [datum] a [datum] a čtyři písemná vyjádření z [datum], [datum], [datum] a [datum]) po [částka] (§ 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.) a jízdným k jednáním soudu z [obec] do [obec] a zpět (340 km jedna jízda) za použití osobního automobilu Toyota Corolla, [registrační značka] s průměrnou spotřebou 6,3 l benzínu Natural 95 (norma spotřeby 2017). Jízdné v roce 2020 činilo 2 113,44 (340 km, cena benzínu [částka]) a v roce [částka] (680 km, cena [částka]). Soud při výpočtu nákladů nezohlednil čtyři písemná vyjádření (ze 4. 7., [datum] 9 a [datum]), neboť byla vyhotovena ještě před vstupem vedlejšího do řízení a rovněž jízdné s přípravou k jednání soudu dne [datum], ke kterému se nedostavil. [ulice] účastník, stejně jako žalovaná, na jejíž straně vystupoval, byl v řízení úspěšný v rozsahu 87,53 % (bod 17. odůvodnění). Odečtením úspěchu od neúspěchu má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 75,06 %, což představuje částku [částka] (§142 odst. 2 o. s. ř.).

21. O lhůtě plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.