7 C 263/2021

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Levým ve věci žalobců a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o nahrazení projevu vůle, částečným rozsudkem Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci a, b, c) tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“):

1. Státní pozemkový úřad, [IČO] se sídlem [adresa žalované], dále jen Státní pozemkový úřad, spravuje pozemek ve vlastnictví státu, a to: -) pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidence katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov na [list vlastnictví], v k. ú. [část obce], obec Pohorská Ves. 2. [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa], narozen [datum], bytem [adresa], narozen [datum], bytem [adresa], jsou oprávněnými osobami ve smyslu ust. § 4 zákona o půdě (dále jen oprávněné osoby).

3. Oprávněné osoby mají na základě rozhodnutí: -) Ministerstva zemědělství – pozemkového úřadu čj. PÚ [číslo] ze dne 15. 10. 2012, -) Ministerstva zemědělství – pozemkového úřadu [obec] čj. PÚ [číslo] ze dne 14. 11. 2012, -) Ministerstva zemědělství – pozemkového úřadu [obec] čj. PÚ [číslo] ze dne 16. 11. 2012, -) Ministerstva zemědělství – pozemkového úřadu [obec] čj. PÚ [číslo] ze dne 13. 9. 2013, -) Ministerstva zemědělství – pozemkového úřadu [obec] čj. PÚ [číslo] ze dne 11. 5. 2009, -) Ministerstva zemědělství – pozemkového úřadu [obec] čj. PÚ [číslo] ze dne 20. 5. 2016, -) Ministerstva zemědělství – pozemkového úřadu [obec] čj. PÚ [číslo] ze dne 27. 3. 2009 (ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze čj. [číslo jednací] ze dne 18. 5. 2015), -) SPÚ [číslo] 2018 KAV (PÚ [číslo]) ze dne 9. 11. 2018, -) SPÚ [číslo] 2019 ze dne 4. 10. 2019, Nárok na nabytí vlastnického práva, když žalobkyně a) má nárok na polovinu z každého náhradního pozemku a žalobci b), c) mají každý nárok na jednu čtvrtinu z každého náhradního pozemku, tzv. náhradních pozemků za pozemky jim v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě. Státní pozemkový úřad k uspokojení nároku oprávněných osob na náhradu pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí do podílového spoluvlastnictví žalobkyni a) [celé jméno žalobkyně] z jedné ideální poloviny, žalobci b) [celé jméno žalobce] z jedné ideální čtvrtiny a žalobci c) [celé jméno žalobce] z jedné ideální čtvrtiny, tento pozemek: -) pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidence katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov na [list vlastnictví], v k. ú. [část obce], obec Pohorská Ves, a oprávněné osoby tento pozemek přijímají.

1. Rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 22. 9. 2021 bylo vyhověno žalobě o nahrazení projevu vůle uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen ZoP). V průběhu tohoto řízení žalobci žalobu částečně rozšířili a částečně vzali zpět. Návrhům bylo vyhověno usnesením č. j. [číslo jednací] a rozšíření žaloby, mimo jiné o parc. [číslo] zapsaný v evidence katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov na [list vlastnictví], v k. ú. [část obce], obec Pohorská Ves, bylo vyloučeno k samostatnému projednání pod sp. zn. [spisová značka].

2. Soud v řízení sp. zn. [spisová značka] dospěl k následujícím skutkovým a hmotně právním závěrům. Žalobci se žalobou došlou soudu dne 13. 5. 2020 domáhali, aby žalované byla uložena povinnost uzavřít s nimi smlouvu o převodu náhradních pozemků podle § 11 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen ZoP) náhradou za pozemky nevydané v restituci z důvodů existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 ZoP. O jejich nárocích bylo rozhodnuto rozhodnutími Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha, čj. PÚ [číslo] ze dne [datum] ([číslo]), čj. PÚ [číslo] ze dne 14. 11. 2012 ([číslo]), čj. PÚ [číslo] ze dne 16. 11. 2012 ([číslo]), čj. PÚ [číslo] ze dne 13. 9. 2013 ([číslo]), čj. PÚ [číslo] ze dne 11. 5. 2009 ([číslo]), čj. PÚ [číslo] ze dne [datum] ([číslo]), čj. PÚ [číslo] ze dne 27. 3. 2009 ([číslo]) ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4, čj. [číslo jednací] ze dne 12. 11. 2013 a s rozsudkem Městského soudu v Praze čj. [číslo jednací] ze dne 18. 5. 2015, čj. SPÚ [číslo] 2018 KAV (PÚ [číslo]) ([číslo]) ze dne 9. 11. 2018 a čj. SPÚ [číslo] 2019 ze dne 4. 10. 2019 ([číslo]). Nevydáním pozemků blíže specifikovaných ve shora uvedených rozhodnutích se stali osobami oprávněnými, které mají nárok na vydání tzv. náhradních pozemků vůči žalované, která má v tomto vztahu postavení dlužníka a nemůže se nikterak své zákonné povinnosti zbavit. O převod náhradních pozemků žalobci usilují delší dobu. Pokud nárok restituentů není dlouhodobě uspokojen, musí soudy zkoumat, zda nešlo o libovůli či dokonce svévoli při plnění závazků žalované. Žaloba na převod konkrétního náhradního pozemku může v takovém případě představovat jediný prostředek proti libovůli. Povinností žalované je nabízet dostatečné množství vhodných pozemků a této povinnosti se nemůže zbavit. Zejména nemůže upřednostňovat úplatné převody, z nichž má prospěch, před převody bezúplatnými. Nesmí ani upřednostňovat mezi skupinami subjektů, které mají nárok na bezúplatný převod. Praxe je v současnosti taková, že na území hlavního města Prahy nejsou ve veřejných nabídkách nabízeny žádné pozemky. Dřívější nabídky pro oprávněné osoby učiněné žalovanou byly a nadále jsou svou povahou pro žalobce nepřijatelné. Žalobci jako věřitelé mají tedy nárok domáhat se vůči žalované takových pozemků, které budou svou kvalitou, polohou i velikostí odpovídat pozemkům jim nevydaných. Žalobci v roce 2015 na základě jejich účasti ve veřejné nabídce získali smlouvou se Státním pozemkovým úřadem celkem 133 m² (tři pozemky s výměrami 92 m², 27 m² a 14 m²) v [katastrální uzemí], což nesvědčí o kvalitě veřejných nabídek žalované. Ústavní soud ve svém nálezu III. ÚS 495/02 ze dne 4. 3. 2004 konstatoval, že Pozemkový fond ČR neplní úkoly státu, které mu byly svěřeny zákonem, tj. neuspokojuje dostatečně rychle a v dostatečné kvalitě restituční nároky oprávněných osob, přesto tento stav platí do současné doby. Žalovaná restituční nároky restituentů plošně oceňuje jako ornou půdu bez ohledu na to, že mnohdy již ze samotného rozhodnutí správního orgánu plyne, že nevydané pozemky byly v době přechodu na stát vykupovány pro výstavbu. Restituční nároky žalobců s podílem 2/6 z prvních pěti shora citovaných rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ocenil znalec [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] celkovou částkou 1 975 073 Kč. V této výši žalobci uplatňují restituční nároky vůči žalované. Znalec v posudku [číslo] dospěl k závěru, že v případě správního rozhodnutí [číslo] činí restituční nároky žalobců 162 833 Kč. V posudku [číslo] ocenil nároky vyplývající ze správního rozhodnutí [číslo] částkou 62 834 Kč. Posudkem [číslo] ocenil nároky z rozhodnutí [číslo] částkou 819 966 Kč, posudkem [číslo] ocenil nároky z rozhodnutí [číslo] částkou 178 356 Kč a z rozhodnutí [číslo] posudkem [číslo] částkou 751 084 Kč. Všechny posudky byly opatřeny doložkou podle § 127a o. s. ř. Znalec vycházel z předložené stavebně technické dokumentace a pozemky ocenil jako stavební, neboť už v době výkupu byly určeny k zastavění. Tvrzení o tom, že nevydané pozemky byly vykupovány za účelem výstavby je doloženo žalobci samotnou kupní smlouvou uzavřenou mezi jejich právními předchůdci a čsl. státem – Výstavbou hlavního města Prahy uzavřenou [datum], ve které se konstatuje, že prodávající nemovitosti prodávají pro potřeby výstavby Jižního Města. Následně se stavba realizovala a dodnes jsou tyto pozemky zastavěny. Ke dni podání žaloby je od nároku nutné odečíst částku 1 338,80 Kč za částečné uspokojení restitučního nároku (smlouvy o převodu pozemků č. [spisová značka] z 19. 10. 2015). V říjnu 2020 po rozhodnutích Okresního soudu v Trutnově a Krajského soudu v Hradci Králové, spolu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, Okresního soudu v Kolíně a Krajského soudu v Praze, činí hodnota vydaných náhradních pozemků 694 721,78 Kč. K 10. 2. 2021 byl uspokojen nárok žalobců v rozsahu částky 90 268,10 Kč (rozhodnutí Okresního soudu v Mladé Boleslavi čj. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze čj. [číslo jednací]). Podle vyjádření žalobců z března 2021 činí výše jejich vypořádaného nároku 2 813 015,27 Kč. Z prvních pěti správních rozhodnutí zbývá neuspokojený restituční nárok žalobců 1 973 734,20 Kč. Znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] v posudku č. 1982 2018 ocenila jejich nároky z rozhodnutí [číslo] předloženého s relevantní stavebně-technickou dokumentací částkou 507 250,30 Kč. Jejich nevypořádaný nárok se zvýšil na 2 480 984,50 Kč (podíl 4/6 z celkového nároku je nárok oprávněné [jméno] [příjmení] ve výši 3 485 621 z celkového ocenění 3 992 871,30 Kč). Krajský soud v Praze rozhodnutím ve věci sp. zn. [spisová značka] potvrdil rozsudek Okresního soudu v Nymburce čj. [číslo jednací] s usnesením čj. [číslo jednací] týkající se již navýšeného restitučního nároku oprávněné [příjmení]. [příjmení]. Znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] v posudku [číslo] 2019 ze dne 11. 6. 2019 ocenila pozemek parcelní č. 2014 [číslo] v k. ú. [obec] (správní rozhodnutí [číslo] ve spojení s rozhodnutími soudů uvedených shora) cenou 241 500 Kč (966m2 po 250 [spisová značka]). Žalobci z této částky mají nárok na 2/6 tedy 80 500 Kč. Jejich restituční nárok 2 480 984,50 Kč se tak navýšil na částku celkem 2 561 484,50 Kč. Rozhodnutím [číslo] nevydané pozemky znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] v posudku č. 2084 2019 ze dne 27. 3. 2019 (s relevantní stavebně-technickou dokumentací) ocenila částkou 1 782 820 Kč, celkem tedy nevypořádaný restituční nárok žalobců činí 4 344 304,50 Kč. K datu podání žaloby nebyly oceněny nevydané pozemky uvedené ve správním rozhodnutí [číslo]. Soudy vyšších stupňů se již zabývaly otázkou nevydaných pozemků, přičemž v obdobném případě jako u žalobců bylo konstatováno, že pokud byly vykoupeny již za účelem stavby sídliště, která se posléze realizovala, je na místě, aby tyto pozemky byly v souladu se smyslem restitučních předpisů oceněny jako pozemky stavební podle účelu, ke kterému měly sloužit a ke kterému skutečně slouží. Žalovaná je tedy povinna žalobcům poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., byť byly v době převodu na stát v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské (v době prodeje existuje územně plánovací dokumentace, vykoupeny byly za účelem výstavby sídliště a výstavba byla bezprostředně realizována). Žalovaná přesto odmítla jejich restituční nároky správně ocenit a takto zaevidovat, proto jim ani nenabídla žádné náhradní pozemky. Žalobci uplatnili restituční nároky již v roce 1992, poslední rozhodnutí jsou z let 2018 a 2019. Tímto postupem a nesprávným oceněním prakticky vyloučila žalobce z možnosti uspokojení jejich restitučních nároků. Žalobci stále sledují nabídky pozemků na internetových stránkách žalované, které však nemají, jak předpokládá zákon, kvalitativní a kvantitativní parametry k poskytnutí uspokojení nároků co nejširšímu okruhu oprávněných osob. Přetrvává stav, kdy na úkor oprávněných osob jsou žalovanou uspokojovány jiné nároky nemající prioritu a jsou v rozporu se zákonem i ústavními principy. Žalobci rovněž poukázali na úspěchy v soudních řízeních jejich spolurestituentky [jméno] [příjmení], ve kterých odvolací soud uzavřely, že žalovaná se vůči ní chová liknavě a při vyřizování jejich nároků postupuje svévolně. Žalovaná neuspěla ani s dovoláními u Nejvyššího soudu ČR (prvostupňová řízení proběhla před Okresními soudy v Nymburce, v [obec], v [obec], v [obec], v [obec], v [obec] a v [obec]). V průběhu řízení vzali žalobci žalobu zpět ohledně pozemků parc. [číslo] pro k. ú. a [územní celek], [číslo] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek], [číslo] pro k.ú. a [územní celek], [číslo] pro k. ú. [ulice] a [územní celek], [číslo] pro k. ú. [ulice] a [územní celek], [číslo] pro k. ú. [ulice] a [územní celek], [číslo] pro k. ú. a [územní celek], [číslo] pro k. ú. [ulice] a [územní celek], [číslo] pro k. ú. [ulice] a [územní celek], [číslo] pro k. ú. [ulice] a [územní celek] a [číslo] pro k. ú. [ulice] a [územní celek] (všechny zapsané na [list vlastnictví]) z důvodu jejich nevydatelnosti. Současně rozšířili žalobu o pozemky parc. [číslo] všechny zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek]. Soud tyto pozemky, s ohledem na předpokládané vyhlášení rozsudku, vyloučil k samostatnému řízení spolu s pozemkem z původní žaloby parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], který bude v dalším řízení rozdělen. O částečném zastavení řízení a vyloučení bylo rozhodnuto usnesením čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesouhlasí s tím, že by v případě prvních pěti správních rozhodnutí měly být odňaté pozemky oceněny jako pozemky stavební. Postup při oceňování nevydaného pozemku pro účely stanovení výše nároku vychází v souladu s § 28a ZoP vždy jen ze zásad stanovených vyhláškou č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky [číslo] Sb., tj. ze stavu pozemků vedeného v evidenci nemovitostí v době jeho převzetí státem. Jako pozemky stavební, mohly být oceněny jen v případě, že pozemky převzaté státem po roce 1976 byly určeny pro stavbu územně plánovacími podklady, tj. územním plánem zóny, nebo územním projektem zóny, územním plánem sídelního útvaru nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemky převzaté státem v letech 1971 – 1973 byly určeny pro stavbu podle zákona o stavebním řádu, tj. pokud byly vymezeny územním rozhodnutím k zastavění. Žalobci nesprávně prokazují stavební charakter pozemků směrným plánem hlavního města Prahy. Žalovaná eviduje restituční nárok žalobců z titulů rozhodnutí [číslo] – 5. v pořadí shora uvedeném v celkové částce 77 285,26 Kč. Polovina z ní je restitučním nárokem žalobkyně a) a druhou část mají na polovinu žalobci b) a c). Žalobci čerpali z titulu nároku z druhého rozhodnutí smlouvou č. [spisová značka] pozemky v ceně 2 677,60 Kč a smlouvou č. [spisová značka] v ceně 28 588 Kč. Zbývající výše nároku podle druhého rozhodnutí činí 7 027,74 Kč. Po tomto čerpání žalovaná eviduje restituční nárok žalobců v celkové výši 46 019,66 Kč. V rozhodnutích zmíněných v žalobě není jednoznačně určeno, v jaké správné výši je restituční nárok spolurestituentky [příjmení], proto je nutné ho samostatně zkoumat i v rámci daného soudního řízení. V rozhodnutích (v pořadí šest až devět) žalovaná eviduje nároky žalobců ve výši 10 716,60 Kč, 3 284,34 Kč, 32 736,66 Kč a 4 277,40 Kč. Nárok ze všech správních rozhodnutích, po započtení plnění pro žalobce dvěma smlouvami shora uvedenými, je 97 034,66 Kč. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Trutnově čj. [číslo jednací], o vydání pozemků v celkové hodnotě 199 942,19 Kč. Rozsudkem Krajského soudu v Praze čj. 27 Co 71 2019 [číslo] ze dne [datum] byl částečně změněn rozsudek Okresního soudu v Kolíně čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byly žalobcům vydány pozemky v celkové hodnotě 589 651,90 Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že evidovaný restituční nárok žalobců byl již výrazně přečerpán o rozdílovou částku 729 573,50 Kč pro žalovaný nárok a o 692 559,40 Kč pro nárok evidovaný. Restituční nárok je tak v současné době již v záporných hodnotách. V době podání žaloby byla vedena řízení ohledně nároků žalobců u Okresních soudů v Trutnově, v [obec], pro [část Prahy] [obec] a v [obec]. Žaloba o nahrazení projevu vůle k převodu náhradního pozemku je ve srovnání s účastí ve veřejné nabídce podle § 11a ZOP výjimečným postupem a kumulativními podmínkami tohoto postupu jsou dlouhodobá aktivní, leč marná snaha oprávněné osoby získat náhradní pozemek ve veřejných nabídkách a kvalifikovaný nezákonný postup žalované vůči oprávněné osobě při tomto jejím snažení. Podle ustálené judikatury již nepostačuje pouze pasivita ve smyslu sledování veřejných nabídek náhradních pozemků, aniž by se oprávněná osoba do některé z nich sama přihlásila a aniž by si včas opatřila podklady pro ocenění svého restitučního nároku po dobu více než šest let. Z toho vyplývá, že oprávněná osoba se musí před podáním náhradové žaloby zúčastnit veřejných nabídek. Rovněž žalovaná vyloučila, že by v jejím případě šlo o liknavost a svévoli. Rozhodným okamžikem je vydání rozhodnutí, z nichž je odvozován restituční nárok žalobců, nikoliv doba předcházející. Opačný postup by byl v rozporu se zákonem, tak i v rozporu s dosud ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. V případě tvrzení žalobců o nedostatečnosti náhradních pozemků žalovaná uvedla, že je nutné zdůraznit zásadní dopad novely ZoP, podle které bylo umožněno oprávněným osobám uspokojovat své nároky na převody náhradních pozemků účastí ve veřejných nabídkách na území celé České republiky. V období let 1998 – 2015 nabízela žalovaná dostatek odpovídajících pozemků. Dále uvedla, že k únoru 2021 eviduje řízení o nárocích žalobců, včetně ceny již vydaných, ve výši 6 156 148,65 Kč. Je tedy zcela evidentní, že jejich tvrzený 4 344 304,50 Kč je již přečerpán. K tomuto tvrzení doložila dvě žaloby ze září a listopadu roku 2020. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalobci jsou oprávněnými osobami s restitučními nároky podle ZoP (spor je pouze o jeho výši) založenými správními rozhodnutími Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha, čj. PÚ [číslo] ze dne 15. 10. 2012 ([číslo]), čj. PÚ [číslo] ze dne [datum] ([číslo]), čj. PÚ [číslo] ze dne 16. 11. 2012 ([číslo]), čj. PÚ [číslo] ze dne 13. 9. 2013 ([číslo]), čj. PÚ [číslo] ze dne 11. 5. 2009 ([číslo]), čj. PÚ [číslo] ze dne 20. 5. 2016 ([číslo]), čj. PÚ [číslo] ze dne 27. 3. 2009 ([číslo]) ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 čj. [číslo jednací] ze dne 12. 11. 2013 a s rozsudkem Městského soudu v Praze čj. [číslo jednací] ze dne 18. 5. 2015, čj. SPÚ [číslo] 2018 KAV (PÚ [číslo]) ([číslo]) ze dne 9. 11. 2018 a čj. SPÚ [číslo] 2019 ze dne 4. 10. 2019 ([číslo]). Rovněž je nesporná cena pozemků tvořících předmět žaloby 977 852,31 Kč (cena [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] činí 33 348,98 Kč, [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] 35 273,28 Kč, [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] 68 592,30 Kč, [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] 30 399 Kč, [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] 32 216,65 Kč, p. č. 1915 v k. ú. a obci [obec] 9 446,99 Kč, [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek] 27 945,48 Kč, [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], obci [obec] 30 362,52 Kč, [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek] 17 807 Kč, [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek] 25 086 Kč, [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek] 41 985,03 Kč, p. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek] 48 573,79 Kč, [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek] 90 134,55 Kč, [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek] 57 656,08 Kč, [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek] 62 680,03 Kč, p. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek] 5 301 Kč, [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek] 89 Kč, [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek] 10 719 Kč, p. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek] 31 947 Kč, [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek] 12 528 Kč, [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek] 32 241 Kč, [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek] 4 183 Kč, p. č. 1972 pro k. ú. a [územní celek] 110 902,82 Kč (pozemek 80 481 Kč a porosty 30 421,82 Kč), p. č. 1983 v k. ú. a obci [obec] 124 130,50 Kč (pozemek 102 081 Kč, porosty 22 049,50 Kč), p. č. 2004 v k. ú. a obci [obec] 7 283,25 Kč (pozemek 5 703,75 Kč a porosty 1 579,50 Kč), p. č. 2005 v k. ú. a obci [obec] 14 110,50 Kč (pozemek 12 531 Kč, porosty 1 579,50 Kč), [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] 5 691,60 Kč (pozemek 4 590 Kč, porosty 1 101,60 Kč) a [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] 7 217,96 Kč (pozemek 5 238 Kč, porosty 1 979,96 Kč). U žádného z pozemků neexistuje překážka jejich vydatelnosti. Pozemky parcelní [číslo] jsou zemědělsky nevyužitelné a pozemek parcelní č. 1983 se nachází v ochranném pásmu přírodní památky [anonymizováno] louky. Cena pozemků byla stanovena posudky [anonymizována dvě slova] [číslo] 2019. Rovněž je nesporné uzavření smlouvy mezi účastníky řízení o převodu pozemků č. [spisová značka] z 19. 10. 2015. Z posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] č. 1982 2018 soud zjistil, že oceňuje odňaté pozemky, o kterých bylo rozhodnuto správním orgánem pod poř. [číslo] dle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. Vyjma dvou pozemků je znalkyně oceňuje jako pozemky stavební v ceně 250 [spisová značka]. Hodnota nevydaných pozemků tak činí 3 992 871,30 Kč. Z posudku znalce [příjmení]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [číslo] soud zjistil, že v případě správního rozhodnutí [číslo] činí restituční nároky žalobců 162 833 Kč. V posudku [číslo] ocenil nároky vyplývající ze správního rozhodnutí [číslo] částkou 62 834 Kč. Posudky [číslo] ocenil nároky z rozhodnutí [číslo] částkou 819 966 Kč, [číslo] ocenil nároky z rozhodnutí [číslo] částkou 178 356 Kč a [číslo] z rozhodnutí [číslo] částkou 751 084 Kč. Znalec měl pro zpracování posudku k dispozici příslušné výpisy z katastru nemovitostí, pozemkových knih, snímky pozemkové mapy, geometrické plány, ortofotomapy pozemků, správní rozhodnutí restituentů, směrný územní plán hlavního města Prahy k roku 1971, usnesení Rady NV hlavního města Prahy o schválení podrobného územního plánu Jižního Města v [obec a číslo] včetně dodatku, souhlas s odnětím zemědělské půdy pro výstavbu sídliště Jižní Město – [obec] MZV v [obec] čj. IV [číslo] ze dne [datum], rozhodnutí o trvalém odnětí pozemku pro výstavbu Jižní Město – [obec] odboru komunálního hospodářství a zemědělství národního výboru hlavního města Prahy čj. [číslo] 19 ze dne [datum], rozhodnutí o umístění stavby 12 souboru 5 sídliště Jižní Město a kupní smlouvy o prodeji pozemků. Z korespondence mezi účastníky řízení soud zjistil, že 11. 12. 2018 žalobci požádali o převod konkrétního zemědělského pozemku, žalovaná jim sdělila, že využila své právo ve zvlášť zdůvodněných případech nemovitost z veřejné nabídky dodatečně vyřadit, což učinila dne 3. 12. 2018. Žalovaná rovněž přípisem ze dne 8. 1. 2019 sdělila žalobkyni, že sice zaevidovala žádost k nabídce pozemků vyhlášené v termínu od 5. 11. do 5. 12. 2018, ale žádost považuje za neplatnou, neboť výše zůstatku restitučního nároku žalobkyně je nižší než cena pozemku specifikovaného v žádosti. Dopisem ze dne 29. 1. 2019 požádala žalobkyně s právní předchůdkyní žalobců o přecenění restitučního nároku tak, že pozemky byly určené pro stavbu (250 [spisová značka]) a jejich nárok činí 5 337 500 Kč. Dopisem ze dne 19. 3. 2015 urgovali projednání uplatněného restitučního nároku na vydání pozemku v k. ú. [obec]. Dopis byl předán poště k přepravě 20. 3. 2015. Dopisem ze dne 5. 2. 2020 žalovaná oznamuje žalobcům, že ocenila jejich nároky z rozhodnutí [číslo] 2019 ([číslo]) částkou 12 832,20 Kč. Z předložených směnných smluv uzavřených se společnostmi [právnická osoba], [anonymizováno] [jméno] [jméno], [právnická osoba], [jméno] [příjmení], [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaná uzavírá smlouvy o směně pozemků, kterými do státního vlastnictví nabývá pozemky v mnohem nižší hodnotě, než jsou nabyvatelům poskytovány s jejich povinností rozdíl v ceně uhradit. Z rozsudku Okresního soudu v Trutnově čj. [číslo jednací], Nejvyššího soudu ČR čj. [číslo jednací], Krajského soudu v Hradci Králové, čj. [číslo jednací], Krajského soudu v Praze čj. [číslo jednací], Okresního soudu v Kolíně čj. [číslo jednací], Okresního soudu v Mladé Boleslavi čj. [číslo jednací], rozsudku Krajského soudu v Praze čj. [číslo jednací] soud zjistil, že žalobci, případně jejich právní předchůdci, byli úspěšní v řízení o nahrazení projevu vůle žalované. Byla konstatována její liknavost a svévole a rovněž skutečnost, že odňaté pozemky byly pozemky stavebními. Z rozsudku Okresního soudu v Mělníku čj. [číslo jednací] soud zjistil, že žalobci byli úspěšní v řízení o nahrazení projevu vůle se skutkovým zjištěním soudu, že ze strany žalované se jednalo o liknavé a svévolné jednání a rovněž, že odňaté pozemky byly stavebního charakteru. Rozsudek byl vyhlášen [datum] a k tomuto dni činil neuspokojený nárok žalobců 3 529 387,82 Kč. Z rozsudků Okresního soudu v Jindřichově Hradci čj. [číslo jednací], Okresního soudu v Kutné Hoře čj. [číslo jednací], Okresního soudu v Nymburce čj. [číslo jednací] ve znění opravného usnesení čj. [číslo jednací], Krajského soudu v Českých Budějovicích čj [číslo jednací], č.j. [číslo jednací], Okresního soudu v Trutnově čj. [číslo jednací], Krajského soudu v Hradci Králové čj. [číslo jednací], Krajského soudu v Praze čj. [číslo jednací], usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. [číslo jednací], Okresního soudu v Benešově čj. [číslo jednací], Okresního soudu v Nymburce čj. [číslo jednací], Okresního soudu v Kutné Hoře čj. [číslo jednací], Okresního soudu v Nymburce čj. [číslo jednací], [číslo jednací], Okresního soudu v Příbrami čj. [číslo jednací], Krajského soudu v Praze čj. [číslo jednací], čj. [číslo jednací], Okresního soudu v Mladé Boleslavi čj. [číslo jednací], Krajského soudu v Praze čj. [číslo jednací], čj. [číslo jednací], čj. 27 [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. [číslo jednací] a Krajského soudu v Praze čj. [číslo jednací] soud zjistil, že spolurestituentka žalobců [jméno] [příjmení] byla v těchto řízeních úspěšná ve věci nahrazení projevu vůle žalované s ní uzavřít smlouvu k žalovaným pozemkům. Všechny soudu dospěly k závěru, že žalovaná postupovala svévolně a liknavě a odňaté pozemky mají být oceněny jako pozemky stavební. Nejvyššího soudu ČR odmítnul dovolání žalované proti rozhodnutím odvolacích soudů. Ze složky listin předložených žalovanou (ortofotomapy pozemků, výpisy z katastrů nemovitostí, znalecké posudky ocenění předmětu řízení, vyjádření správních orgánů, přehledů pozemků nabídnutých podle zákona o půdě a ve veřejných nabídkách ve Středočeském kraji a v [obec]) soud zjistil, že u předmětných pozemků není dána překážka jejich nevydatelnosti. Přehled nabídek není pro dané řízení podstatný s ohledem na přístup žalované, která řádně neeviduje nárok žalobců, což vede k tomu, že i kdyby se žalobci přihlásili, nebyli by připuštěni s ohledem na tvrzené nízké nároky, příp. na přečerpání. Žalovaná podle posledního přehledu nároků vybraných oprávněných osob a přehledu veřejných nabídek eviduje nevypořádaný zůstatek u žalobkyně 24 258,65 Kč a u žalobců 24 258,67 Kč. S ohledem na částečně nesporná tvrzení (bod 3.), shora uvedená skutková zjištění a následné právní závěry soud nehodnotí z důvodu nadbytečnosti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4, čj. [číslo jednací], přípis Státního pozemkového úřadu ze dne 18. 12. 2019 o zaevidování nároků žalobců v rámci pozůstalostních řízení po [jméno] [příjmení] (týkající se aktivní legitimace žalobců), informace o pozemcích, které jsou předmětem řízení (není sporu o tom, že jsou ve vlastnictví žalované s příslušností Státního pozemkového úřadu hospodařit s majetkem státu) ohledem na nespornost tvrzení soud dále nehodnotí dvě smlouvy o převodu pozemků mezi účastníky řízení uvedených shora. Soud rovněž nehodnotí důkazy týkající se pozemků, které byly vyloučeny k samostatnému řízení. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobci jsou restituenty, příp. jejich právními nástupci s nároky podle ZoP podle správních rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha (bod 3. odůvodnění) na převod náhradních pozemků za stavební pozemky, které nebyly vydány. Celková výše restitučního nároku (bez správního rozhodnutí [číslo]) žalobců činí 4 344 304,50 Kč (v rozsahu 1/2 u žalobkyně a 1/4 u každého z žalobců). Dosud nevypořádaný nárok ve stavu k březnu 2021 činí minimálně 2 813 015,27 Kč a cena žalovaných pozemků 977 852,31 Kč. Podle § 4 odst. 1 ZoP je oprávněnou osobou státní občan ČSFR, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do xanon [číslo] způsobem uvedeným v § 6 odst.

1. Podle § 5 odst. 1 ZoP jsou povinnými osobami stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona nemovitost drží. Podle § 6 odst. 1 písm. k ) ZoP budou oprávněným osobám vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Podle § 9 odst. 1 věta prvá ZoP uplatní oprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání nemovitosti. Podle § 11a odst. 1 ZoP oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. Podle §28a ZoP pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Hmotně právním základem nároku je, že žalobci, jako oprávněné osoby podle ZoP, mají nárok na vydání náhradních pozemků za pozemky, který nebyl dosud v plném rozsahu uspokojen. Žalobci se nároku domáhají již od roku 1992. Přestože nemovitosti přešly na stát za účelem výstavby sídliště Jižní Město – [obec], jsou pozemky žalovanou evidovány pouze jako orná půda, přičemž jejich přecenění na pozemky stavební (250 Kč) i nadále odmítá a to i přes současnou judikaturu (např. rozsudky NS ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne 13. 3. 2012, [spisová značka], [spisová značka]). Hodnota restitučního nároku byla znalci správně oceněna částkou 4 344 304,50 Kč (bez správního rozhodnutí [číslo]). Znalci zohlednili, že nevydané pozemky byly, bez ohledu na jejich evidenci, určeny na základě rozhodnutí a směrných územních plánů k výstavbě sídliště, která se posléze realizovala a je tedy nutné je ocenit jako pozemky stavební, tedy podle účelu, k němuž měly sloužit a k němuž také i skutečně slouží. Podle ustálené judikatury vyšších soudů i Ústavního soudu ČR (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2013 sp.zn. [spisová značka], nález Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05 a další) se osoby, jimž podle zákona o půdě vznikl nárok na převod náhradních pozemků, mohou žalobou domáhat, aby byla Pozemkovému fondu České republiky uložena povinnost uzavřít s nimi smlouvu o převodu konkrétních pozemků, pokud správní orgán neplní svou povinnost udržovat nabídku náhradních pozemků mající takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby při uspokojování restitučních nároků nedocházelo ke zbytečným průtahům a k počínání, které lze označit za liknavé, či dokonce svévolné. Je třeba mít také stále na paměti smysl a účel restitučních zákonů, kterým je snaha zmírnit následky minulých majetkových a jiných křivd a ke splnění tohoto účelu a cíle je třeba interpretovat restituční zákony ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji (např. nález Ústavního soudu ČR IV. ÚS 1088/12). Státní pozemkový úřad má zákonnou povinnost převádět náhradní pozemky v co možná nejkratší době a co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob a své povinnosti nabízet dostatečné množství vhodných náhradních pozemků se nemůže zbavit. Stát má postavení dlužníka a musí nést odpovědnost za prodlení, nesmí mařit uspokojení svých věřitelů například tím, že se vhodného majetku k uspokojení oprávněných osob zbavuje (což je např. prokázáno směnnými smlouvami uvedenými v bodě 7. odůvodnění), kterými převádí i nezemědělské pozemky. S ohledem na citovanou judikaturu a skutkové závěry soud dospěl k závěru, že přístup žalované je liknavý a svévolný. Je nutné zdůraznit, že restituční nárok není dosud vypořádán, přestože k jeho uplatnění došlo už v roce 1992. Žalobci (právní předchůdci) neúměrně dlouho neměli rozhodnutí (až do roku 2015, resp. 2019), na základě kterých by se vůbec mohli o náhradní pozemky ucházet a pokud již bylo rozhodnuto, žalovaná jejich nárok nesprávně oceňuje, a to i přes značný počet soudních řízení, ve kterých byli žalobci, příp. spolurestituentka úspěšní. Z obou důvodů jsou žalobci fakticky vyloučeni z možnosti účasti ve všech veřejných nabídkách, přičemž bylo prokázáno, že žalobkyně se nabídek chtěla účastnit. Na tomto závěru nic nemění ani přehledy nabízených pozemků předložené žalovanou. Rovněž lze konstatovat, že soud v řízení nezjistil žádnou okolnost, pro kterou by se měl odchýlit od skutkových a hmotněprávních závěrů ve vydaných a pravomocných soudních rozhodnutích (§ 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) o nárocích [jméno] [příjmení] (oprávněné osoby ze stejných správních rozhodnutích), ale i žalobců samotných. Mezi účastníky není sporu o tom, že náhradní pozemky, které zůstaly po částečném zpětvzetí žaloby a vyloučení pozemků k samostatnému řízení, jsou ve vlastnictví státu s právem hospodaření Státního pozemkového úřadu, jde o pozemky vhodné k uspokojení restitučního nároku (v obecném slova smyslu) a jejich vydání nebrání překážka ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. Jelikož cena předmětných pozemků je 977 852,31 Kč, soud žalobě vyhověl v rozsahu jejich podílů, protože minimální výše jejich nevypořádaného nároku činí 2 813 015,27 Kč.

3. Žalobci řízení sp. zn. [spisová značka] následně navrhli, aby o pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Pohorská Ves bylo rozhodnuto částečným rozsudkem, neboť žalovaná proti tomuto pozemku nevznesla žádné námitky nevydatelnosti, tvrdí pouze přečerpání restitučních nároků žalobců. K rozšíření žaloby předložili posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [číslo] 2020, ve kterém byly oceněny restituční nároky za pozemky stavební z titulu rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 4. 10. 2019 na částku 224 000 Kč pro všechny tři žalobce. Žalobkyni tak náleží restituční nárok ve výši 112 000 Kč a pro žalobce b, c) po 56 000 Kč. V kupní smlouvě, která je součástí znaleckého posudku ze dne 10. 9. 1979, je výslovně uvedeno, že nevydané pozemky jsou vykupovány pro potřebu výstavby Jižního Města a nebyly žalovanou vydány právě z důvodu jejich zastavěnosti. Je tak evidentní, že pozemky byly vykoupeny za účelem výstavby, která se následně realizovala.

4. Z informace o pozemku soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce] je zapsán ve vlastnictví České republiky s příslušností Státního pozemkového úřadu hospodařit s majetkem státu.

5. Žalovaná setrvává na vyjádření, že žalobci žalují pozemky v součtu cen přesahujících jejich tvrzený restituční nárok, proto nesouhlasila s původním řízením vedeným pod sp. zn. [spisová značka] a nesouhlasí ani s touto žalobou. Žalovaná, s odkazem na sdělení Městského úřadu v Kaplici, Odbor stavební úřad potvrdila, že předmětný pozemek není vyloučen z převodu a jeho cenu 43 313,06 Kč učinila nespornou.

6. S ohledem na předchozí hmotně právní hodnocení se závěrem o dosud nevypořádaném restitučním nároku žalobců (na které odkazuje), navíc v tomto řízení navýšeném o částku 224 000 Kč z rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 4. 10. 2019, soud tímto částečným rozsudkem žalobě vyhověl.

7. O nákladech řízení bude rozhodnuto v rozsudku konečném.