7 C 269/2018

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Levým ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa , obec proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky [částka] s úrokem z prodlení 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba se co do částky [částka] s úrokem z prodlení 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradu nákladu řízení státu na účet Okresního soudu v Českém Krumlově, [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradu nákladů řízení státu na účet Okresního soudu v Českém Krumlově, [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalobci se z účtu Okresního soudu v Českém Krumlově vrací poměrná část zaplaceného soudního poplatku [částka].

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal původně po žalované zaplacení [částka] s úrokem z prodlení 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení. Hmotně právním základem tvrzeného nároku je vyplacení odstupného ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku, který činí [částka]. Pracovní poměr byl ukončen ke dni [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] o [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] (následující den po výplatním termínu) do zaplacení. Podle § 356 odst. 1, 2 zák. č. 262/2006 Sb. (dále jen zák. práce) se průměrný měsíční výdělek se zjistí tak, že se průměrný hodinový výdělek přepočítá na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na jeden měsíc v průměrném roce. Průměrný rok má pro tento účel 365,25 dní. Průměrný měsíční výdělek se tedy zjistí tak, že se průměrný hodinový výdělek zaměstnance vynásobí jeho týdenní pracovní dobou. Žalobce neodpracoval v rozhodném období alespoň 21 dní, proto pro výpočet použil pravděpodobný výdělek, kterého by zřejmě dosáhl od počátku rozhodného období, přitom přihlédnul k obvyklé výši jednotlivých složek nebo mzdy zaměstnance nebo zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Pracovní poměr žalobce u žalovaného vznikl [datum] a byl ukončen výpovědí z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti ze dne [datum], doručenou mu dne [datum], tedy ke dni [datum]. Žalobci tak vznikl nárok na odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Jeho výše se zjišťuje k prvnímu dni po zániku pracovního poměru ke dni [datum] za období od 1. 1. 2017 do 31. 3. 2017. Pravděpodobný výdělek se skládá v měsíci lednu 2017 ze základní mzdy [částka], měsíční motivační prémie [částka] (tato složka mzdy vyčíslena„ až ve výši [částka]“, ale dle praxe žalovaného byla vždy vyplácena v této maximální výši a v takové výši se tak stala složkou nárokovou a tedy i pravděpodobnou), provize z obratu ve výši 0,5 % z každého realizovaného a zaplaceného obchodu v oblasti automatizace [částka] (v letech 2016 a 2017 žalovaná uvedla, že obrat v lednu 2017 činil celkem [částka], VSP provize -„ turnover commission“ [částka] (podle VSP simulace žalované za 1/ 2016, údaje za rok 2017 žalobce nemá, předpokládá, že byly minimálně stejně vysoké, resp. s nejvyšší pravděpodobností vyšší, stejně tak v případě následujícího bonusu) a„ discount bonus“ [částka] (podle VSP simulace žalovaného za 1/ 2016). Za měsíc únor 2017 se skládá ze základní mzdy a motivační prémie (shodně jako v lednu), provize z obratu ve výši 0,5 % z každého realizovaného a zaplaceného obchodu v oblasti automatizace [částka] (obrat v únoru 2017 celkem [částka]), VSP provize -„ turnover commission“ [částka] a„ discount bonus“ [částka] (obě provize podle VSP simulace žalované za 2/ 2016). Za měsíc březen 2017 se skládá ze základní mzdy a motivační prémie (shodně jako v lednu a únoru), provize z obratu ve výši 0,5 % z každého realizovaného a zaplaceného obchodu v oblasti automatizace činí [částka], VSP provize -„ turnover commission“ [částka],„ discount bonus“ [částka] (obě provize podle VSP simulace žalované za 3/ 2016, pololetní odměny ve výši 50% základní mzdy ve výši [částka] připadající na příslušné kalendářní čtvrtletí (rozhodné období) (tj. ve výši ½ z pololetní odměny),„ [anonymizováno]“ jako součást systému VSP provizí připadající na rozhodné období ve výši [částka] (viz VSP simulace žalovaného 2016, částku ve výši [částka] uvedenou v této simulaci za celý rok 2016 žalobce ponížil na ¼ s ohledem na to, že je zjišťována pouze částka připadající na rozhodné období z tohoto titulu). Celkový pravděpodobný výdělek za toto období tedy je [částka]. Pravděpodobná odpracovaná pracovní doba za toto období pak činí 504 hodin (leden 2017 měl 176 hodin, únor 144 hodin a březen 184 hodin). Průměrný hodinový výdělek je [částka] (pravděpodobný výdělek [částka] děleno počtem hodin 504). Průměrný měsíční výdělek činí [částka] ([částka] x 40 x 4,348). Koeficient 4,348 vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce. Celková výše odstupného činí [částka] (3 x průměrný měsíční výdělek [částka]). Žalovaná provedla výplatu jistiny a vypočteného úroku z prodlení v celkové výši [částka] poté, co odvedla daň z příjmu z hrubé mzdy z žalované částky [částka]. Žalobce vzal žalobu před jednáním dne [datum] v rozsahu částky [částka] s úrokem z prodlení běžícím od 1. 4. 2017 do 19. 9. 2018 zpět. Řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. Předžalobní výzva ze dne [datum] byla bezvýsledná.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Pro stanovení průměrného výdělku rozhodného pro výpočet odstupného je významné, jaké nenárokové složky mzdy by byly žalobci vypláceny. V řízení nebyla prokázána tvrzení žalobce, že by v rozhodném období měl nárok na současnou výplatu měsíční motivační prémie [částka] a VSP provize. Žalovaná svým zaměstnancům nikdy obě prémie současně nevyplácela, žalobce tak mohl mít nárok pouze na jednu z těchto motivačních složek. Žalobce nebyl v rozhodném období odměňován tzv. motivační prémií, která podle jeho mzdového výměru může být vyplácena až do výše [částka] měsíčně, protože se nestala nárokovou složkou mzdy. Svědci vyslechnutí v řízení se k této skutečnosti nevyjadřovali a tvrzení žalobce nepotvrdili. Žalobce tak neprokázal současný nárok na motivační prémie a VSP provize, rovněž tak ani, že motivační prémie je vyplácena vždy v maximální výši. Kdyby tomu tak bylo, byla by žalobci vyplacena motivační prémie, což nebyla, také v měsíci červnu 2016, kdy mu ještě byl přidělována práce. Výše motivační prémie je závislá na rozhodnutí žalované jako zaměstnavatelky, která však s prací žalobce nebyla spokojena. Tato prémie by nebyla žalobci vyplácena ani v následujících měsících, jak vyplývá z výpočtu průměrného výdělku za čtvrté čtvrtletí roku 2016. Motivační prémie je nenárokovou složkou mzdy a žalovaná má nárok na rozhodnutí, zda a v jaké výši by byla žalobci přiznána. Rovněž žalovaná nesouhlasila ani s výpočtem výše odstupného ze mzdy, kterou by měl žalobce obdržet v prvním čtvrtletí roku 2017, protože rozhodný výdělek se nezjišťuje k prvnímu dni po zániku pracovního poměru, tedy v daném případě ke dni [datum]. Správným výkladem je, že průměrný výdělek se zjišťuje v daném případě ke dni [datum], tedy za čtvrté čtvrtletí roku 2016. Ke způsobu výpočtu odstupného uvedla, že pro stanovení částky průměrného výdělku vyšla z výše základní mzdy, provize z obratu v oblasti automatizace a poměrné části pololetních odměn (14. plat) připadající na čtvrté čtvrtletí, která byla v souladu s vnitřním mzdovým předpisem upravena podle počtu odpracovaných, resp. neodpracovaných dní. Na rozdíl od výpočtu žalobce, nezahrnula do průměrného výdělku položky, které by nebyly žalobci vyplaceny v případě, že by žalovaná společnost přidělovala práci žalobci v souladu s pracovní smlouvou. Mzda žalobce je upravena v mzdovém výměru, ze kterého vyplývají dvě nárokové složky mzdy a to základní mzda a provize z obratu automatizace. [ulice] předpis popisuje nároky náležející zaměstnanců zařazených do VSP odměňování („ turnover commission, discount bonus a team bonus“). Podmínkou zařazení do tohoto odměňování je určitá pracovní pozice a dohoda o cílové částce, tedy o celkové mzdě zaměstnance za kalendářní rok při splnění určitých, předem stanovených kritérií. K dohodě o této cílové částce mezi žalobcem a žalovanou nedošlo, proto žalobce nebyl nikdy zařazen do VSP odměňování a nepřísluší mu peněžité nároky s tímto odměňováním spojené. Zaměstnanec, který není zařazen do systému VSP odměňování, je nadále motivován k dobrým pracovním výsledkům formou motivačních prémií, o jejichž vyplácení rozhoduje žalovaná společnost jako zaměstnavatel. Motivační prémie přestala být od června 2016 žalobci vyplácena, neboť žalovaná nebyla spokojena s jeho způsobem výkonu práce. Žalovaná nemá ve vnitřních předpisech jednoznačně definován způsob sjednávání odměňování dle VSP. Nicméně se vždy pokouší se zaměstnancem dohodnout, dosáhnout vzájemného souhlasu, který by vedl minimálně ke střednědobé spokojenosti pracovníka. V řadě případů se stalo, že na základě dohody byla změněna cílová roční částka. Výběrové řízení na pozici vedoucího regionálního prodeje se konalo v Rakousku v přítomnosti jednatele [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalobce. Vedoucí pracovníci žalované se s ním chtěli domluvit na stanovené simulaci VSP. Žalobcův původní požadavek byl vyšší. Bylo mu řečeno, že takové částky by mohl dosáhnout v průběhu několika let za předpokladu, že jeho pracovní výsledky tomu budou odpovídat. Žalobce jako první zaměstnanec odměňování dle VSP programu jednoznačně odmítl v e-mailové korespondenci z [datum]. Vzhledem k principům, které žalovaná zastává, v případě, že nedošlo k souhlasu zaměstnance a zaměstnavatele ohledně odměňování ve VSP programu, zařadila žalobce v odměňování tak, že místo odměňování VSP bude pokračováno v odměňování, které bývá většinou pouze dočasné, během nějaké zkušební doby na určitou pozici, formou motivační prémie.

3. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že se v lednu roku 2016 v Rakousku zúčastnil pohovoru souvisejícího se změnou pracovního poměru v přítomnosti pracovníků žalované [příjmení], Poláka a [příjmení]. Předložil jim analýzu a jeho představy o odměňování, oni ho seznámili s odměňováním pana [příjmení] a dohodli cílovou částku [částka]. Po seznámení se s odměňováním VSP, došlým z Rakouska jim řekl, že to není částka, na které se původně dohodli. Oni mu sdělili, že se na ní může v průběhu nějaké doby dostat. Jednalo se o oznamovací akt z Rakouska, z oddělení [příjmení], nazvaný„ simulace variabilní mzdy“, který se předal zaměstnanci. Jako nadřízený mohl říci, že se to sice nelíbí, ale že to je věc zaměstnance. [příjmení] částka nebyla nikdy odůvodňována, bavili se o její rozdělení na pevnou a pohyblivou. Popřel, že by odmítl odměňování v systému VSP, ve kterém byli odměňováni všichni pracovníci obchodního úseku. Za jeho působení nebyl nikdo, kdo by z toho byl vyňat. Mnoho zaměstnanců s tímto systémem nebylo spokojeno. [obec] úspěšnější byl obchodní tým, tím větší byl pokles mzdy. Nedalo se s tím nic dělat. [příjmení] sám také řešil požadavky jeho podřízených žádajících změnu, ale pokud o tom vedení rozhodne, nic se s tím nedá dělat.

4. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. [číslo jednací] soud zjistil, že potvrdil rozsudek Okresního soud v Českém Krumlově čj. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o neplatnosti výpovědi dané žalovanou žalobci dne [datum]. Žalobce trval na dalším zaměstnávání.

5. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že u žalované nastoupil do pracovního poměru v roce 2013 a skončil ho v roce 2018 ve funkci obchodního zástupce. Při nástupu dostal fixní část mzdy a k tomu rabatovou a obratovou složku, která činila asi 50 % základní mzdy. Po jednom či dvou letech začal považovat rabatovou obratovou složku za nízkou, proto se s žalovanou dohodl na zvýšení této provizní složky. K takové úpravě došlo celkem dvakrát. Od kolegů ví, že odměňování podle VSP programu začalo ještě před jeho nástupem do pracovního poměru u žalované. Přišli za ním, předali mu dvě listiny a řekli:„ Tady je základ a tady odměny, podepiš to.“ Což udělal a tím to skončilo. Neměl možnost výběru, proto to přijal. K další změně v odměňování došlo v roce 2015 či 2016. Mnoho zaměstnanců s tím nesouhlasilo, ale opět neměli jinou možnost. Neví, jestli tomu tak bylo u všech, jestli nebyly nějaký výjimky. Úprava proběhla bez jeho souhlasu. Již po několika měsících podepsal nějakou změnu, ale tím si již není jistý. Jeho příjem tvořila základní mzda a odměny. Nic navíc nedostal, když splnili plán, dostali jednou ročně tzv. bonus. Kdyby se někomu nelíbilo odměňování, mohl odejít ze zaměstnání. Při nástupu do pracovního poměru mu žalovaná řekla, že VSP model dostávají všichni obchodní zástupci. Ve výběrovém řízení jim řekl požadavek na odměnu, pod kterou by nešel. V té době neznal trh a svůj potenciál. Žalovaná mu řekla, že model je v pořádku, s jeho požadavkem souhlasila. Proto také za rok až dva došlo ke změně, protože přeplňoval plány a cítil se nedoceněn. Při této změně mu zůstala základní mzda. Chyběla mu motivace, protože když se dostal nad stanovenou částku prodeje, nic už nedostal. Žalovanou vyzval k jednání o zvýšení mzdy. Výsledkem byla částka něco mezi jeho požadavkem a odměnou navrženou žalovanou. Není si jistý, jestli ohledně navýšení něco podepsal. Není si vědom, že by od žalované dostával nějakou fixní odměnu.

6. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že do pracovního poměru u žalované nastoupil v lednu 2007. Od listopadu 2012 byl manažerem prodeje, skončil v únoru 2016. Při nástupu do zaměstnání se s žalovanou dohodl na vyplácení jednotlivých složek mzdy. V průběhu trvání pracovního poměru došlo k vytvoření systému odměňování VSP. Jednalo se o závaznou knihu pro všechny zaměstnance, resp. pro kolektiv, který odpovídal za konkrétní úsek činnosti žalované. Vedoucím šesti poboček v [obec] se stal v roce 2012. Žalovaná mu předložila návrh odměňování, v jeho případě nešlo o nějaké extrémní navýšení, ani o změnu způsobu odměňování. Na začátku pracovního poměru podepsal výši a složky mzdy, která se upravovala v průběhu pracovního poměru. Způsob odměňování byl nastaven podle kritérií složek. Měl nárok na pevný plat a na pohyblivé složky, které byly řešeny dodatky k pracovní smlouvě. [příjmení] se stávalo, že tyto dodatky dostávali k podpisu opožděně. Při skončení pracovního poměru zjistil, že nemá podepsanou aktuálně nastavenou odměnu. Už měl sepsanou žalobu o doplacení aktuálně nastavené odměny, kterou mu nakonec žalovaná vyplatila, a on žalobu podat nemusel. Není si vědom toho, že by zaměstnanci prodeje byli odměňováni jiným způsobem. Na začátku podepsal pracovní smlouvu a jako druhou listinu podepsal platový výměr, který se mohl za určité období měnit. Vedle toho příloha k pracovní smlouvě o odměňování, ve které byla výslovně napsána tabulková procenta podle obratu a kolik procent z toho bude mít. Všechny složky dle tohoto výměru mu byly vypláceny. Podepsal převzetí knihy a následně podepsal i VSP odměňování. Po konfrontaci s jeho výpovědí v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] (protokol čl. 65) sdělil, že variabilní složka nebyla direktivní. Na druhou stranu uvedl, že obrana ze strany zaměstnance nebyla veškerá žádná, proto to nakonec všichni podepsali a tím to odsouhlasili. Neví, co si má představit pod pojmem motivační prémie a nevzpomíná si, že by po určitou dobu nepobíral odměňování v rámci programu VSP, ale jen tyto pravidelné motivační prémie. Plat se skládal ze základu, prémie vyplácené měsíčně spojená s obratem a s rabatem a prémie vyplácené ročně. Jednou ročně byla na základě hospodaření celého týmu vyplacena roční prémie. [příjmení] částka podle modelu VSP se v průběhu trvání pracovního poměru měnila jednou za tři roky. Jednou došlo ke změně z měsíční prémie na čtvrtletní. V době, kdy docházelo ke změnám v odměňování, byl zaměstnán na pozici regionálního manažera prodeje. S vedoucím objížděl jednotlivé týmy a seznamoval je s aktuálním nastavením systému. O těchto změnách vedli se zaměstnanci dialog. Mohlo docházet ke kosmetickým změnám, ale nešlo je nějakým razantním způsobem upravit. Bylo to nastaveno tak, že každý zaměstnanec měl nějaký roční příjem, který byl vedením společnosti plánován. VSP odměňování se udělalo tak, aby se docílilo této částky. Proto tam nebyl prostor k nějakým změnám. Stávalo se, že osobně řešil za jeho podřízené navýšení cílové částky. Dotazy zaměstnanců na změny byly, probíhala jednání s tím, že může, ale nemusí dojít ke změně. To záleželo na rozhodnutí vedení žalované. Zvyšování mzdy u podřízených nebylo plošné, jednalo se vždycky o individuální řešení se zaměstnancem, který měl dotaz ohledně zvýšení jeho příjmů. V průběhu jeho pracovního poměru došlo ke změně systému, který se týkal všech zaměstnanců. V případě nespokojenosti to žalovaná řešila individuálně. Není si vědom toho, že by měl někdo jenom fixní nebo jenom pohyblivou složku. Nikdy nedošlo k tomu, že by zaměstnanec neakceptoval odměňování. Nebylo to tak, že by něco zaměstnanec musel podepsat jako on na konci pracovního poměru aktuální výši prémií, ale prémie byly poskytovány podle ústní dohody. V písemné podobě to nikdy neviděl. Zaměstnanci také podepisovali systém odměňování, což ale nebyla dohoda, byl to direktivní úkon, se kterým byli seznámeni. Na začátku práce na pozici v prodeji prošel výběrovým kolem, při kterém sdělil svou představu o výši odměňování. Žalovaná mu řekla její návrh, se kterým souhlasil a ten také podepsal. V průběhu doby docházelo ke změnám složek, ale ty se už nepodepisovaly, podepsoval se systém s jednotlivými složkami. Každý zaměstnanec měl individuální systém nastavený podle podmínky vykonávané funkce, zkušeností apod. Způsob odměňování byl dán direktivně, pracovníci nebyli vypláceni jiným způsobem. Po dvou až třech letech probíhala jednání o jednotlivých částkách pohyblivých složek. Neví o postupu žalované v případě, kdy zaměstnanec nepřijme stanovenou mzdu. Neví, že by k tomu někdy vůbec došlo. O systému odměňování, jeho struktuře, se jednat nedalo, o výši platu byla možnost jednat. Jednalo se s těmi, kteří nebyli spokojeni. V řadě případů došlo ke změně, tedy k navýšení cílové částky a tím pádem k navýšení ročního příjmu. Zaměstnanci s tím mohli nesouhlasit a vše vyřešit podáním výpovědi. Na počátku jim bylo řečeno, že v případě nespokojenosti, má zaměstnanec možnost odejít, systém je takto nastaven.

7. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že v pracovním poměru u žalované byl od roku 2008 do roku 2017 či 2018 jako obchodní zástupce pro Olomoucký kraj. Byl odměňován v systému VSP složeným z pevné a pohyblivé složky, který podepsal. Teoreticky bylo možné o modelu diskutovat, prakticky byl předložen, byli s ním seznámeni. Všechny složky podle výměru mu byly vypláceny. Myslí si, že se setkal s jedním odmítnutím výplaty podle VSP systému. Neví, jak byl tento zaměstnanec dál odměňován. Předpokládá, že VSP systém nakonec museli stejně všichni podepsat. Na to usuzuje z vlastního případu. Změny v odměňování podepisoval pravidelně asi po čtyřech letech. Po zařazení do VSP modelu na počátku roku 2009 bylo odměňování složeno z pevné částky, pak nějaká variabilní složka přepočtem výsledku hospodaření olomoucké pobočky a hospodářských výsledků prodejního týmu. [příjmení] složku mzdy závisející na úvaze zaměstnavatele neměl.

8. Svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že u žalované pracoval jako obchodní zástupce od [datum] do poloviny ledna 2019. S pracovní smlouvou podepisoval mzdový výměr a převzaté technické prostředky. Mzdový výměr podepsal v základu, potom byly součástí jeho odměny variabilní složky vázané na obrat a marži, které byly stanoveny podle VSP modelu vytvořeného v Rakousku. Programu odměňování VSP podléhali všichni obchodníci. Znamenalo to, že byly vytvořeny obchodní týmy jako samostatné ekonomické jednotky odměňované podle dosažených výsledků. Na počátku byl program VSP určen, po skončení, někdy v roce 2018, došlo k možnosti určitého vyjednávání. Není si jistý, jestli podepisoval nějaký doklad o odměňování. Domnívá se, že to bylo dané, nastavené a jediné co se dalo změnit a co se vyvíjelo v čase, byla právě základní složka. Myslí si, že nepřicházela v úvahu ani možnost odmítnutí tohoto programu. Předložená konečná VSP modelace počítala s příjmy z obratu a marže. Nevybavuje si, že by v případě VSP odměňování se vedl nějaký individuální rozhovor mezi žalovanou a zaměstnanci. V prvních měsících, kdy ještě neměl svůj region, byl asi půl roku odměňován pouze fixní částkou. Neví o tom, že by někdo naprosto zcela zásadně odmítl tento způsob odměňování. Ale on sám například odmítl cílovou částku, další položky odměňování mu byly vyplaceny. [příjmení] částku odmítl, protože věděl, že stanovený plán ve svěřeném regionu je nereálný. Následně to upřesnil tak, že částku neodmítl, ale plán byl nesplnitelný. Neví o tom, že by mu byla vyplácena nějaká částka, která by nebyla závislá na obratu a marži. O odmítnutí předloženého plánu jednal s [jméno] [příjmení].

9. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že v pracovním poměru u žalované byl od května 2006 a skončil v roce 2018. V současné době spolupracuje s žalovanou jako její zprostředkovatel. Někdy v roce 2012 došlo k zavádění odměňování systému VSP, což vedlo k zneprůhlednění odměňování a nikomu se nelíbil. S žalovanou nemělo cenu jednat ohledně tohoto systému. Odměňování bylo stanoveno návrhem žalované směrem k nim, zaměstnancům, se kterým nebylo možné hnout. Byl první, který v dané pobočce způsob odměňování odmítl. Postupně z toho vyplynulo, že se jedná o vizi žalované, a potom byl podpis systému jasný. Podle jeho názoru to byla regulérní smlouva o způsobu odměňování. VSP je model jím a žalovanou podepsaný. Neví o tom, že by někteří zaměstnanci s tím nesouhlasili, že by doklad nepodepsali. Potvrdil více jednání ohledně vyplácení všech složek mzdy. Nevylučuje, že mu byla vyplácena pravidelná měsíční platba nespojená se systémem VSP. Neví o tom, že by někdo byl odměňován mimo systém VSP. Je možné, že bylo několik jednání ukončených podpisem dokumentů v případě nastavené simulace odměňování.

10. Z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že je adresován [jméno] [příjmení]. Uvedl v něm, že je velice nespokojen s nereálným odměňováním a žádal o změnu. Chtěl, aby jeho odměňování bylo motivační. Pokud to nepůjde jinak, požádal o vrácení do původního stavu. Dále uvedl, že v písemné podobě jim ještě nic nedorazilo.

11. Z e-mailové korespondence ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce píše [anonymizováno]. Jeho mzda za květen je stále stejná jako za první tři měsíce ve funkci. Konstatuje opětovné nedodržení dohody, při které mu bylo jednoznačně řečeno, že platový výměr bude upraven do systému VSP s platností od [datum] (po skončení třech měsíců ve funkci prodejního manažera) s tím, že cílová částka bude přibližně [částka], plus bude zachována prémie za automatizaci. V dlouhodobém horizontu všichni souhlasili s nárůstkem cílové částky na 1,2 milionu Kč. Žádá [anonymizováno] o sdělení, jak má chápat nedodržení dohody, jakým způsobem bude vyřešen rozdíl za měsíc květen. Na závěr uvedl, že věří, že všichni znají pojem ústní dohody a podání ruky a apeluje na ně, aby tato dohoda byla dodržena. [obec] [anonymizováno] mailem odpověděl, že se zástupci žalované panem [příjmení] a [příjmení] celou věc prodiskutovali a jsou společně toho názoru, že při únorové diskuzi o odměňování mluvili o roční částce za práci regionálního vedoucího prodeje ve výši přibližně [částka] a odměně za prodej v oblasti automatizace ve výši 0,5 % obratu, tj. při splnění obratu [částka] o částce ve výši [částka] Tyto tři částky činí celkem [částka]. Nejsou si vědomi toho, že by uzavřeli ústní dohodu o dosažení cílové částky ve výši [částka] během několika let. Dále uvedl, že žalobci vychází obratová a rabatová složka za měsíc květen v celkové výši [částka]. Jelikož v té době neměli výpočet k dispozici, byla mu vyplacena záloha prémií ve výši [částka], čímž došlo k přeplatku [částka]. Jeho výše bude vypočtena na základě přesných údajů. K dorovnání přeplatku dojde při vyúčtování mzdy za měsíc červen automatickým odečtem.

12. Z výpočtu odstupného pro žalobce soud zjistil, že žalovaná vyšla z hodinové mzdy za čtvrté čtvrtletí roku 2016 z částky [částka]. Výpočet odstupného tak činil [částka] ([částka] x 40 hodinový týdenní úvazek x koeficient 4,348 = [částka] x 3 s tím, že do průměru je započtena poměrná část pololetní odměny. V případě pololetní odměny za druhé pololetí roku 2016 činí základní mzda žalobce [částka] s nárokem [částka], odpracováno bylo 54 dní, z toho v červnu 2016 12 dní, v červenci 19 dní, v srpnu 23 dní, v září 21 dní, v říjnu 7 dní a v listopadu 0 dní, celkem tedy 82 dní. S tím, že z těchto 82 dní byl žalobce 10 dní v pracovní neschopnosti, přičemž v tomto rozsahu se pracovní doba nezapočítává do krácení pololetní odměny. Za toto pololetí bylo evidováno celkem 126 pracovních dnů, žalobce měl zameškat 57,14 %, odpracoval 42,86 %, k výplatě tak zbývala částka [částka]. Žalobce by v měsíci říjnu 2016 měl základní mzdu ve výši [částka] za 104 odpracovaných hodin (13 pracovních dnů) s tím, že jeden svátek byl proplacen tarifem ve výši [částka], 56 hodin za pracovní neschopnost. Obratová provize činila [částka]. Hrubá mzda by v tomto měsíci činila [částka] při odpracovaných 112 hodinách. V listopadu 2016 by činila základní mzda [částka] při odpracovaných 21 dnech (168 hodin) a jedním svátkem placeným v tarifu [částka], obratová provize [částka] a pololetní odměna [částka]. Hrubá mzda bez pololetní odměny by činila [částka] při odpracovaných 176 hodinách. Celková pololetní odměna je [částka], z toho část pololetní odměny připadající na čtvrté čtvrtletí je [částka] při počtu pracovních hodin ve čtvrtém čtvrtletí 520, žalobce by odpracoval 464 hodin. Za daného stavu výše poměrné části pololetní odměny činí [částka]. V měsíci prosinci by činila jeho základní mzda [částka], jeden svátek v tarifu [částka] a obratová provize [částka]. Hrubá mzda ve výši [částka] s počtem odpracovaných hodin 176. Za celé čtvrté čtvrtletí by činila celková hrubá mzda [částka] při odpracovaných 464 hodinách. Průměrná část pololetní odměny za čtvrté čtvrtletí by činila [částka], celková hrubá mzda za čtvrté čtvrtletí s průměrnou částí pololetní odměny je [částka]. Výše průměru za čtvrté čtvrtletí činí [částka] za jednu hodinu.

13. Z výpočtu odstupného provedeného žalovanou soud zjistil, že částka ve výši hrubého příjmu [částka] činí odstupné čistého [částka] a částka jako úrok z prodlení [částka] (výše úroku z prodlení 8,05 % ročně za období od 11. 4. 2017 do 19. 9. 2018).

14. Ze mzdových listů žalobce za rok 2016 soud zjistil, že v červenci 2016 se průměrný hodinový výdělek za období od ledna 2016 do srpna 2016 pohyboval v rozpětí od [částka] do [částka] na hodinu.

15. Ze mzdového výměru žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že téhož dne nabývá účinnosti. Základní hrubá měsíční mzda činí [částka], měsíční motivační prémie až [částka], provize z obratu ve výši 0,5 % z každého realizovaného a zaplaceného obchodu v oblasti automatizace a další peněžitá nebo nepeněžitá plnění podle vnitřního mzdového předpisu. Žalovaný je zaměstnán na pozici regionálních vedoucí prodeje [anonymizována dvě slova].

16. Podle pracovní smlouvy nastoupil žalobce u žalované do pracovního poměru dne [datum] s druhem práce podpora prodeje a automatizace.

17. Z listiny nazvané obrat v oboru automatizace soud zjistil, že v roce 2016 činil [částka] a v roce [částka].

18. Z rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově čj. [číslo jednací] soud zjistil, že žaloba žalobce o neplatnost výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] byla zamítnuta.

19. Z vnitřního mzdového předpisu žalované pro rok 2013 soud zjistil, že zaměstnancům je vyplácena základní mzda, pololetní odměny za pracovní výsledky s dalšími příplatky v dělnických profesích. V případě obchodního úseku budou zaměstnancům vypláceny podíly z dosaženého obratu dle individuálně stanoveného způsobu odměňování uvedeného v příloze mzdového výměru. Výpočet provádí pověřené oddělení mateřské společnosti na základě plně uhrazených faktur evidovaných v informačním systému a příkaz k vyplacení odměny bude odsouhlasen jednatelem. Zaměstnancům zařazeným do odměňování dle tzv.„ VSP odměňování“ náleží další mzdové složky a to podíl z rabatového základu, podíl ze čtvrtletního hospodářského výsledku příslušného týmu, individuální dočasná motivační složka stanovená na přechodnou dobu před konečným stanovením pravidla odměňování a další mzdové složky dle společných ustanovení mzdových pravidel. V příloze jsou řešeny odměny, prémie a příplatky se zaměstnaneckými bonusy.

20. Z rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově čj. [číslo jednací] (důkaz spisem je v odst. 25., včetně rozhodnutí odvolacího soudu) zjistil, že jedním z nároků žalobce vůči žalované byla náhrada mzdy z neplatně skončeného pracovního poměru za období od 1. 10. 2016 do 31. 12. 2016 a náhrady škody vzniklé žalobci tím, že ho žalovaná nezařadila do VSP programu. Soud dospěl k závěru, že žalovaná neprokázala tvrzení o tom, že by zařazení do VSP programu bylo výsledkem souhlasného jednání mezi účastníky řízení a že až po odsouhlasení takto nastaveného programu by došlo k jeho obměňování. Nárok na zařazení žalobce do tohoto programu, vyplývá ze mzdového předpisu. Modelové zařazení žalobce do VSP programu počítalo v měsíci říjnu s příjmem [částka], v měsíci listopadu [částka] a v měsíci prosinci [částka].

21. Z posudku Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení] [číslo] 2019 předloženého žalobcem vyplývá, že znalec dospěl k závěrům o průměrné hrubé mzdě žalobce, ze kterého se bude vycházet při stanovení náhrady mzdy nebo platu podle § 69 odst. 1 zákoníku práce [částka], což přepočteno na odpracovanou hodinu činí průměrný hodinový výdělek [částka].

22. Z přehledů žalované soud zjistil, že zaměstnance osobní [číslo] je u ní zaměstnán ve funkci regionálního vedoucího prodeje [anonymizována dvě slova], pracovní poměr vznikl [datum] a do VSP odměňování byl zařazen od [datum]. Motivační prémie mu byla vyplácena v měsících únoru, březnu a dubnu 2014. Zaměstnance osobní [číslo] je zaměstnaného na pozici servisní technik, pracovní poměr byl uzavřen [datum] a do VSP odměňování byl zařazen od [datum]. Měsíční motivační prémie mu byla vyplácena za měsíce únor, březen a duben 2015, od [datum] mu jsou vypláceny provize podle VSP programu. Zaměstnanec osobní [číslo] je zaměstnaný na pozici servisní technik od [datum], do VSP odměňování byl zařazen od [datum]. V měsících září, říjen a listopad mu byly vypláceny měsíční motivační prémie. Prémie podle VSP programu mu byly vypláceny od [datum]. Zaměstnanec osobní [číslo] je zaměstnaný na pozici regionální vedoucí prodeje od [datum] a do VSP odměňování byl zařazen od [datum]. Motivační prémie mu byla vyplácena od listopadu 2016 do února 2017 a od [datum] mu jsou vypláceny odměny podle VSP programu. Z důvodu organizačně administrativního zpoždění bylo s tímto zaměstnancem dohodnuto, že ačkoliv vstoupil do administrativního odměňování již od února 2017, bude mu za tento měsíc prozatím vyplacena záloha na obratovou provizi ve výši sjednané měsíční motivační prémie. Po obdržení výpočtu správné výše obratové provize a rabatové prémie za únor 2017 od mateřské společnosti mu bude zpětně připočten nebo odečten rozdíl oproti této záloze formou opravných položek k obratové provizi a rabatové prémii. K zaúčtování do tohoto programu VSP došlo v dubnu 2017.

23. Ze mzdových listů žalobce za období roku 2016 soud zjistil, že od září do prosince mu žalovaná nic nezaplatila.

24. Ze simulace odměňování VSP soud zjistil, že se týká výpočtu variabilní týmové výplaty žalobce. Složky výplaty tvoří základní mzda, provize z obratu, provize ze zisku a týmový bonus. Simulace je nástrojem pro výpočet variabilní výplaty zaměstnance a je přílohou k pracovní smlouvě vytvořené mezinárodním oddělením žalované. Po podpisu žalobce a jeho manažera mezinárodní kancelář implementuje novou strukturu výplaty, následně jsou stanoveny provize z obratu a ze zisku podle procent z měsíčního základu.

25. K návrhu žalobce soud provedl důkaz vybranými listinami ze spisu Okresního soudu v Českém Krumlově, sp. zn. [spisová značka]. Podle mzdových výměrů žalobce z [datum] a [datum] byla základní hrubá měsíční mzda zvýšena na [částka], měsíční motivační prémie ve výši až [částka], provize z obratu 0,5 % a další peněžitá nebo nepeněžitá plnění a měsíčně [částka] za práci přesčas v rozsahu 10 hodin měsíčně. Podle protokolu ze dne [datum] je předmětem řízení mimo jiné náhrada mzdy, která nebyla žalobci vyplácena od [datum], řeší se otázka zařazení žalobce do VSP programu. Jeho nárok je dán, i kdyby nebyl do tohoto systému zařazen. Žalovaná vyloučila, že by došlo k uzavření dohody o zařazení žalobce do programu VSP. Při jednání dne [datum] byl vyslechnut svědek [jméno] [příjmení], který u žalované pracoval do roku 2013 na pozici regionálního zástupce. Plat svědka tvořily dvě složky. První byla základní a druhá pohyblivá, odvíjející se od obratu a hospodářského výsledku. VSP program byl interní systém určený pro konkrétní pozici. Byl nastaven tak, aby byly stanoveny obecné podmínky, ale u každého pracovníka se dolaďoval. Program VSP se týká všech pracovních pozic, nejen regionálního zástupce. S každým zaměstnancem byl projednáván zvlášť. Podle základního platu, měl nároky na prémie, něco bylo součástí smlouvy a něco vycházelo z VSP programu. Systém VSP byl určitým návodem pro pohyblivou složku, konkrétní částky se získávaly z dalších podkladů podle obchodních obratů a hospodářských výsledků. Pohyblivá složka byla tvořena z dvou částí. Není mu známo, že by po dobu jeho pracovního poměru, nebyl některý ze zaměstnanců do tohoto systému zařazen. Téměř žádný ze zaměstnanců nebyl s pravidly VSP spokojený, ale myslí si, že je všichni přijali. Všichni jeho podřízení pracovníci byli do tohoto systému zařazeni. Každý zaměstnanec dostal pravidla k dispozici s tím, že se netýkala pouze jeho pozice, ale všech pracovních pozic. Neznamenalo to, že by dva pracovníci na stejné pozici měli zaručený stejný plat. Dále byl vyslechnut svědek [jméno] [příjmení], který vypověděl, že pracovní poměr u žalované skončil v únoru 2016 z důvodu jeho výpovědi. Pracoval na pozici regionální zástupce pro [obec]. Po dobu jeho pracovního poměru se dvakrát měnila mzdová pravidla, měnila se pohyblivá složka mzdy. Měl pevnou složku a pohyblivou složku mzdy. Od roku 2013, kdy nastoupil do pozice vedoucího prodeje, se mu plat zvyšoval v souvislosti s obchodními výsledky a nastavením celého systému, které bylo konkrétní ke každému zaměstnanci. VSP podmínky jsou interní záležitostí mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jednalo se o knihu, kterou převzal každý zaměstnanec. Po skončení pracovního poměru se odevzdávala. V systému bylo popsáno fungování pracovních týmů, obsah práce jednotlivých pozic, dále např. vybavení dílen a jednotlivých poboček. Tento dokument nevnímal jako platový. Byly v něm sice některé obecné údaje ohledně výpočtu odměn, nicméně on sám měl vlastní odměňovací dokument, stejně tak i ostatní zaměstnanci. Vedle základní mzdy pobíral obratovou a rabatovou odměnu. Rovněž byla vyplácena třetí složka, kterou byl tzv. týmový bonus. VSP systém popsal jako informační dokument ohledně odměňování v konkrétní pozici, jaká může být roční cílová částka, nicméně bylo zřejmé, že podle hospodářských výsledků může být i nižší či vyšší. Neexistovala pracovní pozice, která by měla stejný plat. Vždy to bylo individuálně se zaměstnanci řešeno s nadřízenými. Poté, co byl vybrán na určitou pozici, musel projít užším kolem výběrového řízení, a potom za tuto konkrétní činnost jednal o odměně, která mu byla mzdovým listem a jinými předpisy garantována v podobě pevné mzdy a v podobě variabilní složky. Jednalo se vždy o individuální řešení s tím, že jedna pozice nutně neznamenala stejný plat. Variabilní složka mzdy sice nebyla direktivní, ale obrana ze strany zaměstnance nebyla žádná. Nakonec to podepsali všichni s tím, že souhlasí. Nabídka vzešla od mateřské společnosti, šance jí nějak zásadně ovlivnit nebyly žádné. Ví, že někteří zaměstnanci nebyli spokojeni s výší příjmů, ale nic neřešili. K existujícím dvěma systémům odměňování uvedl, že v prvním systému se zřejmě podepisoval nějaký dokument o konkrétní mzdě, ve druhém, který byl nastaven v roce 2011, dostal zaměstnanec pouze ucelený soubor informací s tím, že už to nebyla nabídka k dohodě, ale jednostranný úkon. Stalo se, že jeden zástupce byl v pracovní neschopnosti a pohyblivé složky podle individuálně nastaveného programu byly přesto vyplaceny. Základní mzdu měl vyplacenou podle pravidel o nemocenské. Rovněž byl vyslechnut žalobce, který uvedl, že v pozici regionálního zástupce pracoval od [datum] jako nástupce svědka [příjmení]. Zúčastnil se tří kol výběrového řízení. V užším výběrovém řízení se hovořilo o mzdových nárocích. VSP systém je pouze o principech, kniha je o základních a obecných složkách mzdy. Při užším pohovoru s žalovanou mu byl v rámci pravidel VSP nabídnut simulační plán, začínající na částce [částka] s cílovou částkou po čtyřech letech [částka]. Rozporoval částku, kterou mu žalovaná poslala mailem. Následně s ním žalovaná ukončila pracovní poměr. V prvních třech měsících v pozici vedoucího regionálního prodeje dostával základní mzdu a motivační složku prémie s tím, že pohyblivé složky budou vypláceny až poté, co z Rakouska přijde jeho simulační model. V daném řízení se domáhá vyplacení částky patřící mu podle systému VSP. Podle přehledu činil obrat v roce [částka] a v roce [částka]. V listině nazvané podklad pro výpočet VSP provizí a prémií za období říjen – prosinec 2016 jsou uvedeny provize z obratu a rabatu, rabatové prémie, vždy za jednotlivé měsíce. Při jednání dne [datum] byl vyslechnut [obec] [anonymizováno], vedoucí personálního oddělení a od ledna roku 2018 mzdové účtárny. Od roku 2010 byl samostatným pracovníkem v řízení lidských zdrojů. Žalobce nebyl jeho podřízeným, v rámci výkonu své funkce řešil platové otázky. Žalobce se zúčastnil výběrového řízení, při kterém se jednalo i o platových otázkách. Tohoto jednání se svědek účastnil. Hovořilo se i o modelu odměňování, který měl být nastaven v souvislosti se změnou pracovní smlouvy a náplně práce. Mluvili o ročním příjmu a o základní mzdě. Při změně práce nedochází automaticky ke změně odměňování. Přibližně tři měsíce považují za zkušební dobu. Po dobu tří měsíců pracovník místo variabilních složek odměňování pobírá motivační prémii. S žalobcem bylo domluveno, že po třech měsících vstoupí do VSP programu, který byl nastíněn v průběhu výběrového řízení. Tento systém nastavuje dvě měsíční variabilní složky mzdy, provizi z obratu a provizi z marže. S žalobcem bylo domluveno, že od května nastoupí do VSP modelu a místo dosavadní motivační prémie mu budou vypláceny variabilní složky mzdy. Vzhledem k tomu, že ještě v měsíci květnu neměli od mateřské společnosti simulační scénář platný pro žalobce, tak mu ještě v květnu byla vyplacena motivační prémie, o čemž ho informovali. V té době se odhadovalo, že motivační složky budou činit asi [částka], což se mělo kompenzovat v následujícím měsíci tak, aby VSP program byl účinný již od [datum]. V e-mailu ze dne [datum], který poslal žalobci, uvedl, že se nejednalo o jeho osobní názor, ale projev vůle žalované společnosti, resp. jejího vedení. E-mailová zpráva šla na vědomí obchodnímu řediteli a jednateli společnosti. Model VSP pro žalobce dostali asi 8.

6. Žalobcem nesouhlasil s roční finální částkou [částka], hovořil o mzdě v celkové výši [částka] VSP systém byl však nastaven podle domluvy v rámci výběrového řízení. Simulace je vždy zpracována od ledna do konce toho kterého roku. Přestože v tabulce simulace jsou uvedena období měsíců ledna až dubna, tak v tomto období žalobce v systém zařazen nebyl. Podmínkou pro zařazení do VSP modelu bylo, aby se pracovník do tohoto modelu zařadil a odsouhlasil jeho výši a strukturu. Žalobce však do tohoto modelu nevstoupil, písemně to zamítl. Dále upřesnil, že tento systém neodměňuje zaměstnance podle skutečného obratu, ale podle zaplacených faktur. S každým zaměstnancem se snaží jednat tak, aby zajistil nějaký prostor pro případnou dohodu ohledně výše platu. Žalobce nevstoupil do tohoto systému, tak mu náleží mzda podle mzdového předpisu, tzn. základní plat a potom provize z obratu automatizace. [příjmení] model VSP předpokládá pouze uvažované částky. Ne každý zaměstnanec obchodu je automaticky zařazen do VSP systému. Jsou pozice, kde je to obvyklé, v případě žalobce byl systém VSP nabídnut. Žalovaná předpokládala, že žalobce do tohoto systému vstoupí, jeho reakce je překvapila. Celou záležitost tak pokládali za ukončenou. Pokud do systému nevstoupil, nepřistoupili k vymáhání přeplatku motivační prémie, který se lišil od mzdy vyplývající ze simulačního programu. Pokud by žalobce vykonával nadále přidělenou práci a nebyl zařazen do VSP programu, byl by odměňován podle mzdového výměru základní mzdou, obratovou provizí z automatizace bez motivační prémie. Výše motivační prémie se odvíjí od chování žalobce ke společnosti. Nedokáže odhadnout její výši. Žalobce znal finanční ohodnocení jeho pozice v rámci výběrového řízení z ledna 2016, které proběhlo v Rakousku. Na tomto jednání se mluvilo o finančních představách žalobce na tuto pozici. Uvedl, že byl seznámen s VSP simulací předanou [jméno] [příjmení], jeho předchůdcem na stejné pozici. Ten měl simulaci v horizontu [částka]. Byli překvapeni, protože zaměstnanci ve vztahu k VSP modelu jsou vázáni mlčenlivostí. Přesto žalobci odpověděli, že tato výše příjmu může nastat v horizontu let. Jimi nabídnutá simulace vycházela ze srovnatelné pozice zástupce pro Moravu, který ji měl nastavenou zhruba na [částka] ročně a [částka] za obrat za automatizace. Při výběrovém řízení se s žalobcem domluvili, že by jeho celkový roční příjem mohl být kolem [částka]. Žalobce byl zřejmě nespokojen, protože se domníval, že se domluvili na něčem jiném. Provize z automatizace je specifickým nárokem, se kterým se počítalo již v minulosti. Jde úplně mimo simulaci. V rámci doplnění odvolání žalobce přípisem ze dne [datum] setrval na svých závěrech, že součástí jeho odměny byly všechny čtyři složky uvedené v jeho mzdovém výměru, odvolání poté ještě doplnil. Jedním ze závěrů odvolacího soudu v rámci rozsudku čj. [číslo jednací] bylo, že mzdu žalobce tvoří základní mzda, motivační prémie a provize z obratu. Složkou mzdy v prvním čtvrtletí nebyly žalobcem požadované složky podle VSP programu (podíl z rabatového základu a podíl z hospodářského výsledku), neboť žalobce v tomto čtvrtletí do tohoto systému dosud zařazen nebyl, resp. nacházel se v přechodném období vyjednávání o konkrétní podobě nastavení VSP programu pro jeho odměňování (nastavení tzv. cílové částky), kdy žalobce pobíral namísto těchto složek dočasnou individuální motivační prémii podle předpisu žalované. Odvolací soud dospěl k závěru, že ke shodě stran ohledně tohoto konečného stanovení pravidel odměňování (tzv. cílové částky) nedošlo, proto konkrétní nároky podle VSP programu není podle čeho stanovit. V bodě 26. rozsudku odvolací soud rovněž uvedl, že z důvodu nedokončení procesu plného začlenění žalobce do VSP programu, mu nevznikají žádné další mzdové nároky ve druhém čtvrtletí 2016 a tedy ani žalobcem tvrzený nárok na náhradu škody. Odvolací soud dospěl k závěru, že průměrný hodinový výdělek žalobce za druhé čtvrtletí roku 2016 činí [částka] (bod 27.).

26. Z přehledu údajů ze mzdového systému žalované soud zjistil, že v případě [jméno] [příjmení], regionálního vedoucího prodeje, činí složku mzdy motivační prémie po dobu prvních třech měsíců roku 2013, od dubna téhož roku do února 2016 mu není vyplácena. Oproti tomu obratová a rabatová prémie (zařazení do programu VSP) mu byly vypláceny od dubna 2013 do února 2016. V případě [jméno] [příjmení], regionálního vedoucího prodeje byla motivační prémie složkou jeho mzdy od února do dubna 2014 a od května 2014 do července 2016 mu vyplácena nebyla. Od května 2014 do července 2016 mu byly vypláceny prémie obratové a rabatové (odměny dle VSP programu). V případě [jméno] [příjmení] byla motivační prémie vyplácena za období od listopadu 2016 do února 2017, tedy celkem čtyři měsíce s tím, že vyúčtování této zálohy bylo provedeno formou opravných položek na skutečnou výši obratové složky mzdy za únor 2017. [příjmení] a obratové prémie mu byly vypláceny od března 2017. Motivační prémie byla rovněž vyplácena [jméno] [příjmení], regionálnímu vedoucímu prodeje, za období prvních třech měsíců roku 2020 s tím, že od dubna 2020 činí [částka]. Od dubna jsou mu vypláceny obratové a rabatové prémie. V případě [jméno] [příjmení], obchodního zástupce, činila motivační prémie složku jeho mzdy v období od ledna do srpna 2018, od září 2018 mu přestala být vyplácena. K těmto listinám žalovaná uvedla, že tento zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti do [datum]. Od následujícího měsíce neměl nárok na motivační prémii, rovněž není uvedena složka VSP, protože nepracoval ve funkci regionálního vedoucího, ale jenom jako obchodního zástupce. S tímto pracovním místem není VSP odměňování spojeno.

27. Ze mzdových výměrů zaměstnanců žalované (jedná se o mzdu za období od ledna 2015 do října 2015) soud zjistil, že Ing. [jméno] [příjmení] byl odměňován hrubou měsíční mzdou a měsíční motivační složkou s účinností od [datum], Ing. [jméno] [příjmení] základní hrubou měsíční mzdou, měsíční motivační prémií a dalším peněžitým nebo nepeněžitým plněním dle vnitřního mzdového předpisu a [jméno] [příjmení] základní hrubou měsíční mzdou, motivační prémií a další peněžitou nebo nepeněžitou odměnou dle vnitřního mzdového předpisu.

28. Z výplatních lístků [jméno] [příjmení] za měsíce leden – březen 2015 vyplývá, že pobíral základní mzdu a složky VSP programu. Motivační prémie mu vyplácena nebyla.

29. Z firemního pravidla č. FP-CO [číslo] soud zjistil, že se týká výpočtu mimořádného týmového bonusu za rok 2015. Zaměstnanec měl mít nárok na vyplacení tohoto mimořádného bonusu za rok 2015 pouze tehdy, pokud jeho obchodní tým dosáhne za tento rok čistého zisku ve výši alespoň [částka] (tj. 2 x [částka]). Výše bonusu se může pohybovat s ohledem na výsledky hospodaření od [částka] do [částka].

30. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že je zaměstnancem žalovaného, v pozici obchodní manažer. V předmětném období, které se týká uplatněného nároku na odstupné, byl nadřízeným žalobce. V období prvního čtvrtletí roku 2017 už ho neřídil. Jeho poslední kontakt s žalobcem proběhl v květnu 2016. Při stanovení jeho mzdového ocenění měl poradní hlas. Příjem žalobce se skládal ze základní mzdy a z pohyblivé složky. Částí příjmu byla motivační odměna, která byla jenom dočasná do doby, než dojde k dohodě se zaměstnancem a zaměstnavatelem o odměňování v programu VSP. U žalované se stalo, že už bylo odmítnuto odměňování podle tohoto systému. Po diskuzi vždy došlo k dohodě. V případě odmítnutí zařazení do programu VSP došlo k prodloužení vyplácení motivační prémie. Nikdy nemohlo dojít k tomu, že by pracovníkovi byla vyplácena motivační prémie spolu s odměňováním v systému VSP. Tyto dva systémy se nahrazují. Vedení určí roční odměnu na danou pozici a tento výpočet se potom předloží v Rakousku mateřské společnosti, která provede simulaci příjmů. Zohledňuje u toho provizi, obrat apod. Simulace je předložena zaměstnanci, poté dochází k jednání, při kterém se vysvětlují jednotlivé složky. Jednání s žalobcem proběhla v e-mailové době. Pokud dochází ke změně odměňování, základní principy se oznámí všeobecně a následně se vedou jednání s jednotlivými zaměstnanci. Simulace se stanoví většinou na dva roky a po těchto dvou až třech letech probíhají další jednání. Žalobce odmítnul simulaci z Rakouska. Mají interní mzdový předpis, který vylučuje vyplácení v programu VSP spolu s motivační prémií. Žalobce odmítnutím odměňování v programu VSP do tohoto systému nevstoupil.

31. Svědek [příjmení] vypověděl, že je zaměstnán u žalované jako regionální manažer v [obec]. Do pracovního poměru u žalované nastoupil na podzim roku 2016. V té době už tam žalobce nepracoval. Výplata motivační prémie s odměňováním podle VSP není slučitelná. Důvod je jednoduchý. U nově příchozích zaměstnanců, příp. u změny pozic, žalovaná navrhne a odsouhlasí se zaměstnancem tzv. fixní mzdu a k tomu bonusovou složku. První tři měsíce tvoří měsíční příjem. Po třech měsících přestupuje zaměstnanec do VSP systému, který počítá s jeho výkonem. Příjem zaměstnance se skládá ze základní mzdy a několika pohyblivých složek. U pohyblivé složky je u každého zaměstnance jiné kritérium vyplývající z pracovní pozice. V případě obchodního zástupce je to směřováno na obchodní část, tedy na obrat a marži. Neřešil situaci, že by se započetla, či vyrovnávala motivační prémie s následnou složkou podle programu VSP. Podle jeho závěru vždycky skončí období, ve kterém zaměstnanec pobírá fixní motivační prémii a od následujícího měsíce přechází do modelu VSP. Nikdy toto překrytí neřešil. Když sám nastoupil do pracovního poměru, první tři měsíce pobíral motivační prémii. Zaměstnanci mezi sebou vzájemně neznají své příjmy a to ani kolegové na jednom pracovišti. Předpokládá, že ve mzdovém předpise je uvedeno, že motivační prémie je časově omezená. Proto je pro zkušební dobu zafixována pohyblivá složka. Od následujícího měsíce pokračuje mzdový předpis odměňování v programu VSP a samozřejmě logicky končí vyplácení motivační složky mzdy. Předpis odměňování je obecný dokument pro odměňování zaměstnanců a je upřesněn mzdovým výměrem.

32. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobce byl u žalované zaměstnán ve funkci podpora prodeje automatizace od 1. 10. 2014 a od 1. 2. 2016 ve funkci regionálního vedoucího prodeje, tedy po dobu delší než dva roky. Žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru dne [datum], o které bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově čj. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. [číslo jednací], že je neplatná. Pracovní poměr skončil k [datum] výpovědí z organizačních důvodů doručenou žalobci dne [datum]. Do skončení pracovního poměru mu žalovaná práci nepřidělovala. [příjmení] mezi účastníky řízení spočívá v tom, jaké části mzdy a prémií tvoří pravděpodobný výdělek. Žalobce tvrdil, že do pravděpodobného výdělku se musí započítat nejen měsíční motivační prémie ve výši [částka], ale rovněž i simulovaná direktivní odměna po zařazení do programu VSP. Případný nesouhlas zaměstnance s její výší nemá vliv na její vyplácení. Žalovaná proti tomu tvrdila, že po dobu prvních třech měsíců náleží zaměstnanci motivační prémie ve výši až [částka]. Po této době uzavírá s příslušnými pracovníky dohodu o odměňování v programu VSP. Žalobce uzavření dohody jednoznačně odmítl, proto mu nárok na prémie s dohodou spojené (rabatovou a obratovou) nevzniknul. Současně ale ztratil nárok i na motivační prémii, která zaměstnancům náleží pouze po dobu prvních třech měsíců. Mezi účastníky řízení probíhá více sporů, přičemž pouze řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] o zaplacení [částka] s příslušenstvím je již pravomocně skončeno. Po podaném odvolání krajský soud dospěl ke skutkovému závěru, že zařazení žalobce do programu VSP nebylo dokončeno, z tohoto titulu mu žádné nároky nevznikly. Ke stejnému skutkovému závěru dospěl i soud v tomto řízení. Zcela jednoznačné, výslovné odmítnutí zařazení do programu VSP vyplývá z e-mailové korespondence mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (bod 11. odůvodnění), které je zcela jednoznačně potvrzeno výpovědí svědka [jméno] [příjmení], tehdejšího přímého nadřízeného žalobce. Tvrzení žalobce o možném souběhu obou prémií je vyvráceno výpovědí svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], stejně tak anonymizovanými mzdovými lístky zaměstnanců žalované (bod 22. odůvodnění). Rovněž tato skutečnost vyplývá i z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], tehdejšího vedoucí personálního oddělení. Ve zmíněné mailové korespondenci žalobce jednoznačně píše o dohodě o odměňování v systému VSP, kterou měl uzavřít s pracovníky žalované [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení] v lednu 2016 při výběrovém řízení v Rakousku, čímž sám popírá vlastní tvrzení o zařazení zaměstnanců do tohoto programu jednostranným rozhodnutím žalované. Obsahem neprokázané dohody měla být cílová roční částka a další mzdové složky žalobce jako regionálního manažera. Svědek [příjmení] sice vypověděl, že na počátku nedostal možnost výběru a musel podepsat to, co mu předložila žalovaná, ale sám v e-mailové korespondenci (bod 10.) oslovuje [jméno] [příjmení] s tím, že je nespokojen s odměňováním a žádá o domluvu možnosti vrátit jeho odměňování zpět do původní podoby. Rovněž vypověděl, že se s žalovanou dohodl na zvýšení provizní složky mzdy. Existenci dohody o odměňování v rámci programu VSP potvrzuje i svědek [jméno] [příjmení], který po konfrontaci s jeho výpovědí v řízení sp. zn. [spisová značka] uvedl, že variabilní složka mzdy nebyla direktivní, prémie byly poskytovány na základě ústní dohody, byť obrana zaměstnanců nebyla v podstatě možná. Podepsal pouze systém odměňování, což nebyla dohoda, ale direktivní rozhodnutí, se kterým byli seznámeni. Tento svědek rovněž potvrdil, že vedle základní mzdy a programu VSP nepobíral motivační prémii. Při výběrovém řízení sdělil žalované představu o výši příjmu, žalovaná mu přednesla návrh odměňování, se kterým rovněž souhlasil a v tomto znění podepsal. Následující změny položek už podepisovány nebyly. Svědci [příjmení] (bod 7.) a [příjmení] (bod 8.) potvrdili, že vedle základní mzdy a pohyblivých složek (dle VSP) jinou prémii, tedy zjevně ani motivační, nepobírali. Druhý jmenovaný rovněž potvrdil více jednání o vyplácení všech složek mzdy (tedy existenci dohody). Soud na závěr skutkových zjištění shrnuje, že má za prokázané, že v případě vzniku pracovního poměru, příp. změny funkce podléhající odměňování podle VSP, zaměstnanec první tři měsíce pobírá motivační prémii a po těchto třech měsících je na základě dohody se zaměstnavatelem zařazen do mzdového programu, čímž pozbývá nárok na vyplácení motivační prémie (souběh prémií podle mzdového výměru a programu VSP je tedy vyloučený). Žalobce neuzavřel s žalovanou dohodu o programu VSP, proto nemohl být podle tohoto mzdového systému odměňován. Za daného stavu má žalobce nárok na motivační prémii podle jeho mzdového výměru, která mu byla vyplácena v předchozím období ve výši [částka].

33. Zaměstnanci, jehož pracovní poměr byl rozvázán výpovědí z důvodu nadbytečnosti podle § 52 písm. c) zákoníku práce, náleží odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trvá nejméně dva roky (§ 67 odst. 1 písm. b/ zák. práce). Podle § 67 odst. 3 zákoníku práce, se průměrným výdělkem pro určení výše odstupného rozumí, průměrný měsíční výdělek, který se zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období, přičemž tímto obdobím je v daném případě čtvrté čtvrtletí roku 2016. Jelikož žalobce v tomto období neodpracoval alespoň 21 dní, soud dle § 355 zákoníku práce použil tzv. pravděpodobný výdělek, který se zjistí z hrubé mzdy, kterou zaměstnanec mohl dosáhnout od počátku rozhodného období, v případě hrubé mzdy, které by zaměstnanec zřejmě dosáhl. Přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek nebo mzdy zaměstnance, nebo zaměstnanců, vykonávajících stejnou práci, nebo práci stejné hodnoty. Z provedených důkazů jednoznačně vyplývá, že všichni zaměstnanci měli po dobu prvních třech měsíců, do zařazení do programu VSP, nárok na tzv. motivační prémii, která byla vyplácena pravidelně nejen žalobci, proto soud i tuto prémii zachoval, resp. s touto prémií počítal v rámci tzv. pravděpodobného výdělku. S pomocí údajů použitých žalovanou při výpočtu odstupného uvedených v bodě 12. odůvodnění soud dospěl k tomuto výpočtu pravděpodobného výdělku. Za měsíc říjen 2016 činila pracovní doba 13 dní, jeden svátek placený žalovanou tarifem (celkem 112 hodin), přičemž žalobce v této době byl sedm dní (56 hodin) v pracovní neschopnosti. V tomto měsíci by dosáhl hrubé mzdy [částka], náhrady za svátek [částka] a obratové prémie [částka]. S ohledem na pracovní neschopnost žalobce byla motivační prémie ve výši [částka] snížena na částku [částka], z čehož vyplývá hrubý příjem žalobce za říjen [částka]. V měsíci listopadu 2016 bylo celkem 21 pracovních dnů, jeden den svátku, což znamená celkem 176 hodin. Základní mzda žalobce by činila [částka], náhrada za svátek [částka] a obratová prémie [částka]. Celková pololetní odměna by činila [částka], z toho část připadající na čtvrté čtvrtletí roku 2016 představuje částku [částka] s počtem pracovních hodin [částka]. Se zohledněním pracovní neschopnosti by žalobce měl odpracovaných 464 hodin, potom tedy výše poměrné části pololetní odměny činí [částka]. K těmto částkám je nutné připočítat motivační prémii ve výši [částka]. V měsíci listopadu by žalobce dosáhl předpokládaného výdělku [částka]. V měsíci prosinci 2016 by žalovaný odpracoval 176 hodin se základní mzdou [částka], náhradou za svátek [částka], obratovou prémii [částka] a motivační prémii [částka], což představuje částku [částka]. Žalovaný by tedy za čtvrté čtvrtletí roku 2016 odpracoval 464 hodin s hrubou mzdou [částka] ([částka] + [částka] + [částka]). Průměrná hrubá hodinová mzda činí [částka] ([částka]: 464 hod.), což při osmi hodinovém pracovním týdnu (40 hodin) činí [částka] hrubého. Po vynásobení koeficientem (4,348 průměrný počet týdnů v měsíci) činí předpokládaný měsíční výdělek žalobce [částka] hrubého. Za tři měsíce čtvrtého čtvrtletí roku 2016 činí hrubý pravděpodobný výdělek žalobce [částka]. Řízení o první části žaloby ve výši [částka] s úrokem z prodlení bylo zastaveno poté, co žalovaná přistoupila k úhradě (po zdanění). Rozdíl mezi vyplacenou mzdou a celkovým nárokem činí [částka] ([částka] – [částka]), který byl uložen žalované žalobci zaplatit. S ohledem na rozšíření žaloby o částku [částka] musela být žaloba v rozsahu částky [částka] ([částka] - [částka]) zamítnuta včetně úroku z prodlení.

34. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého plnění, pro má žalobce právo na úrok z prodlení (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, kterým byl den [datum] (§ 67 odst. 4 zák. práce).

35. Úspěch žalovaného činí 69 % (žalováno bylo celkem [částka], přiznáno [částka]). Odečtením úspěchu od neúspěchu má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 38 % podle § 146 odst. 2 o. s. ř.

36. V daném případě nebyly tvrzeny předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, proto má stát právo na náhradu nákladů (§ 148 o. s. ř.) podle výsledku řízení, které jsou tvořeny zaplaceným svědečným [anonymizováno] a [příjmení] v celkové výši [částka]. Z této částky je žalovaná povinna zaplatit České republice [částka] (neúspěch 69 %) a žalobce [částka] (neúspěch 31 %).

37. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Jsou tvořeny tvořeny pěti paušálními náhradami žalobce (předžalobní výzva k plnění, žaloba, písemné vyjádření z [datum] a jednání ve dnech 26. 5. a [datum]) po [částka] (§ 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.), třinácti úkony advokáta po částečném zpětvzetí a následném rozšíření o částku [částka] (příprava převzetí, rozšíření žaloby ze [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum], dva úkony za jednání dne [datum] v délce trvání 3 hodiny a 34 minut) po [částka], třinácti režijními paušály po [částka], jízdným k jednání soudu za použití osobního automobilu Citroen, [registrační značka] (ujetí 54km ke každému jednání z [obec] do [obec] a zpět) v roce 2019 ujeto 54 km při průměrné spotřebě 6,5l benzinu Natural 95 v ceně [částka] (jízdné [částka]) a ujetí 324 km k šesti jednáním soudu v roce 2020 za použití téhož automobilu při průměrné spotřebě 6,5l benzinu Natural na 100km a ceně benzinu [částka] (jízdné v roce 2020 činí [částka]), celkem [částka] a náhradu za ztrátu času za dvacet dva půlhodin po [částka], to vše (vyjma soudního poplatku [částka] a paušálních náhrad nezastoupeného žalobce [částka]) zvýšené o 21% DPH. Náklady žalobce činí celkem [částka]. Odečtením úspěchu od neúspěchu (69% - 31%) má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (38%).

38. O vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku soud rozhodl postupem dle § 166 o. s. ř. Žalobce uplatnil nárok na zaplacení [částka] a zaplatil soudní poplatek [částka]. V tomto rozsahu vzal žalobu před prvním jednání zpět, proto mu byla vrácena část soudního poplatku podle § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb.

39. O lhůtě plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.