Okresní soud v Českém Krumlově · Rozsudek

7 C 353/2025

č. j. 7 C 353/2025-129

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-02-18 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCK:2026:7.C.353.2025.1

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Levým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 70 090 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 3 843 Kč s úrokem z prodlení 12 % ročně z částky 53 843 Kč od 24. 6. 2025 do zaplacení, co do úroku 20 % ročně z částky 50 000 Kč od 24. 6. 2025 do 17. 7. 2025, úroku 12 % ročně z částky 50 000 Kč od 18. 7. 2025 do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od 24. 6. 2025 dosáhne částky 185 817 Kč, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 50 000 Kč, do tří měsíců od právní moci rozsudku.

III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 11. 11. 2025 domáhala původně po žalovaném zaplacení 61 821 Kč s úrokem z prodlení 12 % ročně od 24. 6. 2025 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru 59 070,88 Kč od 24. 6. 2025 po podání žaloby ve výši 8 269,80 Kč, úroku 72,85 % ročně z částky 50 000 Kč od 24. 6. 2025 do 17. 7. 2025 ve výši 2 327,52 Kč, úroku 12 % ročně z částky 50 000 Kč od 18. 7. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 24. 6. 2025 dosáhne částky 185 817 Kč a náhrady nákladů řízení. K výzvě soudu žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, přičemž bylo řízení pravomocně zastaveno co do částky 7 978 Kč se zákonným úrokem od 24. 6. 2025 do zaplacení, smluvní pokuty 8 269,80 Kč a úroku 52,85 % ročně z částky 50 000 Kč od 24. 6. 2025 do 17. 7. 2025. Předmětem řízení tak učinila částku 53 843 Kč s úrokem z prodlení 12 % ročně od 24. 6. 2025 do zaplacení, úroku 20 % ročně z částky 50 000 Kč tak, jak je uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. Smlouvu o úvěru č. , hodnota, podepsal žalovaný 27. 2. 2025, žalobkyně oznámila jeho uzavření 6. 3. 2025, přičemž k vyplacení 50 000 Kč došlo 5. 3. 2025 s úrokovou sazbou 72,85 % ročně se splatností ve 48 měsíčních splátkách po 3 677 Kč, splatných vždy do 18. dne kalendářního měsíce, počínaje dubnem 2025. Žalovaný na tuto smlouvu nic neuhradil. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, součástí splátek byla i úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 451 Kč. Úvěruschopnost byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných dokladů, které v daném případě činily příjmy ze zaměstnání ve výši minimálně 2 633 EUR s tím, že za říjen 2024 mu byla vyplacena mzda na jeho účet vedený u banky v , adresa, 546,63 EUR. Žalobkyně následně po zhodnocení informací z registrů provedla tzv. scoring, což je interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka a bylo rozhodnuto o možnosti poskytnout požadovaný úvěr.

2. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil.

3. Soud, s ohledem na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-679/18 OPR-Finance, z úřední povinnosti přezkoumal platnost předmětné úvěrové smlouvy, jejíž stranou je žalovaný jako spotřebitel. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně zkoumala jeho úvěruschopnost. Z hodnocení klienta k dané smlouvě vyplývá, že má pravidelný měsíční čistý příjem 60 000 Kč. Mezi výdaji je započteno životní minimum 4 860 Kč, splátky předchozího úvěru 4 171 Kč, náklady na bydlení 11 000 Kč, celkem výdaje 20 031 Kč s rezervou 1 000 Kč. Tento údaj však rozhodně nesouhlasí s výpisem z nebankovního registru klientských informací, který předložila sama žalobkyně, neboť v části nazvané expozice, což představuje částku předchozích úvěrů, je uvedeno 1 439 651 Kč. Z téhož registru měla žalobkyně informaci, že v době uzavření prvního úvěru v listopadu roku 2024, činila tato expozice částku 1 174 032 Kč. Z toho vyplývá, že za období pouhých čtyřech měsíců došlo k navýšení závazků žalovaného o 265 619 Kč, aniž by tomu žalobkyně věnovala řádnou pozornost a neuvedla to ani v listině nazvané “Hodnocení klienta”. Sice je v ní uvedena měsíční splátka 4 171 Kč, ale ta je ještě nižší než splátka žalobkyní poskytnutého předchozího úvěru. Lze tedy shrnout, že žalobkyně sice měla prokázané příjmy žalovaného, ale již řádně, resp. vůbec, nezkoumala jeho výdaje. Skutková zjištění byla učiněna z informací o klientovi, informace o vyplacení, dodatku č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru, přílohy čl. 1 ke smlouvě, úplného výpisu ze seznamu regulovaných registrovaných subjektů finančního trhu, přihlášky do pojištění, podacího archu předžalobní výzvy, výpisu z Nebankovního registru klientských informací, dokladu o vyplacení částky 50 000 Kč, prohlášení klienta, potvrzení o vedení účtu, potvrzení Erste Sparkasse o mzdě žalovaného za měsíce říjen 2024 až leden 2025, návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru, informací o pojištění, předžalobní výzvy, oznámení ze dne 22. 6. 2025, kopie dodejky převzaté žalovaným 26. 3. 2025, výzvy k zaplacení ze dne 18. 6. 2025 s poučením o zesplatnění celého úvěru, předsmluvního formuláře, hodnocení klienta, kopie občanského průkazu, karty klienta, výpisu z účtu žalobkyně a výpisu NRKI žalovaného ze spisu , spisová značka, . Žalobkyně nepostupovala v souladu s § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen ZSÚ a řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Vycházela z neúplných informací, nepostupovala tak s odbornou péčí a nezohlednila práva a zájmy spotřebitele (§ 75, § 76 odst. 1 ZSÚ). Za daného stavu je předmětná smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZSÚ, proto soud vyhověl žalobě pouze ohledně nesplacené jistiny 50 000 Kč. Podle § 87 odst. 1 věta třetí je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tedy není dosud ani v prodlení, proto byla žaloba zamítnuta i v rozsahu tohoto příslušenství.

4. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, neboť žalovanému, který neposkytl soudu žádnou součinnost, žádné ani nevznikly. Porovnáním původně žalované částky s příslušenstvím činí neúspěch žalobkyně 42 344,08 Kč (v rozsahu jistiny 11 821 Kč, úroku z prodlení 12 % ročně za období od 24. 6. 2025 do 18. 2. 2026 (vyhlášení rozsudku) 4 877,93 Kč, smluvní pokuty 8 269,80 Kč a úroku 52,85 % ročně z částky 50 000 Kč od 24. 6. 2025 do 18. 2. 2026 ve výši 17 375,34 Kč. Za daného stavu tak byl z větší části úspěšný žalovaný.

5. O lhůtě plnění soud rozhodl dle vlastní úvahy, neboť nemohl přezkoumat jeho majetkové poměry (§ 87 odst. 1 ZSÚ). Lhůta třech měsíců, s ohledem na jím dosahované příjmy, je tedy dostatečná.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.