7 C 37/2021

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Levým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno jméno , anonymizováno sídlem adresa o zaplacení 437 832 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 437 832 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně od 10. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení JUDr. Ing. [jméno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], 197 884,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 2. 2. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení 437 832 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně od 10. 10. 2020 do zaplacení. Podniká mj. v oboru zemědělská činnost v katastru obce Kájov. V zemědělském roce 2020 osela půdní bloky [číslo] o celkové výměře 60,14 ha osivem triticale a půdní blok [číslo] o výměře 23,45 ha pšenicí jarní s podsevem. Tyto pozemky užívá žalovaný jako honitbu. V měsíci červenci 2020 zaznamenala vznik škody na porostech způsobené lesní zvěří. O vzniku škody s žalovaným jednala. Dne 19. 7. 2020 oslovila znalce [příjmení] [celé jméno svědka], aby vznikající škodu zdokumentoval co do příčiny jejího vzniku a výše škody do doby sklizně předmětných plodin. Znalec dne 5. 9. 2020, v době bezprostředně po provedení sklizně, dospěl k závěru, že škoda na porostech odpovídá žalobou uplatněné částce. Škoda byla způsobena lesní zvěří (divokými prasaty a jeleny) na základě charakteristického poškození a pobytových znaků. Téhož dne vyhotovil písemné odborné vyjádření s peněžním vyčíslením vzniklé škody. Vyčíslení škody odeslala žalobkyně žalovanému 9. 9. 2020 fakturami z téhož dne č. 2020 na porostech jarní pšenice ve výši 139 779 Kč a č. 2020 na porostech triticale 298 053 Kč. Obě faktury byly splatné 9. 10. 2020. Snaha dohodnout se o náhradě škody byla bezvýsledná. Škody řádně notifikovala ústně při vzájemných jednáních účastníků spojených s obhlídkou poškozených porostů uskutečněných 18. 7., 31. 7. a 21. 8. 2020. Byl z nich pořízen zápis a prezenční listiny ve formě předložených listinných důkazů tak, jak tyto listiny byly 18. 7. a 21. 8. 2020 účastníky sepsány. Účastníci si zvolili praxi, kdy vždy jeden z nich bude pořizovat z jednání zápis a je prokázáno, že tyto zápisy si dodatečně doručovali. V den pořízení zápisu se podepisovaly prezenční listiny. Obě strany pole navštěvovaly a samostatně zjišťovaly vznik škody, přičemž se neshodly na její výši. Dne 18. 7. 2022 se účastníci dohodli na tom, že si každý přibere znalce za účelem zjištění výše škod, což bylo potvrzeno emailem Ing. [jméno] [příjmení] z 6. 8. 2020. Žalovaný nedostál závazku vyčíslit škodu nezávisle na žalobkyni tak, aby bylo možné vést jednání o konkrétních, číselně vyjádřených znaleckých závěrech. Žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný nebude zpochybňovat popsaný dohodnutý způsob jejich jednání, a už vůbec ne, že žalovaný zpochybní i předmět, respektive obsah jednání ve dnech 18. 7., 31. 7., 21. 8. a [datum], když zpochybní skutečnost uplatnění škody při jednání o ní. Škoda byla při jednáních oznámena, včetně její místní identifikace a předběžného zjištění rozsahu. Jiný smysl ani obsah jednání není ani logicky možný. Žalobkyně vyčíslila škodu posudkem dle výnosové metody, ke které je možné přistoupit teprve po sklizni. Notifikovala žalovaného o vzniku škod na předmětných pozemcích bezprostředně po jejich vzniku, když za tímto účelem učinila v měsíci červenci 2020, zejména dne 16. 7. a 18. 7. 2020 právní jednání včetně oznámení skutečnosti, že škoda bude vyčíslena na základě znaleckého posudku zpracovaného v době sklizně předmětných plodin. Ke sklizni došlo 26. 8. 2020 a do 4. 9. 2020 probíhalo jednání účastníků. Následující den soudní znalec vyčíslil škodu odborným vyjádřením na částku 437 832 Kč. Žalobkyně vyčíslila škodu dne 9. 9. 2020 odesláním dvou shora uvedených faktur, tedy ve lhůtě 15 dnů od provedení sklizně. Faktury ze dne 9. 9. 2020 předala podacím lístkem z téhož dne poště k přepravě. Náhradu škody upomenula dne 13. 10. 2020. Žalobkyně dále uvedla, že mezi účastníky nedošlo k dohodě od vzniku škody do sklizně i po sklizni předmětných plodin pro jejich zcela odlišná stanoviska. Jednatel pracuje v jiných firmách a odpoledne přichází do sídla žalobkyně a zde sepisuje dopisy. Dopis s vyčíslením škody napsaný 8. 9. 2020 datoval dnem 9. 9. 2020. Běžně na korespondenci píše datum, o kterém ví, že zásilka bude doručena druhé straně. Zásilky jsou doručovány prostřednictvím malé pošty v [obec], kde se všichni znají. Žalobkyně působí v obci, doporučený dopis dá na poštovní přepážku a pošťák, který zásilku převezme, tento dopis při příchodu adresáta přímo předá zástupci, konkrétní firmě, v tomto případě [jméno] [příjmení], který je statutárním zástupcem žalovaného.

2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby. Je uživatelem honitby [obec] (dále jen honitba). Žalobkyně neprokázala, že v roce 2020 měla užívací právo ke všem pozemkům zařazeným do půdních bloků [číslo] na kterých mělo dojít ke vzniku škod zvěří na porostech jarní pšenice a triticale. Důkazem o existenci požívacího práva nemůže být zápis žalobkyně do systému evidence půdy podle uživatelských vztahů LPIS. Na některých pozemcích hospodaří bez pachtovní smlouvy (např. pozemky p. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec]), na celé řadě pozemků tvořících označené půdní bloky žalobkyně obiloviny v roce 2020 pěstovat ani nemohla (např. p. [číslo] v k. ú. [část obce], p. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] a p. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku„ trvalý travní porost“, pozemky p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] evidované jako„ lesní pozemky“, pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] evidovaný jako„ vodní plocha“, pozemky [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] a [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] evidované jako„ neplodná půda“, a pozemky [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], p. č. 2074 a p. [číslo] v k. ú. [část obce] a p. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], vše„ ostatní plocha“, které se nachází pod pozemními komunikacemi a [parcelní číslo] v k. ú. [obec] není součástí honitby. Tvrzení o vzniku škody na jarním triticale a na jarní pšenici vznikla ve dnech 14. 7. až 18. 7. 2020 a ve dnech 31. 7. 2020 až 21. 8. 2020 nemají odraz v listinných důkazech (zápisech z jednání), na které žalobkyně odkazuje. Byly vyhotoveny pouze žalobkyní a nezobrazují skutečný průběh jednání, navíc pojednávají o porostech ozimé pšenice a triticale, ačkoliv předmětem žaloby jsou tvrzené škody na jarních porostech těchto plodin (dopis žalobkyně ze dne 16. 7. 2020, zápis ze dne 18. 7. 2020, zápis ze dne 31. 7. 2020). Nevěrohodnost doplněných skutkových tvrzení o datu vzniku škody vyplývá rovněž ze skutečnosti, že škody měly vzniknout na všech půdních blocích označených v žalobě o celkové rozloze 83,69 ha a obou plodinách uvedených v žalobě současně, tzn., že za celou produkční dobu nenastala žádná škodní událost, které by postihla některý z půdních bloků samostatně; to ovšem zjevně neodpovídá bionomii zvěře. Žalobkyně řádně nenotifikovala tvrzené škody. Jednání ve věci škod způsobených zvěří na různých zemědělských plodinách pěstovaných žalobkyní v roce 2020 sice probíhala, ale pouze po žalovaném požadovala provedení opatření k omezení škod a jejich prevenci. Sklizeň jarní pšenice a triticale byla dokončena dne 26. 8. 2020 a Ing. et [celé jméno svědka] pro žalobkyni dne 5. 9. 2020 zpracoval tzv. odborné vyjádření znalce, v němž vyčíslil výši škody na částku uvedenou v žalobě. Žalobkyně k vyčíslení škody a jeho předání žalovanému postupně uvedla čtyři skutkové verze. Až do 15. 11. 2021 tvrdila, že škodu vyčíslila fakturami č. 2020 a 2020, které odeslala na žalovanému dne 9. 9. 2020 jako přílohu doporučeného dopisu (o škodách na porostech kukuřice) podaného pod č. [anonymizováno] který mu byl doručen dne 21. 9. 2020. Jediná tato verze byla v řízení prokázána. Podle druhé verze byl dopis ze dne 9. 9. 2020 s fakturami č. 2020 a 2020 doručen žalovanému téhož dne 9. 9. 2020. Jedná se o„ rodinnou poštu“ a doručování doporučených zásilek neprobíhá před dodejnu České pošty, ale obsluha pobočky v Kájově čeká na příchod adresáta zásilky na pobočku a při této příležitosti mu dopis osobně předá, což se stalo i s dopisem ze dne 9. 9. 2020. V pořadí třetí skutkovou verzi sdělil jednatel žalobkyně, že dopis datovaný 9. 9. 2020 byl odeslán již 8. 9. 2020, neboť je běžnou praxí, že korespondence žalobkyně není označována datem, kdy byla sepsána a odeslána, nýbrž až datem jejího předpokládaného doručení adresátovi. Podle čtvrté skutkové verze mělo být vyčíslení škody žalovanému oznámeno při jednání dne 4. 9. 2020 a teprve následně dne 8. 9. 2020 zasláno písemně. V řízení rovněž nebyla prokázána tvrzená výše škody, ani že by žalobkyně realizovala přiměřená opatření na ochranu před škodami způsobenými zvěří, kterou naopak prováděl žalovaný. Žalovaný má celkem 15 členů s členským ročním poplatkem 10 000 Kč. Žalobkyni navrhli, že zaplatí na tvrzenou škodu 90 000 Kč a zaváží se k brigádnickým hodinám.

3. Ing. et [celé jméno svědka] v odborném vyjádření ze dne 5. 9. 2020 uvedl, že dne 19. 7. 2020 byl osloven žalobkyní, aby zdokumentoval škody vznikající na porostech obilovin a po ukončení sklizně škody kvantifikoval. Na shora uvedených půdních blocích zjistil rozsáhlé škody způsobené divokými prasaty a jeleny, přičemž v porostech nebyly žádné známky agrotechnických chyb, ani dalších jiných faktorů ovlivňujících výnos. Škody zadokumentoval použitím dronu, vývoj sledoval a zaznamenával. Pro výpočet použil výnosovou metodu. Po zvážení produkce, s přihlédnutím ke klimatickým a statistickým hodnotám, výkupním cenám obilného zrna, vyčíslil škodu vyjádřenou v penězích, u triticale na 298 053 Kč a u pšenice na 139 779 Kč. Žádné další bližší údaje vyjádření neobsahuje.

4. Žalobkyně dopisem datovaným 7. 9. 2020 zasílá žalovanému oznámení škody na porostech kukuřice s konstatováním, že na základě prohlídky 19. 8. 2020 na blocích [číslo], [číslo] a [číslo] byly zjištěny škody na porostech. Dále byl zjištěn minimální počet pachových ohradníků, které byly nefunkční.

5. Žalobkyně dopisem datovaným 9. 9. 2020 vyzývá žalovaného k jednání. Na základě prohlídky dne 8. 9. sděluje, že došlo k extrémnímu nárůstu na škodě na kukuřici. Jako přílohy jsou zde uvedeny faktury č. 2020 (škoda na porostech triticale) a č. 2020 (škoda na porostech jarní pšenice).

6. Z faktur žalobkyně č. 2020 a č. 2020 ze dne 9. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyčíslila škodu způsobenou zvěří na triticale částkou 298 053 Kč a na jarní pšenici 139 779 Kč. Obě faktury byly splatné 9. 10. 2020.

7. Z originálu podacího lístku soud zjistil, že odesílatelem je žalobkyně a adresátem žalovaný. Zásilka byla podána poště k přepravě dne 9. 9. 2020 a byla předložena žalobkyní v době tvrzení, že obě faktury byly předány poště k přepravě právě touto zásilkou.

8. Z fotokopie dodejky soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému zásilku, na které je podpis a datum převzetí 9. 9. 2020.

9. Žalobkyně dne 13. 10. 2020 upomenula žalovaného k zaplacení dvou shora uvedených faktur.

10. Žalovaný přípisem ze dne 22. 9. 2020 reagoval na dvě shora uvedené faktury, které vrací zpět, neboť nesouhlasí s výší fakturované škody a vyzývá k jednání podle § 55 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., zákona o myslivosti (dále jen ZoM)

11. Žalovaný dopisem ze dne 16. 10. 2020 odpověděl na upomínku žalobkyně ze dne 13. 10. 2020. Odkázal na písemné vyjádření a vyzval ji k zahájení jednání k dohodě o výši škody.

12. Z listiny datované 22. 7. 2020 nazvané jako reakce na dohodu, ke které došlo při místním šetření v [obec] dne 18. 7. 2020 vyplývá, že se týká škody na porostech ozimého ječmene. Žalovaný uhradil částku 43 853 Kč jako část faktury č. 2020. Stanovil plán opatření k minimalizaci škod způsobených zvěří, a to další instalací pachových odpuzovačů porostů pšenice a žitovce, odváděcí krmení zvěře, naháňky – nátlačky a pokračování v intenzivním odlovu černé zvěře. Podle předchozího příslibu žalobkyně ze dne 18. 7. 2020 by si žalovaný dohodl způsob odpracování škody způsobené zvěří. Na této listině jsou razítka a podpisy obou stran a je evidentní, že se netýkají škody na předmětných porostech.

13. Žalobkyně dopisem ze dne 16. 7. 2020 adresovaným žalovanému oznamuje počátek vzniku škod na porostech ozimých obilovin, výzvy k úhradě škody na loukách a pastvinách a žádost o účast na místním šetření dne 18. 7. 2020, jehož hlavním účelem bude prohlídka poškozených ploch a způsob vypořádání. Zmiňují se prohlídky obilovin ze dne 14. a 15. 7. 2020 (netýká se tedy předmětu sporu).

14. Z listiny nazvané zápis z jednání o škodách zvěří ze dne 18. 7. 2020 v 11.00 hodin soud zjišťuje, že byl vyhotoven jednatelem žalobkyně s datem 18. 7. 2020. Odkazuje se na přílohu s přítomnými. Jako program je zde uvedena úhrada za škody zvěři na loukách a pastvinách, prohlídka porostu a škoda na porostech triticale. V případě bodu [číslo] se jedná o škody na ozimém triticale, případně směsce triticale a ozimé pšenice, které budou řešeny těsně před sklizní prohlídkou. Jednatel žalobkyně měl navrhnout odborné posouzení a stanovení výše za použití dronů, případně soudního znalce z oboru. Návrh Ing. [celé jméno svědka] a znalce [příjmení] [celé jméno svědka] bude odsouhlasen v případě, že bude prohlídka provedena za účasti pana [příjmení].

15. Z rukou psané Presenční listiny jednání o škodách dne 18. 7. 2020 v 11.00 hodin soud zjistil, že byla vyhotovena v [část obce] [anonymizováno] 18. 7. 2020. Za žalovaného byli přítomni Ing. [celé jméno svědka], Ing. [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka]. Za žalobkyni jednatel a [jméno] [příjmení]. Následují podpisy zúčastněných.

16. Z listiny datované 30. 7. 2020 soud zjistil, že je adresována žalovanému. Obsahuje pozvánku na obhlídku škod způsobených zvěří na porostech ozimých obilovin, a to pšenice a Triticale na den 31. 7. 2020 v 16.30 hodin. Přípis vyhotovil jednatel žalobkyně.

17. Dne 6. 8. 2020 zasílá Ing. [jméno] [příjmení] žalobkyni email. Jako předmět je uveden zápis, který je na konci emailu datován 18. 7. 2020. Nemohli ho připomínkovat, protože jim byl doručen až [datum]. Žalovaný nabídl kompenzaci za škody způsobené zvěří na plodinách pšenice a triticale v rozsahu 3 ha, přestože podle jejich názoru byla škodu na 2 ha. [příjmení] [příjmení] odmítnul a sdělil jim, že žalobkyně si nechá zpracovat znalecký posudek pomocí dronů na škody způsobené zvěří na pšenici a triticale a poté žalovanému navrhne způsob vypořádání způsobených škod. Dále jim navrhnul, aby si sehnali znalce a nechali si zpracovat vlastní posudek. Všichni se shodli, že stanovená výše škod těchto dvou nezávislých posudků by se neměla výrazně lišit. O podmínce, že žalobkyně chce být u toho, až bude znalec plodiny obcházet, nepadlo ani slovo.

18. Žalobkyně emailem ze dne 20. 8. 2020 vyzývá žalovaného k dostavení se dne 21. 8. 2020 k vyšetření škod zvěří na jarní pšenici.

19. Zápis z jednání datovaný 21. 8. 2020 se týká bloku [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], obsahuje údaje o přítomných. Za žalobkyni je to [jméno] [příjmení], za žalovaného [příjmení] [celé jméno svědka], Ing. [příjmení] a Ing. [celé jméno svědka]. Zúčastnění se nedohodli na době vzniku škody. Žalovaný uvádí dobu delší než tři týdny, [příjmení] za žalobkyni tvrdí, že se jedná o škody čerstvé. Žalovaný nabízí na vyrovnání částku 15 000 Kč a byla by uhrazena sběrem kamene. Zjištěné škody byly nafoceny a budou předány znalci k vyčíslení.

20. Žalobkyně emailem ze dne 2. 9. 2020 vyzývá žalovaného k jednání o škodách, které se má uskutečnit 4. 9. 2020.

21. Z prezenční listiny na jednání o škodách ze 4. 9. 2020 soud zjistil, že obsahuje podpisy jednatele žalobkyně, [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka].

22. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že při jednáních s žalovaným zastupoval žalobkyni. První škody vznikly na triticale, zjistil je někdy okolo 20.

7. Upřesnil, že to bylo ještě před 20. 7., možná 16. či 17. Žalovaného vyzvali k jednání, dostavili se [celé jméno svědka], [příjmení] a [celé jméno svědka]. Zákonnou lhůtu dodrželi, protože a žalovaným začali jednat do dvou až třech týdnů po zjištění škody. Provedli prohlídku, prošli celé pozemky. Podle jeho názoru byly tehdy škody značné. Přeli se o výši škody. Dohodli se, že škody vyčíslí znalec. V jarní pšenici byly škody okolo 20. 7., za žalovaného u toho byl [příjmení] a [celé jméno svědka], možná i [celé jméno svědka]. Prošli celé pole a zjišťovali vzniklé škody. Žalovaný tvrdil, že tam žádné nejsou, žalobkyně, že jsou prokazatelné. Škoda byla podle jeho názoru způsobena černou i vysokou zvěří. V době první prohlídky triticale viděli v poli několik prasat. Při oceňování škod žádné činnosti nevykonával, nic nedělal. Žně skončily okolo 20. srpna. Jednatel žalobkyně se snažil s žalovaným dohodnout. Navrhoval odčinění škody brigádami, ale žalovaný žádnou neudělal. Je dlouholetým myslivcem, stal se zmocněncem žalobkyně pro myslivost. Myslivost vykonával i v době, kdy uživatelem honitby byl otec jednatele žalobkyně. Neviděl žádná preventivní opatření. Členi žalované nakonec zatloukli kůly, nastříkali pěnou a dali ohradník. Žalobkyně ji několikrát dala pachové ohradníky, aby mohli dělat opatření proti škodám. Škody byly hned zjištěny a řešeny. Nebylo to v žádném delším časovém období. Po zjištění škod tam chodili na kontrolu každých 20 dní. Byl tam asi 4x, nepamatuje se, kdy to přesně řešili. Jestli to řešili 20. 7., škody možná vznikaly od 17., 18. do 21.

7. Účastníci řízení se dohodli na vyčíslení škody soudním znalcem na základě sklizně. Mělo to asi pokrýt i škodu vzniklou ve srpnu. Poté, co byl proveden důkaz čtyřmi barevnými fotografiemi porostu a lesa, svědek uvedl, že neví, jestli jsou to místa, na kterých hospodaří žalobkyně. U sklizně nebyl. [příjmení] ohradníky tam žalobkyně dávala začátkem července.

23. Svědek [příjmení] [celé jméno svědka] vypověděl, že je členem výboru žalovaného. V roce 2020 proběhlo několik jednání s žalobkyní, není schopen říct jejich přesná data. Odhaduje, že probíhala v druhé měsíce července a v první polovině, či prvních třech čtvrtinách měsíce srpna 2020. Obsahem jednání byla specifikace škody na triticale, která se týká třech bloků. V srpnu to byla škoda na jarní pšenici pěstované na jednom půdním bloku. Všechny bloky s triticale byly výrazně poškozené přirozeným polehnutím v době metání. Když začala obilovina dozrávat, bylo pozdě dosahovat potřebné kvality, pak se začaly objevovat škody od černé zvěře. Mohlo to být začátkem srpna. Jednání probíhala chaoticky, proto požádal znalce [příjmení] [celé jméno svědka], aby s ním provedl pochůzku v daných porostech a specifikoval škodu přirozeným polehnutím a škodu způsobenou zvěří. Znalec konstatoval z větší části poškození přirozeným polehnutím, nespecifikoval rozsah škod způsobený zvěří. V blocích specifikoval předběžný odhad výnosů, z toho určil procento polehnutí a pak i rozsah poškození zvěří. Vše nafotili. Bezprostředně po pochůzce byla provedena sklizeň. [ulice] pšenice byla pěstována asi na 25 hektarech. Překvapilo ho, že je žalobkyně vyzvala ke specifikaci nějaké škody. Je zemědělským inženýrem, rostlinnou výrobou se zabýval padesát let. Porost byl od začátku agrotechnicky veden velice nekvalitně, jeho potenciál byl výrazně snížen. Myslel si, že obilí bude sklízeno řezačkou a udělá se z něho kvalitní píce. Překvapilo ho, že žalobkyně takto nepostupovala. Při jednání v období od 20. do 22. 8. se dostali k tomu, že se bude sklízet. Zvěř se tam vyskytovala přibližně 10.

8. Dne 15. 8. přistoupili k aplikaci repelentů, které výskyt zvěře výrazně eliminovaly. Když tam asi za 10 až 14 dní prováděli pochůzku ke zjištění škod, bylo vidět, že repelenty výrazně působí. S ním tam byl [příjmení] a pokladník spolku, zřejmě i Ing. [celé jméno svědka]. Porost byl intenzivně zaplevelený, pšenice byla minimálně zastoupena a nebyl tam ani patrný rozsah škod zvěří. Neúčastnil se celé pochůzky, kolegové potom našli nějaké drobné markanty potvrzující výskyt zvěře. Domnívá se, že sklizeň triticale skončila 16. či 18. nebo spíše 16.

8. Vzhledem k polehlosti a zanedbanosti pozemků probíhala sklizeň několik dnů, přestože by měla být jinak kombajnem posečená za jeden den. Škody na triticale vznikaly ze začátku srpna, přitom o nich intenzivně mluvili, protože to umožňovala polehlost porostů. Aplikovali se tam repelenty, a když nastoupila plná zralost porostů, což bylo ještě před sklizní, tak škody téměř ustaly. Repelenty nasazovali 10. 7. a končili včetně porostů kukuřice 1.

8. Dělal si poznámky, tabulky, včetně osob, které u toho byly. Jednalo se o členy a hosty žalovaného. Žalobkyně tam prováděla opatření spíše demonstrativního rázu. Po shlédnutí čtyř barevných fotografií svědek uvedl, že místo poznává, jedná se o blok [číslo]. Fotografie pořizoval on sám těsně před sklizní, asi 20. 8., sklizeň proběhla 26.

8. Je na nich vidět zaplevelenost plodin, pšenice je v minimálním rozsahu. [ulice] pšenice byla pěstovaná s podsevem, což je obvyklá kombinace používaná pro sklizeň řezačkou. Podsev výrazně snižuje výnosový potenciál pšenice. Od listopadu 2019 do roku 2020 střelili přibližně 120 kusů černé zvěře. Jednání v září byl přítomen spolu s Ing. [příjmení], [příjmení] a jednatelem žalobkyně s Ing. [celé jméno svědka]. Znalec jim tehdy oznámil, že škoda byla specifikována výnosovou metodou. Namítnul, že takto uplatněný posudek v případě pšenice nevyjadřuje škody, protože byla pěstována s velkými agrotechnickými chybami.

24. Z předložených čtyř barevných kusů fotografií soud zjistil, že zachycují nějaký porost a část lesa.

25. Z tabulky předložené Ing. [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalovaný prováděl repelentní ošetření 10. 7., 4. 9., 11. 9., 18. 9., 15. 10. a 8. – 9. 10.

26. Ing. et [celé jméno svědka], jako znalec vypověděl, že je autorem odborného vyjádření ze dne 5. 9. 2020. Žalobkyně ho oslovila v červenci roku 2020, aby vyčíslil škodu na obilí. Od začátku se účastnil notifikací škody. Pro zjištění výše škody využil dron. K prohlédnutí škod na obilí došlo okolo 19. 7. 2020, tedy v době, kdy se začaly objevovat. Účastnil se schůzky mezi účastníky řízení. Za žalobkyni tam byl jednatel a [příjmení]. Při tomto jednání bylo dohodnuto, že škody budou kvantifikovány až po ukončení sklizně výnosovou metodou. Před vypracováním odborného vyjádření provedl ještě předběžný odhad. Žalovaný prohlásil, že se zmínil o jeden řád. Při výpočtu vyšel z podkladů Ministerstva zemědělství ČR a zjištění výnosu po konci sklizně. Po dohodě s žalobkyní ještě ponížil průměrný výnos o 30 %. Při jeho kontrole porostů nebyly vidět žádné chyby při setí. Jednalo se o nadprůměrný porost, byly v něm vidět chodby od prasat, jeleni žrali klasy. K předloženým čtyřem fotografiím uvedl, že není schopen říct, jaké pole zachycují. Při vypracování vyjádření ověřoval, že se jedná o pozemky, na kterých hospodaří žalobkyně, a to jak vlastní či pronajaté. Způsob výpočtu je triviální, jedná se o očekávaný výnos, skutečný výnos, výnos v průměrné nadmořské výšce a lokalitě. Nebyl žalobkyní požádán o znalecký posudek, ale o výpočet škod, které vyhotovil ve formě odborného vyjádření, které má stejnou kvalitu jako posudek. Není to znalecký posudek, ale odborné vyjádření, vlastní výpočet škody v něm není uveden.

27. Jednatel žalobkyně jako účastník řízení vypověděl, že hospodaří na pozemcích, na kterých provádí myslivost i jiná sdružení. [příjmení] mají pouze se žalovaným. Od začátku vzniku škod ve stanovených lhůtách svolávali jednání s žalovaným ve snaze dohodnout se na smírném řešení. Z jednotlivých jednání mají písemné zápisy. Obě strany měly protichůdné názory na řešení. Jednání bylo svoláno na 16. 7., kdy se zaměstnanci objel bloky a zjistil stahování zvěře do obilí. S ohledem na nemožnost stanovit datum sklizně nebyli schopni ani odhadnout danou škodu. Za zásadní považuje dohodu, že škoda bude řešena až po sklizni a k jejímu ukončení došlo 26. 8. 2020. Žalovaný neměl zájem zvěř odpuzovat, protože se jim dobře střílí. Nedovede si představit, že by při jednotlivých schůzkách v průběhu 18 či 20 dnů vyčíslovali narůstající škody. Znalci poskytli vážní lístky a účetní doklady. Znalec s jeho vědomím snížil škodu o 30 %.

28. Z vyjádření žalobkyně ve věci Okresního soudu v Českém Krumlově sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že se vyjadřuje k notifikacím škod a zejména k odesílání dopisů s výzvami. Výslovně uvádí, že zjištění škody 19. 8. 2020 bylo učiněno písemnou notifikací ze dne 7. 9. 2020. Zjištění škody dne 8. 9. 2020 bylo učiněno notifikací škody dne 9. 9. 2020. Zjištění škody žalobkyní dne 18. 9. až [datum] bylo provedeno písemnou notifikací ze dne 21. 9. 2020. I z tohoto vyjádření vyplývá, že žalobkyně rozhodně nedatuje korespondenci dnem, kdy předpokládá doručení žalovanému a rovněž potvrzuje tvrzení žalovaného, že dne 9. 9. 2020 mu byla doručena notifikace ze 7. 9. 2020.)

29. Z vyjádření České pošty ze dne 12. 1. 2022 zn. ČP [číslo] 2022 soud zjistil, že doporučená zásilka [anonymizováno] (obsahující dvě faktury s vyčíslenou předmětnou škodou) nebyla dne 9. 9. 2020 adresátovi (žalovanému) dodána. Tato zásilka byla adresátem (žalovaným) převzata dne 21. 9. 2020 na pobočce [obec].

30. Žalobkyně dopisem ze dne 23. 7. 2021 zve žalovaného na jednání o škodách způsobených zvěří na porostech. Současně požádala o doručení zápisu z jednání o škodách ze dne 4. 9. 2020, který měl vypracovat Ing. [jméno] [příjmení].

31. Z přípisu Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 8. 2. 2022 soud zjistil, že žalovanému byla za hospodářský rok od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2021 vyplacena částka 146 000 Kč za snižování početního stavu prasete divokého.

32. Z originálních doručovacích dokladů soud zjistil, že přípis žalobkyně převzal statutární orgán žalovaného dne 9. 9. 2020. Zásilka [registrační značka] byla žalobkyní podána poště k přepravě 8. 9. 2020.

33. Ze znaleckého posudku [číslo] 2022 vyhotoveného [celé jméno svědka] dne 19. 12. 2021 soud zjistil, že výše škody byla stanovena ke dni 5. 9. 2020 za použití snímků z bezpilotního letadla. Konstatuje, že 19. 7. 2020 provedl prohlídku porostů na předmětných půdních blocích o celkové výměře 83,59 ha (jarní triticale a jarní pšenice s podsevem). Zjistil poškození divokými prasaty a jeleny evropskými, což vyplývalo z pobytových znaků zvěře a způsobu poškození. Porosty byly v době dokumentace v dobré kondici, nezaznamenal žádné agrotechnické nesrovnalosti. Dospěl k závěru, že škoda vznikla působením zvěře. U těchto plodin lze škodu exaktně vyčíslit až po provedené sklizni, proto byla pro výpočet použita výnosová metoda spočívající v porovnání výnosu očekávaného a skutečného. Vyšel z ceny pšenice jarní 3 700 Kč bez DPH a triticale jarní 3 500 Kč bez DPH. Ztráta na pšenici jarní činí 298 865 Kč (očekávaný výnos – skutečný výnos x hektary x cena). V případě triticale jarního činí škoda 139 675 Kč. K posudku znalec doložil povolení k provozování leteckých prací.

34. Ze zápisu z prohlídky pozemků za účelem zjištění výše škod způsobených zvěří vypracovaných [celé jméno svědka], znalcem z oboru škody způsobené zvěří a na zvěři, soud zjistil, že znalec v přítomnosti Ing. [celé jméno svědka] dne 6. 8. 2020 provedl prohlídku půdních bloků [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Při prohlídce byla pořízena fotodokumentace. Znalec konstatuje, že půdní bloky oseté triticalem jsou ve stádiu zralosti. Z důvodu větru, deště a bouřek jsou v porostech plochy polehlé, a to z doby současné, ale i částečně z minulosti, o čem svědčí prorostlost i části polehlých porostů. Porosty jsou a i v minulosti byly navštěvovány zvěří, která zde způsobila škody na porostu, rytím, žírem a prošlapáním ochozů. Byly zjištěny pobytové stopy černé zvěře různého stáří vzniku. Znalec provedl odhad polehlosti (v pořadí bloků uvedených shora) 35 %, 45 %, 20 % a 30 %. Poškození zvěří odhadnul 0,81 ha, 1,18 ha, 0,60 ha a 0,84 ha. Škodu zvěří odhadnul na částku 59 126 Kč. Dospěl k závěru, že lze přesně zjistit plochu polehlého porostu na pozemku, který je z větší míry následkem počasí a z části i působením zvěře. Tento stav bude mít negativní vliv na celkový výnos pěstované plodiny. Výši dosaženého deficitu ve výnosu triticale lze kvantifikovat přesněji až po sklizni. Jaký podíl na ztrátě vznikl působením počasí a jaký vznikl působením zvěře nelze relevantně stanovit ani po sklizni. Jisté je, že se větší mírou na deficitu výnosu projeví vliv počasí před škodou způsobenou zvěří. Vzhledem k deštivému počasí v předcházejících dnech a porostlosti polehlého obilí nelze s odpovídající mírou pravděpodobnosti relevantně stanovit výši škod způsobených zvěří, a to jak v zákonem stanovené době, natožpak během celého vegetačního období. Údaje uvedené v tabulce (procenta poškození) lze považovat pouze za informativní. K zápisu byly předloženy barevné fotografie pořízené svědkem [příjmení] [celé jméno svědka], který znalce doprovázel.

35. Ze zápisu z jednání o škodách způsobených zvěří na porostech jarní pšenice a žitovce konaného 4. 9. 2020 vyhotoveného členem žalovaného [příjmení]. [příjmení] soud zjistil, že byli přítomni jednatel, žalobkyně, [jméno] [příjmení] a znalec [celé jméno svědka]. Za žalovaného [příjmení] [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a Ing. [jméno] [příjmení]. Jednatel představil znalce, který je seznámil s výsledkem znaleckého posudku. Celkově požaduje po žalovaném částku převyšující částku 640 000 Kč. Žalovaný navrhl úhradu škody 60 000 Kč Dohody o výši způsobených škod nebylo dosaženo.

36. Z pěti listin nazvaných evidence škod na zemědělských plodinách způsobených zvěří předložených žalobkyní soud zjistil, že všechny byly vyhotoveny žalobkyní. V kolonce„ výsledek obhlídky – vzniklé škody“ je popis zjištění. [příjmení] přítomné za žalobkyni (jednatel, [příjmení] a [příjmení], příp. [příjmení] a [celé jméno svědka], jednatel s [příjmení], nebo jen [příjmení]) jsou uvedeny v kolonce„ přítomní svědci/znalci“. Tyto osoby zápisy podepsaly. U přítomných členů žalovaného v kolonce„ notifikace škod“ ([celé jméno svědka], [příjmení], [celé jméno svědka], nebo jen [příjmení]) podpisy nejsou.

37. Z fotografií na CD disku (příloha žalobkyně na čl. 185) soud zjistil, že se na nich nachází fotografie poškozeného pole s obilím s detailními záběry, několik fotografií se týká kukuřice. Ani jedna fotografie nebyla pořízena dronem.

38. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že byl osloven žalovaným, aby vypracoval znalecký posudek. K prohlídce došlo 6. 8. 2020 v přítomnosti člena žalovaného [příjmení] [celé jméno svědka]. Byly v porostech triticale ve stadiu zralosti pěstované na půdních blocích [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] o celkové výměře 60 ha. Z důvodu počasí byly plochy v porostech polehlé, minimálně o tom svědčí i porostlost části pozemku. Porosty jsou a v minulosti byly navštěvovány zvěří, která zde působila škody. Dospěl k závěru, že poměrně přesně lze zjistit plochu polehlého porostu na pozemcích, který je polehlý z větší míry následkem počasí a z části působením zvěře. Podíl na ztrátě výnosu vlivem počastí a vlivem zvěře nelze relevantně stanovit ani po sklizni, v jakém podílu to bylo. Byl sice pozván, aby udělal znalecký posudek, ale s ohledem na deštivé počasí polehlosti obilí nebylo možné s odpovídající mírou pravděpodobnosti relevantně škodu způsobenou zvěří zhodnotit, a to jak v zákonem stanové době, natož pak během celého vegetačního období. Potvrdil, že předložené barevné fotografie byly vyhotoveny členem žalovaného [příjmení] [celé jméno svědka]. K fotografiím předložených žalobcem uvedl, že není schopen je stoprocentně ztotožnit, ale stav na nich je shodný, jako na fotkách, které byly vyhotoveny při jeho prohlídce.

39. Z vypovědí svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že není členem žalovaného. Byl účasten projednávání rozsahu škod na ječmeni a pšenici. Nebyl přítomen jednání o škodě na porostech triticale. Byl pozván k prvnímu jednání s jednatelem žalobkyně, při kterém nedošlo ani k šetření, ani k lokalizaci na lesních porostech. Není zemědělcem, ale jako člověk z vesnice může říct, že nikdy neviděl způsob pěstování pšenice žalobkyní. Celá plocha byla jenom přediskované, nebyla zoraná a do toho byla zasetá pšenice s podsevem. Stav porostu byl řídký, špatný, spousta plevele a pýru. Byl přizván k jednání o škodě na ječmenu a také na pšenici u [část obce] [anonymizováno]. V případě škody na ječmeni se strany dohadovaly, on tam plnil roli jakéhosi mediátora. Vyčíslil jim předpokládaný výnos ječmene. Ohledně pšenice proběhlo ještě jedno jednání. Následně pršelo, tak se přesunuli do kanceláře v [část obce] [anonymizováno]. Každá strana napsala nějaký zápis, ale nevybavuje si, že by tam byl předložen dokument s výší škody. Zápis nepodepsal, protože není členem žalovaného. Domluvili se na tom, že škody vznikají, že je nutné ji nějakým způsobem nahradit. Žalovaný navrhl možnost náhrady škody brigádnickou prací, konkrétně sběrem kamene. Žalobkyně nestanovila žádný termín ani lokalitu k provádění práce a všichni se rozešli bez nějakého rozhodnutí. Jednání svolával jednatel žalobkyně, měla se škoda kvantifikovat. Jednání popsal jako rozhovor mezi lidmi, kteří stojí na poli, chodí, dívají se, jestli škoda tam je, jestli vznikla zvěří, nebo v důsledku něčeho jiného. Je podepsán na zápisu z 18. 7., jednalo se škodě na ječmeni. Na zápisu ze 4. 9. je také jeho podpis, ale neví, čeho se toto jednání týkalo. Pravděpodobně byl při jednání 21. 8., které se týkalo jarní pšenice. Mluvil s Ing. [celé jméno svědka] o tom, že škody vznikají. Měl zpracovat znalecký posudek a zmínil se mu, že použije výnosovou metodu. Nemyslí si, že při tomto jednání padla nějaká konkrétní částka škody, pouze znalec hovořil o použití výnosové metody.

40. Znalec [příjmení] [celé jméno svědka] vypověděl, že vypracování posudku mu zadal jednatel žalobkyně v lednu 2022. Zúčastnil se jednání s žalovaným a potom při notifikacích škod. Datum si nepamatuje. Ví, že proběhlo několik obhlídek. Prohlídku absolvoval, podepsal protokol, pak jednal s žalovaným. Pamatuje si přesně na první jednání, protože ho žalovaný označil jako člověka neznalého problému, což se ho jako znalce dotklo. Fotografie pořídil dronem a fotoaparátem. Předal je na flash disku jednateli žalobkyně. Škodu předběžně vyčíslil odborným vyjádřením i na schůzce, předpokládá, že v té době končily žně, byli tam i členové žalovaného. Řekl jim hrubý odhad, nakonec ji vyčíslil v odborném vyjádření až po ukončení sklizně. Použil výnosovou metodu, přihlédl ke klimatickým podmínkám, odrůdě a stavu porostu. Na pokyn jednatele žalobkyně předpokládaný výnos ponížil. Skutečný výnos dostal od jednatele, správnost si ověřil telefonátem do podniku, který zrno od žalobkyně nakupuje. Vedou evidenci na půdní bloky. Následně uvedl, že se vede celková evidence, nikoliv podle půdních bloků. Znalec odmítl odpovědět na otázku, zda mohlo být započítáno obilí i z jiných půdních bloků. V posudku nejsou údaje o vážení, vážní lístky ani faktury za zboží. Samozřejmě, že tyto doklady má ve svém archívu. K výzvě soudu je nedoložil. Celkem měl k dispozici dva flash disky s fotografiemi, na jednom byla kukuřice, na druhém obilí. Oba předal jednateli žalobkyně. Obilí bylo poškozeno před sklizní zvěří, musel se soustředit na kvalifikaci škod a pak na kvantifikaci. Samozřejmě někde bylo obilí polehnuté po dešti, bouřce, ale to nemá vliv na sklizeň, protože kombajny obilí sečou u země. Na porostech viděl okousané klasy, bylo to rozválené, rozryté a ožrané.

41. Svědek [příjmení] [celé jméno svědka], CSc. vypověděl, že byl pozván k jednání jednatelem žalobkyně. Jeden zápis je z 31. 7. a druhý je z jednání po sklizni ze 4.

9. Na místě se diskutovalo, jednatel žalobkyně chtěl ještě jednoho znalce ze strany žalovaného, neví, proč ho neměl. Někdo měl z jednání sepsat zápis, neví, jestli se to týkalo 4.

9. Při jednání dne 4. 9. předběžně řekl vizi ceny, když to potom doma spočítal, výsledek uvedl v odborném vyjádření. Tenkrát jim řekl, že škoda se bude pohybovat v rozpětí 450 000 - 460 000 Kč, žalovaný nabídl 40 000 Kč.

42. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že pracuje u žalobkyně, stará se o mechanizaci. Škody na obilí vznikají, když je obilí mléčné zralosti, zhruba začátkem července a v první polovině tohoto měsíce. Výsev byl proveden secím strojem, půda byla rozdeskována podrývacími disky v hloubce asi 20 cm. Účastnil se asi třech jednání. V polovině srpna 2020 byl přítomen jednatel žalobkyně a [příjmení]. K dalšímu jednání došlo někdy okolo 30. 7., kontrolovalo se obilí, jarní pšenice s podsevem. Za žalovaného tam nikdo nebyl. Škody na triticale v roce 2020 začaly vznikat někdy v půlce července. Podle jeho názoru to byly rozsáhlé škody. Jednou osobně předsedovi žalovaného doručil zásilku týkající se škod.

43. Ze čtyř leteckých snímků polí soud zjistil, že byly vytvořeny 31. 7. 2020. Na porostech lze identifikovat části vzrostlé a části polehlé.

44. Svědek [jméno] [příjmení], pokladní žalovaného, vypověděl, že viděl fotografie polí z dronu. Na okolních pozemcích, na kterých hospodaří jiní, jsou plodiny normálně vzrostlé. V honitbě mají několik hospodařících zemědělců, žalobkyně je jediným subjektem, který po nich požaduje náhradu. V roce 2020 se účastnil všech jednání vyvolaných jednatelem žalobkyně. Bylo jim řečeno, že vznikají škody. Při jednáních řešili opatření k jejich minimalizaci, např. pachování, odstřel, biopasy, myslivecká zařízení atd. Bylo jim sděleno, že výše škody bude stanovena znalcem po sklizni. Žalovaný dělal všechna opatření, která mu zákon nařizuje, zejména tedy odstřel a odváděcí krmení. Dále prováděli pachování, které má dělat zemědělec. V roce 2020 oslovili soudního znalce [příjmení] [celé jméno svědka], který vypracoval pouze posouzení. Posudek odmítl udělat s odůvodněním, že nelze objektivně stanovit podíl škod způsobených zvěří a podíl způsobený vadnou agrotechnikou. Prohlídku s ním provedl člen žalovaného [příjmení] [celé jméno svědka], který je agronomem. V roce 2020 se dohodli s žalobkyní na škodě na ječmenech, i když s tím nesouhlasili. Domnívali se, že učinili vstřícný krok k budoucí spolupráci. Při jednání 4. 9. 2020 jim byl představen znalec [celé jméno svědka], přečetl jim pár čísel, říkal tomu znalecký posudek. Stihl si je zapsat, ale od těch konečných čísel se výrazně lišily, asi o třetinu. Při tomto jednání požadovali, aby jim žalobkyně umožnila seznámit se s tímto dokumentem. Chtěli si údaje ověřit a vyjádřit se k nim, ale nebylo jim to umožněno.

45. Ing. [celé jméno svědka] v doplňující výpovědi uvedl, že se v roce 2020 zúčastnil několika jednání ke škodám na porostech. Chtěli se s žalobkyní dohodnout na krocích, které by škody omezily. Asi ve dvou případech byli v porostu, žalobkyně jim ukazovala škody. Byli domluveni, že škodu budou řešit po sklizni. Pracoval jako agronom, je schopen se vyjádřit k pěstování. Škody byly převážně zaviněné nedostatečnou, nebo špatnou agrotechnikou porostu, a to jak v případě triticale, tak i jarní pšenice. Nechce tím říct, že by škody zvěří nevznikaly, ale škody na triticale jsou už vidět na fotkách, buď je tam špatně udělaná morforegulace, nebo nebyla udělána vůbec. Porosty byly výrazně pruhovitě polehlé ve směru, kde se předpokládá pojezd postřikovače, nebo také rozmetadla. V případě pšenice si myslel, že bude sklizena v době mléčné zralosti spolu s podsevem a použita jako velice kvalitní krmivo. Když tento porost poprvé uviděl, divil se že má být sklizen na zrno, na takový porost žalobkyně nemůže uplatňovat škodu. Porost byl výrazně špatně založen, výrazně zaplevelený a vykazoval tak nepatrnou úroveň kulturní plodiny, že si vůbec nemyslel, že by mohl být nějaký příznivý hospodářský výsledek. Porost žalovaný monitoroval, stříleli a plašili zvěř. Od dob aplikace repelentů se stav výrazně zlepšil. Při jediné pochůzce, ke které tam došlo, tak aktuální poškození bylo skutečně nepatrné na to, že se jednalo o 25 ha. Zúčastnil se pochůzky v porostech triticale se znalcem [příjmení] [celé jméno svědka]. S ohledem na katastrofický stav porostu pšenice vůbec nepředpokládal, že by žalobkyně uplatňovala škodu. Porost byl výrazně polehlý, proto se dalo těžko určit jaké poškození je způsobeno zvěří, škody se tak nedaly úplně kvantifikovat. Takto to uvedl i znalec [příjmení] [celé jméno svědka]. Padesát let pracoval jako v zemědělství jako agronom, dokáže posoudit, že polehlost byla zapříčiněna agrotechnickými chybami. Snížení výnosu zvěří bylo minimální. Podle jeho názoru zvěř škodu na porostu pšenice nezpůsobila, škodu na triticale odhadnul na částku 70 000 Kč. Při jednáních po žalobkyni marně požadovali, aby jim zajistila přítomnost u vážení. Moc si nepamatuje, co bylo předmětem jednání s Ing. [celé jméno svědka] dne 4. 9. 2020. Ke zpracování posudku Ing. [celé jméno svědka] nebyl nikdo z členů žalovaného přizván. Původní posudek byl cár papíru, na kterém bylo napsáno jen Ing. [celé jméno svědka] a částka. Z toho nešlo zjistit, jak došlo k výpočtu škody. Nový posudek je až z ledna roku 2022. Vzhledem ke své profesi se ujal provádění ochranných opatření. Prováděli pachování repelenty, ve vybraných částech honitby dělali odváděcí krmení a u těchto porostů zajišťovali odstřel. Neví, že by se žalobkyně soustavně na těchto opatřeních podílela. Několikrát od ní dostali repelenty, které použili. Většinou je kupovali sami.

46. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že byl pověřen jednatelem žalobkyně k oznamování škod na porostech. Když škodu zjistili, žalovaného do 20 dnů vyzvali k jednání a sešli se ke škodám. Porosty prošli, on sám si je ještě den, dva prošel sám předem a pak se zástupci žalovaného. Buď u toho byl sám, nebo s jednatelem žalobkyně, případně soudním znalcem. Za žalovaného tam byli Ing. [příjmení], Ing. [celé jméno svědka] a Ing. [celé jméno svědka]. [příjmení] prošli, zhodnotili škody způsobené zvěří, pak šli sepsat zápis. Nikdy se nedohodli na plošné škodě. Žalovaný to zlehčoval, tvrdil, že žádné škody nejsou, že do obilí prasata nechodí. Škody, ale byly vždy způsobené zvěří. Vyhotovil se zápis, všichni se ke škodám vyjádřili, v zápisu vždy zhodnotili rozsah škod, vždy v ploše vyčíslili škodu. Porosty obhlížel osobně každý týden. Škodu evidovali, v zápise zapsali a se zástupcem žalovaného tam vždy řešili vznikající škodu uvedenou v procentech, o penězích se nebavili. Byl u jednání po sklizni dne 4. 9. s jednatelem žalobkyně, zástupci žalovaného a znalcem [příjmení] [celé jméno svědka]. Projednávali i škody. Myslí si, že v posudku byla uvedena škoda 460 000 Kč. Ing. [příjmení] závěry znalce zpochybnil. Znalecký posudek při jednání dne 4. 9. neviděl, výsledek jim sdělil Ing. [celé jméno svědka], který uvedl škodu 490 000 Kč. Při procházení porostu, když viděl, že vzrůstají škody, tak si od zaměstnance žalobkyně vyzvedl pachové ohradníky, které kupovala žalobkyně a předávala je žalovanému. Celkem byly uplatněny tři nebo čtyři škody na porostu triticale a jedna na porostu pšenice. Byla uplatněna domluvenou výnosovou metodou vždy při každém zjišťování. Škodu uplatňovali vždy při vyhotovení zápisu. Po nahlédnutí do evidence škod svědek vypověděl, že při každém jednání popsali a stanovili plošný rozsah škody, který se pohyboval mezi 20 až 50 %. Nezúčastnil se všech jednání, ukazoval jim vzniklé škody při dvou prohlídkách. Evidenci vypracoval buď on sám, nebo jednatel žalobkyně. Neví, jak se předávala žalovanému. Také sepsali zápis, ve kterém uvedli rozsah škod z jejich pohledu a jak to viděl žalovaný. Evidenci škod nikomu nepředával, nejspíš to dělal jednatel žalobkyně. Z každého jednání, u kterého byl, se dělal protokol, nikdy ho nesepisoval. Když byl přítomen pouze on, tak ho vyhotovila paní [příjmení] v přítomnosti zástupců žalovaného. Případně zápis vyhotovil jednatel žalobkyně s [příjmení]. U prohlídky dne 31. 7. 2020 zástupce žalovaného nebyl. Nepamatuje se, jestli v zápisu bylo uvedeno, kolik procent ploch je poškozených a kde jsou.

47. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že u žalobkyně pracuje 22 let ve funkci účetní. Do její pracovní náplně patří i psaní dopisů. Jednatel žalobkyně vždy u prohlídky udělal odhad poškozených hektarů a stanovila se výše škody. Poté napsal dopis, ona ho přepsala a odnesla na poštu. Ví, že dopisy posílala, vyčíslení je uvedeno v dopise a u toho je faktura. K dispozici mají i vážní lístky, pšenice a triticale jsou zvlášť. Na dopisy z 8. 9. a 9. 9. si vzpomíná, když nesla druhý dopis, poštmistr řekl, že kdyby přišla o chvíli dřív, mohla to přímo dát předsedovi žalovaného [příjmení]. Někdy dopis převzal ihned, někdy to trvalo delší dobu. Druhý dopis ze září byl doručen později, přesně si to nepamatuje. Ví, že pan [příjmení] někdy korespondenci osobně vezl předsedovi žalovaného. Jednatel se snažil dodržovat 15 denní lhůtu. Nikdy se nestalo, že by přímo na poště předala dopis předsedovi žalovaného. V dopisech vždy uvádí datum, kdy ho píše.

48. Na čtyřech barevných fotografiích jsou zachyceny zemědělské plodiny. V případě třech z nich je uvedeno, že se jedná o pšenici jarní - blok [číslo].

49. Z protokolu Okresního soudu v Českém Krumlově č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že byl vyslechnut jako svědek [jméno] [příjmení]. Vypověděl, že pro jednatele sledoval škody na obilí a kukuřici. Při zjištění škod žalobkyně svolala schůzku, on se pak osobně zúčastnil jednání s žalovaným. Prošli plochy, zaznamenali škody, kde vznikly a potom byl vyhotoven zápis. Vše, co bylo zaznamenáno při jednáních, se potom objevilo v zápise, údaje se nelišily. Účastnil se jednání svolaných žalobkyní, případně, aby pořídil zápisy. O doručování zápisů nic neví, to byla věc jednatele žalobkyně. Nikdy škodu nevyčísloval, ani nikdy sám neuplatňoval, nikdy se k výši škody nevyjadřoval. Vyčíslení měl udělat až znalec. Na setkání s žalovaným byl pouze proto, aby potvrdil rozsah škod.

50. Ze dvou faktur z června a září 2021 soud zjistil, že žalobkyně nakoupila koncentráty pro pachové ohradníky.

51. V doplňujícím výslechu Ing. [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalobkyně jim nikdy notifikace škod (evidence škod) nepředala. Rovněž nepřevzal zápis z jednání o škodách ze dne 31. 7. 2022 (čl. 202 spisu). Dne 31. 7. se jednalo o pšenici, byl tam s pokladníkem Ing. [příjmení], Ing. [celé jméno svědka] u toho rozhodně nebyl. Na jednání v červenci 2020 si nevzpomíná.

52. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný je uživatelem honitby [obec]. Žalobkyně, podnikající v zemědělské výrobě na pozemcích v honitbě, řádně nenotifikovala škody na porostech jarní pšenice a triticale způsobené zvěří, které měly vzniknout ve dnech 14. 7. až 18. 7. 2020 a ve dnech 31. 7. 2020 až 21. 8. 2020. S ohledem na tyto skutkové závěry již soud nezkoumal výši škody a také, zda v roce 2020 měla žalobkyně užívací právo ke všem pozemkům zařazeným do půdních bloků [číslo] (celkem 83,69 ha), na kterých mělo dojít ke vzniku škod. Žalobkyně v průběhu řízení několikrát změnila skutková tvrzení o dnech vzniku škody. Listinné důkazy, které k tomu předložila, byly vyhotoveny pouze žalobkyní a neprokazují tak, s ohledem na další důkazy, skutečný průběh jednání, navíc v některých případech pojednávají o porostech ozimé pšenice a triticale, ačkoliv předmětem žaloby jsou tvrzené škody na jarních porostech těchto plodin (dopis žalobkyně ze dne 16. 7. 2020, zápis ze dne 18. 7. 2020, zápis ze dne 31. 7. 2020). Z„ Evidence škod“, listin předložených žalobkyní, nelze zjistit, kdy byly vyhotoveny. Obsahují údaje sepsané pouze žalobkyní, resp. jednatelem, případně osobami s ní spojenými, které je v příslušné části podepsaly. Přestože jsou v kolonce„ zúčastněné osoby“ uvedeni členové žalovaného, nejsou jimi podepsány, neexistuje žádný důkaz o tom, že by tato evidence byla žalovanému předána. Pokud žalobkyně tvrdí, že„ Zápis“ z 31. 7. 2020, který má být podkladem pro údaje v „ Evidenci škod“, byl předán Ing. [celé jméno svědka] 21. 8. 2020, tak tento svědek vyloučil, že by mu tato listina a rovněž„ Evidence“ byly doručeny. Na tomto„ Zápisu“ vyhotoveného žalobkyní je další nepravdivý údaj, což potvrzuje i sám jednatel, a tím je přítomnost člena žalobkyně [příjmení] [příjmení], který se prohlídky neúčastnil, přesto je uveden v seznamu přítomných. Rukou dospaná informace o předání zápisu Ing. [celé jméno svědka], jehož podpis chybí, je evidentně podepsána pouze jednatelem žalobkyně. Způsob notifikace škod žalobkyně měnila. Nejprve měly být uplatněny vesměs písemně, následně však měla být škoda vzniklá ve dnech 14. 7. až 18. 7. 2020 notifikována dne 16. 7. 2020 písemně, ve dnech 18. 7. a 31. 7. 2020 ústně a škoda vzniklá ve dnech 31. 7. 2020 až 21. 8. 2020 při ústním jednání dne 21. 8. 2020. Tato tvrzení nemají oporu v dokumentech označovaných za písemné notifikace a byla vyvrácena i výpověďmi svědků [příjmení] [celé jméno svědka] a Ing. [anonymizováno]. Nepotvrdili to ani svědci žalobkyně [příjmení] a [příjmení], který byl pověřen žalobkyní k jednání ve věcech škody. Při výslechu ve věci vedené Okresním soudem v Českém Krumlově pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] vypověděl, že nikdy žádnou škodu nevyčísloval a u žalovaného neuplatňoval, jen zastupoval jednatele žalobkyně. K obsahu jednání se vyjádřil jednatel žalobkyně v rámci účastnické výpovědi. Výslovně uvedl, že v případě tohoto obilí proběhlo čtyři až pět schůzek. Důvodem svolání byl vznik, resp. prevence před škodami, aby na konci po sklizni nebyly škody tak významné. Sklizeň jarní pšenice a triticale byla dokončena dne 26. 8. 2020 a znalec [příjmení] et Ing. [celé jméno svědka] CSc. pro žalobkyni dne 5. 9. 2020 vypracoval odborné vyjádření (to znamená, že nemohlo být k dispozici už při jednání dne 4. 9.), ve kterém vyčíslil škodu uplatněnou v tomto řízení. Žalobkyně, ohledně vyčíslení škody a jeho předání žalovanému, tvrdila čtyři skutkové verze. Do 15. 11. 2021 tvrdila, že vyčíslila škodu fakturami č. 2020 a 2020, které odeslala žalovanému dne 9. 9. 2020 jako přílohu doporučeného dopisu (o škodě na kukuřici) podaného poště k přepravě pod č. [anonymizováno], který žalovaný převzal dne 21. 9. 2020. Tato verze je i skutkovým závěrem soudu. Druhým tvrzením je, že doporučený dopis s fakturami ze dne 9. 9. 2020 byl doručen žalovanému ještě téhož dne osobním předáním. Pracovník pobočky pošty v [obec] vyčkal příchodu předsedy žalovaného a poté mu dopis osobně předal. Tato skutková verze byla vyvrácena výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] a přípisem České pošty s. p. ze dne 12. 1. 2022 zn. ČP [číslo] 2022 potvrzujícím, že předmětný dopis byl žalovanému doručen skutečně až 21. 9. 2020. Třetí skutkovou verzi, že dopis byl odeslán již 8. 9. 2020, protože je běžnou praxí jednatele, že korespondenci žalobkyně neoznačuje datem, kdy byla sepsána a odeslána, ale dnem, kdy předpokládá její doručení, shledává soud nelogickou a účelovou. Dopis psala svědkyně [příjmení], která potvrdila, že v korespondenci vždy píše den, kdy byla vyhotovena. Nepravdivost tohoto tvrzení vyplývá i z vyjádření žalobkyně ze dne 28. 4. 2021, ve kterém označuje důkazy a to vyúčtování škody dvěma fakturami a jejich odeslání zásilkou s podacím lístkem z 9. 9. 2020. Shodný popis prokázaného skutkového stavu je obsažen i ve vyjádření žalobkyně ve věci sp. zn. [spisová značka] (bod 28. odůvodnění). Tato skutková zjištění vedou soud k logickému závěru, že podací lístek z 8. 9. 2020 a dodejka převzatá předsedou žalovaného 9. 9. 2020 se týkají dopisu ze dne 7. 9. 2020, ve kterém žalobkyně konstatuje zjištění škod na porostech kukuřice na půdních blocích [číslo] s [číslo] a upozorňuje na minimální počet a nefunkčnost pachových ohradníků, což se netýká předmětu řízení. Podle rovněž neprokázané čtvrté verze mělo být vyčíslení škody žalovanému oznámeno při jednání dne 4. 9. 2020 a písemně zasláno 8. 9. 2020, což žalobkyně dokládala zápisem ze 4. 9. 2020. Z obsahu tohoto zápisu vyplývá, že při jednání žalobkyně prezentovala pouze předběžné výsledky práce znalce [příjmení] et Ing. [celé jméno svědka], CSc. týkající se všech škod, které měly být žalobkyni v roce 2020 způsobeny. Nelze považovat za logické, aby žalovaná částka byla přesmyčkou částky v zápise uvedené (640 000 Kč). Při tomto jednání nebyla vyčíslena, a už vůbec ne znaleckým posudkem, škoda vzniklá na porostech jarní pšenice a jarního triticale. Což mimo jiné vyplývá i z listiny nazvané„ Odborné vyjádření znalce“, které bylo vyhotoveno v [obec] až 5. 9. 2020, tedy den po jednání. Znalecký posudek byl vypracován až 4. 1. 2022 na základě žádosti žalobkyně ze dne 19. 12. 2021 a to opět ve stavu k 5. 9. 2020 (ne k datu 4. 9.). Navíc, pokud by byla škoda vyčíslena už 4. 9. 2020, postrádalo by její písemné vyčíslení dopisem žalobkyně ze dne 9. 9. 2020 logiku. S ohledem na skutkové závěry soud již nehodnotí, zda odborné vyjádření a následný posudek splňují podmínky zák. č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a rovněž tak ani stanovisko svědka [příjmení] [příjmení], které je ve značném rozporu se závěry znalce [příjmení] et Ing. [celé jméno svědka], CSc. Skutečnost, že žalobkyně nenotifikovala vyplývá i ze zápisu z 21. 8. 2020. Za žalobkyni je přítomen pouze [příjmení], který jako svědek vypověděl, že škodu nevyčísloval a po žalovaném neuplatňoval.

53. Uživatel honitby je povinen uhradit škodu, kterou honitbě na honebních pozemcích nebo polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo lesních porostech způsobila zvěř. Vykonává-li právo myslivosti sdružení, ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně (§ 52 odst. 1, písm. b/, odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, dále jen ZoM). Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený uživatel honitby uplatnit u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla. Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí po provedené sklizně. Nárok na náhradu škodu způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách v odstavcích 1 až 3 (§ 55 odst. 1, písm. b/, odst. 2, odst. 4 ZoM). S ohledem na skutkové závěry je tedy nepochybné, že žalobkyně řádně nenotifikovala škodu na porostech jarní pšenice a triticale a rovněž nedodržela lhůtu 20 dnů ode dne, kdy škoda vnikla, rovněž nevyčíslila škodu do 15 dnů po provedené sklizni. Za daného stavu tak její nárok na náhradu škodu zaniknul a žaloba byla zamítnuta.

54. V daném případě jde o škodu na zemědělských porostech, kterou lze vyčíslit až v době sklizně. Škoda se uplatní sdělením uživateli honitby, kde a v jakém rozsahu jsou plodiny a porosty působením zvěře poškozeny, a že poškozený na něm požaduje náhradu takto vzniklé škody. Ustanovení § 55 odst. 1 písm. a) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen ZoM) je specifickou úpravou způsobu uplatnění nároku na náhradu škody způsobené zvěří u uživatele honitby. Účelem notifikace je poskytnutí informace uživateli honitby k ověření, zda a v jakém rozsahu škoda skutečně vznikla působením zvěře (k čemuž jsou nezbytné údaje o pozemku či pozemcích, kde měla škoda vzniknout, a o druhu poškození, tj. zda škoda vznikla na pozemku nebo na porostu se specifikací poškozené plodiny či porostu), k seznámení se s okolnostmi rozhodnými pro počítání prekluzivních lhůt stanovených v citovaném ustanovení, a aby seznal, že na něm zemědělec náhradu škody požaduje (nezbytné vyjádření požadavku k náhradě škody). Pro stanovení počátku běhu dvacetidenní prekluzivní lhůty stanovené v § 55 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti, jejíž zachování soud zkoumá z úřední povinnosti, je rozhodující jedině určení dne (dní) vzniku škody. To však v řízení v nebylo prokázáno. Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ohledně řádné a včasné notifikace vzniklé škody (přestože byla poučena o zamítnutí žaloby), proto došlo k prekluzi nároku na náhradu škody a žaloba byla zamítnuta. Podle první věty odstavce čtvrtého citovaného ustanovení má prekluzivní účinek marné uplynutí každé ze lhůt upravených zákonem. Vznikem škody se míní škodná událost, tedy každé jednotlivé škodlivé působení zvěře na zemědělské pozemky, polní plodiny a zemědělské porosty, od níž počíná běžet lhůta k uplatnění nároku u uživatele honitby. Počátek jejího běhu se odvíjí od objektivně dané okolnosti, jíž je zaznamenatelné škodlivé působení zvěře na pozemky či porosty (škodná událost vyvolávající škodu), nikoli od okamžiku, kdy poškozený skutečně nepříznivý následek zjistí (subjektivní prvek), a tedy pro prekluzi relevantní okamžik může nastat dříve, než škodná událost z pohledu poškozeného vyjde najevo. Tento princip (obdobný vztahu subjektivní a objektivní promlčecí doby podle občanského zákoníku) pak jistě platí jak v případě opakovaných zásahů, tak i v případě rozlehlejších pozemků, neboť rozsah a charakter zásahu i rozsáhlost území, které může být poškozeno, se v rámci tohoto typu zvláštní odpovědnosti za škodu vztahuje jak na vlastníka dotčených pozemků, tak na uživatele honitby. Stejně tak žalobkyně vůči žalovanému nikdy neuplatnila požadavek, aby škoda byla nahrazena; žalobkyně požadovala pouze, aby žalovaný přijal opatření, aby ke vzniku škody nedocházelo. Nárok žalobkyně na náhradu škody, pokud kdy existoval, proto zanikl podle ustanovení § 55 odst. 4 marným uplynutím dvacetidenní lhůty k provedení notifikace škody podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. c) ZoM.

55. Nad rámec shora uvedeného právního hodnocení soud současně konstatuje, že i kdyby žalobkyně řádně notifikovala, došlo k zániku nároku v důsledku prekluze podle § 55 odst. 4 ZoM nedodržením patnáctidenní lhůty, která má materiální povahu (§ 605 zák. č. 82/2012 Sb., občanský zákoník), pro vyčíslení výše škody podle § 55 odst. 2 ZoM. Sklizeň jarní pšenice a triticale skončila dne 26. 8. 2020, proto byl posledním dnem patnáctidenní prekluzivní lhůty k vyčíslení výše škody čtvrtek 10. 9. 2020. Vyčíslení škody provedla žalobkyně fakturami č. 2020 a 2020, které odeslala žalovanému doporučeným dopisem ve středu 9. 9. 2020, který mu byl doručen až 21. 9. 2020. V případě použití domněnky doby dojití podle § 573 o. z., by vyčíslení bylo doručeno v pondělí 14. 9. 2020, tedy i v tomto případě pozdě.

56. S ohledem na skutková zjištění a následné právní závěry soud již z důvodu nadbytečnosti nehodnotí další v řízení provedené důkazy (přehledy pozemků podle katastrálních území a vlastníků, přehled honitby„ [obec]“ z července 2019 podle katastrálních území a vlastníků).

57. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšnému žalovanému přiznal právo na jejich náhradu, které tvořeno 13 úkony advokáta (příprava a převzetí, podání odporu proti platebnímu rozkazu, písemné vyjádření ze dne 6. 4. 2021, 10. 7. 2021 18. 1. 2022 a 24. 5. 2022, jednání soudu dne 14. 7. 2021, 8. 9. 2021, 25. 1. 2022, 27. 5. 2022, 1. 7. 2022 a 7. 9. 2022 a písemný závěrečný návrh) po 10 060 Kč, 13 režijními paušály po 300 Kč, náhradou za ztrátu času za šest jízd k jednáním soudu ve shora uvedených dnech v rozsahu 84 (6 x 14) půl hodin po 100 Kč, celkem 8 400 Kč. Jedna jízda z [obec] do [obec] a zpět představuje ujetí 480 km osobním automobilem Škoda Karoq, [registrační značka] při průměrné spotřebě 4,8 l nafty [číslo] km (norma 2017 [číslo]). V roce 2021 zástupce vykonal dvě jízdy (960 km). Při ceně nafty 27,20 Kč a paušální náhrady 4,4 Kč za daný kilometr činí jízdné 5 477,40 Kč. Jízdné k jednání soudu dne 25. 1. 2022 (480 km) činí 3 087,80 Kč (cena nafty 36,10 Kč, paušální náhrada 4,70 [spisová značka]) a za jízdy ve dnech 27. 5. 2022, 1. 7. 2022 a 7. 9. 2022 ([číslo] km) činí jízdné 11 895,60 Kč (nafta 47,10 Kč, paušální náhrada 6 [spisová značka]) (jízdné celkem 20 460,80 Kč). S připočtením 21% DPH činí náklady řízení 197 884,40 Kč.

58. O lhůtě plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.