7 C 383/2017

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Levým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. anonymizována tři slova & právnická osoba , IČO sídlem adresa původní účastnice, původní účastnice a žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2. anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova , IČO sídlem adresa žalované o zřízení práva nezbytné cesty

I. Žaloba, aby ve prospěch každého vlastníka nemovité věci, pozemku parcelní [číslo] orná půda, zapsaného na [list vlastnictví], pro obec a k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Český Krumlov, se zřizuje nezbytná cesta přes pozemek druhého žalovaného, parcelní [číslo] orná půda, zapsaného na [list vlastnictví], pro obec i k. ú. [obec], u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Český Krumlov a přes pozemky 1. žalované parcelní [číslo] – orná půda a parcely [číslo] – orná půda, zapsaná na [list vlastnictví], pro obec a k. ú. [obec], u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Český Krumlov, a to v rozsahu stanoveném v geometrickém plánu [číslo] zpracovaném geodetickou kanceláří [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, ve formě služebnosti cesty, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit první žalované na náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce 164 574,14 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit druhému žalovanému na náhradu nákladů řízení 3 758 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Původní žalobce ([celé jméno původního účastníka]) se žalobou došlou soudu dne 30. 10. 2017 domáhal po první žalované zřízení práva průchodu a právo projíždět vozidly bez omezení a právo realizace stavby veřejné komunikace přes pozemek parcelní [číslo] orná půda, v k. ú. a obci [obec] ve prospěch každého vlastníka pozemku parcelní [číslo] orná půda, v katastrálním území a obci [obec] jehož je vlastníkem, v rozsahu stanoveném připojeným geometrickým plánem,. Na základě pravomocného stavebního povolení vydaného Městským úřadem Kaplice, odboru výstavby a územního plánování pod [číslo jednací] a navazujících rozhodnutí o změně stavby před dokončením a dále pravomocného územního rozhodnutí vydaného Městským úřadem Kaplice [číslo jednací], započal již v roce 2002 realizovat stavbu kasina. Pozemkovou úpravou provedenou rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkovým úřadem Český Krumlov ze dne 12. 8. 2010 [číslo jednací] bylo rozhodnuto, že část pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] přešla z vlastnictví jeho právního předchůdce do vlastnictví žalované a je zapsán jako součást pozemku parc. [číslo]. V projektované cestě k rozestavěnému kasinu tak vznikla část pozemku ve tvaru trojúhelníku o výměře 63 m², kterou byl zamezen přístup na jeho pozemek p. [číslo] nespojený s veřejnou cestou. Vedení příjezdové cesty ke kasinu výlučně přes jeho pozemek odporuje stavebně technickým normám, které přesně stanoví nejen šířku komunikace, ale také sklon zatáček, náležitosti nájezdu a sjezd z hlavní silnice atd. Projektované řešení je tak v dané lokalitě jediným možným. K rušení držby pozemku žalované z jeho strany skutečně došlo přejezdy techniky, protože bez geodetického zaměření pozemku žalované nebyla zřejmá hranice mezi pozemky a žalobce se domníval, že se pohybuje pouze po svém pozemku. Teprve po zaměření 24. 4. 2017 byla zjištěna skutečná hranice pozemku parc. [číslo] zasahující do prostoru, pro který bylo vydáno stavební povolení a územní rozhodnutí k výstavbě příjezdové komunikace na pozemek a do areálu žalobce. Žalovaná na hranici pozemku následně umístila dopravní betonový zátaras a tím tak zamezila vjezdu na něj a snažila se výstavbě kasina zabránit napadáním správních řízení. Je tedy nepochybné, že vůle žalované ke smírnému řešení této otázky nebyla a není, z tohoto důvodu také žalobce o smírné řešení ani neusiloval. Jelikož žalovaná dotčený pozemek neužívá, nedojde zřízením nezbytné cesty k zásadnímu zásahu do jejích práv. Vybudováním komunikace nedojde k přetnutí pozemku v jeho podstatné části, ale pouze o využití okrajové části v řádu několika jednotek metrů. Bez jasného vyměření geodetem není vlastnická hranice v terénu nijak patrná a lze tedy konstatovat, že žalobce si nezpůsobil nedostatek přístupu sám. Státní orgány v době pozemkové úpravy vycházely z tzv. ortofoto mapy, ze které měly strany za to, že úprava do cesty nezasáhne, protože byla v terénu patrná a jasně viditelná vyšlapaná či vyježděná cesta mimo pozemek žalované. Právní předchůdce žalobce měl tedy na základě těchto podkladů za to, že pozemková úprava do jím zamýšleného a v té době schváleného projektu nezasáhne. Stejného dojmu nabyl i žalobce v době koupě. Tato„ nedbalost“ by tedy musela být vyčtena i pozemkovému fondu, který při pozemkových úpravách neprovádí zaměření v terénu a vychází pouze z uvedených ortofoto map. Tvrzení žalované, že zřízením nezbytné cesty dojde k zamezení přístupu na její pozemek je účelové. Žalovaná má přístup na svůj pozemek zajištěný v jiném místě. Zemědělci, vlastníci okolních pozemků, využívají přístupy na své pozemky z jiné strany. Schválený projekt umožňuje jejich přístup a průjezd zemědělců obhospodařující okolní pozemky. Lze tedy tvrdit, že zřízení práva nezbytné cesty je ve veřejném zájmu, či minimálně vlastníků okolních pozemku. Dané řešení není o vyšším pohodlí žalobce, který musel řešit nezbytnost příjezdu a přístupu dvouproudým pásem k zabezpečení plynulosti a bezpečnosti výjezdu a vjezdu do celého areálu a ještě plynulého provozu přilehlé silnice. Pro případ hromadné evakuace musí stavba tohoto typu mít dvouproudovou komunikaci. Žalobce ohledně přístupu jednal s právním předchůdcem, který je v současné době vlastníkem sousedního pozemku (směrem k silnici I/3), ale narazil na limity spočívající na výstavbě nové mimoúrovňové dálnice vedoucí po mostní konstrukci. Pokud by byl výjezd posunut na sousední pozemek právního předchůdce, bránil by ve výhledu vlevo mostní pilíř a příslušný úřad by výjezd nepovolil.

2. Tehdejší žalovaná 21st [právnická osoba] navrhla zamítnutí žaloby. Držba předmětného pozemku byla žalobcem opakovaně a intenzivně rušena v souvislosti s realizací stavby kasina bez existence jakéhokoliv právního titulu. Usnesením Okresního soudu v Českém Krumlově č. j. [číslo jednací] bylo vyhověno jejímu návrhu, aby se žalobce zdržel neoprávněných zásahů do její držby. Ani před podáním žaloby jí nenavrhnul uzavření smlouvy o zřízení užívacího práva. Jeho pozemek sousedí s pozemkem parc. [číslo] (ve vlastnictví České republiky s hospodařením [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]), který umožňuje zcela vyhovující spojení s veřejnou komunikací, jelikož má nejužší úsek, v případě zřízení cesty na pozemku žalobce, šířku asi 6,5 m, což je přibližně stejná šířka jakou žalobce vyžaduje v situačním plánu. Za daného stavu se požadovaná cesta zdaleka nedá označit za nezbytnou, ale návrh směřuje pouze k pohodlnějšímu spojení, nelze ji tedy povolit ve smyslu § 1032 odst. 1, písm. c) zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žádost o zřízení nezbytné cesty v daném případě je nepřiměřená, ne-li bezpředmětná, absentuje veřejný i soukromý zájem. Zřízením nezbytné cesty by nebylo postiženo pouze vlastnické právo žalované, ale zároveň by došlo k znemožnění přístupu na druhou část jejího pozemku, dále i na pozemky ostatních sousedních zemědělců. Žalobcem zmíněná správní rozhodnutí jsou v daném případě bezpředmětná, nestanovují soukromoprávní titul. Dle § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. se zřízení nezbytné cesty nepovolí, způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti nebo úmyslně ten, kdo zřízení nezbytné cesty žádá. Ačkoliv se žalovaná domnívá, že přístup na pozemek žalobce předmětnými pozemkovými úpravami nebyl omezen, i pokud by soud došel k opačnému závěru, neměla by být nezbytná cesta povolena z důvodu, že si případný nedostatek přístupu žalobce způsobil hrubou nedbalostí, ba dokonce i úmyslně. Jelikož se jedná o věcné právo, je zavinění nutno odvozovat již od právního předchůdce žalobce společnosti [právnická osoba], která v roce 2010, v rámci probíhajícího řízení o pozemkových úpravách, měla aktivně brojit proti vydání těchto pozemkových úprav, zejména vznášením námitek v průběhu řízení. Z odůvodnění předmětného rozhodnutí o pozemkových úpravách však nevyplývá, že by byly nějaké námitky vzneseny. Pokud by doopravdy mělo dané rozhodnutí účinky pro ztrátu přístupu na pozemek žalobce, jeho právní předchůdce si mohl a měl být vědom takových důsledků a učinit přiměřená opatření k zamezení takových následků. Žalobce si měl být vědom toho, že nabývá od právního předchůdce pozemek, na který není zajištěna přístupová cesta. V době uzavření kupní smlouvy (23. 12. 2014), si měl žalobce opatřit dostatečnou znalost místních poměrů, především co je a co není součástí kupovaného pozemku. Pokud i tak následně zamýšlel vést přístupovou komunikaci přes pozemek žalované, dával najevo neúctu k vlastnickým právům sousedů, a to i pokud by byl pozemek žalobce skutečně bez přístupu. Takové jednání je nejen v přímém rozporu s dobrými mravy, ale též v rozporu s ustanovením § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., jelikož si žalobce způsobil údajnou ztrátu přístupu k pozemku (byť žalovaná má za prokázané, že přístup k pozemku žalobce existuje a zřízení nezbytné cesty není nutné) z hrubé nedbalosti. Žalovaná dále dospěla k závěru, že navržené zřízení nezbytné cesty má povahu zjevného zneužití práva. Jednání žalobce odporuje dobrým mravům a tento nesoulad by měl být ze strany soudu vyhodnocen jako skutečnost svědčící o zjevném zneužití práva. Vzhledem k blížící se stavbě dálnice D3 není pravděpodobné, že by příslušné správní orgány schválily stavbu příjezdové komunikace, protože právě těmito místy má být dálnice vedena.

3. Skutkovým a hmotněprávním závěrem soudu v prvním rozsudku bylo, že žalobce v r. 2014 koupil od právního předchůdce společnosti [právnická osoba] pozemek s v roce 2002 započatou stavbou kasina, přičemž pouhým nahlédnutím do katastru nemovitostí musel zjistit, že projekt kasina počítá s vedením části příjezdové komunikace přes pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalované společnosti (dříve ve vlastnictví právního předchůdce žalobce), přičemž tento stav vzniknul již v roce 2010 na základě rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv. Žalobce nevyvinul žádnou aktivitu k vyřešení přístupu mimosoudní cestou, nejednal ani s právním předchůdcem, který je vlastníkem dalšího pozemku ve směru blíže k silnici I/3 (po kterém by, za předpokladu souhlasu příslušných orgánů, bylo možné cestu částečně vést tak, aby její současně plánované vyústění zůstalo shodné s projektem). Soud obranu žalobce, že v době nabytí vlastnictví vycházel pouze z ortofoto mapy, na které není a ani nemůže být patrná hranice pozemku ve stavu platném již od roku 2010, nepřijal. Další argument žalobce, že právo cesty má být zřízeno i ve veřejném zájmu za účelem přístupu k retenční nádrži a přístupu vlastníků pozemků za pozemkem parc. [číslo] není podstatný, neboť současný stav je pro tyto subjekty dostačující, navíc sám uvádí, že vlastníci používají k přístupu ke svým pozemkům jinou cestu. Povinnost zajistit přístup vlastníkům dalších pozemků je sice uložena ve stavebním povolení, avšak pouze ve smyslu opuštění pozemku žalobce ve směru od silnice I/3, nikoliv do areálu kasina. Soud nepovolil nezbytnou cestu, protože si žalobce způsobil nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně (§ 1032 odst. 1 písm. b/ o. z.). Žalobce měl v době rozhodnutí, ale i v současné době, zajištěn přístup na pozemek, byť ne ve smyslu schválené projektové dokumentace. Hrubá nedbalost žalobce spočívala v tom, že už v době uzavření kupní smlouvy se společností [právnická osoba] v roce 2017, existoval vlastnický stav s hranicemi pozemků (již od roku 2010) a tak část projektované komunikace k p. [číslo] vedla přes pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalované společnosti. Přestože žalobce o tom musel vědět, smlouvu uzavřel, zanedbal tak požadavek náležité opatrnosti a před nabytím vlastnictví se ani nepokusil přístup získat. Lze dospět k závěru, že bylo reálné docílit zřízení, či povolení cesty, minimálně ve spolupráci s právním předchůdcem, který o tomto stavu věděl, protože byl účastníkem řízení před Ministerstvem zemědělství, Pozemkovým úřadem v roce 2010 a je současně vlastníkem sousedního pozemku. Rovněž lze poukázat i na skutečnost, že se žalobce nepokusil o vyřešení přístupu s žalovanou před podáním žaloby, nezaslal jí ani předžalobní upomínku. Za daného skutkového stavu a hmotněprávního hodnocení nebyla ani potřeba vyhotovit geometrický plán dle žalobního návrhu.

4. Soud vyšel z následujících důkazů. Rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje [číslo jednací] ze dne 25. 10. 2017 bylo zastaveno odvolací řízení žalované směřující proti rozhodnutí Městského úřadu v Kaplici sp. zn. [číslo] 2016, č. j. [spisová značka], kterým byla povolena změna stavby před jejím ukončením označená jako„ areál kasina“. Správní orgán dospěl k závěru, že ačkoliv předmětné rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem, jeho zrušením by stavebníkovi vznikla újma, která by převyšovala nad jinou možnou újmou veřejnému zájmu nebo jinému účastníku řízení. Při místním ohledání předmětného areálu soud zjistil, že cesta od silnice I/3 k rozestavěné stavbě kasina je částečně vyštěrkována, po levé straně se nacházejí betonové zátarasy, které vymezují hranici předmětného pozemku (trojúhelníku zasahujícího do projektované příjezdové komunikace ke stavbě). Okolo areálu žalobce se nachází (vyjma pozemku žalované) pozemky bez přístupové komunikace ve směru od I/3. Ředitelství silnic a dálnic ČR dne 24. 5. 2018 potvrdilo, že po splnění závazku ze strany žalobce a zároveň po dodržení podmínek vyplývajícího z metodického pokynu, bude s ním uzavřena smlouva o právu obdobnému věcnému břemeni – služebnosti, která se bude týkat připojení pozemku parc. [číslo] v k. ú. [ulice] [anonymizováno] k silnici I/3. Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor dopravy a silničního hospodářství, rozhodnutím ze dne 27. 8. 2001 povolil napojení objektu kasina v [ulice] [anonymizováno] umístěného na pozemcích parc. [číslo] k. ú. [obec] na silnici I/3. Platnost povolení je jeden rok od jeho vydání. Z přiložených map s částí územního plánu [územní celek] vyplývá, že celý areál kasina žalobce se nachází v silničním ochranném pásmu D3. Rozhodnutí o umístění stavby dálnice nabylo právní moci 28. 1. 2016 a zachycuje vizualizaci předmětné části dálnice ve směru od [obec] až k hranicím v těsné blízkosti nemovitostí žalobce. Policie ČR ze dne 7. 3. 2003 zaslala realitní kanceláři [právnická osoba] informaci o napojení pozemků na silnici I/3 v mezicelním pásmu ČR a Rakouska v k. ú. [obec]. Uvádí, že souhlasí s navrženým koncepčním řešením sjezdu, kterým budou zabezpečeny přístupy ostatních přilehlých pozemků, které se nacházejí po pravé straně ve směru od Rakouska. Již povolený vjezd na parcelu [číslo] je v ochranném pásmu plánované výstavby rychlostní komunikace a je stavbou dočasnou. Městský úřad v Kaplici vydal rozhodnutí [číslo jednací] o umístění stavby kasina, mimo jiné na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Územní rozhodnutí platilo tři roky ode dne, kdy nabylo právní moci a pozbude platnosti, jestliže by v této lhůtě nebyla podána žádost o stavební povolení. [příjmení] úřad vydal rozhodnutí [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 22. 11. 2002, o povolení stavby areálu kasina. Podle bodu [číslo] podmínek bude napojení objektu kasina na silnici I/3 bude stavbou dálnice D3 zrušeno a nebude povoleno náhradní napojení na D3. Stavebník nebude požadovat vybudování jakéhokoliv náhradního napojení na státní silniční síť. Po upřesnění trasy dálnice a ukončení projektových prací na její stavbu, bude jednáním stanoven provozovatel upravené komunikace (bývalé E 55) a bude také stanoveno její zařazení do silniční sítě ČR. Majitel a provozovatel kasina bude přizván k jednání o využití a správě dotčené komunikace. Podle bodu 5 bude stavba dokončena nejpozději do čtyř let od nabytí právní moci stavebního povolení. Přílohu předloženého stavebního povolení tvoří část projektové dokumentace zachycující celý areál včetně komunikace. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřad Český Krumlov [číslo jednací] II, které nabylo právní moci dne 24. 11. 2010 bylo rozhodnuto o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše náhrady a zřízení věcného břemena. Účastníky řízení byla rovněž společnost [právnická osoba] (právní předchůdce žalobce) a žalovaná. Podle výpisu katastru nemovitostí byl žalobce vlastníkem pozemku p. [číslo] v obci a k. ú. [obec]. Rovněž byla předložena část katastrální mapy zachycující průběh hranice mezi pozemkem žalobce a žalované v místě trojúhelníkové části (výběžku) pozemku parc. [číslo] ve směru od pozemku žalobce ke komunikaci I/3.

5. Krajský soud v Českých Budějovicích k odvolání žalobce usnesením čj. [číslo jednací] rozsudek zrušil a vrátil zpět k dalšímu řízení. Soud prvního stupně ke zjištění historie vlastnictví sporné části pozemku provedl pouze nedostatečný důkaz rozhodnutím pozemkového úřadu a nikoli jeho přílohami, ve kterých měly být konkretizovány jednotlivé pozemkové úpravy. Nebylo tedy prokázáno, že by již právní předchůdce žalobce jednal hrubě nedbale při ztrátě nezbytné cesty, neboť by v tomto případě ztratil vlastnictví na základě rozhodnutí správního orgánu, nikoli na základě vlastního právního jednání (nic by na tom nemohlo změnit zjištění toho, zda a jak se v rámci správního řízení proti tomuto rozhodnutí aktivně bránil). Nelze dovodit, že by žalobce jednal hrubě nedbale, když si náležitě (po prvním zkoumání mapy katastru nemovitostí či geometrickým zaměřením v terénu) neověřil, že ve skutečnosti již v den převodu jeho právní předchůdce nebyl vlastníkem této přístupové cesty. V plánu z roku 2002, který předcházel době pozemkové úpravy, nebyla současná vlastnická hranice logicky zakreslena. Soud tak neměl možnost zkoumat, zda žalobci skutečně postačuje dosavadní přístup po jeho pozemku, či zda je nejpřirozenější přístup s přihlédnutím k okolnostem § 1029 odst. 2 o. z. takový, který by měl dokonce vést ještě přes jiný pozemek. Při kladném zodpovězení jedné z těchto otázek bude na místě žalobu zamítnout. Protože by se v takových případech musela zřizovat nová komunikace, musí být zjištěno stanovisko příslušných správních orgánů, neboť cesta nemůže být v rozporu s veřejnoprávními předpisy, a to zejména stanoviska stavebního úřadu, silničního úřadu a jestliže by cesta měla vést přes pozemky v zemědělském půdním fondu, též stanovisko orgánu jeho ochrany.

6. Usnesením čj. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 7. 4. 2021, na místo dosavadního žalobce vstoupila společnost [právnická osoba], která od žalobce dne 12. 11. 2020 koupila pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] (§ 107a o. s. ř.).

7. První žalovaná v době, kdy [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ještě nebylo účastníkem tohoto řízení uvedla, že je zcela zjevné, že v současnosti a ani do budoucna neuvažuje o zřízení napojení pozemku žalobkyně parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] na silnici I/3. Tato nemožnost vyplývá z plánované stavby D3 [číslo]. [anonymizováno] – [obec], státní hranice. Rovněž zmiňuje porušení povinností tehdejšího žalobce [celé jméno původního účastníka] v prohlášení vlastníka. Praktická nemožnost zřízení nezbytné cesty je pro rozhodnutí pouze vedlejších skutečností. Rozhodujícím důvodem pro zamítnutí je, že si tvrzený nedostatek přístupu způsobila žalobkyně sama z hrubé nedbalosti, která už byla u původního žalobce a je i u nové žalobkyně, která je v jejím případě ještě zintenzivněna. Pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení a hrubou nedbalost je tak třeba posuzovat vzhledem k osobě aktuálního vlastníka příslušného pozemku. V kupní smlouvě, kterou nabyla předmětný pozemek s rozestavěnou stavbou kasina, žalobkyně výslovně uvedla, že je jí znám faktický stav předmětu převodu, že si ho prohlédla a neshledala žádné vady. Z toho je zřejmé, že žalobkyně byla před nabytím vlastnického práva seznámena se stavem, s jeho umístěním a bezpochyby způsobem jeho napojení na silnici I/3. Při této prohlídce musela zjistit, že okraj pozemku je ve vlastnictví žalované, na kterém se žalobkyně domáhá zřízení nezbytné cesty, je osazen betonovými bloky, a tak již v tomto ohledu nemohla předpokládat, že prostřednictvím této části pozemku může přistupovat na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Nabyla tak nemovitost bez zajištěného spojení s veřejnou cestou. Za daného stavu je toto jednání nutné považovat za hrubou nedbalost žalobkyně, která nabývala pozemek v rámci své podnikatelské činnosti a při jeho koupi tak musela vynaložit zvláštní péči a obezřetnost. Žalovaná dospěla k závěru, že lze uvažovat i o nedostatku přístupu způsobeného úmyslně. Rovněž poukázala na výši kupní ceny 4 800 000 Kč, která je nepřiměřeně nízká vzhledem k poměrům v daném místě. Vlastní zde několik pozemků a provozuje dlouhodobě svou podnikatelskou činnost. Cena pozemků v této lokalitě se pohybuje ve výši přibližně 750 [spisová značka]. Za tohoto stavu by tak kupní cena měla činit nejméně 5 829 000 Kč, tedy o 12 % více než byla sjednána skutečná kupní cena. Lze tedy dospět k závěru, že žalobkyně si zakoupila pozemek za sníženou cenu s vědomím, že k němu není zajištěn přístup. Pokud by dosáhla zvýšení ceny pozemku povolením nezbytné cesty, jednalo by se o zneužití práva. Žalobkyně tak zjevně žádá o zřízení nezbytné cesty pouze za účelem většího pohodlí, když je zřejmé, že přístup má již zajištěn. Pokud tedy původní vlastník prohlásil ve smlouvě, že na předmětu převodu neváznou žádné právní vady, ani není nijak omezen s nakládáním předmětem převodu, nelze jinak než dovodit, že jak původní, tak i nová žalobkyně považují stávající spojení pozemku se silnicí I/3 za dostačující.

8. Žalobkyně v průběhu řízení podala žalobu vedenou u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. [spisová značka]. Předmětem je zřízení věcného břemene k pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] ve vlastnictví České republiky, se kterým hospodaří [název žalované] (dále jen druhý žalovaný). Jedná se o pozemek, který leží mezi pozemkem žalobkyně a silnicí I/3. Usnesením čj. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 3. 2. 2023, bylo spojeno s tímto řízením (sp. zn. [spisová značka]). V případě zřízení věcného břemene k tomuto pozemku, by žalobkyně měla zajištěnou cestu spojující její pozemek s komunikací I/3. Žalovaný původně souhlasil se zřízením věcného břemene na základě uzavření příslušné smlouvy, avšak v průběhu tohoto řízení sdělil, že s tímto postupem již nesouhlasí.

9. Druhý žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby. Ve dnech 23. 5. a 24. 5. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně podepsal písemné prohlášení stavebníka [číslo] [spisová značka] 1/ 2018, ve kterém se jako stavebník kasina na pozemku parc. [číslo] zavázal nechat vypracovat novou projektovou dokumentaci týkající se připojení tohoto pozemku na silnici I/3 v místě hospodářského sjezdu na pozemku parc. [číslo] neboť původně plánovaný způsob připojení z roku 2002 neodpovídal aktuálně platným právním předpisům a nechat ji odsouhlasit žalovaného, Policii ČR a příslušný silniční stavební úřad a podat u silničního správního úřadu novou žádost o povolení připojení na základě nové projektové dokumentace a bezprostředně po vydání rozhodnutí o povolení připojení s žalovaným uzavřít smlouvu o služebnosti cesty přes pozemek parc. [číslo] uhradit mu finanční náhradu za zřízení služebnosti. Právní předchůdce se dále zavázal, že bude druhého žalovaného neprodleně informovat o všech změnách souvisejících se stavbou kasina, zejména o změně investora, kontaktních osob a o nově vydaných stanoviscích dotčených orgánů. Právní předchůdce žalobkyně nepředložil projektovou dokumentaci ani rozhodnutí silničního správního úřadu, rovněž tak neinformoval o změně vlastníka pozemku parc. [číslo] ke kterému došlo na základě kupní smlouvy ze dne 5. 11. 2020. Pokud by předložil splnění těchto podmínek, uzavřel by s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zřízení služebnosti, avšak pouze jako dočasného práva. Žalobkyně ([právnická osoba]) nabyla pozemek parc. [číslo] bez přístupu přes pozemek parc. [číslo] ačkoli objektivně měla možnost si tuto skutečnost zjistit již před koupí, pokud by provedla alespoň základní právní prověrku. Z veřejně přístupných informací v katastru nemovitostí přitom bylo jednoduše zřejmé, že pozemek parc. [číslo] nemá přímý přístup na veřejnou pozemní komunikaci, a že ve prospěch tohoto pozemku není zapsáno věcné právo cesty přes pozemek parc. [číslo]. I kdyby tuto prověrku neprovedla, musela se nejpozději o zřízení práva cesty dozvědět dne 9. 12. 2020, kdy udělila plnou moc zástupkyni k zastupování v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], která v předmětném sporu od počátku zastupovala i jejího právního předchůdce. Dne 13. 4. 2022 Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství vydal rozhodnutí čj. KÚJCK [číslo] o umístění stavby dálnice, jehož účastníky řízení byla žalobkyně i první žalovaná. Z grafické přílohy rozhodnutí vyplývá, že stavbou dálnice dojde ke zrušení stávajícího hospodářského sjezdu na pozemku parc. [číslo] přes nějž tak po zahájení stavby dálnice nebude možné realizovat přístup na silnici I/3. V čl. IV.2 rozhodnutí byla žadateli, kterým je druhý žalovaný, stanovena podmínka zajištění vlastníku pozemku [číslo], tedy žalobkyni, přístup na tento pozemek po nově vybudované neveřejné účelové komunikaci – stavební objekt SO 163 - příjezd k retenční nádrži v km 175,000. Tato neveřejná účelová komunikace má být vedena po pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví první žalované, pozemku státu parc. [číslo] se kterým hospodaří druhý žalovaný, pozemku žalobkyně parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] a státu parc. [číslo] se kterým je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad. Právo přístupu má být zajištěno ve formě věcného břemene práva chůze a jízdy, jehož obsahem bude výhradně vjezd za účelem obhospodařování pozemku (zejména zemědělské techniky) a vjezd za účelem provádění stavby kasina podle vydaného stavebního povolení (zejména staveništní techniky). Neveřejná účelová komunikace nebude mít parametry, aby po ní mohl probíhat veřejný provoz a přístup na ni bude omezen mechanickou závorou. Nebude se tady jednat o právo přístupu pro případné návštěvníky kasina, ale výhradně pro žalobkyni, jako vlastníka pozemku parc. [číslo]. Toto územní rozhodnutí nabylo právní moci 9. 6. 2022 a žalovaný již na základě něho podal žádost o stavební povolení na stavbu dálnice (k datu tohoto vyjádření 6. 3. 2023 nebylo o žádosti rozhodnuto). Z vypořádání námitek žalobkyně proti stavbě dálnice v územním rozhodnutí (str. [číslo]) vyplývá, že již od počátku přípravy stavby kasina bylo připojení pozemku parc. [číslo] přes hospodářský sjezd na pozemku parc. [číslo] plánováno pouze jako dočasné do doby zahájení stavby dálnice. [stát. instituce], odbor výstavby a územního plánování v územním rozhodnutí ze dne 9. 7. 2002 čj. [číslo], které nabylo právní moci dne 9. 7. 2002, povolil umístění stavby kasina mimo jiné pod podmínkou [číslo] ve které bylo stanoveno, že vzhledem k možnému střetu umísťované stavby kasina s připravovanou stavbou dálnice D3, bude napojení objektu kasina k silnici I/3 v důsledku stavby dálnice zrušeno a nebude povoleno náhradní napojení na ní. Stavebník kasina nebude požadovat vybudování jakéhokoli náhradního napojení na státní silniční síť. Obdobnou podmínku pod [číslo] obsahuje také stavební povolení na stavbu kasina, vydané Městským úřadem v Kaplici dne 1. 11. 2002 pod čj. [číslo], které nabylo právní moci 22. 11. 2002. Součástí tohoto stavebního povolení je povolení napojení na silnici I/3, nicméně v odůvodnění územního rozhodnutí na stavbu dálnice (str. 45) Krajský úřad Jihočeského kraje konstatuje, že toto stanovení stavebního povolení v rozsahu povolení napojení na silnici I/3 představuje nicotné rozhodnutí, které nemohlo vyvolávat jakékoli právní účinky, protože Městský úřad v Kaplici neměl věcnou příslušnost k jeho vydání. Z toho vyplývá, že žalobkyně nikdy nedisponovala povolením, které by jí opravňovalo k provedení takového napojení na silnici I/3. Dálnice představuje veřejně prospěšnou stavbu a časově neomezenému povolení nezbytné cesty v místě hospodářského sjezdu na pozemku parc. [číslo] brání veřejný zájem na vybudování dálnice, protože se jedná o stavbu nejen celorepublikového, ale i mezinárodního významu, neboť je součástí evropské silnice E55. Takové případné časově neomezené právo nezbytné cesty by navíc státu, resp. prvnímu žalovanému, způsobilo větší škodu, než jakou by to žalobci přineslo výhodu (§ 1032 o. z.).

10. Ze situace – příjezd k retenční nádrži v km 17,000 v měřítku 1: [číslo] soud zjistil, že nejen přes předmětný pozemek, ale i přes další pozemky, mimo jiné i ve vlastnictví žalobkyně a žalované je zakreslena účelová komunikace k retenční nádrži stavby dálnice D3 [číslo] [anonymizováno] – [obec], státní hranice. Stavba komunikace kopíruje směr silnice I/3. 11. [stát. instituce] dne 27. 2. 2019 vydal rozhodnutí o změně stavby před jejím dokončením tehdejšímu žalobci ke stavbě areálu kasina v [obec] Lhůta k dokončení celé stavby byla stanovena do 31. 12. 2020.

12. Usnesením čj. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 7. 11. 2020, bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] & [právnická osoba], [IČO].

13. Z vyjádření [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR ze dne 9. 2. 2021 (v době, kdy ještě nebylo účastníkem řízení) soud zjistil, že v projektové dokumentaci podané 9. 11. 2020 Krajskému úřadu Jihočeského kraje není uvažováno o připojení předmětného pozemku k dané komunikaci. V projektové dokumentaci je navržena pouze příjezdová komunikace k retenční nádrži (stavební objekt 163 v km 175,000) pro zajištění kontroly, údržby a čištění retenční nádrže. Tato komunikace nijak nezajišťuje zpřístupnění uvedeného pozemku. K vyjádření byl připojen výřez situaci záborů projektové dokumentace, ze kterého vyplývá, že přes pozemky žalované je projektována příjezdová komunikace k retenční nádrži, která kolmo vede přes žalovaný pozemek a z části po pozemcích nejen obou žalovaných.

14. V roce 2018 tehdejší žalobce [celé jméno původního účastníka] prohlásil závazek podat novou žádost o vydání rozhodnutí o připojení příslušným silničním správním úřadem na základě nově vypracované projektové dokumentace, která bude odsouhlasena žalovanou, Policií ČR a příslušným silničním správním úřadem. Následně by mělo dojít k uzavření příslušné smlouvy o zřízení věcného břemene.

15. Z výpisu obchodního rejstříku oddíl C vložka [číslo] soud zjistil, že žalobkyně vznikla 7. 7. 2016 s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona.

16. Podle výpisu z katastru nemovitostí se žalobkyně stala vlastnicí parcely [číslo] o výměře 7 772 m2, orná půda v k. ú. a obci [obec] zapsaná na [list vlastnictví]. Právní účinky kupní smlouvy nastaly k 16. 11. 2020.

17. Z budoucí kupní smlouvy soud zjistil, že [příjmení] [příjmení] [jméno] dne 30. 11. 2016 uzavřel smlouvu s žalobkyní, že nejpozději do 31. 12. 2020 uzavřou kupní smlouvu o převodu pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 7 772 m2 zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] za kupní cenu 4 800 000 Kč Smlouva nebyla vložena do katastru nemovitostí.

18. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] soud zjistil, že [příjmení] [jméno] [příjmení] prodal žalobkyni pozemek parc. [číslo] orná půda o výměře 7 772 m2 zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek].

19. Ze záznamů z jednání týkající se vypořádání námitek územního řízení žalobkyně ke stavbě D3 [číslo] ze dne 20. 10. 2021 vyplývá, že 2. žalovaný nabídl možnost odkupu nemovitostí žalobkyně s rozestavěnou stavbou kasina s tím, že bude zadán znalecký posudek. Žalobkyně navrhla prověřit technicky možnost sjezdu a příjezdu k retenční nádrži přes pozemky této společnosti, čímž by padla nutnost vybudování přístupové komunikace přes pozemky první žalované. Jednání je potvrzeno vyjádřením druhého žalovaného ze dne 17. 12. 2021.

20. Z vyjádření Krajského úřadu Jihočeský kraj, Odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne 26. 1. 2022 soud zjistil, že po dokončení dálnice D3, úsek [číslo] nebude zachován dosavadní hospodářský sjezd ze stávající silnice I/3 poblíž rozestavěného kasina. Jedná se o historický sjezd, ke kterému neexistuje žádné povolení. [ulice] obsluha této lokality je navržena prostřednictvím sjezdu na pozemku parc. [číslo] obslužné komunikace vedoucí podél stávající I/3 přes pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Tato komunikace bude přístupovou cestou k retenční nádrži na pozemcích [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec], přičemž na pozemcích ve vlastnictví první žalované bude stavba na cizím pozemku jako neveřejná účelová komunikace. Jiné alternativní varianty stavební úřad nezná.

21. Územní rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje, Odboru dopravy a silničního hospodářství, oddělení silničního hospodářství, sp. zn. ODSH [číslo] 2020, čj. KÚJCK [číslo] ze dne [datum] nabylo právní moci dne 9. 6. 2022. Předmětem je umístění stavby dálnice D3 [číslo] [anonymizováno] – [obec], státní hranice. Jako stavební objekt 163 je uveden příjezd k retenční nádrži v km 175,000, který je příjezdovou cestou k retenční nádrži SO [číslo] na konci řešeného úseku dálnice vlevo před státní hranicí s Rakouskem. Sjezd vede ze stávající účelové komunikace ke stávajícímu kasinu (ve vlastnictví první žalované). Samotná komunikace povede v souběhu se stavebním objektem [číslo] až do km cca 0,150 a dále trasa vede v souběhu s navrženou dálnicí D3 a opěrnou zdí SO 221. Délka příjezdové cesty k retenční nádrži v km 175,000 je 333,5 m.

22. Z veřejné vyhlášky [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí] (č. j. [spisová značka], sp. zn.: SZ [číslo] [spisová značka]) soud zjistil, že rozhodnutí o stavebním povolení stavby D3 [číslo] [anonymizováno] – [obec], státní hranice, obsahující mimo jiné i stavební objekt [číslo] příjezd k retenční nádrži v km 175,000, nabylo právní moci dne 26. 5. 2023.

23. Žalobkyně dne 23. 4. 2021 zaslala první žalované návrh na odprodej části pozemku nebo zřízení věcného břemene pozemku k parc. [číslo]. Kupní cena byla navržena ve výši 1 000 000 Kč, za zřízení věcného břemene jednorázová platba 400 000 Kč. Zpráva byla podána k přepravě 26. 4. 2021 a téhož dne první žalované doručena. Nesouhlas žalované je datován 22. 6. 2021.

24. Žalobkyně byla poučena o povinnosti předložit soudu důkazy, ze kterých by vyplývalo, jak se zajímala o existenci přístupu k nemovité věci a jak naložila s informací o jeho absenci a jak se ho příp. pokusila získat před nabytím nemovitostí, tedy aby bylo vyloučeno, že jednala hrubě nedbale či dokonce úmyslně (sp. zn. [spisová značka]). V následném písemném vyjádření uvedla, že má platné stavební povolení vydané Městským úřadem v Kaplici, Odborem výstavby a územního plánování pod čj. [číslo], které sjezd obsahuje. K uzavření kupní smlouvy předmětného pozemku s žalobcem [příjmení] [jméno] [příjmení] byla zavázána smlouvou o smlouvě budoucí, kterou doložila, již z doby předcházející zjištění, že část pozemků, po kterých má vést cesta, pro jejichž výstavbu má povolení, není ve vlastnictví stavitele. Žalobkyně rovněž byla při koupi pozemku vyrozuměna o předmětném řízení, o skutečnosti, že platné vydané stavební povolení počítá se stavbou, která je vedena po pozemcích žalované. Rovněž věděla o tom, že předchozí vlastník oslovil žalovanou s návrhem řešení, které odmítla. Žalobkyně do řízení vstoupila již v jeho průběhu. V té době věděla, že žalovaná nesouhlasí s žádnou formou zatížení části pozemku, ani s jeho prodejem, přesto jí znovu, opět neúspěšně oslovila.

25. Přílohu rozsudku tvoří geometrický plán pro vymezení rozsahu žalovaného věcného břemene k části pozemku vyhotoveného [právnická osoba] s. r. o., číslo plánu [číslo] ze dne 22. 5. 2023.

26. S ohledem na následující skutkové a hmotně právní závěry soud již nehodnotí z důvodu nadbytečnosti následující důkazy: Rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Český Krumlov, čj. [číslo] [spisová značka] o komplexní pozemkové úpravě v k. ú. [obec], čj. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] s mapovými stavy před komplexním uspořádáním a návrhem nového uspořádání pozemků, přílohy k [list vlastnictví] (týká se hrubé nedbalosti či dokonce úmyslu původního žalobce) s napojením kasina s metodickým návrhem provádění pozemkových úprav, přípis Pozemkového úřadu v [obec] ze dne 31. 3. 2010 s doručenkou, mapy schváleného návrhu s předběžným zákresem věcného břemene, nesouhlas se zřízením věcného břemene první žalovanou ze dne 7. 4. 2010, e-mailová korespondence ze dne 22. 5. 2019 (nabídky tehdejšího žalobce na odkoupení sporné části pozemku, zahájení řízení o pozemkové úpravě v k. ú. [obec], zápis z úvodního jednání pozemkového úřadu ze dne 19. 4. 2007, vystavení návrhu ze dne 16. 9. 2009), výpis z obchodního rejstříku, týkající se 1. žalované s projektem fúze, výpis z katastru nemovitostí první žalované zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. a obec Dolní Dvořiště, veřejná vyhláška, oznámení o doplnění podkladu pro vydání rozhodnutí (viz. územní rozhodnutí o umístění stavby), geometrický plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene ze dne 5. 6. 2021 (neaktuální), spis Krajského úřadu [obec] ve věci dálnice D3 [číslo]. [anonymizováno] – [obec], státní hranice (vše podstatné je vyjádřeno v pravomocném územním rozhodnutí a stavebním povolení).

27. Skutkové a hmotně právní závěry soudu jsou následující. Žalobkyně až v průběhu tohoto řízení (v roce 2020) kupuje od původního žalobce pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Přes všechny tři pozemky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku povede, podél současné komunikace I/3, účelová komunikace (SO 163 v délce km 175,000)) sloužící k příjezdu k retenční nádrži, nacházející se ve směru jižním od pozemku žalobkyně. Vyplývá to z Územního rozhodnutí o umístění stavby této komunikace, která je součástí stavby dálnice D3 [číslo] Nažidla – [obec], státní hranice, které nabylo právní moci dne 9. 6. 2022 a následně vydaného rozhodnutí o stavebním povolení předmětné stavby, které nabylo právní moci dne 26. 5. 2023. Územním rozhodnutím o umístění stavby„ Kasina“ [stát. instituce] [číslo jednací] (právní moci nabylo 14. 4. 2002) byla stanovena podmínka ([číslo]), podle které bude napojení na silnici I/3 (přes pozemek p. [číslo]) v důsledku stavby dálnice D3 zrušeno a nebude povoleno náhradní napojení na D3, stavebník kasina nebude požadovat vybudování jakéhokoliv náhradního napojení na státní silniční síť. Žalobkyně, jako nabyvatelka předmětného pozemku v roce 2020, se před koupí zajímala o existenci přístupu k nemovité věci, jak vyplývá z textu samotné kupní smlouvy a současně měla informace o tomto řízení. Musela tak vědět o nesouhlasu žalované se zřízením věcného břemene k jejímu pozemku, přes který by měla vést příjezdová komunikace ke kasinu. Z tohoto důvodu rovněž neobstojí argument žalobkyně o vázanosti smlouvou o budoucí smlouvě kupní z roku 2016, neboť v průběhu doby došlo k podstatné změně okolností, za kterých byla uzavřena. Pokud i přesto kupní smlouvu uzavřela nese si i následky s tím spojené. Výsledkem těchto úvah je totiž závěr, že žalobkyně jednala hrubě nedbale při nabytí tohoto pozemku a již z tohoto důvodu nelze povolit nezbytnou cestu / § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. I kdyby nebylo možné přisvědčit předchozí argumentaci, soud odkazuje na zjištění o dočasnosti původně povoleného připojení k silnici I/3 podle územní rozhodnutí z roku 2002. Podmínka tam uvedená nastala, započala stavba dálnice D3 [číslo] [anonymizováno] – [obec], státní hranice (stavební povolení nabylo právní moci 26. 5. 2023) a možnost daný pozemek k příjezdu užívat, pokud by byla zřízena, zanikla bez náhrady. Rovněž lze uvést, že pravomocným územním rozhodnutím a stavebním povolením, bylo mj. rozhodnuto o stavbě objektu 163, kterým je účelová komunikace zajišťující příjezd k retenční nádrži, která vede rovnoběžně se současnou komunikací I/3 a zčásti vede i po předmětných pozemcích. Tato komunikace bude sloužit pouze k přístupu k pozemku žalobkyně za účelem jeho obhospodařování. Neveřejná komunikace nebude mít parametry, aby po ní mohl probíhat veřejný provoz a přístup na ni bude omezen mechanickou závorou. Za daného stavu dojde výstavbou dálnice ke zrušení stávajícího hospodářského sjezdu na pozemku parc. [číslo] přes nějž tak není možné realizovat přístup na silnici I/3. Povolení napojení na silnici I/3 rozhodnutím [stát. instituce], odboru výstavby a územního plánování ze dne 1. 11. 2002 pod čj. [číslo], je, jak již uvedl v odůvodnění územního rozhodnutí na stavbu dálnice Krajský úřad Jihočeského kraje, nicotným rozhodnutím, které nemohlo vyvolat jakékoli právní účinky, protože příslušný správní orgán neměl věcnou příslušnost k jeho vydání. Z toho tedy vyplývá, že žalobkyně, resp. její právní předchůdci, nikdy nedisponovali povolením, které by je opravňovalo k provedení takového napojení na silnici I/3. S ohledem na výše uvedené je tedy nepochybné, že dálnice představuje veřejně prospěšnou stavbu a časově neomezenému povolení nezbytné cesty v místě hospodářského sjezdu na pozemku parc. [číslo] tak brání veřejný zájem, neboť stavba dálnice má celorepublikový, ale i mezinárodní význam, neboť je součástí evropské silnice E55. Případné zřízení časově neomezeného práva by druhému žalovanému způsobilo větší škodu, než jakou by žalobkyni přineslo výhodu. Z důvodů výše uvedených proto soud žalobu vůči oběma žalovaným zamítnul.

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V případě první žalované jsou tvořeny 29 úkony (příprava a převzetí, písemné vyjádření z 21. 11. 2017, jednání ve dnech 11. 4., 10. 5. 2018, písemné vyjádření ze dne 15. 6. 2018, jednání soudu 19. 9. 2018, písemné vyjádření ze dne 9. 10. 2018, jednání soudu dne 10. 10. 2018, písemné vyjádření ze dne 11. 1. 2018 a 2. 4. 2019, 8. 4. 2019, jednání u odvolacího soudu 10. 4. 2019, písemné vyjádření ze dne 13. 8. 2019, jednání soudu dne 15. 1. 2020, písemné vyjádření ze dne 27. 2. 2020, jednání ze dne 23. 9. 2020, písemné vyjádření ze dne 29. 10. 2020, jednání dne 26. 1. 2021, 15. 2. 2021, 10. 6. 2021, jednání soudu dne 23. 6. 2021, písemné vyjádření ze dne 30. 6. 2021, 3. 2. 2022, jednání soudu dne 25. 3. 2022, písemné vyjádření ze dne 31. 5. 2022, jednání soudu dne 29. 3. 2022, písemné vyjádření ze dne 2. 5. 2023, jednání soudu ve dnech 10. 5. a 28. 6. 2023) po 3 100 Kč a jedním polovičním úkonem (odvolání proti usnesení) ve výši 1 650 Kč, třiceti režijními paušály po 300 Kč, náhradou za ztrátu času za 11 jízd z [obec] do [obec] a zpět a jedné jízdy z [obec] do [obec] a zpět (náhrada za ztrátu času 180 minut jedna jízda, příp. 150 min. jedna jízda) celkem 142,5 hodin po 100 Kč. Dále jízdným k jednáním soudu za použití prostředků hromadné přepravy dne 11. 4. 2018 ve výši 378 Kč, 10. 5. - 334 Kč, 19. 9. – 354 Kč a 10. 10. 2018 – 323 Kč, jízdným k jednání soudu dne 13. 4. 2019 ve výši 1 981,84 Kč (ujeto 304 km s náhradou 4,10 [spisová značka] při průměrné spotřebě 7,2 l nafty [číslo] km a ceně 33,60 Kč), jízdným ve dnech 15. 1. a 23. 9. 2020 v celkové výši 4 594,64 Kč (ujeto 708 km, základní náhrada 4,20 [spisová značka], průměrná spotřeba 7,2 l nafty [číslo] km v ceně 31,80 Kč), jízdným k jednání soudu ve dnech 26. 1. a 23. 6. 2021 v celkové výši 4 501,75 Kč (ujeto 708 km, základní náhrada 4,40 [spisová značka], průměrná spotřeba 7,20l [číslo] km a ceně 27,20 Kč /1l), jízdným na jednání soudu dne 29. 3. 2023 ve výši 2 964,82 Kč (ujeto 354 km se základní náhradou 5,20 [spisová značka], průměrná spotřeba 7,2 l nafty [číslo] km v ceně 44,10 Kč), jízdným ve dnech 10. 5. a 28. 6. 2023 ve výši 5 929,64 Kč (ujeto 708 km, základní náhrada 5,20 [spisová značka], průměrná spotřeba 7,2 l nafty [číslo] km v ceně 44,10 Kč). Odměna advokáta za úkony s režijními paušály činí celkem 100 450 Kč, náhrada za ztrátu času 14 200 Kč a cestovné 21 361,69 Kč, to vše zvýšené o 21 % DPH.

29. Náklady řízení v případě druhého žalovaného jsou tvořeny osmi paušálními náhradami (nahlížení do spisu dne 27. 2. 2023, písemné vyjádření ze dne 6. 3. 2023, příprava účasti při jednání soudem dne 29. 3. 2023, účast při jednání dne 29. 3. 2023, příprava účasti na jednání dne 10. 5. 2023, jednání dne 10. 5. 2023 a účast při jednání soudu dne 28. 6. 2023) po 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.) v celkové výši 2 400 Kč a jízdným prostředky hromadné přepravy v celkové výši 1 358 Kč k jednáním soudu dne 29. 3. 2023 v ceně 424 Kč, dne 10. 5. 2023 v ceně 485 Kč a 28. 6. 2023 ve výši 449 Kč.

30. O lhůtě plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.