7 C 400/2020

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Levým ve věci žalobci: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem náměstí datum , PSČ obec a číslo b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa , obec u obec zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem náměstí datum , PSČ obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka: osobní údaje vedlejšího účastníka obec a číslo , PSČ obec zastoupená JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žaloba na nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemků

I. Změna žaloby spočívající v rozšíření o pozemek parc. [číslo] trvalý travní porost zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [územní celek], se připouští.

II. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobci tuto smlouvu o převodu pozemků: Česká republika Státní pozemkový úřad IČ O: [číslo] se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ převodce“) a a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] (dále jen„ nabyvatelé“) uzavírají podle §11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, tuto: <b>Smlouvu o převodu pozemků</b>

I. Česká republika – Státní pozemkový úřad jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti – pozemky: -; parc. [číslo] trvalý travní porost, zapsaný na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, v k.ú. [obec], [územní celek]; -; parc. [číslo] trvalý travní porost, zapsaný na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, v k.ú. [obec], [územní celek]; -; parc. [číslo] trvalý travní porost, zapsaný na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, v k.ú. [obec], [územní celek]; -; parc. [číslo] trvalý travní porost, zapsaný na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, v k.ú. [obec], [územní celek]; -; parc. [číslo] trvalý travní porost, zapsaný na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, v k.ú. [obec], [územní celek].

II. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě plynoucí z rozhodnutí [pozemkový úřad] [anonymizováno] [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

III. Převodce převádí do vlastnictví nabyvatelů nemovitosti - pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství a nabyvatelé je přijímají do svého spoluvlastnictví, a to v ideálních podílech [celé jméno žalobce] ½ a [celé jméno žalobkyně] ½.

IV. Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí. Převodce Nabyvatelé _____________________________ ______________________ Česká republika – [anonymizována tři slova] [celé jméno žalobce] _____________________ [celé jméno žalobkyně]

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobcům náklady řízení k rukám právního zástupce ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Vedlejšímu účastníkovi se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhají nahrazení projevu žalované vůle uzavřít s nimi smlouvu o převodu pozemků označených ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobci jsou držiteli restitučního nároku v minulosti odňatých pozemků, které jim nebyly vydány. Žalobci, resp. jejich právní předchůdci, jako oprávněné osoby, řádně uplatnili restituční nároky v zákonem stanovených lhůtách u [anonymizována dvě slova] [územní celek] čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], proti kterému žalobci jako oprávněné osobě, včas podali opravný prostředek, na základě kterého městský soud v [obec] rozsudkem čj. [číslo jednací] ze dne 27. 4. 2020 rozhodnutí pozemkového fondu shora uvedené zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Restituční nárok oprávněným osobám byl přiznán rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] ze dne [datum], čj. PÚ [číslo] 2000, které nabylo právní moci dne [datum]. Tímto rozhodnutím bylo konstatováno, že oprávněné osoby [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], nejsou vlastníky (každý ideální 1/3) nemovitostí dle PK parcely [číslo] role o výměře 17 999m2, obec hl. město Praha, [katastrální uzemí]. Rozhodnutím bylo dále stanoveno, že oprávněným osobám náleží náhrada podle § 11 odst. 2 a § 17 zák. č. 229/1991 Sb., zákona o půdě (dále jen ZoP), popř. náhrada dle ustanovení § 16 ZoP, tj. mají nárok na vydání náhradních pozemků, příp. na finanční vyrovnání. Žalobce nabyl restituční nárok od matky [příjmení] [příjmení] smlouvou o bezúplatném postoupení restitučního nároku ze dne [datum]. Původně oprávněný [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum] a jeho restituční nárok přešel na základě dodatečného projednání dědictví na pozůstalou manželku [jméno] [příjmení], která je převedla na své děti, tedy na žalobkyni a [jméno] [příjmení], narozeného [datum], a to každému v poměru ½. Druhý jmenovaný následně svůj nárok postoupil žalobkyni smlouvou o darování osobě blízké ze dne [datum]. Převod restitučního nároku byl žalované oznámen písemně dne [datum] a zaevidován dne [datum]. [jméno] [příjmení] restituční nárok ve výši [částka] postoupila [jméno] [příjmení], kterou tak [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] vyřadil z evidence oprávněných osob s nárokem na vydání náhradního pozemku. Na základě žádosti právní předchůdkyně žalobce následně došlo ze strany [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] k přecenění hodnoty jejího podílu na nevydaných pozemcích ve výši 1/3, která byla nově stanovena částkou [částka]. V důsledku této skutečnosti došlo k přecenění podílu na restitučním nároku též ve vztahu k žalobcům (jejich právním předchůdcům). Mezi účastníky řízení je od samého počátku spor o výši restitučního nároku odňatého pozemku PK 309 v k. ú. [část obce], který byl v době odnětí (tj. k roku 1955 a 1956) určen k výstavbě rodinných domů. V roce 1960 potom byla oblast [katastrální uzemí] administrativně přičleněna k [obec]. Podle již ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR platí, že v případě, kdy byly pozemky v době přechodu na stát evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě, je nutno i takové pozemky v zásadě ocenit jako pozemky určené pro stavbu. Přesto žalovaná ocenila pozemek částkou [částka] jako pozemek zemědělský. Na základě jednání žalobců došlo v roce 2007 k částečnému přeevidování ocenění odňatého pozemku na částku [částka] (pozemek určený k výstavbě bez zohlednění administrativního přičlenění k hl. městu [obec] v rozporu se současnou judikaturou – nález Ústavního soudu sp. IV. ÚS 1088/12). Toto přecenění žalovaná neustále odmítá, žalobce odkázala na soudní řízení. Žalobci si nechali vypracovat znalcem [příjmení] [příjmení] posudek [číslo] 2013 ze dne [datum], jehož součástí je doplňujícím vyjádření týkající se aplikace srážek dle přílohy [číslo] vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1999 Sb., a pro urychlení vyřešení sporu také znalecký posudek [číslo] 2019 znalce [příjmení] [příjmení], který zpracovává posudky i pro žalovanou. Oba znalci dospěli k totožnému závěru, tedy že odňatý pozemek PK 309 v k. ú. [část obce], má být správně oceněn na částku [částka]. I tento znalec dospěl k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro aplikaci srážek. Nejvyšší soud ČR rozhodnutím sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] uzavřel, že odňatý pozemek PK 309 v k. ú. [část obce] má být oceněn jako pozemek na území hl. města Prahy se sazbou 250 [spisová značka]. Restituční nárok žalobců tak činí celkem [částka] s tím, že oba žalobci mají nárok ve výši [částka]. V prvně citovaném rozhodnutí Nejvyšší soud ČR potvrdil závěry obecných soudů, v již proběhlých řízeních, o liknavosti a svévoli žalované, kteří uplatnili nároky již v roce 1992 a o takto uplatněném restitučním nároku bylo pravomocně rozhodnuto až v roce 2000, přičemž žalovaná bez legitimního důvodu ztěžovala uspokojení uplatněného nároku zásadně předpokládaným způsobem, zejména nesprávným oceněním nároku. K datu podání žaloby činila aktuální výše nevypořádaného nároku žalobce [částka] a žalobkyně [částka], celkem [částka]. V návaznosti na předcházející rozhodnutí žalovaná uznala své pochybení a nárok dne [datum] přecenila na částku [částka] pro oba žalobce (každému jednu polovinu). Žalovaná tedy ocenila odňatý pozemek PK 309 částkou [částka]. Tato částka je oceněním pozemku jako stavebního na území hlavního města Prahy s aplikací srážky ve výši 7 % za nemožnost napojení na veřejnou kanalizaci. Žalobci tuto srážku učinili v předchozím řízení nespornou, protože žalovaná jiné srážky nenamítala. Z následně obstaraných podkladů však vyplývá, že tato srážka nemá být aplikována, neboť předmětný pozemek bylo možné v době odnětí napojit na veřejnou kanalizaci. Žalovaná následně v dalších řízeních potvrdila, že na její aplikaci již netrvá. Za daného stavu není mezi stranami sporu o výši nároku nejméně co do výš [částka]. Z toho vyplývá, dosud neuspokojený restituční nárok žalobců ve výši nejméně [částka] je zcela dostatečná pro vydání žalovaných pozemků. Žalobci i nadále pravidelně sledují veřejné nabídky pozemků na webových stránkách žalované, též umístěné v její budově. Veřejné nabídky nemají zákonem předpokládané kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době a co nejširšímu okruhu oprávněných osob. Žalovaná vyhlásila v roce 2013 pouze jednu veřejnou nabídku podle ZoP, v letech 2014 – 2017 se jednalo o pouhé čtyři veřejné nabídky. V roce 2018 byly plánovány pouze tři. Je notoricky známou skutečností, že průměrná délka období od uplatnění restitučního nároku oprávněnou osobou dle ZoP do úplného vypořádání nároku činí 10,01 let. Průměrná délka období od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu do úplného vypořádání nároku oprávněné osoby na náhradu podle ZoP činí 5,92 let. V případě žalobců uplynulo k datu podání žaloby téměř 28 let, aniž by byly jejich restituční nároky zcela vypořádány. Rozhodnutí pozemkového úřadu nabylo právní moci [datum]. K přecenění nároků v roce 2007 došlo za vynaložení značného úsilí oprávněných osob, které několik let systematicky dohledávaly příslušné doklady. Stát jako dlužník požaduje prostřednictvím žalované po věřitelích dohledání a předložení dokladů, kterými jsou akty vydané státními úřady, tedy žalovanou, nalézající se v její evidenci. Po oznámení o přecenění restitučního nároku, které je ale následně rozporováno, i přes skutečnost, že po žalobcích nelze účast ve veřejných nabídkách spravedlivě požadovat, neúspěšně se pokouší uspokojit jejich dosud nevypořádaný restituční nárok taktéž formou účasti ve veřejných nabídkách. Žalovaná, která stále rozporuje výši restitučního nároku žalobců dle vlastní evidence, jim nadále fakticky znemožňuje účast ve veřejných nabídkách. Ve stavu ke dni [datum] činí neuspokojená část restitučního nároku žalobce [částka] a žalobkyně [částka]. Po vkladu vlastnického práva na základě rozhodnutí Okresního soudu v Kladně, vedeného pod sp. zn. [spisová značka], bude činit neuspokojená část restitučního nároku žalobce [částka] a žalobkyně [částka]. Žalobci v průběhu řízení navrhli vstup obce Černá v Pošumaví jako vedlejšího účastníka na jejcich straně. Žalobci rozšířili žalobu o pozemek parc. [číslo] trvalý travní porost zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek]. Soud změnu připustil podle § 95 o. s. ř. Žalobci současně uvedli cenu náhradního pozemku ve výši [částka], který již v minulosti byl předmětem jiného, dnes již skončeného řízení, přičemž žalovaná ocenění nerozporovala a netvrdila žádné zákonné překážky k jeho převodu. 2. [územní celek] podáním ze dne [datum] oznámila, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na straně žalobců. Uvedla, že nemá zájem o úplatný, ani bezúplatný převod pozemku parc. [číslo] neplánuje na něm realizovat žádnou veřejně prospěšnou stavbu, ani veřejně prospěšné opatření. Dle platné a účinné územně plánovací dokumentace není určen k realizaci veřejně prospěšné stavby či veřejně prospěšného opatření. Toto vyjádření bylo zasláno zástupci žalobců dne [datum] a dále potvrzeno v průběhu nařízeného jednání.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesouhlasí s argumentací žalobců ohledně nedostatečnosti veřejných nabídek, protože do konce roku 2019 bylo vyhlášeno 158 kol veřejných nabídek pozemků podle ZoP, v nichž bylo nabízeno přes 890 000 náhradních pozemků v celkové ceně přibližně 34 miliard Kč. Žalovaná po svém právním předchůdci převzala k vypořádání restituční nároky na převod náhradních pozemků ve výši přibližně 8,1 miliardy Kč. Nabídkou náhradních pozemků, tak učinila více než čtyřnásobný převis nabídky. V průběhu řízení namítala existenci srážek za stavební nesrostlost a srážku za nepříznivou docházkovou vzdálenost ve vztahu k základní škole (I. stupeň) a k národnímu výboru. Následně učinila nesporným, že v případě odňatého pozemku není dána srážka za stavební nesrostlost. Nesouhlasí s tím, že by v jejích jednáních měla být spatřována svévole a liknavost, protože vydaná pravomocná rozhodnutí promítla do své evidence, ačkoliv k závěrům soudů má výhrady. Zdůraznila, že závěry o výši restitučního nároku vyslovené v pravomocných rozhodnutích o jednotlivých žalobách na vydání náhradních pozemků, týkajících se týchž účastníků, nejsou závazné pro účastníky ani soudy v jiných řízeních (týkajících se uspokojení téhož restitučního nároku, resp. jeho zbývající části). V řízení o žalobách na vydání náhradního pozemku tudíž představují řízení ve věcech týkajících se vlastnického práva k náhradním pozemkům, ve kterých výše dosud neuspokojeného restitučního nároku je toliko jednou z rozhodných skutkových okolností, nikoliv samostatným majetkovým právem, které by bylo takto uplatňováno, které odůvodňuje vyhovění žalobě na vydání požadovaného náhradního pozemku a které musí být žalobci tvrzeny a prokazovány. Oceňování nevydaných pozemků fiktivně jako stavebních vede k absurdním důsledkům aplikace § 28a ZoP a k neekvivalenci poskytovaných náhrad, která je způsobena zejména nepřiměřeným poměrem mezi cenou stavebního pozemku (v daném případě [částka] za nejkvalitnější pozemky při absenci aplikace srážek) a cenou náhradních pozemků, které jsou v převážné většině zemědělské a tedy v cenách od několika haléřů po nízké koruny za m². Vykrytí takového nároku pak často vyžaduje převedení pozemků o mnohonásobně větší výměře, než byly pozemky odňaté. Nedochází tak ke zmírňování křivd spočívajících v poskytnutí jiné náhradní zemědělské půdy, ale k poskytování nepoměrných náhrad, což nemá ani za následek primární obnovu zemědělské činnosti, jak ZoP zamýšlel. V případě žalobců je výměra poskytnutých pozemků více než desetinásobná v porovnání s výměrou odňatého pozemku, resp. podílu, které na něm žalobci jako spoluvlastníci, resp. jejich právní předchůdci, měli. Převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] brání předběžné opatření nařízené Okresním soudem v Domažlicích vedené pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a dále zákonná překážka podle § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu (dále jen ZoSPÚ), neboť je dle platného a účinného územního plánu obce Černá v Pošumaví dotčena dvěma veřejně prospěšnými stavbami, plochou pro jednotnou kanalizaci včetně čerpací stanice a plochou pro vodovod. Část předmětného pozemku je rovněž určena ke stavbě cyklostezky. Pozemek je určen k realizaci veřejně prospěšných opatření a zeleně v celém rozsahu. Nachází se na veřejném prostranství v blízkosti kempu v místě nazvaném„ [obec]“. Rovněž se tento pozemek nachází v ploše chráněné krajinné oblasti II. – IV. zóny a v evropsky významné lokalitě. Cena pozemku vypracovaná znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] v posudku č. 2061 [číslo] 2019 činí [částka]. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] jsou nevhodné k převodu, protože k nim byla uplatněna žádost o realizaci změny nakládání s majetkem státu podle zák. č. 219/2000 Sb. pro území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Oba jsou na seznamu pozemků schválených vládou k převodu na Ministerstvo životního prostředí ČR a jeho podřízené organizace. I tyto pozemky se nachází v území chráněné krajinné oblasti II. – IV. zóny a v evropsky významné lokalitě. Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] je k převodu rovněž nevhodný, neboť ve vztahu k němu byla uplatněna žádost o realizaci změny nakládání s majetkem státu podle zák. č. 219/2000 Sb., obdobně jako v případě pozemků parc. [číslo]. K tomuto pozemku bylo nařízeno předběžné opatření Okresním soudem v Domažlicích ve věci sp. zn. [spisová značka], které však bylo již pravomocně skončeno. Rovněž je tento pozemek předmětem souběžně vedeného řízení u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. [spisová značka].

4. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalobci jsou aktivně legitimováni k podání žaloby a že v případě odňatého pozemku se aplikuje pouze srážka za nepříznivou docházkovou vzdálenost, nikoliv srážka za stavební nesrostlost.

5. Z posudku Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dle vyhl. č. 316/1990 Sb. činí cena pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] [částka].

6. Z posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2021 ze dne [datum] soud zjistil, že znalec podle vyhl. č. 316/1990 Sb. ocenil pozemek parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] částkou [částka], pozemek parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] částkou [částka] a pozemek parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] částkou [částka].

7. Z vyjádření Městského úřadu v Českém Krumlově, odboru územního plánování ze dne [datum] soud zjistil, že v případě pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] bylo umístění veřejně prospěšných staveb upřesněno a navrženo mimo tento pozemek. [ulice] infrastrukturu je možné na předmětném pozemku umístit v rozsahu přípustného využití stanoveného územním plánem [územní celek].

8. Z vyjádření [anonymizována tři slova] z ledna 2021 vyplývá, že pozemek parc. [číslo] není vyloučen z převodu podle písm. a), nebude využit pro společná zařízení v rámci pozemkových úprav a není potřebný pro pozemkové úpravy. Městský úřad Horní Planá potvrdil, že tento pozemek není vyloučen z převodu a není určen k zastavění stavbou. Podle Ministerstva financí ČR není pozemek vyloučen z převodu podle § 6 odst. 1 písm. f) zák. č. 503/2012 Sb.

9. Z listiny nazvané ocenění nevydaných pozemků ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná stanovila hodnotu 1/3 nevydaného pozemku PK 309 částkou [částka].

10. Z nároků vybraných oprávněných osob soud zjistil, že žalovaná v případě žalobce eviduje zůstatek plnění [částka] ve stavu ke dni [datum] a v případě žalobkyně [částka], ke dni [datum] činí u žalobce zůstatek k plnění [částka] a u žalobkyně [částka] (ve stavu ke dni [datum]).

11. Žalovaná podle přehledu nároků a plnění oprávněné osobě ve stavu ke dni [datum] eviduje u žalobkyně nárok s hodnotou plnění [částka] a nevypořádaným zůstatkem [částka].

12. Žalovaná k námitkám žalobců dne [datum] uvedla, že osada [část obce] byla v době převzetí pozemku státem součástí [územní celek] a nebyla součástí hlavního města Prahy.

13. Z posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2013 ze dne [datum] soud zjistil, že cena odňatého pozemku [číslo] v k. ú. [část obce], [obec a číslo], činí dle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1999 Sb. [částka]. Podle vyjádření znalce ze dne [datum] pro předmětný pozemek nevyplývají podle přílohy [číslo] žádné srážky.

14. Z posudku [číslo] 2019 ze dne [datum] soud zjistil, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] stanovil cenu odňatého pozemku PK 309 v souladu s vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. [částka]. Stejně jako předchozí znalec dospěl k závěru, že cena za m2 činí [částka].

15. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9, čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalobkyně a právní předchůdci byli úspěšní v řízení o povinnosti žalované uzavřít s nimi smlouvu o převodu pozemků. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny všechny podmínky pro vyhovění žalobě (byla prokázána liknavost a svévole žalované, výše nároku a vydatelnost předmětných pozemků). Městský soud v Praze rozsudkem čj. [číslo jednací] rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. Ke stejným závěrům dospěl i Obvodní soud pro Prahu 6 v rozsudku čj. [číslo jednací] potvrzený rozsudkem Městského soudu v Praze čj. [číslo jednací] rozsudek Městského soudu v Praze, čj. [číslo jednací], byl napaden dovoláním, které bylo Nejvyšším soudem ČR odmítnuto usnesením čj. [číslo jednací] a druhé rozhodnutí usnesením téhož soudu [číslo jednací]. Žalobci byli mj. dále úspěšní v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 9 pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce byl dále úspěšný mimo jiné v řízení vedeném u Okresního soudu v Kladně sp. zn. [číslo jednací] (odvolací soud rozhodoval pouze o nákladech řízení).

16. Z listiny datované [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] požádala žalovanou o přecenění pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], neboť byl v době odnětí určen pro výstavbu. Další žádosti doplněné příslušnými listinami podala dne [datum], [datum] a [datum].

17. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci včetně právních předchůdců požádali o přecenění restitučního nároku s odkazem na znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (bod 12. odůvodnění). Negativní vyjádření žádosti je datováno [datum]. K další žádosti o přecenění ze dne [datum] žalovaná odkazuje žadatele na řešení soudní cestou.

18. Ze sdělení žalované ze dne [datum] soud zjistil, že nebude uzavřena smlouva o převodu pozemku parcely [číslo] v k. ú. a obci [obec], ke kterému se přihlásili žalobci, neboť na pozemek již byla uzavřena smlouva o převodu s jiným žadatelem.

19. Z informací o pozemcích soud zjistil, že předmětné pozemky jsou ve vlastnictví České republiky s příslušností Státního pozemkového úřadu hospodařit s majetkem státu.

20. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že parcela [číslo] trvalý travní porost, je evidovaná jako chráněná krajinná oblast II. – IV., zemědělský půdní fond. V poznámce se nachází informace o nařízení předběžného opatření Okresního soudu v Domažlicích, čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a žaloby vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka].

21. Z posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] č. 2061 [číslo] 2019 soud zjistil, že dle vyhl. č. 316/1990 Sb. činí cena pozemku parc. [číslo] [částka].

22. Městský úřad Horní Planá, Stavebního úřad dne [datum] sdělil, že část pozemku parc. [číslo] je vyloučena z převodu z důvodu návrhu cyklostezky a návrhu veřejně prospěšné stavby – vodovodu. Pozemek parc. [číslo] z převodu vyloučen není. Z vyjádření vedlejšího účastníka ze dne [datum] vyplývá, že pozemek [číslo] se nachází v zastavitelném území obce, není určen k zastavení stavbou, ale je určen k realizaci zeleně veřejně prospěšných opatření a není dotčen předkupním právem obce a obec neuplatnila právo podle § 8 zák. č. 172/1991 Sb.

23. Z žádosti o realizaci změny nakládání s majetkem státu, ze státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky pro období 2020 [číslo], ministerské korespondence ze dne [datum] a seznamu pozemků vyplývá, že pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec] a pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], jsou schváleny vládou k převodu na Ministerstvo životního prostředí ČR a jeho podřízené organizace.

24. Z výpisu katastru nemovitostí soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] se nachází v chráněné krajinné oblasti II. – IV. V poznámce je dále zapsáno předběžné opatření nařízené Okresním soudem v Domažlicích, čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

25. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že žalobci jsou oprávněnými osobami, příp. jejich nástupci. Za daného stavu soud tak nehodnotí rozsudek Městského soudu v Praze čj. [číslo jednací], rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy čj. EU [číslo] 2000, smlouvy o bezúplatném postoupení restitučního nároku ze dne [datum], sdělení o dodatečném projednání dědictví po [jméno] [příjmení], smlouvy o bezúplatném převodu ze dne [datum], oznámení o bezúplatném převodu restitučního nároku osob blízkých ze dne [datum], oznámení o registraci postupní smlouvy žalované ze dne [datum], oznámení o zaregistrování oprávněné osoby ze dne [datum] a dále ani notoricky známou skutečnost o průměrné délce trvání vypořádání nároků (informace Státního pozemkového úřadu), nabídky pozemků SPÚ k náhradním restitucím ze dne [datum]. Soud dále nehodnotí protokoly o jednání před Obvodním soudem pro Prahu 9 ve věci sp. zn. [spisová značka], snímky z archivu leteckých map, snímků budovy Městské policie v [část obce], e-mailové korespondence z února 2020, znaleckého posudku [číslo] 2019 zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení], znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2017, informace Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] o dodatečném šetření v kronikách a dalších podkladech v obci [část obce], se zeměpisným popisem, kronikou a představením městské části [obec] – [část obce], snímků z Google map s vyznačením cest, časopis Soudní inženýrství ročník [číslo], vyjádření Ministerstva financí k žádosti o informace, vyjádření Magistrátu hl. města Prahy ze dne [datum], Předpisů pro oceňování nemovitostí s komentářem (2. [příjmení]), článek o oceňování podle předchozích předpisů [obec] učení technického v [obec] se životopisem autora, to vše s ohledem na změnu argumentace stran (žalovaná netrvá na srážce ceny pro nesrostlost a žalobci učinili nespornou srážku za nepříznivou docházkovou vzdálenost).

26. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobci jsou právními nástupci oprávněných osob podle ZoP a jsou tak aktivně legitimováni k podání této žaloby. Restituční nároky byly uplatněny jejich právními předchůdci již v roce 1992, do současné doby nejsou uspokojeny. Žalovaná tak postupovala při řešení restitučního nároku liknavě a svévolně, protože až teprve v roce 2000 bylo rozhodnuto žalovanou o nevydání pozemku. Do té doby se právní předchůdci žalobců nemohli účastnit veřejných nabídek náhradních pozemků. Odňatý a nevydaný pozemek (PK [číslo] k. ú. [část obce]) musí být oceňován podle stavu ke dni [datum] jako stavební a přináležející k území hlavního města Prahy, přičemž žalovaná po dlouhou dobu tento závěr odmítala. S ohledem na ustálenou judikaturu lze i tento přístup z její strany považovat za projev svévole a liknavosti. Stejně tak i skutečnost, že žalovaná nadále zpochybňuje výši restitučního nároku, přestože na druhou stranu ji téměř shodně uvádí v nevypořádaných nárocích. Poté, co již tento přístup byl neudržitelný, přistoupila k tvrzení o nutné srážce za nesrostlost (60 % ceny pozemků), přičemž od tohoto tvrzení ustoupila až v průběhu řízení. K vydatelnosti předmětných pozemků soud uvádí následující. V případě pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] nebrání existující předběžné opatření nařízené usnesením Okresního soudu v Domažlicích, čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Obecně lze konstatovat, že rozhodnutí o předběžném opatření není meritorním rozhodnutím. Je to rozhodnutí dočasné a jeho vydání nepředchází úplné dokazování. Rovněž je nutné přihlédnout i k tomu, že samotné předběžné opatření a žaloba v jiném řízení nutně neznamená, že nároku žalobců, v jejichž prospěch bylo předběžné opatření nařízeno, bude vyhověno. Lze tedy shrnout, že předběžné opatření nepředstavuje zákonnou překážku k vydání pozemků v jiném řízení, nepředstavuje relevantní důvod pro závěr o nevhodnosti tohoto náhradního pozemku k vypořádání nároku žalobců a závěr, že by takové předběžné opatření samo o sobě představovalo důvod nevhodnosti pozemku k vypořádání nároků jiné oprávněné osoby nepřijal ani Nejvyšší soud ČR v usnesení sp. zn. [spisová značka]. Pokud žalovaná namítá, že část předmětného pozemku je podle platného a účinného územního plánu dotčena dvěma veřejně prospěšnými stavbami představovanými plochou pro jednotnou kanalizaci včetně čerpací stanice a plochou pro vodovod, rovněž nejsou důvodné. Ze sdělení Městského úřadu v Českém Krumlově jednoznačně vyplývá, že tento pozemek není dotčen žádnou veřejně prospěšnou stavbou a ani veřejně prospěšným opatřením. Rovněž není dána ani překážka spočívající v tom, že pozemek je v celém rozsahu určen k realizaci veřejně prospěšných opatření a zeleně. Podle § 6 odst. 1 písm. b) ZoSPÚ, je překážka převoditelnosti dána, pokud je pozemek, nebo jeho část určena územním plánem nebo regulačním plánem nebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné. Ani platný a účinný územní plán obce Černá v Pošumaví žádné veřejně prospěšné opatření, kterým by byl předmětný pozemek dotčen, nevymezuje, není vymezen ani v regulačním plánu. Tedy pozemek není zatížen žádnou překážkou převoditelnosti ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) cit. předpisu. Konkrétně tato námitka vyplývá z listinného důkazu předloženého obcí [obec], která se však stala vedlejším účastníkem na straně žalobců a jak uvedla, s žalobou souhlasí. Tvrzení, že pozemek je určen jako veřejné prostranství, nezakládá překážku převoditelnosti ve smyslu citovaného ZoSPÚ. Rovněž ani určení ke stavbě cyklostezky nezakládá překážku převoditelnosti. V řízení bylo učiněno nesporným, že hodnota tohoto pozemku činí [částka]. V případě pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] soud konstatuje, že žádost o realizaci změny nakládání s majetkem státu podle zák. č. 219/2000 Sb., do území chráněné krajinné oblasti Šumava, není jako námitka důvodná. Nepředstavuje žádnou překážku k převodu pozemků ve smyslu § 6 ZoSPÚ. V případě pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] je nutné uvést, že předběžné opatření Okresního soudu v Domažlicích ve věci sp. zn. 3 [spisová značka], již bylo pravomocně skončeno a žalovaná zůstává nadále zapsána jako její vlastník. Rovněž není ani důvodem nevydatelnosti existující řízení u Okresního soudu v Českém Krumlově týkající se téže parcely. Ohledně podané žádosti o realizaci změny nakládání s majetkem státu pro území chráněné krajinné oblasti Šumava, lze odkázat na závěry týkající se pozemku [číslo] v k. ú. [obec]. Vydání pozemku parc. [číslo] nebrání žádná překážka, což žalovaná potvrdila. Překážku převoditelnosti pozemků podle § 6 zák. č. 503/2012 Sb. nepředstavuje ani to, že se pozemky nachází v chráněné krajinné oblasti II. – IV. zóny a v evropsky významné lokalitě. Celková cena pozemků stanovená podle vyhl. č. 360/1991 Sb. činí [částka] ([parcelní číslo] [částka], [parcelní číslo] činí 72 539,83, [parcelní číslo] činí [částka] p. [číslo] činí 20 795 a parc. [číslo] činí [částka]) (body 5. a 6. odůvodnění). V případě žalobce zbývá k plnění na jeho restituční nárok [částka] a v případě žalobkyně [částka] (údaje vyplývají z listin předložených žalovanou). Výše nevypořádaných nároků obou žalobců jsou tak zcela dostačující pro vydávané pozemky.

27. Při právním posouzení soud postupoval podle ZoP, vycházel i z ustálené judikatury soudů. Podle § 4 odst. 1 ZoP je oprávněnou osobou státní občan [obec] a Slovenské federativní republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát, nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst.

1. Podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, pozemky nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu, nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou nebo dočasnou nebo jednoduchou nebo drobnou, anebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před [datum] a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Podle § 11a odst. 1 ZoP, oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý, způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. [příjmení], na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely zákona tohoto, považují za oprávněné osoby. Podle § 11a odst. 13 ZoP se cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce stanoví podle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 495/2002 konstatoval, že nároky podle ust. § 11 odst. 2 zákona o půdě mají přednost před prodejem pozemků podle zák. [číslo] Sb. Pokud nárok podle zákona o půdě nebyl dlouhodobě uspokojen, mají soudy zkoumat, zda nešlo ze strany žalované o libovůli či dokonce svévoli při plnění jejího závazku. Žaloba na převod konkrétního pozemku může v takovém případě představovat jediný prostředek proti libovůli. Podle ust. § 11 odst. 2 zákona o půdě platí, že pokud nelze pozemky vydat, pozemkový fond oprávněné osobě převede bezúplatně do vlastnictví jiné pozemky ve vlastnictví státu postupem dle § 8 odst. 4 zák. č. 284/1991 Sb., a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází převážná část pozemků původních, pokud s tím oprávněná osoba souhlasí. Na žádost oprávněné osoby může oprávněné osobě být převeden i pozemek lesního půdního fondu s trvalými porosty, a to v ceně přiměřené k ceně výměry a kvality původního pozemku, to vše v cenách ke dni [datum]. Z toho vyplývá, že účelem zákona je zajistit co nejsnadnější uspokojení nároku oprávněné osoby tam, kde odkazem na právní jistotu, nebo veřejný zájem, zákonodárce neumožnil jinak obecně preferovanou nápravu újmy uvedení v předešlý stav. Z výkladu § 11 odst. 2 ZoP, že fond má zákonnou povinnost převádět náhradní pozemky, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co nejkratší době, co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Této povinnosti se zbavit nemůže. Zejména nemůže upřednostňovat úplatné převody, z nichž má prospěch, před převody bezúplatnými. Žalovaná musí nabízet odpovídající pozemky takovým způsobem, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům a k takovému postupu, který by bylo možné označit za liknavý či dokonce svévolný. Je jen věcí žalované, aby měla technicky řádně zpracována data o pozemcích, které může nabízet k převodu a aby k příslušným nabídkám přistupovala bez prodlení. Nesnáze při vyřizování nároků vyplývajících z restitučních právních předpisů nesmí státní orgán přesouvat na osoby oprávněné a nemůže těmito těžkostmi odůvodňovat nedostatky ve svém postupu. Za daného stavu, s ohledem na skutkové závěry a hmotněprávní hodnocení, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšnému žalobci přiznal právo na jejich náhradu, které je tvořeno tarifní hodnotou pozemků [částka], přičemž sazba za jeden úkon právní služby [částka] činí u každého z žalobců (snížená o 20 %) [částka] Náklady jsou tvořeny šesti úkony advokáta (příprava a převzetí, podání žaloby, písemná podání ze dne 16. 2., 19. 2. a [datum] a jednání soudu dne [datum]), šesti režijními paušály po [částka] a jízdným k jednání soudu dne [datum] za použití osobního automobilu Volkswagen W90 Cross Country, [registrační značka], ujetých 350km při průměrné spotřebě paliva 7,7 l BA na 100 km (norma [příjmení] 2016 (jízdné celkem [částka]) a náhradou za ztrátu času za deset půlhodin po [částka], to vše zvýšené o 21 % DPH.

29. O lhůtě plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.