9 C 138/2023

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované a žalobkyně o neúčinnost darovací smlouvy

I. Určuje se, že darovací smlouva ze dne 4. 5. 2021 s právními účinky zápisu ke dni 12. 5. 2021 na základě které [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalované], daroval žalované nemovitosti – pozemek parcelní [číslo] pozemek parcelní [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec], je vůči žalobkyni právně neúčinná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 552 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se podáním došlým soudu dne 24. 4. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že darovací smlouva ze dne 4. 5. 2021 s právními účinky zápisu ke dni 12. 5. 2021 na základě které [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalované], daroval žalované nemovitosti – pozemek parcelní [číslo] pozemek parcelní [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec], je vůči žalobkyni právně neúčinná. Žaloba je odůvodněna tím, že na základě darovací smlouvy ze dne 4. 5. 2021 vložené do katastru nemovitostí s právními účinky zápisu ke dni 12. 5. 2021 uzavřené mezi žalovanou [celé jméno žalované], [rodné číslo] bytem [adresa žalované], jakožto obdarovanou a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalované], jakožto dárcem (dále jen„ darovací smlouva“), byly dárcem [jméno] [příjmení] bezúplatně darovány nemovitosti – pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v kat. úz. a obci [obec] (dále jen„ nemovitosti“), žalované, jakožto obdarované, [celé jméno žalované]. [příjmení] [jméno] [příjmení] je bratrem obdarované žalované [celé jméno žalované].

2. Na základě rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] a na základě rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o povinnosti [jméno] [příjmení] uhradit žalobkyni, jakožto oprávněné následující nároky: a) částku 24 918,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 918,50 Kč od 12. 4. 2021 do zaplacení b) náklady soudního řízení ve výši 13 511,60 Kč, c) náklady soudního řízení ve výši 6 740 Kč dle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. [jméno] [příjmení] z nich doposud uhradil jen částku ve výši 600 Kč. Na základě uvedených rozhodnutí, byla nařízena exekuce na majetek dárce [jméno] [příjmení] a tato je prováděna [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Strakonice pod sp.zn. [spisová značka]. Na základě rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byla [jméno] [příjmení] uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 400 Kč s 9,5% úrokem z prodlení od 23. 5. 2019 do zaplacení a částku 29 700 Kč s 10% úrokem z prodlení od 1. 4. 2020 do zaplacení. [jméno] [příjmení] z nich doposud nic neuhradil. Na základě uvedených rozhodnutí, byla nařízena exekuce na majetek dárce [jméno] [příjmení] a tato je prováděna [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Strakonice pod sp.zn. [spisová značka]. Obě exekuční řízení byla spojena do společného řízení dle rozhodnutí soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Strakonice a jsou vedena pod sp.zn. [spisová značka], doposud však nic vymoženo nebylo, s výjimkou plateb ve výši 600 Kč, které uhradil tento povinný sám.

3. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobkyně je věřitelem [jméno] [příjmení], který žalované – své sestře, daroval, tj. bezúplatně převedl nemovitosti, a to v době, kdy již existoval závazek dlužníka [jméno] [příjmení] vůči žalobkyni, byť v té době ještě nebyly pohledávky pravomocně přisouzeny. Obě nalézací řízení v době uzavření darovací smlouvy již probíhala, [celé jméno žalované] o nich věděla, když v jednom z těchto řízeních (vedeném Okresním soudem v Českém Krumlově pod sp. zn. [spisová značka]) navíc vystupovala jako svědek navrhovaný žalovaným, a bylo jí tedy známo, že se žalobkyně po [jméno] [příjmení] domáhá zaplacení dluhu. Tímto úkonem, tj. uzavřením darovací smlouvy a převodem nemovitostí žalované [jméno] [příjmení] zkrátil žalobkyni v možnosti uspokojit její pohledávky vůči němu, když v obou exekučních řízeních doposud fakticky nic vymoženo nebylo. Žalobkyně přípisem ze dne 26. 1. 2023 namítla neúčinnost právního jednání, tj. darovací smlouvy, kterou byly darovány nemovitosti, toto jednání považuje za právní jednání, které zkracuje její pohledávky, a tuto námitku zaslala jak žalované, tak [jméno] [příjmení].

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že na darování není nic špatného, neboť darovací smlouva je platná. Bratr žalované pan [jméno] [příjmení] daroval žalobkyni zahradu z toho důvodu, že v době, kdy žil ve společné domácnosti s žalobkyní, která měla v té době exekuční srážky ze své mzdy a insolvenci, zbývali jí pouze 4 000 Kč a bratr žalované žalobkyni dával celý svůj měsíční příjem, se kterým hospodařila ve společné domácnosti. Žalovaná půjčovala svému bratrovi [jméno] [příjmení] na jídlo a hygienické potřeby, prostě mu pomáhala finančně, a proto je přesvědčena, že darovací smlouva je v pořádku.

5. Výpis z Katastru nemovitostí [list vlastnictví] prokazuje, že vlastníkem bytu [číslo] vymezeného v budově [adresa žalované] je [jméno] [příjmení] na základě smlouvy darovací o zřízení věcného břemeně bezúplatné, ze dne 27. 9. 2021 s právními účinky zápisu k okamžiku 27. 9. 2021 s věcným břemenem užívání pro oprávněného [jméno] [příjmení].

6. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] je prokázáno, že ve věci žalobkyně [celé jméno žalobkyně], proti žalovanému [jméno] [příjmení] bylo usnesení soudu prvního stupně změněno tak, že žalovanému se ustanovuje zástupce pro toto řízení advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Takto rozhodnul Krajský soud 14. 2. 2023 poté co dospěl k závěru, že u žalovaného jsou splněny předpoklady stanovené § 30 odst. 1 o. s. ř., neboť tento je starobním důchodcem, jehož měsíční příjem činí 19 195 Kč. Žalovaný podrobně vypočetl své výdaje a uvedl, že část příjmů směřuje ke splácení úvěru a zápůjčky. Sdělením žalovaného [jméno] [příjmení] ve věci vedené Okresním soudem v Českém Krumlově pod sp. zn. [spisová značka] je prokázáno, že žalovaný se popisuje jako důchodce stižený tíživou a nejistou životní situací, kdy jsou vedena nákladná soudní řízení a jemu na to, aby mohl po celoživotní fyzické práci odpočívat z důchodu nezbývají žádné finance. Žalovaný sice obdržel od žalobkyně z pravomocně skončeného řízení vedeného u Okresního soudu v Českém Krumlově pod zp. zn. [spisová značka] částku 88 054,20 Kč včetně úroků, leč tuto takřka obratem použil na úhradu dluhu, který má u [právnická osoba] a opravy historických staveb s. r. o., vůči kterému splácí zápůjčku ve výši 150 000 Kč, kterou si byl nucen vzít na to, aby vyplatil žalobkyni vypořádací podíl na zrušení vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce, jíž byli spoluvlastníky. Dále má žalovaný v souvislosti s vyplacením žalobkyně úvěr ve výši 400 000 Kč, který bude splácet až do roku 2028. Měsíční splátka úvěru činí 7 554 Kč, měsíční splátka pojištění úvěru činí 537 Kč. Dále platí žalobce měsíčně 3 000 Kč jako zálohu na energie, 2 633 Kč je na fond oprav a odměnu správce, poplatek SIPO 150 Kč, poplatek [právnická osoba] 99 Kč a průměrně 9 000 Kč jako náklady právního zastoupení.

7. Rozsudky Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] a rozsudky Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] prokazují, že bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného [jméno] [příjmení] uhradit žalobkyni částky s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení, jak je uvedeno v odstavci 2 odůvodnění tohoto rozsudku.

8. Dopis ze dne 26. 1. 2023 prokazuje, že jím žalobkyně vůči žalované namítla a dovolala se neúčinnosti právního jednání – darovací smlouvy.

9. Vyrozuměními o zahájení exekuce soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] je prokázáno, že ve věci oprávněné žalobkyně proti povinnému [jméno] [příjmení] byly zahájeny exekuce pro exekuční tituly, kterými jsou rozsudky uvedené v odstavci odůvodnění tohoto rozsudku. Sdělením soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] z 24. 4. 2023 je prokázáno, že tento sděluje právnímu zástupci žalobkyně, že v exekuční věci oprávněné žalobkyně byly vymoženy dosud náklady exekuce částkou 300 Kč, která byla započtena na úhradu jistiny a 25. 11. 2022 odeslána na účet oprávněné.

10. Výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví], zapsaném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov je prokázáno, že žalovaná je vlastníkem parcel [číslo] v k. ú. a obci [obec], okres [okres], a to na základě Smlouvy darovací ze dne 4. 5. 2021 s právními účinky zápisu k okamžiku 12. 5. 2021 10:15:

55. Zápis proveden dne 3. 6. 2021.

11. Skutkovým závěrem soudu je, že na základě darovací smlouvy ze dne 4. 5. 2021 vložené do katastru nemovitostí s právními účinky zápisu ke dni 12. 5. 2021 uzavřené mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] jakožto dárcem byly dárcem [jméno] [příjmení] bezúplatně darovány nemovitosti žalované, jakožto obdarované. [příjmení] [jméno] [příjmení] je bratrem obdarované žalované. Na základě rozsudků uvedených v odstavci 2 odůvodnění tohoto rozsudku byly [jméno] [příjmení] uloženy povinnosti k zaplacení částek v rozsudcích uvedených. Na základě uvedených rozhodnutí, byly nařízeny exekuce na majetek dárce [jméno] [příjmení] a tyto jsou prováděna JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Strakonice pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], doposud však nic vymoženo nebylo, s výjimkou plateb ve výši 600 Kč, které uhradil tento povinný sám. Obě nalézací řízení v době uzavření darovací smlouvy již probíhala, žalovaná o nich věděla, když v řízení vedeném Okresním soudem v Českém Krumlově pod sp. zn. [spisová značka] vystupovala jako svědek navrhovaný dlužníkem, a bylo jí známo tedy, že se žalobkyně po [jméno] [příjmení] domáhá zaplacení dluhu. Žalobkyně přípisem ze dne 26. 1. 2023 namítla neúčinnost právního jednání, tj. darovací smlouvy, kterou byly darovány nemovitosti, toto jednání považuje za právní jednání, které zkracuje její pohledávky, vůči [jméno] [příjmení], a tuto námitku zaslala jak žalované, tak [jméno] [příjmení].

12. Podle § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o. z.) zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné; toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Podle § 589 odst. 2 o. z. se neúčinnost právního jednání dlužníka zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba). Neúčinnost právního jednání zakládá věřiteli právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo; není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada (srov. § 595 odst. 1 o. z.).

13. K odpůrčí žalobě je žalobkyně aktivně věcně legitimována jako věřitelka, jejíž pohledávka za dlužníkem je vykonatelná, neboť právní jednání dlužníka zkracuje její uspokojení (srov. ustanovení § 589 o. z.). Vykonatelnou se rozumí taková pohledávka, jejíž splnění lze vynutit cestou výkonu rozhodnutí (exekuce), tj. pohledávka, která byla věřiteli přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem, podle kterého lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci), přičemž exekuce jsou již vedeny, ale s ohledem na nemajetnost dlužníka neúspěšně. Pasivní věcná legitimace k odpůrčí žalobě je upravena v ustanovení § 594 o. z. Žaloba o určení, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné, může být úspěšná jen tehdy, byla-li podána vůči osobě, která s dlužníkem právně jednala nebo která z právního jednání přímo nabyla prospěch, vůči jejímu dědici, vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, nebo – je-li splněna některá z podmínek stanovených v § 594 odst. 2 písm. a) až c) o. z. – vůči jinému právnímu nástupci. Žalovaná je obdarována dlužníkem, je tedy v projednávané věci pasivně legitimovaná.

14. Podle § 591 o. z. neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

15. Za bezúplatné právní jednání dlužníka ve smyslu ustanovení § 591 o. z. ve spojení s ustanovením § 592 o. z. soud v projednávané věci považuje darovací smlouvu, neboť podle § 2055 odst. 1 o.z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

16. Jak uvádí Nejvyšší soud v rozsudku č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]„ ustanovení § 591 písm. d) o. z. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet při posuzování otázky, zda jednání účastníka občanskoprávního vztahu představuje plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 591 písm. d) o. z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Podmínky uvedené v ustanovení § 591 písm. d) o. z. je třeba – vzhledem k tomu, že jde o výjimku, která vylučuje možnost věřitele dovolat se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka – vykládat v souladu se smyslem a účelem institutu relativní neúčinnosti. Tuto výjimku z možnosti věřitele dovolat se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka je namístě aplikovat jen tehdy, převáží-li mravní závazek nebo ohledy slušnosti nad povinností dlužníka splnit svou právní povinnost (dluh) vůči věřiteli. Ustanovení § 591 písm. d) o. z. tedy nelze interpretovat tak, že by jakékoliv bezúplatné právní jednání dlužníka, které by z obecného hlediska bylo možné ve vztahu k nabyvateli plnění považovat za mravné a slušné, mohlo být důvodem k vyloučení možnosti věřitele dovolat se neúčinnosti tohoto bezúplatného právního jednání dlužníka. Takový výklad ustanovení § 591 písm. d) o. z. by nadřazoval mravní závazky a ohledy slušnosti nad závazky právní bez ohledu na jejich konkrétní podobu a prakticky by znemožňoval věřitelům dovolat se neúčinnosti bezúplatných právních jednání dlužníka učiněných vůči osobám jemu blízkým, neboť při standardně fungujících vztazích mezi osobami blízkými by se dalo téměř jakékoli bezúplatné právní jednání mezi těmito osobami považovat za„ slušné“ a„ mravné“. Takové absolutní nadřazení mravních závazků a ohledů slušnosti nad závazky právní však jistě nebylo smyslem a účelem ustanovení § 591 písm. d) o. z. a naopak by v některých případech mohlo vést k rozporu s dobrými mravy, neboť ne každé bezúplatné právní jednání dlužníka, které lze považovat ve vztahu k nabyvateli plnění za„ slušné“ a„ mravné“ (za plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti), je způsobilé převážit nad právním závazkem dlužníka vůči věřiteli a ospravedlnit tak skutečnost, že dlužník na úkor svého věřitele bezúplatným právním jednáním převádí majetek na třetí osobu, a že právo věřitele proto zůstane zcela nebo zčásti neuspokojeno. Otázku, zda jde o plnění, kterým bylo ve smyslu ustanovení § 591 písm. d) o. z. vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, je tedy třeba posuzovat vždy s ohledem na konkrétní okolnosti každého případu a při jejím posuzování je třeba přihlížet zejména k tomu, o jaké konkrétní plnění se jedná, zda je v dané situaci ospravedlnitelné, že tímto plněním třetí osobě dlužník tuto osobu zvýhodní na úkor svého věřitele, zda je dlužníkem poskytnuté plnění za daných okolností přiměřené jeho majetkovým poměrům a zda se poskytnutím plnění podstatně nesnižuje hodnota dlužníkova majetku, v jaké majetkové (popřípadě sociální) situaci se v době právního jednání nacházel nabyvatel plnění a jakou subjektivní hodnotu pro něj toto plnění s ohledem na jeho majetkovou (sociální) situaci představuje, ale i k tomu, zda tímto plněním dlužník skutečně sledoval vyhovění svému mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti (zda toto bezúplatné právní jednání nečinil pouze v úmyslu zkrátit uspokojení pohledávky věřitele, a nikoli v úmyslu vyhovět svému mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti). Pojem„ ohledy slušnosti“ užitý v ustanovení § 591 písm. d) o. z. je nutné vykládat tak, že dlužníkem poskytnuté plnění musí vyhovovat těmto ohledům jak ve vztahu k nabyvateli plnění, tak i ve vztahu k dlužníkovi. Za plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti vůči jiné osobě (nabyvateli plnění), by bylo možné považovat například poskytování„ výživného“, byť by k tomu dlužník nebyl podle zákona povinen, za situace, kdy by nabyvatel plnění byl na tomto příjmu existenčně závislý. I v takovém případě však musí být plnění dlužníka přiměřené jeho majetkovým poměrům a nesmí podstatně snižovat hodnotu jeho majetku. Stejně tak plnění, kterým bylo ve smyslu ustanovení § 591 písm. d) o. z. vyhověno mravnímu závazku, musí být přiměřené majetkovým poměrům dlužníka, nesmí podstatně snižovat hodnotu jeho majetku a musí se jednat o takový mravní závazek, který převáží nad povinností dlužníka plnit svůj právní závazek vůči věřiteli a kterému je proto třeba dát přednost před právem věřitele na uspokojení jeho vykonatelné pohledávky“. K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud také v rozsudku č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

17. Darování nemovitostí [jméno] [příjmení] žalované je bezúplatné právní jednání. K darování došlo 4. 5. 2021 a žalobce se žalobou došlou soudu dne 24. 4. 2023, tedy ve lhůtě dvou let dovolal neúčinnosti bezúplatného jednání dlužníka [jméno] [příjmení]. Toto právní jednání nelze podřadit pod žádný z důvodů uvedených v § 591 písm. a) až c). S ohledem na vyjádření žalované k žalobě by bylo možné uvažovat o tom, že darovací smlouva byla plněním, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti. Pokud žalovaná vypomáhala dlužníkovi tím, že mu„ půjčovala peníze na jídlo, hygienické potřeby“ nejde o situaci, ze které by dlužníkovi vůči žalované vznikal mravní závazek ale prostý závazek na vrácení půjčky. Skutečnost, že žalovaná dlužníkovi„ prostě finančně pomáhala“ rovněž není skutečností, ze které by dlužníkovi vzniknul takový morální závazek nebo by bylo nutno brát v úvahu ohledy slušnosti, které upřednostňovaly před závazkem dlužníka vůči žalobkyni jako věřitelce. Darování zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, neboť dlužník nemá jiný majetek, ze kterého by mohla být žalobkyně uspokojena. Žalobkyně se proto jako věřitelka oprávněně domáhá toho, aby soud určil, že právní jednání dlužníka vůči ní právně účinné.

18. Protože je žalobkyně ve věci plně úspěšná, náleží jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem podle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7/5 vyhl. 177/1996 Sb. ve výši 10 000 Kč za čtyři úkony právní služby po 2 500 Kč (převzetí a příprava věci, písemná námitka o neúčinnosti právního jednání, sepis žaloby a účast při jednání soudu), náhrada hotových výdajů 1 200 Kč za čtyři úkony právní služby po 300 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH, jehož je zástupce žalobce plátcem, tj. o 2 352 Kč a soudní poplatek 2 000 Kč Celkem tak činí náhrada nákladů řízení 15 552 Kč.