9 C 14/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 79 849 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 79 849 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 79 849 Kč od 2. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 55 528,65 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne 31. 12. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 79 849 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 79 849 Kč od 2. 10. 2024 do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, ., dne 12. 11. 2017 Smlouvu pro pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti č. , hodnota, , jejíž součástí jsou také Pojistné podmínky pro pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti Domov IN verze 0316 (dále jen jako "Podmínky"). Jmění společnosti , právnická osoba, , následně přešlo na žalobce jako společnost nástupnickou v důsledku přeshraniční fúze sloučením. Dne 1. 2. 2024 byla žalovanou nahlášená pojistná událost, evidovaná žalobcem pod č. , hodnota, , a to poškození pergoly u rodinného domu č. , hodnota, na adrese , adresa, , vlivem požáru. Příčina vzniku požáru byla prohlídkou místa a šetřením stanovena jako tepelné samovznícení dřevoštěpkové desky umístěné nad topeništěm udírny v důsledku kombinace provozně technické závady topeniště a nedbalosti pana , jméno FO, , nar. , datum, (dále jako "škůdce"), který topeniště toho času používal. Žalobce uvedené dokládá mj. prostřednictvím Informací o šetření požáru číslo , hodnota, ze dne 1. 2. 2024 Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. Ze strany , jméno FO, došlo k dílčímu porušení obecné prevenční povinnosti dle § 17 odst. 1 písm. a) ZPO, přičemž projednávané porušení zákonné povinnosti bylo ze strany HZS jako správního orgánu vyřízeno domluvou ve smyslu § 91 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

2. Podle článku 6 bodu 1 písm. e) Pojistných podmínek měla žalovaná povinnost předcházet vzniku škodné události, zejména plnit právní povinnosti směřující k odvrácení vzniku škody, přičemž měla rovněž povinnost zajistit, aby k porušování těchto povinností nedocházelo ani ze strany třetích osob. Základ uplatnění výjimky z pojistných podmínek nespočívá v objektivní odpovědnosti za jednání jakékoliv třetí osoby. Ve smyslu pojistných podmínek je stěžejní skutečností, že se jedná právě o třetí osobu, na jejíž jednání má pojištěný vliv. Pokud by tedy došlo ke způsobení požáru třetí osobou, na jejíž jednání by pojištěný neměl žádný nebo minimální vliv, žalobce by krácení pojistného plnění dle pojistných podmínek neuplatnil. Podstatným aspektem pro posouzení pojistné události je skutečnost, že osoba, která svým nedbalostním jednáním škodu způsobila, žila ve společné domácnosti s žalovanou osobou. Pojištěný je povinen jednat tak, aby škodní události předešel, nebo alespoň minimalizoval její následky. Pojistné podmínky, které žalovaná přijala uzavřením smlouvy, reflektují zákonnou prevenční povinnost ve smyslu § 2900 občanského zákoníku. Strany tuto povinnost smluvními podmínkami modifikovaly, tak aby reflektovala faktický stav mezi stranami a ostatní smluvní ujednání. Trvalým umístěním hořlavého materiálu v bezprostřední blízkosti zdroje tepla došlo ze strany žalované k porušení prevenční povinnosti, neboť bylo její povinností takovému rizikovému uspořádání zabránit. Výsledky výslechů svědků z domácnosti žalované potvrdily, že v domácnosti nebyla přijata žádná konkrétní prevenční opatření. Nikdo z domácnosti, včetně pana , jméno FO, , nebyl poučen o bezpečném zacházení s udírnou ani o možných rizicích. U udírny nebyl umístěn hasicí přístroj, nádoby s vodou ani písek. Nikdy nebyly prováděny bezpečnostní kontroly či revize udírny. S ohledem na tvrzené stáří tepelného zařízení má žalobce za to, že jeho bezpečnostní kontroly nedílně patří k prevenční povinnosti žalované. Svědci sice uvedli, že mezi udírnou a pergolou byla kovová deska, nikoliv dřevoštěpková, avšak tato skutečnost z provedeného šetření nevyplývá. Podle šetření HZS byla příčinou požáru právě dřevoštěpková deska umístěná nad topeništěm udírny, což je zásadní rozpor mezi tvrzením svědků a skutkovým stavem zjištěným šetřením na místě ze strany HZS Jihočeského kraje jako správního orgánu na úseku požární ochrany. Absence jakýchkoliv preventivních opatření a poučení členů domácnosti rizicích je zcela zásadní. Tím byla porušena nejen smluvní prevenční povinnost, ale i obecná zásada bezpečného nakládání s ohněm, jak ji vyžaduje zákon o požární ochraně.

3. Předmětem řízení je částka pojistného plnění, kterou by žalobce v případě znalosti všech významných skutečnosti, tedy znalosti společné domácnosti škůdce a pojištěné a míry vlivu pojištěné na jednání škůdce, nevyplatil. Otázka, zda žije škůdce ve společné domácnosti s žalovanou, je tedy významná zejména pro účely posouzení významných faktorů pro vznik požáru. Zásadní okolností je, že žalovaná jako pojištěná v průběhu šetření pojistné události nesdělila všechny relevantní a podstatné skutečnosti, které mohly mít vliv na posouzení její odpovědnosti ve smyslu pojistných podmínek. Zejména neuvedla, že osoba, která škodu svým nedbalostním jednáním způsobila, žila s ní ve společné domácnosti, čímž se jednalo o osobu blízkou, na jejíž chování mohla žalovaná jako pojištěná mít faktický a právně významný vliv. Tato informace byla přitom z pohledu žalobce zásadní pro správné posouzení naplnění podmínek pro výplatu plného pojistného plnění a pro zhodnocení míry odpovědnosti žalované podle uzavřené pojistné smlouvy. Teprve po dodatečném zjištění této skutečnosti přistoupil žalobce k dodatečnému krácení pojistného plnění a k uplatnění nároku na vrácení jeho části. Toto krácení tedy není výsledkem změny právního názoru, ale přímým důsledkem neúplných informací, na jejichž základě bylo plnění původně poskytnuto. Žalovaná tímto jednáním porušila svou smluvní i zákonnou povinnost poskytnout pravdivé a úplné informace rozhodné pro likvidaci pojistné události, což odůvodňuje požadavek na částečné vrácení již vyplaceného pojistného plnění v rozsahu, který odpovídá nově zjištěným skutečnostem relevantním pro určení výše plnění.

4. V souvislosti s výše uvedenou pojistnou událostí žalobce vyplatil žalované pojistné plnění ve výši 256 072 Kč. Pojistné plnění představovalo škodu, která byla způsobena výše uvedeným požárem. Výplatu pojistného plnění žalobce rovněž dokládá výplatními dopisy ze dne 26. 4. 2024. Pokud tedy následně bylo žalobcem zjištěno, že žalovaná v rámci likvidace dotčené pojistné události nesdělila žalobci veškeré relevantní údaje nezbytné pro šetření pojistné události a že na základě společného čestného prohlášení žalované a pana , jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaná a škůdce spolu žijí ve společné domácnosti, přičemž škůdce se zároveň podílí na úhradě společných nákladů na bydlení přistoupil žalobce k tomu, v návaznosti na výše uvedené jednorázově snížil vyplacené pojistné plnění ve smyslu Článku 6 bodu 5 Hlavy I. ve spojení s Článkem 6 bodem 1 písm. e) Podmínek. Žalovaná porušila ustanovení Článku 6 bodu 1 písm. e) Podmínek, dle kterého je povinna předcházet vzniku škodné události a zajistit, aby nedocházelo k porušování povinností směřující k odvrácení nebo zmenšení škody třetími osobami. V důsledku jednání žalované došlo taktéž ke ztížení šetření pojistné události. Žalobce proto vyplacené pojistné plnění snížil o 30%. Dříve vyplacenou částku ve výši 79 849 Kč je proto žalovaná povinna z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vrátit zpět žalobci. Dne 1. 9. 2024 proto žalobce vyzval žalovanou k vrácení pojistné plnění, a to ve výši 79 849 Kč, a to nejpozději do 1. 10. 2024. Vzhledem ke skutečnosti, že na takto dlužnou částku nebylo ke dni podání žaloby ničeho uhrazeno, požaduje žalobce vedle jistiny rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky.

5. Žalovaná nárok žalované neuznala, a to ani z části, neboť nenese za škodu jakoukoliv odpovědnost (byť ve formě spoluzavinění), když žádným způsobem požár nezpůsobila. Žalovaná též neporušila žádnou povinnost ze smlouvy a ani nijak neztěžovala šetření pojistné události. Žalovaná reagovala od počátku likvidace škodní události na výzvy žalobce a nikdy nezastírala, že třetí osobou ve smyslu pojistné smlouvy je pan , jméno FO, . Hned na první výzvu, kterou žalobce zasílal panu , jméno FO, , bylo reagováno s argumentací, že pan , jméno FO, za škodu neodpovídá, neboť pan , jméno FO, ve smyslu ustanovení § 2820 občanského zákoníku (a taktéž dle pojistných podmínek) tvoří společnou domácnost s pojištěnou – žalovanou – jeho dcerou – , jméno FO, . Je pravdou, že žalovaná iniciativně neoznámila pojistiteli hned při hlášení pojistné události, že pan , jméno FO, je její spolubydlící (a otec). Nutno ale dodat, že pojistitel se na tuto skutečnost ani neptal. Teprve po vyplacení pojistného plnění se žalobce dotázal a vyzval žalovanou k upřesnění vztahu s p. , jméno FO, , načež žalovaná obratem v rámci součinnosti poskytla čestné prohlášení, kde výše uvedenou informaci potvrdila. Drobné prodlení ve sdělení informace o společné domácnosti nemělo žádný vliv na výsledek šetření. Příčina požáru byla zjištěna nezávisle a okruh zúčastněných osob byl znám. Žalobce ani netvrdí, že by kvůli neznalosti rodinného vztahu s p. , jméno FO, např. vyplatil vyšší plnění, než musel. Pojistné podmínky v čl. 6 ukládají pojištěnému povinnost bez zbytečného odkladu oznámit vznik škody a poskytnout pravdivá vysvětlení o vzniku a rozsahu následků události apod. Povinnosti dle uvedeného ustanovení žalovaná splnila. Žalovaná není dle pojistných podmínek povinna iniciativně sdělovat žalobci, kdo je členem její domácnosti. Nadto nesplnění povinnosti sdělit konkrétní informaci může být sankcionováno krácením plnění jen tehdy, pokud mělo podstatný vliv na ztížení zjištění rozsahu škody nebo právního důvodu plnění. O takovou situaci zde ale nejde – škoda i důvod plnění byly zjištěny jasně (požár krytý pojištěním, škoda na pergole vyčíslena a ověřena expertní zprávou). Samotný žalobce neuvádí, že by výplata plnění byla neoprávněná či nadhodnocená – pouze ex post uplatňuje u žalované sankci za údajné porušení povinnosti, když nebyl schopen regresní náhradu získat u jejího otce. Žalovaná neporušila žádné ustanovení smlouvy (či VOP) a žalobkyně tak nemá žádný nárok ponižovat pojistné plnění.

6. Podle tvrzení žalobce měla žalovaná povinnost zajistit, aby ze strany třetí osoby docházelo k předcházení vzniku škodné události a plnění právních povinností směřujících k odvrácení vzniku škody, a proto ze strany žalované mělo podle tvrzení žalobce dojít k porušení uvedeného ustanovení pojistných podmínek. Žalovaná má předně za to, že ze strany pana , jméno FO, nedošlo k porušení prevenční povinnosti, a tedy nemůže připadat v úvahu ani její porušení. , jméno FO, nedbale nejednal, neboť neexistuje příčinná souvislosti mezi jeho údajně nedbalým jednáním a vznikem škody. Pokud by totiž nedošlo k provozně-technické závadě topeniště (zkratu elektrického kabelu), pak by žádná škoda vůbec nevznikla.

7. Žalovaná žádnou povinnost neporušila a nijak ani nezvětšila rozsah škody – škodní událost vznikla v důsledku technické závady. Uvedenou vadu přitom neměla žalovaná reálnou možnost vyhodnotit předem jako rizikovou, a tedy reálně ani nemohla vyhovět smluvnímu příkazu „zajistit, aby k porušování povinností třetími osobami nedocházelo“, jestliže sama nevěděla a nemohla vědět o hrozící závadě. Pokud by se ujednání „a zajistit, aby nedocházelo k porušování těchto povinností třetími osobami“ vykládalo absolutně, pak by každá škoda způsobená na pojištěném majetku cizím zaviněním byla důvodem pro krácení pojistného plnění (s odkazem, že pojištěný „nezajistil“ správné jednání jiné dospělé osoby). Takto extenzivní výklad by fakticky popřel účel pojištění majetku a rovněž by byl v rozporu se zásadou, že pojišťovna při uzavření smlouvy přebírá riziko i nečekaných pochybení druhých osob.

8. Pokud by uvedené smluvní ujednání mělo skutečně představovat absolutní odpovědnost, pak je žalovaná přesvědčená, že by takové ustanovení bylo neúčinné ve smyslu ustanovení § 1753 NOZ: „Ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření.“, a to z důvodu prezentovaných výše.

9. Prevenční povinnost nedopadá na každou situaci chování a již vůbec ne na každou situaci chování pasivního charakteru. Judikatura dovodila, že ustanovení § 2900 NOZ míří pouze na případy aktivního počínání – tj. jednající osoba musí dbát práv jiných, aby svým aktivním jednáním nezpůsobila újmu v chráněných statcích. Nestačí tedy poukazovat na § 2900 NOZ tam, kde dotyčná osoba žádné aktivní jednání, z něhož by jí plynula povinnost zabránit škodě, neprovádí. V daném případě žalovaná neprováděla žádné aktivní jednání, které by vedlo k poškození. I pokud by požár vznikl v příčinné souvislosti s jednáním jiné osoby (p. , jméno FO, ) a technickou vadou zařízení, pak nevznikl konáním žalované. Žalovaná neměla důvod předpokládat mimořádné nebezpečí – udírna byla běžně provozovaným zařízením a p. , jméno FO, byl zletilý svéprávný člověk, u něhož žalovaná neměla důvod předpokládat, že nedbale způsobí požár. Nejednalo se např. o činnost nezletilého dítěte či jinou situaci, kde by žalovaná měla zvláštní zákonnou povinnost dozoru. Nelze tedy dovozovat, že by žalovaná porušila prevenční povinnost podle § 2900 NOZ. Žalovaná nezanedbala žádnou povinnost, kterou by podle konkrétních okolností měla. Sama se aktivně na vzniku požáru nepodílela a žádné protiprávní jednání jí nebylo prokázáno.

10. Žalovaná rovněž plnila veškeré obecné povinnosti uložené pojistnou smlouvou, požár neprodleně nahlásila pojistiteli, poskytla součinnost při šetření a nebylo zjištěno, že by jakkoli zvýšila rozsah vzniklé škody. Naopak, poté co byl požár zjištěn, byla přivolána pomoc a požár byl uhašen – žalovaná tedy rozhodně neučinila nic, co by škodu zvětšilo, ale naopak se škoda omezovala (v souladu s pojistnými podmínkami, které stanoví povinnost zamezit zvětšování škody).

11. Smlouva pro pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti č. , hodnota, , jejíž součástí jsou také Pojistné podmínky pro pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti Domov IN verze 0316 prokazuje, že ji žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, . dne 12. 11. 2011. Skutečnost, že žalovaná je vlastníkem pojištěných nemovitostí prokazuje Informace o pozemku z webových stránek Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního prokazuje vlastnictví žalované pojištěné nemovitosti. Jmění společnosti , právnická osoba, , následně přešlo na žalobce jako společnost nástupnickou v důsledku přeshraniční fúze sloučením, což je prokázáno výpisem v obchodního rejstříku. Dne 1. 2. 2024 byla žalovanou nahlášená pojistná, Anonymizováno, událost, evidovaná žalobcem pod č. , hodnota, , a to poškození pergoly u rodinného domu č. , hodnota, na adrese , adresa, , vlivem požáru. Emailem, který poslal dne 18. 2. 2024 , jméno FO, . , jméno FO, s předmětem „Zápis o prohlídce škody“ je prokázáno, že jde o škodu na domě , adresa, , ke které došlo 1. 2. 2024. V Zápisu je jako „Příčina vzniku škody“ v kolonce „Vyjádření klienta k příčině vzniku škody a rozsahu poškození“ uvedeno „Vlivem zkratu elektrického kabelu z RD do pergoly došlo k požáru pergoly a okolí, částečně zasažen RD“. Stejný popis je uveden i v kolonce „Vyjádření specialisty k příčině vzniku škody a rozsahu poškozen“ bez uvedení, jaký specialista se takto vyjádřil. V Zápise se uvádí, že poškození odpovídá příčině vzniku a dále je v něm uveden podrobný popis škody a skutečnost, že událost byla nahlášená HZS a policii. Přílohou zápisu jsou fotografie místa a zobrazující rozsah poškození, tedy že došlo ke shoření pergoly a poškození domu vně i uvnitř, poškození bazénu atd. V Likvidační zprávě ze dne 11. dubna 2024 se uvádí, že pojišťovna vycházela z toho, že v důsledku požáru došlo k poškození hlavní budovy, vedlejších staveb a věcí movitých, datum nahlášení pojistiteli je 5. 2. 2024, datum nahlášení , Anonymizováno, dne 7. 2. 2024 a datum prohlídek a jednání den 15. 2. 2024. V likvidační zprávě je uvedeno, že „regres vyšetřen a vypočten“ bez uvedení, jak byl vyřešen a jak vypočten. V části „Šetření příčin“ je uvedeno „Příčina je doložena zprávou HZS, č.j.: HSCB-, Anonymizováno, -4/2004 UO-CK. Požár vznikl vně pergoly na pozemku pojištěné vznícením dřevoštěpkové desky umístěné nad topeništěm udírny. Zprávou bylo prokázáno zavinění panem , jméno FO, , který používal topeniště, nad kterým bylo v nedostatečné vzdálenosti umístěn hořlavý materiál“. Práce na opravě požárem poškozeného domu byly prováděny zednictvím , jméno FO, ml., které vyčíslil Rozpočtem akce opravy vyhořelé fasády a Nabídkou dodavatele Vidox pro , jméno FO, . Opravu oken prováděla pro žalovanou společnost , právnická osoba, , jak je prokázáno smlouvou o dílo uzavřenou mezi touto společností a žalovanou a fakturou, daňovým dokladem č. , hodnota, vystavenou žalované na částku 16 200 Kč. Náklady na opravu elektroinstalace jsou prokázány fakturou č. , hodnota, vystavenou , Anonymizováno, -, právnická osoba, . žalované na částku 3 256,96 Kč a rozsah škody na elektroinstalaci Technickou správou, Rekapitulací rozpočtu elektrotechnika vystavenou , Anonymizováno, -, právnická osoba, . Které věci byly poškozeny požárem prokazuje Seznamem poškozených věcí s uvedením jejich ceny (č. l. 26). Výpočet výše škody byl proveden společností , Anonymizováno, . Právní zástupce žalobce požádal HSZ o sdělení výsledku šetření požáru a na tuto žádost bylo odpovězeno dopisem ze dne 18. 3. 2025 jímž je prokázáno, že HHZS odkázal na Odborné vyjádření č. j. HSCB-, Anonymizováno, -3/2024 UO-CK z něhož ocitoval závěry (uvedeny shora) s tím, že bylo shledáno ze strany uvedené fyzické osoby (, jméno FO, ) „dílčí porušení povinnosti obecné prevenční povinnosti ve smyslu ustanovení § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 1323/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, bez možné konkretizace míry tohoto dílčího porušení povinnosti na vznik požáru. S ohledem na splnění podmínek stanovených v ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich“), věc vyřídil domluvou“. Žalobce tedy již před vyplacením pojistného věděl o osobě , jméno FO, , aniž by bylo tvrzeno a prokázáno, že by žalobce zjišťoval, kdo je tato osoba ve vztahu k žalované. V souvislosti s výše uvedenou pojistnou událostí žalobce vyplatil žalované pojistné plnění ve výši 256 072 Kč, jak prokazují výplatní dopisy ze dne 26. 4. 2024. Pojistné plnění představovalo škodu, která byla způsobena výše uvedeným požárem. Dopisem ze dne 17. 7. 2024 je prokázáno, že právní zástupce žalované zaslal žalobci na jeho žádost ze dne 20. 6. 2024 Čestné prohlášení žalované a pana , jméno FO, , ve kterém tito sdělují, že žalovaná a , jméno FO, spolu žijí ve společné domácnosti, přičemž škůdce se zároveň podílí na úhradě společných nákladů na bydlení. V návaznosti na výše uvedené proto žalobce jednorázově snížil vyplacené pojistné plnění ve smyslu Článku 6 bodu 5 Hlavy I. ve spojení s Článkem 6 bodem 1 písm. e) Podmínek.

12. Výpovědí svědkyně , právnická osoba, , sestry žalované je prokázáno, že u pergoly stála udírna od jejího dětství. V den, kdy došlo k požáru, asi otec udil, udilo se před tím dnem asi tři nebo čtyři dny. Za dobu existence udírny si nepamatuje jakýkoliv problém s ní. Udírna byla železná konstrukce, u ní byl plech. O dřevěné desce neví. Otec říkal, že ten plech, co tam byl, byl proti žáru z udírny. Běžný provoz udírny zajišťoval zcela taťka. Zapaloval oheň a všechno kolem obstarával on a hlídal si to také sám. Při používání udírny byl vždy přítomen, byl vždy poblíž. Svědkyně si nepamatuje, že by měli poblíž hasicí přístroj nebo jiné bezpečnostní prvky, například v nádoby s vodou. Nepamatuje si na to, že by dostávali nějaké poučení, jak předcházet požáru nebo jak se při jeho vzniku chovat. Taťka si vždycky udírnu obstarával sám. Poblíž ale byla hadice s vodou, kterou by bylo možné použít k hašení. O nějaké pravidelné údržbě a zjišťování technického stavu udírny neví. To si hlídal taťka sám a zajišťoval také sám údržbu. Udírna byla celá léta používána bez potíží. Osobně si vznik požáru vykládá tak, že došlo k nějakému zkratu elektřiny v pergole.

13. Výpovědí svědka , jméno FO, , vnuka , jméno FO, a syna žalované má soud za prokázané, že u pergoly byla umístěna udírna a pokud ví, tak mezi pergolou a udírnou byla taková plechová věc vysoká, kterou nedokázal nějak podrobněji popsat. Předpokládá, že smyslem toho bylo, aby mezi udírnou a pergolou bylo něco, co by bránilo teplu. Ta plechová věc byla od udírny vzdálená odhadem metr, možná metr a půl, nevím to přesně. Předpokládá, že prevenčním opatřením proti požáru mohla být tato plechová věc. Svědek si udírnu pamatuje od doby, co vnímal své okolí. Byla tam vždycky. Používal ji děda. K žádnému bezpečnostnímu incidentu kolem udírny, pokud si vzpomíná, nedošlo. Udírna byla pod dohledem hlavně dědy. Poblíž nebyl hasicí přístroj, ani nádoba s pískem či s vodou, ale metr nebo metr a půl od udírny byla hadice s vodou. O nějakých pravidelných kontrolách technického stavu udírny neví. Nepamatuje si, že by byl nějak zvláště poučován o možných rizicích požáru, případně jak postupovat v případě, že by k požáru došlo, míněno při požáru udírny. Požáru si všimla teta, svědek byl v domě nahoře. Pokud ví, tak hasiče volala sestřenice, tedy dcera tety a hasiči přijeli snad do osmi minut a začali hasit. Teta i děda před jejich příjezdem stříkali vodu. Mají totiž dvě hadice a z jedné stříkal děda, z druhé teta. Svědek si nedokázal vybavit nic o tom, že by se v okolí udírny nacházely nějaké hořlavé věci, ani konkrétně, že by tam měla být nějaká dřevěná deska.

14. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, ., dne 12. 11. 2017 Smlouvu pro pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti č. , hodnota, podle § 2758 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o.z.), jejíž součástí jsou také Pojistné podmínky pro pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti Domov IN verze 0316. Jmění společnosti , právnická osoba, , následně přešlo na žalobce jako společnost nástupnickou v důsledku přeshraniční fúze sloučením. Dne 1. 2. 2024 byla žalovanou nahlášená pojistná událost, evidovaná žalobcem pod č. , hodnota, , a to poškození pergoly u rodinného domu č. , hodnota, na adrese , adresa, , vlivem požáru. Emailem, který poslal dne 18. 2. 2024 , jméno FO, . , jméno FO, se uzavírá, že ke škodě došlo vlivem zkratu elektrického kabelu z RD do pergoly došlo k požáru pergoly a okolí, částečně zasažen RD. V Likvidační zprávě ze dne 11. dubna 2024 se uvádí, že je regres vyšetřen a vypočten, ale oproti Zprávě , jméno FO, . , jméno FO, se již vychází z toho, že „Příčina je doložena zprávou HZS, č.j.: HSCB-, Anonymizováno, -4/2004 UO-CK. Požár vznikl vně pergoly na pozemku pojištěné vznícením dřevoštěpkové desky umístěné nad topeništěm udírny. Zprávou bylo prokázáno zavinění panem , jméno FO, , který používal topeniště, nad kterým bylo v nedostatečné vzdálenosti umístěn hořlavý materiál“. V souvislosti s výše uvedenou pojistnou událostí žalobce vyplatil žalované pojistné plnění ve výši 256 072 Kč. V řízení nebyla prokázána jednoznačně příčina vzniku požáru, když podle vlastního šetření žalobce je jí zkrat elektrického kabelu z RD do pergoly, byť proti tomuto závěru stojí šetření HZS, který uzavřel, že příčinou je vznícení dřevoštěpkové desky umístěné nad topeništěm udírny. HZS navíc dochází k závěru, že je prokázáno zavinění panem , jméno FO, , který používal topeniště, nad kterým bylo v nedostatečné vzdálenosti umístěn hořlavý materiál.

15. Žaloba není důvodná. Žalovaná neporušila ustanovení Článku 6 bodu 1 písm. e) Podmínek, podle kterého je žalovaná povinna „předcházet vzniku škodné události, pojištěný zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení škody, které je pojištěný povinen plnit v souladu s právními předpisy nebo na jejich základě, nebo které převzal pojistnou smlouvou a zajistit, aby nedocházelo k porušování těchto povinností třetími osobami“. I kdyby byl příčinou zkrat elektrického kabelu z RD do pergoly (podle šetření , jméno FO, . , jméno FO, ), jde o situaci, kterou žalovaná nijak neovlivnila a soud má za to, že jde o situaci typickou pro uplatnění nároku na pojistné plnění a sám žalobce v souladu se smlouvou škodu likvidoval. Žalovaná neporušila Článek 6 bod 1 písm. e) Podmínek ani kdyby, příčinou bylo vznícení dřevoštěpkové desky umístěné nad topeništěm udírny a soud měl za prokázané zavinění panem , jméno FO, , který používal topeniště, nad kterým bylo v nedostatečné vzdálenosti umístěn hořlavý materiál. Udírnu používal , jméno FO, stejným způsobem již od dob, které si je schopná pamatovat svědkyně , právnická osoba, , narozená v roce 1976, aniž došlo k požáru. I když poblíž udírny nebyl instalován hasící přístroj, nádoby s vodou nebo pískem, jak to žalované vytýká žalobce, pak jestliže , jméno FO, jako třetí osoba umístil mezi udírnu a pergolu kovovou desku a v jejich blízkosti byla hadice napojená na kohout s vodou, jak je prokázáno výpověďmi svědků a fotografiemi, jež jsou přílohou Zápisu, pak žalovaná svoje shora citované povinnost neporušila a takto „zajistila, aby nedocházelo k porušování těchto povinností třetími osobami“. To i při vědomí závěru HZS o tom, že bylo shledáno ze strany , jméno FO, dílčí porušení povinnosti obecné prevenční povinnosti ve smyslu ustanovení § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 1323/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Pokud k takovému porušení obecné povinnosti došlo ze strany , jméno FO, , nelze to již přikládat k tíži žalované.

16. Pokud žalobce tvrdí, že článek 6 odst. 1 písm. b) pojistných podmínek má být odrazem § 2900 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o.z.), podle něhož vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, pak tomu tak není. Výklad tohoto ustanovení podle komentáře občanského zákoníku Wolters Kluwer spočívá v tom, že Vyjma toho, že citované ustanovení nově výslovně předpokládá nástup prevenční povinnosti pouze v případech, kdy to vyžadují konkrétní okolnosti případu či zvyklosti soukromého života, a že chrání odlišně vymezené právní statky náležející jinému, lze zásadní rozdíl spatřovat rovněž v tom, že se nadále již nepočítá s dosahem obecné prevence na případy způsobení škody opomenutím škůdce, nýbrž je postihováno výhradně konání, tj. aktivní jednání osob. Žalovaná se však žádného aktivního jednání nedopustila a povinnosti stanovené § 2900 o.z. tak neporušila. Komentář dále uvádí: Aplikace § 2900 proto byla zúžena na situace způsobení újmy třetímu, kdy to vyžadují okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života. Navíc ale ne každé jednání je relevantní, prevenční povinnost se uplatní pouze při konání povinného subjektu a chrání pouze statky explicitně vyjmenované, tedy svobodu, život, zdraví anebo vlastnictví, a to vše za předpokladu, že jde o statky jiného. V projednávané věci však došlo ke škodě na vlastnictví žalované, nikoliv na statcích jiného, ani nebyla způsobena újma třetímu.

17. Žalovaná neztížila šetření pojistné události. Řádně nahlásila pojistnou událost, poskytla součinnost , jméno FO, při prohlídce škody a poskytla poklady pro výpočet škody společnosti , Anonymizováno, . Sám žalobce již v Likvidační zprávě ze dne 11. 4. 2024 věděl o existenci , jméno FO, . Pokud žalobce nejprve 26. 4. 2024 vyplatil žalované pojistné a teprve 20. 6. 2024 žádal žalovanou o čestné prohlášení, které mu žalovaná dopisem ze dne 17. 7. 2024 zaslala, pak nejde o ztížení šetření pojistné události žalovanou. Tím by bylo, kdyby žalovaná žalobci na jeho žádost neodpověděla vůbec, nebo nepravdivě, což se nestalo. Jestliže tedy žalovaná neporušila žádnou žalobcem jí vytýkanou povinnost, bylo jí pojistné plnění vyplaceno v souladu s pojistnou smlouvou a žalobce nemá nárok na zaplacení žalované částky, neboť nejde o bezdůvodné obohacení podle § 2991 o.z. podle něhož Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu zamítnul jako nedůvodnou.

18. Protože je žalovaná ve věci plně úspěšná, náleží jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ve výši 34 400 Kč za 8 úkonů právní služby po 4 300 Kč (příprava a převzetí věci; vyjádření k žalobě ze dne 30. 1. 2025; replika k vyjádření žalobce ze dne 12. 3. 2025; účast při jednání soudu dne 26. 5. 2025, 23. 6. 2025 a 31. 7. 2025; doplnění skutkových tvrzení ze dne 9. 7. 2025, písemný závěrečný návrh), odměna ve výši jedné poloviny, tj. 2 150 Kč za účast při jednání soudu dne 22. 8. 2025, při kterém bylo vyhlášeno rozhodnutí; náhrada hotových výdajů 4 050 Kč za 9 úkonů právní služby po 450 Kč podle § 13 ; náhrada za promeškaný čas v délce 16 půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 1 a) a odst. 3 advokátního tarifu ve výši celkem 2 400 Kč, náhrada cestovních výdajů za cestu ke čtyřem jednáním celkem ve výši 2 065 Kč (k jednomu jednání z Českých Budějovic do Českého Krumlova vozidlem se spotřebou 10,5 litru/100 Kč benzínu BA 95, při ceně 35,80 Kč a náhradě za jeden ujetý kilometr 5,80 Kč podle vyhlášky č. 475/2024 Sb. na vzdálenost celkem 27 km), celkem 46 065 Kč to vše navýšeno o DPH 21%, jehož je zástupce žalobce plátcem ve výši 9 463,65 Kč. Celkem je žalobce povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 55 528,65 Kč.

19. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.