9 C 187/2021

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se do částky [částka] zastavuje.

II. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od 1. 11. 2020 do 14. 1. 2022 z částky [částka] od 15. 1. 2022 do 7. 2. 2022, z částky [částka] od 8. 2. 2022 do 7. 3. 2022, z částky [částka] od 8. 3. 2022 do zaplacení, pohledávku ve výši [částka] a úrok ve výši 90,81 % ročně z částky [částka] od 30. 6. 2020 do 21. 8. 2020 ve výši [částka] a úrok ve výši 10 % ročně z částky [částka] od 22. 8. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se zamítá.

III. Žalobce není povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit pohledávku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od 01.11.2020 do zaplacení; pohledávku ve výši [částka]; úrok ve výši 90,81 % p.a z částky [částka] od 30.06.2020 do 21.08.2020 ve výši [částka], úrok ve výši 10 % p.a z částky [částka] od 22.08.2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka]. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“). Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka] (dále též jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalované došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 139,97 % p.a. splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 23. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích [příjmení] a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky: částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum] V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne 23 [číslo]. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem [částka] byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě [číslo] bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne [datum], až do jejího úplného zaplacení. V bodě [číslo] bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. V souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, žalobci od 01.05.2020 do 31.10.2020 nevznikalo právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení žalovaného s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru (tj. smluvní pokuty, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného a úrok z prodlení). Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobci ke dni podání žaloby dluží následující částky: částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši [částka] (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]) s příslušenstvím, smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 01.11.2020 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši [částka] (v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobci od 01.05.2020 do 31.10.2020 nevznikalo právo na zaplacení této smluvní pokuty), úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 90,81 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od [datum]) žalobce v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 10. 00 % p.a. U dlužných částek v celkové výši [částka], požaduje žalobce s ohledem na prodlení žalované s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení až od druhého dne následujícího po zesplatnění úvěru (v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobci od 01.05.2020 do 31.10.2020 nevznikalo právo na zaplacení tohoto zákonného úroku z prodlení). Dle bodu [číslo] je výše úroku limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku [částka]. Co se týče požadovaných úroků za poskytnutí úvěru, tak jak již bylo výše uvedeno, ve smlouvě byl tento úrok vyjádřen prostřednictvím tzv. efektivní úrokové sazby. Touto žalobou žalobce požaduje přiznání úroku v nominální úrokové míře odpovídající efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Vyjádření úroku v efektivní sazbě tedy odpovídá jeho vyjádření v nominální úrokové sazbě. Jedná se pouze o matematickou operaci. Problematikou efektivní a nominální úrokové míry se zabývá i Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení], znalec v oboru ekonomika, ve svém„ Vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek“ ze dne [datum], které bylo zpracováno na žádost žalobce.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Podle § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání.

3. Smlouva o úvěru [číslo] prokazuje, že byla uzavřena dne [datum] mezi účastníky a žalobce se ve smlouvě zavázel poskytnout žalované úvěr ve výši [částka]. Předtím, než byla smlouva uzavřena, zkoumal žalobce úvěruschopnost žalované, což je prokázáno formulářem hodnocení klienta, ověřením v registru [příjmení] a NRKI bez negativního příznaku. Žalovaná také doložila výplatní listy od svého zaměstnavatele [právnická osoba], kterými prokázala čistou mzdu za březen 2019 ve výši [částka] a za únor 2019 ve výši [částka] a k němu potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba] se sídlem [ulice a číslo] [obec] [část obce], kterým je prokázáno, že u tohoto zaměstnavatele žalovaná pracuje jako barmanka od [datum] s průměrným měsíčním příjmem za období od ledna do března 2019 ve výši [částka]. Skutečnost, že žalobce žalované úvěr poskytl, prokazuje doklad o vyplacení úvěru. Před poskytnutím úvěru žalobce hodnotil bonitu žalované jako klientky, provedl analýzu se závěrem vycházejícím z příjmů a výdajů žalované se závěrem, že je doporučeno úvěrovou smlouvu uzavřít. S žalovanou byl také sepsán předsmluvní formulář, ve kterém byla žalovaná seznámena s podmínkami úvěru, jak jsou tvrzeny žalobcem v prvním odstavci odůvodnění tohoto rozsudku. Dopis ze dne [datum] prokazuje, že žalovaná byla vyzývána k zaplacení dluhu, a to splátky [číslo] splatné [datum] a splátky [číslo] splatné [datum] s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Takový dopis byl žalované odeslán ještě [datum], přičemž žalovaná byla upozorněna na nutnost zaplatit nejen splátku [číslo] ale také [číslo] splatnou [datum]. Dopis z [datum] prokazuje, že žalované bylo oznámeno, že se úvěr stává okamžitě splatným a tento byl vyčíslen k zaplacení částky celkem [částka]. Karta klienta prokazuje, že úvěr byl poskytnut ve výši [částka] a splátky měly být splatné k 23. dni v měsíci od [datum] vždy ve výši [částka] s tím, že poslední splátky je 21. splatná [datum] měla být ve výši [částka]. Dopisem z [datum] je prokázáno, že žalované bylo oznámeno schválení úvěru za podmínek uvedených v úvěrové smlouvě. Splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru je prokázáno, že žalovaná měla úvěr splatit ve 24 splátkách od [datum] s celkovou výší splátky [částka] a rozpisem splátky úroků a splátky jistiny ke každé jednotlivé splátce. Žalovaná zaplatila 10 splátek po [částka] s tím, že první splátka byla uhrazena [datum] a poslední [datum] Tyto platby byly prokázány výpisy z účtu žalobce, na které byly žalovanou poukázány.

4. Po podání žaloby bylo žalovanou zaplaceno [částka] a v tomto rozsahu byla žaloba vzata zpět. Soud proto postupoval podle § 96 občanského soudního řádu (o. s. ř.) a do této částky řízení částečně zastavil.

5. Skutkovým závěrem soudu je, že mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka]. K vyplacení úvěru žalované došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 139,97 % p.a. splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 23. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, atd.) v souladu s § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky: částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum], částka ve výši [částka] ze dne [datum] V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne 23 [číslo]. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru.

6. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumal žalobce řádně úvěruschopnost žalované v souladu s § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb. V projednávané věci si účastníci sjednali úrokovou sazbu 139,97 % ročně. Takové ujednání soud považuje za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 588 občanského zákoníku, podle něhož soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Neplatnost se týká pouze této části úvěrové smlouvy podle § 576 občanského zákoníku, podle něhož týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], neboť tato rozhodnutí, ačkoliv se vztahují k ustanovením § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, jsou použitelné i při výkladu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Je-li ujednání o neplatnosti sjednaného úroku 139,97 % ročně, je nutné postupovat dle § 1802 občanského zákoníku a žalobci lze přiznat pouze obvyklé úroky požadované za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy. Je-li neplatné ujednání o výši úroků, je neplatné též ujednání o splátkovém kalendáři. Poklesem výše úroků z úvěru nutně dochází k tomu, že úvěrovaný zaplatí nižší částku. S ohledem na charakter anuitních splátek dochází k tomu, že s navyšujícím se počtem jednotlivých splátek klesá částka odpovídající smluvníku úroku a roste úmor. Lze tak dovodit, že pokud není sjednán splátkový kalendář, dohodnuta splatnost, uplatní se § 1958 odst. 2 OZ, podle kterého neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen plnit bez zbytečného odkladu. S ohledem na shora uvedené závěry a použití § 1802 občanského zákoníku, vychází soud z údajů databáze [příjmení], podle nichž je obvyklá výše úroků pro dané období, tj. pro květen 2019 činí 8,3 % ročně. Jestliže tedy žalobce poskytl žalované úvěr ve výši [částka] a první splátka ve výši [částka] byla zaplacena [datum], náleží žalobci úroky za 34 dnů. Roční úrok 8,3 % ze [částka] činí [částka]. Za první měsíc žalovaná na úrocích zaplatila [částka] z [částka]. Rozdílem částky [částka] a částky [částka] došel soud k částce [částka], která byla odečtena z částky [částka], takže [částka] zůstávalo k zaplacení. Pokud žalovaná zaplatila [částka], pak umořila na úrocích dluh od [částka] (roční úrok 8,3% z [částka] vyděleno 365 dnů v roce vynásobeno 31 dnů prodlení). Po odečtení zaplacených [částka] z dluhu [částka] činí dluh [částka] a po odečtení [částka] (splátka [částka] – úrok [částka]) se splátka dluhu snižuje na [částka]. Tuto částku je třeba odečíst od [částka], což činí dluh [částka], tj. jistina, ze které činí roční úrok 8,3 % částku [částka] vydělena 365 dny v roce vynásobena 31 dnů v prodlení, tj. [částka]. Tuto částku je třeba odečíst od zaplacené splátky [částka] a dospívá se tak k částce [částka]. [jméno] je nutno odečíst od [částka], což činí částku dlužnou částku [částka]. Úrok z prodlení z této částky ve výši 8,3 % je [částka] vyděleno 365 dny v roce vynásobeno 31 dny v prodlení, což činí [částka], které je třeba odečíst od zaplacené splátky [částka], což činí částku [částka], kterou je nutno odečíst od [částka], což činí [částka]. Roční úrok z této částky je [částka] vyděleno 365 dny v roce vynásobeno 30 dny prodlení, tj. [částka], které je nutno odečíst od zaplacené splátky [částka], což činí [částka] a tuto částku je nutno odečíst od dluhu [částka], což je [částka]. Roční úrok 8,3 % z této částky je [částka], která je vydělena 365 dny v roce a vynásobena 31 dny v prodlení, činí [částka], které je třeba odečíst od [částka] splátky, což činí [částka], které je nutno odečíst od [částka] a rozdíl těchto částek je dluh [částka]. Roční úrok z prodlení z této částky ve výši 8,5 % je [částka], který vydělen 365 dny v roce a vynásoben 31 dny v prodlení činí [částka], které je nutno odečíst od zaplacené splátky [částka], což činí [částka]. Tuto částku je nutno odečíst od dluhu [částka], což představuje částku dluhu [částka]. Roční úrok 8,3 % z této částky je [částka] a tato částka vydělena 365 dny a vynásobena 30 dny prodlení činí [částka], které je nutno odečíst od zaplacené splátky [částka], což činí [částka], a tuto částku je nutno odečíst od [částka] dluhu, což představuje [částka] dluhu. Roční zákonný úrok z prodlení z této částky ve výši 8,3 % činí [částka] vyděleno 365 dny v roce a násobeno 31 dny v prodlení, činí [částka], které je nutno odečíst od [částka] takže dospívá soud k částce [částka], které je nutno odečíst od [částka]. Dluh tak činil [částka]. Roční úrok z prodlení ve výši 8,3 % z této částky činí [částka] a tato částka vydělena 365 dny v roce a vynásobena 29 dny v prodlení, činí [částka] a po odečtení této částky od splátky [částka] je dluh [částka], který je nutno odečíst od částky [částka], takže dluh činí [částka]. Pokud pak žalovaný zaplatila ještě dvě splátky po [částka], je její dluh vůči žalobci zaplacen zcela. Žaloba tak vůči žalované není důvodná, protože její dluh vůči žalobci je splacen. Přihlédnuto ke dvěma splátkám po [částka] pak soud dospívá k závěru, že žalobce nemá nárok ani na smluvní pokutu za žalobcem uplatněné období a žaloba tak byla zamítnuta v celém rozsahu.

7. Protože žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, odpovídá tomu i výrok o nákladech řízení, o kterých rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované náklady řízení nevznikly, žalobce tedy není povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení.