9 C 212/2023

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 15 546,20 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci 15 546,20 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 779,56 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 820,53 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 546,20 Kč od 24. 11. 2022 do zaplacení a úrok 15,4 % ročně z částky 13 446,20 Kč od 9. 4. 2022 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce není povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 15 546,20 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 779,56 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 820,53 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 546,20 Kč od 24. 11. 2022 do zaplacení a úrok 15,4 % ročně z částky 13 446,20 Kč od 9. 4. 2022 do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ Banka“), a žalovaným byla dne 3. 10. 2016 uzavřena smlouva o úvěru - konkrétně Smlouva o úvěru - Expres půjčka (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání v čl. I. Smlouvy jsou její součástí také všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“) a produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru (dále jen„ produktové podmínky“) a sazebník. Žalovaný výslovně prohlásil, že se s nimi seznámil a že s nimi souhlasí. Na základě ujednání v čl. II. a III. Smlouvy poskytla Banka žalovanému úvěr ve výši 57 000 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Úvěr byl poskytnut neúčelově, jednorázově převodem na běžný účet sjednaný v čl. III. Smlouvy. Žalovaný se v čl. II. Smlouvy zavázal hradit Bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 15,40% p.a.. Dále se žalovaný v čl. II. a III. Smlouvy zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu a dle čl. 22 produktových podmínek případné další poplatky, např. za upomínání, a to ve výši podle Smlouvy a sazebníku Banky. Žalovaný byl dle čl. II. Smlouvy povinen splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši, a to počínaje měsícem následujícím po uzavření Smlouvy. Vedle těchto splátek úvěru byl povinen hradit měsíčně také sjednané poplatky. Poplatky byly splatné vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Splátky poskytnutého úvěru vč. úroků a poplatky byl žalovaný povinen splácet formou zápočtu peněžních prostředků z běžném účtu, v jehož prospěch bylo provedeno neúčelové čerpání úvěru. Žalovaný byl dle Smlouvy a dle čl. 13 písm. c) produktových podmínek povinen neocitnout se v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky Banky. Žalovaný porušil své závazky ze Smlouvy zejména tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Banka proto využila svého práva sjednaného v čl. 14 písm. a) produktových podmínek ve spojení s čl. I. Smlouvy a dopisem ze dne 8. 4. 2022 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 8. 4.2022. V souladu s ujednáním v čl. III. Smlouvy a dle sazebníku Banka dále uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 16 472,33 Kč byl žalovaný povinen neprodleně uhradit. Ode dne následujícího po dni zesplatnění má žalobce nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a dlužných poplatků a smluvní pokuty. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného v plné výši uhrazena. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany Banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2022, a to s účinností ke dni 21. 11. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 12. 12. 2022. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 21.11.2022, celkem 17 146,29 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: dlužné jistiny úvěru ve výši 13 446,20 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 2 100 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 820,53 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 779,56 Kč. Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení: úroků ve výši 15,40% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 13 446,20 Kč od 9. 4. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75% p.a. z dlužné částky ve výši 15 546,20 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 13 446,20 Kč, dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 2 100 Kč, od 24.11.2022 do zaplacení.

2. Na výzvu soudu doplnil žalobce svá skutková tvrzení k prokázání toho, jakým způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. K tomu žalobce uvedl, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela Banka z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti o úvěr ze dne 03.10.2016 (dále jen„ Žádost o úvěr“), když žalovaný žádal Banku o úvěr ve výši 57 000 Kč. Žádost o úvěr Banka hodnotila individuálně, a to v souladu s platnými schvalovacími strategiemi [příjmení] a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného Banka kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, a další. V případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází Banka z příjmu, který klient deklaruje podpisem Žádosti o úvěr. V tomto případě žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 18 000 Kč. Žalovaný dále v Žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnán na dobu neurčitou, že u rodičů, že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 50 000 Kč a že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného Banka porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem Banka získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Z interních zdrojů Banka zjistila, že vůči Bance měl žalovaný v době podání Žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 10 943,92 Kč. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného, jak je popsáno výše, Banka žádosti žalovaného vyhověla a schválila žalovanému úvěr ve výši 57 000 Kč. Žalobce sdělil, že věc opětovně prověřoval u právního předchůdce. Bohužel však konkrétně v této věci již listina Žádost nebyla předána. Žalobce má ovšem i za to, že vše doložil jak sdělením Banky, tak dalšími podklady ve svém posledním doplnění.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků rozhodnul soud podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Smlouva o úvěru ze dne 3. 10. 2016 prokazuje, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným a na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytnul žalovanému úvěr ve výši 57 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet způsobem uvedeným v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku. Součástí smlouvy jsou produktové podmínky a sazebník banky. Dopis ze dne 8. 4. 2022 prokazuje, že k tomuto dni právní předchůdce žalobce zesplatnil celý úvěr pro porušení podmínek smlouvy žalovaným. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2022 prokazuje, že pohledávka vzniklá se shora uvedené úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobce. Dopis ze dne 12. 12. 2022 prokazuje, že žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno. Výpis z úvěrového účtu prokazuje, že právní předchůdce žalobce žalovanému poskytnul sjednanou částku 57 000 Kč, a že žalovaný tuto částku zcela uhradil. Žalobce předložil listinu, která prokazuje, že deklarovaný čistý měsíční příjem klienta činí 18 000 Kč, čistý měsíční příjem domácnosti činí 50 000 Kč, žalovaný je svobodný a bydlí u rodičů. K těmto údajům žalovaný nepředložil žádné listiny, kterými by svá tvrzení vůči právnímu předchůdci žalobce prokázal.

5. Skutkovým závěrem soudu je, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), a žalovaným byla dne 3. 10. 2016 uzavřena smlouva o úvěru - konkrétně Smlouva o úvěru - Expres půjčka (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání v čl. I. Smlouvy jsou její součástí také všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“) a produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru (dále jen„ produktové podmínky“) a sazebník. Žalovaný výslovně prohlásil, že se s nimi seznámil a že s nimi souhlasí. Na základě ujednání v čl. II. a III. Smlouvy poskytla Banka žalovanému úvěr ve výši 57 000 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Úvěr byl poskytnut neúčelově, jednorázově převodem na běžný účet sjednaný v čl. III. Smlouvy. Žalovaný se v čl. II. Smlouvy zavázal hradit Bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 15,40% p.a.. Dále se žalovaný v čl. II. a III. Smlouvy zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu a dle čl. 22 produktových podmínek případné další poplatky, např. za upomínání, a to ve výši podle Smlouvy a sazebníku Banky. Žalovaný byl dle čl. II. Smlouvy povinen splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši, a to počínaje měsícem následujícím po uzavření Smlouvy. Vedle těchto splátek úvěru byl povinen hradit měsíčně také sjednané poplatky. Poplatky byly splatné vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Splátky poskytnutého úvěru vč. úroků a poplatky byl žalovaný povinen splácet formou zápočtu peněžních prostředků z běžném účtu, v jehož prospěch bylo provedeno neúčelové čerpání úvěru. Žalovaný byl dle Smlouvy a dle čl. 13 písm. c) produktových podmínek povinen neocitnout se v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky Banky. Žalovaný porušil své závazky ze Smlouvy zejména tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Banka proto využila svého práva sjednaného v čl. 14 písm. a) produktových podmínek ve spojení s čl. I. Smlouvy a dopisem ze dne 8. 4. 2022 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 8. 4. 2022. V souladu s ujednáním v čl. III. Smlouvy a dle sazebníku Banka dále uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 16 472,33 Kč byl žalovaný povinen neprodleně uhradit. Ode dne následujícího po dni zesplatnění má žalobce nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a dlužných poplatků a smluvní pokuty. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného v plné výši uhrazena. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany Banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2022, a to s účinností ke dni 21. 11. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 12. 12. 2022.

6. Žaloba není důvodná. Právní předchůdce žalobce měl povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného podle § 84-89 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C [číslo] CA Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu). K tomu, aby byla úvěruschopnost zkoumána řádně nestačí to, aby poskytovatel úvěru vycházel pouze z tvrzení učiněných žadatelem o úvěr, ale aby tato tvrzení byla jím také doložena. Právní předchůdce žalobce si však nevyžádal žádné doklady o tom, že čistý měsíční příjem klienta dosahuje skutečně 18 000 Kč, když nezjišťoval ani to, zda jde o mzdu a od jakého zaměstnavatele, žalovaný nepředložil pracovní smlouvu, ani např. mzdové listy. Právní předchůdce žalobce neověřoval žádným způsobem ani položku„ čistý měsíční příjem domácnosti“, který měl činit 50 000 Kč. Za tohoto stavu je nutno považovat smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku za neplatnou. Žalobci by tak náleželo právo na bezdůvodné obohacení podle § 2191 občanského zákoníku, pokud by žalovaný z poskytnutých prostředků nevrátil nic, nebo jen část. Pokud však žalovaný zaplatil podle výpisu z úvěrového účtu částku přesahující poskytnutých 57 000 Kč, pak úvěr splatil zcela a žaloba je zcela proti němu nedůvodná, neboť žalobci v případě neplatnosti úvěrové smlouvy nenáleží právo ani na poplatky a sjednaný úrok. Žalovaný rovněž není v prodlení s peněžitým plněním tak, aby žalobci vzniknul nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Proto byla žaloba zamítnuta v celém rozsahu.

7. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný a měl by podle § 141 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, tyto mu však podle obsahu spisu nevznikly.