9 C 235/2011

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobce zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno . sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Určuje se, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parcelní číslo stavební [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] zastavěná plocha a nádvoří v části [územní celek] a zahrada parcelní [číslo] zahrada, to vše v [katastrální uzemí] – [část obce] obci a okrese [obec].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 213 323 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit na účet Okresního soudu v Českém Krumlově soudní poplatek ve výši 5 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podáním došlým soudu 4. 7. 2011 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je výlučným vlastníkem budovy [adresa] stojící na pozemku stavební parcela [číslo] pozemku stavební parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parcelní [číslo] zahrada, vše v k. ú. [anonymizováno] – [část obce] v obci [obec]. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně nemovitosti nabyla po rozvodu na základě vypořádání společného jmění manželů. Nemovitosti zvláště budova [adresa] nebyly ve stavu kdy by mohla být bez dalšího užívána, a proto bylo nutné investovat do její rekonstrukce. V té době žalobkyně bydlela v panelovém domě a náklady na údržbu nebo dokonce rekonstrukce nemovitostí pro ni byly neúnosné. Proto se rozhodla nemovitosti prodat a oslovila realitní kancelář [obec] a [příjmení] se kterou uzavřela zprostředkovatelskou smlouvu a dohodla se, že nemovitosti budou nabízeny k prodeji za částku 1 500 000 Kč. Několik zájemců se přihlásilo, ale k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře nakonec nedošlo. Žalobkyni oslovil na počátku června 2010 pan [jméno] [příjmení], kterého dobře znala. Uvedl, že si všiml inzerce nemovitosti na internetu a že by byl schopen tyto nemovitosti 100 % prodat. Žalobkyně mu sdělila, že prodej nemovitostí zprostředkovává realitní kancelář. Na to reagoval tak, že kupce na nemovitosti sežene, ale prodej nesmí zprostředkovávat žádná realitní kancelář. Žalobkyně sdělila požadavek na cenu 1 700 000 Kč a pan [příjmení] uvedl, že to není problém, že sežene kupce a připraví příslušné smlouvy s tím, že žalobkyně ukončí vztah s realitní kanceláří. Do týdne od prvního setkání žalobkyni pan [příjmení] navštívil na adrese jejího trvalého bydliště a přinesl připravenou kupní smlouvu a smlouvu o půjčce. Tyto dokumenty byly připraveny k podepsání, neboť pan [příjmení] měl veškeré identifikační údaje týkající se nemovitostí a měl také údaje o osobě žalobkyně. Seznámil žalobkyni s kupní smlouvou, a protože mu věřila, tuto podepsala. Kupující společnost byla [právnická osoba], zastoupená jednatelem [údaje o zástupci] prodej, resp. koupě nemovitostí byla ze strany [právnická osoba] s. r. o. úkonem fiktivním, kdy tato společnost od počátku věděla a chtěla nemovitosti získat bez zaplacení dohodnuté kupní ceny, navíc s tím, že dohodnutá kupní cena byla výrazně podhodnocena, což mělo být kompenzováno fiktivní půjčkou finančních prostředků, ke které však nikdy nedošlo. Dalším důvodem, který může zakládat neplatnost kupní smlouvy je, že tato mohla být podepsána neznámou osobou bez jakéhokoliv oprávnění za [právnická osoba] s. r. o. jednat. Kupní smlouva z 16. 7. 2010 je absolutně neplatná, protože obchází zákon, je s ním v rozporu a příčí se dobrým mravům. Nemohlo tedy dojít a nedošlo k platnému převodu vlastnického práva a žalovaná také nemohla nemovitosti od [právnická osoba] s. r. o. nabýt, neboť nelze nabýt vlastnické právo od nevlastníka. Také lze jednoznačně vyloučit, že by žalovaný byl v dobré víře, protože z výše uvedených skutečností je zcela zjevné, že o sobě a o společnosti v této věci vystupující jsou propojeny, zřejmě se jednalo o předem naplánovaný sled jednání, která jsou od samého počátku jednáním podvodným a právním úkonům, kterými se uvedené společnosti a osoby v nich figurující snaží toto jednání krýt a legalizovat nemůže být poskytována ochrana a jsou neplatné. Uvedeným jednáním byla také uvedena žalobkyně v omyl. Pan [anonymizována dvě slova] zneužil její důvěry s cílem získat její nemovitosti, v podstatě nic za ně nezaplatit a převést je na anonymní společnost, ze které budou následně převedeny na společnost jinou, přičemž toto převádějící společnost, kterou tíží závazky vůči jiné osoby bude následně plánovitě poslána do insolvence. S ohledem na výše uvedené propojení zmíněných společností a osob v nich figurujících je patrné, že takto zúčastněným osobám byla jednání i jejich cíle v této věci od počátku známé. Žalobkyně dále uvedla, že uzavřená kupní smlouva ze dne 16. 7. 2011 je na základě výše uvedeného absolutně neplatná, a proto od ní v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku s opatrnosti dne 16. 7. 2010 odstoupila, neboť tato smlouva byla uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Ze shora uvedených důvodů tak má žalobkyně naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem nemovitostí, neboť stav právní nejistoty, který byl způsoben na základě výše uvedených neplatných úkonů může být odstraněn pouze a jen právě určením jejího vlastnického práva. Posouzení platnosti kupní smlouvy ze dne 16. 7. 2010, kterou uzavřela se [právnická osoba] s. r. o. resp. navazující kupní smlouvy z 7. 1. 2011 představuje prejudiciální otázku pro závěr, zda je žalobkyně vlastníkem nemovitostí. K tvrzení žalovaného o tom, že měla žalobkyně převzít dvakrát 100 000 Kč, tj. 200 000 Kč a poté převzít 25 000 Kč a následně ještě 10 000 Kč, že jde o tvrzení zcela nesmyslná a dle samotných tvrzení žalovaného vyplývá, že k tomu dojít nemohlo. Není pravdivé ani to, že žalobkyně zmocnila jakousi třetí osobu k převzetí finančních částek na úhradu nedoplatku kupní ceny, který činil 1 065 000 Kč. Pokud by žalovaný provedl prostý součet částek, o kterých tvrdí, že měly být zaplaceny nad cenu kupní, došlo by k celkové částce 1 300 000, kupní cena však činila 1 200 000 Kč.

2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby. Žalovaný si vyžádal od [právnická osoba] s. r.o. vyjádření a doklady, které se zejména vztahují k zaplacení kupní ceny. Z těchto informací a poskytnutých podkladů se podává, že tvrzení obsažená v žalobě jsou nejméně v otázce zaplacení kupní ceny nepravdivá. Žalovaný nabyl předmětné nemovitosti kupní smlouvou ze 7. 1. 2011, kdy je za kupní cenu 1 300 000 Kč koupila firma [právnická osoba] Kupní cena byla žalovaným uhrazena ve splátkách, když první částka 200 000 Kč byla zaplacena před podpisem smlouvy a dále na úhradě kupní ceny zaplatil žalovaný [právnická osoba] s. r. o. dne 1. 3. 2011 částku 300 000 Kč, dne 3. 3. 2011 částku 300 000 Kč, dne 7. 3. 2011 částku 250 000 Kč a dne 11. 3. 2011 částku 250 000 Kč. Tak byla kupní cena 1 300 000 Kč zcela splacena. Pokud se týká ceny nemovitostí má žalovaný k dispozici znalecký posudek [číslo] z 10. 7. 2010 soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze kterého se podává výsledná cena nemovitosti 934 640 Kč. Pokud tedy žalobkyně prodala nemovitosti za 1 200 000 Kč je žalovaný toho názoru, že by se nemělo jednat o cenu neobvykle či nepřiměřeně nízkou. [právnická osoba] nabyla nemovitosti 1 200 000 Kč. Pokud žalobkyně tvrdí, že kromě části kupní ceny ve výši 100 000 Kč, která byla zaplacena v hotovosti před podpisem kupní smlouvy nedostala ničeho nad kupní cenu zaplaceno není toto tvrzení pravdivé, neboť žalovaný od [právnická osoba] s. r. o. získal doklady o úplném zaplacení kupní ceny tak, že před podpisem kupní smlouvy byla zaplacena částka 100 000 Kč, což je potvrzeno v článku III. kupní smlouvy. Dne 16. 7. 2010 byla zaplacena částka 100 000 Kč podle potvrzení ze dne 16. 7. 2010, dne 26. 8. 2010 částka 25 000 Kč podle potvrzení ze dne 26. 8. 2010 a dne 1. 11. 2010 částka 10 000 Kč vložením na účet žalobkyně dle potvrzení [právnická osoba] z 1. 10. 2010. Následně byla kupujícímu předložena plná moc ze dne 2. 11. 2010, kterou žalobkyně zmocnila pana [jméno] [příjmení] mimo jiné k tomu, aby v „ souvislosti s kupní smlouvou uzavřenou v [obec] dne 16. 7. 2010 mezi zmocnitelem a společností, když touto kupní smlouvou došlo k prodeji nemovitostí, zejména a) převzetí jakékoliv finanční částky od společnosti na úhradu nedoplatku kupní ceny, který v tuto chvíli činí 1 065 000 Kč, b) podpisu listin zejména dodatků smlouvy, příjmových dokladů, stvrzenek, prohlášení o úhradě kupní ceny, případně její části, za c) vystavení kvitance o úplné úhradě kupní ceny. Zmocnitel prohlašuje, že tuto plnou moc udělil zmocněnci dobrovolně a na základě své pravé a svobodné vůle. Platnost této plné moci je omezena a končí dne 31. 7. 2011“ Na základě takto udělené plné moci zaplatila [právnická osoba] s. r. o. žalobkyni k rukám jejího zmocněnce kupní cenu ve splátkách ve výši 350 000 Kč dne 9. 1. 2011, ve výši 350 000 Kč dne 3. 2. 2011 a částku 365 000 Kč dne 22. 3. 2011. Tím byla kupní cena zcela zaplacena. Nejsou tedy pravdivá tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o tom, že kupní cena za převod předmětných nemovitostí nebyla [právnická osoba] s. r. o. uhrazena. Od této společnosti získal žalovaný podklady, které prokazují opak žalobního tvrzení. Tvrzení žalobkyně o propojení s osobami, které v různých fázích měli vystupovat jsou pouhou spekulací, kterou se žalobkyně snaží odůvodnit podanou žalobu. Je třeba poukázat na skutečnost, že kupní smlouvu, kterou žalobkyně uzavřela se [právnická osoba] s. r. o. považuje žalovaný za platnou, když kupní cena byla řádně uhrazena. Soud by se měl zabývat několika otázkami a tyto si zodpovědět, přičemž jedna z nich je to, zda došlo k řádnému a důvodnému odstoupení od kupní smlouvy ze strany žalobkyně, a to, zda k němu došlo bez zbytečného odkladu. Fakticky totiž k odstoupení došlo až dopisem z 30. 6. 2011, tedy téměř po roce od uzavření kupní smlouvy. Další otázkou, která by měla být zodpovězena je absence naléhavého právního zájmu, neboť žalovaný má za to, že na této určovací žalobě nemá žalobkyně naléhavý právní zájem za situace kdy lze žalovat na plnění tedy konkrétně na doplatek kupní ceny. Žalobkyně se v rámci trestního řízení domohla právě toho nároku na doplacení kupní ceny a za tohoto stavu tedy nemůže mít naléhavý právní zájem na určení. Soud je sice vázán tím, že byl spáchán trestní čin, jak je popsán v rozsudku, ale je otázkou, zda tento závěr lze použít za situace, kdy sám trestní soud dospívá k závěru, že plná moc, kterou udělila žalobkyně panu [příjmení] k převzetí zbytku kupní ceny má pravý podpis žalobkyně a lze ji tedy považovat za platnou. To, že nebyla kupní cena žalovaným předána nebylo v trestním řízení prokázáno, neboť policie i soud používají pojmu„ blíže nezjištěným způsobem“ a za„ blíže nezjištěných okolností“ což je formulace, která je pro občanskoprávní řízení nedostačující a tento závěr procesní soud nemůže převzít zcela nekriticky.

3. Kupní smlouva datovaná 16. 7. 2010 s právními účinky vkladu ke dni 8. 11. 2011 prokazuje, že byla uzavřena mezi žalobkyní a [právnická osoba] s. r. o. zastoupené jednatelem [jméno] [příjmení]. Předmětem kupní smlouvy jsou nemovitosti prodávané za cenu 1 200 000 Kč. Žalobkyně potvrzuje ve smlouvě převzetí zálohy části kupní ceny ve výši 100 000 Kč s tím, že doplatek kupní ceny ve výši 1 100 000 Kč bude zaplacen nejpozději ve lhůtě do 24 měsíců od okamžiku kdy bude ve prospěch kupujícího proveden vklad práva vlastnického.

4. V listině nazvané plná moc datovaná 2. 11. 2011 která je sepsaná na počítači je uvedeno, že jí zmocnitel [celé jméno žalobce] uděluje plnou moc zmocněnci [jméno] [příjmení], [rodné číslo] bytem [adresa], když touto kupní smlouvou došlo k prodeji nemovitostí, zejména a) převzetí jakékoliv finanční částky od společnosti na úhradu nedoplatku kupní ceny, který v tuto chvíli činí 1 065 000 Kč, b) podpisu listin zejména dodatků smlouvy, příjmových dokladů, stvrzenek, prohlášení o úhradě kupní ceny, případně její části, za c) vystavení kvitance o úplné úhradě kupní ceny. Zmocnitel prohlašuje, že tuto plnou moc udělil zmocněnci dobrovolně a na základě své pravé a svobodné vůle. Platnost této plné moci je omezena a končí dne 31. 7. 2011“ [příjmení] moc se vztahuje jednak ke smlouvě o půjčce na částku 500 000 Kč uzavřenou v [obec] dne 17. 7. 2010 mezi zmocnitelem a [právnická osoba] s. r. o. a jednak v souvislosti s kupní smlouvou v [obec] dne 16. 7. 2010 mezi zmocnitelem a společností, jejímž předmětem byl prodej nemovitostí. Na počítači psané příjmové pokladní doklady prokazují, že dne 9. 1. 2011 pro příjemce [celé jméno žalobce] přijal [jméno] [příjmení] jako zmocněnec částku 350 000 Kč od [právnická osoba] jako platbu části kupní ceny za nemovitosti a další příjmový pokladní doklad je datován [datum], podle něhož pro příjemce [jméno] [příjmení] přijal 365 000 Kč zmocněnec [příjmení] od [právnická osoba] jako dodatek kupní ceny za nemovitosti. 3. 2. 2011 je datován třetí příjmový daňový doklad pro příjemce [jméno] [příjmení] přijal 350 000 Kč od [právnická osoba] na platbu části kupní ceny za nemovitosti [příjmení]. Kopie dokladu o vkladu na účet [číslo] byla vložena částka 10 000 Kč dne 1. 11. 2010 u pobočky [právnická osoba] náměstí [jméno] [jméno] [příjmení] v Českých Budějovcích.

5. Příjmový pokladní doklad ze dne 16. 7. 2010 prokazuje, že žalobkyně převzala na kupní cenu za nemovitosti od [právnická osoba] částku 100 000 Kč a dne 26. 8. 2010 25 000 Kč. Příjmové pokladní doklady jsou sepsány na počítači ve stejné úpravě jako příjmové pokladní doklady z 9. 1, 22. 3. a 3. 2. 2011 (téměř shodné).

6. Listina nadepsaná Smlouva o půjčce a prohlášení o písemném uznání dluhu prokazuje, že je datována 17. 7. 2010 a byla uzavřena mezi účastníky [jméno] [příjmení] jako věřitelem a [právnická osoba] s. r. o. jako dlužníkem. Věřitel prohlašuje, že půjčil dlužníkovi 16. 7. 2010 v hotovosti částku 250 000 Kč a dne 17. 7. 2010 v hotovosti částku 250 000 Kč a dlužník se zavazuje splatit částku ve výši 500 000 Kč nejpozději do 19. 7. 2011. Zároveň dlužník jednostranně uznává svůj dluh ve výši 500 000 Kč a je si vědom tohoto svého prohlášení, neboť tímto prodlužuje promlčecí lhůtu podle § 110 občanského zákoníku. Informací o pozemcích stavební parcela [číslo] p. [číslo] v k. ú. [část obce], kterou podal Městský úřad Český Krumlov, odbor územního plánování a památkové péče v [obec] dne 1. 6. 2012 prokazuje, že shora uvedené pozemky se nalézají v ploše určené územním plánem pro funkci bydlení, nejsou v bezprostředním okolí poddolovány, nenachází se pod nimi žádné evidované ložisko nerostných surovin, chráněné ložiskové území, staré důlní dílo, dobývací prostor, ani se nenachází v sesuvném území jiných geologických rizik. Z hlediska územního plánování ani památkové péče, tj. kompetencí zdejšího odboru nejsou předmětné nemovitosti zatíženy ničím co by bránilo stavební činnosti na těchto nemovitostech.

7. Listina datovaná 30. 6. 2011 nazvaná odstoupení od kupní smlouvy uzavřené 16. 7. 2010 prokazuje, že jí žalobkyně adresovala [právnická osoba] s. r. o. a uvádí v ní, že mezi nimi byla uzavřena kupní smlouva, od které žalobkyně odstupuje z důvodů uvedených shodně jako v žalobě.

8. Kupní smlouva datovaná 7. 1. 2011 s právními účinky vkladu ke dni 21. 1. 2011 prokazuje, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] s. r. o. zastoupenou jednatelem [jméno] [příjmení] jako prodávající a společností [právnická osoba] jako kupující zastoupenou jednatelem [jméno] [příjmení]. Předmětem kupní smlouvy jsou nemovitosti prodávané za sjednanou kupní cenu 1 300 000 Kč. Přílohou kupní smlouvy je souhlasné prohlášení [právnická osoba] s. r. o. a [právnická osoba], kterou tyto jako prodávající a kupující prohlašují, že 7. 1. 2011 uzavřeli kupní smlouvu jejímž předmětem jsou nemovitosti a předkládají je Katastrálnímu úřadu.

9. Znalecký posudek [číslo] z 10. 7. 2010 prokazuje, že byl vyhotoven [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jeho předmětem je ocenění nemovitostí na základě objednávky [jméno] [příjmení]. Znalec dospívá k závěru, že cena rodinného domu [adresa] je 201 882,09 Kč a cena pozemku parcelní číslo stavební 80 a parcelní [číslo] je 732 752,91 Kč, tedy celkem po zaokrouhlení 934 640 Kč.

10. Příjmové pokladní doklady bez uvedení čísla dokladu vystavené [právnická osoba] s. r. o. prokazují, že byly vystaveny touto společností dne 1. 3. 2011 na částku 300 000 Kč s uvedením účelu„ splátka nemovitosti [adresa] Č. [anonymizováno]“, dne 3. 3. 2011 na částku 300 000 Kč s uvedením účelu splátka za dům [adresa] [obec], 7. 13. 2011 na částku 250 000 Kč, 11. 3. 2011 na částku 250 000 Kč vždy s doplněným účelem„ splátka za dům [adresa] [obec]“. Ve všech pokladních dokladech je uvedeno, že částka byla přijata od [právnická osoba] [IČO], podpis pokladníka je nečitelný.

11. Úplný výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] s údaji platnými ke dni 21. 6. 2011 je prokázáno, že společnost byla zapsána dne 9. 11. 2010 a jejím jednatelem byl od 5. 10. 2010 do 13. 6. 2011 pan [jméno] [příjmení]. Od 13. 6. 2011 byl jednatelem pan [jméno] [příjmení]. Úplný výpis z obchodního rejstříku ke dni 21. 6. 2011 prokazuje, že 11. 1. 2010 byla zapsána do obchodního rejstříku společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa]. Jednatelem této společnosti byl od 20. 7. 2010 do 20. 6. 2011 mimo jiné i [jméno] [příjmení]. Úplný výpis z obchodního rejstříku ke dni 21. 6. 2011 prokazuje, že pan [jméno] [příjmení] byl jednatelem společnosti [právnická osoba] v době od 24. 2. 2010 do 14. 4. 2011 a že [jméno] [příjmení] byl předseda představenstva [právnická osoba] a. s. od 11. 2. 2010.

12. Insolvenční návrh podaný věřitelem [jméno] [příjmení] proti dlužníkovi [právnická osoba] dne 4. 5. 2011 prokazuje, že [jméno] [příjmení] jako věřitel směnek vystavených ve třech případech [právnická osoba] [anonymizováno] a v jednom případě [právnická osoba] podává návrh na konkurz dlužníka [právnická osoba] Sdělením finančního úřadu v [obec] z 9. 6. 2011 je prokázáno, že tento Krajskému soudu v Českých Budějovicích do insolvenční věci sp. zn. [insolvenční spisová značka] sděluje, že vůči [právnická osoba] s. r. o. nemá žádné neuhrazené pohledávky. [právnická osoba] dopisem z 15. 6. 2011 sděluje Krajskému soudu v Českých Budějovicích ke shora uvedené spisové značce v insolvenčním řízení, že eviduje v současné době dvě neuhrazené faktury včetně zákonného úroku v celkové výši dluhu 56 000 Kč, které jsou přiloženy.

13. K propojení osob [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] žalobkyně doplnila ještě tvrzení o tom, že od května 2010 do ledna 2011 bylo založeno sedm obchodních společností, jejichž jediným jednatelem je pan [jméno] [příjmení] a sídlo těchto společností bylo umístěno na adresu [adresa], [ulice a číslo] tj. na adresu nemovitostí, jejichž prodej zprostředkovával pan [příjmení]. Jedná se o společnosti [právnická osoba] [IČO], [právnická osoba] [IČO], [právnická osoba] [IČO], [právnická osoba] [IČO], [právnická osoba] [IČO], [právnická osoba] [IČO] a [právnická osoba] [IČO]. Propojení těchto osob je prokázáno výpisy z obchodního rejstříku shora uvedených společností.

14. Výpis z Katastru nemovitostí ke dni 2. 5. 2011 prokazuje, že jako vlastník nemovitostí byl k uvedenému dni zapsán [právnická osoba] se sídlem [obec a číslo] [obec] Smlouva o převodu podílu uzavřená mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] prokazuje, že [jméno] [příjmení] jako převodce touto smlouvou datovou 25. 5. 2011 převádí svůj podíl ve společnosti [právnická osoba] na [jméno] [příjmení].

15. Protokol o trestním oznámení z 10. 6. 2011 prokazuje, že žalobkyně podala trestní oznámení na území odboru na polici ČR Krajskému ředitelství policie Jihočeského kraje územnímu odboru [obec], oddělení hospodářské kriminality, ve kterém popsala okolnosti uzavření kupní smlouvy se [právnická osoba] s. r. o. shodně jako v žalobě.

16. Insolvenčním návrhem z 19. 9. 2011 je prokázáno, že společnost [právnická osoba] podala dne 19. 9. 2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích insolvenční návrh na dlužníka [právnická osoba] s tvrzením, že dlužník dluží např. také [právnická osoba] a [právnická osoba] a. s .

17. Znaleckým posudkem ze dne 2. 3. 2009 vypracovaným [jméno] [příjmení] je prokázáno, že nemovitosti byly oceněny k uvedenému dni pro vypořádání SJM a převod na částku celkem 2 117 850 Kč.

18. Svědek [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že o prodeji nemovitostí se dozvěděl od [jméno] [příjmení], který je nabízel ke koupi. Šlo o jeho dlouholetého kamaráda, který mu v té době dlužil dost peněz. Hodlal nemovitosti prodat, aby mohl dluhy vůči svědkovi vyrovnat. Svědek poté účelově založil společnost [právnická osoba], neboť přemýšlel o založení penzionu v té nemovitosti. Kupní cenu zaplatil, ale dluh [jméno] [příjmení] vůči němu byl vyšší. Kupní cena byla zaplacena tak, že dluhy [jméno] [příjmení] byly zajištěny směnkami a on vždycky přinesl směnku s hotovými penězi načež svědek směnku zničil a částku kterou od něho obdržel v podstatě okamžitě předal jako splátku kupní ceny. Takto byla kupní cena zcela zaplacena. Kupní smlouvu sepisoval [jméno] [příjmení], pana [příjmení] svědek zná spíš od [jméno] [příjmení]. Žádné obchodní vztahy s ním nemá. [jméno] [příjmení] se ozval na inzerát, který vyvěsil svědek na plot, že prodává nemovitost s baráčkem, přesněji řečeno prodával jednak společnost za nominální hodnotu 200 000 Kč a prodával to spolu s pohledávkou jeho jako fyzické osoby za [právnická osoba] představující částku, kterou pro vznik společnosti tam vložil. Důvodem proč pak byla nemovitost prodána dál, bylo to, že zjistil, že asi dva domy v okolí byly poddolované snad tam měly být nějaké štoly a to tedy změnilo jeho plány. V takovém domě by nerad bydlel.

19. Svědek [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že žalobkyni zná, protože bydlí ve stejné ulici, kde žalobkyně bydlela. Zná také [jméno] [příjmení], který našel na internetu inzerát na dům, tedy nemovitosti žalobkyně a chtěl od svědka vědět, jestli to tam zná. [příjmení] projevil zájem o koupi nemovitosti. Vstoupil do jednání s žalobkyní, na kterou mu nejspíš dal svědek kontakt. Později svědkovi řekl, že dům koupí. Svědek projevil zájem, zda by na té adrese [ulice a číslo] mohl mít sídlo společnosti, kterou zakládá a bylo mu řečeno, že v tom není problém. Poté se dozvěděl, že [jméno] [příjmení] skutečně uzavřel kupní smlouvu, kdo ji sepisoval, svědek nevěděl. O platebních podmínkách, které byly uvedeny v kupní smlouvě nic není. [příjmení] [příjmení] se o tom nebavil.

20. Svědek [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že žalobkyni zná, neboť od ní kupoval dům, zná také [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Ten mu jednou volal, že je nějaký dům na prodej v [obec]. Svědek vyrozuměl, že žalobkyně jako prodávající a pan [příjmení] jsou přátelé. Problém byl v tom, že žalobkyně nabízela nemovitosti v realitce, a protože o koupi jednali a dohodli se na ní už v létě a realitka měla s žalobkyní smlouvu až do zimy, byli dohodnuti, že návrh na vklad do katastru bude podán až po Novém roce. Žalobkyni zaplatil 100 000 Kč v hotovosti při podpisu a pak ještě 50 000 Kč. Svědek měl u [jméno] [příjmení] půjčku 500 000 Kč a domluvili se spolu, že jí nebude splácet jemu, ale žalobkyni. O tom dluhu mezi svědkem a [jméno] existovala směnka. Svědek měl za to, že když svědek a žalobkyně jsou přátelé, takto nějak vyřeší, aby to dopadlo podle smlouvy. [jméno] pak přinesl plnou moc, na jejímž základě měl svědek platit peníze jemu a to udělal. Pak se svědkovi nepovedl nějaký obchod a dlužil [jméno] [příjmení] asi 2 000 000 Kč. [příjmení] [jméno] se dohodli na kupní ceně za nemovitosti 1 300 000 Kč. [příjmení] měl nějaké směnky, kterými prokazoval svůj dluh a udělali to tak, že když mu svědek přinesl peníze na vrácení dluhu, který vůči němu měl, tak on směnku roztrhal a peníze vrátil v podstatě ihned zpátky jako zaplacení kupní ceny těch nemovitostí. Když viděl žalobkyni svědek naposled, mrskla po něm dopisem, který byl soudu předložen (viz. uvedený dále v odůvodnění). [jméno] [příjmení] svědek zná, je to jeho obchodní partner zabývá se prodejem firem a svědek od něho některé koupil. Nebyl žádným prostředníkem obchodu mezi svědkem a žalobkyní. Svědek se [jméno] [příjmení] pouze telefonicky dotazoval na to, zda o umístění té nemovitosti ví, v jakém je stavu apod. Kupní cena byla žalobkyni řádně uhrazena, mohlo to být asi na 5x nebo 6x co peníze předal na základě plné moci [jméno]. U žalobkyně si už neověřoval, zda skutečně [jméno] plnou moc udělila. K smlouvě o půjčce svědek uvedl, že v žádném případě neměla mít smysl v tom, že případné vrácení půjčky mělo dorovnat žalobkyni skutečně požadovanou kupní cenu. Žalobkyně v realitní kanceláři nabízela nemovitost za 1 400 000 Kč a pokud se dohodli na 1 200 000 Kč nejde o cenu neobvyklou. Žalobkyně společnosti nikdy žádné peníze nepůjčila. Svědek dlužil [jméno] ([příjmení]) a on chtěl, aby ty peníze, které mu dluží vrátil žalobkyni. Splatnost kupní ceny stanovená na 24 měsíců byla do smlouvy zanesena na přání žalobkyně.

21. Listinou nadepsanou plná moc datovanou 19. 7. 2010 je prokázáno, že tato je sepsána na počítači s tím, že ji měla vystavit ta [celé jméno žalobce] a zmocnit [jméno] [příjmení] k poskytování souhlasu k umístění sídla pro právnické osoby. [jméno] [příjmení] plnou moc přijal. Listina je opatřena ověřovací doložkou pro legitimaci, podle níž [celé jméno žalobce] uznala podpis na listině za vlastní.

22. Dopisem psaným na počítači bez uvedení data je uvedeno, že se [jméno] [příjmení] obrací na osobu, kterou oslovuje„ [příjmení] [jméno]“ s tím, že se na tuto osobu obrací prostřednictvím kamaráda a vysvětluje, že se na něho asi tato osoba zlobí, protože peníze, které jí měl dát jsou její, ale dostal se do situace, ze které není žádné východisko. Rád by dal vše do pořádku, stydí se za všechno, co udělal, peníze, které dostal prohrál. Dopis je zakončen slovy„ ahoj [jméno], pořád na tebe myslím a vždy budu, odpusť mi [příjmení] [jméno] [příjmení]“ 23. K osobě [jméno] [příjmení] a k jeho vztahu k žalobkyni byli vyslechnuti jeho sourozenci. [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděla, že její bratr [jméno] [příjmení] bydlel v rodinném domě sám případně se svými kamarády. Před jeho smrtí se s ním vídala méně než dříve, kdy ještě žili rodiče účastníků. Podrobnosti uzavření kupní smlouvy svědkyně neznala, ale měli ji prý uzavřít někde v hospodě a dostat 200 000 Kč a pak už nic. Na internetu se pak dozvěděla, že kupujícím měla být [právnická osoba] O žádné osobě, která se jmenovala [jméno] nebo [jméno] svědkyně nevěděla. Její bratr na ženské moc nebyl, spíše měl raději hospodu. Počítač určitě nepoužíval, tím si byla svědkyně jistá. 24. [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že se s bratrem také vídal většinou před tím, než zemřeli rodiče, což bylo v letech 2006 a 2008, od té doby se s bratrem téměř nestýkali. Bratr se svěřil, že by rád prodal dům a koupil si garsonku. [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] před soudem vypověděla, že dala prodej bratrova domu na realitku, ale oni nabízeli příliš nízkou cenu. Jednou přišel bratr z hospody s tím, že dům prodal. Svědkyně se tomu divila a bratr jí ukázal smlouvu, která vypadala normálně a dostal prý smluvenou zálohu 200 000 Kč. Kupní smlouvu sjednával bratr s panem [příjmení] [jméno] tom, že by [příjmení] znal žalobkyni svědkyně nic nevěděla. Předtím než bratr prodal dům [právnická osoba] pana [příjmení] tak spolupráci s realitní kanceláří ukončil. Svědkyně měla od bratra telefonní číslo na pana [příjmení], se kterým si sjednala schůzku, ale on na ni nepřišel. [příjmení] jménem [jméno] nebo [jméno] svědkyně nezná, neví o tom, že by ji znal její bratr, nepamatuje si ani, že by takové jméno bylo v telefonním seznamu, který po jejím bratrovi zbyl.

25. S ohledem na výpovědi svědků sourozenců [jméno] [příjmení], zvláště svědkyně [příjmení] žalovaný předložil kupní smlouvu z 20. 11. 2009 uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a společností [právnická osoba], kterou je prokázáno, že [jméno] [příjmení] prodal společnosti [právnická osoba] nemovitosti, objekt k bydlení [adresa] [část obce] na pozemku zastavěné ploše č. stavební parcely [číslo] pozemek stavební parcelu [číslo] v obci [obec] k. ú. [část obce] u [obec] za kupní cenu 2 500 000 Kč s tím, že část kupní ceny ve výši 200 000 Kč bude zaplacena ve lhůtě do tří dnů od podpisu této smlouvy a doplatek ve výši 2 300 000 Kč do deseti dnů od vkladu práva vlastnického. Smlouva je opatřena ověřovací doložkou pro legalizaci podpisů, přičemž podpis prodávajícího byl ověřen 20. 11. 2009 a kupujícího, kterého za společnost zastupoval jednatel [jméno] [příjmení] dne 7. 12. 2009. K této smlouvě byl vyhotoven dodatek, který prokazuje, že ujednání o kupní ceně bylo změněno, takže kupní cena činí 2 000 000 Kč, která bude zaplacena tak, že část kupní ceny ve výši 200 000 Kč byla zaplacena 20. 11. 2009 na bankovní účet prodávajícího tam uvedeným, část kupní ceny ve výši 350 000 Kč byla kupujícím zaplacena dne [datum] v hotovosti k rukám prodávajícího, další částka tímto způsobem ve výši 350 000 Kč byla zaplacena 25. 11. 2009 a doplatek kupní ceny ve výši 1 100 000 Kč bude zaplacen na účet prodávajícího tam uvedený ve lhůtě nejpozději do 30 dnů od podpisu kupní smlouvy. K této kupní smlouvě byly připojeny čtyři příjmové pokladní doklady, datované 27. 11. 2009, 30. 11. 2009, 3. 12. 2009 a 7. 12. 2009 na částky 250 000 Kč, 300 000 Kč, 350 000 Kč a původně 350 000 Kč slovy opravenou rukou psaným textem 200 000 Kč s tím, že všechny čtyři pokladní doklady jsou vyhotoveny na počítači, mají stejnou grafickou úpravu a jsou opatřeny podpisem příjemce [jméno] [příjmení], přičemž účelem platby je částečná úhrada kupní ceny shora uvedených nemovitostí, tedy objektu k bydlení [část obce] a [jméno] [příjmení] je přijal od [právnická osoba] [jméno] [příjmení] pak s [právnická osoba] jako pronajímatelem uzavřel nájemní smlouvu na jejímž základě [jméno] [příjmení] jako nájemce shora uvedené nemovitosti užíval za sjednané nájemné 5 000 Kč měsíčně.

26. Zprávou insolvenčního správce dlužníka [právnická osoba] [jméno] [příjmení] z 9. 7. 2012 je prokázáno, že tento na žádost soudu sdělil, že insolvenčnímu správci jednatel společnosti [příjmení] [jméno] předložil účetní závěrku ke dni zjištění úpadku a mezi doklady jsou i podepsané příjmové pokladní doklady ze kterých vyplývá, že kupní cenu za nemovitosti obdržela od úpadce [celé jméno žalobce] v několika splátkách, a to jednak hotově a jednak vkladem na účet. Kopie těchto listin byly předloženy a jde o příjmový pokladní doklad o platbě v hotovosti dne 16. 7. 2010 ve výši 100 000 Kč a 26. 8. 2010 ve výši 25 000 Kč, dále potvrzení o vkladu na účet částky 10 000 Kč dne 1. 10. 2010 a další tří PPD o platbě v hotovosti dne 9. 1. 2011 částky 350 000 Kč, dne 3. 2. 2011 částky 350 000 Kč a dne 22. 3. 2011 částky 365 000 Kč. Shora uvedené listiny byly pak předloženy také v originálech.

27. Úplný výpis z obchodního rejstříku prokazuje, že u žalované společnosti došlo ke změně obchodní firmy na [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno] s.-r. o. přičemž změna byla zapsána do obchodního rejstříku 7. 2. 2015.

28. Výpis z Katastru nemovitostí [list vlastnictví] ve stavu ke dni 26. 4. 2023 prokazuje, že jako vlastník pozemkové parcely č. stavební 83 zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům a stavba stojící na pozemku parcelní číslo stavební 83 a pozemku parcelní [číslo] zahrada je žalovaná společnosti [právnická osoba]

29. Sdělením Policie ČR – útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování – Expozitury [obec] je prokázáno, že pod [číslo jednací], že je trestně stíhán jako obviněný [jméno] [příjmení], [datum narození] mimo jiné pro spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm.a), trestního zákoníku pro účastenství podle § 24 odst. 1 písm.a) trestního zákoníku ke zločinu legalizace výnosu z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm.a), odst. 3 písm.b), odst. 4 písm.b), c) trestního zákoníku, dále [jméno] [příjmení], [datum narození] mimo jiné pro spáchání zločinu podvodu a zločinu legalizace výnosu z trestné činnosti a dále [jméno] [příjmení] rozený [příjmení], [datum narození], mimo jiné pro účastenství podle § 24 odst. 1 písm.c) trestního zákoníku ke zločinu podvodu a pro spáchání zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti, který se obviněný [jméno] [příjmení] jako vůdčí osoba společně s obviněným [jméno] [příjmení] a za pomoci obviněného [jméno] [příjmení], jako členové organizované skupiny z rozhodnutí vůdčí osoby do postili tím, že uvedl poškozenou [jméno] [příjmení] v omyl, využili jejího omylu a zamlčeli jí podstatné skutečnosti, zastírali původ či jinak usilovali o ztížení zjištění původu věci nebo majetkové hodnoty oceněné ke dni 2. 3. 2009 na částku 2 117 850 Kč, které získali trestním činem podvodu spáchaným na území ČR, již tímto jednání obohatili sebe, nebo jiného nejméně o částku 2 117 850 Kč a způsobili tak [jméno] [příjmení] škodu nejméně ve výši 1 982 850 Kč. Skutečnost, že je vedeno uvedené trestní stíhání shora uvedených osob vedlo soud k přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. usnesením ze dne 18. 6. 2013.

30. Následně byla věc vedena Krajským státním zastupitelstvím pod sp. zn. [spisová značka] a pod touto spisovou značkou byla podána Krajskému soudu v Českých Budějovicích obžaloba. Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v hlavním líčením konaném dne 7. 12. 2021 tak, že Obžalovaní [jméno] [příjmení], [datum narození] [číslo] v [obec], [jméno] [příjmení], [datum narození] [číslo] v [obec], [jméno] [příjmení], [datum narození] [číslo] v [obec], [jméno] [příjmení], [datum narození] [číslo] v [obec], [jméno] [příjmení], rozený [příjmení], [datum narození] [číslo] v [obec], [jméno] [příjmení], [datum narození] [číslo] ve [obec], [jméno] [příjmení], [datum narození] [číslo] v [obec], [příjmení] [příjmení], [datum narození] [číslo] v [obec], [jméno] [příjmení], rozená [příjmení] [datum narození] [číslo] v [obec], Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození] [číslo] v [obec], [jméno] [příjmení], rozená [příjmení] [datum narození] [číslo] v [obec], jsou vinni, že jako organizovaná skupina za vůdčího postavení [jméno] [příjmení], který ve všech případech vymyslel a následně uskutečňoval plán zaměřený na neoprávněné získání majetkového prospěchu v podobě nemovitostí, a to prostřednictvím jednotlivých obžalovaných, případně obchodních korporací, které byly účelově založeny pro páchání trestné činnosti, a které byly ovládány obžalovanými, konkrétně 2. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] s cílem, úmyslem a záměrem připravit poškozenou [jméno] [příjmení], rozenou [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa žalobce], v současné době [ulice a číslo], [PSČ] [obec], o nemovitost nacházející se v jejím výlučném vlastnictví, [jméno] [příjmení] vymyslel a zorganizoval a předem připravil postup, jak sám sebe či jiné spřízněné osoby k její škodě obohatit, s tímto seznámil [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], když nejdéle v červnu roku 2010 za blíže nezjištěných okolností v obci [část obce], obec Český Krumlov, učinil [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] nabídku spočívající v koupi, resp. zprostředkování prodeje její nemovitosti, když [celé jméno žalobce] mající zájem o prodej svénemovitosti s tímto souhlasila, dohodla se na kupní ceně ve výši 1 700 000 Kč, když [jméno] [příjmení] s [jméno] [příjmení] úmyslně připravili ke dni 16.07.2010 pro prodávající krajně nevýhodnou kupní smlouvu na prodej této nemovitosti zapsané na LV [číslo] vedené v katastrálním území Spolí – [část obce], v obci [obec], [adresa], kterou s prodávající podepsal jako kupující [jméno] [příjmení] jednající za [právnická osoba] s. r. o., [IČO], se sídlem [adresa], když v této smlouvě se svým podpisem zavázal k uhrazení částky ve výši 1 200 000 Kč do 24 měsíců od provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch kupujícího, když dále na zbývající požadovanou částku ve výši 500 000 Kč [jméno] [příjmení] společně s [jméno] [příjmení] připravili a s prodávající [jméno] [příjmení], cestou [jméno] [příjmení], podepsali dne [datum] Smlouvu o půjčce s datem splatnosti dluhu prodávající do 19. 7. 2011, na jejímž základě se prodávající stala dále věřitelem za dlužníkem [právnická osoba] také z titulu půjčky, přičemž zároveň předal [jméno] [příjmení] při podepsání kupní smlouvy prodávající částku ve výši 100 000 Kč, dále později částku ve výši 25 000 Kč a částku ve výši 10 000 Kč, když [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zejména před uzavřením těchto smluv ujišťovali prodávající o výhodnosti uzavřených smluv, když tato je podepsala v domnění, že se nemá čeho obávat, ač v té době již [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] fakticky úmyslně uváděli prodávající v omyl, neboť zbývající část kupní ceny ve výši 1 065 000 Kč neměli od počátku v úmyslu během následujících 24 měsíců uhradit, stejně tak zbývající částku ve výši 500 000 Kč, když s tímto záměrem si již předem společnými silami obstarali a připravili listiny, které použili jako nástroj ke zmaření uhrazení kupní ceny za nemovitost, zároveň posléze jako nástroj pro legalizaci nabytí této nemovitosti, a to když si blíže nezjištěným způsobem obstarali neoprávněně nejméně„ [příjmení] moc“ s podpisem [jméno] [příjmení], datovanou ke dni 2. 11. 2010, mající prokazovat její zplnomocnění [jméno] [příjmení], [datum narození], k převzetí zbytku kupní ceny uvedené v kupní smlouvě ze dne 16. 7. 2010, se platností do 31. 7. 2011, ač [celé jméno žalobce] takovou nikdy nevystavila a zplnomocnění [jméno] [příjmení] neudělila, když dále si blíže nezjištěným způsobem a za blíže nezjištěných okolností obstarali příjmové pokladní doklady vystavené ke dni 9. 1. 2011 na částku 350 000 Kč, ke dni [datum] na částku 365 000 Kč, ke dni 3. 2. 2011 na částku 350 000 Kč, mající prokazovat údajné předání zbytku kupní ceny ve výši 1 065 000 Kč [jméno] [příjmení] jako fyzické osoby zplnomocněnému [jméno] [příjmení], ač tomu ve skutečnosti tak nebylo, když k zápisu předmětu kupní smlouvy do katastru nemovitostí ve prospěch [právnická osoba] s. r. o. došlo dne 25. 11. 2010, když dále [jméno] [příjmení] dal pokyn k tomu, aby [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] převedli dne [datum] vlastnické právo na spřízněný subjekt zastoupený [údaje o zástupci] prokazovat údajné předání zbytku kupní ceny ve výši 1 000 000 Kč ve prospěch [právnická osoba] s. r. o., ač k takové úhradě nikdy nedošlo, když právní účinky vkladu do katastru nemovitostí ve prospěch společnosti [právnická osoba] nastaly ke dni 21. 1. 2011, čímž obviněný [jméno] [příjmení] jako vůdčí osoba společně s obviněným [jméno] [příjmení] a za pomoci obviněného [jméno] [příjmení], jako členové organizované skupiny osoby, uvedli [jméno] [příjmení] v omyl, využili jejího omylu a zamlčeli jí podstatné skutečnosti, zastírali původ či jinak usilovali o ztížení zjištění původu nemovitosti oceněné ke dni 25. 11. 2010 na částku ve výši 1 080 000 Kč, kterou získali trestným činem podvodu, když tímto jednáním obohatili sebe nebo jiného o předmětnou nemovitost v hodnotě 1 080 000 Kč a způsobili [jméno] [příjmení] škodu ve výši nejméně 945 000 Kč, obž. [jméno] [příjmení] sebe nebo jiného obohatil tím, že uvedl někoho v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, čin spáchal jako člen organizované skupiny a způsobil takovým činem značnou škodu (body 1, 2, 3), úmyslně zosnoval nebo řídil jednání jiného, aby zastíral původ nebo jinak usiloval, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění původu věci, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky, čin spáchal ve vztahu k věci pocházející ze zločinu, jako člen organizované skupiny a čin spáchal ve vztahu k věci, která má značnou hodnotu (pod body 1 a 2) a úmyslně zosnoval nebo řídil jednání jiného, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby zastíral původ nebo jinak usiloval o to, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění původu věci, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky, čin spáchal ve vztahu k věci pocházející ze zločinu, jako člen organizované skupiny a čin spáchal ve vztahu k věci, která má značnou hodnotu, … obž. [jméno] [příjmení] úmyslně umožnil nebo usnadnil jinému, aby sebe nebo jiného obohatil tím, že uvedl někoho v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, čin spáchal jako člen organizované skupiny a činem způsobil značnou škodu (pod bodem 2) zastíral původ nebo jinak usiloval, aby bylo podstatně ztíženo zjištění původu věci, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky, čin spáchal jako člen organizované skupiny a ve vztahu k věci pocházející ze zločinu (pod bodem 2), … obž. [jméno] [příjmení] sebe nebo jiného obohatil tím, že uvedl někoho v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, čin spáchal jako člen organizované skupiny a činem způsobil značnou škodu (pod bodem 2), zastíral původ nebo jinak usiloval, aby bylo podstatně ztíženo zjištění původu věci, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky, čin spáchal jako člen organizované skupiny ve vztahu k věci pocházející ze zločinu a ve vztahu k věci, která má značnou hodnotu a dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, zastíral původ nebo jinak usiloval, aby bylo podstatně ztíženo zjištění původu věci, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky, čin spáchal jako člen organizované skupiny ve vztahu k věci pocházející ze zločinu a ve vztahu k věci, která má značnou hodnotu v úmyslu takový čin spáchat, přičemž k dokonání nedošlo (pod body 2 a 4), čímž spáchali obž. [jméno] [příjmení] zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), písm. d) tr. zákoníku účinného od 1. 10. 2021 (pod bodem 1, 2, 3), účastenství ve formě organizátorství podle § 24 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku ke zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. a), písm. c) trestního zákoníku účinného od 1. 10. 2021 dílem dokonaný (pod bodem 1 a 2), … obž. [jméno] [příjmení] účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku ke zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), písm. d) trestního zákoníku (pod bodem 2), … zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. a) trestního zákoníku (pod bodem 2), obž. [jméno] [příjmení] zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3, odst. 4 písm. a), písm. d) trestního zákoníku (pod bodem 2) ,… zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. a), písm. c) trestního zákoníku dílem dokonaný (pod bodem 2), dílem spáchaný ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku (pod bodem 4), zločin poškození věřitele dle § 222 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. a), písm. b) trestního zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku (pod bodem 4), a odsuzují se obž. [jméno] [příjmení] za nyní projednávanou trestnou činnost a sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, pro který byl odsouzen rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], sbíhající se trestný čin úvěrového podvodu dle § 250b odst. 1, odst. 4 písm. b) zákona č. 140/2009 Sb. účinného do 31. 12. 2009, účastenství podle § 10 odst. 1 písm. a tr. [příjmení] účinného do 31. 12. 2009 k trestnému činu úvěrového podvodu dle § 250b odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zákona účinného do 31. 12. 2009, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 148 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákona účinného do 31. 12. 2009, pro které byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a sbíhající se zločin úvěrového podvodu dle § 211 odst. 6 písm. a) tr. zákoníku ve formě účastenství dle § 24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, pro který byl odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] podle § 211 odst. 6 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 8 (osm) let a 9 (devět) měsíců. Podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku se obžalovaný zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku, § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá peněžitý trest v počtu 150 denních sazeb při stanovení výše denní sazby peněžitého trestu v částce 5 000 Kč, celkem peněžitý trest ve výměře 750 000 Kč. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního zástupce, prokuristy či zmocněnce obchodních korporací a družstev na dobu 7 (sedm) let. Podle § 43 odst. 2, věta druhá, tr. zákoníku se ruší výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dále výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a dále z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jakož i 17 [spisová značka] všechna další rozhodnutí obsahově na zrušený výrok navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. obž. [jméno] [příjmení] za projednávanou trestnou činnost a sbíhající se zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, pro který byl odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 4. 2013, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a další sbíhající se trestný čin vydírání dle § 235 odst. 1 tr. zákoníku, pro který byl odsouzen Okresním soudem v Pardubicích ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 6 (šest) let. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se obžalovaný zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku, § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá peněžitý trest v počtu 80 denních sazeb při stanovení výše denní sazby peněžitého trestu v částce 1 200 Kč, celkem peněžitý trest ve výměře 96 000 Kč. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního zástupce, prokuristy či zmocněnce obchodních korporací a družstev na dobu 3 (tři) roky. Podle § 43 odst. 2, věta druhá, tr. zákoníku se ruší výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 4. 2013, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a dále výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jakož i všechna další rozhodnutí obsahově na zrušený výrok navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. obž. [jméno] [příjmení] [jméno] § 209 odst. 4 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tři) let a 6 (šest) měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se obžalovaný zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku, § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá peněžitý trest v počtu 100 denních sazeb při stanovení výše denní sazby peněžitého trestu v částce 3 000 Kč, celkem peněžitý trest ve výměře 300 000 Kč. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního zástupce, prokuristy či zmocněnce obchodních korporací a družstev na dobu 4 (čtyři) roky. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu se obžalovaným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ukládá povinnost, aby společně a nerozdílně zaplatili k rukám poškozené [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa žalobce], částku ve výši 945 000 Kč.

31. Po odvolání žalovaných rozhodnul Vrchní soud v Praze dne 1. 12. 2022 ve veřejném zasedání takto: Podle § 258 odst. 1, odst. 2 trestního řádu se napadený rozsudek částečně zrušuje, a to z důvodu § 258 odst. 1 písm. b), e) trestního řádu ve výroku o trestu uloženém obžalovanému [jméno] ařilovi, z důvodu § 258 odst. 1 písm. b) trestního řádu ve výroku o trestu uloženém [jméno] [příjmení], roz. [příjmení], z důvodu § 258 odst. 1 písm. d) trestního řádu ve výroku o trestu uloženém Ing. [jméno] [příjmení], z důvodu § 258 odst. 1 písm. e) trestního řádu ve výroku o trestu odnětí uloženém [jméno] [příjmení] a ve výroku o peněžitém trestu uloženém obžalované [jméno] [příjmení], roz. [příjmení], z důvodu § 258 odst. 1 písm. f) trestního řádu ve výrocích o náhradě škody společnostem [právnická osoba], WÄ [právnická osoba] a [právnická osoba] Podle § 259 odst. 3 trestního řádu se v rozsahu zrušení znovu rozhoduje tak, že obžalovaný [jméno] [příjmení] se při nezměněném výroku o vině odsuzuje za nyní projednávanou trestnou činnost a sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za který byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Benešově z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], sbíhající se trestný čin úvěrového podvodu dle § 250b odst. 1, odst. 4 písm. b) zákona č.140/2009 Sb., trestního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2009, účastenství podle § 10 odst. 1 písm. a) trestního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2009 na trestném činu úvěrového podvodu dle § 250b odst. 1, odst. 4 písm. b) trestního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2009, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 148 odst. 1, odst. 3 písm. c) trestního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2009, za které byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a sbíhající se zločin úvěrového podvodu dle § 211 odst. 6 písm. a) trestního zákoníku ve formě účastenství dle § 24 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, pro který byl odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] podle § 211 odst. 6 trestního zákoníku a § 43 odst. 2 trestního zákoníku k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 8 (osmi) let a 9 (devíti) měsíců. Podle § 56 odst. 3 trestního zákoníku se obžalovaný pro výkon trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 trestního zákoníku, § 68 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku se obžalovanému ukládá peněžitý trest v počtu 150 denních sazeb při stanovení výše denní sazby peněžitého trestu v částce 1 200 Kč, celkem peněžitý trest ve výměře 180 000 Kč. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního zástupce, prokuristy a zmocněnce zmocněného k obchodnímu vedení obchodních společností a družstev v trvání 7 (sedmi) let. Podle § 43 odst. 2, věta druhá, tr. zákoníku se současně zrušuje výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Benešově z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dále výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a dále výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jakož i všechna další rozhodnutí obsahově na zrušené výroky navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. 32. obžalovaný [jméno] [příjmení], rozený [příjmení], se při nezměněném výroku o vině odsuzuje za nyní projednávanou trestnou činnost a sbíhající se zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, za který byl odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a sbíhající se trestný čin vydírání dle § 235 odst. 1 trestního zákoníku, za který byl odsouzen rozsudkem Okresním soudem v Pardubicích z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], podle § 240 odst. 3 trestního zákoníku a § 43 odst. 2 trestního zákoníku k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let. Podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se obžalovaný pro výkon trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 trestního zákoníku, § 68 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku se obžalovanému ukládá peněžitý trest v počtu 80 denních sazeb při stanovení výše denní sazby peněžitého trestu v částce 1 200 Kč, celkem peněžitý trest ve výměře 96 000 Kč. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního zástupce, prokuristy či zmocněnce obchodních korporací na dobu 3 (tří) roků. Podle § 43 odst. 2, věta druhá, trestního zákoníku se ruší výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 30. dubna 2013, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a dále výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jakož i všechna další rozhodnutí obsahově na zrušený výrok navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu jsou obžalovaní [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] povinni společně a nerozdílně zaplatit poškozené [jméno] [příjmení], narozené 23. srpna 1964, trvale bytem [adresa žalobce], na náhradě škody částku ve výši 945 000 Kč s úrokem z prodlení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů od [datum] do zaplacení. Podle § 229 odst. 2 trestního řádu se poškozená se zbytkem uplatněného, avšak nepřiznaného nároku odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních. V ostatních výrocích zůstává napadený rozsudek nezměněn. Podle § 256 trestního řádu se odvolání obžalovaných [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a poškozené [právnická osoba] zamítají.

33. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobkyni oslovil na počátku června 2010 pan [jméno] [příjmení], kterého dobře znala. S ním se dohodla, že pro žalobkyni seženu kupce na nemovitosti. Následně žalobkyni pan [příjmení] navštívil na adrese jejího trvalého bydliště a přinesl připravenou kupní smlouvu a smlouvu o půjčce. Tyto dokumenty byly připraveny k podepsání, neboť pan [příjmení] měl veškeré identifikační údaje týkající se nemovitostí a měl také údaje o osobě žalobkyně. Seznámil žalobkyni s kupní smlouvou, a protože mu věřila, tuto podepsala. Kupující společnost byla [právnická osoba], zastoupená jednatelem [jméno] [příjmení], který u podpisu kupní smlouvy nebyl přítomen. Pan [anonymizováno] v souladu s článkem III. smlouvy zaplatil v hotovosti při podpisu smlouvy část kupní ceny ve výši 100 000 Kč. Celková kupní cena podle smlouvy činila 1 200 000 Kč a podle článku III. smlouvy měl být doplatek kupní ceny ve výši 1 100 000 Kč zaplacen nejpozději do 24 měsíců od okamžiku kdy bude proveden vklad vlastnického práva ve prospěch kupujícího, tj. [právnická osoba]. Žalobkyně podepsala také připravenou smlouvu o půjčce znějící na částku 500 000 Kč, kterou podle této smlouvy měla půjčit dlužníkovi [právnická osoba] s. r. o. zastoupené jednatelem [jméno] [příjmení] Částku 500 000 Kč však žalobkyně ve skutečnosti [právnická osoba] s. r. o. nikdy nepůjčila ani ji nikomu nepředala. [příjmení] 500 000 Kč měla být žalobkyni zaplacena nejpozději do [datum]. [jméno] [příjmení] se poté co obě uvedené smlouvy podepsala zavázal, že vše ostatní včetně vkladu do katastru nemovitostí a zaplacení daně z převodu nemovitostí zařídí. Nic se ale nedělo, takže žalobkyně navštívila pana [příjmení] a sdělila mu, že by bylo vhodné, aby předmět kupní smlouvu a smlouvu o půjčce podepsala také druhá strana. Přibližně měsíc poté co žalobkyně předmětné smlouvy podepsala dostavil se k ní pan [příjmení] s osobou, která se představila jako [jméno] [příjmení], jednatel společnosti [právnická osoba] a tato osoba podepsala předmětnou kupní smlouvu i smlouvu o půjčce. Tato osoba výslovně uvedla, že si chce nemovitosti zrekonstruovat a užívat k bydlení. Začátkem prosince 2010 byla žalobkyni doručena potvrzená kupní smlouva s tím, že právní účinky vkladu práva vznikly dnem 8. 11. 2010. Do 24 měsíců od tohoto okamžiku jí měl být doplacen zbytek kupní ceny ve výši 1 100 000 Kč. Postupem času se žalobkyně začala obávat, že byla podvedena a tato její obava se prohloubila, když zjistila, že [právnická osoba] s. r. o. prodala nemovitosti žalované společnosti [právnická osoba] zastoupené jednatelem panem [jméno] [příjmení]. Do dne podání žaloby žalobkyni [právnická osoba] s. r. o. na základě uvedených smluv nic nezaplatila a jedinou částku, kterou žalobkyně obdržela byla finanční hotovost ve výši 100 000 Kč, kterou jí pan [příjmení] zaplatil při podpisu předmětné kupní smlouvy. Žalobkyně nabyla přesvědčení, že uvedený sled událostí a úkonů byl předem naplánovaný postupem s cílem využít její důvěry k panu [příjmení] a podvést ji a získat její nemovitosti. Tyto skutečnosti uvedla také dne 10. 6. 2011 na Policii ČR, územním odboru [obec], oddělení hospodářské kriminality do protokolu o trestním oznámení a věc je řešena kriminální policií. Uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] zprostředkovával pan [jméno] [příjmení], který byl známým žalobkyně a důvěřovala mu. Pan [anonymizováno] také navrhl konkrétní mechanismus uzavření kupní smlouvy, zřejmě také připravil znění kupní smlouvy a přesvědčil žalobkyni k uzavření kupní smlouvy z 16. 7. 2010 právě se [právnická osoba] s. r. o. Pan [anonymizováno] také žalobkyni přesvědčil, aby uzavřela se [právnická osoba] s. r. o. smlouvu o půjčce na částku 500 000 Kč, přičemž žalobkyně žádné finanční prostředky této společnosti reálně neposkytla a nepředala a uvedenou částkou ani nedisponovala. Jednatelem [právnická osoba] s. r. o. byl v době uzavření smlouvy pan [jméno] [příjmení], který byl v této funkci od 9. 7. 2010 do 22. 4. 2011 [právnická osoba] jejímž jménem opět jednal pan [příjmení] převedla nemovitosti kupní smlouvou ze dne 7. 1. 2011 na žalovanou [právnická osoba] Jednatelem žalovaného byl v době uzavření smlouvy pan [jméno] [příjmení] a to od 5. 11. 2010 do 25. 5. 2011. Žalobkyně následně dospěla k názoru, že uzavřená kupní smlouva ze dne 16. 7. 2011 je na základě výše uvedeného absolutně neplatná, a proto od ní v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku s opatrnosti dne 16. 7. 2010 odstoupila, neboť tato smlouva byla uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek.

34. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem nemovitostí podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o. s. ř.), neboť stav právní nejistoty, který byl způsoben na základě výše uvedených neplatných úkonů může být odstraněn pouze určením jejího vlastnického práva. Není správný názor žalovaného, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení, neboť se mohla domáhat plnění ze smlouvy, za situace, kdy žalobkyně tvrdí, že smlouva je neplatná. Za takového stavu nárok na plnění nemá a nemůže ho před soudem uplatňovat. Jestliže byl v trestním řízení žalobkyni přiznán nárok na náhradu škody, je to část rozhodnutí, které soud v projednávané věci nehodnotí, neboť to není předmětem řízení a jde o věc, která bude případně řešena ve vykonávacím řízení.

35. Za shora zjištěného stavu postupuje soud podle § 135 o.s.ř. podle něhož je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestní čin, přestupek, nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů a kdo je spáchal jak už i rozhodnutím o osobním stavu; soud není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Pokud došlo k odsouzení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], tak jak je uvedeno shora v rozsudcích Krajského soudu v Českých Budějovicích a Vrchního soudu v Praze, dospívá soud k závěru, že jde o rozhodnutí, kterým je vázán v tom, že došlo k trestnému činu tam popsanému, který je spáchán shodným jednáním, jak je popsán v projednávané žalobě a toto jednání. To vede soud k závěru, že kupní smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je neplatná podle § 37 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku platného v době uzavření této kupní smlouvy, neboť právní úkon musí být učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Pokud kupující společnost, tedy žalovaný uzavřela kupní smlouvu s úmyslem nezaplatit kupní cenu, nebyla uzavřena kupní smlouva vážně, je tedy neplatná. Při tomto závěru je nutno dospět k tomu, že ani kupní smlouva mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] je neplatná, neboť prodávající [právnická osoba] s. r. o. se nestala vlastníkem předmětných nemovitostí a jako nevlastník je nemohla platně prodat žalované společnosti.

36. Protože je žalobkyně ve věci plně úspěšná, náleží jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem podle § 5 písm b) vyhl. Ve spojení s § 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2012 ve výši 171 200 Kč za čtrnáct úkonů právní služby po 10 700 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, vyjádření ve věci ze dne 26. 8. 2011, 22. 9. 2011, 13. 10. 2011, 4. 5. 2012 a 13. 9. 2012, účast při jednání soudu ze dne 22. 9. 2011, 7. 11. 2011, 12. 12. 2011, 26. 1. 2012, 2. 4. 2012, 21. 5. 2012 přesahující dvě hodiny, tj. dva úkony, 25. 6. 2012 a29. 10. 2012) odměna za právní zastoupení ve výši 2 500 Kč podle § 9 odst. 3 ve spojení s § 7/5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za účast při jednání soudu dne 27. 4. 2023 a náhrada hotových výdajů 5 100 Kč za sedmnáct úkonů právní služby po 300 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH, jehož je zástupce žalobce plátcem, tj. o 37 023 Kč Celkem tak činí náhrada nákladů řízení 213 323 Kč.

37. Žalobkyně byla osvobozena od povinnosti platit soudní poplatek zcela, proto přechází poplatková povinnost ve výši 5 000 Kč podle položky 4/1a zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích na žalovaného podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích