Okresní soud v Českém Krumlově · Rozsudek

9 C 235/2021

č. j. 9 C 235/2021-27

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-10-25 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCK:2021:9.C.235.2021.3

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, v části kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] od 12. 2. 2021 do 29. 4. 2021, úroku 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a do části kapitalizovaného úroku ve výši [částka] zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], úrok 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] za období od 12. 2. 2021 do 29. 4. 2021 a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, uzavřel se žalobcem dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“ či„ ÚS“). Podpisem ÚS se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky (dále jen„ ÚP“). Uzavřením ÚS žalovaný mimo jiné stvrdil, že se s ÚP seznámil, všechna jejich ustanovení jsou mu srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. [příjmení] je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku které přestal hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti. Žalovaný byl v souladu se Smlouvou a ÚP oprávněn čerpat revolvingový úvěr (dále jen„ RÚ“), a to prostřednictvím Kreditní karty (dále jen„ KK“), vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobce se tedy zavázal za podmínek stanovených v ÚP poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaný se uzavřením Smlouvy zavázal takto poskytnutý RÚ společnosti vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu s ÚS a ÚP možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v ÚS. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4. 00 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného RÚ a pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), příp. nepravidelné poplatky, jako např. poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši [částka]. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku [částka]. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu, je patrno z přiloženého splátkového kalendáře. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého oprávnění sjednaného v odst. 7.

1. ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobce tedy úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Jelikož žalovaný na výzvy žalobce nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku, eviduje žalobce ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka] (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil), poplatků ve výši [částka], smluvních pokut účtovaných ve výši [částka]. Příslušenství pak představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši [částka] (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z Jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby, viz přiložený Splátkový kalendář). Kapitalizovaný úrok ve výši [částka] byl spočten, jak je uvedeno ve Splátkovém kalendáři, a to jako součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 26. 28 % p.a. ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od [datum] do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do dne [datum], z částky [částka], úrok ve výši 26. 28 % p.a. od [datum] do zaplacení z částky [částka] (tj. obchodní úrok z jistiny ode dne následujícího po dni sepsání žaloby do zaplacení) V případě, že je dluh na jistině či na splátce jistiny po splatnosti více než 90 dnů, je počínaje 91. dnem prodlení sazba obchodního úroku snížena dle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8 procentních bodů, nebylli sjednán úrok nižší, úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši [částka] (tj. kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu). Žalobce uplatňuje dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, svůj nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši, kdy tento činí celkem [částka].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Se souhlasem účastníků rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.

3. Na výzvu soudu, aby žalobce doplnil svá skutková tvrzení o tom, jakým způsobem prověřoval právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele, před poskytnutím úvěru (zejména prověření příjmů a výdajů žalované za odpovídající období, posouzení závazků žalované a jejich plnění, majetkovou situaci žalované a další) žalobce uvedl, že zkoumal řádně úvěruschopnost žalované v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru v souladu s judikaturou členských států EU i českých soudů a vycházel přitom ze statistického modelu příjmů žalované [částka], příjmu ostatních členů domácnosti [částka], Bufferu domácnosti [částka], měsíčních výdajů domácnosti (vč. živ. min) [částka], z životního minima 1 dospělý, 1 vyživ. dítě (dle ČSÚ) [částka], souhrnné měsíční splátky jiných úvěrových závazků [částka]. Žalobce provedl lustraci žalovaného v registrech NRKI, [příjmení] a ISIR, přičemž dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nenalezen, dotazy do registru [příjmení] a ISIR byly provedeny s výsledkem – v registru nenalezen.

4. Úvěrová smlouva uzavřená mezi účastníky dne [datum] o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] prokazuje, že byla uzavřena spolu s úvěrovými podmínkami, jež jsou součástí smlouvy. Žalobce se zavázal poskytnout žalované úvěr, který žalovaná čerpala v celkové výši [částka], ale nesplácela jej řádně. Dopis ze dne [datum] prokazuje, že žalobce úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Žalovaná na úvěr zaplatila celkem [částka].

5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Podpisem ÚS se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Žalovaný byl v souladu se Smlouvou a ÚP oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím Kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobce se tedy zavázal za podmínek stanovených v ÚP poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaný se uzavřením Sjednaný úvěrový rámec činil [částka]. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši [částka]. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku [částka]. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého oprávnění a úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Žalovaný na výzvy žalobce nereagoval.

6. Žaloba je důvodná pouze částečně. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 7. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele takto: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2).

8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], který lze použít i na projednávanou věc, byť v něm je vykládán § 9 zákona č. 145/2009 Sb. o spotřebitelském úvěru,„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. [příjmení], L a [příjmení], J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. [nakladatelství], 2011, s. [číslo], ISBN [číslo]). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný“. Ačkoliv § 86 již neobsahuje pojem„ odborná péče“, vykládaný Nejvyšším soudem ve shora citovém rozhodnutí, lez jeho výklad použít i na podmínku„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele“ … a„ pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“. I podle současného znění zákona nelze se spoléhat pouze na to, co spotřebitel sám uvede, ale je nutné jeho tvrzení ověřovat například předložením pracovní smlouvy, mzdovými listy, výpisy z účtu, nájemní smlouvou a podobně. Nedostatek takového postupu vede k neplatnosti úvěrové smlouvy.

9. Pokud žalobce poskytl žalované úvěru ve výši [částka] a žalovaná z něj uhradila [částka], pak je povinna vrátit žalobci [částka] jako bezdůvodné obohacení podle § 2992 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Jestliže žalobce uplatnil nárok na [částka] a má nárok pouze na zaplacení [částka], pak bylo nutno žalobu do [částka] zamítnout. Protože je žalovaná v prodlení s peněžitým plněním ve výši [částka] od zesplatnění úvěru ke dni [datum], je v prodlení od [datum] a od tohoto dne je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta, neboť žalobci nenáleží nárok na sjednaný úrok a smluvní pokutu, je-li smlouva neplatná, ani na jím vypočtené zákonné úroky, ale pouze na ty, které byly soudem přiznány ve výroku I. rozsudku.

10. V případě plného úspěchu by žalobci náležely náklady řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za tři úkony právní služby ve výši [částka] za tři úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrada hotových výdajů [částka] za tři úkony právní služby po [částka], to vše navýšeno o 21% DPH jehož je zástupce žalobce plátcem, tedy o [částka] a soudní poplatek [částka], tj. celkem [částka]. Ve věci byl však úspěšný pouze do částky [částka], neboť do částky [částka] byla žaloba zamítnuta. Proto mu podle zásady úspěchu ve věci podle § 142 odst. 3 o.s.ř z těchto nákladů náleží pouze ve výši 44% (úspěch 72% - neúspěch 28% = %), tj. [částka].

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.