9 C 246/2024

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A , zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného , o zaplacení 76 949,69 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 72 034,72 Kč ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 4 914,97 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 565,24 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 677,02 Kč, úrok 11,9 % ročně z částky 72 034,72 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 72 034,72 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 19 340,40 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne 22. 4. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 76 949,69 Kč, Kapitalizovaný úrok ve výši 5 565,24 Kč, Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 677,02 Kč, Úrok 11,9 % ročně z částky 72 034,72 Kč od 16.3.2024 do zaplacení a Zákonný úrok z prodlení z částky 72 034,72 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne 5. 5. 2021 se žalobcem, společností , Jméno žalobkyně A, ., , adresa, , , Jméno žalobkyně B, , Anonymizováno, čp. , Anonymizováno, , PSČ , Anonymizováno, , IČO:, IČO, , zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka , Anonymizováno, (dále jen „žalobce“; žalobce a žalovaný společně dále též „strany“) Smlouvu o úvěru k účtu č. , tel. číslo, /, Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“). Součástí Smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele (dále jen „Podmínky“) platné ke dni uzavření Smlouvy. Na základě Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 101 000 Kč (dále jen „Úvěr“). K čerpání úvěru došlo bezhotovostně, jak vyplývá z přiloženého pokladního dokladu o čerpání úvěru. Strany se v čl. Čerpání úvěru dohodly, že Smlouva je považována za žádost o poskytnutí Úvěru dle Podmínek. Žalovaný se na základě čl. Úroková sazba a náklady na Úvěr Smlouvy zavázal splatit Úvěr s úrokem ve výši 11,90 % p.a. (dále jen „Roční úroková sazba“) s tím, že Roční úroková sazba byla stanovena metodou 360/360 dnů. Při výpočtu úroků se předpokládá, že kalendářní rok má 360 dnů. Dle Smlouvy se žalovaný zavázal hradit žalobci úroky z vyčerpané jistiny Úvěru tak, že budou hrazeny měsíčně vždy 25. dne kalendářního měsíce. Úroky se hradí za období od 25. dne kalendářního měsíce do 24. dne následujícího kalendářního měsíce. První úhrada úroků bude provedena za období ode dne čerpání do nebližšího následujícího 24. dne kalendářního měsíce. Žalovaný se v čl. Splácení úvěru Smlouvy zavázal splatit vyčerpanou jistinu postupně. Počínaje dnem 25. 6. 2021 měl žalovaný povinnost splácet žalobci vyčerpanou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 25. dne kalendářního měsíce. Výše splátky vyčerpané jistiny Úvěru bude odpovídat rozdílu mezi částkou 1 989 Kč a výši úroků splatných za období od předcházejícího dne splatnosti úroků, popřípadě splátky jistiny úvěru do daného dne splatnosti. Žalovaný se tedy zavázal splatit jistinu Úvěru 72měsíčními anuitními splátkami ve výši 1 989 Kč. Výše poslední splátky bude vždy odpovídat částce nesplacené jistiny Úvěru a neuhrazených úroků. Veškeré poplatky a ceny za bankovní služby, které jsou spojené se Smlouvou, jsou uvedeny ve Výňatku ze sazebníku. Povinnost žalovaného k úhradě veškerých účelně vynaložených nákladů vč. všech poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením, plněním, změnou, ukončením, nebo porušením Smlouvy, jakož i veškerých nákladů vynaložených na ochranu nebo výkon jakéhokoli práva žalobce dle Smlouvy byla stanovena čl. 24 Všeobecných obchodních podmínek. Přestože byl žalovaný ze strany žalobce opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě, své závazky neplnil řádně a včas, když uhradil pouze 27 pravidelných splátek. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neplnil podmínky Smlouvy, především nehradil splátky Úvěru řádně, žalobce uplatnil v souladu s ustanovením čl. 9 Podmínek Smlouvy své právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze Smlouvy, o čemž byl žalovaný informován dopisem - upomínkou. Jelikož žalovaný do dne stanoveného ve výzvě dlužné splátky neuhradil, byl Úvěr prostřednictvím zesplatňujícího dopisu zesplatněn ke dni 6. 3. 2024. Žalobci v důsledku zesplatnění úvěru vznikla pohledávka ze Smlouvy (dále jen „Pohledávka“), která byla ke dni 15. 3. 2024 (tj. datum vyhotovení poslední historického výpisu ke Smlouvě) vyčíslena celkem na částku ve výši 83 191,95 Kč, přičemž se skládá: z jistiny ve výši 72 034,72 Kč, z poplatků úvěru výši 4 914,97 Kč; z kapitalizovaného obchodního úroku z úvěru ve výši 5 565,24 Kč; z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 677,02 Kč. Příslušenství pak dále představuje obchodní úrok z úvěru ve výši 11,90 % p.a. z jistiny ode dne 16. 3 2024 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z jistiny ode dne 16. 3. 2024 do zaplacení. Před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému, byla jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr ze strany žalobce posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru/zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalobce vycházel mj. z informací získaných z bankovních registrů klientský informací, stejně jako z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS). Dále žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr žalobce rovněž komplexně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalovaného, kdy žalobce konfrontoval doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (viz výše), a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobce. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru žalobce dospěl k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet.

2. Na výzvu soudu žalobce k tomu, jakým způsobem prověřoval úvěruschopnost žalovaného doplnil skutková tvrzení tak, že žalobce si je vědom své zákonné povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a tuto svou zákonnou povinnost v každém jednotlivém případě důkladně a beze zbytku naplňuje. Žalobce přitom vychází nejen z informací poskytnutých mu samotným spotřebitelem, ale zejména z informací, které si sám aktivně zjišťuje a ověřuje ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především těch neveřejných, které jsou mu dostupné z titulu postavení žalobce jako banky nebo jeho účasti v zájmových sdruženích, jejichž členové se vzájemně informují o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce svých klientů. V neposlední řadě žalobce vychází také z historických informací o spotřebiteli za celou Skupinu , právnická osoba, ., do níž vedle žalobce patří , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, . a další společnosti Skupiny. Všechny takto získané informace žalobce s odbornou péčí komplexně analyzuje a podrobuje je také porovnání s demografickými a statistickými údaji zanesenými ve skóringovém modelu, který vyhodnocuje kreditní riziko v souvislosti s každou žádostí o spotřebitelský úvěr a je základním podkladem pro rozhodnutí, zda a za jakých podmínek spotřebiteli úvěr poskytnout – s ohledem na zásadu ochrany spotřebitele před nezodpovědným zadlužováním. Je nutné také doplnit, že kusá úprava zákona o spotřebitelském úvěru se v interní metodické základně žalobce promítá do desítek vnitřních předpisů, v nichž je proces posuzování úvěruschopnosti popsán do nejmenšího detailu, přičemž tato metodika a postupy žalobce při posuzování úvěruschopnosti spotřebitelů jsou pravidelně podrobovány dohledu ze strany České národní banky. Žalobce tedy žádným způsobem při posuzování úvěruschopnosti nepostupoval ani v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru, ani v rozporu s výkladem zákonných ustanovení Českou národní bankou. V intencích shora uvedeného žalobce také před uzavřením Smlouvy o úvěru reg. č. , hodnota, s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných především z bankovních registrů, nebankovních registrů a ostatních registrů a databází, příjmů a výdajů žalovaného, demografických a statistických informací (skóringový model). Následně žalobce přistoupil ke komplexnímu vyhodnocení aktuální finanční situace žalovaného s ohledem na jeho příjem, který posuzoval dle jeho výše, stability, pravidelnosti, pravdivosti a udržitelnosti po celou dobu trvání obchodu, a výdaje. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla žalobcem před poskytnutím úvěru posouzena a vyhodnocena na základě Prohlášení o příjmu v Návrhu na poskytnutí úvěru ze dne 5. 5. 2021, v němž žalovaný čestně prohlásil, že jeho měsíční příjem ze závislé činnosti je ve výši 30 000Kč a jeho ostatní prokazatelné příjmy jsou ve výši 25 000Kč měsíčně. Žalobce po posouzení příjmu žalovaného provedl také vyhodnocení všech rozhodných výdajů žalovaného. Žalobce přitom posuzoval nejen výdaje sdělené žalovaným, ale konfrontoval je také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a s částkami vycházejícími ze statistických dat. Výdaje přitom posuzoval i z toho hlediska, zda se jednalo o závazky vůči jiným subjektům nebo zda se jednalo o výdaje spořícího charakteru. K výdajům na bydlení žalobce uvádí, že žalovaným uvedenou částku porovnal s údaji vyplývajícími z analýzy regionálních dat Českého statistického úřadu o výdajích na bydlení a energie v jednotlivých regionech, a to podle typu bydlení (vlastní bydlení, nájem atd.). Protože žalovaný uvedl vyšší výdaje než průměrné výdaje vyplývající ze statistických údajů Českého statistického úřadu, byla pro účely posouzení úvěruschopnosti do výdajů započtena částka uvedená žalovaným. Žalovaný dále v žádosti uvedl, že bydlí v nájmu. Dále uvedl, že je svobodný, bezdětný, tudíž bez vyživovacích povinností. Podpisem žádosti žalovaný potvrdil, že údaje uvedené v žádosti jsou pravdivé a úplné. Žalobce i v návaznosti na výdaje sdělené žalovaným v jeho žádosti v rámci provedení řádného posouzení úvěruschopnosti následně vycházel z výdajů žalovaného v celkové výši 26 861 Kč, přičemž tato částka se skládá z ostatních výdajů a nákladů na pojištění ve výši 4 000 Kč (výdaje na spoření nejsou zohledňovány, neboť je možné je považovat za finanční rezervu žalovaného, kterou lze případně použít na úhrady závazků) výdajů na bydlení ve výši 15 000 Kč a částky představující životní minimum ve výši 3 860 Kč výdajů žalovaného na závazky u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši 0,- Kč výdajů žalovaného na závazky u žalobce ve výši 4 001Kč. Žalobce následně porovnal částku celkových příjmů žalovaného s celkovou částkou ověřených pravidelných mandatorních výdajů a paušálních výdajů ve výši zákonného životního minima. Žalobce tak s odbornou péčí zjistil, že po poskytnutí úvěru zůstane žalovanému 48,1 % pravidelných příjmů na nepravidelné nemandatorní výdaje, pročež úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy zcela zjevně dána. Po prověření příjmů a výdajů žalovaného žalobce skóringovým modelem provedl zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného z hlediska demografických dat (typ zaměstnání, rodinný stav, věk, bytové poměry atd.) a behaviorálních dat (je založeno na hodnocení chování klienta z periodických výpisů z běžného účtu u žalobce), přičemž je vyhodnocována nejen schopnost splácet dluhy, ale chovat se zodpovědně i z pohledu vytváření finančních rezerv v podobě úspor na spořících produktech. Žalobce tedy v předmětné věci při posuzování úvěruschopnosti vyhodnocoval nejen informace poskytnuté mu žalovaným, ale tyto následně ještě konfrontoval jak s výstupy z celé řady registrů/databází, tak s údaji zanesenými ve skóringovém modelu. Žalobce tak byl, v důsledku postupu zvoleného při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, mimo jiné schopen posoudit shodu mezi tvrzeními žalovaného a objektivně pravdivými informacemi získanými z nezávislých zdrojů.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků rozhodnul soud podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Smlouva o úvěru ze 5. 5. 2021 prokazuje, že byla mezi účastníků uzavřena uvedeného dne a součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky pro fyzické osoby. Žalobce se zavázal ve smlouvě poskytnout žalovanému úvěr ve výši 101 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet jej způsobem uvedeným v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku. Skutečnost, že došlo k okamžitému zesplatnění úvěru prokazuje dopis zesplatňující pohledávku ke dni 6. 3. 2024.

5. Skutkovým závěrem soudu je žalovaný uzavřel dne 5. 5. 2021 se žalobcem, společností , Jméno žalobkyně A, ., Smlouvu o úvěru k účtu č. , tel. číslo, /, Anonymizováno, . Součástí Smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele platné ke dni uzavření Smlouvy. Na základě Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 101 000 Kč. K čerpání úvěru došlo bezhotovostně, jak vyplývá z přiloženého pokladního dokladu o čerpání úvěru. Strany se v čl. Čerpání úvěru dohodly, že Smlouva je považována za žádost o poskytnutí Úvěru dle Podmínek. Žalovaný se na základě čl. Úroková sazba a náklady na Úvěr Smlouvy zavázal splatit způsobem uvedeným v odstavci 1 odůvodnění tohoto rozsudku. Přestože byl žalovaný ze strany žalobce opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě, své závazky neplnil řádně a včas, když uhradil pouze 27 pravidelných splátek. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neplnil podmínky Smlouvy, především nehradil splátky Úvěru řádně, žalobce uplatnil v souladu s ustanovením čl. 9 Podmínek Smlouvy své právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze Smlouvy, o čemž byl žalovaný informován dopisem - upomínkou. Jelikož žalovaný do dne stanoveného ve výzvě dlužné splátky neuhradil, byl Úvěr prostřednictvím zesplatňujícího dopisu zesplatněn ke dni 6. 3. 2024. Žalobci v důsledku zesplatnění úvěru vznikla pohledávka ze Smlouvy (dále jen „Pohledávka“), která byla žalobcem ke dni 15. 3. 2024 (tj. datum vyhotovení poslední historického výpisu ke Smlouvě) vyčíslena celkem na částku ve výši 83 191,95 Kč, přičemž se skládá: z jistiny ve výši 72 034,72 Kč, z poplatků úvěru výši 4 914,97 Kč; z kapitalizovaného obchodního úroku z úvěru ve výši 5 565,24 Kč; z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 677,02 Kč. Příslušenství pak dále představuje obchodní úrok z úvěru ve výši 11,90 % p.a. z jistiny ode dne 16. 3 2024 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z jistiny ode dne 16. 3. 2024 do zaplacení. Před uzavřením6. Žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na tuto smlouvu je třeba použít také ustanovení § 86-89 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vyžaduje, aby poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného, přičemž zkoumáním se míní také ověřování tvrzení, která žalovaný učinil. Pokud žalobce žádným způsobem majetkové výdělkové a další majetkové poměry nijak neověřoval, způsobuje to neplatnost smlouvy o úvěru. Jestliže právní předchůdce žalobce vycházel z neověřených informací od žalovaného, nemůže dospět k relevantnímu závěru o úvěruschopnosti žalovaného, a to ani při použití vlastních metod, které popsal, neboť ty nemohou být správné, vychází-li z údajů použitých bez jakéhokoliv ověření. Nedostatečné je pak i nahlížení do databází dlužníků. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobce, na něhož byla pohledávka postoupena v souladu s § 1879 a následujících občanského zákoníku, má tedy nárok pouze na jistinu ve výši 72 034.72 Kč, kterou právní předchůdce žalobce žalovanému poskytnul a ten ji nevrátil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nevyjádřil se tedy ani k tomu, zda je v jeho poměrech zaplatit částku uloženou k zaplacení soudem. Soud proto stanovil lhůtu odpovídající výši žalované částky a délce prodlení žalovaného. Další složky nároku sjednané ze smlouvy jsou tedy neoprávněným nárokem, který soud zamítnul ve výroku II. tohoto rozsudku.

7. Protože je žalobce ve věci převážně úspěšný, náleží mu podle § 142 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 12540 Kč za tři úkony právní služby po 4 180 Kč (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrada hotových výdajů 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč, to vše navýšeno o 21% DPH, jehož je zástupce žalobce plátcem, tedy o 2 822,40 Kč a soudní poplatek 3 078 Kč. Celkem činí náklady řízení 19 340,40 Kč.

8. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.