9 C 265/2022

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným:

1. Honebhní společenstvo obec , IČO sídlem adresa účastnice a účastnice 2. název účastnice , IČO sídlem adresa účastnice a účastnice o žaloba proti rozhodnutí MÚ Č. Krumlov, odboru životního prostředí a zemědělství a rozhodnutí Krajského úřadu - Jihočeský Kraj, odboru životního prostředí zemědělství a lesnictví, o určení roční výše náhrady za přičleněné pozemky v honitbě anonymizováno I. [název účastnice] je povinno zaplatit žalobci náhradu za přičleněné pozemky do společenství honitby [obec], které jsou v majetku státu a se kterými je příslušný hospodařit žalobce, a to ve výši 20 Kč za hektar honebních pozemků ročně, tj za 325,046 ha částku ve výši 6 500,92 Kč, počínaje roku 1. 1. 2019, splatnou do 31. března běžného roku zpětně. II. Správní rozhodnutí Městského úřadu Český Krumlov, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 21. 12. 2021, č. j.: [příjmení] [číslo] 2021 [spisová značka], sp. zn.: S-MUCK [číslo] 2020 a rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeského kraje, odboru životního prostředí zemědělství a lesnictví ze dne 29. 6. 2022, č. j: KUJCK [číslo], sp. zn. OZZL [číslo] S [spisová značka] se zrušují a v plném rozsahu nahrazují tímto rozsudkem. III. Žaloba vůči 2. žalovanému [příjmení] spolku [obec] se zamítá a Správní rozhodnutí Městského úřadu Český Krumlov, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 21. 12. 2021, č. j.: MUCK [číslo] 2021 [spisová značka], sp. zn.: S-MUCK [číslo] 2020 a rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeského kraje, odboru životního prostředí zemědělství a lesnictví ze dne 29. 6. 2022, č. j: KUJCK [číslo], sp. zn. OZZL [číslo] S [spisová značka] se vůči 2. žalovanému zrušuje a tímto rozsudkem nenahrazuje. IV. Žalobce není povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 18. 8. 2022 žalobce navrhnul, aby bylo rozhodnuto, že 1. Náhrada za přičleněné pozemky společenství honitby [obec], které jsou v majetku státu a se kterými je příslušný hospodařit žalobce činí 28 Kč za hektar honebních pozemků ročně, za 330, [číslo] ha honebních pozemků činí částku 9 241 Kč. Náhrada je splatná do 31. března běžného roku zpětně; 2. Správní rozhodnutí Městského úřadu Český Krumlov, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 21. 12. 2021, č. j.: [příjmení] [číslo] 2021 [spisová značka], sp. zn.: S-MUCK [číslo] 2020 a rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeského kraje, odboru životního prostředí zemědělství a lesnictví ze dne 29. 6. 2022, č. j.: KUJCK [číslo], sp. zn. OZZL [číslo] S [spisová značka] se zrušují a v plném rozsahu nahrazují tímto rozsudkem.

2. Žaloba projednávanou žalobou podle části páté o. s. ř., § 244 – 250t brojí proti rozhodnutí Městského úřadu Český Krumlov, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 21. 12. 2021, č. j.: [příjmení] [číslo] 2021 [spisová značka], sp. zn.: S-MUCK [číslo] 2020, kterým správní orgán rozhodl podle ustanovení § 30 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Tímto rozhodnutím byla určena roční náhrada za přičleněné honební pozemky k honitbě [obec] ve výši 0 Kč. Předmětné rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 22. 12. 2021 a bylo proti němu podáno žalobcem odvolání. Jedná v pořadí již o druhé rozhodnutí, když správní orgán prvním rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] 2020 [spisová značka], sp. zn. S-MUCK [číslo] 2020 řízení v rozporu se zákonem zastavil a Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor životního prostředí zemědělství a lesnictví svým rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], sp. zn. OZZL [číslo] 2020 S [spisová značka] o [číslo], musel toto pochybení napravit tak, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. O odvolání proti rozhodnutí správní orgánu I. stupně ze dne 21. 12. 2020 rozhodl Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor životního prostředí zemědělství a lesnictví rozhodnutím ze dne 29. 6. 2022, č. j.: KUJCK [číslo], sp. zn. OZZL [číslo] S [spisová značka]. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu bylo žalobci doručeno dne 1. 7. 2022. Odvolací správní orgán rozhodnutí Městského úřadu Český Krumlov, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 21. 12. 2021, č. j.: [příjmení] [číslo] 2021 [spisová značka], sp. zn.: S-MUCK [číslo] 2020, potvrdil a odvolání žalobce zamítl. Proti rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeského kraje, odboru životního prostředí zemědělství a lesnictví ze dne 29. 6. 2022 se dle § 91 odst. 1 správního řádu nelze odvolat. Žalobce se cítí být výše uvedenými rozhodnutími správních orgánů zkrácen na svých právech, a proto proti těmto rozhodnutím podává žalobu podle části páté o. s. ř. a navrhuje, aby rozhodnutí správního orgánu byla zrušena a nahrazena rozhodnutím soudu.

3. Správní orgány se při svém rozhodování řídily právní názorem uvedeným v rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR [číslo jednací] ze dne 31. 1. 2014 podle kterého MěÚ při stanovení náhrady za přičleněné honební pozemky musí vycházet ze skutečně předpokládaného výnosu z výkonu práva myslivosti, tzn., že je třeba vycházet z toho, jak výnosný je výkon práva myslivosti uživatelem honitby. Přitom je nutno, dle názoru správního orgánu, zohlednit náklady (na straně jedné) a výnosy (na straně druhé) z výkonu práva myslivosti. S tímto jednostranným názorem se žalobce neztotožňuje a na svoji obranu uvádí. Podle § 30 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti,„ vlastníkům honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil podle odstavce 1, náleží od držitele honitby náhrada; jde-li o společenství honitbu, je náhradu povinno platit honební společenstvo. Nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši náhrady, určí náhradu orgán státní správy myslivosti a přihlédne přitom k velkosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března běžného roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenství honitbě a jejich vlastník se stal členem honebního společenstva.“ Podle § 4 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, stát s honebními pozemky, se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad, nemůže být členem honebního společenstva a honební pozemky mohou mít od 1. 11. 2019 pouze postavení přičleněných pozemků, za které přísluší náhrada od držitele honitby. Státní pozemkový úřad tak přímo ze zákona získává zvláštní status„ postavení přičleněných pozemků uznané společenstvím honitby“.

4. Žalobce výši roční náhrady za přičleněné honební pozemky k honitbě [anonymizováno] určil na základě souhrnného počtu spárkaté zvěře normovaného na 1 000 ha plochy dané honitby přepočítané dle § 2 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutím č. j. ŽP [číslo] [obec] [číslo] ze dne 17. 3. 2003 vydaným Městským úřadem v Českém Krumlově, odborem životního prostředí a zemědělství bylo registrováno [název účastnice] a byla uznána honitba [obec], jehož držitelem je [název účastnice] (Původně v žalobě uvedeno [obec] – [anonymizováno]. Opraveno podáním ze dne 30. 11. 2022; č.l. 39 spisu) s výměrou honitby celkem 1 284 hektarů. Dle bodu 3 tohoto rozhodnutí se na základě držitele honitby podle § 2 písm. l), § 3 odst. 2 a § 29 odst. 3 zákona o myslivosti a §§ 1 a 9 vyhlášky č. 491/2002 Sb. zařazují a stanovují v uvedené honitbě tyto normované a minimální stavy druhů zvěře: srnec obecný - normované stavy 49. Žalobce uvádí jen tento druh zvěře, neboť tento je podstatný pro přepočet náhrady za užívání honebních pozemků. Podle § 2 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 491/2002 Sb. činí přepočet jedinců spárkaté zvěře 12,25 (49:4). Při výměře honitby 1 682 ha pak přepočet jedinců spárkaté zvěře na 1 000 ha je 7,28 jedinců spárkaté zvěře, zaokrouhleno na 7 jedinců spárkaté zvěře. Při souhrnném přepočtu jedinců spárkaté zvěře v počtu 7 na 1 000 ha v honitbě činí náhrada za přičleněný 1 ha pozemku částku 28 Kč. Za 330, [číslo] hektarů činí náhrada za užívání honebních pozemků částku 9 241 Kč Kč za rok, za období od 1. 1. 2019 do 31. 3. 2020 činí náhradu částku ve výši 11 551 Kč Kč (9 241 + 2 310 Kč). 5. [ulice] orgány poukazují na právní názor Ministerstva zemědělství ČR. Tento názor, je však pouze návodem k postupu úředníků, nemůže však nahradit změní zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti a vyhlášky č. 491/2002 Sb. V rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] se konstatuje, že:„ Rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti ve věci náhrady za přičlenění pozemků k honitbě podle § 30 odst. 2 zákona č. 4749/2001 Sb., o myslivosti, je rozhodnutím správního orgánu v soukromoprávní věci, k jehož přezkoumání je příslušný soud rozhodující v občanském soudní řízení podle části páté občanského soudního řádu.“ V této souvislosti odkazuje žalovaný na závěry Ústavního soudu v [příjmení] sp. zn. III. ÚS 495/02, ve kterém Ústavní soud uzavírá, že:„ I v případech, kdy stát vystupuje jako účastník soukromoprávního vztahu, který se řídí právními předpisy z oblasti soukromého práva, nelze jeho postavení bez dalšího ztotožňovat s postavením jednotlivce. I v takových vztazích stát nedisponuje skutečně autonomní vůlí, jeho jednání se vždy musí řídit zákonem, i když stát zastupují z jeho pověření jiné subjekty. Žalobce rozhodnutí správních orgánů ohledně určení výše náhrady, resp. nepřiznání náhrady, za užívání přičleněných pozemků, jež jsou majetkem státu s právem hospodaření pro žalobce považuje na nesprávné a rozporné s ustanovením zákona o myslivosti. Taktéž nepřiznání náhrady těmito správními orgány za diskriminační v porovnání s vyplácením náhrad ostatním vlastníkům pozemků Honebním společenstvem [obec]. Žalobce má rovněž za to, že správní orgán nepřihlédl k rozsahu přičleněných pozemků v honitbě, kdy ve srovnatelném případě Krajský soud v Ostravě ve svém rozhodnutí č. j. [číslo jednací], kterým nahradil rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Městského úřadu v Krnově, jakož i změnil rozsudek Okresního soud v Bruntále:„ Určil výši náhrady za přičleněné honební pozemky ve výši 10 [spisová značka] ročně u jedné honitby a 140 [spisová značka] ročně u druhé honitby; držitel obou honiteb byl shodný. Správní orgány určily tuto náhradu původně ve výši 10 a 11 [spisová značka] ročně.“ Když„ Soud vyšel z důvodové zprávy k zákonu o myslivosti, podle které měla být náhrada za přičlenění reciproční hodnotou nájemného za honitbu. Takto jí také počítal.“ [ulice] orgány dospěly ke stanovení náhrady za užívání přičleněných pozemků tak, že od dosažených příjmů odečetly náklady honebního společenstva za poslední 3 roky a takto dosažený tzv.„ zisk“, v tomto případě„ ztrátu“, vzaly za základ pro výpočet sazby pro stanovení náhrady za užívání za 1 ha a rok. Zpravidla honební společenstva dosahují nízkého zisku a v mnoha případech ztráty. Pokud by soud dopustil tento výklad, pak by ve většině případů honební společenstva poskytovaly za přičleněné honební pozemky náhrady v bagatelně nízké výši či vůbec, jako v tomto případě, což by bylo zcela v rozporu s účelem zákona o myslivosti, který zákonodárce sledoval, a to poskytnout náhradu vlastníkům tak, aby došlo ke kompenzaci jejich omezení spojené s výkonem práva myslivosti na jejich pozemcích. Žalobce tak náhradu, kterou požaduje za užívání přičleněných pozemků v honitbě [obec] po účastníkovi ve výši 28 [spisová značka] a rok považuje za adekvátní a se zákonem souladnou. Jak bylo uveřejněno v Právních rozhledech [číslo] 2020, s. 827 v článku„ Náhrada za přičleněné honební pozemky k myslivecké honitbě“ od autora JUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [obec]:„ Pro úplnost lze uvést, že vlastníci honebních pozemků, kteří jsou členy honebního společenstva a na jejichž pozemcích byla honitba vytvořena, mají rovněž ekonomický efekt, a to v podobě podílu na zisku honebního společenstva, potažmo na výnosech z nájemného za pronájem honitby. Tyto osoby však o těchto skutečnostech rozhodují samy prostřednictvím valné hromady honebního společenstva, na rozdíl od vlastníků přičleněných honebních pozemků, kteří sami nemají možnost hospodaření honebního společenstva ovlivnit. Obdobně to platí i u vlastních honiteb. V podstatě tak lze dovodit, že pokud se držitel honitby rozhodně nevyužívat honitbu sám, ale pronajmout ji, vzdává se tím ve prospěch nájemce honitby části na výnosech z výkonu práva myslivosti oproti získání péče o honitbu. Úkony směrující k rozlišení osoby uživatele a od držitele honitby, na které nemá vlastník přičleněných pozemků žádný vliv, nemohou být vykládány v jeho neprospěch při určování náhrady za přičlenění jeho pozemků k dané honitbě.“ K námitce diskriminace žalobce se správní orgány vyjádřily v tom smyslu, že dohody uzavřené s jinými státními podniky, kterým jsou hrazeny náhrady za užívání přičleněných pozemků v mnohem vyšší částce, než které hodlá hradit žalobci, za soukromoprávní věc, do které nemají právo zasahovat. S tímto právním názorem žalobce nesouhlasí a namítá, že právě tyto dohodnuté částky, kterými držitel či uživatel honitby ovlivňuje svůj výnos na výkonu práva myslivosti na předmětných pozemcích, má přímý dopad na výpočet náhrady provedený správními orgány. Správní orgány měly při svém rozhodování vyjít ze skutečnosti, že účastník, [název účastnice] v reakci na výzvu žalobce k úhradě náhrady za přičleněné honební pozemky sdělilo, že všem vlastníkům, tedy členům i nečlenům honebního společenstva vyplácí 20 Kč za 1 hektar honebních pozemků, jak to doložil držitel honitby zápisem z jednání valné hromady ze dne 6. 4. 2013. Vzhledem k absenci dohody mezi žalobcem a účastníkem, držitelem honitby, měl správní orgán vyjít z této částky a měl učinit rozhodnutí, kde výše náhrady za přičleněné honební pozemky v hospodaření žalobce, neměla jít pod tuto hranici. Rozhodla-li valná hromada honebního společenstva o této částce, pak zcela jistě vycházela z tohoto, že s ohledem na předpokládaný výnos, je tato částka je pro něj ekonomicky únosná. Zde je třeba odkázat na citovaný článek JUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], který uvádí, že:„ Literatura, potažmo i judikaturu občanskoprávních soudů, vychází z toho, že zákon nesprávně uvádí předpokládaný výnos z výkonu z práva myslivosti, když má jít o předpokládaný výnos z využití honitby.“ Tento předpokládaný výnos z využití honitby lze dovodit z„ bonity“ honitby, čili zařazení honitby do jakostní třídy, z níž pak správní orgán při rozhodnutí o registraci honebního společenstva určuje i minimální a normovaný stav zvěře. Tento výnos z využití honitby je pak zaměňován s výnosem z výkonu práva myslivosti, potažmo za ztrátu či zisk dle účetních položek jako rozdílu z příjmů a nákladů hospodaření držitele honitby či jeho uživatele.

6. K námitce účastníka [číslo] že není ve sporu pasivně legitimovaný žalobce uvedl, že pro označení účastníků v řízení podle části páté o. s. ř. vycházel žalobce z příslušných ustanovení občanského soudního řádu, kdy v řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, nejde o přezkum správnosti rozhodnutí a jeho procesního postupu, ale o nové projednání a meritorní rozhodnutí věci, o níž podle zákona dříve rozhodl tento správní orgán. Soud v řízení podle části páté o. s. ř. jedná s účastníkem, kterého žalobce označil za účastníka řízení. Soud dále může do řízení přibrat usnesením do řízení i toho účastníka, který nebyl účastníkem řízení před správním orgánem, ač měl být. Právě rozhodnutím Krajského úřadu – Jihočeského kraje, odboru životního prostředí zemědělství a lesnictví ze dne 2. 10. 2020, [číslo jednací], sp. zn. OZZL [číslo] 2020 S [spisová značka] o [číslo], kterým bylo zrušeno prvotní rozhodnutí příslušného správního orgánu ze dne 10. 7. 2020, bylo správnímu orgánu I. stupně uloženo, aby rozšířil okruh účastníků i o uživatele honitby [obec], kterým je v dané věci Myslivecký spolek [země] v [obec].

7. S ohledem na uvedené žalobce upravil žalobní návrh tak, aby soud rozhodnul, že I. [název účastnice] je povinno zaplatit žalobci náhradu za přičleněné pozemky do společenství honitby [obec], které jsou v majetku státu a se kterými je příslušný hospodařit žalobce, a to ve výši 28 Kč, případně ve výši určené znaleckým posudkem, za hektar honebních pozemků ročně, počínaje od roku 1. 1. 2019, splatnou do 31. března běžného roku zpětně a II. Správní rozhodnutí Městského úřadu Český Krumlov, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 21. 12. 2021, č. j.: [příjmení] [číslo] 2021 [spisová značka], sp. zn.: S-MUCK [číslo] 2020 a rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeského kraje, odboru životního prostředí zemědělství a lesnictví ze dne 29. 6. 2022, č. j: KUJCK [číslo], sp. zn. OZZL [číslo] S [spisová značka] se zrušují a v plném rozsahu nahrazují tímto rozsudkem. Účastníkům má být uložena povinnost společně a nerozdílně žalobci nahradit náhradu nákladů řízení v paušální výši dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.

8. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobce navrhnul připuštění změny žaloby tak, aby bylo rozhodnuto že I. [název účastnice] je povinno zaplatit žalobci náhradu za přičleněné pozemky do společenství honitby [obec], které jsou v majetku státu a se kterými je příslušný hospodařit žalobce, a to ve výši 172 Kč za hektar honebních pozemků ročně, tj za 325,046 ha částku ve výši 55 908 Kč, počínaje roku 1. 1. 2019, splatnou do 31. března běžného roku zpětně. II. Správní rozhodnutí Městského úřadu Český Krumlov, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 21. 12. 2021, č. j.: [příjmení] [číslo] 2021 [spisová značka], sp. zn.: S-MUCK [číslo] 2020 a rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeského kraje, odboru životního prostředí zemědělství a lesnictví ze dne 29. 6. 2022, č. j: KUJCK [číslo], sp. zn. OZZL [číslo] S [spisová značka] se zrušují a v plném rozsahu nahrazují tímto rozsudkem. III. Účastníci jsou povinni společně a nerozdílně žalobci nahradit náhradu nákladů řízení v paušální výši dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., do tří dnů od právní moci rozsudku. Tuto změnu soud připustil usnesením vyhlášeným při jednání v přítomnosti účastníků postupem podle § 95 o.s.ř.

9. Prvý žalovaný navrhnul, aby byla žaloba zamítnuta. Připustil možnost, že by byla výše náhrady stanovena na 20 Kč za hektar, jak bylo žalobci navrženo již před podáním žaloby, neboť tato částka odpovídá náhradě, která je vyplácena ostatním členům i nečlenům Honebního společenstva. Společenstevní honitba je pronajata 2. žalovanému, který platí nájemné ve výši 25 Kč za 1 hektar honebních pozemků ročně, kdy z této částky je 5 Kč ročně ponecháno bez rozdělení mezi členy honebního společenstva na jeho režijní náklady. 1. žalovaný nemůže rozdělit více, než kolik sám ze svého nakládání s honitbou získává. Pokud zákon o myslivosti v § 30 odst. 2 hovoří o tom, že příslušný orgán veřejné správy přihlédne k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích, zcela jistě má toto kritérium zohlednit situaci, kdy honební společenství užívá společenstevní honitbu ve vlastní režii, pronajímá ji, ale to není tento případ, kdy jediným příjmem 1. žalovaného je výnos na nájemném. 1. žalovaný poukázal na důvodovou zprávu zákona o myslivosti, že účelem § 30 odst. 2 zákona o myslivosti je záměr nastavit rovná pravidla mezi členy honebního společenstva a vlastníky přičleněných pozemků ve vztahu k výnosu z nájmu honitby. 1. žalovaný je veden stejným záměrem, a to postupovat tak, aby nebyli kráceni na svých právech ani členové honebního společenstva, ani vlastníci přičleněných pozemků.

10. Druhý žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby, neboť je pouze nájemcem, který si pronajímá honitbu a podle smlouvy za ní platí honebnímu společenstvu. Žaloba by se tedy 2. žalovaného neměla týkat.

11. Dopisem ze dne 2. 3. 2020 je prokázáno, že žalobce vyzval [název účastnice] k zaplacení náhrady za přičleněné honební pozemky v honitbě [obec], a to ve výši 28 Kč ročně za hektar přičleněného honebního pozemku, celkem ve výši 11 654 Kč Kč (9 152 Kč + 2 288 Kč) za období od 1. 1. 2019 do 31. 3. 2020. Výměra přičleněných honebních pozemků činila 326,87 hektarů. Dopisem ze dne 12. 3. 2020 je prokázáno, že [název účastnice] sdělilo, že nesouhlasí s požadovanou částkou a uvedlo, že valnou hromadou honebního společenstva byla schválena částka ve výši 20 Kč za jeden hektar přičleněného honebního pozemku, a to až do roku 2023. Zápis z valné hromady ze dne 6. 4. 2013 prokazuje, že valnou hromadou honebního společenstva byla schválena částka ve výši 20 Kč za jeden hektar přičleněného honebního pozemku, a to až do roku 2023.

12. Protože nedošlo k dohodě o výši náhrady za honební pozemky v honitbě [obec], požádal žalobce správní orgán žádostí ze dne 26. 6. 2020 podle § 30 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, o určení výše náhrady za honební pozemky. Rozhodnutím ze dne 10. 7. 2020, [číslo jednací] [číslo] 2020 [spisová značka], sp. zn. S-MUCK [číslo] 2020 je prokázáno, se správní orgán původně řízení zastavil. Rozhodnutím Krajského úřadu – Jihočeský kraj, odbor životního prostředí zemědělství a lesnictví ze dne 2. 10. 2020, [číslo jednací], sp. zn. OZZL [číslo] 2020 S [spisová značka] o [číslo] je prokázáno, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání.

13. Rozhodnutím [stát. instituce], odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 21. 12. 2021, č. j.: [příjmení] [číslo] 2021 [spisová značka], sp. zn.: S-MUCK [číslo] 2020, je prokázáno, že jím správní orgán rozhodl podle § 30 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Tímto rozhodnutím byla určena roční náhrada za přičleněné honební pozemky k honitbě [obec] ve výši 0 Kč. Předmětné rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 22. 12. 2021 a bylo proti němu podáno žalobcem odvolání. O odvolání proti rozhodnutí správní orgánu I. stupně ze dne 21. 12. 2020 rozhodl Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor životního prostředí zemědělství a lesnictví rozhodnutím ze dne 29. 6. 2022, č. j.: KUJCK [číslo], sp. zn. OZZL [číslo] S [spisová značka]. Uvedeným rozhodnutím odvolacího správního orgánu, které bylo žalobci doručeno dne 1. 7. 2022 je prokázáno, že odvolací správní orgán rozhodnutí [stát. instituce], odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 21. 12. 2021, č. j.: [příjmení] [číslo] 2021 [spisová značka], sp. zn.: S-MUCK [číslo] 2020, potvrdil a odvolání žalobce zamítl. Proti rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeského kraje, odboru životního prostředí zemědělství a lesnictví ze dne 29. 6. 2022 se dle § 91 odst. 1 správního řádu nelze odvolat.

14. Ze spisu Městského úřadu v Českém Krumlově S-MUCK [číslo] 2020 provedeny důkazy zprávami o hospodaření Mysliveckého spolku [ulice] hora za roky 2019, 2020 a 2021. Zprávou o hospodaření Mysliveckého spolku [ulice] hora za rok 2019 je prokázáno, že celkové příjmy činily 79 098,17 Kč, z nichž Městský úřad Český Krumlov zohlednil pouze 25 740 Kč a celkové výdaje činily 85 401 Kč, z nichž Městský úřad Český Krumlov zohlednil pouze částku 72 796 Kč; zprávou o hospodaření Mysliveckého spolku [ulice] hora za roky 2020 je prokázáno, že celkové příjmy činily 89 071,59 Kč, z nichž Městský úřad Český Krumlov zohlednil pouze 43 015 Kč a celkové výdaje činily 113 686 Kč, z nichž Městský úřad Český Krumlov zohlednil pouze částku 96 407 Kč; zprávou o hospodaření Mysliveckého spolku [ulice] hora za roky 2021 je prokázáno, že celkové příjmy činily 92 710,38 Kč, z nichž Městský úřad Český Krumlov zohlednil pouze 68 110 Kč a celkové výdaje činily 65 029 Kč, z nichž Městský úřad Český Krumlov zohlednil pouze částku 57 229 Kč.

15. Dohodou o náhradě za přičleněni honebních pozemků uzavřené mezi opatstvím [část obce] řádu sv. [jméno] a statutárním městem Brno ze dne 12. 7. 2017, je prokázáno, že byla stanovena náhrada ve výši 600 Kč za hektar,, Dohodou mezi obcí [obec] a Honebním společenstvím [anonymizováno] byla stanovena náhrada ve výši 150 [spisová značka], dohodou mezi ČR - SPÚ a Honebním společenstvem [obec] ze dne 31. 5. 2013, kterou byla stanovena náhrada ve výši 70 [spisová značka], dohodou mezi Pozemkovým fondem ČR a Honebním společenstvím [obec] ze dne 1. 4. 2003, kterou byla stanovena náhrada 20 [spisová značka], s dodatkem, kterým byla dne 19. 3. 2014 stanovena náhrada na 80 [spisová značka], Dodatkem [číslo] k dohodě mezi ČR SPÚ a LČR SP z 2. 3. 2018, kterou je prokázáno, že v ní byla stanovena náhrada za přičleněné honební pozemky na 152 [spisová značka], dohodu o přičlenění honebních pozemků do honitby [obec] – Český les z 30. 4. 2013 mezi ČR SPÚ a Lesy ČR, kterou byla stanovena náhrada ve výši 227 [spisová značka], dohodou č. 2017 [číslo] z 28. 3. 2017 mezi [jméno] [příjmení] a Lesy ČR byla stanovena náhrada ve výši 79 a 111 [spisová značka], dohodou o přičlenění honebních pozemků k honitbě [číslo] 2017 [anonymizováno] – Les z 16. 6. 2017 uzavřenou mezi Královskou stoliční kapitulou sv. [jméno] a [jméno] v [obec] a Lesy ČR byla stanovena náhrada ve výši 10 [spisová značka], Dohodou o přičlenění honebních pozemků honitba [obec] dohoda ze dne 17. 5. 2017 byla stanovena náhrada na 251 [spisová značka], Dohodou o vypořádání náhrady za honební pozemky mezi Lesy ČR a Ing. [jméno] [příjmení] z 3. 4. 2017 byla stanovena náhrada na 81,70 [spisová značka], Dohodou [číslo] mezi Lesy ČR a [jméno] [příjmení] z [datum] byla stanovena náhrada na 141 Kč, 195 Kč a 79 [spisová značka], Dohodou o finančním narovnání za přičleněné honební pozemky [číslo] mezi LČR a Městem Klášterec nad Ohří z 10. 9. 2013 byla stanovena náhrada na 90,98 [spisová značka], Dohodou o náhradě za přičlenění honebních pozemků mezi arcibiskupstvím Olomouckým a LČR z [datum] byla stanovena náhrada na 45 [spisová značka], Dodatkem [číslo] dohody o náhradě za přičlenění honebních pozemků [číslo] mezi LČR a Ing. [jméno] [příjmení] z 27. 11. 2017 byla stanovena náhrada na 338 [spisová značka] a Dohodou o přičlenění honebních pozemků uzavřená mezi LČR a společností [právnická osoba] ze dne 30. 11.2016 byla stanovena náhrada na 90 [spisová značka].

16. Znaleckým posudkem [číslo] ze dne 30. 11. 2022 vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru lesní hospodářství, dříví, těžba, myslivost vypracovaným na zadání žalobce je prokázáno, že tento znalec určil výši náhrady za přičlenění honebních pozemků k honitbě [obec] na částku 172 [spisová značka], tj. celkem 55 908 Kč.

17. Skutkovým závěrem soudu je, že dopisem ze dne 2. 3. 2020 žalobce vyzval [název účastnice] k zaplacení náhrady za přičleněné honební pozemky v honitbě [obec], a to ve výši 28 Kč ročně za hektar přičleněného honebního pozemku, celkem ve výši 11 654 Kč Kč (9 152 Kč + 2 288 Kč) za období od 1. 1. 2019 do 31. 3. 2020. Výměra přičleněných honebních pozemků činila 326,87 hektarů. [název účastnice] dopisem ze dne 12. 3. 2020 sdělilo, že nesouhlasí s požadovanou částkou a uvedlo, že valnou hromadou honebního společenstva byla schválena částka ve výši 20 Kč za jeden hektar přičleněného honebního pozemku, a to až do roku 2023. K uvedenému sdělení přiložilo honební společenstvo zápis z valné hromady ze dne 6. 4. 2013. Protože nedošlo k dohodě o výši náhrady za honební pozemky v honitbě [obec], požádal žalobce správní orgán zmíněnou žádostí ze dne [datum] podle § 30 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, o určení výše náhrady za honební pozemky. [ulice] orgán vydal ve věci usnesení o zastavení řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] 2020 [spisová značka], sp. zn. S-MUCK [číslo] 2020. Proti usnesení o zastavení řízení podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl odvolací správní orgán rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], sp. zn. OZZL [číslo] 2020 S [spisová značka] o [číslo], jímž rozhodnutí správního orgánu ze dne 10. 7. 2020 zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Odvolací správní orgán [stát. instituce] uložil, že si musí vyžádat od uživatele honitby [obec] doložení informací o výnosech (prodej zvěřiny, poplatkové lovy atd.) a nákladech (nájemné honitby, nákup krmiv, atd.) na výkon práva myslivosti dle ust. § 53 správního řádu. Při stanovení výše náhrady měl správní orgán I. stupně vyjít z plochy pozemků a z předpokládaného výnosu z výkonu práva myslivosti prováděný uživatelem předmětné honitby. Dále měl správní orgán zjistit rozsah žádosti žalobce, tj. o jaké honební pozemky jde a za poslední měl správní orgán rozšířit okruh účastníků řízení o držitele a uživatele honitby [obec] s tím, že účastníky řízení uvědomí o pokračování správního řízení. Žalobce správnímu orgánu doložil sdělením ze dne 1. 12. 2021 aktuální seznam honebních pozemků, se kterými je příslušný hospodařit a jehož celková výměra činí 330, [číslo] hektarů. [ulice] orgán si vyžádal informace o výnosech a nákladech na výkon práva myslivosti od uživatele honitby, kterým je [název účastnice]. Na základě doložených listin od tohoto spolku, správní orgán zjistil, že výnosy Mysliveckého spolu byly za roky 2019, 2020 a 2021 celkem 136 865 Kč a náklady za uvedené období 230 667 Kč, a tudíž výsledek neboli výnos je záporný. Celková výměra honitby [obec] je 1 682 hektarů, z toho pozemky státu, s nimiž má právo hospodařit žalobce činí 330, [číslo] hektarů, za které mu náleží 0 Kč jako náhrada za přičleněné pozemky. Žalobce podal proti rozhodnutí odvolání. Krajský úřad se s námitkami žalobce vznesenými v odvolání neztotožnil a vydal rozhodnutí ze dne 29. 6. 2022, [číslo jednací], sp. zn. OZZL [číslo] S [spisová značka], kterým rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 21. 12. 2021, č. j.: [příjmení] [číslo] 2021 [spisová značka], sp. zn.: S-MUCK [číslo] 2020, potvrdil a odvolání žalobce zamítl. 18. [ulice] příslušnost Okresního soudu v Českém Krumlově je dána podle § 250 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

19. Rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeského kraje, odboru životního prostředí zemědělství a lesnictví ze dne 29. 6. 2022, č. j: KUJCK [číslo], sp. zn. OZZL [číslo] S [spisová značka], kterým byl žalobce zkrácen na svých právech, mu bylo doručeno dne 1. 7. 2022. Žaloba podle části páté občanského soudního řádu, § [PSČ] / 11 odst. 1, kterým rozhodl správní orgán musí být podána do dvou měsíců od doručení správního rozhodnutí. Podanou žalobou byla lhůta zachována.

20. Žalobce jako organizační složka státu Podle § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak ten, komu ji zákon přiznává. Podle § 21a odst. 1 písm. (b) o. s. ř. za stát před soudem vystupuje organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu v ostatních případech. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, je Státní pozemkový úřad organizační složkou státu a účetní jednotkou.

21. Podle § 30 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů platí, že: Vlastníkům honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil podle odst. 1, náleží od držitele honitby náhrada; jde-li o společenství honitbu, je náhradu povinno platit honební společenstvo. Nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši náhrady, určí náhradu orgán státní správy myslivosti a přihlédne přitom k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března běžného roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník se stal členem honebního společenstva.“ Citované ustanovení neobsahuje způsob, jakým má být náhrada určena. Vodítkem pro určení náhrady může být rozsudek Krajského soudu v Ostravě, který ve svém rozhodnutí č. j. [číslo jednací] nahradil rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Městského úřadu v Krnově, jakož i změnil rozsudek Okresního soud v Bruntále. V rozhodnutí„ Určil výši náhrady za přičleněné honební pozemky ve výši 10 [spisová značka] ročně u jedné honitby a 140 [spisová značka] ročně u druhé honitby; držitel obou honiteb byl shodný. [ulice] orgány určily tuto náhradu původně ve výši 10 a 11 [spisová značka] ročně.“, když„ Soud vyšel z důvodové zprávy k zákonu o myslivosti, podle které měla být náhrada za přičlenění reciproční hodnotou nájemného za honitbu. Takto jí také počítal.“ Soud souhlasí s žalobcem v tom, že správní orgány nepostupovaly správně, pokud dospěly ke stanovení náhrady za užívání přičleněných pozemků tak, že od dosažených příjmů odečetly náklady honebního společenstva za poslední 3 roky a takto dosažený tzv.„ zisk“, v tomto případě„ ztrátu“, vzaly za základ pro výpočet sazby pro stanovení náhrady za užívání za 1 ha a rok. Lze souhlasit s žalobcem i v tom, že honební společenstva zpravidla dosahují nízkého zisku a v mnoha případech ztráty a pokud by soud dopustil tento výklad, pak by ve většině případů honební společenstva poskytovaly za přičleněné honební pozemky náhrady v bagatelně nízké výši či vůbec, jak v projednávané věci rozhodly správní orgány, což by bylo v rozporu s účelem zákona o myslivosti, který zákonodárce sledoval, a to poskytnout náhradu vlastníkům tak, aby došlo ke kompenzaci jejich omezení spojené s výkonem práva myslivosti na jejich pozemcích.

22. Soud souhlasí s názorem žalobce, že správní orgány měly při svém rozhodování vyjít ze skutečnosti, že účastník, [název účastnice] v reakci na výzvu žalobce k úhradě náhrady za přičleněné honební pozemky sdělilo, že všem vlastníkům, tedy členům i nečlenům honebního společenstva vyplácí 20 Kč za 1 hektar honebních pozemků, jak to doložil držitel honitby zápisem z jednání valné hromady ze dne 6. 4. 2013. Vzhledem k absenci dohody mezi žalobcem a účastníkem, držitelem honitby, měl správní orgán vyjít z této částky a měl učinit rozhodnutí, kde výše náhrady za přičleněné honební pozemky v hospodaření žalobce, neměla jít pod tuto hranici. Rozhodla-li valná hromada honebního společenstva o této částce, pak zcela jistě vycházela z tohoto, že s ohledem na předpokládaný výnos, je tato částka je pro něj ekonomicky únosná. Proto byla výše náhrady soudem stanovena právě na 20 Kč ha a rok, jak je schváleno i valnou hromadou. Žalobce má na tuto náhradu nárok, stejně jako ostatní vlastníci pozemků, kterým je tato náhrada vyplácena, neboť je ve stejném postavení. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

23. Pokud soud dospěl ke shora uvedenému závěru, považuje za nesprávný způsob výpočtu použitý žalobcem spočívající v tom, že žalobce výši roční náhrady za přičleněné honební pozemky k honitbě [obec] určil na základě souhrnného počtu spárkaté zvěře normovaného na 1 000 ha plochy dané honitby přepočítané dle § 2 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd, ve znění pozdějších předpisů. Takový výpočet nemá oporu v zákoně a neodpovídá smyslu shora citovaného § 30 odst. 2. zákona o myslivosti.

24. Při stanovení výše náhrady soud nevycházel ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 30. 11. 2022 Ing. [jméno] [příjmení], znalce z oboru lesní hospodářství, dříví, těžba, myslivost, kterým tento znalec určil výši náhrady za přičlenění honebních pozemků k honitbě [obec] na částku 172 [spisová značka], tj. celkem 55 908 Kč. Příloha znaleckého posudku nazvaná„ Přehled skutečných nájmů srovnatelných honiteb“ obsahuje pouze honitby Lesů České republiky s.p., jedná se o 16 vlastních honiteb Lesů České republiky s.p., které se nacházejí na území obcí s rozšířenou působností [obec], [obec], [obec], [obec], pouze 7 z uvedených honiteb se nachází na území obce s rozšířenou působností [obec]. Všechny tyto honitby Lesů České republiky s.p. jsou pronajaty na základě výběrových řízení s účelem pořádání komerčních lovů, průměrná rozloha lesa v honitbách se pohybuje na úrovní 80 – 100 % rozlohy honiteb. Vlastní honitby Lesů České republiky s.p., byly uznány, protože měly právo hospodařit na více jak 500 ha souvislých honebních pozemků. K těmto pozemkům byly dále podle místních podmínek přičleňovány další honební pozemky jiných vlastníků, kteří neměli možnost vytvořit si vlastní honitbu (§ 18 odst. 4, § 29 odst. 3, § 30 zákona o myslivosti (dále jen ZoM). Přičlenění vlastníci k vlastním honitbám nemohou žádným způsobem rozhodovat o využití vlastních honiteb a náleží jim pouze od držitele honitby náhrada za přičleněné pozemky. O náhradu se musí vlastník přičleněného pozemku u držitele honitby přihlásit a dle běžné praxe zdaleka neodpovídá finanční částce, za kterou jsou honitby ve výběrovém řízení pronajímány. Vlastník přičleněného pozemku nemá žádnou zákonnou možnost, aby v této honitbě mohl vykonávat právo myslivosti a nemá žádnou možnost výběrové řízení na pronájem honitby ovlivnit. Jedinou jeho možností je přihlásit se do výběrového řízení a nabídnout co nejvyšší cenu za pronájem honitby, protože cena je rozhodující ukazatel, která určuje nájemce honitby na 10 let pronájmu. Dle obvyklé praxe náhradu vyplácí honební společenstvo ve stejné výši jako členům honebního společenstva, toto je zcela odlišné oproti vlastním honitbám Lesů České republiky s.p. Vlastníci přičleněných pozemků se mohou podle ust. § 26 odst. 6 ZoM přihlásit o členství v honebním společenstvu. O způsobu využití honitby rozhoduje valná hromada honebního společenstva. V případě, že honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání honitby svým členům. K této přednosti je povinno přihlížet i při rozhodnutí o pronájmu honitby (§ 32 odst. 2 ZoM). V praxi honitbu užívá honební společenstvo na svůj účet a vlastníci honebních pozemků mají v honitbě možnost vykonávat právo myslivosti nebo se honitba pronajme. Ve většině případů se honitba pronajme fyzické nebo právnické osobě, která v honitbě zemědělsky nebo lesnicky hospodaří, nebo se honitba pronajímá mysliveckému spolku, kde členové tohoto spolku jsou zároveň i členy honebního společenstva. O využití honitby rozhodují členové honebního společenstva. Z tohoto vyplývá, že jsou jak na straně honebního společenstva, tak na straně uživatele honitby tytéž osoby. Nelze tedy uvádět, že ve znaleckém posudku jsou srovnatelné honitby, protože se jedná o zcela jiný typ honiteb, a to vlastní honitby Lesů České republiky s.p., které jsou pronajímány podle zákona o myslivosti ve výběrovém řízení za nejvyšší cenu. Pronájem honitby 2. žalovanému je v souladu se zněním § 32 odst. 2 ZoM.

1. Žalovaný vyplácí 20 Kč členům i nečlenům honebního společenstva a měl by vyplácet stejnou částku i žalobci.

25. Žaloba byla zamítnuta proti 2. žalovanému, neboť podle § 30 odst. 2 zákona o myslivosti je náhradu povinna platit honební společenstvo. Nikomu jinému tato povinnost uložena podle tohoto ustanovení nemůže být uložena, a to ani v případě, je byl 2. žalovaný účastníkem správního řízení.

26. Pokud žalobce navrhoval stanovit náhradu ve výši 172 [spisová značka] a rok a soud rozhodnul o náhradě ve výši 20 Kč, jde o převážný neúspěch žalobce ve věci a 1. žalovanému by tak náleželo právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Tohoto práva se však 1. žalovaný vzdal. Proti 2. žalovanému byla žaloba zamítnuta a měl by tak právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1. o.s.ř. Tohoto práva se však 2. žalovaný vzdal. Proto bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení tak, že žalobce není povinen tyto žalovaným zaplatit.