9 C 275/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 76 201,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 34 998,90 Kč ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci 38 641,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky 38 114,24 Kč od 29. 5. 2025 do zaplacení a částku 2 571,22 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne 5. 6. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 73 630,46 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 38 114,24 Kč od 29. 5. 2025 do zaplacení a částku 2 571,22 Kč. Žaloba je odůvodněna tím, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 22. 6. 2024 distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz (dále jen „Smlouva“) na základě, které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 65 400 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobce (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne 22. 7. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 3. 12. 2025. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www., Anonymizováno, .cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje na základě, kterých žalobce posoudil jeho úvěruschopnost, a to následujícím způsobem. Žalobce při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistil u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobci, což vyplývá ze PDF souboru „uveruschopnost“ či „creditworthiness“, který byl soudu zaslán v příloze návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovaným a před poskytnutím úvěru žalobce shromáždil a zkontroloval informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaný dal svůj souhlas. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedl žalobce podle interní metodiky schválené ČNB (doložený soubor s názvem „jine_CreditworthinessMethodology.pdf“) a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, především s požadavky stanovenými v § 86 odst. 1 a 2. žalobce nejprve nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených společností CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobce vycházel z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information , právnická osoba, (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně žalobce vycházel z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 31 707 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobce dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti (soubor s názvem „jine_creditworthiness.pdf“). Žalovaný dále provedl lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti žalovaného, a to dne:Bankovní a Nebankovní registr klientských informací: 12. 6. 2024, Centrální evidence exekucí: 21. 6. 2024, ISIR: 12. 6. 2024, Neplatné doklady MV ČR: 21. 6. 2024. Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobce. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy následující volitelné služby: služba “Klidné spaní” za poplatek ve výši 307,44 Kč a služba “Presto” za poplatek ve výši 2 640 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy Žalobce vypověděl Smlouvu, o čemž žalovaného informoval emailem ze dne 28. 5. 2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 29. 5. 2025. Žalovaný má k dnešnímu dni ve vztahu k Žalobci nesplacený dluh v celkové výši 73 630,46 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z následujících položek: Jistina: 34 998,90 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru: 633,60 Kč, smluvní úrok: 35 516,22 Kč, poplatek za službu „Klidné spaní“: 84,18 Kč, Poplatek za službu „Presto“: 2 397,56 Kč. Žalovaný se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit žalobci poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalovaný se dle čl. VII odst. 3 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit Žalobci smluvní úrok ve výši 0,93 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy službu “Klidné spaní”, v původní výši 307,44 Kč. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy službu “Presto”, v původní výši 2 640 Kč. Pokud by soud nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje Žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bez důvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobcem dlužná částka převedena a žalovaný se takto bezdůvodně na úkor žalobce obohatil. Žalobce je oprávněn v souladu s čl. VIII odst. 1 Smlouvy požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalobce nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatňuje po žalovaném pouze za prvních 90 dnů prodlení žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením denní splátky splatné dne 8. 10. 2024. Žalobce proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru, ohledně které se žalovaný dostal do prodlení, a to v každém kalendářním dni v určeném 90denním období 9. 10. 2024 do 4. 1. 2025. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 21. 5. 2025.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků rozhodl soud podle § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) bez nařízení jednání.

3. Smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 6. 2024 prokazuje, že byla uzavřena mezi účastníky distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz. Žalobce poskytnul žalovanému postupnými platbami celkem 34 998,90 Kč, což prokazuje výpis z účtu žalobce. Žalovaný se zavázal spotřebitelský úvěr vrátit způsobem uvedeným v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku. Úvěruschopnost žalovaného zkoumal žalobce způsobem uvedený v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku.

4. Skutkovým závěrem soudu je, že mezi účastníky byla dne 22. 6. 2024 distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz uzavřena Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě, které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 65 400 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobce (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne 22. 7. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 3. 12. 2025. Žalobce poskytnul žalovanému úvěru v celkové výši 34 998,90 Kč, který žalovaný nevrátil způsobem sjednaným ve smlouvě.

5. Žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobce byl vyzván k tomu, aby doplnil skutková tvrzení o tom, jakým způsobem zkoumal a posuzoval úvěruschopnost žalovaného, tedy jak byly zkoumány jeho příjmy a výdaje a zároveň byl vyzván k tomu, aby k doplněným skutkovým tvrzením označil či předložil důkazy, neboť v opačném případě při nesplnění této výzvy vystavuje se nebezpečí zamítnutí žaloby. Na tuto výzvu žalobce soudu neodpověděl.

6. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na tuto smlouvu je třeba použít také ustanovení § 86-89 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

9. Pokud žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného pouze způsobem uvedeným v odstavci 1. tohoto rozsudku, považuje soud takové zkoumání za nedostatečné, neboť žalovaným tvrzené příjmy a výdaje domácnosti nebyly žádným způsobem žalobci doloženy, a tedy nebyly jím ani ověřeny. To způsobuje podle shora citovaného § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost úvěrové smlouvy. Žalobce má tedy nárok pouze na jistinu ve výši 34 998,90 Kč, kterou žalovanému poskytnul a ten ji žalobci nevrátil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nevyjádřil se tedy ani k tomu, jaké jsou jeho poměry, za nichž by jistinu vrátil. Soud proto stanovil lhůtu k vrácení jistiny s ohledem na výši částky a dosavadní dobu prodlení s jejím vrácením. Další složky nároku sjednané ze smlouvy jsou tedy neoprávněným nárokem, který soud zamítnul ve výroku II. tohoto rozsudku.

10. S ohledem na částečné zamítnutí žaloby rozhodnul soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Pokud by byl žalobce ve věci plně úspěšný, náleželo by mu právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem ve výši 12 540 Kč za tři úkony právní služby po 4 180 Kč (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrada hotových výdajů 1 350 Kč za tři úkony právní služby po 450 Kč, to vše navýšeno o 21% DPH, jehož je zástupce žalobce plátcem, tedy o 2 916,90 Kč a soudní poplatek 3 049 Kč. Celkem by činily náklady řízení 19 855,90 Kč. Soud žalobě vyhověl do částky 34 998,90 Kč, což je úspěch v 48 %. Do částky 38 641,50 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta, což je neúspěch v 52 %. Poměr úspěchu a neúspěchu je takový, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.