9 C 282/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice o zaplacení 36 964 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se do částky kapitalizovaného úroku za dobu od 5. 10. 2022 do 29. 4. 2024 ve výši 2 616,12 Kč a v části úroku ve výši 7,38 % ročně z částky 24 842,63 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, zastavuje.

II. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci 36 964 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 24 842,63 Kč a poplatku 12 121,37 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6 399,88 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 347,46 Kč, úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 842,63 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 24 842,63 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce není povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne 10. 9. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit 36 964 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 347,46 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 016 Kč, zákonným úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 24 842,63 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a úrok 22,38 % ročně z částky 24 842,63 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou došlo dne 4. 1. 2021 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy poskytl , Anonymizováno, úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si , Anonymizováno, tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen , Anonymizováno, splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami Smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se Smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze Smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované Smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh Smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobce si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 1. 12 .2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 56 964 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 43 385 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,38 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 370 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 21měsíčních splátkách po 4 856 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 10. 2022. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 4. 10. 2022. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Po tomto datu bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 7. 2. 2023. Ke dni 4. 6. 2023 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 24 842,63 Kč a dlužný poplatek částku 12 121,37 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 24 842,63 Kč dále úrokem ve výši 22,38 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 5. 10. 2022, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6.

6. Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 65 000 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 4. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 29. 4. 2024 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 72 926,27 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 72 926,27 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalobce byl vyzván k tomu, aby doplnil skutková tvrzení o tom, jakým způsobem zkoumal jeho právní předchůdce úvěruschopnost žalované a na tuto výzvu žalobce sdělil, že ze zákaznické karty ze dne 4. 1. 2021 se podává, že právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením Smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, majetkovou situaci žalované ze živnostenského rejstříku a daňového přiznání za rok 2019. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, zejména že je podnikatel, jeho měsíční příjem činí částku ve výši 31 768 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Žalobce zároveň sdělil, že žalovaná celkem uhradila 65 000 Kč, přičemž část těchto plateb ve výši 20 157,37 Kč byla použita poměrně na částečnou úhradu jistiny a zbývající část plateb ve výši 44 842,63 Kč byla použita poměrně na částečnou úhradu poplatku.

3. Podáním došlým soudu dne 20. 1. 2026 vzal žalobce žalobu zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku a soud postupem podle § 96 občanského soudního řádu (o. s. ř.) řízení v této části zastavil.

4. Soudu se nepodařilo zjistit adresu žalované, a proto jí byl ustanoven opatrovníkem , Jméno opatrovnice, , advokátka v , adresa, , která se za žalovanou k žalobě vyjádřila tak, že žalovaná je státním cizím příslušníkem a není zřejmé nakolik rozuměla nejen primárnímu závazku, to je poskytnutí zápůjčky, ale též povinnosti hradit další poplatky, které byly předmětem smlouvy. Žalobce nedokládá, že smlouva byla přeložena do jazyka vietnamského, tak aby žalovaná rozuměla všem těmto jejím aspektům, které jsou často pro svou formu a složitost náročné pro pochopení osobou ovládající jazyk smlouvy, natož pro cizího státního příslušníka. Opatrovnice navrhla relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a zamítnutí žaloby.

5. K tomuto se do vyjádřil žalobce, když uvedl, že opatrovník žalované ve svém vyjádření namítá, že žalovaná je cizím státním příslušníkem a že žalobce nikde nedokládá, že smlouva byla přeložena do jazyka vietnamského, tak aby porozuměla všem aspektům. Žádný právní předpis nestanovuje povinnost, aby právní předchůdce žalobce překládal uzavírací dokumenty či smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, do jazyka cizince. Smlouva mohla být v souladu s právním řádem České republiky sjednávána v českém jazyce, a tato skutečnost sama o sobě nepředstavuje porušení žádné zákonné povinnosti ani žádnou formu nepoctivého jednání. Pokud by si byla žalovaná vědoma, že českému jazyku nerozumí, je podle zásad občanského práva na její odpovědnosti zajistit si takové porozumění obsahu smlouvy, aby ji mohla uzavřít informovaně. To může zahrnovat zajištění tlumočníka, překladatele, vlastní překlad smluvních dokumentů nebo požádání o vysvětlení podstatných informací. Popř. pokud by smlouvě nerozuměla, neměla ji uzavírat. Pokud žalovaná tvrdí, že nerozuměla smlouvě v českém jazyku, nechť žalovaná (resp. opatrovník) prokáže, že žalovaná nerozuměla českému jazyku. Žalobce zdůrazňuje, že žalovaná českému jazyku rozuměla, když podepsala předmětnou smlouvu. Skutečnost, že žalovaná nemá ryze české jméno a příjmení v žádném případě neznamená, že nerozumí českému jazyku.

6. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 1. 2021 prokazuje, že byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. V té smlouvě je potvrzeno, že právní předchůdce žalobce poskytnul žalované smluvenou částku úvěru 45 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr splácet způsobem ve smlouvě uvedeným. Přílohou smlouvy je Zákaznické karta, žádost o spotřebitelský úvěr, kterou je prokázáno, že žalovaná je podnikatel OSVČ, přičemž ke svým osobním poměrům žalovaná uvedla, že bydlí v nájemní bytě, je svobodná, spotřebitelský úvěr je poskytován na nečekané výdaje a že čistý příjem žadatelky činí 16 768 Kč. K tomu žalovaná předložila daňové přiznání za rok 2019. V žádosti je však uvedeno, že další čisté příjmy domácnosti činí 15 000 Kč, aniž by bylo uvedeno, co tato částka představuje, a aniž by byl tento příjem žalovanou, jakkoliv doložen. Běžné měsíční výdaje jsou vyčísleny odhadem na částku 3 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 je prokázáno, že pohledávka vzniklá ze shora uvedené smlouvy byla na žalobce postoupena a tato skutečnost byla žalované oznámená, což potvrzuje písemné oznámení.

7. Skutkovým závěrem soudu je mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, a žalovanou došlo dne 4. 1. 2021 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy. Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet způsobem uvedeným v odstavci 1. a 2. odůvodnění tohoto rozsudku. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 56 964 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 43 385 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,38 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 370 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 21měsíčních splátkách po 4 856 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 10. 2022. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 4. 10. 2022. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Po tomto datu bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 7. 2. 2023. Ke dni 4. 6. 2023 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 24 842,63 Kč a dlužný poplatek částku 12 121,37 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 65 000 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 4. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci.

8. Pokud jde o námitku relativní neplatnosti smlouvy o úvěru, kterou vznesla opatrovnice žalované, neshledává ji soud důvodnou a shoduje se s žalobcem v tom, že žádný právní předpis nestanovuje povinnost, aby právní předchůdce žalobce překládal uzavírací dokumenty či smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, do jazyka cizince. Smlouva mohla být v souladu s právním řádem České republiky sjednávána v českém jazyce, a tato skutečnost sama o sobě nepředstavuje porušení žádné zákonné povinnosti ani žádnou formu nepoctivého jednání.

9. Žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na tuto smlouvu je třeba použít také ustanovení § 86-89 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

12. Ačkoliv právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet úvěr zkoumal způsobem uvedeným v odstavci 1. a 2. odůvodnění tohoto rozsudku, pak pokud žalovaná poskytla právnímu předchůdci žalobce zcela nedoložené, a tedy i neověřené údaje o tzv. dalším čistém příjmu do domácnosti ve výši 15 000 Kč jde o nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. Rovněž zkoumání výdajů žalované je nedostatečné, neboť částka 3 000 Kč je zjevně natolik nízká, že jí lze jen stěží uvěřit. Pokud tedy žalovaná prokázala svůj příjem pouze ve výši 16 768 Kč, pak při splátce ve smlouvě sjednané na 4 856 Kč měsíčně, by žalované zbývala nižší než životní minimum stanovené pro období, v němž byla smlouva o úvěru poskytnuta. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti tak vede k neplatnosti smlouvy o úvěru podle shora citovaného § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud právní předchůdce poskytnul žalované úvěr ve výši 45 000 Kč, měl by nárok na zaplacení jen nesplacené jistiny. Jestliže žalovaná zaplatila celkem 65 000 Kč, žalobce již žádný nárok na zaplacení nemá, a proto byla žaloba zamítnuta. Vzhledem k tomu, že zkoumání schopnosti splácet úvěr se vztahuje k době, kdy byla smlouva uzavřena, nemění nic na závěrech soudu skutečnost, že, jak řečeno shora žalovaná poskytnutou jistinu po uzavření smlouvy zaplatila.

13. S ohledem na shora uvedené soud rozhodnul o náhradě nákladů řízení podle § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, podle něhož by právo na náhradu nákladů řízení měla žalovaná, té však v řízení náklady nevznikly.