9 C 304/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 88 871,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 88 871,74 Kč s úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 26 316,66 Kč od 1. 10. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 88 871,74 Kč za dobu od 1. 10. 2025 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 993,30 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se podáním došlým soudu dne 3. 10. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 88 871,74 Kč s úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 26 316,66 Kč od 1. 10. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 88 871,74 Kč za dobu od 1. 10. 2025 do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že dne 18. 5. 2022 uzavřela žalobkyně s žalovaným (dále též „klient“) Smlouvu o poskytnutí splátkového úvěru (dále jen „Smlouva o SÚ“), na základě které se žalovanému zavázala poskytnout úvěr v celkové výši 100 000 Kč (dále jen „Úvěr“) ve prospěch běžného účtu č. , č. účtu, (dále jen „běžný účet“ nebo „inkasní účet“) a v souvislosti s tímto zřídit a vést úvěrový účet č. , č. účtu, (dále jako „úvěrový účet“). Úvěr byl poskytnut na dobu určitou, přičemž žalovaný byl povinen jej splatit nejpozději do 2 let a 3 měsíců ode dne uzavření Smlouvy o SÚ. V souladu s ustanovením čl. I odst. 1 Smlouvy o SÚ byl úvěr poskytnut jako neúčelový. V čl. VII odst. 6 Smlouvy o SÚ se žalovaný zavázal dodržovat Obchodní podmínky pro poskytování splátkových úvěrů pro spotřebitele (dále jen „Obchodní podmínky k SÚ“). Dle téhož ujednání se žalovaný seznámil s Předsmluvními informacemi ke splátkovému úvěru. Před uzavřením Smlouvy o SÚ žalobkyně splnila povinnost jí danou § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když posuzovala úvěruschopnost žalovaného následujícím způsobem. Jedním z požadavků pro poskytnutí splátkové úvěru je, aby klient měl u žalobkyně zřízen běžný účet, na který je směřován primární příjem žadatele a jež bude sloužit ke splácení úvěru. Žalobkyně na základě Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 7. 10. 2020 žalovanému zřídila a vede běžný účet č. , č. účtu, . Při posuzování žalobkyně primárně vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o splátkový úvěr ze dne 16. 5. 2022 (dále jen „Žádost o SÚ“), které nadále ověřovala níže popsaným způsobem. Závěry posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně zaznamenala do důkazu nazvaného Tabulka posuzovaní, která vychází primárně z pohybů na běžném účtu žalovaného za období od 18. 11. 2021 do 17. 5. 2022. Žalovaný v Žádosti o SÚ uvedl, že jeho čistá mzda odpovídá částce 16 000 Kč, přičemž ale neuvedl plátce. Jak vyplývá z důkazu Tabulka posuzování, za posuzované období žalovaným tvrzený příjem na běžný účet pravidelně chodil od plátce mzdy „, právnická osoba, , adresa, “. Žalobkyně tedy měla za prokázané a mohla předpokládat, že žalovanému bude na účet i nadále chodit pravidelný příjem. Pro účely posuzování úvěruschopnosti žalobkyně nadále počítala s příjmem ve zjištěné výši 14 891 Kč. Žalovaný dále v Žádosti o SÚ uvedl, že nemá žádný jiný úvěr. Žalobkyně se opět nespokojila s pouhým tvrzením žalovaného a dne 16. 5. 2022 jej ověřila v databázi BRKI (propojený bankovní registr klientských informací). Žalobkyně tudíž měla ucelený a přesný přehled úvěrové historie žalovaného. Kromě toho žalobkyně vystupuje jako bankovní instituce v pozici osoby povinné k poskytování informací dle příslušných předpisů a obracejí se tak na ni exekutorské úřady, správci daně a další instituce s požadavky na součinnost ve věci vymáhání dluhů vůči klientům žalobkyně. Tyto skutečnosti žalobkyně rovněž zaznamenala do Tabulky posuzování, a to v části Rizikové výrazy, Úvěry včetně žádaného a Typ kritéria. Žalobkyně tedy měla v době posuzování úvěruschopnosti žalovaného postaveno na jisto, že žádný z výše uvedených subjektů proti žalovanému nevede řízení za účelem vymožení pohledávek třetích osob. Pro účely posuzování úvěruschopnosti žalobkyně využívá systém rozdělující výdaje klienta za sledované období do jednotlivých kategorií na základě stanovených kritérií, čímž dochází mimo jiné i k odlišení výdajů zbytných a výdajů nezbytných. Při konstrukci skutečného objemu výdajů vycházela žalobkyně z aktuální výše životního minima, ze zjištěných nezbytných výdajů žalovaného a z vypočítaného příjmu žalovaného. Pro účely posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr tak nadále žalobkyně vycházela z výdajů ve výši 8 506 Kč. Žalobkyně se tedy opět nespoléhala na pouhá tvrzení žalovaného a podrobně zkoumala jeho transakční historii, přičemž z vyplynuvších zjištění navýšila žalovaným tvrzené náklady. Po zohlednění a prověření výše uvedených skutečností se žalobkyně rozhodla neposkytnout klientovi požadovaný úvěr ve výši 200 000 Kč se splátkou 8 892 Kč měsíčně, ale pouze 100 000 Kč. Žalobkyně tak mohla bezpečně dospět k závěru, že při doloženém přijmu ve výši 14 891 Kč a odečtení nezbytných výdajů ve výši 8 506 Kč žalovanému zbývá na splácení dluhu alespoň 6 385 Kč, tedy částka převyšující splátku požadovaného úvěru ve výši 4 446 Kč. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu o SÚ níže popsaným způsobem prostřednictvím elektronické správy účtů. Dne 18. 5. 2022 v 15:32:03 hod. byla žalovanému odeslána zpráva do IB s předmětem „Čerpání úvěru“, prostřednictvím které mu Banka oznámila načerpání úvěru. Žalovaný měl od této doby peněžní prostředky k dispozici na svém běžném účtu. V čl. IV odst. 2 Smlouvy o SÚ se žalovaný zavázal splatit poskytnutý Úvěr dvaceti sedmi měsíčními splátkami. Výše jedné splátky činí 4 446 Kč a je splatná v den, který svým číselným označením v příslušném kalendářním měsíci odpovídá číselnému označení dne čerpání Úvěru, tedy každý osmnáctý den v měsíci. K úplnému splacení Úvěru musí podle čl. IV odst. 1 Smlouvy o SÚ dojít nejpozději do 2 let a 3 měsíců ode dne uzavření Smlouvy o SÚ. Žalovaný je dále dle čl. IV odst. 15 Obchodních podmínek k SÚ povinen udržovat na běžném účtu peněžní prostředky aspoň v takové výši, aby z této Banka mohla využít své právo na základě inkasního příkazu odepsat finanční prostředky sloužící k úhradě jejích pohledávek za klientem vzniklých ze Smlouvy o SÚ či v souvislosti s ní. Smluvní strany se dále dle čl. III odst. 2 Smlouvy o SÚ dohodly, že úroková sazba platná a neměnná po celou dobu trvání Smlouvy o SÚ činí 16,23 % p. a. V čl. V odst. 1 Smlouvy o SÚ bylo sjednáno, že pokud bude Klient v prodlení s plněním svých peněžitých závazku z této smlouvy vůči Bance, je povinen hradit roční úrok z prodlení ve výši roční repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Mimo to je žalobkyně na základě tohoto ujednání oprávněna požadovat po klientovi uhrazení smluvní pokuty z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je v prodlení. Úrok z prodlení a smluvní pokuta z prodlení jsou na základě čl. VIII odst. 1 Obchodních podmínek k SÚ splatné s nejbližší splátkou. Na základě čl. V odst. 2 Smlouvy o SÚ žalobkyně sníží sazbu úroku z úvěru pro část dluhu, se kterým byla žalovaný v prodlení delším než 90 dnů na výši odpovídající roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Výše zákonného úroku z prodlení v první den tohoto trvalého prodlení žalovaného, tedy den 19. 10. 2023 byla 15,00 % p. a. Příslušenství se dle č. IV odst. 4 Smlouvy o SÚ ke dni jeho splatnosti připočítává k jistině a od prvního dne po této splatnosti se vypočítá z takto zvýšené jistiny. Příslušenství je dle čl. VIII odst. 1 OP k SÚ splatné s nejbližší splátkou nebo vždy ke konci kalendářního měsíce, pokud došlo k vypovězení smlouvy. Banka nicméně ve prospěch spotřebitele neuplatňuje navýšení jistiny zpětně do výše původního úvěrového rámce, tak jak je uvedeno ve výše uvedeném článku Smlouvy o SÚ. Příslušenství se tedy ode dne následujícího po dni splatnosti splátky, v případě vypovězení smlouvy od prvního dne kalendářního měsíce, počítá z aktuální výše jistiny navýšené o úroky z úvěru, úroky z prodlení a smluvní pokuty za předchozí měsíc. Dne 18. 5. 2022 žalovaný čerpal Úvěr v plné výši jednorázovým převodem celé částky z úvěrového účtu na běžný účet. Žalovaný splácel sjednané splátky řádně a včas v období od poskytnutí úvěru do 18. 8. 2023. Z důvodu nedostatku peněžních prostředků na běžném účtu byl žalovaný dne 17. 9. 2023 informován bankou prostřednictvím zprávy v Internetbankingu o nadcházející splátce. Žalovaný i přes tuto výzvu nepřevedl do data splatnosti dostatečnou částku k jejímu uhrazení. V den splatnosti bylo na splátku uhrazeno pouze 288,37 Kč. Taktéž dvě následující splátky, splatné dne 18. 10. 2023 a 18. 11. 2023 byly uhrazeny jen částečně, jak je patrné z přiložených přehledů úhrad. Po dobu prodlení byl podle příslušných ujednání Smlouvy o SÚ účtován úrok z prodlení a smluvní pokuta. Veškeré platby provedené po datu splatnosti jednotlivých splátek byly započítávány nejprve na samotnou jistinu, poté na úrok z úvěru, úrok z prodlení a smluvní pokutu, jak je patrné z přiložené výpočtové tabulky za období od 18. 5. 2022 do 30. 9. 2025. Poslední dvě úhrady žalovaný provedl dne 14. 6. 2024 ve výši 9 999,99 Kč a 13. 11. 2024 ve výši 5 000 Kč. Celkem žalovaný na úvěr uhradil 90 201,33 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlouhodobě porušoval povinnosti vyplývající ze Smlouvy o SÚ, zejména tím, že dlouhodobě nesplácel Bankou poskytnutý Úvěr, přistoupila žalobkyně k využití svého práva podle čl. VI odst. 3 Obchodních podmínek k SÚ. Na základě tohoto ustanovení žalobkyně prohlásila celý úvěr, včetně příslušných úroků a dalších souvisejících pohledávek, za předčasně splatný ke dni 7. 2. 2024, o čemž žalovaného informovala dokumentem Oznámení o zesplatnění splátkového úvěru a výzva k úhradě dlužné částky ze dne 25. 1. 2024 zaslaným na jeho adresu bydliště. Žalovaný si oznámení nepřevzal. Z Výpočtové tabulky dále vyplývá, že žalobkyně ke dni 30. 9. 2025 evidovala za žalovaným celkový dluh ve výši 88 871,74 Kč. Tento se skládá z jistiny (po splatnosti) ve výši 26 316,66 Kč a naúčtovaného příslušenství připsaného k jistině ve výši 62 555,08 Kč, přičemž úrok z úvěru činí celkem 10 192,45 Kč, zákonný úrok z prodlení 15 251,25 Kč a smluvní pokuta 37 111,38 Kč. Žalovaný do dne podání tohoto návrhu výše uvedený dluh neuhradil, ačkoli byl na povinnost vyrovnat předmětný dluh opakovaně upozorněn. Žalovanému byla ze strany žalobkyně zaslána na adresu trvalého bydliště též písemná Výzva k plnění ze dne 7. 3. 2024, kterou si žalovaný nepřevzal.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodnul podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.

3. Rámcová smlouva o poskytování platebních služeb ze dne 7. 10. 2020 prokazuje, že byla uzavřena mezi účastníky a na jeho základě vedla žalobkyně pro žalovaného účet. Žádostí o splátkový úvěr ze dne 16. 5. 2022 je prokázáno, že žalovaný požádal o úvěr. Před poskytnutím úvěru měla žalobkyně přehled pohybů na účtu č. , č. účtu, , který pro žalovaného vedl, a to za období od 8. 11. 2021 do 17. 5. 2022. Mezi účastníky pak byla uzavřena smlouva o poskytnutí splátkového úvěru ze dne 18. 5. 2022, kterou má soud za prokázané, že na jejím základě poskytnula žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč za podmínek splácení uvedených v odstavci 1 odůvodnění tohoto rozsudku. Výše žalované částky je prokazována výpisem z úvěrového účtu č. , č. účtu, ze dne 18. 5. 2022, přehledem přijatých plateb na úvěrovém účtu a Printscreenem – přehledem přijatých plateb.

4. Skutkovým závěrem soudu je, že dne 18. 5. 2022 uzavřela žalobkyně s žalovaným Smlouvu o poskytnutí splátkového úvěru, na základě které se žalovanému zavázala poskytnout úvěr v celkové výši 100 000 Kč (dále jen „Úvěr“) ve prospěch běžného účtu č. , č. účtu, a v souvislosti s tímto zřídit a vést úvěrový účet č. , č. účtu, . Úvěr byl poskytnut na dobu určitou, přičemž žalovaný byl povinen jej splatit nejpozději do 2 let a 3 měsíců ode dne uzavření Smlouvy o SÚ. Před uzavřením Smlouvy o SÚ žalobkyně splnila povinnost jí danou § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru způsobem uvedeným v odstavci 1 odůvodnění tohoto rozsudku, který považuje soud za řádný. Žalobkyně na základě Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 7. 10. 2020 žalovanému zřídila a vede běžný účet č. , č. účtu, . Žalovaný splácel sjednané splátky řádně a včas v období od poskytnutí úvěru do 18. 8. 2023. Z důvodu nedostatku peněžních prostředků na běžném účtu byl žalovaný dne 17. 9. 2023 informován bankou prostřednictvím zprávy v Internetbankingu o nadcházející splátce. Žalovaný i přes tuto výzvu nepřevedl do data splatnosti dostatečnou částku k jejímu uhrazení. V den splatnosti bylo na splátku uhrazeno pouze 288,37 Kč. Taktéž dvě následující splátky, splatné dne 18. 10. 2023 a 18. 11. 2023 byly uhrazeny jen částečně, jak je patrné z přiložených přehledů úhrad. Po dobu prodlení byl podle příslušných ujednání Smlouvy o SÚ účtován úrok z prodlení a smluvní pokuta. Veškeré platby provedené po datu splatnosti jednotlivých splátek byly započítávány nejprve na samotnou jistinu, poté na úrok z úvěru, úrok z prodlení a smluvní pokutu, jak je patrné z přiložené výpočtové tabulky za období od 18. 5. 2022 do 30. 9. 2025. Poslední dvě úhrady žalovaný provedl dne 14. 6. 2024 ve výši 9 999,99 Kč a 13. 11. 2024 ve výši 5 000 Kč. Celkem žalovaný na úvěr uhradil 90 201,33 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlouhodobě porušoval povinnosti vyplývající ze Smlouvy o SÚ, zejména tím, že dlouhodobě nesplácel Bankou poskytnutý Úvěr, přistoupila žalobkyně k využití svého práva podle čl. VI odst. 3 Obchodních podmínek k SÚ. Na základě tohoto ustanovení žalobkyně prohlásila celý úvěr, včetně příslušných úroků a dalších souvisejících pohledávek, za předčasně splatný ke dni 7. 2. 2024, o čemž žalovaného informovala dokumentem Oznámení o zesplatnění splátkového úvěru a výzva k úhradě dlužné částky ze dne 25. 1. 2024 zaslaným na jeho adresu bydliště. Žalovaný si oznámení nepřevzal. Žalovanému byla ze strany žalobkyně zaslána na adresu trvalého bydliště též písemná Výzva k plnění ze dne 7. 3. 2024, kterou si žalovaný nepřevzal.

5. Žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva podle § 2935 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a je proto povinen zaplatit žalobci žalovanou částku ve výši 88 871,74 Kč. Tento se skládá z jistiny (po splatnosti) ve výši 26 316,66 Kč a naúčtovaného příslušenství připsaného k jistině ve výši 62 555,08 Kč, přičemž úrok z úvěru činí celkem 10 192,45 Kč, zákonný úrok z prodlení 15 251,25 Kč a smluvní pokuta 37 111,38 Kč, na níž má žalobce nákrok podle § 2048 a následujících občanského zákoníku. Nárok na zákonný úrok z prodlení má žalobkyně podle § 1970 občanského zákoníků ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a na úroky podle § 1802 občanského zákoníku.

6. Protože má žalobkyně ve věci plný úspěch, náleží jí podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ve výši 13 980 Kč za 3 úkony právní služby po 4 660 Kč podle § 7 advokátního tarifu (příprava a převzetí věci, výzva před podáním žaloby, návrh ve věci samé), náhrada hotových výdajů podle § 13 advokátního tarifu ve výši 1 350 Kč za 3 úkony právní služby po 450 Kč, to vše navýšeno o DPH 21%, jehož je zástupce žalobkyně plátcem ve výši 3 219,30 Kč a soudní poplatek 4 444 Kč. Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 993,30 Kč.

7. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.