9 C 331/2023

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení vlastnictví nemovitosti

I. Návrh, aby bylo určeno, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitostí v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaných na LV č. , hodnota, , jako parcela stavební číslo , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, , rodinný dům a pozemku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 18 850 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne 1. 11. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo soudem určeno, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitostí v katastrální území , adresa, , obec , adresa, , zapsaných na LV , Anonymizováno, : parcela St. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rod.dům, a pozemku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada (dále jen nemovitosti). Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce a žalobkyně byli manželi, manželství bylo rozvedeno 20. 10. 2023. Manželka za trvání manželství opustila rodinnou domácnost poté, co opakovaně navazovala mimomanželské poměry. Manžel jí k tomu nezavdal důvody. Dne 5. 8. 2009 žalobce žalované smlouvou sepsanou notářským zápisem notáře , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, , NZ , Anonymizováno, /2009, N , Anonymizováno, /2009 dne 5.8.2009 daroval jednu polovinu nemovitostí; předtím nemovitosti vlastnil pouze on z vypořádání společného jmění po jeho rozvodu z titulu smlouvy o vypořádání společného jmění manželů z 31. 5. 2004. Žalobce žalovanou obdaroval, když tím podmiňovala souhlas se sňatkem, nezištně, jako potvrzení vážnosti a úmyslu navždy zachovat partnerský vztah, který však následně sama opustila. Žalovaná se na pořízení či zhodnocení nemovitosti vlastními penězi nijak nepodílela. Součástí darovací smlouvy je prohlášení žalované, že je si „vědoma podmínek, za kterých se může dárce domáhat vrácení daru zpět, to jest tehdy, pokud by se vůči němu obdarovaná chovala způsobem, který by byl hrubě v rozporu s dobrými mravy”. Žalobce mohl při podpisu darovací smlouvy legitimně očekávat, že bude moci žádat dar nazpět, zachová-li se k němu jeho manželka tak, že tím hrubě poruší dobré mravy; nárok na vrácení daru se poměřuje zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013, i když k nemravnému chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1. 1. 2014 (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2339/2019, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2020, pod poř. č. 92). Podle § 630 obč. zák. se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Žalobce tvrdí, že skutečnost, že žalovaná žalobce opustila, z hlediska rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků nevzbuzuje z hlediska společenského pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Kromě toho nešlo o první případ, je tedy dáno i kritérium soustavnosti. Žalobce zaslal žalované dne 6.6.2023 odstoupení od daru, žalovaná jej odmítla. Žalobce se proto musí domáhat svého práva touto žalobou. Naléhavý právní zájem na straně žalobce je dán zájmem na určení jeho vlastnického práva.

2. Žalobce po podání žaloby prostřednictvím svého právního zástupce při prvním jednání při přednesu žaloby upřesnil okolnosti, které předcházely uzavření darovací smlouvy, tedy že se účastníci znají již od roku 1996 s tím, že mezi nimi je značný věkový rozdíl. Žalobce se žalovanou seznámil v době, kdy byl ženatý, což žalovaná věděla, že ona znala žalobce již osm let předtím, než uzavřeli manželství, k darování došlo právě proto, že žalovaná si byla vědoma toho, že žalobce již jednou manželku opustil a darování poloviny nemovitostí tak byl určitou pojistkou jejich vztahu, že tedy žalobce žalované neudělá to, co první manželce. Žalobce dále popsal průběh manželství, které považoval za spokojené, žalobce se o rodinu staral, narodily se jim dvě děti, žalované v soužití nic nechybělo. Žalobce popřel, že by měl problémy s alkoholem, byť nevyloučil to, že jej také požívá, ale v obvyklé míře. Vzhledem k tomu, že dojíždí do zaměstnání autem, je nadměrné požívání alkoholu téměř vyloučeno, byla to spíše žalovaná, která alkohol požívala v nadměrné míře. Počátkem roku 2023 žalobce pozoroval určité ochlazení vztahu žalované vůči němu, došlo k ochlazení citu vůči němu, chovala se odměřeně, vyhledávala různé záminky, pro které zůstávala déle ve městě, tedy obecně mimo domov. V roce 2023 na přímý dotaz žalobce žalovaná popřela, že by měla vztah s jiným partnerem. Počátkem března 2023, konkrétně 16. 3. 2023, došlo k vloupání do domu účastníků, žalovaná uvedla, že se v domě bojí, a i s dětmi se odstěhovala ke svým rodičům. Následně se odmítala do domu vracet. Po velikonočních svátcích byl žalobce doma sám a našel dopis, který byl adresován žalované a byla v něm oslovován „Mirečko“, dopis měl podpis písmene A. Žalobce měl podezření, že jde o kolegu z práce, kterým je pan , jméno FO, . Žalovaná to však popřela. 25. 5. se účastníci potkali na stadionu a žalovanou tam doprovázel muž, který se představil jako , jméno FO, . Žalobce si vzpomněl na to, že měl spolužačku toho jména a obrátil se na ni, zda se nejedná o jejího manžela. , jméno FO, mu sdělila, že snad ten den předtím vyhodila manžela z domu, pro jeho vztah s jinou ženou. Také paní , jméno FO, měla podezření na to, že její muž má vztah s jinou ženou už od počátku roku 2023. Pokud žalobce k odstoupení od darovací smlouvy použil pojem, že v „zřejmě“ navázala mimomanželský poměr pak, pak slovo v uvozovkách zřejmě užil ve smyslu „jistě, určitě“. Tento přednes pak, žalobce poslal soudu ještě v podání ze dne 5. dubna 2024, ve kterém uvedl, že jde o upřesnění, v jakých okolnostech viděl zřejmost, očividnost a určitost mimomanželského poměru žalované. O tom, že měla žalovaná zřejmý poměr s jiným mužem, pak znovu zdůraznil žalobce dopis uvozený oslovením „milá Mirečko“ a podepsaný písmenem A.

3. Pokud z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1679/2016 vyplývá možnost žalobce jako dárce, aby i po podání žaloby změnil důvody pro odvolání daru, považuje soud žalobcem uvedené skutečnosti popsané shora pouze za upřesnění žaloby, nikoliv za změnu žaloby, kterou by bylo nutno připustit postupem podle § 95 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, jak bylo v uvedeném rozhodnutí Nejvyššího soudu vytčeno soudu prvního stupně. Důvodem pro vrácení daru tak zůstává to, že žalovaná „opustila rodinnou domácnost a navázala zřejmě mimomanželský poměr“.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že manželství účastníků tohoto řízení bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově č.j.: , spisová značka, ze dne 20. 10. 2023, který nabyl právní moci dne 1. 11. 2023. Dále učinila nesporným, že účastníci dne 5. 8. 2009 uzavřeli formou notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , NZ , Anonymizováno, /2009, N , Anonymizováno, /2009 darovací smlouvu, jíž žalobce daroval jednu ideální polovinu nemovitostí. Žalovaná popírá, že by shora uvedeným darem jakkoli podmiňovala souhlas se sňatkem s žalobcem. Žalovaná má za to, že oba účastníci tohoto řízení uzavírali manželství z oboustranné citové náklonnosti, vážně a s úmyslem budovat a zachovat svůj partnerský vztah. Rozhodnutí darovat ideální jednu polovinu předmětných nemovitých věcí žalované bylo čistě žalobcovým rozhodnutím, které žalovaná přijala. Poté, co se partnerský vztah účastníků tohoto řízení rozpadl, žalobce zaslal žalované přípis ze dne 28. 6. 2023 listinu nazvanou „Odstoupení od darovací smlouvy, výzva k vrácení nemovitostí“. S výjimkou prostého konstatování, že žalovaná opustila rodinnou domácnost a navázala mimomanželský poměr, žádné konkrétní důvody k vrácení daru neuvedl. Neuvádí je ostatně ani ve svém žalobním návrhu. Žalovaná nepopírá, že v měsíci březnu roku 2023 se společně s nezletilými dětmi účastníků tohoto řízení odstěhovala ze společné domácnosti. Nepopírá ani to, že po ukončení společného soužití v měsíci dubnu roku 2023 navázala vztah se svým současným partnerem panem , jméno FO, . Žalobkyně však důrazně popírá, že by mimomanželský poměr navázala před ukončením společného soužití s žalobcem. Není rovněž pravdou, že by žalovaná opakovaně navazovala mimomanželské poměry za doby trvání manželství, jak uvádí žalobce ve své žalobě. Ohledně dopisu podepsaného A. žalovaná uvedla, že je to dopis od jejího kolegy pana , Anonymizováno, , se kterým měla přátelský vztah, nikoliv však partnerský, i když je možné, že tento kolega očekával, že se z toho vyvine ještě o něco více. K tomu však nedošlo, neboť žalovaná byla vdaná. Z dopisu však vyplývá to, že nebyla ve svém stávajícím manželství šťastná a postrádala od svého manžela úctu a projevenou lásku. Dopis žádným způsobem mimomanželský vztah neprokazuje. K úplnému rozpadu partnerského vztahu účastníků tohoto řízení vedla podle žalované dlouhodobá nespokojenost v manželství. Již v řízení o rozvod manželství oba účastníci uváděli, že měli rozdílné představy o tom, jak se druhý manžel bude chovat, ať už se jednalo o projevy vzájemné úcty, péči o děti, rodinnou domácnost, společně strávený čas. Žalovaná v souvislosti s rozvodem manželství uváděla, že se cítila být ze strany žalobce ponižována, nerespektována, soustavně kritizována – za to, jak vypadá, co dělá, jak je doma uklizeno apod. Významnou roli hrál také alkohol, který žalobce užíval. Z těchto důvodů žalovaná měla v úmyslu ukončit společné soužití již v roce 2018. Žalobce však podstoupil operaci a žalovaná se rozhodla o žalobce postarat. Nechtěla, aby zůstal v této složité situaci sám. Problémy v manželství však neustaly a pouze se prohlubovaly. Nakonec vedly k úplnému citovému odcizení a ukončení manželského soužití. Žalobce si je ostatně shora uvedených problémů manželství plně vědom. Sám v řízení o rozvod manželství uvedl, že nebyl v manželství spokojený. Bohužel se však nedokáže vyrovnat s rozvodem manželství a tento klade za vinu pouze žalované. Vlastní podíl na rozpadu vztahu si nepřipouští a v rozhodnutí žalobkyně ukončit dlouhodobě nespokojené manželství subjektivně vnímá jako nevděk. Ve vztahu k předmětu tohoto řízení a žalobnímu návrhu však nemůže žalobcův přístup a subjektivní náhled na věc obstát. Žalovaná souhlasí s žalobcem, že žalobcův nárok na vrácení daru má být poměřován právní úpravou § 630 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013. Žalovaná má však na rozdíl od žalobce za to, že s ohledem na veškeré okolnosti daného případu nejsou naplněny důvody, pro které se žalobce jako dárce může domáhat vrácení daru dle ust. § 630 starého občanského zákoníku, když jiné důvody si účastníci darovací smlouvy ze dne 5. 8. 2009 nesjednali. Pokud se žalobce v listině „Odstoupení od darovací smlouvy, výzva k vrácení nemovitostí“ omezil na prosté konstatování, že žalovaná opustila rodinnou domácnost a navázala mimomanželský poměr a žádné jiné důvody svého postupu neuvádí ani tyto ve vztahu ke svému požadavku nekonkretizuje, je žalovaná přesvědčena, že toto žalobcovo jednání není způsobilé vyvolat zamýšlené právní účinky odstoupení od darovací smlouvy a obnovení vlastnictví žalobce ex nunc. Žalovaná svůj názor opírá o judikaturu Nejvyššího soudu, která opakovaně konstatuje, že k naplnění podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků nevzbuzuje z hlediska společenského pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím pomoci (např. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2000, sp.zn.: 33 Cdo 2425/98; Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.01.2001, sp. zn.: 29 Cdo 228/2000; Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.09.201233, sp.zn.: Cdo 767/2011; Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.06.201833, sp.zn.: Cdo 3370/2017 a další). Nejvyšší soud současně uzavírá, že navázání mimomanželského poměru (v tomto případě navíc až po zániku společné domácnosti), které je vyústěním dlouhodobým potíží v manželství a manželství si již dlouhou dobu procházelo krizí, ani jiné chování typické pro rozvádějící se manžele (zánik společné domácnosti, nezájem o soužití, ztráta citových vazeb, nevěra, nevděk) nelze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů, a toto není důvodem pro vrácení daru (např. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.04.2018, sp.zn.: 33 Cdo 1679/2016; Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.10.2012, sp.zn.: 33 Cdo 186/2012 a další). Navíc to, zda chování obdarovaného lze kvalifikovat jako „hrubě porušující dobré mravy“ ve smyslu ustanovení § 630 obč. zák., se odvíjí vždy od posouzení všech zvláštností toho, kterého případu individuálně. Soud vždy hodnotí, zda chování obdarovaného vykazuje znaky závadnosti, tj. zda koliduje se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, zda jde o porušení značné intenzity nebo o porušení soustavné. Vždy přitom rovněž zohledňuje vzájemné chování účastníků právního vztahu (např. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.04.2017, sp.zn.: 33 Cdo 5141/2013). Je pak povinností dárce, pokud se domáhá vrácení daru, aby konkrétně vymezil skutečnosti, ve který důvod pro odvolání daru shledává (např. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.12.2002, sp.zn.: 22 Cdo 1620/2001, Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2015, sp.zn.: 33 Cdo 3438/2015). Žalovaná má za to, že v daném případě schází obě právní skutečnosti, se kterými starý občanský zákoník spojuje zánik právního vztahu z darování, a to jak kvalifikované porušení dobrých mravů ze strany žalované coby obdarované, tak účinný jednostranný projev vůle žalobce coby dárce vůči obdarované, který co do požadavku určitosti musí obsahovat konkrétní skutečnosti, v nichž je hrubé porušení dobrých mravů spatřováno. To, že mezi žalobcem a jeho dcerami nebyl vždy ideální vztah, vztah je důsledkem jeho chování k dcerám. Ty se také v tomto smyslu vyjádřily při pohovoru, který s nimi byl veden orgánem sociálněprávní ochrany dětí, který podával zprávu pro opatrovnické řízení při úpravě poměrů dětem pro dobu nezletilým dětem pro dobu po rozvodu. Žalovaná popřela, že by bránila kontaktu žalobce s dcerami a uvedla, že naopak se snažila, aby děti nebyly zatahovány do konfliktu rodičů a vedla je k tomu, aby se dcery s otcem vídaly.

5. Žalobce navrhoval, aby žalovaná byla vyslechnuta jako účastnice řízení. Podle § 131 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut. Žalovaná však se svým výslechem nesouhlasila, a proto nebyl soudem proveden.

6. Notářský zápis NZ , Anonymizováno, /2009, N , Anonymizováno, /2009 prokazuje, že byl sepsán 5. 8. 2009 v úřadovně notáře , tituly před jménem, , jméno FO, a účastníci uzavřeli darovací smlouvu, na jejímž základě žalobce daruje ideální polovinu domu č. P. , Anonymizováno, . v , adresa, se stavební parc. č. , hodnota, a zahradou p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v obci a KÚ , adresa, a žalovaná tento dar od svého manžela do vlastnictví bezvýhradně přijímá. V článku „Za čtvrté“ je uvedeno, že obdarovaná je si vědoma podmínek, za kterých se může dárce domáhat vrácení daru zpět, tj. tehdy, pokud by se vůči němu obdarovaná chovala způsobem, který by byl hrubě v rozporu s dobrými mravy.

7. Dopisem bez data, na němž je však ověřený podpis žalobce ze dne 5. 6. 2023, je prokázáno, že se jím žalobce obrací na žalovanou a odstupuje pro nevděk od darovací smlouvy sepsané notářským zápisem notáře , tituly před jménem, , jméno FO, NZ , Anonymizováno, /2009, N , Anonymizováno, /2009 ze dne 5. 8. 2009, kterou daroval nemovitosti, požaduje vrácení daru zpět. Důvod pro odstoupení od darovací smlouvy a požadavku vrácení daru je, „že jste opustila rodinnou domácnost a navázala jste zřejmě mimomanželský poměr“. Dodejka prokazuje, že listina byla podána poštovní přepravě 6. 6. 2023 a žalovaná učinila nesporným, že tuto listinu převzala.

8. Dopisem, psaním rukou bez data a s podpisem A. je prokázáno, že se jím pisatel obrací na osobu oslovenou v uvozovkách „milá Mirečko“ s tím, že žalovaná učinila nesporným, že adresátem je ona. Pisatel vyjadřuje pochopení pro rozhodnutí (žalované), dále to, že si přeje, aby byla šťastnější než doposud. Děkuje za prožité chvíle a nelituje ani jedné minuty strávené s ní. Pisatel věří, že (žalovaná) potká někoho, kdo ji svou láskou zahrne k její plné spokojenosti a štěstí, na závěr sděluje, že pokud bude něco potřebovat, nemá (žalovaná) váhat a ozvat se.

9. Výpovědí svědka , jméno FO, je prokázáno, že ten se zná s žalovanou od ledna 2023. Pracují spolu na základní škole , právnická osoba, . , Anonymizováno, v Českém Krumlově. Partnerský vztah navázali koncem května 2023, kdy svědek odešel od manželky a svojí rodiny a přestěhoval se k žalované. V době, kdy se seznámili v lednu 2023, bydlela žalovaná se svým manželem. Bylo to asi v dubnu 2023, kolem jejích narozenin, kdy se od manžela odstěhovala. To ví od ní. Přestěhovala se do domu k jejím rodičům. Svěřila se svědkovi s důvody jejího odchodu. K tomu uvedla, že nedokázala už vydržet výpady ze strany žalobce, jeho napadání, vyhrožování. S holkami už měly ze žalobce strach, zvláště když byl opilý a tyto opilosti byly poměrně časté. Přátelský vztah se změnil v partnerský někdy v polovině dubna, to už bydlela žalovaná v Domoradicích u rodičů. Pokud svědek uváděl, že vztah začal v polovině dubna a předtím uváděl, že v květnu pak květnový údaj udával do doby, kdy se nastěhoval k žalobkyni a jako partneři vystupovali v polovině dubna.

10. Výpovědí svědkyní , jméno FO, je prokázáno, že žalobce, její bývalý spolužák, ji navštívil asi den poté, co od svědkyně odešel manžel. Žalobce za svědkyní přijel do Holubova a sdělil jí, že jeho manželka se stýká s manželem svědkyně. Svědkyně tím byla překvapená, i když už delší dobu ji zajímalo, s kým asi manžel bývá. Manžel svědkyně změnil zaměstnání a svědkyně začala první změny v jeho chování pomalu pozorovat někdy v únoru. Trochu silněji to cítila v březnu, to už bylo jasné, že se něco děje a v dubnu to bylo jisté. Svědkyně nevěděla, s kým má manžel poměr, ale vnímala změnu v jeho chování. Před rokem 2023 se tak manžel nikdy nechoval.

11. Zprávou městského úřadu , adresa, , odboru školství, sportu a péče o dítě z 24. 8. 2023, podanou Okresnímu soudu v Českém Krumlově k projednání o úpravy poměrů před a po rozboru manželství rodičů nezletilých , Anonymizováno, je prokázáno, že se v souvislosti s uvedeným řízením dostavili jak rodiče nezletilých, tak i nezletilé samotné. Z pohovoru s dětmi vyplynulo, že děvčata bydlí s matkou, která se v dubnu 2023 od otce odstěhovala v rodinném domě spolu s partnerem matky a také se strýcem, kde jsou spokojené. S otcem se vídají podle domluvy. Nezletilé sdělili, že s taťkou je to někdy těžké, umí být velmi nepříjemný, zároveň ale s ním bývají na výletech. A tehdy si takový výlet chtějí užít. Děvčata vyprávěla, že se již několikrát v minulosti od otce s mamkou odstěhovali. Otec byl naštvaný, že má matka přítele, na mamku umí být táta vulgární.

12. Spisem Okresního soudu v Českém Krumlově sp. zn. , spisová značka, je prokázáno, že návrh na rozvod manželství podala žalovaná a soudu došel 18. 7. 2023. V návrhu je uvedeno, že sňatek byl uzavírán z oboustranné citové náklonnosti. Dlouhodobé neshody týkající se společného rodinného života a rozdílné představy o manželském soužití vedly k hlubokému citovém odcizení a rozpadu společné domácnosti. Žalovaná v návrhu uvedla, že déle, než půl roku spolu s manželem fakticky nežijí, nehospodaří spolu ani se intimně nestýkají. V dubnu 2023 se zcela odstěhovala z místa posledního společného bydliště. Jednání o rozvodu manželství se konalo 20. října 2023 a protokolem o jednání je prokázáno, že byli vyslechnuti oba manželé. Manželka odkázala na skutečnosti uvedené v návrhu a dále vypověděla, že již v roce 2018 se asi na půl roku odstěhovala k rodičům z důvodu častého požívání alkoholu manželem a psychického ponižování. Z jeho chování vyplývalo, že si ji nevážil. Mnohokrát večer musela s dcerami odjet k rodičům poté, co se vrátil opilý. Manželka nepopřela, že si našla přítele po odchodu od manžela, vztah trvá asi od dubna či května, znají se od ledna ze zaměstnání. Navenek působili jako dokonalá rodina, ale když měl manžel přijet z práce, byli často s dcerou ve stresu, s jakou náladou přijede. Když byl s rodinou na výletě, říkal, že si nadělává, v „rodinohodiny“, aby potom mohl být se svými kamarády. Manžel k návrhu uvedl, že podle jeho názoru je důvodem rozvratu manželství mimomanželský poměr manželky. Jako účastník pak žalobce vypověděl, že manželku nesmírně miloval. Nesouhlasí s tím, že si našla přítele a že je jinde. Uvedl, že nevěr bylo několik, vždy jí odpustil a odpustil by jí i dnes. Manžel připustil, že má kladný vztah k alkoholu, ale neznamená to, že by byl alkoholikem. Uvedl, že i manželka alkohol požívá, manželka neunesla jeho nespokojenost, která byla skutečně každodenní, když přijel po práci doma, jako by se zastavil čas, přijel po náročném pracovním dni, ale přitom si stres z práce domu nepřinesl. Manželku přitom našel v křesle u televize a koukala se na seriály. Kritika přecházela v hádky, protože měla v sobě alkohol, tak byly nechutné a byly často před dcerami. Manžel se nechtěl rozvést, v každé rodině něco. Mají odlišné koníčky, ale vždy se dokázali domluvit jako manželé, jako rodina, vzájemně si ustoupit. Manžel podporoval vzdělání manželky, cestování, maximálně podporoval dcery, z toho, že má manželka mimomanželský poměr už dříve ji podezříval. Předchozí vztah s jiným partnerem byl na přelomu let 2022 a 2023. K tomu má důkazy ve formě fotografií, které ale nechce uvést. Na dotaz soudu žalobce odpověděl, že ve vztahu spokojený nebyl. Z důvodů, které uvedl, manželku kritizoval. Po poradě žalobce se svým právním zástupcem učinili manželé nespornou skutečnost, že příčinou rozvratu manželství jsou rozdílné představy o manželském soužití, které vedly hlubokému citovému odcizení a není naděje na to, že by se k sobě účastníci vrátili zpět. Rozsudkem č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci 1. 11. 2023, je prokázáno, že manželství účastníků uzavřené dne 20. 6. 2009 bylo rozvedeno.

13. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobce a žalobkyně byli manželi, manželství bylo rozvedeno 20. 10. 2023 s právní mocí dne 1. 11. 2023. Dne 5. 8. 2009 žalobce žalované smlouvou sepsanou notářským zápisem notáře , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, , NZ , Anonymizováno, /2009, N , Anonymizováno, /2009 dne 5.8.2009 daroval jednu polovinu nemovitostí. Součástí darovací smlouvy je prohlášení žalované, že je si „vědoma podmínek, za kterých se může dárce domáhat vrácení daru zpět, to jest tehdy, pokud by se vůči němu obdarovaná chovala způsobem, který by byl hrubě v rozporu s dobrými mravy”. Nebylo prokázáno, že žalobce žalovanou obdaroval, když tím podmiňovala souhlas se sňatkem, přičemž tato skutečnost nemá vliv na posuzování důvodů pro vrácení daru.

14. V řízení bylo prokázáno, že k úplnému rozpadu partnerského vztahu účastníků vedla dlouhodobá nespokojenost obou účastníků v manželství. Již v řízení o rozvod manželství oba účastníci uváděli, že měli rozdílné představy, jak je podrobně uvedeno v odstavci 12 odůvodnění tohoto rozsudku, což prokazuje návrh na rozvod manželství a výpovědi účastníků v tomto řízení. Jako příčiny rozvratu manželství oba účastníci uvedli, že jimi jsou rozdílné představy o manželském soužití, které vedly hlubokému citovému odcizení a není naděje na to, že by se k sobě účastníci vrátili zpět. V důsledku manželských neshod se žalovaná v březnu 2023 společně s nezletilými dětmi účastníků odstěhovala ze společné domácnosti. Teprve po ukončení společného soužití v měsíci dubnu roku 2023 navázala vztah se svým současným partnerem panem , jméno FO, . To prokazují výpovědi svědka , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, . Nebylo prokázáno, že by mimomanželský poměr žalovaná navázala před ukončením společného soužití s žalobcem. Dopis psaný rukou bez data a s podpisem A. neprokazuje mimomanželský žalované k jinému partnerovi, ale pouze vztah pisatele k žalované, který nebyl opětován. Není rovněž prokázáno, že by žalovaná navazovala mimomanželské poměry za doby trvání manželství opakovaně.

15. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Takový naléhavý zájem žalobce má, neboť pokud by bylo žalobě vyhověno, bylo by postaveno najisto jeho právní postavení ve smyslu vlastnického práva k nemovitostem a vedlo by to ke změně vlastnického práva v katastru nemovitostí.

16. Nárok na vrácení daru v projednávané věci posuzuje soud podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ve znění účinném do 31. 12. 2013, i když k nemravnému chování obdarované, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1. 1. 2014 (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2339/2019, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2020, pod poř. č. 92). Podle § 630 o.z. se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

17. Pokud jde o vymezení důvodu pro vrácení daru, omezil se žalobce na konstatování, že žalovaná „opustila rodinnou domácnost a navázala zřejmě mimomanželský poměr“. I když jde o vyjádření stručné, je dostatečně jasné, aby mohlo být soudem přezkoumáno podle shora citovaného § 630 o.z.

18. Podle komentáře k občanskému zákoníku z roku 2009 nakladatelství Wolters Kluwer: „Předpokladem vzniku práva požadovat vrácení daru není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, ale pouze takové, které s ohledem na okolnosti případu je možné kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů s ohledem na značnou intenzitu a váhu (je-li uskutečněno jedním činem) nebo soustavnost a dlouhou dobu (například fyzické napadání, hrubé urážky, neposkytnutí pomoci apod.). Takto se k výkladu hrubého porušení dobrých mravů vyjadřuje i Nejvyšší soud v rozhodnutích, na něž odkazuje žalovaná a jež jsou uvedena v odstavci 4 odůvodnění tohoto rozsudku. Pro projednávanou věc jsou přiléhavé závěry uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz., který jednak zopakoval, že „k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy“ a dále uvedl, že nevěra, byla „důsledkem manželského rozvratu zapříčiněného zejména neshodou povah a názorů účastníků, musí obstát závěr odvolacího soudu, že chování žalovaného, které žalobkyni vedlo k uplatnění požadavku na vrácení daru, nenaplňuje znaky skutkové podstaty ustanovení § 630 obč. zák.“ a že „ojedinělý exces obdarovaného (fyzické napadení bez vážnějších následků), jeho chování typické pro rozvádějící se manžely (zánik společné domácnosti, nezájem o soužití, ztráta citových vazeb, nevěra, nevděk) a rodičovské selhání v podobě krátkodobého neplacení výživného zletilé dceři, které bylo napraveno, nelze s přihlédnutím ke všem zjištěným okolnostem daného případu (především k chování dcery K.), kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů“. V projednávané věci nedošlo ze strany žalované k fyzickému napadení, ani neplacení výživného, které hodnotil dovolací soud, ale k zániku společné domácnosti, nezájmu žalované o soužití s žalobcem a ke ztrátě citových vazeb k němu, jak bylo prokázáno rozvodovým spisem (odstavec 12). Skutečnost, že žalovaná opustila společnou domácnost a navázala vztah s jiným partnerem však není soudem hodnoceno jako hrubé porušení dobrých mravů shodně se shora citovaným rozhodnutím.

19. Podle komentáře k občanskému zákoníku z roku 2009 nakladatelství Wolters Kluwer: „Rozhodující není subjektivní pocit dárce (například lítost a pociťovaný nevděk), ale zda dané jednání obdarovaného lze objektivně posoudit jako hrubě porušující dobré mravy“. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaná sice za trvání manželství, ale po opuštění společné domácnosti s žalobcem navázala vztah s jiným mužem. Jak je vyloženo shora, není tato skutečnost soudem považována za hrubé porušení dobrých mravů. Rozsáhle popsaný subjektivní pocit lítosti žalobce nad koncem manželství účastníků však není důvodem pro vrácení daru. Ze všech shora uvedených důvodů byla žaloba zamítnuta.

20. Protože má žalovaná ve věci plný úspěch, náleží jí podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ve výši 15 500 Kč za 5 úkonů právní služby po 3 100 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 advokátního tarifu (příprava a převzetí věci, vyjádření ze dne 8. 12. 2023, vyjádření ze dne 10. 6. 2024, účast při jednání dne 22. 2. 2024 a 17. 6. 2024), odměna za právní zastoupení 1 550 Kč za účast při jednání dne 25. 6. 2024, při kterém bylo vyhlášeno rozhodnutí podle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů podle § 13 advokátního tarifu ve výši 1 800 Kč za 6 úkonů právní služby po 300 Kč. Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 850 Kč.