9 C 360/2019

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Návrh, aby byl žalovaný [celé jméno žalovaného] povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 23. 7. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce není povinen zaplatit žalovanému [jméno] [celé jméno žalovaného] náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla původně prvému žalovanému [jméno] [celé jméno žalovaného] uložena povinnost zaplatit [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od 28. 8. 2019 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je držitelem licence na distribuci elektřiny a tudíž zajišťuje provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv a řídí také elektřinu v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [obec a číslo] bylo pracovníky servisní firmy žalobce dne [datum] zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá. Na odběrném místě bylo zjištěno třífázové připojení z neměřené části. Prvým žalovaným byla uzavřena smlouva o odběru elektrické energie. Dům, v němž bylo odběrné místo, byl prodán v dražbě a dne [datum] byl u domu vyměněn zámek, což nemá na projednávanou věc vliv. K [datum] sice došlo ke změně vlastnictví, ale nemovitost i nadále užíval žalovaný společně se svým synem a pravděpodobně až do výměny zámků v domě, ke kterému došlo [datum]. Dne [datum] oznámil nový vlastník [celé jméno svědka] žalobci, že v domě elektroměr topí, i když vypne hlavní jistič. Tento stav indikoval možnost neoprávněného odběru elektřiny. Na místě samém byla dne [datum] provedena kontrola, kdy bylo zjištěno, že mimo kotle funguje také elektrický ohřívač vody. Dle názoru žalobce tak bylo jednoznačné, že oba tyto vysoce energeticky náročné spotřebiče jsou napojeny na neměřený přívod z distribuční soustavy (mimo elektroměr) a tento odběr elektřiny splňuje znaky pro neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 odst. 1 písmeno d) zákona č. 458/2000 Sb. Na místo zjištění byla přivolána policie a bylo nalezeno místo neoprávněně zabudovaného kabelu v zemi, který způsobil, že spotřeba elektřiny pro kotel a ohřívač vody nebyl měřen elektroměrem. Došlo tak k úmyslnému zásahu, který byl proveden skrytě tak, že k nedovolenému zapojení došlo v rozbočovací krabici a naměřený kabel vedl do nemovitosti v zemi.

2. Na návrh žalobce připustil soud, aby do řízení namísto žalovaného přistoupil další žalovaný [osobní údaje žalovaného], trvale bytem [adresa žalovaného a žalovaného]. Tato skutečnost vyplývá z usnesení policie ze dne [datum]. Rovněž nový vlastník nemovitosti pan [celé jméno svědka] vypověděl, že po zakoupení nemovitosti v lednu 2019 měl problémy s vystěhováním obou pánů [anonymizováno] a po jejich opuštění nemovitosti zjistil neoprávněný odběr elektřiny. [celé jméno svědka] při výslechu na policii uvedl, že po zakoupení nemovitosti„ měl problémy s vystěhováním bývalých majitelů, pana [celé jméno žalovaného] staršího, pana [celé jméno žalovaného] mladšího a další již nezná“. Dále má žalobce k dispozici fotodokumentaci z místa, kde na okně bylo nalepeno oznámení adresované„ pánům [celé jméno žalovaného]“, že nemovitost bude vyklizena s upozorněním, že vniknutí do domu bude chápáno jako vloupání. Toto oznámení bylo zjevně adresováno i současnému žalovanému a zcela koresponduje s výpovědí pana [celé jméno svědka]. A dle názoru žalobce jasně prokazuje nikoli náhodné nebo jen výjimečné užívání domu. Žalobce je toho názoru, že rozsah užívání všech neoprávněných odběratelů není třeba prokazovat a vedlo by to ke zcela nedůvodnému požadavku, aby poškozený měl právně slabší postavení než škůdce, což s ohledem na charakter škody je dle názoru žalobce nepřípustné. Žalobce jako provozovatel distribuční soustavy nemá a ani nemůže mít povědomost o rozsahu užívání jednotlivých odběrných míst, na druhé straně neoprávněný odběr je zakázán. Jestliže neoprávněný odběr z elektrizační soustavy zákon v jakékoli podobě zakazuje, znamená to, že se jedná o stav protiprávní. Ten, kdo takový stav navozuje nebo i toleruje, jedná objektivně protiprávně. Z toho plyne zásadní odlišnost proti standardní dodávce elektřiny podle smlouvy. Jinými slovy, bylo-li v projednávané věci zjištěno, že žalovaný odebíral elektřinu (bez ohledu na rozsah) a za odběr nic neplatil, zakládá tato skutečnost právo žalobce na zaplacení škody po každém, kdo ji odebíral, a to bez ohledu na vědomost nebo zavinění. Neoprávněný odběr je upraven speciálním právním předpisem, a proto se nepoužijí obecná ustanovení o odpovědnosti za škodu. V zákoně je pak koncipována odpovědnost na přísně objektivním principu. Zákon nevyžaduje prokazování zavinění, úmysl způsobit škodu, a dokonce ani vědomost o neoprávněném odběru (např. [spisová značka]). Odpovědný za škodu z neoprávněného odběru je tak každý, kdo má z tohoto odběru majetkový prospěch. A musí jím být i současný žalovaný, protože za odběr elektřiny nic nehradil, což ani netvrdí. Zákon neposkytuje ochranu tomu, kdo se i z nedbalosti o svá práva nestará, a i třeba využije situace, kdy k neoprávněnému odběru dochází v důsledku zásahu např. odlišné osoby od odběratele (např. sp.zn. [spisová značka]). Ke zjištění odpovědnosti za škodu tedy dle názoru žalobce postačuje, že se prokáže, že k neoprávněnému odběru došlo a že na tomto odběru se podílel žalovaný. Neoprávněný odběr v tomto řízení spolehlivě prokázán byl, a že se na něm žalovaný podílel, vyplývá z výše uvedeného. Pak náhrada škody je solidárním závazkem obou původních žalovaných (vůči žalovanému [číslo] je rozhodnutí pravomocné). Předmětná pohledávka totiž vznikla ze stejného právního důvodu. Žalovaný o neplacení elektřiny musel vědět, protože na majetek jeho otce (žalovaný [číslo]) byl prohlášen konkurz, pochybnosti o platbách tedy mít minimálně mohl. Navíc způsob provedení neoprávněného odběru byl lehce zjistitelný, což vyplývá z toho, že nový majitel ho ihned odhalil a upozornil na něj. Za takové situace je zcela legitimní, že žalobce jako věřitel se může domáhat celé pohledávky na kterémkoli z odpovědných osob, když podstatou pasivní solidarity je legitimní požadavek na zaplacení škody za protiprávní jednání škůdců, v tomto případě všech neoprávněných odběratelů elektřiny v rozsahu užívání jednotlivých odběrných míst, na druhé straně neoprávněný odběr je zakázán (§ 51 odst. odst. 3 zák. č. 458/2000 Sb., podle kterého je ten, kdo elektřinu neoprávněně odebírá, povinen ji zaplatit). S přihlédnutím k uvedeným judikátům není rozhodné, že se nepodařilo identifikovat osobu pachatele, ale za škodu je objektivně odpovědný každý, kdo takovouto elektřinu odebíral a není nutné prokazovat jeho vědomost. Proto je za škodu za neoprávněný odběr elektřiny odpovědný i žalovaný [celé jméno žalovaného].

3. Prvý žalovaný k žalobě původně uvedl, že dům, ve kterém bydlel ve [obec], [adresa] byl prodán v dražbě a má nového majitele. Dne [datum] byl v domě vyměněn zámek. Poté, když už neměl žalovaný do nemovitosti přístup, dozvěděl se, že tam byl neoprávněný odběr. Žalovaný nebyl přítomen kontrolní činnosti odběrného místa. Policie žalovaného z neoprávněného odběru neobvinila. Žalovaný řádně platil měsíční zálohy a není si vědom, že by neoprávněně elektřinu odebíral.

4. Druhý žalovaný k žalobě původně uvedl, že o neoprávněném odběru mu není nic známo, on sám jej neprováděl.

5. Okresní soud rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] tak, že návrh, aby byl druhý žalovaný povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, v části zákonného úroku z prodlení za období od 28. 8. 2019 do 23. 7. 2020 zamítnul (výrok I.) Žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku [částka] s tím, že prvý žalovaný je tuto částku povinen zaplatit se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení a druhý žalovaný je povinen zaplatit tuto částku se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok II.) a rozhodnul o povinnosti žalovaných zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III).

6. Proti rozsudku si podali žalovaní odvolání a Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodl tak, že rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci II. ve vztahu k prvnímu žalovanému potvrzuje. Ve vztahu k druhému žalovanému se rozsudek soudu prvního stupně ruší a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ve vztahu k druhému žalovanému odvolací soud uvedl, že„ nelze bez dalšího souhlasit s úvahou žalobkyně, že každá osoba, která se v místě neoprávněného odběru zdržuje, popř. užívá spotřebiče, jejichž prostřednictvím dochází ke spotřebě neoprávněně odebrané elektřiny (zde teplo a teplá voda) je neoprávněným odběrem ve smyslu § 51 energetického zákona a osobou odpovědnou za škodu, která tímto neoprávněným odběrem vznikla. Užívání objektu, v němž ke spotřebě neoprávněně odebrané elektřiny dochází, je jistě významnou skutečností pro závěr, že takový uživatel je neoprávněným odběratelem ve smyslu uvedeného ustanovení. Současně je však podstatná povaha tohoto užívání, tj. rozsah, popřípadě četnost. O těchto skutečnostech však s ohledem na jejich osobní povahu nemá žalobkyně objektivně vzato potřebné informace. Proto bylo na druhém žalovaném, aby na základě dotazování ze strany soudu vysvětlil svůj vztah k předmětné nemovitosti, zejména rozsah užívání, jeho četnost apod. a tato svá tvrzení také prokázat. Jestliže žalovaný v podaném odvolání namítá, že se v nemovitosti zdržoval sporadicky, jedenkrát až dvakrát do měsíce zde přespal, neboť bydlel u své přítelkyně, jejíž jméno a adresu uvádí, je zřejmé, že skutková zjištění pro závěr o pasivní věcné legitimaci druhého žalovaného nejsou úplná. Soud prvního stupně se skutkovými okolnostmi pro závěr o odpovědnosti druhého žalovaného dostatečně nezabýval, k existenci relevantního vztahu druhého žalovaného k místu, kde docházelo k neoprávněnému odběru elektřiny, neučinil potřebná skutková zjištění.

7. S ohledem na shora uvedené soud žalovaného [celé jméno žalovaného] vyzval k tomu, aby doplnil svá skutková tvrzení o tom, jaký je jeho vztah k předmětné nemovitosti – odběrnému místu [obec a číslo], zejména v jakém rozsahu nemovitost užíval v období od 7. 6. 2017 do 6. 6. 2019, v jaké četnosti a jakým způsobem a k doplněným skutkovým tvrzením předložil nebo označil ve stanovené lhůtě důkazy. 8. [celé jméno žalovaného] doplnil svá skutková tvrzení na výzvu soudu tak, že v předmětném období, tedy od 7. 6. 2017 do 6. 6. 2019 měl sice v odběrném místě trvalý pobyt, ale dlouhodobě se tam nezdržoval. Jednou až dvakrát měsíčně přijel navštívit svého otce [celé jméno žalovaného] vyřídit si poštovní korespondenci, apod. Po celou dobu byl u své přítelkyně [jméno] [příjmení], narozené [datum], nyní manželky [jméno] [příjmení] na adrese [adresa].

9. Žalovaný [celé jméno žalovaného] ke svým tvrzením předložil potvrzení obce Vitín, kterým má soud za prokázané, že v době od 7. 6. 2017 do 6. 6. 2019 pobýval celoročně u své přítelkyně [jméno] [příjmení], narozené [datum] na adrese jejího trvalého bydliště [obec], [adresa]. 10. [příjmení] [jméno] [příjmení] učinila písemné čestné prohlášení o tom, že druhý žalovaný [celé jméno žalovaného] pobýval s ní v období od 7. 6. 2017 do 6. 6. 2019 na bytě [adresa], pošta [obec] s tím, že v té době byla paní [jméno] [příjmení] svobodná, nyní je provdaná za [celé jméno žalovaného].

11. Fotografiemi odběrného místa domu [adresa] ve [obec] je prokázáno, že na něm bylo vyvěšeno oznámení o vyklizení, kde jsou oslovování„ páni [anonymizováno]“ a je jím oznamováno, že nejpozději do [datum] dojde k vyklizení jimi neoprávněně užívané nemovitosti, kde všechny věci, které budou na místě nalezeny, budou sepsány a uskladněny v náhradních prostorách, podpis na oznámení je nečitelný.

12. Na návrh žalobce doplnil soud dokazování výslechem svědka [celé jméno svědka], současného vlastníka nemovitosti, v níž se nachází předmětné odběrné místo. Výpovědí tohoto svědka není prokázáno, že by žalovaný [celé jméno žalovaného] v odběrném místě své osobní věci a v tomto místě bydlel. Svědek se v místě s žalovaným sice setkal, ale pouze jednou, když řešil předání nemovitosti. Svědek viděl, že v bytě jsou osobní věci, neví však, zda patří [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [celé jméno žalovaného] nebo druhému synovi [celé jméno žalovaného]. Svědek s manželkou nemovitosti koupili někdy v roce 2019 nebo 2020 se záměrem užívat je pro sebe. Jednali jednak o tom, jak tu nemovitost vyklidit, k tomu, aby ji mohli využívat, ale k tomu bylo třeba dořešit ještě jeden problém a to ten, že v dražbě koupili pouze dům bez pozemku, na němž dům stojí a byl zájem vyřešit i tu otázku pozemku. Nemovitost potom pronajali [právnická osoba] a svědek se v podstatě o tu věc přestal zajímat, takže veškerá další jednání vedla tato firma. Ta to dovedla až k úplnému vyklizení nemovitosti, ale okolnosti toho jak toho dosáhli, kdy k tomu vyklizení přesně došlo, o tom svědek nic neví. K důkazu fotografiemi Výzvy k vyklizení (č.l. 126 a 127) svědek uvedl, že ví o tom, že tam taková vývěska nebo text byl vyvěšen, ale nevyvěšoval jej on, ale právě už ta společnost, která si to pronajala.

13. Soud i nadále vychází z důkazů provedených před původním rozhodnutím. Faktura daňový doklad [číslo] z [datum] prokazuje, že prvému žalovanému byla vyfakturována částka [částka] splatná [datum], přičemž částka představuje náhradu za neoprávněný odběr včetně a DPH [částka] a oprávněné náklady včetně DPH na částku [částka]. Výzvou k úhradě z [datum] je prokázáno, že prvý žalovaný byl vyzýván k úhradě faktury daňového dokladu [číslo] s datem splatnosti [datum] na částku [částka] O zaplacení žalované částky byl prvý žalovaný vyzýván také upozorněním na nepřijatou platbu ze [datum].

14. Protokol o zjištění neoprávněného odběru elektrické energie prokazuje, že byl vypracován [datum] v místě spotřeby [číslo] [PSČ] 382 odběratele [celé jméno žalovaného] s adresou odběrného místa [obec a číslo], přičemž bylo zjištěno, že„ na OM zjištěno 3fázové připojení z neměřené části. Na neměřený kabel CYKY 4x6 připojen elektrokotel, ohřívač vody a čerpadlo“.

15. Listinou nazvanou požadavek na vystavení odběratelské faktury je prokázáno, že ohledně odběratele [celé jméno žalovaného], tj. prvého žalovaného byl vystaven tento požadavek a celkem bylo vystaveno k fakturaci [částka] za neoprávněný odběr ve výši [částka], daň z elektřiny [částka] a ostatní náklady [částka]. Listinou nazvanou stanovení výše náhrady škody na neoprávněný odběr elektřiny – 2019 je prokázáno, že náhrada za energii včetně daně z energie byla vyčíslena na [částka] za období od [datum] do [datum], tj. za 729 dní. Listina byla vyhotovena v [obec] [datum]. Výše neoprávněného odběru byla vyčíslena listinami nazvanými oprávněné náklady na částku [částka] celkem a za činnosti uvedené v této listině a dále byl proveden dne [datum] souhrn vyčíslení neoprávněného odběru sestávající se z nákladů za energii včetně daně na [částka] a náhrada za oprávněné náklady bez DPH na [částka], celkem tam včetně DPH byla částka stanovena na [částka]. Dne [datum] při zjištění neoprávněného odběru byl vyhotoven také zápis o provedené kontrole odběrného místa [obec a číslo]. Dne [datum] byl neoprávněný odběr ukončen a o tom byl proveden zápis o provedené kontrole odběrného místa z uvedeného data.

16. Účastníci učinili nesporným, že nemovitost byla převedena do vlastnictví [celé jméno svědka] a tato skutečnost je prokázána také informací o řízení v katastru nemovitostí. Řízení bylo ukončeno [datum]. Účastníci učinili nesporným, že prvý žalovaný odebíral elektrickou energii na základě smluv o dodávce elektrické energie uzavřené mezi prvým žalovaným a [právnická osoba] [právnická osoba] a skutečnost, že mezi prvým žalovaným a E. [právnická osoba] byly uzavřeny smlouvy o odběru elektrické energie, prokazují také samotné smlouvy ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum].

17. Usnesením Policie ČR z [datum rozhodnutí] [číslo jednací] je prokázáno, že Policie ČR, územní odbor [obec], obvodní oddělení [obec] odložilo trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, 3 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v městysu [obec], v rodinném domě [adresa] v době od 7. 6. 2017 do 6. 6. 2019 neoprávněně odebíral z distribuční sítě [právnická osoba] [právnická osoba] elektrickou energii a to tak, že z distribučního kabelu, který vede podél domu k elektroměru, připojil odbočku od měření a zavedl do prostoru sklepa kabel, kterým proudila do domu elektrický energie přímo ze sítě a ta měla být využita k topení a ohřevu vody, kdy k manipulaci s elektroměrem nedošlo, svým jednáním měl neznámý pachatel způsobit [právnická osoba] [právnická osoba] údajnou škodu ve výši [částka]. Usnesení prokazuje, že tato zjištění byla učiněna na základě telefonického oznámení z [datum] v 13:50, které učinil na linku 158 pracovník E. [právnická osoba] Na místě byla také hlídka OOP [obec], která provedla ohledání místa činu a fotodokumentaci a zjištěno, že na neměřený distribuční kabel byla instalována rozbočovací krabice, do které byl napojen kabel CYKY 4x10 mm³, který byl veden do nemovitosti na adrese [obec a číslo]. Z tohoto kabelu byl napájen elektrokotel o příkonu 10 kW a elektrický ohřívač vody o příkonu 2 kW. Žalovaný [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného] využili svého práva podle § 100 odst. 2 trestního řádu a odepřeli výpověď. Policejní orgán dospěl k závěru, že zjištění viny vzniklé škody nelze zjišťovat pro trestní řízení podle vyhlášky č. 82/2011 Sb. a poškozený byl odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Policie také vyslechla [jméno] [příjmení] jako pracovníka E.ON Distribuce a.s, který uvedl skutečnosti zjištěné shora a dále [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení], kteří zjistili, že ačkoliv je vypnut hlavní jistič, i nadále šel proud do vytápění.

18. S ohledem na skutečnost, že vůči původnímu prvnímu žalovanému je rozsudek soudu prvního stupně v právní moci, činí soud skutkový závěr po doplněném dokazování pouze ve vztahu k žalovanému [jméno] [celé jméno žalovaného] a tímto závěrem je, žalovaný [celé jméno žalovaného] v době od 7. 6. 2017 do 6. 6. 2019 pobýval celoročně u své přítelkyně [jméno] [příjmení], narozené [datum] na adrese jejího trvalého bydliště [obec], [adresa]. To je prokázáno jejím čestným prohlášením, které má i jako listina bez úředně ověřeného podpisu (jak na tento nedostatek poukazoval žalobce) dostatečnou důkazní hodnotu k takovému závěru ve spojení s Potvrzením obce Vitín, které potvrzuje čestné prohlášení a jímž je prokázáno, že v době od 7. 6. 2017 do 6. 6. 2019 pobýval [celé jméno žalovaného] celoročně u své přítelkyně [jméno] [příjmení], narozené [datum] na adrese jejího trvalého bydliště [obec], [adresa]. Tyto důkazy vedou soud k závěru o tom, že je pravdivé tvrzení žalovaného o tom, že v odběrném místě trvale nebydlel, ačkoliv tam byl hlášen k trvalému pobytu a do odběrného místa pouze docházel na návštěvy ke svému otci [jméno] [celé jméno žalovaného]. Soud je při svém rozhodnutí vázán právním názorem odvolacího soudu že„ nelze bez dalšího souhlasit s úvahou žalobkyně, že každá osoba, která se v místě neoprávněného odběru zdržuje, popř. užívá spotřebiče, jejichž prostřednictvím dochází ke spotřebě neoprávněně odebrané elektřiny (zde teplo a teplá voda) je neoprávněným odběrem ve smyslu § 51 energetického zákona a osobou odpovědnou za škodu, která tímto neoprávněným odběrem vznikla. Užívání objektu, v němž ke spotřebě neoprávněně odebrané elektřiny dochází, je jistě významnou skutečností pro závěr, že takový uživatel je neoprávněným odběratelem ve smyslu uvedeného ustanovení. Současně je však podstatná povaha tohoto užívání, tj. rozsah, popřípadě četnost“. Důkazy žalovaným [celé jméno žalovaného] předložené dle názoru soudu neprokazují rozsah užívání a jeho četnost, tj. že v domě stále nebydlel a do něj docházel pouze na návštěvy, která by z něj činila neoprávněného odběratele elektrické energie ve smyslu § 51 energetického zákona. Proto byla žaloba proti [celé jméno žalovaného] zamítnuta.

19. S ohledem na závěry odvolacího soudu a následná zjištění soudu prvního stupně tak nelze přisvědčit argumentaci žalobce, že rozsah užívání všech neoprávněných odběratelů není třeba prokazovat a vedlo by to ke zcela nedůvodnému požadavku, aby poškozený měl právně slabší postavení než škůdce, což s ohledem na charakter škody je nepřípustné. Pokud byl argument žalobce proto, že žalovaným má být i [celé jméno žalovaného], výpověď [celé jméno svědka] v trestním řízení, který při výslechu na policii po zakoupení nemovitosti uvedl, že„ měl problémy s vystěhováním bývalých majitelů pana [celé jméno žalovaného] staršího, pana [celé jméno žalovaného] mladšího a další, jež nezná“ pak doplněným dokazováním soudu vyplynulo, že [celé jméno svědka] skutečnost, že v odběrném místě bydlí i [celé jméno žalovaného] pouze předpokládal a tuto skutečnost jako svědek před soudem nepotvrdil, neboť uvedl, že mu není známo, komu patřily věci tvořící vybavení domácnosti v odběrném místě. Skutečnost, že žalovaný v odběrném místě nějaké osobní věci měl, nemůže vést k závěru, že je neoprávněným odběratelem elektrické energie. Tvrzení o tom, že byl neoprávněný odběr zjevný, když na něj MUDr. [celé jméno svědka], jako nový vlastník hned přišel, vůči žalovanému neobstojí. MUDr. [celé jméno svědka] převzal dům ve stavu, kdy měla být přívod elektřiny odpojen. Pak pro něho bylo skutečně překvapivé, že spotřebiče elektřiny fungují. Pokud ale žalovaný do odběrného místa docházel jen na návštěvy ke svému otci, který v domě bydlel, nebylo pro něj neobvyklé, nebo podezřené, že spotřebiče fungují. Skutečnost, že je na jeho otce prohlášen konkurz, není důvodem pro předpoklad žalovaného, nebo dokonce vědomost o tom, že nemá mít jeho otec připojenu elektřinu a pokud elektrické spotřebiče fungují, je to důsledek neoprávněného odběru. Ani výzva k vyklizení, vyvěšená v okně domu v té době nemohla vést žalovaného k vědomí o tom, že v místě dochází k neoprávněnému odběru elektrické energie, který byl zjištěn až po příchodu pracovníků žalobce. Teprve tehdy se o něm také dozvěděl sám nový vlastník domu MUDr. [celé jméno svědka], když ten původně jen zjistil, že spotřebiče fungují, ač by neměly, ale nebylo mu hned známo, že je to důsledek neoprávněného odběru.

20. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalovaný [celé jméno žalovaného] byl ve věci úspěšný a náleželo by mu tak právo na náhradu nákladů řízení, toho se však vzdal. Pokud odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k žalovanému [jméno] [celé jméno žalovaného], potvrdil dle názoru soudu i výrok o nákladech řízení směřujících proti tomuto žalovanému, jako výrok závislý. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] je tak pravomocný nejen výrok o povinnosti zaplatit žalovanou částku s příslušenstvím, ale také výrok o povinnosti zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Protože je žaloba proti [celé jméno žalovaného] zamítnuta, zůstává žalovaným pouze [celé jméno žalovaného] a povinnost k náhradě nákladů řízení tedy již nemůže být společná a nerozdílná jako v původním rozhodnutí soudu.