9 C 384/2017

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudce Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa , obec a číslo zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o převod náhradních pozemků I. Soud ukládá žalovanému povinnost uzavřít se žalobcem dohodu o převodu náhradních pozemků následujícího znění: " Dohoda o převodu pozemků [osobní údaje žalovaného], [IČO], [adresa] [obec a číslo], jako převádějící (dále jen "převodce") na straně jedné a [celé jméno žalobce], [datum narození], [rodné číslo], bytem [adresa] jako nabyvatel (dále jen "nabyvatel") na straně druhé uzavírají tuto dohodu:

1. Česká republika je vlastníkem těchto pozemků: č.parc. katastrální území obec [číslo] [obec] [obec] [číslo] [obec] [obec] Převodce vykonává správu pozemků specifikovaných výše.

2. K uspokojení části restitučního nároku Nabyvatele ve výši [částka] na převod náhradních pozemků převádí touto dohodou Převodce do vlastnictví Nabyvatele tyto pozemky: č.parc. katastrální území obec [číslo] [obec] [obec] [číslo] [obec] [obec] Nabyvatel tyto pozemky od Převodce do svého výlučného vlastnictví přijímá. V [obec] dne..................... [osobní údaje žalovaného] [celé jméno žalobce]. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl nahrazen projev vůle žalovaného uzavřít s ním dohodu o vydání nemovitostí a to parcel [číslo] v katastrálním území v obci [obec], [číslo] v [katastrální uzemí] [územní celek], [číslo] [číslo] [číslo] v [katastrální uzemí] v [anonymizováno], [územní celek], [číslo] v katastrálním území a obci [obec].

2. Věc týkající se pozemků v katastrálním území a obci [obec], a v katastrálním území a obci [obec] byly následně vyloučeny k samostatnému projednání a postoupeny místně příslušným okresním soudům.

3. Žalobce vzal postupně žalobu zpět tak, že předmětem řízení zůstaly pouze pozemky parcelní [číslo] v katastrálním území a obci [obec] a [číslo] v katastrálním území a obci [obec].

4. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce je oprávněnou osobou podle zákona o půdě a má právo na převod náhradních pozemků. Žalobce je právním nástupcem původního vlastníka pozemků paní [jméno] [příjmení], která byla jeho babičkou. Restituční nároky žalobce byly potvrzeny rozhodnutími pozemkového úřadu, a to konkrétně rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], rozhodnutím Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Všechna výše citovaná rozhodnutí pozemkového úřadu konstatují, že žalobce jako oprávněná osoba není vlastníkem nemovitostí v těchto rozhodnutích specifikovaných, avšak oprávněnou osobou je a má právní nárok na převod náhradního pozemku ze strany žalovaného.

5. Žalobce má následující restituční nárok: Odňatý a nevydaný pozemek Rozhodnutí PÚ ocenění v Kč [číslo] PÚ [číslo] 137 250 [číslo] [spisová značka] 3 3 021 000 [číslo] PÚ [číslo] 794 250 [číslo] PÚ [číslo] 1 860 000 [číslo] [spisová značka] 2 199 Restituční nárok celkem činí [částka]. Žalobci bylo dosud plněno celkem [částka]

6. Liknavost a svévole žalovaného Žalovaný při uspokojování restitučního nároku žalobce postupoval s liknavostí a libovůlí. S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp.zn. III. ÚS 495/02, žalobce uvádí, že vztah žalobce a žalovaného je třeba vnímat jako vztah dlužníka a věřitele. Uspokojování restitučních nároků oprávněných osob je zákonnou povinností žalovaného. Již sama skutečnost, že do dnešního dne nebyl restituční nárok žalobce v plné výši uspokojen (ač žalobce o to aktivně usiloval) nasvědčuje liknavosti na straně žalovaného. Liknavost a svévole žalovaného je spatřována v následujících skutečnostech: a) Blokace restitučního nároku žalobce Žalovaný bezdůvodně blokoval restituční nároky žalobce, což mělo za následek, že žalobce se nemohl zúčastnit veřejných nabídek. Žalobce byl nucen vést se žalovaným náročnou korespondenci, kterou žalobce upozorňoval žalovaného na chyby týkající se evidence jeho nároku a žádal vysvětlení některých kroků žalovaného. Konkrétně dopisem ze dne [datum] žalovaný sdělil žalobci, že jeho restituční nárok nedosahuje výše [částka]. Vzhledem k povaze původních nevydaných pozemků není možné, aby byl žalovaný v dobré víře, že zůstatek restitučního nároku žalobce nedosahuje částky [částka]. Navíc dopisem ze dne [datum] žalovaný sdělil žalobci, že jeho restituční nárok činí [částka]. Toto tvrzení je samo o sobě protiprávní a poškozující žalobce (a tedy projevem liknavosti a svévole), neboť skutečný restituční nárok žalobce byl ke dni [datum] mnohonásobně vyšší. b) Nepřipuštění žalobce do výběrového řízení pro pozemek v k.ú. [obec] Dne [datum] se žalobce přihlásil do veřejné nabídky pro pozemek č.parc. 1964 v k.ú. [obec]. Dopisem ze dne [datum] žalovaný (krajské pracoviště v Ostraě) žalobci sdělil, že krajské pracoviště žalovaného v [obec] nepotvrdilo restituční nárok žalobce ve výši [částka], a žalobcova žádost o převod výše uvedeného pozemku je tedy neplatná a nemůže k ní být přihlíženo. Přesto, že žalobce dvěma emaily ze dne [datum] a z [datum] žalovaného upozornil na nesprávnost jeho postupu, žalovaný dvěma emaily ze dne [datum] trval na svém stanovisku a trval na vyloučení žalobce z veřejné nabídky. Žalovaný svévolně nepřiznal žalobci restituční nárok ve výši [částka] a svévolně jej nepřipustil do veřejné nabídky o výše uvedený pozemek. Přitom jak vyplývá z přehledu nároků a plnění oprávněné osoby, který žalovaný vystavil žalobci dne [datum], žalovaný k tomuto dni evidoval restituční nárok žalobce ve výši [částka], což je sice samo o sobě nesprávné (a projevem liknavosti a svévole), ale vyplývá z toho, že i s ohledem na svou nesprávnou evidenci měl žalovaný žalobce do veřejné nabídky o výše uvedený pozemek v k.ú. [obec] připustit. Toto jednání je dalším projevem liknavosti a svévole žalovaného. c) Nepřipuštění do veřejné nabídky o pozemek č.parc. [číslo] v k.ú. [část obce] Žalobce dále v roce 2014 usiloval o nabytí pozemku č.parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Pracoviště žalovaného v [obec] nicméně dopisem ze dne [datum] žalobci oznámilo, že jeho restituční nároky jsou neplatné. Opět toto jednání žalovaného vůči žalobci je projevem liknavosti a svévole, neboť žalovaný nebyl oprávněn žalobce do veřejné nabídky nepřipustit. d) Nedostupnost výběrových řízeních Žalobce dále uvádí, že žalovaný záměrně vypisoval termíny veřejných nabídek v brzkých ranních hodinách, a to v odloučených mimopražských pracovištích. Pro žalobce, s trvalým bydlištěm v [obec], bylo velmi náročné, a v některých případech i nemožné, se k prezenci účastníků veřejné nabídky včas dostavit. Žalobce zasílá soudu kopii emailové komunikace, kterou v této věci s žalovaným vedl. e) Účast žalobce ve veřejných nabídkách Žalobce se zúčastnil velkého množství výběrových řízení, přičemž v naprosté většině z nich nebyl úspěšný. Konkrétně se jednalo o tato výběrová řízení: v [obec] ([datum], k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec], dvě výběrová řízení), v [obec] ([datum]. [část obce], k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec], k.ú. [obec] - dvě výběrová řízení), v [obec] ([datum], k.ú. [ulice] [anonymizováno] I), v [obec] ([datum], k.ú. [obec]), v [obec] ([datum], k,ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec]), v [anonymizováno] ([datum], k.ú. [příjmení]), v [obec] (dne [datum], k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec]), v [obec] ([datum], k.ú. [příjmení]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec], k.ú. [část obce]), v [obec] dne [datum] (k.ú. [anonymizováno] nad [anonymizováno]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec]), v [obec] dne [datum] (k.ú. [obec]), v [obec] dne [datum] (k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec] v [anonymizováno]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec], k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec] v [anonymizováno] [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [anonymizováno]), v [obec] ([datum], k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec]), v [obec] dne [datum] (k.ú. [obec] a to ve dvou veřejných nabídkách), V [obec] ([datum], k.ú. [obec]), v [obec] [datum], (k.ú. [anonymizováno], k.ú. [obec], k.ú. [ulice] [anonymizováno], k.ú. [část obce]), v [obec] dne [datum] (k.ú. [obec]), v [obec] dne [datum] (k.ú. [část obce]). Ve všech těchto veřejných nabídkách žalobce neuspěl. Aktivní snaha žalobce domoci se uspokojení restitučních nároků byla více než dostatečná, a větší úsilí po něm nelze spravedlivě požadovat. Počet veřejných nabídek, kterých se žalobce neúspěšně zúčastnil, je již sám o sobě dostatečný k prokázání liknavosti žalovaného. f) Žádosti o převod pozemků podle § 7 zákona č. 95/1999 Sb. Žalobce usiloval o uspokojení svého restitučního nároku prostřednictvím žádostí o koupi pozemků podle § 7 zákona č. 95/1999 Sb. o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby. Žalobce tímto způsobem usiloval o koupi pozemků v obci a k.ú. [obec], v k.ú. [část obce], obec Praha, v k.ú. a obci [obec], v k.ú. a obci [obec], v k.ú. [část obce] v [anonymizováno], v k.ú. [obec] a v k.ú. a obci [obec]. Žalovaný nicméně dopisy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobci sdělil, že požadované pozemky byly postupem podle zákona č. 95/1999 Sb. převedeny na jinou osobu. Žalobce tímto tvrzením dokládá svou aktivní snahu o uspokojení svého restitučního nároku. Vzhledem k tomu, že rovněž i přes tyto žádosti podle zákona č. 95/1999 Sb. o koupi pozemků nebyl žalobcův nárok do dnešního dne uspokojen, je třeba jednání žalovaného vůči žalobci považovat za liknavé a svévolné. g) Blokace části restitučního nároku žalovaným, z důvodu žádosti o pozemky v k.ú. [obec] Liknavost žalovaného rovněž spočívá v tom, že v řadě případů, kdy žalobce ve výběrových řízeních nebyl úspěšný, žalovaný v odloučeném pracovišti nezrušil blokaci příslušné části restitučního nároku žalobce. Žalobci se opakovaně stávalo, že nebyl připuštěn do dalších výběrových řízení s odůvodněním, že určitá část jeho restitučního nároku je odloučeným pracovištěm blokována. Žalobce uvádí, že např. Krajský pozemkový úřad pro [příjmení] kraj neoprávněně blokoval část restitučního nároku žalobce, z důvodu žádosti o převod pozemků v k.ú. [obec] po dobu téměř jeden a půl roku. Jako důkaz žalobce označuje email oprávněné pracovnice žalovaného, Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a předcházející emailovou korespondenci. h) Nesprávné ocenění PK pozemků [číslo] Po dobu bezmála 8 let v případě pozemku PK č.parc. [číslo] (podle rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]) a 4 roky v případě pozemku PK č.parc. [číslo] (podle rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]) svévolně odmítal tyto pozemky ocenit jako pozemky stavební. Žalovaný nejprve tyto pozemky nesprávně ocenil jako pozemky zemědělské tedy nestavební, což žalobci sdělil dopisem ze dne [datum], zn. [číslo]. Na základě námitek žalobce žalovaný dopisem ze dne [datum rozhodnutí], zn [spisová značka] žalobci sdělil, že tyto pozemky přeceňuje, a oceňuje je jako pozemky stavební. Následně žalovaný žalobci ústně sdělil, že jeho restituční nároky podle výše uvedených rozhodnutí Pozemkového úřadu je třeba opětovně prověřit, a že do té doby budou nevydané pozemky oceněny jako nestavební. Až po vleklých jednáních a dohadováních žalovaný dopisem ze dne [datum], zn. [číslo], [číslo], žalobci sdělil, že pochybnosti o správnosti ocenění restitučního nároku pocházejícího z výše uvedených rozhodnutí jsou odstraněny, tj. v případě pozemku PK [číslo] tak bylo učiněno po více než 7 letech a v případě pozemku PK [číslo] po 6 letech. Následně nicméně žalovaný dopisem ze dne [datum], zn. [číslo] opětovně zpochybnil výši restitučního nároku podle výše uvedeného rozhodnutí Pozemkového úřadu [číslo jednací] k pozemku PK [číslo] a opětovně po žalobci požadoval prokázání stavebního charakteru pozemku v době přechodu vlastnictví na stát. Žalobce na tento dopise reagoval svým dopisem ze dne [datum], ve kterém žalovanému popisuje úmornou anabázi, kterou musí procházet, a opětovně žalovanému předkládá požadované doklady. Z výše uvedeného vyplývá, že snahou žalovaného je přiznat žalobci restituční nárok v co nejmenším rozsahu, a to i za cenu postupu, který je v rozporu s právními předpisy, a se soudní judikaturou. Jedná se tedy o svévolné a liknavé chování žalovaného. ch) Nesprávné ocenění PK pozemků [číslo] Rovněž pozemky, které se nevydávají podle rozhodnutí Pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], tj. pozemky PK [číslo] a PK [číslo], žalovaný svévolně a tvrdošíjně odmítá ocenit jako pozemky stavební. Dopisem ze dne [datum] žalovaný sdělil žalobci, že pozemky podle tohoto rozhodnutí oceňuje částkou [částka]. Žalobce požadoval přecenění restitučního nároku podle tohoto rozhodnutí svým dopisem ze dne [datum]. Na tento dopis žalovaný reagoval dopisem ze dne [datum], zn. [číslo], v kterém sděluje, že ve věci bude pořízen nový znalecký posudek. Teprve dopisem ze dne [datum], zn. [číslo] tj. po 1 roce žalovaný uznal ocenění původního nevydaného pozemku PK [číslo] jako pozemku stavebního. Původní nevydaný pozemek PK č.parc. [číslo], jak uvedeno výše, žalovaný nicméně stále odmítá ocenit jako pozemek stavební, ačkoli pro takovéto ocenění jsou splněny podmínky. Rovněž v tomto případě jde o svévolné a liknavé chování žalovaného. Ze všech výše uvedených případů vyplývá, že žalovaný zásadně oceňuje nevydané pozemky žalobce vždy jen podle bonitačních jednotek (BPEJ) a nikoli podle znaleckých posudků, jak je jeho povinností. Naproti tomu v případě veřejných nabídek a dále v případech, kdy má žalovaný určité pozemky vydat, žalovaný naopak zásadně oceňuje pozemky výhradně podle znaleckých posudků. i) Nepřipuštění do veřejné nabídky pozemků v k.ú. [obec] u [obec], [ulice] [obec] a [obec] Liknavost a svévole žalovaného ve věci uspokojování restitučního nároku žalobce spočívá rovněž v těchto skutečnostech: Žalovaný prostřednictvím své zaměstnankyně paní [jméno] [příjmení] emailovou zprávou ze dne [datum] žalobci sdělil, že jej nepřipouští do veřejné nabídky pro pozemek v k.ú. [anonymizováno] a [obec] neboť žalobce prý nemá dostatečný restituční nárok. Žalovaný dále prostřednictvím své zaměstnankyně paní [jméno] [příjmení] emailovou zprávou ze dne [datum] potvrdil své stanovisko ze dne [datum] a výslovně uvedl, že eviduje restituční nárok žalobce jako již vypořádaný. Žalovaný svým sdělením ze dne [datum], sp. zn. SPU [číslo], SZ SPU [číslo] informoval žalobce, že jej nepřipouští do veřejné nabídky o pozemky v k.ú. [obec] u [obec] a v k.ú. [ulice] [obec], a to z důvodu údajného přečerpání restitučního nároku žalobce. Žalovaný svým sdělením ze dne [datum], sp.zn. SPU [číslo], informoval žalobce, že jej nepřipouští do veřejné nabídky o pozemek v k.ú. [obec], neboť žalobce prý nedisponuje dostatečným nárokem. Tyto skutečnosti svědčí o liknavém a svévolném jednání žalovaného, jehož účelem je poškození žalobce, neboť obecnými soudy bylo opakovaně potvrzeno, že restituční nárok žalobce uspokojen není, a naopak mu náleží značný nevypořádaný restituční nárok [částka] - Kč. Žalovaný zcela svévolně nerespektuje pravomocná soudní rozhodnutí. j) Přeskočení žalobce ve veřejné nabídce pro pozemek v k.ú. [část obce] Žalobce se přihlásil do veřejné nabídky pozemků podle § 11a zákona o půdě, týkající se pozemku č.parc. [číslo], k.ú. [část obce], obec: [obec]. Podle protokolu z vyhodnocení výzvy ze dne [datum] vydaného žalovaným se na prvním místě umístil Ing. [jméno] [příjmení], na druhém místě žalobce a na třetím místě Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobce na základě informací z katastru nemovitostí zjistil, že žalovaný uzavřel smlouvu o převodu tohoto pozemku s Ing. [jméno] [příjmení], který se umístil až na třetím místě, a že tedy žalobce byl přeskočen a v rozporu s výsledky soutěže na něj pozemek nebyl převeden. Žalobce kromě toho, že jde o protiprávní jednání, v důsledku kterého žalovanému ve vztahu k žalobci vzniká deliktní odpovědnost, uvádí, že jde o další z mnoha projevů liknavého a svévolného jedná žalovaného vůči žalobci.

9. Žalovaný nárok žalobce neuznal ani z části a navrhnul jeho zamítnutí. Žalovaný učinil nesporným, že podle rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a dále rozhodnutími [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], a [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vydaných Ministerstvem zemědělství – Pozemkovým úřadem Praha, žalobci náleží restituční nárok týkající se nevydaných odňatých pozemků v těchto rozhodnutích uvedených, nacházejících se v hl. m. [obec], v k. ú. [část obce] („ nevydané pozemky“). Pozemky nemohly být žalobci jako oprávněné osobě ve smyslu § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“) vydány, neboť tomu bránily překážky dle § 11 odst. 1 písm. c/ tohoto zákona. Zákon o půdě pro případ, že pozemky nemohou být vydány, stanoví, že oprávněným osobám náleží náhrada v podobě náhradního pozemku podle § 11a nebo finanční částky podle § 16 zákona o půdě. Náhradní pozemky mohou oprávněné osoby podle zákona získat ve veřejných nabídkách, finanční náhradu na základě písemné žádosti uplatněné u žalovaného. Žalobní nárok neopírá žalobce o výslovné ustanovení zákona, nýbrž o judikaturu (reprezentovanou zejm. rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), která dovodila oprávnění domáhat se soudně vydání pozemku, který nebyl zařazen do veřejné nabídky. Toto oprávnění náleží oprávněným osobám pouze ve výjimečných případech, kdy je prokázán liknavý či svévolný postup žalovaného ve vztahu k jejich restitučnímu nároku, při splnění dalších podmínek.

10. Žalovaný má za to, že žalobce neprokázal svou aktivní legitimaci ve sporu, neboť podle evidence žalovaného již byl restituční nárok žalobce vyčerpán, resp. zásadní měrou přečerpán o [částka]. Ačkoliv je žalobce nepochybně oprávněnou osobou ve smyslu § 4 zákona o půdě, nesvědčí mu právo žalovat o nahrazení projevu vůle pro převod pozemků v rámci judikaturou dovozeného mechanismu poskytování pozemkových náhrad, když nemůže jako protihodnotu za náhradní pozemky nabídnout žádnou část svého restitučního nároku, který je dle výše uvedeného aktuálně veden jako záporný. Pozemky nevydané žalobci, a tedy výši jeho restitučního nároku, žalovaný ocenil správně. Například pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obci [obec], přešel na stát kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou s [anonymizována dvě slova], n. p., k rozšíření výrobní základny pro jadernou energetiku. Ke svým žádostem o přecenění žalobce žalované předložil kromě jiného i územní rozhodnutí [číslo jednací] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí]. Ovšem teprve na základě tohoto územního rozhodnutí lze dotčený pozemek označit za pozemek stavební, neboť bez něho by pozemek stavebním nebyl. Žalobce samotný, příp. jeho právní předchůdci, neměli s dotčeným pozemkem žádné stavební plány, a sami od sebe by jej v době převodu na [příjmení] strojírny, n. p., nezastavěli.

11. K tvrzené liknavosti a svévoli žalovaného žalovaný uvedl, že podle § 11a zákona o půdě organizuje žalovaný veřejné nabídky pozemků, které lze převést oprávněným osobám coby náhradní pozemky za pozemky nevydané, přičemž se jedná o jediný zákonem definovaný způsob uspokojování nároků oprávněných osob. V minulosti ukládal zákon o půdě Pozemkovému fondu jakožto právnímu předchůdci žalovaného, aby uspokojoval nároky oprávněných osob pokud možno v obci, ve které se nachází převážná část původních nevydaných pozemků. Za situace, kdy v některých obcích byl potenciálních náhradních pozemků evidentní dostatek, a tyto pozemky nebyly přesto Pozemkovým fondem zařazeny do veřejné nabídky, byla soudní praxí konstatována jeho liknavost. S postupným uspokojováním jednotlivých nároků oprávněných osob vyšlo najevo, že žalovaná nedisponuje dostatkem náhradních pozemků v obcích, ve kterých se nacházela převážná část nevydaných pozemků, přičemž v této souvislosti byla soudní praxí konstatována liknavost Pozemkového fondu jakožto právního předchůdce žalované. V této souvislosti pak judikatura konstatovala, že za splnění specifických podmínek se oprávněné osoby mohou domáhat vydání konkrétních, do veřejné nabídky nezařazených pozemků, mimo veřejnou nabídku, ačkoliv zákon o půdě takový způsob neupravuje. Mezi zmíněné specifické podmínky patří zejména prokázaná liknavost, nebo svévole, libovůle či diskriminační postup žalované v případě konkrétní oprávněné osoby. Žalovaný v důsledku naznačeného judikatorního vývoje čelí již řadu let žalobám držitelů restitučních nároků, tedy oprávněných osob podle zákona o půdě, jimiž se uvedené osoby domáhají určovacími petity či petity na nahrazení projevu vůle soudních rozhodnutí, což má ve svém důsledku samo o sobě závažné diskriminační následky vůči osobám řádně se účastnícím veřejných nabídek organizovaných žalovanou, neboť pozemky vydané na základě úspěšných žalob konkrétních oprávněných osob nemohou být předmětem zákonem předvídané soutěže.

12. K průběžným blokacím restitučního nároku žalobce žalovaný předložil přehled účastí žalobce ve veřejných nabídkách zpracovaný oddělením restitucí žalovaného. Lze přisvědčit tvrzení žalobce, že se zúčastnil velkého množství veřejných nabídek, a že ve většině z nich nebyl úspěšný. Konkrétně lze z přiloženého přehledu zjistit, že se žalobce v rámci veřejných nabídek ucházel o 307 pozemků, z nichž ve veřejné nabídce získal pozemků 15, jejichž celková hodnota v ocenění platném ke dni [datum] přesahuje [částka]. K tomu žalovaný uvádí, že žalobci byly k dnešnímu dni převedeny pozemky o výměře 64.989 m2 jako náhrada za 23.665 m2 pozemků nevydaných. Mechanismus uspokojování restitučních nároků oprávněných osob ve veřejných nabídkách funguje tak, že oprávněná osoba nabídne za libovolný pozemek ve veřejné nabídce určitou část svého restitučního nároku a touto nabídkou soutěží s ostatními oprávněnými osobami, které dávají nabídky dle svého uvážení. [příjmení], na kterou je posléze pozemek převeden, je osoba, která nabídla ve veřejné nabídce nejvyšší cenu, resp. nejvyšší část svého restitučního nároku jako protihodnoty za převod pozemku. Taková osoba však nemusí nakonec smlouvu o převodu pozemku uzavřít, a dle zákona poté žalovaná vyzve k uzavření smlouvy osoby umístěné dle výše nabídnutého restitučního nároku za osobou první. Takto žalovaná postupuje až do doby, než je smlouva o převodu pozemku uzavřena. Z toho důvodu je nicméně nutné nabídnutou část restitučního nároku blokovat pro danou veřejnou nabídku – daný pozemek, neboť až do uzavření smlouvy s jinou oprávněnou osobou není zřetelné, zda se s nabídkou na uzavření smlouvy o převodu náhradního pozemku nedostane i na osobu umístěnou hlouběji v celkovém pořadí. Tímto způsobem se žalovaná snaží zabránit vícečetnému uplatnění téhož restitučního nároku, resp. tytéž jeho části, pro více veřejných nabídek, což by způsobilo zásadní organizační komplikace a zároveň i riziko přečerpání restitučního nároku oprávněných osob.

13. Jako bezpředmětnou žalovaná hodnotí poznámku žalobce stran časů vyhlašování veřejných nabídek v mimopražských pracovištích, neboť vyhovět požadavkům všech oprávněných osob na termíny konání veřejných nabídek nelze a není možné po žalovaném spravedlivě požadovat, aby časové potřeby jednotlivých osob takovým způsobem zohledňoval.

14. K převoditelnosti pozemků požadovaných žalobcem žalovaný uvedl, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] je dle katastru nemovitostí dotčen nařízeným předběžným opatřením zakazujícím žalované dispozici s pozemkem ve věci jiné oprávněné osoby, přičemž toto předběžné opatření bylo nařízeno Okresním soudem v Domažlicích v řízení tam vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Jako takový je pozemek v tomto řízení nepřevoditelný. Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] je dle sdělení Ministerstva životního prostředí doručeného žalované dne [datum] nepřevoditelný dle § 6 odst. 1 písm. f) zákona o Státním pozemkovém úřadu. Nepřevoditelnost žalovaná dovozuje i z faktu, že dle aktuálního územního plánu [územní celek] schválena plocha TIE.8 pro výstavbu nové TS„ Pod Pihlovem“ a koridor venkovní přípojky VN a je tedy nepřevoditelný i z důvodu daného § 6 odst. 1 písm. b) zákona o Státním pozemkovém úřadu.

15. Skutečnost, že žalobce je oprávněnou osobou podle zákona o půdě a má právo na převod náhradních pozemků, byla účastníky učiněna nespornou. Skutečnost, že žalobce je právním nástupcem původního vlastníka pozemků paní [jméno] [příjmení], která byla jeho babičkou a restituční nároky žalobce byly potvrzeny rozhodnutími pozemkového úřadu, prokazují rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Tato rozhodnutí prokazují, že žalobce jako oprávněná osoba není vlastníkem nemovitostí v těchto rozhodnutích specifikovaných, avšak oprávněnou osobou je a má právní nárok na převod náhradního pozemku ze strany žalovaného. Hodnota restitučního nároku žalobce činí podle shora uvedených rozhodnutí celkem [částka]. Za odňatý pozemek [číslo] částka [částka], za pozemek [číslo] částka [částka], za pozemek [číslo] částka [částka], za pozemek [číslo] částka [částka], a za pozemek [číslo] částka [částka].

16. Žalobci bylo dosud plněno celkem [částka], což je prokázáno rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], Okresního soudu Praha – západ ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], Okresního soudu v Klatovech ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka] rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudkem Okresního soudu v Trutnově, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudkem Okresního soudu v Bruntále, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], usnesením Nejvyššího soudu ČR, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], usnesením Nejvyššího soudu ČR, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], usnesením Nejvyššího soudu ČR, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], usnesením Nejvyššího soudu ČR, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, č. j. [číslo jednací].

17. K tvrzení o tom, že pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území a obci [obec] není možné vydat, neboť tomu brání důvody stanovené § 6 odst. 1 písmene f) zákona o státním pozemkovém fondu, předložil žalovaný žádost ředitele správy NP a CHKO Šumava z [datum], kterým žádá ředitele Pozemkového fondu ČR o bezúplatný převod pozemků podle seznamu v příloze. Seznam však žalovaný nepředložil a není tedy prokázáno, že by pozemek parcelní [číslo] byl nepřevoditelný podle shora uvedeného ustanovení. Neprokazuje to ani dopis z [datum], kterým se obrací náměstek ministra financí na náměstka ministra ochrany přírody a krajiny se sdělením, že organizace řízené MŽP zaslali řediteli PF ČR žádosti o převod pozemků, které jsou v současné době ve správě PFČR s tím, že tyto pozemky převede PFČR do příslušnosti hospodaření organizacím řízených MŽP v co nejkratší lhůtě. Ani tento dopis neprokazuje konkrétní pozemek, který se týká projednávané věci. Že nelze pozemek vydat neprokazuje ani Přehled o prověření pozemku vystavený žalobcem, což platí jak pro pozemek [číslo], tak pro pozemek [číslo] v katastrálním území a obci [obec] (číslo listu 236 a 238).

18. Okresní soud v Českém Krumlově rozhodnul rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], kterým žalobě vyhověl, a uložil žalovanému povinnost uzavřít s žalobcem dohodu o převodu náhradních pozemků parcelní [číslo] v katastrálním území a obci [obec] a parcelní [číslo] v katastrálním území a obci [obec]. Tento rozsudek byl potvrzen Krajským soudem v Českých Budějovicích ze dne [datum]. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dovolání, o kterém bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum] tak, že rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], Č. j. [číslo jednací], se ruší v části, v níž byl ve výroku I. potvrzen rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]; současně se ve výroku I. ruší i rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a věc se v uvedeném rozsahu vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Dovolací soud odvolacímu soudu vytknul, že jeho závěr o přípustnosti převzetí konkluzí o ceně oprávněné osoby odňatých a posléze nevydaných pozemků vyslovených v odůvodnění pravomocných soudních rozhodnutí vydaných v jiných soudních řízeních vedených mezi týmiž účastníky o uspokojení téhož restitučního nároku taktéž formou vydání náhradních pozemků bez provedení vlastního dokazování, a jeho zhodnocení odporuje dovolacím soudem citované judikatuře, není ani věcně správný. Soud proto doplnil dokazování o důkaz znaleckým posudkem [číslo] 2014 Ing. [jméno] [příjmení] s přílohami k ocenění pozemku parc. č. PK [číslo] v k.ú [část obce], jímž je prokázána cena [částka], neboť jde o pozemek určený k zástavbě, tj. cena činí 250 [spisová značka] za 12 084m2 (na č. l. 580 – 597), znaleckým posudkem [číslo] s přílohami Ing. [jméno] [příjmení] k ocenění pozemku parc. č. PK [číslo] v k.ú [část obce], jímž je rovněž prokázána cena [částka], neboť i tento znalce došel k závěru, že jde o pozemek určený k zástavbě, tj. cena činí 250 [spisová značka] za 12 084m2 (na č. l. 598 – 607). Dále byl proveden důkaz znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] jímž je rovněž prokázána cena pozemku parc. č. PK [číslo] v k.ú [část obce] ve výši [částka], neboť i tento znalce došel k závěru, že jde o pozemek určený k zástavbě, tj. cena činí 250 [spisová značka] za 12 084m2 (na č. l. 608 – 634). Přílohy posudků prokazují závěr znalců, že jde o pozemky určené k zástavbě a cena pozemku tedy činí [částka] za metr čtvereční.

19. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobce je právním nástupcem původního vlastníka pozemků paní [jméno] [příjmení], která byla jeho babičkou. Restituční nároky žalobce byly potvrzeny rozhodnutími pozemkového úřadu, a to konkrétně rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], rozhodnutím Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Žalobce jako oprávněná osoba podle zákona o půdě není vlastníkem nemovitostí v těchto rozhodnutích specifikovaných, avšak je oprávněnou osobou a má právní nárok na převod náhradního pozemku ze strany žalovaného.

20. Žalobce má následující restituční nárok v celkové výši [částka]. Žalobci bylo dosud plněno celkem [částka] na základě rozsudků uvedených v odstavci 16 odůvodnění tohoto rozsudku.

21. Projednávanou věc je třeba posuzovat podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, neboť se jedná o nároky oprávněných osob podle tohoto zákona na vydání náhradních pozemků. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám, kterým nelze vydat pozemek odňatý způsobem podle § 6 odst. 1 a 2 zákona, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Za oprávněnou osobu se považuje také osoba, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním. Podle § 11 odst. 2 veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce, nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce, nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územní plánované dokumentace. Dle odst. 7 poslední věta je neplatná žádost o pozemky, jestliže celkový nárok v ní uplatněný je nižší než součet cen žádaných pozemků. Dle odst. 13 se cena pozemku uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhl. č. 85/1976 Sb. se nepoužijí. [příjmení] způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odst. 11.

22. Judikatura Nejvyššího soudu i Ústavního soudu postupně dospěla k závěru, že lze uspokojovat nároky oprávněných osob i mimo veřejné nabídky pozemků podle § 11a zákona o půdě, a to i když se domáhají pozemků nenabízených ve veřejné nabídce, které jsou k převodu vhodné, a to za prokázání liknavého či svévolného postupu žalované. Jedná se např. o rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikované ve Sbírce rozhodnutí NS pod [číslo] jakož i o rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 495/02, dle něhož nároky oprávněných osob mají podle zákona o půdě přednost před prodejem pozemků podle zákona č. 95/1999 Sb., přičemž pokud nárok podle zákona o půdě nebyl dlouhodobě uspokojen, mají soudy zkoumat, zda nešlo ze strany žalované o libovůli nebo svévoli, když žaloba na převod konkrétního pozemku může v takovém případě představovat jediný prostředek nápravy. Stejně tak i v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] bylo uvedeno, že ani postup podle § 11a zákona o půdě, jež v zásadě předpokládá převod pozemků na základě veřejných nabídek, nemusí být vždy zárukou řádného plnění povinností PF ČR, když poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám patří k základním povinnostem PF ČR, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhrada byla poskytnuta v co možná nejkratší době, co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Uspokojení nároku převodem pozemku do veřejné nabídky nezahrnutého je na místě tehdy, když se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv.

23. S ohledem na shora uvedený závěr se soud zabýval tím, zda byl žalovaný vůči žalobci při vypořádávání jeho restitučního nároku liknavý, svévolný či diskriminační.

24. Není projevem liknavosti a svévole následující jednání žalovaného: a) Nedostupnost výběrových řízeních Vypisování veřejných nabídek v brzkých ranních hodinách, a to v odloučených mimopražských pracovištích není možné považovat za liknavost ani svévoli, neboť veřejné nabídky se musí konat v úředních hodinách žalovaného a v jeho místně příslušných pracovištích. Pokud pro žalobce, s trvalým bydlištěm v [obec], bylo náročné, a v některých případech i nemožné, se k prezenci účastníků veřejné nabídky včas dostavit, nelze to klást k tíži žalovaného. b) Blokace restitučního nároku žalobce Žalovaný neblokoval restituční nároky žalobce bezdůvodně. Důvodem blokace byla skutečnost, že oprávněných osob je více a tyto oprávněné osoby nabízí za libovolný pozemek ve veřejné nabídce určitou část svého restitučního nároku a touto nabídkou soutěží s ostatními oprávněnými osobami, které dávají nabídky dle svého uvážení. [příjmení], na kterou je posléze pozemek převeden, je osoba, která nabídla ve veřejné nabídce nejvyšší cenu, resp. nejvyšší část svého restitučního nároku jako protihodnoty za převod pozemku. Taková osoba však nemusí nakonec smlouvu o převodu pozemku uzavřít, a dle zákona poté žalovaná vyzve k uzavření smlouvy osoby umístěné dle výše nabídnutého restitučního nároku za osobou první. Takto žalovaný správně postupuje až do doby, než je smlouva o převodu pozemku uzavřena. Proto je nutné nabídnutou část restitučního nároku blokovat pro danou veřejnou nabídku – daný pozemek, neboť až do uzavření smlouvy s jinou oprávněnou osobou není zřetelné, zda se s nabídkou na uzavření smlouvy o převodu náhradního pozemku nedostane i na osobu umístěnou hlouběji v celkovém pořadí. Tímto způsobem se žalovaný oprávněně snaží zabránit vícečetnému uplatnění téhož restitučního nároku, resp. tytéž jeho části, pro více veřejných nabídek, což by způsobilo zásadní organizační komplikace a zároveň i riziko přečerpání restitučního nároku oprávněných osob. Pokud žalobce vedl se žalovaným korespondenci, kterou žalobce upozorňoval žalovaného na chyby týkající se evidence jeho nároku a žádal vysvětlení některých kroků žalovaného (což je prokázáno dopisy žalobce žalovanému ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] dopisy žalovaného žalobci ze dne [datum], [datum]) nejde o skutečnosti, které by odůvodňovaly oprávněnost nároku žalobce na uzavření dohody na vydání nemovitostí. c) Blokace části restitučního nároku žalovaným, z důvodu žádosti o pozemky v k.ú. [obec] Pokud Krajský pozemkový úřad pro [příjmení] kraj blokoval část restitučního nároku žalobce, z důvodu žádosti o převod pozemků v k.ú. [obec] po dobu téměř jeden a půl roku, byl k tomu důvod uvedený shora ad b).

25. Soud shledal liknavost a svévoli žalovaného v následujícím jednání: a) Nepřipuštění žalobce do výběrového řízení pro pozemek v k.ú. [obec] Dne [datum] se žalobce přihlásil do veřejné nabídky pro pozemek č.parc. 1964 v k.ú. [obec]. Dopis ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný (krajské pracoviště v [obec]) žalobci sdělil, že krajské pracoviště žalovaného v [obec] nepotvrdilo restituční nárok žalobce ve výši [částka], a žalobcova žádost o převod výše uvedeného pozemku je tedy neplatná a nemůže k ní být přihlíženo. Dvěma emaily ze dne [datum] a z [datum] je prokázáno, že žalobce žalovaného upozornil na nesprávnost jeho postupu. Dvěma emaily ze dne [datum] je prokázáno, že žalovaný trval na svém stanovisku a trval na vyloučení žalobce z veřejné nabídky. Je tak prokázáno, že žalovaný nepřiznal žalobci restituční nárok ve výši [částka] a nepřipustil jej do veřejné nabídky o výše uvedený pozemek. Přitom jak je prokázáno přehledem nároků a plnění oprávněné osoby, který žalovaný vystavil žalobci dne [datum], žalovaný k tomuto dni evidoval restituční nárok žalobce ve výši [částka], takže žalovaný měl žalobce do veřejné nabídky o výše uvedený pozemek v k.ú. [obec] připustit. b) Nepřipuštění do veřejné nabídky o pozemek č.parc. [číslo] v k.ú. [část obce] Žalobce v roce 2014 usiloval o nabytí pozemku č.parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Dopisem ze dne [datum] je prokázáno, že žalovaný žalobci oznámil, že jeho restituční nároky jsou neplatné. Toto jednání žalovaného vůči žalobci považuje soud za projev liknavosti a svévole, neboť žalovaný nebyl oprávněn žalobce do veřejné nabídky nepřipustit. c) Nesprávné ocenění PK pozemků [číslo] Je projevem liknavosti a svévole, pokud žalovaný po dobu bezmála 8 let v případě pozemku PK č.parc. [číslo] (podle rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]) a 4 roky v případě pozemku PK č.parc. [číslo] (podle rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]) svévolně odmítal tyto pozemky ocenit jako pozemky stavební. Žalovaný nejprve tyto pozemky nesprávně ocenil jako pozemky zemědělské tedy nestavební, což žalobci sdělil dopisem ze dne [datum], zn. [číslo]. Na základě námitek žalobce žalovaný dopisem ze dne [datum rozhodnutí], zn [spisová značka] žalobci sdělil, že tyto pozemky přeceňuje, a oceňuje je jako pozemky stavební. Následně žalovaný žalobci ústně sdělil, že jeho restituční nároky podle výše uvedených rozhodnutí Pozemkového úřadu je třeba opětovně prověřit, a že do té doby budou nevydané pozemky oceněny jako nestavební. Žalovaný až dopisem ze dne [datum], zn. [číslo], [číslo], žalobci sdělil, že pochybnosti o správnosti ocenění restitučního nároku pocházejícího z výše uvedených rozhodnutí jsou odstraněny, tj. v případě pozemku PK [číslo] tak bylo učiněno po více než 7 letech a v případě pozemku PK [číslo] po 6 letech. Následně nicméně žalovaný dopisem ze dne [datum], zn. [číslo] opětovně zpochybnil výši restitučního nároku podle výše uvedeného rozhodnutí Pozemkového úřadu [číslo jednací] k pozemku PK [číslo] a opětovně po žalobci požadoval prokázání stavebního charakteru pozemku v době přechodu vlastnictví na stát. d) Nesprávné ocenění PK pozemků [číslo]

26. Je projevem liknavosti a svévole pokud žalovaný pozemky, které se nevydávají podle rozhodnutí Pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], tj. pozemky PK [číslo] a PK [číslo], odmítá ocenit jako pozemky stavební. Dopisem ze dne [datum] žalovaný sdělil žalobci, že pozemky podle tohoto rozhodnutí oceňuje částkou [částka]. Žalobce požadoval přecenění restitučního nároku podle tohoto rozhodnutí svým dopisem ze dne [datum]. Na tento dopis žalovaný reagoval dopisem ze dne [datum], zn. [číslo], v kterém sděluje, že ve věci bude pořízen nový znalecký posudek. Teprve dopisem ze dne [datum], zn. [číslo] tj. po 1 roce žalovaný uznal ocenění původního nevydaného pozemku PK [číslo] jako pozemku stavebního. Původní nevydaný pozemek PK č.parc. [číslo] žalovaný odmítá ocenit jako pozemek stavební. Přitom znaleckým posudkem [číslo] 2014 Ing. [jméno] [příjmení] s přílohami, znaleckým posudkem [číslo] s přílohami Ing. [jméno] [příjmení] i znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] je prokázána cena pozemku parc. č. PK [číslo] v k.ú [část obce] ve výši [částka], neboť znalci došli ke správnému k závěru, že jde o pozemek určený k zástavbě, tj. cena činí 250 [spisová značka] za 12 084m2 (na č. l. 608 – 634). Soud v tomto směru provedl dokazování rozsáhlou korespondencí tehdejších orgánů socialistických organizací o přípravě stavby továrny, pro kterou byl pozemek koupen. Zákon o půdě nestanoví pravidlo ukládající oceňovat odňaté pozemky podle stavu ke dni odnětí. Naopak §28a zákona ukládá oceňovat v cenách a tedy podle faktického stavu ke dni účinnosti zákona o půdě, tedy k [datum]. Podle §14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. činí cena za m² v hlavním městě [obec] [částka], odňatý pozemek byl již v roce 1974 tehdejší socialistickou vládou určen pro stavbu hospodářsky významné vládou sledované stavby v rámci rozšíření výrobní základy pro jadernou elektrárnu. Pozemek byl nuceně převeden na stát právě z důvodu přípravy této stavby. e) Nepřipuštění do veřejné nabídky pozemků v k.ú. [obec] u [obec], [ulice] [obec] a [obec] Liknavost a svévole žalovaného ve věci uspokojování restitučního nároku žalobce spočívá rovněž v těchto skutečnostech: Žalovaný prostřednictvím své zaměstnankyně paní [jméno] [příjmení] emailovou zprávou ze dne [datum] žalobci sdělil, že jej nepřipouští do veřejné nabídky pro pozemek v k.ú. Rejhotice a [obec] neboť žalobce prý nemá dostatečný restituční nárok. Žalovaný dále prostřednictvím své zaměstnankyně paní [jméno] [příjmení] emailovou zprávou ze dne [datum] potvrdil své stanovisko ze dne [datum] a výslovně uvedl, že eviduje restituční nárok žalobce jako již vypořádaný. Žalovaný svým sdělením ze dne [datum], sp. zn. SPU [číslo], SZ SPU [číslo] informoval žalobce, že jej nepřipouští do veřejné nabídky o pozemky v k.ú. [obec] u [obec] a v k.ú. [ulice] [obec], a to z důvodu údajného přečerpání restitučního nároku žalobce. Žalovaný svým sdělením ze dne [datum], sp.zn. SPU [číslo], informoval žalobce, že jej nepřipouští do veřejné nabídky o pozemek v k.ú. [obec], neboť žalobce prý nedisponuje dostatečným nárokem, a to za situace, kdy žalobci náleží nevypořádaný restituční nárok ve výši [částka]. f) Přeskočení žalobce ve veřejné nabídce pro pozemek v k.ú. [část obce] Žalobce se přihlásil do veřejné nabídky pozemků podle § 11a zákona o půdě, týkající se pozemku č.parc. [číslo], k.ú. [část obce], obec Nová Ves. Podle protokolu z vyhodnocení výzvy ze dne [datum] vydaného žalovaným se na prvním místě umístil Ing. [jméno] [příjmení], na druhém místě žalobce a na třetím místě Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobce na základě informací z katastru nemovitostí zjistil, že žalovaný uzavřel smlouvu o převodu tohoto pozemku s Ing. [jméno] [příjmení], který se umístil až na třetím místě, a že tedy žalobce byl přeskočen a v rozporu s výsledky soutěže na něj pozemek nebyl převeden.

27. Vzhledem se shora uvedeným projevům liknavosti a svévole soud s ohledem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu i Ústavního soudu dospěl v projednávané věci k závěru, že lze uspokojovat nároky žalobci i mimo veřejné nabídky pozemků podle § 11a zákona o půdě, a to i když se domáhá pozemků nenabízených ve veřejné nabídce.

28. Ustálenou soudní praxí je úspěšné podání posuzované žaloby pojímáno jako výjimečná eventualita, která přichází v úvahu pouze tehdy, nemůže-li se oprávněná osoba navzdory aktivnímu přístupu domoci uspokojení svého restitučního nároku zákonem předvídatelným postupem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení téhož soud ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či usnesení téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Dovolací soud proto v této souvislosti logicky uvádí, že délka řízení sama o sobě nenaplňuje požadovaný stupeň výjimečnosti, na základě kterého vzniká na straně oprávněné osoby právo domáhat se vydání pozemku nezařazeného do veřejné nabídky žalované (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). K výjimečnému postupu proto žalobci musí prokázat jiné konkrétní okolnosti svědčící o liknavém a svévolném přístupu žalované vůči nim, svědčící o vlastní aktivní snaze o vypořádání restituce, obecně o tom, že žalobci vynakládali dostatečné trvalé úsilí k uspokojení svého restitučního nároku, vyhledávali aktivně pozemky začleněné ve veřejné nabídce žalované a pokoušeli se průběžně o spolupráci s žalovanou (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Takovou aktivitu žalobce prokázal. Žalobce se zúčastnil následujících výběrových řízení: v [obec] ([datum], k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec], dvě výběrová řízení), v [obec] ([datum]. [část obce], k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec], k.ú. [obec] - dvě výběrová řízení), v [obec] ([datum], k.ú. [ulice] Úpa I), v [obec] ([datum], k.ú. [obec]), v [obec] ([datum], k,ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec]), v [anonymizováno] ([datum], k.ú. [příjmení]), v [obec] (dne [datum], k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec]), v [obec] ([datum], k.ú. [příjmení]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec], k.ú. [část obce]), v [obec] dne [datum] (k.ú. [anonymizováno] nad [anonymizováno]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec]), v [obec] dne [datum] (k.ú. [obec]), v [obec] dne [datum] (k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec] v [anonymizováno]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec], k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec] v [anonymizováno] [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [anonymizováno]), v [obec] ([datum], k.ú. [část obce]), v [obec] ([datum], k.ú. [obec]), v [obec] dne [datum] (k.ú. [obec] a to ve dvou veřejných nabídkách), V [obec] ([datum], k.ú. [obec]), v [obec] [datum], (k.ú. [anonymizováno], k.ú. [obec], k.ú. [ulice] [anonymizováno], k.ú. [část obce]), v [obec] dne [datum] (k.ú. [obec]), v [obec] dne [datum] (k.ú. [část obce]). Ve všech těchto veřejných nabídkách žalobce neuspěl. Aktivní snaha žalobce domoci se uspokojení restitučních nároků byla dostatečná.

29. Pokud jde o ocenění vydávaných pozemků, vychází soud ze znaleckých posudků doc. Ing. [jméno] [příjmení] [jméno], který pro pozemek parcelní [číslo] v KÚ [obec] stanovil cenu na [částka] a pro pozemek parcelní [číslo] cenu [částka], tj. celkem [částka].

30. Soud zabýval i tím, zda náhradní pozemky požadované žalobkyní jsou ve vlastnictví žalované a převodu nebrání žádná překážka, pro kterou by byly pozemky vyloučeny z převodu podle § 6 odst. 1 písm. f) zákona o státním pozemkovém úřadu a takové překážky neshledal.

31. Podle § 6 odst. 1 písm. f) zák. č. 503/2012 Sb., o státním pozemkovém úřadu, nelze podle tohoto zákona, nebo zákona o půdě, či horního zákona převádět zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků. V řízení nebylo prokázáno, že by některý z pozemků byl v národní přírodní památce, národní přírodní rezervaci, nebo v první a druhé zóně národních parků 32. Dle § 7 uvedeného zákona státní pozemkový úřad bezúplatně převede zemědělské pozemky, s nimiž je příslušen hospodařit, na základě písemné žádosti obce, v jejichž katastrálním území se nacházejí, do jejího vlastnictví za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, a to jde-li o pozemky v zastavěném území či zastavitelné ploše, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, nebo stavbou pro bydlení, pozemky určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, veřejně prospěšnou stavbou, nebo stavbou pro bydlení, nebo určené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem k realizaci zeleně a k realizaci veřejně prospěšných opatření, nebo již k těmto účelům využité.

33. Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] není dotčen nařízeným předběžným opatřením zakazujícím žalované dispozici s pozemkem ve věci jiné oprávněné osoby, neboť předběžné opatření nařízené Okresním soudem v Domažlicích usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve znění usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] zrušeno. Vydání tohoto pozemku tedy nebrání žádná překážka.

34. Pokud jde o pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], pak sdělení Ministerstva životního prostředí doručeného žalované dne [datum] neprokazuje, že by se týkal tohoto konkrétního pozemku a ten tedy není nepřevoditelný dle § 6 odst. 1 písm. f) zákona o Státním pozemkovém úřadu. Aktuální územním plánem [územní celek] je sice schválena plocha TIE.8 pro výstavbu nové TS„ Pod [anonymizováno]“ a koridor venkovní přípojky VN, ale tato skutečnost se netýká pozemku prac [číslo] jak je zřejmé ze snímku katastrální mapy a pozemek tedy není nepřevoditelný i z důvodu daného § 6 odst. 1 písm. b) zákona o Státním pozemkovém úřadu. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodnul soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Tarifní hodnota sporu podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí [částka], neboť se jedná o předmět penězi ocenitelný (§ 9 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu). Náhradu nákladů řízení představuje odměna za právní zastoupení advokátem ve výši [částka] za čtrnáct úkonů právní služby po [částka] (1. převzetí a přípravu zastoupení, 2. podání žaloby dne [datum], 3. vyjádření žalobce ve věci samé ze dne [datum], 4. vyjádření žalobce ve věci samé ze dne [datum], 5. účast při soudním jednání dne [datum], 6. vyjádření žalobce ve věci samé ze dne [datum], 7. účast při soudním jednání dne [datum], 8. účast při soudním jednání dne [datum], 9. vyjádření žalobce ve věci samé ze dne [datum], 10. účast při soudním jednání dne [datum], 11. vyjádření k odvolání žalovaného ze dne [datum], 12. jednání u odvolacího soudu dne [datum], 13. vyjádření k dovolání žalovaného [datum], 14. vyjádření ze dne [datum], 15. jednání u soudu prvního stupně dne [datum]), ½ odměny za vyjádření k dovolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Českém Krumlově č.j. [číslo jednací] ve výši [částka], náhrada hotových výdajů [částka] za šestnáct úkonů právní služby po [částka], jízdné za cesty ke čtyřem jednáním soudu ve výši celkem [částka] (náhrada za použití osobního vozu Škoda Superb, [registrační značka] dne [datum], [datum], [datum] a [datum] k cestě na jednání vždy z [obec] do [obec] a zpět při průměrné spotřebě nafty 5,6l [číslo] km /podle metodiky [příjmení] 1999 [číslo] – třetí údaj/ na vzdálenost celkem 360 Km, při základní náhradě za jeden ujetý kilometr [částka] a ceně nafty [částka] podle vyhlášky 463/2017 Sb., tj. za jednu cestu [částka]), náhrada za použití osobního vozu Škoda Superb, [registrační značka] na cestě k jednání odvolacího soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět při průměrné spotřebě nafty 5,6l [číslo] km /podle metodiky [příjmení] 1999 [číslo] – třetí údaj/ na vzdálenost celkem 300 Km, při základní náhradě za jeden ujetý kilometr [částka] a ceně nafty [částka] podle vyhlášky 463/2017 Sb., tj. [částka], náhrada za použití osobního vozu Škoda Superb, [registrační značka] dne [datum] k cestě na jednání soudu [obec] do [obec] a zpět při průměrné spotřebě nafty 6,3 l [číslo] km /podle metodiky [číslo] – třetí údaj/ na vzdálenost celkem 360 Km, při základní náhradě za jeden ujetý kilometr [částka] a ceně nafty [částka] podle vyhlášky 589/2020 Sb., tj. [částka], náhrada ztráty času na cestě [částka] za 70 započatých půlhodin po [částka], to vše navýšeno o 21 % DPH jehož je zástupce žalobce plátcem, tj. o [částka] Celkem činí náhrada nákladů řízení [částka].