9 C 56/2019

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že podle § 52 odst.1 písm.b) zákona č.449/2021 Sb., o myslivosti ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o myslivosti) je uživatel honitby povinen nahradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených způsobila zvěř. Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, přičemž současně s uplatněním nároku vyčíslí výši škody (§ 55 odst.1 písm.a), odst.2) zákona o myslivosti). Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout, přičemž pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu (§ 55 odst.3 zákona o myslivosti). Neuplatnění nároku na náhradu škody způsobené zvěří poškozeným ve lhůtách výše uvedených má za následek zánik nároku (§ 55 odst.4 zákona o myslivosti). Zákon o myslivosti tedy upravuje odpovědnost uživatele honitby za škodu způsobenou na honebních pozemcích, a to jako odpovědnost objektivní, bez ohledu na zavinění škůdce ve smyslu § 2895 o.z. V rámci této odpovědnosti se nezohledňuje subjektivní vztah škůdce ke vzniku škody, ale podstatnou je pouze příčinná souvislost mezi vznikem škody a právní událostí, za níž nese škůdce odpovědnost. Škoda se nahrazuje uvedením do původního stavu a není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích (§ 2951 odst.1 o.z.). Při určení škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynahradit (§ 2969 odst.1 o.z.). Žalobce je vlastníkem či uživatelem pozemků pozemky parc. [číslo] vše v k. ú. [ulice] Okolí, které tvoří půdní blok [číslo] zahrnující pozemky či jejich části parc. [číslo] půdní blok [číslo] zahrnující pozemky či jejich části parc. [číslo] půdní blok [číslo] zahrnující pozemky či jejich části parc. [číslo] půdní blok [číslo] zahrnující pozemky či jejich části parc. [číslo] půdní blok [číslo] zahrnující část pozemku parc. [číslo] půdní blok [číslo] zahrnující pozemky či jejich části parc. [číslo] půdní blok [číslo] zahrnující pozemky či jejich části parc. [číslo]. Platí přitom, že poškozenou osobou nemusí být jen vlastník poškozeného pozemku, ale i jeho uživatel, který je tak aktivně legitimován ve sporu o náhradu škody (k tomu usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. [ústavní nález], rozsudek NS ČR sp.zn. [spisová značka]). Přehledem na č.l.16 bylo doloženo, jaké pozemky ve vlastnictví či užívání žalobce tvoří jednotlivé půdní bloky dle LPIS, s nimiž je dále pracováno v uplatnění nároku a znaleckých posudcích. Předmětné pozemky ve vlastnictví či užívání žalobce jsou součástí honitby Hajmín, jejímž uživatelem je žalovaný. Uplatnění nároku na náhradu škody žalobce učinil přípisem žalobce žalovanému ze dne [datum], doručeným žalovanému téhož dne a následným upřesněním nároku ze dne [datum]. Žalobce v tomto uplatnění nároku přesně specifikoval jednotlivé půdní bloky, na nichž mělo dojít k poškození pozemků zvěří s tím, že poškození se týká období od 27.08.2018 do 12.09.2018, vyčíslil výši vzniklé škody a požádal o její náhradu s poukazem na příslušná ustanovení zákona o myslivosti. Žalobce v tomto směru poukázal na rozhodnutí NS ČR sp.z. [spisová značka], dle něhož je smyslem a účelem tzv. notifikační fáze zjištění základu nároku, tj. zjištění existence škody, oprávněné osoby a osoby odpovědné, a tedy i pouhé sdělení o škodlivém působení zvěře a místě či místech, kde se škodlivé působení projevilo, spojené s požadavkem náhrady vzniklé škody, je z hlediska zákonných předpokladů uplatnění nároku u poškozeného dostačující. Nárok byl uplatněn včas. Ve lhůtě 60 dnů od uplatnění nároku na náhradu škody žalobcem (tj. do [datum]) nedošlo k náhradě škody ze strany žalovaného, ani k uzavření písemné dohody o náhradě škody. Žalobce podal žalobu v předmětné věci u soudu dne [datum], tedy v zákonné tříměsíční lhůtě. K prekluzi nároku na náhradu škody neuplatněním v zákonných lhůtách tedy nedošlo. Zásadní rozpor mezi účastníky je v otázce výše způsobených škod na pozemcích. K tomuto byly v řízení provedeny důkazy několika znaleckými posudky, a to posudkem [číslo] 2018 zpracovaným na objednávku žalovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], posudkem [číslo] 2019 zpracovaným na objednávku žalobce [příjmení]. Ing. [jméno] [příjmení], PhD., a dále revizním znaleckým posudkem [číslo] Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. zadaným soudem. K těmto důkazům je nutno předně uvést, že prvé dva znalecké posudky dospívají ve stejné věci k zásadně rozdílným závěrům z hlediska výše škody, když znalec [příjmení] [příjmení] určuje škodu na pozemcích v k.ú. [ulice] Okolí částkou [částka] (od celkové škody určené znalcem odečtena škoda na pozemcích v k.ú. [obec] u [obec]) a znalec [příjmení] [příjmení] částkou [částka]. K vyjasnění těchto zásadních rozdílů žádným způsobem nepřispěl revizní znalecký posudek výzkumného ústavu, který posuzoval znalecké posudky pouze zcela obecným způsobem z hlediska použité metodiky. Žalobce shledal argumentaci znalce [příjmení] [příjmení] za naprosto přesvědčivou. Je nepochybné, že při tak rozsáhlém poškození pozemků na tak významné ploše bude muset být uvedení pozemků do původního stavu prováděno strojovou cestou, nikoli ruční prací (k tomu žalobce poukazuje i na vyjádření revizního znalce při jednání dne [datum], který uvedl, že jde-li o plochu v rozsahu hektarů, pak je třeba použít mechanizaci větší, a to způsobuje i větší náklady). Vzhledem k tomu, že náhrada škody musí spočívat v nákladech na uvedení pozemků do původního stavu, je při stanovení náhrady škody nutno počítat s náklady na mechanizaci, která však při pojezdu po pozemcích není schopna rozlišit pouze místa skutečného podrytí, ale veškeré činnosti (jako vláčení, setí apod.) musí provádět při pojezdu v rámci větších celků. Proto žalobce navrhnul, aby soud žalobě alespoň v rozsahu náhrady škody určené znaleckým posudkem znalce [příjmení]. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. vyhověl a uložil tedy žalovanému povinnost uhradit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

2. Pokud žalobce původně navrhoval, aby soud žalovanému uložil zaplatit [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a v závěrečném návrhu navrhnul uložit žalovanému zaplatit [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, jde z procesního hlediska o částečné zpětvzetí žaloby a soud se souhlasem žalovaného řízení do rozdílu shora uvedených částek, tj. do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení zastavil postupem podle § 96 občanského soudního řádu (o.s.ř.).

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Své stanovisko odůvodnil tím, že žalovaný byl připraven provést agrotechnická opatření (vláčení, válení), uvedením do původního stavu na ploše 22 ha. Žalovaný zaslal žalobci návrh dohody o uvedení do původního stavu dle § 55 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti včetně znaleckého posudku [číslo] 2018 ze dne [číslo] vypracovaného soudním znalcem, Ing. [příjmení] [jméno]. Znalecký posudek je opatřen doložkou dle ustanovení § 127 o.s.ř., v němž znalec prohlašuje, že si je vědom následků podání nepravdivého znaleckého posudku. Žalobce dohodu neakceptoval, nepodepsal, nadále přetrval spor o vymezení ploch přímých škod na uvedených pozemcích, spor na travní hmotě. Znaleckým posudkem [číslo] 2018 ze dne [datum] byl stanoven rozsah škod v půdních blocích v k.ú. [ulice] Okolí, škody byly znalcem zjištěny fyzickou pochůzkou dne [datum]. Žalovaný ve snaze se dohodnout byl připraven uhradit náklady na následná opatření ve výši [částka], škodu na produkci ve výši [částka], nebo provést na náklady žalovaného uvedení poškozených zemědělských pozemků do původního stavu před vznikem poškození, a to agrotechnickými opatřeními, válením, smykováním, včetně dosetí na ploše přímé škody vhodnou travní směsí na místa většího plošného poškození povrchu v období jaro až [číslo] daného roku. K dohodě mezi účastníky nedošlo, shoda nenastala ani na výši škody na produkci píce. V průběhu soudního jednání byl žalovaný opět připraven k mimosoudnímu řešení sporu, provést agrotechnická opatření (vláčení, setí, válení) na ploše 22 ha. Žalobce na zemědělských pozemcích v k.ú. [ulice] Okolí provedl vláčení a znemožnil tak žalovanému v této situaci provést agrotechnická opatření, nebylo možné rozlišit, kde ke škodám došlo. Znaleckým posudkem [číslo] 2018 ze dne [datum] byl stanoven rozsah škod v půdních blocích v k.ú. [ulice] Okolí a k.ú. [obec] u [obec]. Znalec zjistil škody různého stáří, ostrůvkovitě v plochách celého bloku nebo jen v částech, škodu na produkci znalec nepočítá, neboť jsou minimální, jedná se o podprůměrnou horskou oblast. Znalec konstatuje, že z celkové uplatněné plochy žalobcem 45,53 ha bylo poškozeno 1,49 ha, dle znaleckého posudku celkem činí následná opatření (dosev, agrotechnika) [částka], škoda na produkci píce celkem [částka]. Dle žalovaného nesplnil žalobce podmínky zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb., o myslivosti, neprovedl dostatečná opatření k zabránění škod zvěří, naopak ze strany žalovaného jsou na pozemcích umístěny myslivecká zařízení, posedy k pozorování odstřelu zvěře, což potvrdil i soudní znalec, Ing. [příjmení] [jméno] na jednání dne [datum]. Žalobce předložil soudu znalecký posudek vypracovaný soudním znalcem [příjmení]. Ing. [jméno] [příjmení], který byl vypracován dle necertifikované metody, znalec užil družicové snímky pořízené dronem aniž by prověřil situaci v terénu, chybí verifikace poškozených ploch, chybí specifikace starých škod, není časovost škod, posouzení škod je pouze z fotek dronu, nelze rozlišit stáří škod, nebyl zjištěn úplně a správně skutkový stav poškozených ploch. Soud ustanovil znalce pro zpracování revizního znaleckého posudku. Revizní znalecký posudek, [číslo] ze dne [datum] vypracoval Ing. [jméno] [příjmení], CSc., pracovník Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v. v. i., odborné zaměření, škody zvěří. V revizním znaleckém posudku [číslo] ze dne [datum] znalec, Ing. [jméno] [příjmení], CSc. konstatuje, že znalec, Ing. [příjmení] použil správnou metodu, přihlédl ke všem relevantním skutečnostem, na základě terénního šetření, zaměřil poškozené plochy, posoudil charakter poškození, dobu jejich vzniku, škody popsal, pořídil k nim fotodokumentaci, vyčíslil škodu na produkci, nebyl shledán závažný rozpor v postupu a vyjádření výše škody, posudek byl zpracován v souladu s metodikami doporučenými MZE. Znalecký posudek vypracovaný znalcem, Doc. Ing. [jméno] [příjmení], [číslo] 2019 ze dne [datum] byl vypracován na základě zpochybnitelné metody, která neodpovídá pravidlům, není z něj logický postup, posudek byl znalcem zpracován po roce vzniku škody, dne [datum], k poškození pozemků došlo na přelomu srpna a září 2018, velikost poškozených ploch stanovil odhadem z leteckých snímků, chybí pozemní kontrola, fyzické zaměření ploch, nelze tak určit stáří škod, vznik škod, časovost škod, charakter škod.

4. Skutečnost, že si žalovaný propachtoval mimo jiné pozemky parc. [číslo] vše v k. ú. [ulice] Okolí prokazuje pachtovní smlouva č. 2014 [číslo] uzavřena [datum] ve znění pozdějších dodatků, zejména dodatkem [číslo] z [datum]. Vlastnictví pozemků na [list vlastnictví] v k. ú. [ulice] Okolí prokazuje výpis z katastru nemovitostí, kde vlastníkem je zapsán Ing. [jméno] [jméno] a výpis z [list vlastnictví] v k. ú. [ulice] Okolí prokazuje vlastnictví žalobce k nemovitostem tam uvedeným, jenž je žalobce. Tabulka vymezených půdních bloků žalobce evidovaná v geografickém informačním systému (evidence uživatelů zemědělské půdy) ELPIS spravovaný Ministerstvem zemědělství ČR a snímky těchto území s vyznačením půdních bloků prokazují, že se v projednávané věci jedná o půdní blok [číslo] zahrnující pozemky či jejich části parc. [číslo] půdní blok [číslo] zahrnující pozemky či jejich části parc. [číslo] půdní blok [číslo] zahrnující pozemky či jejich části parc. [číslo] půdní blok [číslo] zahrnující pozemky či jejich části parc. [číslo]. Půdní blok [číslo] zahrnující část pozemku parc. [číslo] půdní blok [číslo] zahrnující pozemky či jejich části parc. [číslo] půdní blok [číslo] zahrnující pozemky či jejich části parc. [číslo]. Pozemky, které má žalobce v pachtu od Ing. [jméno] [jméno] v k. ú. [obec] jsou součástí honitby [anonymizováno], jejímž uživatelem je žalovaný, konkrétně [ulice] správa [obec].

5. Dopis z [datum] prokazuje, že žalobce písemně uplatnil u žalovaného nárok na náhradu za poškození pozemků, na nichž hospodaří v k. ú. [ulice] Okolí ve výši [částka]. Uplatněná škoda se týká období od 27. 8. 2018 do 12. 9. 2018. Přípis žalobce žalovanému datovaný [datum] prokazuje, že jím byl specifikován znovu nárok na náhradu škody vyčíslený na celkem [částka] vycházeje z toho, že náklady spojené se škodou způsobenou černou zvěří představují za vláčení [částka] na hektar, ze dosetí [částka] za hektar, za nákup bio osiva [částka] na hektar, tedy [částka] na kilogram při výsevu 20 kg na hektar a ztráta na výrobě krmiv [částka] za hektar, tj. [částka] za tunu s průměrným výnosem 3,5 t na hektar, tj. celkem [částka] na hektar s tím, že poškozená výměra byla 45,53 ha, z nichž 30 % bylo nepoškozených částí ploch, tedy 31,87 ha.

6. Dopisem z [datum] je prokázáno, že žalovaný reagoval na uplatnění škod a výzvu k jednání tak, že nesouhlasí s žalobcem stanoveným rozsahem škod, co do plochy ani s celkovou vypočtenou škodou, která neodpovídá skutečnému stavu. Žalovaný vyzval k jednání s cílem objektivně zhodnotit rozsah poškození a navrhl uskutečnit takové setkání [datum] v 10:00 hod se zahájením sídla [ulice] správy [obec].

7. Zápis z jednání na [ulice] správě [obec] ze [datum] prokazuje, že se téhož dne uskutečnilo jednání s cílem dohodnout náhradu škody způsobené černou zvěří obhospodařovaných žalobcem s tím, že jde o pozemky v k. ú. [ulice] Okolí a [obec] u [obec], které jsou součástí honitby [anonymizováno], jejímž uživatelem jsou [anonymizována dvě slova], s. p., [ulice] správa [obec]. [příjmení] [příjmení] ČR byl přítomen Ing. [příjmení], lesní správce LS [obec] a Ing. [příjmení]. Za žalobce jednatelka paní [příjmení] a vlastník části pozemků Ing. [jméno]. [příjmení] [příjmení] ČR bylo konstatováno, že uplatnění škod je formálně i věcně nevyhovující, celkový skutečný rozsah poškození byl předmětem venkovního šetření po zahájení jednání s tím, že se jedná o horskou produkční oblast, půdy produkčně málo významné. Škody na produkci jsou minimální, ne příliš intenzivně obhospodařováno, když bylo shledáno, že na místě jsou posklizňové zbytky, staré balíky z předchozích sklizní, nesklizená píce z předchozí seče v řádcích, nálety lesních dřevin – bříza. Bylo konstatováno, že opatření k zabránění škod ze strany uživatele honitby bylo plněno průběžně. Plán lovu 26 kusů černé zvěře byl v sezóně 2017 2018 překročen při 56 kusech. Venkovním šetřením, které proběhlo, bylo zjištěno, že poškození černou zvěří rytím – převrácením drnu nebo-li narušením půdního povrchu, bylo mělké pokrytí do 10 cm. Na půdním bloku [číslo] s výměrou 6,23 ha bylo poškozeno 200 m² na půdním bloku 7 [číslo] s celkovou výměrou 3,51 ha poškozeno 1 000 m² na půdním bloku 7 403 o celkové výměře 1,17 poškozeno 400 m², na půdním bloku 7 [číslo] o celkové výměře 1 070 ha poškozeno 500m² na půdním bloku 6 [číslo] o celkové výměře 6,35 ha poškozeno 5 000 m², na půdním bloku [číslo] s celkovou plochou 3,85 ha poškozeno 2 000 m², na půdním bloku [číslo] o celkové ploše 10,86 ha poškozeno 1 000 m² a na půdním bloku [číslo] o celkové ploše 11,86 ha poškozeno 6 000 m². Celkem z uplatněné výměry 45,54 ha poškozeno 1,61 ha bez 1 000 m² pozemku [anonymizována dvě slova], tzn. 1,51 ha. Žalobce souhlasil s poškozením půdního bloku [číslo] v rozsahu 200 m, u půdních bloků (PB [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]) je v rozsahu 30 % výměry PB přímých škod a 80 % je nutno napravit agrotechnickými opatřeními (válcováním, vláčením a dosetím). Poškození na PB [číslo] a překryvu výměry bloku a pozemcích, které vlastní Ing. [jméno], je poškození ve výši 5 %, přímých škod o 40 % výměry je nutno napravit a to agrotechnickými opatřeními. Poškození [příjmení] [číslo] a [číslo] je v rozsahu 10 % výměry PB přímých škod a 40 % výměry PB je nutno napravit agrotechnickými opatřeními. Obě strany se shodly, že škody vznikly v deklarovaném období (tj. od 27. 8. do [datum]). Žalobce i žalovaný konstatovali, že ve vyčíslení ztráty produkce je zásadní rozdíl. Účastníci učinili na závěr nesporným, že škodu na zemědělských pozemcích způsobila černá zvěř v honitbě [anonymizováno], uživatele [anonymizována dvě slova], s.p. LS [obec] v deklarovaném období, nedošlo však k dohodě ohledně výše náhrady, tzn. plochy poškození.

8. Dopisem z [datum] upravil žalobce výši svého nárok tak, že celková škoda podle jeho vyčíslení činí [částka]. Důvodem je skutečnost, že výměra škody na půdním bloku [číslo] byla dohodnuta během jednání na 200 m², avšak v místě, kde není žalobce schopen doložit právní důvod užívání a tohoto důvodu je nyní uveden ve výpočtu škody nula. Žalobce však podotknul, že pozemek je poškozen v rozsahu celé své výměry již dřívějších škod. Dále byla výměra půdního bloku [číslo] upravena podle překryvu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [ulice] Okolí a PB [číslo] snížila se tak z 3,5 ha na 1,77 ha, ze kterých vychází shora uvedený výpočet.

9. Dopisem z [datum] reagoval žalovaný na upravenou částku výše náhrady škody s tím, že ani tento nárok nepovažuje žalovaný za oprávněný. Žalovaný setrval na tom, že celková plocha přímé škody činí 1,51 ha, tj. i nutnost dosetí této výměry.

10. Znaleckým posudkem [číslo] 2018, jehož objednatelem byl žalovaný a zpracovatelem Ing. [jméno] [příjmení] je prokázáno, že úkolem znalce bylo vyčíslení škod způsobených zvěří na půdních blocích v k. ú. [ulice] Okolí [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] [číslo]. Škody byly zjištěny fyzickou pochůzkou dne [datum] po pozemcích za přítomnosti objednatele, rozsah zjišťováno pásmem, dálkoměrem a pomocí aplikace GPS. U půdních bloků [číslo] znalec shledal, že škody na produkci vzhledem ke stavu porostu jsou minimální a ve výpočtu s nimi nepočítá. U půdního bloku [číslo] byly škody způsobené ve sledovaném časovém období porytím zjištěny v rozsahu přibližně 6 000 m². Po obvodu půdního bloku bylo nalezeno několik mysliveckých zařízení sloužících k pozorování a lovu zvěře. U půdního bloku [číslo] byly škody způsobené ve sledovaném období porytím zjištěny z rozsahu přibližně 5 000 m². U půdního bloku [číslo] v ploše přibližně 2 000 m², u půdního bloku [číslo] plochu 1 000 m², u půdního bloku [číslo] u lesa na parcele [číslo] plocha dosahující 1 000 m², u půdního bloku [číslo] plocha přibližně 500 m² a u půdního bloku [číslo] přibližně 400 m². Na všech půdních blocích byly zjištěny škody, povětšinou mělkým porytím povrchu do 10 cm. Na většině půdních bloků byla shledána myslivecká zařízení sloužící k pozorování a lovu zvěře. U půdního bloku [číslo] se předpokládal dosev 6 000 m², 30 kg a při ceně 200 [spisová značka], tedy [částka] a za použití agrotechniky na 8 ha za [částka] ha, tedy [částka], celkem [částka]. U půdního bloku [číslo] bylo třeba dosevu plochy 5 000 m² při ceně 30 kg a ceně osiva [částka], tedy [částka] a použití agrotechniky na ploše 5 ha a ceně 600 [spisová značka], tedy [částka], tj. celkem [částka]. Pro půdní blok [číslo] bylo třeba dosevu na ploše 2 000 m² při výsevu 30 kg a ceně osiva [částka], tedy [částka]. Agrotechnika měla být použita na 2 ha při ceně 600 [spisová značka], tedy [částka], celkem náklady na tento půdní celkem činily [částka]. Pro půdní blok [číslo] při ceně 600 [spisová značka] činí náklady [částka], tedy celkem [částka]. Pro půdní blok [číslo] se počítá na škodě na produkci při rozsahu poškození 1 000 m² a předpokládaném výnosu 0,5 kg a ceně 5 [spisová značka] [částka]. Následně bylo nutno provést dosev plochy 1 000 m² při výsevu 30 kg a ceně osiva [částka], tedy [částka] a za použití agrotechniky na 1 ha a ceně [částka], tedy celkem [částka]. Pro půdní blok [číslo] dospěl znalec ke škodě na produkci na 500 m² s předpokládaným výnosem 0,5 kg a ceně 5 [spisová značka], tedy [částka] Náklady na dosev 500 m² při výsevu 30 kg a ceně osiva [částka], je nutný náklad [částka] a použití agrotechniky na ploše 1,7 ha při ceně [částka] [částka], celkem tedy [částka]. Pro půdní blok [číslo] vypočetl znalec rozsah poškození 400 m² s předpokládaným výnosem 0,5 kg a ceně 5 [spisová značka] činí škoda [částka] a náklady na dosev plochy 400 m² při výsevu 30 kg a ceně osiva [částka] činí náklady [částka] za použití agrotechniky na ploše 0,5 ha a ceně [částka] je předpokládaný náklad [částka], tedy celkem [částka]. Z rekapitulace pak vyplývá, že celkem činí škoda [částka] s tím ovšem, že půdní blok [číslo] není součástí uplatněného nároku, tedy znaleckým posudkem oceněná škoda činí [částka].

11. Znalec [příjmení] [příjmení] byl soudem ustanoven k doplnění svého písemného znaleckého posudku a před soudem při jednání dne [datum] (č. l. 118) a [datum] (č. l. 192) posudek doplnil tak, že podkladem pro vypracování posudku bylo místní šetření spočívající v pochůzce jednotlivých půdních bloků. Šetření proběhlo [datum]. [příjmení], kterou znalec zkoumal a kterou prošel, je zhruba 45,5 ha. Věnoval se tomu půl dne, tedy přibližně pět hodin. Z místního šetření byly pořízeny fotografie, které zachycují přibližně 99 % poškození vzniklých škod v daném období. Šlo buď u jednorázové vrypy, příp. větší poškozené plochy způsobené bachyněmi se selaty. Místní šetření má význam v tom, že je možné místo poškození obejít, vidět ho z různých úhlů, pozorovat, jak je půda zaschlá. Lze různě převracet drny, zjišťovat, zda skutečně na těch rozrytých plochách rostou nové rostliny nebo zda jde o rostliny, které se jen oddělily z drnů, apod. Takto lze nejpřesněji zjistit stáří vzniku poškození, a proto mohl znalec přesně určit, že jím zjištěné škody vznikly právě v období, za něž je nárok uplatňován. Těch 45 ha je trasa přibližně představující 11 km, která se dá ujít i za polovinu času, kterou znalec obchůzce věnoval. Bylo tedy dostatek času nejen na samotnou obchůzku, ale i na fotografování a další činnosti. Znalec výměry poškozených ploch zjistil přeměřením, zanesl je na mapu jednotlivých půdních bloků, měřil je pásmem a zařízením pro sledování GPS a digitálně metrem. [příjmení] takto plochy větší než jeden metr s tím, že takové měření nemůže být nikdy zcela přesné, protože plochy nemají žádný přesný geometrický tvar. Z poznámek takto pořízených pak vznikly závěry znaleckého posudku. Při místním šetření bral znalec v úvahu skutečnost, že v té době bylo značné teplo a to mělo vliv na to, jak pozemky vypadají. Počasí vytvořilo situaci, že zkoumání bylo sice o něco obtížnější, ale dalo se provést. V případě nerozhodnosti, zda škoda patří do rozhodného období nebo ne, se přikláněl spíše k tomu, že do něj patří právě s vědomím vlivu suchého počasí. Kromě poškození ploch divokými prasaty zjistil znalec na místě také posklizňové zbytky, nesesbírané, nesklizené balíky, apod. Ty jsou patrné i na fotografiích pořízených dronem. Žalobce se místního šetření neúčastnil, neboť objednatelem posudku byl žalovaný. Sám znalec by snímky z dronu pro vypracování znaleckého posudku nepoužil, neboť z nich není patrné především to, kdy škoda vznikla. To je možné posoudit právě tím místním šetřením, při němž je možné zhodnotit vlhkost půdy a to i když je tato ovlivněna počasím, které v době místního šetření bylo suché. Obecně zhodnotil znalec podrytí jako nehluboká, ale i taková je třeba zvláčet. U některých ploch, které jsou malé, postačí jen vláčení, u větších ploch je třeba i dosetí a válení. Možností oprav míst poškozených zvěří je několik, od ručního setí, kde pak stačí jen zvláčet až po použití stroje, které jsou dnes k dispozici a které zvládnout naráz jak vláčení, tak setí i válcování. Při použití techniky je možné použít jednak stroje, které zvládnou více činností naráz. Znalec setrval také na svém názoru, že není nutné přejíždět úplně celou plochu, ale jen plochu, která je poškozena. Znalec také setrval na tom, že ne všechny plochy, které jsou z dronu vidět jako poškozené, jsou poškozeny v rozhodném období, protože některé jsou staršího data. Proto hovoří o tom, že bude třeba napravovat škody a sám znalec oceňuje pouze ty škody jen na těch plochách, které sám určil jako škody vzniklé v rozhodném období. Pokud jde o očekávanou produkci, setrval znalec na závěrech svého znaleckého posudku. Posuzovaná jednotlivá místa hodnotil s tím, že je lze rozdělit zhruba do tří kategorií. Nejvýnosnější je půdní blok [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (tabulka [číslo] přílohy posudku). Při stanovení možných výnosů pak vycházel z dvou výnosových hladin podle místa, tedy nadmořské výšky a možného výnosu. Předpokládal pět tun na hektar, což je výnos čisté píce, tedy zelené trávy, která se však příliš neobchoduje, neboť obchodovatelné je spíše seno. U něj dospěl k výnosu dvě tuny sena na hektar. Vycházel přitom z výpočtu Mendelovy univerzity a Jihočeské univerzity, které přepočítávají úbytek vody z píce a k tomu dospívají i ke kvalitě sena. Podkladem pro posudek byly také údaje Českého statického úřadu, zvláště rok 2018, kde výnosy jsou nižší s ohledem na sucho, které v tomto roce panovalo. Byl to pouze podpůrný údaj. Na jednotlivě poškozených místech žádná škoda nevznikla, protože tam tráva zaroste přirozeně. To se tedy týká pouze jednotlivých vrypů. Dosev je třeba pouze na místech, které jsou poškozeny jako větší plocha, což činí celkově 1,5 ha. [jméno] bude tráva chybět a tam je třeba dosev. Přejet technikou bude třeba na 24 ha z celkové plochy. Na bocích ploch nic nevyrostlo s ohledem na nadmořskou výšku a sucho. Pro zjištění a stanovení ztráty na produkci prošel znalec celé bloky, vycházel tedy přímo z místního šetření. Oceňoval škody pouze od srpna do září a vycházel z toho, že po první seči už v loňském roce žádná druhá seč s ohledem na sucho nebylo možné očekávat. To lze rozpoznat i z fotografií. Znalec vycházel z výnosu ze dvou sečí, přičemž první seč představuje dvě třetiny celkového výnosu, druhá seč pak jednu třetinu. Žalobce při uplatňování svého nároku nezohledňuje datum vzniku škody, a pokud vychází ze snímku pořízených dronem, pak zobecňuje tam patrné škody bez rozlišení jejich vzniku. Takové rozlišení však znalec ve svém posudku učinil a to činí rozdíl v jeho výpočtu a výpočtu žalobce. Pokud žalobce má za to, že ačkoliv je poškozená plocha 10,25 ha, je nutno použít agrotechniku na 28,19 ha, znalec nezpochybňuje použití agrotechniky na celých 28,19 ha, ale zpochybnil nutnost dosevu na celé této ploše, když poškozených je přímo pouze 10,25 ha. Znalec tedy setrval na názoru, že je poškozených pouze 1,61 ha právě při zohlednění času vzniku škody. Pro použití má za to, že je nutné použít 24,2 ha. Pokud žalobce v žalobě při výpočtu žalované částky vychází z výnosu sena 3,5 t, pak tento údaj znalec považuje za nesprávný.

12. Svědek [příjmení] [jméno] [jméno], pronajímatel pozemku, na nichž hospodaří žalobce, před soudem vypověděl, že je jako vlastník pozemků, který shromažďoval půdní celky postupně v průběhu deseti až patnácti let, dobře seznámen s místními poměry. Vyjádřil jistotu, že 95 % škod vzniklo činností černé zvěře na konci prázdnin a počátkem září. V místech se pohybuje dvakrát do týdne, pozemky objíždí na čtyřkolce, často se zastaví a místa si přímo prohlédne. Snaží se takto i plašit zvěř. Sám instaluje různá plašítka nebo-li též jak se jim říká, zradidla. Jde o pachovou ochranu, která je poměrně drahá a proto ji kombinuje s umisťováním např. plechovek, CD, apod. Žalovaný povoluje odstřel černé zvěře. Sám svědek pořídil řadu fotografií, které předal žalobci k použití pro projednávanou věc před soudem. Na fotografiích jsou vidět ještě i loňské škody, které nejsou dosud zaceleny a způsobují ztráty na produkci. Svědek byl přítomen u jednání žalobce se zástupcem žalovaného, na němž se shodli na tom, že ke škodám došlo v rozhodném období. Neshodli se však na výši náhrady z druhé seče roku 2018 a výměře přímo poškozených ploch. Svědek sám absolvent vysoké školy v oboru zemědělství a s praxí v oboru uvedl, že způsob nápravy poškození může být ve třech krocích, když prvním je vláčení či bránování nebo prutování, po kterém musí následovat osetí a válcování osetého semene. Jsou některé stroje, které dokážou všechny tyto tři kroky učinit současně, tyto stroje jsou však velmi drahé a obvykle je to, že poslední dva kroky, tedy osetí a válení dokáže jeden stroj. U takto masivního poškození však nelze vše jedním strojem zajistit. Při místním šetření prošli asi 70 % poškozených ploch. V loňském roce (2018) bylo poměrně sucho, takže druhá seč byla na pozemcích svědka i u okolních zemědělců nižší. Při pořizování fotografií a zaznamenáváním škod do katastrální mapy strávil svědek dvě a půl až tři hodiny. Přitom škody nebo jejich rozsah nějak podrobně neměřil. Jen si rozvrhl zhruba jaká plocha to je, pak ji prošel a zaznamenal. Při místním šetření s pracovníky [anonymizována dvě slova] procházeli plochu minimálně dvě hodiny a prošli asi 70 % celkové poškozené plochy, aniž by bylo prováděno podrobné měření.

13. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalobce pracující jako traktorista, vypověděl, že v době od ledna do srpna prasata nezpůsobovala žádnou výraznou škodu. K výrazné změně došlo během srpna a září, kdy došlo k výraznému rytí na více plochách. Terén byl tak poškozen, že se nedal sklízet. Bylo to v místech zvaných [ulice] Okolí, kde svědek pracuje. Jsou učiněna opatření proti přítomnosti a škodám černou zvěří a to instalace různých plašičů, např. visících CD nebo kovových destiček. Moc to ale nefunguje. Škody způsobené černou zvěří je nutno odstranit plošně. Škody jsou takové, že je nejde nějak místně opravit, např. tak, že na jednom metru se to opraví, pak se jede dál a opraví se další metr znovu. [příjmení] je třeba provést ve třech fázích. První je použití prutových bran, následuje setí a po něm válcování. Z pohledu svědka je nutno učinit taková opatření na celé ploše a nelze tak učinit jedním strojem. Před vznikem škod docházelo k sečení dvakrát ročně a podle počasí výjimečně i třikrát. V daném období pouze jednou v důsledku poškození. Žádné posklizňové zbytky nejsou zanechávány. Je to proti smyslu sečení, všechno je třeba sklidit. Výjimkou jsou místa, kde kvůli terénu nelze v podstatě síci vůbec. Menší škody byly v minulosti odstraňovány pouze prutováním. Pokud dochází k sečení, je to v celých plochách. Před vznikem škody v srpnu a v září už byla tráva dostatečně vysoká na to, aby ji bylo možné síct. K tomu ale nemohlo dojít, protože plochy byly činností velkých prasat tak rozbité, že se síct nedalo.

14. Ing. [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalovaného, správce [ulice] správy [obec] před soudem vypověděl, že při svém vlastním šetření někdy na konci srpna zjistil, že se na pozemcích, které jsou předmětem řízení, objevily škody způsobené černou zvěří. Samotná šetření prováděli zaměstnanci svědka. V té době byl svědek na dovolené. Telefonicky se pak spojil s Ing. [jméno], který jej o vzniku škody informoval. Následně byla od žalobce doručena písemná výzva, na jejímž základě byla sjednána schůzka. Na schůzce v terénu navštívili některé pozemky s tím, že na jednom z nich žádné škody neshledali, ale byl shledán komplex pozemků, kde byly shledány škody ve větším rozsahu nebo vyšší. Shodli se na způsobu vyhodnocení škod a na jejich rozsahu s tím, že potom Ing. [jméno] musel odjet a jednání se přesunulo do sídla lesní správy. Z toho vznikl zápis. Při jednání na lesní správě však ze strany žalobce již neplatilo to, co se dohodlo při pochůzce a to ve smyslu rozsahu a nápravy škod. Ačkoliv svědek není odborníkem na tuto problematiku, odhaduje, že zhruba kolem jednoho a půl hektaru škod bylo skutečně způsobeno v období, kdy bylo možné nárok uplatit. To bylo uznáno v rámci dobrých vztahů mezi účastníky. Svědek nebyl schopen říci přesně, jaký je počet kusů černé zvěře, který má být v oboře udržován, měl za to, že jde o osm kusů. S ohledem na to, že plocha není ohraničená, počet kusů se mění. Je snaha snižovat stavy černé zvěře. Nedochází k přikrmování, jsou jen určitá místa pro vnadění k lepšímu odlovu. Pohyb zvěře je nepravidelný s tím, že na podzim se zvěř stahuje po sklizni k dalším místům, a pak se zdržují i v předmětné honitbě. V té ovšem nerostou žádné plodiny, kterými by se černá zvěř živila. Při místním šetření neprošly všechny pozemky, např. v místě zvaném [anonymizována dvě slova]. Při pochůzce byly patrné i starší škody, některé byly více než osm let staré, jiné jeden rok.

15. Rozhodnutím Úřadu pro civilní letectví, sp. zn. LP-UAS [číslo] ze [datum] je prokázáno, že bylo vydáno povolení k provozování leteckých prací provozovatele [právnická osoba] se sídlem [adresa], a to k provádění leteckého snímkování. Pro vlastníka držitele povolení [anonymizována dvě slova] bylo vydáno povolení k létání letadla bez pilota, což prokazuje povolení vydané pod [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] pro druh letadla bezpilotní pozemní vrtulník – hexakoptéra, pozn. zn. [anonymizováno]. Tímto strojem pak byly pořízeny letecké snímky pro [katastrální uzemí] v měřítku 1:500, které zhotovil [právnická osoba] – geodetické služby a GIS do stavu ke dni [datum] zaměřené 17. – [datum]. Z leteckého snímkování – [ulice] Okolí. Z těchto snímků jsou patrné půdní bloky s hranicemi katastrálních území, které jsou předmětem tohoto řízení, přičemž jsou zřetelné poškození travních ploch, z nich však pro soud není patrné, jaká je jejich hloubka a jaké je jejich stáří. Uvedené listiny jsou v přílohové obálce č. l. 46 spisu. Na výkresu 02 jsou v pravém dolním, v levém prostředním, pravém horním a levém horním pravděpodobně posklizňové zbytky, nejspíš balíky. Na výkresu [číslo] jsou vyznačeny dva čtverce s nejvíce poškozenými plochami, které byly překresleny do zvláštní tabulky nazvané grafické znázornění ploch poškození travního porostu ve vybraných čtvercích (oranžově vybarvené). Také na tomto snímku jsou vpravo od vyznačených čtverců pravděpodobně posklizňové zbytky v podobě balíků. Téměř žádné poškození není patrné na snímcích na výkresech [číslo].

16. Rozhodnutím Městského úřadu Český Krumlov, odboru životního prostředí a zemědělství z [datum] je prokázáno, že je jím rozhodnuto o změně hranic honitby [anonymizováno] a zároveň se určuje pro uvedenou honitbu minimální a normované stavy zvěře a honitbu zařazuje do jakostních tříd s tím, že minimální stav divokého prasete je 6, normovaný stav 8 s koeficientem očekávané produkce 4 a poměrem pohlaví 1:

1. Zároveň je stanovena tabulka věkových tříd pro bachyni, sele a toto rozhodnutí bylo následně změněno opravou ze dne [datum].

17. Dopisem z [datum] je prokázáno, že žalobce vyzýval žalované k tomu, aby proběhlo jednání, kde by došlo k prodiskutování možných způsobů, jak rozsah poškození pozemků černou zvěří snížit v budoucnu, nikoliv jednat pouze o stávajících škodách. Dopisem z [datum] je prokázáno, že žalobce vůči žalovanému uplatnil další nároky za škodu týkající se období od 7. 10. do [datum]. Dopis z [datum] prokazuje, že žalovaný navrhl termíny k dalšímu řešení způsobování škod. E-mailová korespondence prokazuje, že mezi zástupcem žalovaného a jednatelkou žalobce v prosinci 2018 proběhla komunikace ohledně řešení dohody o náhradě škod a o znaleckém posudku k jejich ocenění. Byla připravena dohoda o uvedení do původního stavu uzavřená mezi účastníky, která není datována a týkala se půdních bloků [číslo] dále [číslo] a [číslo].

18. Dopisem z [datum] sděluje žalovaný žalobci, že neuznává žalobcem stanovený rozsah škod za období od 7. 10. do [datum]. Mezi účastníky probíhala dále e-mailová korespondence ve snaze vyřešit náhradu škody a způsoby, jímž by bylo možné jim předcházet. Znalec [příjmení] [příjmení] předložil soudu podklady z Českého statistického úřadu o vývoji ploch a sklizní zemědělských plodin v letech 2007 – 2018, které se týkají mimo jiné vojtěšky, trvalých travních porostů, jetele lučního, pícnin a to pro celou Českou republiku s rozpisem pro jednotlivé kraje. Pro kraj Jihočeský je pro rok 2018 plocha v hektarech 167 372 a výnos tun na hektar 2,56 a sklizeň v tunách 429 242 t. Hektarové výnosy sklizně zemědělských plodin pro Jihočeský kraj v roce 2017 byly pro trvalé travní porosty 3,31 v roce 2017 a 2,56 v roce 2018. Průměrná cena zemědělských výrobků na tunu u sena první jakosti luční bylo [částka], u slámy krmné [částka], slámy stelivové [částka], senáže s 35 % a více sušiny [částka] a siláže pod 35 % sušiny [částka]. Rozmístění jednotlivých půdních bloků znázorňuje snímek Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního na č. l.

92. Poškození jednotlivých půdních bloků prokazuje fotodokumentace ne č. l. 93 a 105 s komentářem na č. l. 92 str. 2.

19. Roční výkazy o honitbě, stavu a lobu zvěře od 1. 4. 2017 do 31. 3. 2018 pro honitbu Hajmín vydaný obecním úřadem s rozšířenou působností prokazuje, že plán lovu černé zvěře je stanoven na 26 kusů. Skutečný lov zvěře byl 56 kusů, úhyn 2 a pro období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2017 byla černá zvěř plánovaná k lovu 26 kusů, skutečný lov 32 kusů. Pro období od 1. 4. 2018 do 31. 3. 2019 pak byl plán 26 kusů, skutečný lov zvěře 54 kusů.

20. Podklady k vypracování znaleckého posudku Ing. [příjmení] je prokázáno, že znalec si pro každý půdní blok do jednotlivých map a k nim pak poznámky o výměře poškození, včetně poznámek o náhradě za ušlou produkci.

21. Žalobce předložil fotografie prokazující rozsah poškození na jednotlivých půdních blocích z [datum] a z [datum]. Na fotografiích je patrné, že půda je rozrytá, ale také to, že tráva není téměř vůbec vzrostlá. Je patrné, že vzrůst není způsobilý ke sklizni (fotografie jsou v přílohové obálce na č. l. 138) spolu s flashdiskem, na nichž jsou další fotografie poškozených ploch.

22. K cenám, za nichž by mohly být odstraněny škody, byly předloženy ceníky poskytovaných služeb [právnická osoba], který nabízí válení luk těžkými vály, devítitunovými plus smyková lišta a prutové brány za 550 [spisová značka] Cena je bez DPH. [příjmení] [právnická osoba] sdělila, že tuto činnost lze zajistit strojem SMS [obec], u něhož není přísev. 23. [právnická osoba] učinila cenovou nabídku za smykování traktorem [částka] plus 300 [spisová značka] a náklady na naftu plus 40% příplatek, pokud obdělávané plochy nebudou tvořit souvislý celek. To samé i pro dosev ploch a válení, u něhož je k částce [částka] připočtena 400 [spisová značka] plus náklady na naftu. [příjmení] nabídka společnosti [právnická osoba] s platností do [datum] činila celkem na jeden hektar [částka] a sestává se z úpravy pozemku smykováním, vláčením za 450 [spisová značka] bezorebným setím do porostu 1 260 [spisová značka], uválením po přísevu 270 [spisová značka], bio luční směsí vytrvalou 25 kg, tj. [částka] a přejezdy zemědělské techniky 45 [spisová značka].

24. Žalobce dále předložil přehled výnosů, cena a senáže za rok 2016 s tím, že celkem bylo v tomto roce vyprodukováno 135 t sena a 286 t senáže. V roce 2017 pak 244 t senáže, což představuje průměrně 4,43 t z jednoho hektaru.

25. Sdělení Městského úřadu Český Krumlov, odboru životního prostředí ze [datum] prokazuje, že minimální stavy prasete divokého byly stanoveny na šest kusů a normované stavy na osm kusů.

26. Plánem mysliveckého hospodaření v honitbě [anonymizováno], částí plánu chovu a lovu pro zvěř spárkatou pro rok 2018 je prokázáno, že prase divoké se mělo vyskytovat v počtu celkem 42 kusů. V roce 2019 v počtu 42 kusů.

27. Mezi účastníky byla uzavřena dohoda o vydání bezdůvodného obohacení a způsobu jeho úhrady z [datum], na jejímž základě se účastníci shodli na tom, že žalovaný zaplatí žalobci za užívání pozemků žalobce sjednanou částku [částka]. K tomu vedli účastníci e-mailovou korespondenci v červenci 2018.

28. Na č. l. 171 spisu byl proveden důkaz tabulkou prokazující rozdělení jednotlivých pozemků na trvalý travní porost, z nichž takový druh pozemku tvoří 98,34 % a ostatní plocha, která činí 1,66 % z celkových 474 138 ha, přičemž tabulka prokazuje výměry jednotlivých parcel, které tvoří předmětné půdní bloky, list vlastnictví, na nichž se pozemky nachází a vlastníka s uvedením smlouvy, na jejímž základě pozemky užívá žalobce.

29. Chemickou analýzou krmiv je prokázáno, že orientační hodnoty sušiny některých krmiv jsou u sena 85 – 90 %, u zelené píce 15 – 30 % a u senáže 35 – 50 %.

30. Z veřejné databáze Českého statistického úřadu je prokázáno, že průměrná cena sena první jakosti byla v roce [částka] a senáže s 35 % a více sušiny [částka]. V roce 2018 pak byla cena první jakosti [částka] a senáže [částka]. Pro rok 2018 byl výnos trvalých travních porostů 2,52 t/ha. Uvažovaný výnos 3,5 t/ha senáže v roce 2018 činil ztráty z druhé seče 821 [spisová značka]. Nabídkou stroje HE-VA luční válce [anonymizováno] je prokázáno, že jde o stroj, který je určen pro válcování, smykování a setí zároveň. Tento stroj byl v nabídce [právnická osoba] s.r.o. pro rok 2019 a cena lučního válce s prizmatickými válci a přísevem činila [částka] a s plnitelnými hladkými válci s přívěsem [částka]. Podle sdělení jednatele společnosti [příjmení] jde o stroj, který je doporučen pro problémy škod na trvalých travních porostech způsobených černou zvěří a na obnovu porostů. Secí zařízení lze snadno deaktivovat zvednutím kolečka.

31. Žalobce předložil přehled, kterým jsou prokázány výdaje, které byly vynaloženy samotným žalobcem na ošetření poškozených ploch, a to konkrétně půdních bloků [číslo] o výměře 3,85 ha, [číslo] o výměře 6,35 ha, které byly ošetřeny [datum]. Půdního bloku [číslo] o výměře 11,86 ha ošetřeného [datum] a půdního bloku [číslo] o výměře 10,86 ha dne [datum] Celkem bylo vynaloženo [částka] vycházejíc ze mzdových nákladů pracovníka [jméno] [příjmení] ve výši [částka], práci stroje traktoru [anonymizováno] 216 [spisová značka], použití bran 428hodin po [částka] při spotřebě nafty 8,65 l/hod a ceně nafty [částka]. Ke mzdovým výdajům doložil žalobce mzdové listy pracovníka [jméno] [příjmení] a k ceně pohonných hmot doklady o jejich nákupu (č. l. 187 – 191).

32. Žalobce provedl výpočet provedených sklizní v roce 2015 – 2018 (č. l. 204), jehož závěrem je, že průměrný výnos sena z jednoho hektaru za uvedené období činil pro první seč 1,61 t/ha a pro druhou seč 1,63 t/ha. Žalobce rovněž prokázal ceny bio sena v roce 2018 fakturou společnosti [právnická osoba] odběrateli [právnická osoba], kdy za čtyři balíky a dopravu byla cena [částka] a za 26 měrných jednotek bio sena byla cena [částka] a bio senáže za 16 měrných jednotek [částka]. Skutečnost, že žalobce produkuje v biokvalitě, prokazuje certifikát vydaný certifikačním orgánem [právnická osoba] ze [datum].

33. Rozsah poškození ploch prokazují rovněž fotografie z [datum] (na č. l. 220 – 260), z nichž jsou patrná jednotlivá poškozená místa. Na všech fotografiích však je zřetelné, že na nepoškozených plochách je tráva vzrůstu, která není způsobilá ke sklizni.

34. Žalobce předložil k prokázání svého nároku znalecký posudek [číslo] 2019 vypracovaný [datum] znalcem doc. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., který vycházel z leteckých snímků, fotografií a videodokumentace poškozených ploch poskytnutých objednatelem posudku Ing. [jméno] [příjmení] z [datum], nabídkami služeb zemědělských podniků v okolí na úpravu pozemků poskytnutých zadavatelem a data o půdních blocích a další údaje poskytnuté zadavatelem spolu s vlastními zjištěními o hodnocené oblasti. Znalec vychází z toho, že zadavatel posudku uplatnil škodu u uživatele honitby a nechal vypracovat letecké snímky, které velmi dobře ukazují rozsah poškození a spolu s ním i detailní fotodokumentaci i videozáznamy. Znalec dospívá k závěru, že celková poškozená plocha podle údajů zadavatele je 24,3 ha a vychází z toho, že půdní blok (PB) [číslo] je poškozen ze 70 %, tj. 8,3 ha PB [číslo] je poškozen z 45 %, tj. 2,86 ha, PB [číslo] je poškozen z 90 %, tedy 3,47 ha, PB [číslo] je poškozen z 80 %, tedy 8,69 ha, PB [číslo] je poškozen z 35 %, tj. 0,67 ha, PB [číslo] je poškozen z 5 %, tj. 0,09 ha a PB [číslo] je poškozen z 20 %, tj. 0,23 ha. Znalec vychází z toho, že je třeba učinit několik operací k nápravě škod a to úprava povrchu s cenou [částka] za hektar, setí s cenou [částka] za hektar, válení s cenou [částka] za hektar, přejezd [částka] za hektar, osivo [částka] za hektar, celkem [částka] bez DPH na hektar za úpravu pozemků. Znalec se též vyjadřoval ke ztrátě výnosu a ceně produkce a vycházel z údajů zadavatele z posledních let. Uvedl, že použití celorepublikových průměrných údajů o výnosech je v tomto případě mnohem méně přesné, protože výnosy, zejména ve druhých sečích, se velmi liší mezi jednotlivými oblastmi. Např. sušší oblasti byly v posledních dvou letech postiženy značným suchem během léta; v určitých lokalitách se druhá seč prakticky nesklízela. Vysoko položené plochy zadavatele jsou z tohoto pohledu výhodné a nelze je srovnávat s jinými oblastmi. Ztrátu na výnosu v první seči roku 2019 znalec odhadl z průměrného výnosu prvních sečí v letech 2015 – 2018. Ztrátu na výnosu v druhé seči roku 2018 vzhledem k suchu v posledních dvou letech odhadl podle poměru výnosu první a druhé seče v roce 2017 Cenu produkce stanovil znalec průměrem z faktur společnosti [právnická osoba] na částku [částka], celkově znalec škodu způsobenou prasetem divokým na hodnocených pozemcích odhadl na [částka] bez DPH s tím, že pro celkovou výši škody považuje za zásadní, aby byla započítána skutečná plocha, kterou bylo nutno technikou upravovat a ze které nebylo možné provést sklizeň ve druhé seči roku 2018, a ze které bylo sklizeno méně v první seči roku 2019. Znalec se také vyjádřil ke znaleckému posudku Ing. [příjmení]. Poukázal na to, že znalec blíže neuvedl, co započítal do poškozené plochy, jakým způsobem přesně odlišoval a kvantifikoval škody zcela aktuální, a které vznikly před delším časem, ani jak konkrétně dospěl k odhadu rozsahu poškozené plochy za půdní blok. Vstupní data, která se v obou posudcích se však významně odlišují. A to především ve výnosu sena a ceně za úpravu povrchu spolu s velikostí poškozené plochy. Znalec [příjmení] se neshoduje v počtu položek, které je třeba učinit k nápravě škod. Znalec [příjmení] kalkuluje s tím, že vše udělá jedním přejezdem techniky, znalec [příjmení] však vychází z toho, že náprava povrchu porytých luk je náročná na techniku a vyžaduje několik operací při uvedených časových hodnotách. Cenu přitom znalec [příjmení] stanovil průzkumem. Cenu Ing. [příjmení] považuje za velmi podhodnocenou. Znalec [příjmení] také se neshoduje v tom, že je nesprávné, aby se za poškození započítaly pouze plochy, které jsou skutečně poryté. Tento postup neodpovídá tomu, jaké následky má porytí na hospodaření na takové ploše. Doplňkem znaleckého posudku, který byl znalcem [příjmení] podán do protokolu při jednání soudu, je prokázáno, že znalec setrval na svém názoru, že snímky předložené žalobcem jsou dostatečným podkladem pro vypracování znaleckého posudku a na těchto snímcích jsou jasně patrné stopy rytí. K rytí došlo jednoznačně až koncem léta nebo začátkem podzimu. Jistě ne na jaře. Na rozdíl od znalce [příjmení], posuzuje znalec škodu způsobenou porytím nejen pouze na plochách, kde je poškozen porost, ale i samotného pozemku. Nelze posuzovat pouze jednotlivá dílčí kolečka vzniklá porytím a na tomto závěru trvá a je v podstatě základem jeho posudku. Stroje, které budou muset být použity na úpravu takto vzniklých škod, nemohou reálně jednotlivá dílčí kolečka napravovat samostatně a je třeba pojezdu v určitých celcích. Stejně to platí i pro výpočet ztráty na sklizni. Nelze použít píci, ve které jsou zbytky obrácené hlíny. Žádná certifikovaná metoda pro určování škod vzniklých rytím divokých prasat neexistuje. [jméno] oceňování škod způsobených rytím černou zvěří za pomocí snímků z dronu, příp. z družic je již dnes obvyklá. [příjmení], které jsou poškozeny přímo divokými prasaty lze rozpoznat, není možné je zaměnit s poškozením způsobeným jinak. Časově určit vznik škody v řádu dvaceti či patnácti dnů, znalec není schopen, ale takovou schopnost nemá nikdo. Při nápravě škod se nelze vyhnout při ošetřování poškozovaných ploch i těm nepoškozeným. Pojem těžce poškozená plocha je míněn tak, že to je taková, jejíž náprava ja nutná ve větších celcích. Malá škoda je pak ta, kterou lze opravit ručně. V projednávané věci to však nebylo možné ruční nápravu použít. Jednoúčelové stroje jsou při nápravě škod efektivnější než víceúčelové. Za důležité je považováno znalcem smykování, které by mělo být provedeno a je významnější, než např. válcování. Smykování zacelí poškozené plochy.

35. Vzhledem k značně rozdílným závěrům znaleckých posudků Ing. [příjmení] a doc. [příjmení] byl na návrh účastníků ustanoven k revizi znaleckých posudků Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Tímto posudkem má soud za prokázané, že posudek Ing. [příjmení] vychází z podkladů, které nejsou závazným materiálem pro vypracování znaleckého posudku, ale žádný jiný závazný metodický materiál, kromě zákonných norem neexistuje. Pokud Ing. [příjmení] posudek zpracoval na základě vlastních terénních šetření na půdních blocích v [katastrální uzemí] a [obec] u [obec] a zaměření poškozených ploch bylo provedeno zákresem, GPS a dálkoměrem s pořízením popisu a fotodokumentace a následně byl proveden výpočet výše škody, pak z hlediska metodik doporučených Ministerstvem zemědělství neshledal zpracovatel revizního posudku na uvedeném postupu a vyjádření výše škody závažný rozpor, který by podstatným způsobem znehodnocoval zpracovaný posudek. Revizní posudek poukázal na to, že v současnosti se jedná o jediné potřebnými exaktními měřeními získané ohodnocení vzniklých škod na vybraných pozemcích, které není zřetelně v rozporu s metodikami doporučovanými ministerstvem zemědělství. K posudku doc. [příjmení] revizní znalecký posudek uvedl, že byl zpracován prakticky po roce od vzniku škody. Zpracovatel vycházel pouze z dostupných materiálů a uvedl, že zadavatel nechal vyhotovit letecké snímky, které velmi dobře ukazují rozsah poškození a spolu s nimi i detailní fotodokumentaci a videozáznamy. Dále že„ plocha, kterou odhadl jako poškozenou je samozřejmě větší, než přesný součet plošek, která prasata skutečně poryla“. Dále je citováno z posudku, že„ množství času potřebného na úpravu bude samozřejmě závislé na druhu a šířce závěru stroje, výkonu hnací jednotky a také intenzity a hloubky poškození“ …“ přesná data by se zjistila pouze tak, že by se pozemek nechal upravit podle stanovených parametrů a zjistil si čas potřebný na tuto úpravu“ a dále„ velikost poškozené plochy jsem odhadl z pořízených leteckých snímků a je v tabulce jedna“ …„ u ploch, které budou vlhčí a poryté do větší hloubky, bude v některých případech třeba i opakovaný zásah…“. Doc. [příjmení] pak metodicky správně vypočítal výpočtem rozsah vzniklých škod. Posudek byl však zpracován pouze na základě leteckých snímků, což souvisí s výše uvedeným a logicky omezuje vypovídací schopnost materiálu. V metodické příručce vydané ministerstvem zemědělství ([číslo])„ Uplatňování náhrad škod způsobených zvěří“ autorů [obec] a [příjmení], se na straně 59 uvádí, ž„ letecké snímkování (včetně dálkově ovládaných modelů) po jeho doplnění podzemní kontrolou a elektronickém nebo fyzickém zaměření dotčených ploch poskytuje velmi dobré výsledky, např. v kombinaci s průchodem porostu poskytuje výborný důkazní materiál“. Zkušenosti zpracovatele revizního znaleckého posudku ukazují, že interpretace leteckých snímků pro potřeby myslivosti není v řadě případů snadná a ne vždy komerčními firmami dobře zvládnutá. V daném případě zřejmě nebylo možné z leteckých snímků určit stáří vzniku škod na jednotlivých plochách a jeho charakter s potřebnou přesností. Tedy hloubku rytí, dobu jejich vzniku, atd. Letecké snímkování zjevně nebylo doplněno o terénní šetření a fyzické ověření rozsahu poškození přímo na zrytých plochách zpracovatelem posudku. Podle zákona o myslivosti je škodu na zemědělských pozemcích třeba uplatňovat ohlásit do 20 dnů od jejich vzniku. Termín vzniku škody však není možné z leteckého snímkování bez dalšího terénního ověření posoudit. Podle názoru revizního znaleckého posudku je tak škoda, že znalec při vyčíslení nákladů nepracoval s reálnými náklady na úpravu zrytých pozemků, které by přeci měly být po roce vzniku škod již známé, a vycházel pouze z odhadů nákladů, které získal z vlastních dosavadních zkušeností při znalecké činnosti a od znalců, kteří s tímto problémem mají bohaté zkušenosti. Pro výpočet použil průměrné hodnoty. Zpracovatel revizního posudku pak doplnil tento posudek do protokolu a především uvedl, že se nemohl vyjádřit podrobněji k revidovaným znaleckým posudkům, neboť nemohl revidované posudky exaktně ověřit. Tedy nemohl ověřit především to, zda výměra poškození a způsob poškození odpovídá tomu, co zjistili znalci. Proto je revizní znalecký posudek zaměřen především na metodiku, kterou použili oba znalci a v tomto směru jim nelze nic vytknout, už jen proto, že žádná závazná metodika pro stanovení těchto škod neexistuje. Ing. [příjmení] však použil standardní metodu a především byl na místě samém a provedl šetření a pochůzku s měřením. Doc. [příjmení] pak vycházel z méně standardního postupu spočívajícího v použití fotografií z dronu. To je metoda, která se rovněž používá, ale nikoliv samostatně, ale v kombinaci s pochůzkou a místním šetřením. Je pravdou, že pokud jsou na místě posklizňové zbytky, je to potrava, která divoká prasata přitahuje a kterou vyhledávají. Ze snímků nelze posoudit hloubku poškození, tedy, zda jde o poškození mělké. [jméno] snímkování je známa i metodice ministerstva zemědělství, ale uváděna je pouze jako pomocná a pouze doporučená Způsobu odstraňování škod je více, pokud jsou plochy poškození větší, liší se také metoda, kterou je možné škody napravit. Jsou jiné např. u jednoho aru a u plochy velikosti hektaru. Pokud jde o jednotky aru, lze škody napravit i ručně, je-li plocha v rozsahu hektaru, je třeba použít mechanizaci. To způsobuje i větší náklady. Bez místního šetření nelze dospět k jakýmkoliv přesnějším závěrům o výši škody a stanovení jejího odstranění. Z ortofotomap nelze určit, jaký způsob odstranění škod je vhodný, neboť nelze říci, v jaké fázi se porost nacházel bez toho, aniž by bylo provedeno terénní šetření. Proto se nelze vyjadřovat přesně k metodám odstranění škod, neboť dokumentace ve spise založená není podkladem, ze kterého by bylo možné učinit tyto závěry. Ke zjištění škody ztráty produkce nemá zpracovatel revizního posudku možnost ověřit výměru ploch, které jsou poškozené, nemá zjištěnou kvalitu porostu, který byl poškozen, ani to, jaké bylo počasí v době poškození, tedy zda bylo sucho nebo ne. To mohl posoudit pouze znalec [příjmení], který prováděl místní šetření a který se vyjadřoval také v tomto směru dobře včetně stručného botanického zhodnocení. Pokud nelze ověřit vstupní údaje posudku, které má revidovat, nemohu posoudit vhodnost prostředků, které se tam uvádí. Vystavoval by se tomu, že revizní posudek bude napaden, neboť bude vycházet pouze z tvrzených a zpracovatelem revizního posudku neověřených podkladů.

36. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobce je vlastníkem či uživatelem pozemků v k.ú. [ulice] [anonymizováno] uvedených v odstavci 4 odůvodnění tohoto rozsudku. Pozemky ve vlastnictví či užívání žalobce tvoří jednotlivé půdní bloky dle LPIS. Předmětné pozemky ve vlastnictví či užívání žalobce jsou součástí honitby [anonymizováno], jejímž uživatelem je žalovaný. Uplatnění nároku na náhradu škody žalobcem bylo učiněno přípisem žalobce žalovanému ze dne [datum], doručeným žalovanému téhož dne a následným upřesněním nároku ze dne [datum]. Žalobce v tomto uplatnění nároku přesně specifikoval jednotlivé půdní bloky, na nichž mělo dojít k poškození pozemků zvěří s tím, že poškození se týká období od 27.08.2018 do 12.09.2018 a vyčíslil výši vzniklé škody a požádal o její náhradu s poukazem na příslušná ustanovení zákona o myslivosti. Dne [datum] byl za účasti zástupců žalobce a žalovaného sepsán Zápis z jednání na LS V. [příjmení], v němž zástupci obou účastníků učinili jednoznačné souhlasné prohlášení o tom, že škody na zemědělských pozemcích způsobila černá zvěř v deklarovaném období. Ve lhůtě 60 dnů od uplatnění nároku na náhradu škody žalobcem (tj. do [datum]) nedošlo k náhradě škody ze strany žalovaného, ani k uzavření písemné dohody o náhradě škody. Žalobce podal žalobu v projednávané věci u soudu dne [datum], tedy v zákonné tříměsíční lhůtě. K prekluzi nároku na náhradu škody neuplatněním v zákonných lhůtách tedy nedošlo. Žalovaný nechal vyčíslit škody posudkem [číslo] 2018 zpracovaným na objednávku žalovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobce nechal vyčíslit škody posudkem [číslo] 2019 zpracovaným na objednávku žalobce [příjmení]. Ing. [jméno] [příjmení], PhD. K revizi těchto posudků byl vypracován revizní znalecký posudek [číslo] soudem ustanoveným Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti.

37. Podle § 52 odst. 1 písm. b) zákona č.449/2021 Sb., o myslivosti ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o myslivosti) je uživatel honitby povinen nahradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených způsobila zvěř. Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, přičemž současně s uplatněním nároku vyčíslí výši škody (§ 55 odst. 1 písm. a), odst. 2) zákona o myslivosti). Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout, přičemž pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu (§ 55 odst. 3 zákona o myslivosti). Neuplatnění nároku na náhradu škody způsobené zvěří poškozeným ve lhůtách výše uvedených má za následek zánik nároku (§ 55 odst. 4 zákona o myslivosti). Zákon o myslivosti tedy upravuje odpovědnost uživatele honitby za škodu způsobenou na honebních pozemcích, a to jako odpovědnost objektivní, bez ohledu na zavinění škůdce ve smyslu § 2895 o.z. V rámci této odpovědnosti se nezohledňuje subjektivní vztah škůdce ke vzniku škody, ale podstatnou je pouze příčinná souvislost mezi vznikem škody a právní událostí, za níž nese škůdce odpovědnost. Škoda se nahrazuje uvedením do původního stavu a není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích (§ 2951 odst.1 o.z.). Při určení škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynahradit (§ 2969 odst.1 o.z.).

38. V projednávané věci je rozhodnutí závislé na odborném posouzení rozsahu poškození pozemků, vyčíslení nákladů na odstranění následků poškozených pozemků a vyčíslení ztráty na produkci související s poškozením pozemků. Pokud byly v řízení provedeny důkazy dvěma znaleckými posudky, jejich závěry byly rozdílné, byl v řízení vypracován revizní znalecký posudek, na základě jehož závěrů uvedených v odstavci 35 odůvodnění tohoto rozsudku dospěl soud k tomu, že podkladem pro rozhodnutí je znalecký posudek Ing. [příjmení], který podrobně popsal způsob jeho vypracování a věcně a logicky odůvodnil své závěry. Za nejpodstatnější pro tento závěr má soud tu skutečnost, že Ing. [příjmení] byl na místě samém a při místním šetření zjistil rozsah škod pro konkrétní období. Dále je významné, že zkušenosti zpracovatele revizního znaleckého posudku ukazují, že interpretace leteckých snímků pro potřeby myslivosti není v řadě případů snadná a ne vždy komerčními firmami dobře zvládnutá. V daném případě zřejmě nebylo možné z leteckých snímků určit stáří vzniku škod na jednotlivých plochách a jeho charakter s potřebnou přesností. Tedy hloubku rytí, dobu jejich vzniku, atd. Letecké snímkování nebylo doplněno o terénní šetření a fyzické ověření rozsahu poškození přímo na zrytých plochách zpracovatelem posudku. Podle zákona o myslivosti je škodu na zemědělských pozemcích třeba uplatňovat ohlásit do 20 dnů od jejich vzniku. Termín vzniku škody však není možné z leteckého snímkování bez dalšího terénního ověření posoudit. Doc. [příjmení] pak vycházel z méně standardního postupu spočívajícího v použití fotografií z dronu. To je metoda, která se rovněž používá, ale nikoliv samostatně, ale v kombinaci s pochůzkou a místním šetřením. [jméno] snímkování je známa i metodice ministerstva zemědělství, ale uváděna je pouze jako pomocná a pouze doporučená. Bez místního šetření nelze dospět k jakýmkoliv přesnějším závěrům o výši škody a stanovení jejího odstranění. I když ze svědeckých výpovědí je prokázáno, že škody vznikaly s nejvyšší pravděpodobností před i po tomto období. Pro rozhodnutí má soud rovněž za podstatné to, že sám žalobce odstranil škody sám během tří dnů a to pouze na nejvíce poškozených půdních blocích pouze vláčením (viz odstavec 31 odůvodnění tohoto rozsudku). Na základě posudku Ing. [příjmení] tedy byla stanovena výše škody na částku [částka]. Protože je žalovaný v prodlení s peněžitým plněním, je povinen zaplatit uvedenou částku podle § 1790 zákona č. 89/2012 Sb. se zákonným úrokem z prodlení stanoveným podle § 2 nařízení vlády č. 351 2013 Sb.

39. Jestliže dospěl soud k závěru, jak je uveden shora, tj. vycházel ze znaleckého posudku Ing. [příjmení], je nadbytečné hodnotit důkazy uvedenými v odstavcích 23, 24, 27, 29 a 30 odůvodnění tohoto rozsudku. Jde o důkazy, které měly význam spíše pro vypracování prosudku. Nelze výši škody stanovit kombinací závěrů znaleckého posudku s důkazy uvedenými v odstavcích 23, 24, 27, 29 a 30. Hodnocení takových důkazů je totiž otázkou odbornou, která je obsažena právě v posudku Ing. [příjmení], který se vypořádal jak se způsobem odstranění škod, tedy použitím techniky, potřebným množstvím osiva i ztrátou na produkci. Jak je uvedeno i u hodnocení fotografií pořízených samotným žalobcem, případně Ing. [jméno], je zřejmé, že na poškozených půdních celcích není produkce travních ploch způsobilá ke sklizni. To především z důvodu sucha, které v rozhodném období panovalo. Sám žalobce uvedl, že mu z důvodu sucha ani nebylo doporučeno poškozené plochy osívat. Za nadbytečný považuje soud důkaz dalším revizním posudkem, neboť takový by nemohl přinést jiné závěry, než ty, které učinil v odstavci 35 odůvodnění tohoto rozsudku. Proto byl tento důkaz zamítnut.

40. Protože byl žalovaný ve věci plně úspěšný, náleží mu podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši [částka] za osm paušálních náhrad po [částka] za účast na soudním jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] [datum], [datum], [částka] za osm příprav na jednání po [částka], [částka] za osm vyjádření ve věci po [částka], jízdné z [obec] do [obec] a zpět, ujeto 62 km, osobním vozem o spotřebě 3,8 l na 100 km, ceně motorové nafty v roce 2019 podle vyhlášky č. 333/2018 Sb. 33,60 a náhradě za použití silničního motorového vozidla [částka] činí náhrada za jednu cestu [částka], tj. za 5 cest v roce 2019 celkem [částka], při ceně motorové nafty v roce 2021 podle vyhlášky 589/2020 Sb. 27,20, náhradě za použití silničního motorového vozidla [částka] činí náhrada za jednu cestu v roce [částka], tj. za tři cesty v roce 2021 celkem [částka] Celkem činí jízdné [částka] Náklady řízení žalovaného tvoří také [částka] za vypracování znaleckého posudku [číslo] 2018 a [částka] za část zálohy na revizní znalecký posudek, ve výši, která nebyla použita na výplatu odměny zpracovateli posudku (celkem bylo vyplaceno [částka], z toho [částka] kryje záloha žalobce, část zálohy žalovaného 3 046,50 s tím, že část zálohy žalovaného [částka] bude mu soudem vrácena). Celkem činí náhrada nákladů řízení, které je žalobce povinen žalovanému zaplatit [částka].